This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Politika rozšíření EU se týká zemí, které se v současnosti chtějí stát členy EU. Jejím cílem je rozšíření unijní zóny míru, stability a prosperity a poskytování politických, ekonomických a sociálních výhod těmto zemím stejně jako EU. Základ pro proces rozšíření tvoří článek 49 Smlouvy o Evropské unii.
Po prvních šesti zemích – Belgii, Francii, Německu, Itálii, Lucembursku a Nizozemsku – přistoupilo k EU dalších 22 zemí:
Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko mají status kandidátské země.
V červenci 2010 byla zahájena přístupová jednání s Islandem, ale v květnu 2013 pak byla islandskou vládou pozastavena. V březnu 2015 Island požádal, aby již nebyl považován za kandidátskou zemi pro členství v EU.
Bosna a Hercegovina a Kosovo* jsou potenciálními kandidátskými zeměmi.
(1) Po referendu v roce 2016 se Spojené království rozhodlo z EU vystoupit, a to v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii, přechodné období skončilo dne .
* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.