Společná pravidla pro fondy EU (2021–2027)

KLÍČOVÉ BODY

Pět cílů politiky

EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRAF podporují tyto cíle politiky:

• konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa, podporující:
  • inovativní a inteligentní ekonomickou transformaci,
  • regionální propojení informačních a komunikačních technologií,
• zelenější, nízkouhlíkové hospodářství, přechod k uhlíkové neutralitě, podporující:
  • spravedlivý přechod na čistou energii,
  • zelené investice (související s ochranou přírodních zdrojů),
  • modré investice (související s oceány, moři a pobřežími),
  • oběhové hospodářství,
  • přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování,
  • předcházení rizikům a jejich řízení,
  • udržitelnou městskou mobilitu,
• propojenější Evropa díky zvyšování mobility,
• sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a
• Evropa bližší občanům, čehož je dosaženo udržitelným a integrovaným rozvojem všech druhů území a místních iniciativ.

Cíle v oblasti klimatu

Fondy by měly přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Členské státy EU musí zejména poskytovat informace o tom, jak podporují cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, spolu s jejich příspěvkem k obecnému cíli vyjádřenému jako procentní podíl jejich celkového přídělu z EFRR a Fondu soudržnosti. Pokud při dosahování těchto cílů dojde k nedostatečnému pokroku, dohodnou se daný členský stát a Evropská komise během výročního přezkumného jednání na nápravných opatřeních.

Klíčové zásady

Členské státy a Komise plní rozpočtové příděly na základě těchto zásad.

• Sdílené řízení. Opatření se plánují společně mezi Komisí a členskými státy. Členské státy jsou odpovědné za provádění opatření a úhradu výdajů příjemcům, zatímco Komise sleduje provádění, proplácí náklady členským státům a v konečném důsledku odpovídá za rozpočet.
• Partnerství a víceúrovňová správa. Členské státy musí navazovat a provádět komplexní partnerství zahrnující minimálně tyto partnery:
  • regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy,
  • hospodářské a sociální partnery,
  • příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, například partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty prosazující sociální začlenění, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci,
  • výzkumné organizace a univerzity.
• Horizontální zásady. Ty zajišťují:
  • dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie,
  • zohledňování genderové rovnosti, začleňování genderového hlediska a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením,
  • přijetí vhodných opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Dohoda o partnerství

Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, ve které stanoví, jakým způsobem chtějí účinně a účelně využívat EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF na období 2021–2027.

Programování

Ve spolupráci s partnery členské státy připravují programy financování na období 2021–2027, které mají být předloženy Komisi nejpozději do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. Nařízení stanovuje pravidla týkající se těchto programových aspektů:

• obsahu,
• schvalování,
• změny,
• společné podpory z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST,
• převodu zdrojů, včetně zvláštních pravidel pro převody z EFRR a ESF+ do FST.

Územní rozvoj

Přístup integrovaného územního rozvoje je posilován a může být podporován některým z následujících způsobů:

• integrované územní investice, které členským státům umožňují kombinovat zdroje z různých fondů, programů nebo priorit téhož programu s cílem zajistit integrovanou strategii pro konkrétní území,
• komunitně vedený místní rozvoj, nástroj využívaný na subregionální úrovni a doplňující podporu na místní úrovni s cílem mobilizovat a zapojit místní komunity a organizace se zaměřením na:
  • budování kapacit,
  • provádění operací a
  • řízení, monitorování a hodnocení strategie, včetně komunikace mezi zúčastněnými stranami,
• jiné územní nástroje navržené členským státem.

Technická pomoc

Z fondů mohou být z podnětu Komise financovány pro provádění tohoto nařízení příprava, monitorování, kontrola, audit, hodnocení, komunikace, zviditelňování a správní a technická pomoc,a to případně i v zemích mimo EU.

Z fondů lze z podnětu členského státu podpořit opatření, která se týkají účinné správy a využívání fondů, včetně budování kapacity partnerů, přípravy, školení, řízení, monitorování, hodnocení, zviditelňování a komunikace.

Výkonnost

Členské státy zřídí systém, který jim umožní monitorovat, podávat zprávy a hodnotit výkonnost a který se skládá z:

• ukazatelů výstupů a výsledků souvisejících se specifickými cíli,
• milníků, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů dosáhnout do konce roku 2024, a
• cílů, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů a výsledků dosáhnout do konce roku 2029.

Monitorování

• Každý členský stát do tří měsíců od schválení programu zřídí monitorovací výbor. Výbory zasedají nejméně jednou ročně, aby přezkoumaly pokrok při dosahování cílů programu. Členský stát určí složení výboru a musí zajistit vyvážené zastoupení příslušných subjektů a zástupců partnerů.
• Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas. Jednací řád upravuje hlasovací práva a podrobnosti postupu v monitorovacím výboru.
• Zástupci Komise plní monitorovací a poradní funkci.
• Výroční přezkumná jednání mezi Komisí a každým členským státem se organizují za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů.

Hodnocení

Členské státy nebo jejich řídící orgány hodnotí programy s využitím funkčně nezávislých odborníků, a to s cílem zlepšit kvalitu a provádění programu.

Komise provede do konce roku 2024 vlastní hodnocení každého fondu v polovině období a do 31. prosince 2031 zpětné hodnocení. Hodnocení se zakládají na těchto kritériích:

• účinnost,
• efektivnost,
• relevance,
• soudržnost,
• přínos pro EU.

Hodnocení mohou zohledňovat také inkluzivnost, nediskriminaci a zviditelňování.

Členské státy kromě toho musí do 30. června 2029 provést hodnocení každého programu s cílem posoudit jeho dopad.

Zviditelňování

Každý členský stát musí zajistit zviditelnění podpory při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondů i poskytování informací o úloze a dosažených výsledcích fondů občanům EU prostřednictvím jednotného internetového portálu, který umožňuje přístup ke všem programům týkajícím se daného členského státu.

Zejména platí, že příjemci a subjekty provádějící finanční nástroje musí dávat najevo, že obdrželi podporu z fondů v souladu s pravidly stanovenými nařízením; v případě, že tak neučiní, je řídící orgán oprávněn uplatnit opatření a zrušit až 3 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

Finanční podpora

Příspěvek EU může mít některou z těchto forem:

• financování, které není vázáno na náklady, a to na základě splnění podmínek, nebo dosažení výsledků,
• úhrada grantů poskytnutých členskými státy příjemcům,
• úhrada příspěvků z programu od řídících orgánů na finanční nástroje,
• způsobilé jednotkové náklady,
• jednorázové částky, které jsou předem jasně stanoveny,
• paušální financování, které je předem jasně stanoveno,
• jejich kombinace.

Členské státy použijí fondy, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen (nebo jejich kombinace).

Způsobilost

Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou v tomto nařízení nebo v nařízeních pro jednotlivé fondy stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

Pro příspěvek z fondů nejsou způsobilé tyto náklady:

• úroky z dlužných částek, s malými výjimkami,
• nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů; nebo 15 % v případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy (nepoužije se, pokud projekt zahrnuje ochranu životního prostředí),
• daň z přidané hodnoty (DPH), s výjimkou:
  • operace nižší než 5 000 000 EUR (včetně DPH),
  • operace přesahující 5 000 000 EUR (včetně DPH), u nichž je DPH podle vnitrostátních právních předpisů nevratná, nebo pro
  • některé fondy malých projektů a investice v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Nařízení pro jednotlivé fondy mohou určit další náklady, které nejsou způsobilé pro příspěvek z konkrétního fondu.

Řízení a kontrola

Členské státy musí mít zavedeny účinně fungující systémy řízení a kontroly a jsou mimo jiné odpovědné za:

• zajištění fungování programů v souladu se zásadou řádného finančního řízení a podrobnými klíčovými požadavky,
• zajištění legality výdajů v účtech předložených Komisi,
• předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a nápravu a podávání zpráv o nich,
• zajištění kvality, přesnosti a spolehlivosti systému monitorování a údajů o ukazatelích,
• zajištění toho, aby veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány byla prováděna prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat,
• zajištění zveřejňování informací,
• zavedení systémů a postupů, které zajistí, aby veškeré dokumenty nezbytné pro auditní stopu byly uchovávány.

Komise musí mimo jiné:

• být přesvědčena o tom, že členské státy mají zavedeny účinné a efektivní systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s předpisy,
• provádět audity po dobu až tří let po schválení účetní závěrky s výjimkou případů, kdy existuje podezření na podvod.

Řídící orgány jsou mimo jiné odpovědné za:

• výběr operací,
• řízení programu,
• podporu činnosti monitorovacího výboru,
• dohled nad zprostředkujícími subjekty,
• bezpečné zaznamenávání údajů o každé operaci pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit.

Nařízení stanoví podrobná pravidla pro audity prováděné vnitrostátními auditními orgány, včetně:

• auditů operací,
• opatření pro jediný audit,
• spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení prostřednictvím posílených přiměřených opatření.

Finanční řízení

Nařízení stanoví podrobná pravidla, mimo jiné pro:

• rozpočtové závazky,
• vrácení platby,
• pravidla pro platby členským státům,
• druhy plateb a použitelná společná pravidla,
• příspěvek EU na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování nesouvisejícího s náklady,
• přerušení a pozastavení,
• obsah, předkládání a kontrolu účtů,
• výpočet odchylek,
• finanční opravy,
• zásady, pravidla, postupy a výjimky pro zrušení přidělení prostředků na závazek (odstoupení od smlouvy).

Finanční rámec

EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003 (viz shrnutí).

Zdroje z EFRR a ESF+ se přidělují zejména těmto třem kategoriím regionů:

• méně rozvinuté regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na osobu je nižší než 75 % průměru EU-27 (všech 27 členských států),
• přechodové regiony, jejichž HDP na osobu činí 75 % až 100 % průměru EU-27,
• rozvinutější regiony, jejichž HDP na osobu je vyšší než 100 % průměru HDP v EU-27.

Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž hrubý národní důchod na osobu, vyjádřený ve standardu kupní síly a vypočtený na základě údajů EU za období 2015–2017, je nižší než 90 % průměru hrubého národního důchodu na osobu v zemích EU-27 za stejné referenční období.

Nařízení také podrobně popisuje:

• prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost,
• prostředky pro cíl investice pro zaměstnanost a růst a a pro Interreg,
• převoditelnost prostředků a
• určení míry spolufinancování.

Přezkum

Evropský parlament a Rada Evropské unie musí nařízení přezkoumat do 31. prosince 2027.

Dodatečná flexibilita při řešení důsledků nevyprovokované a neodůvodněné ruské invaze na Ukrajinu

Pozměňující nařízení (EU) 2022/2039 má za cíl zjednodušit zátěž pro rozpočty členských států a usnadnit provádění operací, které řeší výzvy vyplývající z ruské útočné války proti Ukrajině.

• Zvýšilo míru předběžného financování programů z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst o 0,5 % v roce 2022 a 0,5 % v roce 2023 z celkové podpory z fondů stanovené v rozhodnutí o schválení programu ve všech členských státech.
• Umožňuje míru spolufinancování EU až do výše 100 % do 30. června 2024 pro samostatné priority stanovené v rámci programů, které podporují operace na podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí. Nejméně 30 % podpory v rámci priority musí být poskytnuto příjemcům, kterými jsou místní orgány a organizace občanské společnosti působící v místních komunitách. Celková částka naprogramovaná v rámci těchto priorit v členském státě nesmí překročit 5 % původního národního přídělu daného členského státu z EFRR a ESF+ dohromady. Míra spolufinancování až do výše 100 % bude přezkoumána do 30. června 2024.
• Operace s celkovými náklady přesahujícími 1 milion EUR, které byly vybrány k podpoře podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a byly zahájeny před 29. červnem 2022, jsou způsobilé pro podporu v programovém období 2021–2027 a řídící orgán může podporu poskytnout přímo za předpokladu, že byly splněny určité důležité podmínky.

Podpora cenově dostupné energie (SAFE)

Pozměňující nařízení ((EU) 2023/435) je součástí rozsáhlejší změny politiky, která má řešit energetickou závislost EU na Rusku.

Konkrétně umožňuje členským státům využít až 7,5 % přídělu na politiku soudržnosti na období 2021–2027 na přispění k cílům programu REPowerEU Tato opatření by měla zůstat v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy, včetně zásady „významně nepoškozovat“.

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP)

Pozměňující nařízení (EU) 2024/795, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu, má za cíl posílit suverenitu a bezpečnost EU, urychlit její ekologickou a digitální transformaci, zvýšit její konkurenceschopnost a snížit její strategickou závislost ve třech strategických průmyslových oblastech: digitální a hluboké technologické inovace, čisté technologie a technologie účinně využívající zdroje a biotechnologie. Umožňuje využívat zdroje ze stávajících programů EU, aniž by bylo nutné vytvářet nové fondy, a stanoví zvláštní pravidla pro projekty v těchto oblastech. Projekty, kterým byla udělena pečeť suverenity (značka kvality EU udělovaná vysoce kvalitním projektům, které přispívají k cílům platformy, což zvýší jejich viditelnost a pomůže přilákat alternativní nebo další veřejné a soukromé investice), mohou využívat lepší přístup k financování z EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z různých nástrojů.