Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Zachování populací vysoce stěhovavých druhů

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (ES) č. 520/2007 stanovují technická opatření pro zachování určitých populací vysoce stěhovavých druhů

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Cílem nařízení je ochrana a zachování určitých populací vysoce stěhovavých mořských druhů (a vedlejších úlovků) skrze stanovení technických opatření regulujících jejich odlov a vykládku.

KLÍČOVÉ BODY

Vysoce stěhovavé druhy jsou definovány jako:

  • tuňáci:
    • tuňák křídlatý
    • tuňák obecný
    • tuňák velkooký
    • tuňák pruhovaný
    • pelanida obecná
    • tuňák žlutoploutvý
    • tuňák atlantský
    • tuňák (rod)
    • tuňák australský
    • tuňák nepravý (rod)
  • pražma obecná
  • plachetník nebo marlín
  • plachetník (rod)
  • mečoun obecný
  • rohoretka (rod)
  • zlak, zlak obecný
  • žraloci
  • kytovci (velryby a sviňuchy).

Atlantický oceán

Podměrečné ryby

Tropičtí tuňáci a mečouni s mírami menšími než doporučenými Mezinárodní komisí pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (ICCAT) musejí být neprodleně vráceni do moře. Uvádění podměrečných ryb těchto druhů pocházejících ze zemí mimo EU a ulovených v Atlantickém oceánu na trh a do prodeje je zakázáno.

Omezení týkající se rybářských lodí a lovných zařízení

Lov tuňáka velkookého pomocí plavidel lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem nebo plavidel lovících tuňáky pomocí udic a lovných šňůr je během listopadu zakázán v určitých tropických vodách, které jsou vymezeny takto:

  • jižní hranice: na 0° jižní šířky,
  • severní hranice: na 5° severní šířky,
  • západní hranice: na 20° západní délky,
  • východní hranice: na 10° západní délky.

Pomocí košelkových nevodů* je rovněž zakázáno lovit (a uchovávat na palubě) tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého v některých definovaných portugalských vodách.

Počet rybářských lodí

Počet a celkovou kapacitu v hrubé prostornosti (BT) rybářských lodí EU o celkové délce větší než 24 metrů, které loví tuňáka velkookého jako cílový druh v Atlantickém oceánu a přilehlých mořích (jak jsou definována v článku 1 úmluvy ICCAT), Rada stanovuje podle průměrného počtu plavidel a jejich a kapacity vyjádřené v BT v období let 1991 až 1992 a na základě omezení počtu plavidel EU lovících tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.

Rada rovněž rozhoduje o počtu rybářských plavidel, která v severním Atlantickém oceánu loví tuňáka křídlatého jako cílový druh, na základě průměrného počtu takových rybářských plavidel v letech 1993 až 1995.

Do 15. května každého roku každý členský stát EU informuje Evropskou Komisi o počtu (a kapacitě v BT) výše uvedených rybářských lodí, která tyto informace předá ICCAT.

Necílové druhy

Členské státy musí podporovat vypouštění náhodně ulovených živých mořských želv a živých žraloků (zejména nedospělých jedinců) a snižování počtu žraloků vrácených do moře zlepšením výběru rybolovných zařízení.

Členské státy musí zakázat používání vlečných sítí, kruhových zátahových sítí, košelkových nevodů, drapáků, tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov tuňáka a příbuzných druhů v rámci sportovního a rekreačního rybolovu, a zajistit, aby se takto ulovené ryby neuváděly na trh.

Každý rok musí být podávána zpráva o provádění těchto opatření.

Indický oceán

Počet rybářských lodí

Počet rybářských lodí EU o celkové délce větší než 24 metrů, které jsou oprávněny provádět rybolov v Indickém oceánu, Rada stanovuje na základě počtu těchto lodí registrovaných v roce 2003.

Necílové druhy

Členské státy musí podporovat vypouštění náhodně ulovených živých žraloků (zejména nedospělých jedinců) a snižování počtu žraloků vrácených do moře.

Členské státy musí všestranně usilovat o snížení dopadů rybolovu na mořské želvy, včetně:

  • omezení používání košelkového nevodu, konkrétně vyloučení kruhového zátahu mořských želv,
  • rychlého zpětného vyloučení náhodně ulovených želv do vody za využití specializovaného zařízení,
  • vývoje vhodných zařízení minimalizujících náhodný odlov mořských želv,
  • dozoru nad zařízeními s uzavíracím mechanismem* do kterých by se mořské želvy mohly chytit,
  • používání dlouhých lovných šňůr za účelem minimalizace náhodných odlovů a úmrtnosti mořských želv.

Západní a střední Tichý oceán

Odpad

Členské státy musí přijmout opatření zaměřená na minimalizování odpadu, vhozených zvířat, odlovů ztracenými nebo opuštěnými zařízeními, znečišťování rybářskými plavidly, úlovků ryb a zvířat necílových druhů a nepříznivého dopadu rybolovu na příbuzné nebo závislé druhy, zejména ohrožené druhy.

Mořští savci

Je zakázáno obklopovat košelkovými nevody hejna nebo skupiny mořských savců.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 1. června 2007.

KONTEXT

EU je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (viz přehled.

KLÍČOVÉ POJMY

Košelkový nevod: jakákoliv kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje stažení a uzavření sítě.
Zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD): ukotvené, plovoucí nebo ponořené objekty rádiem či satelitními bójemi sledované lodí, vyložené za účelem nahromadění cílových druhů tuňáka a jejich následného lovu pomocí košelkového nevodu.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3–13)

Postupné změny nařízení (ES) č. 520/2007 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1–2)

Rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24)

Dohoda o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 25–33)

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34–38)

Protokol o změně Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 313, 4.12.2019, s. 3–13)

Rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33)

Poslední aktualizace 29.04.2021

Top