Integrovaná politická reakce na krize (IPCR)

Klíčovými cíli integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) je podpora komplexního přehledu o situaci a soudržného rozhodování na politické úrovni EU v reakci na velké meziodvětvové krize – ať už vznikají v EU, nebo mimo ni, a jsou přirozené nebo způsobené člověkem. Prostřednictvím IPCR koordinuje předsednictví Rady Evropské unie politickou reakci na krizi tím, že sdružuje postižené členské státy, orgány EU a další klíčové účastníky.

V roce 2013 opatření IPCR nahradila mimořádná či krizová koordinační opatření přijatá Radou v roce 2006, která v té době fungovala jako platforma pro výměnu informací a koordinaci opatření mezi členskými státy EU. Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993 kodifikuje opatření IPCR do právního aktu a stanoví, jak mají být opatření IPCR prováděna. IPCR je navržena tak, aby byla flexibilní a škálovatelná a čerpala ze stávajících zdrojů, struktur a schopností.

Práce v rámci IPCR je podporována řadou nástrojů IPCR:

• neformální diskuse u kulatého stolu, jejichž cílem je informovat o politickém rozhodování, s příslušnými účastníky podle rozhodnutí předsednictví,
• zprávy v oblasti integrovaného situačního povědomí a analýzy (ISAA) s cílem poskytnout informace pro diskuse u kulatých stolů IPCR a poskytnout subjektům s rozhodovací pravomocí jasný společný obraz situace, který připraví Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost,
• specializovaná webová platforma IPCR, která má fungovat jako elektronické centrum mezi příslušnými zúčastněnými stranami pro výměnu a shromažďování informací a je omezena na tyto zúčastněné strany,
• ústřední kontaktní místo přístupné nonstop v rámci Střediska Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude spolupracovat s klíčovými účastníky.

IPCR je škálovatelná. Má dva aktivační režimy – režim sdílení informací a režim plné aktivace – a monitorovací režim určený k podpoře sledování vznikající nebo zmírňující se krize:

• režim plné aktivace podporuje celkovou strategickou koordinaci tím, že identifikuje klíčové nedostatky nebo problematická místa a připravuje možnosti reakce,
• režim sdílení informací vytváří jasný obraz situace prostřednictvím zveřejnění zpráv ISAA a připravuje podklady pro možnou plnou aktivaci,
• monitorovací režim umožňuje sdílení informací a stávajících zpráv.

Předsednictví rozhoduje, který z nich v daném okamžiku použije, v závislosti na závažnosti krize a potřebě řídit reakci na politické úrovni, a podle toho může režim aktivace stupňovat nebo snižovat.

Rozhodnutí o aktivaci nebo deaktivaci IPCR je výsadou předsednictví, s výjimkou případu uplatnění doložky solidarity (článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie), kdy bude IPCR aktivována automaticky v plném režimu. Rozhodnutí o aktivaci IPCR v režimu sdílení informací může po konzultaci s předsednictvím rovněž přijmout generální sekretariát Rady, Komise a ESVČ. Sdílení informací i režimy plné aktivace spouští produkci zpráv ISAA. Kulaté stoly se konají, když je IPCR aktivována v plném režimu, ale mohou se konat i v režimu sdílení informací, pokud je to považováno za nezbytné, a to ad hoc.

IPCR je nyní aktivována v plném režimu z důvodu situace na Blízkém východu, ruské útočné války proti Ukrajině a migračních záležitostí. Od 2. května 2023 jsou aktivace IPCR na COVID-19 a zemětřesení v Turecku a Sýrii deaktivovány a přepnuty do monitorovacího režimu.

VIZ TAKÉ

• Rada Evropské unie
• Evropská komise
• Evropská rada
• Evropská unie
• Evropská služba pro vnější činnost
• Právní akty
• Členské státy
• Předsednictví Rady Evropské unie
• Opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize (IPCR) (shrnutí)
• Smlouva o fungování Evropské unie (shrnutí)
• Jak Rada koordinuje reakci EU na krize? (Rada Evropské unie)
• Krizové řízení a reakce (Evropská služba pro vnější činnost).