PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EVROPSKÉ NORMY A PRODUKTY EVROPSKÉ NORMALIZACE

1.   OBECNÉ POŽADAVKY

1.1.   Obecné požadavky na stanovení pracovního programu

Expertní skupina pro městské ITS (1) doporučila lépe začlenit městskou dimenzi do evropských normalizačních činností a soustředit normalizační snahy na konkrétní témata s cílem zajistit vytvoření nezbytných rozhraní mezi městskými a meziměstskými oblastmi.

Expertní skupina také doporučila zapojení místních orgánů a odborníků se zvláštními znalostmi v oblasti měst do normalizačního procesu ITS.

Proto se pracovní program, který má být vytvořen na základě této žádosti, vypracuje s přihlédnutím k následujícím hlediskům:

Zaměření na tři oblasti městských ITS, a to: multimodální informační služby, řízení dopravy, včetně regulace přístupu, a městské logistiky, včetně řízení parkování. Aby byla umožněna propojitelnost ITS (a zabráněno izolovanosti a blokačním důsledkům), musí evropské normalizační organizace ukázat, jak jsou tři výše uvedené oblasti propojeny v rámci architektury městských ITS, a přizpůsobit jejich vztahy a rozhraní jiným souvisejícím aplikacím ITS (které nejsou přímo předmětem této žádosti).

Zohlednění potřeby zabývat se různými potřebami uživatelů (počínaje spotřebiteli a konče provozovateli a poskytovateli), různými prostředími (včetně rozhraní mezi městskými a meziměstskými oblastmi) a rozličnými typy vozidel nebo druhy dopravy či službami mobility (včetně služeb pro osoby se sníženou pohyblivostí souvisejícími se třemi výše uvedenými oblastmi. Za tímto účelem se evropské normalizační organizace vyzývají, aby byly ve styku s příslušnými subjekty, které zastupují městskou mobilitu a mají zájem o městské ITS, jako jsou skupiny a organizace pro koordinaci normalizace, místní normalizační rámce, odborníci a platformy zúčastněných stran, sdružení měst a regionů, sdružení uživatelů, dopravci a zástupci poskytovatelů služeb. Mohou vyzvat takové zúčastněné strany, aby se podílely na jejich činnostech a přispěly k jejich produktům. Musí ukázat, jak mají být vhodní odborníci (na městskou problematiku) a zúčastněné strany zapojeni během celého procesu (plánování, vytváření norem, zavádění). Mělo by být při tom přihlédnuto k odlišným místním podmínkám a politikám. Zejména, pokud je to možné, by při plnění této žádosti mohly být naplánovány testy s dobrovolnou účastí pilotních měst.

Přijetí nezbytných organizačních opatření na podporu účinné spolupráce a dobré koordinace napříč iniciativami a pracovními skupinami souvisejícími s normalizací ITS.

1.2.   Obecné požadavky na požadované produkty

1.2.1.   Soulad s předpisy

Požadované evropské normy a produkty evropské normalizace by měly být vypracovány tak, aby byly v souladu se:

—	zásadami uvedenými v příloze II směrnice 2010/40/EU,

—	zásadami právní úpravy ochrany osobních údajů (směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (2) a návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3)),

—	zásadami přístupnosti elektronických technologií a dostupnosti webových stránek (sdělení „Směrem k dostupné informační společnosti (4)“)

1.2.2.   Harmonizace

Expertní skupina pro městské ITS zdůraznila, že standardizační úsilí by mělo odstranit existující mezery a aktualizovat a doplnit stávající normy.

Proto by požadované evropské normy a produkty evropské normalizace měly co nejvíce opětovně využít, harmonizovat nebo propojit následující normy, specifikace a projekty: projekty CIVITAS (5), poradní skupinu CAPITAL CIVITAS ITS (6), projekt POSSE (7) (Promoting Open Specifications and Standards in Europe), projekt OPTICITIES (8), projekt FREILOT, koordinační skupinu iniciativy inteligentní města a obce, žádost o normalizaci M/453 týkající se spolupracujících systémů (9), platformu C-ITS, strategickou a technickou skupina DATEX II (10), program UTMC (Urban Traffic Management Control) (11), sdružení OCA (Open Traffic Systems City Association) (12) a rozhraní OCIT (Open Communication Interface for Road Traffic Control Systems) (13), projekt FRAME (14), projekt Co-Cities (15), projekt EDITS (European Digital Traffic Infrastructure Network for Intelligent Transport Systems) (16), projekt EBSF (European Bus System of the Future) (17), Data Catalog Vocabulary (DCAT) (18), prostorová „normalizovaná“ data a zeměpisnou normalizaci a stávající vnitrostátní normy (19).

V této souvislosti by požadované evropské normy a produkty evropské normalizace měly zohlednit opětovné použití, harmonizaci nebo rozhraní se stávajícími modely referenčních údajů, společnými datové slovníky a požadavky na strukturu metadat s cílem podpořit interoperabilitu, konzistentnost a návaznost služeb.

1.2.3.   Proveditelnost

Expertní skupina pro městské ITS navrhla hledat způsoby, jak podpořit pružnější a méně omezující produkt normalizace vedle norem, aby mohlo být lépe zohledněno rychle se vyvíjející technologické prostředí.

Proto by požadované evropské normy a produkty evropské normalizace měly odpovídat potřebám různých uživatelů, rozmanitosti měst a měly by být snadno proveditelné.

To by pokud možno mělo zahrnovat tyto aspekty:

(1)	starší systémy a stávající protokoly, nákladově efektivní migrační cesty, podnikatelské modely a pokyny pro zadavatele zakázek;

(2)	zvláštní potřeby spotřebitelů, podniků a provozovatelů, včetně malých a středních podniků;

(3)	proveditelné a volně dostupné návody, seznamy kódů, datové soubory, nástroje a procesy, které usnadní operativní provedení a zkoušky shody;

(4)	dostupnost dat, přístup k nim, jejich kvalitu, spolehlivost a přesnost.

2.   POŽADAVKY NA ZVÝŠENÍ KOMPATIBILITY A KONZISTENTNOSTI SE STÁVAJÍCÍMI NORMAMI A TECHNICKÝMI SPECIFIKACEMI

Musí být ověřena konzistentnost stávajících evropských, mezinárodních či jiných obecně používaných norem (tj. s přihlédnutím nejen k práci CEN, Cenelec a ETSI, ale také DATEX II, UTMC, OTS, ISO, IEC, ITU atd.), musí být posouzeny potenciální mezery a navržena kompatibilní nebo otevřená řešení, a to buď s úmyslem zajistit harmonizaci a zlepšení stávajících norem, nebo vypracování nových interoperabilních norem a dalších specifikací, bude-li to vhodné. Při vypracování nových norem a specifikací se musí vycházet ze stávajících norem a specifikací a musí být stanoveny požadavky na architekturu nebo propojitelnost.

V oblasti veřejné dopravy, zejména pokud jde o multimodální informace a inteligentní prodej jízdenek, se taková potřeba konzistentnosti bude týkat širokého souboru norem a technických specifikací, zejména: Transmodel (20), IFOPT (21), SIRI (22), NETEX (23), IOPTA (24), ISO (25).

V oblasti alternativních paliv a infrastruktury pro vozidla by všechny nové normy a specifikace měl být kompatibilní a komplementární s ETSI TS 101 556-3 (26).

Je také třeba zvážit a případně dále rozvíjet přizpůsobivost obecných norem, pokud jde o městské prostředí. To se týká zejména normy DATEX II (27), umožňující výměnu údajů, které souvisejí s dopravou a jsou popsány na základě specifických profilů. Zdá se, že je to předpoklad pro zavedení interoperability a návaznosti služeb mezi městskými a meziměstskými prostředími či sítěmi. Tento úkol lze nejlépe splnit zajištěním úzké spolupráce se strategickou skupinou a technickou skupinou DATEX II.

Práce prováděná v rámci tohoto mandátu bude muset zohlednit budoucí zavádění spolupracujících systémů v městských oblastech. Bude souviset s předchozím úsilím o normalizaci v oblasti komunikace mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou, které bylo vyvíjeno v rámci žádosti o normalizaci M/453, společně spravované CEN a ETSI, a s výsledkem pokračující práce odborníků platformy C-ITS, vytvořené Komisí v listopadu 2014 (zejména pracovních skupin pro normalizaci a obchodní případy) (28).

3.   SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA POŽADOVANÉ PRODUKTY

3.1.   Definování škály relevantních případů použití zahrnutých do architektury městských ITS a podpora provádění norem a dalších specifikací

Aby bylo možno vyvinout pragmatický přístup, musí být činnosti v rámci této žádosti založeny na případech použití na vysoké úrovni a týkat se multimodálních informačních služeb, řízení dopravy, včetně regulace přístupu, a městské logistiky, včetně řízení parkování. Při definování nebo výběru těchto případů použití budou muset být vyváženě zohledněny potřeby uživatelů, trendy městské mobility, technologický vývoj, finanční udržitelnost a priority politiky (např. bezpečnost silničního provozu). Vysvětleno musí být rovněž stanovení priorit u těchto případů použití a jejich možné vzájemné závislosti, jakož i pracovní program.

Případy použití budou začleněny do architektury městských ITS (logická struktura a spojení mezi normami a specifikacemi a jejich zúčastněnými stranami), která pokrývá celý informační řetězec pro každou z výše uvedených tří oblastí a zapadá do celkové evropské architektury ITS. Proto by taková architektura městských ITS měla být konzistentní s modelem e-FRAME (29).

Tento holistický a systémový přehled podpoří spolupráci zúčastněných stran, jakož i vypracovávání nebo rozvoj či zlepšování norem a dalších specifikací, kterou jsou vzájemně slučitelné a vzájemně se doplňují, a tím umožní propojitelnost ITS.

Produkt týkající se strategie zavádění musí uvádět, jak podporovat snadné zavádění takových norem a dalších specifikací prostřednictvím zavádění multimodálních informačních služeb, opatření týkajících se řízení dopravy a operací městské logistiky. Pro tento účel budou mít zásadní význam poznatky získané na základě případů použití, zapojení zúčastněných stran a vydání realistických prováděcích pokynů.

3.2.   Zaměření na multimodální informační služby, které přispívají k bezproblémové mobilitě

K hlavním aktuálním problémům patří roztříštěnost informačních služeb týkajících se dopravního provozu a cestování a nedostatek interoperabilních multimodálních informačních a plánovacích služeb s širokým celoevropským pokrytím, které by zahrnovaly první a poslední kilometr cesty ve spojení s „dálkovou etapou“ cesty z A do B. Rozsah dostupných údajů o službách mobility musí být rozšířen a musí být přístupný v normalizované podobě, aby bylo možné jejich začlenění do inovativních dopravních a cestovních informačních služeb. Pouze komplexní multimodální informační služby umožní, aby měl uživatel úplnou škálu výběru cest a možností tras, a tím přispějí k optimálnímu rozhodování o mobilitě, podpoří udržitelnější dopravní chování, zefektivní celý dopravní systém a učiní jej přístupnějším pro všechny uživatele.

Musí být zajištěny (tj. v případě nutnosti vyvinuty) kompatibilní datové formáty, otevřená a zdokumentovaná rozhraní a protokoly pro přenos relevantních dat a jejich začlenění do multimodálních datových souborů a (stávajících) multimodálních informačních a plánovacích služeb (včetně integrovaného prodeje jízdenek). Je nezbytné, aby stávající a nové normy a další specifikace umožňovaly, v případě nutnosti s doplňkovými rozhraními a protokoly, účinnou integraci nebo propojení různých aspektů nebo bloků multimodálních informačních a plánovacích služeb.

3.3.   Zaměření na řízení dopravy, včetně regulace přístupu

Systémy řízení dopravy se neustále vyvíjejí. Zatímco v minulosti byly většinou zaměřeny na vztahy mezi řídícími ústřednami, nyní mají tendenci k větší spolupráci mezi systémy (včetně terénních přístrojů), sítěmi a subjekty. Z tohoto důvodu musí být vypracovány vhodné normy, rozhraní a/nebo protokoly, které podpoří kooperativní řešení řízení a správy v různých zeměpisných měřítkách nebo napříč různými administrativními hranicemi města (např. počínaje řešeními zklidňujícími dopravu v malých čtvrtích a správou dopravních dopadů v příměstských oblastech a konče účinným začleněním městských uzlů do meziměstských koridorů).

Existují různé způsoby, jak spravovat silniční síť a řešit přetížení dopravy a její narušení (např. v důsledku plánovaných nebo neplánovaných akcí, nehod, záplav, požárů atd.) na základě účinného a inovativního řízení dopravy. Například několik měst zavedlo různé druhy přesměrování dopravy, opatření k hierarchizaci dopravy a regulaci přístupu, včetně řízení křižovatek, se zaměřením na všechna vozidla nebo jejich podsoubor (např. objížďky, přednostní pruhy, zelené vlny, poplatky za užívání silnic nebo mýtné, nízkoemisní zóny, zóny se sníženou rychlostí, pěší zóny atd.). Bohužel tato opatření nejsou nutně spravována holisticky a koordinovaně a často nejsou správně zohledněna v systémech informací o dopravním provozu pro uživatele (např. navigačních zařízeních). Proto na jedné straně vytvoření konzistentních specifikací, kompatibilních norem a praktických rozhraní podporujících interoperabilitu nezbytnou pro aktuální informace o dopravním provozu a na straně druhé optimalizace různých opatření k řízení a hierarchizaci dopravy, vhodně doplněná normalizovanými technologickými řešeními pro identifikaci vozidla (tj. pokud jde o kategorizaci vozidla, emisní třídu, povahu mimořádné události, faktor zatížení), by přispěly k celkové účinnosti informací o dopravním provozu a řízení provozu v městských oblastech, včetně řízení regulace přístupu a jeho prosazování.

Musí být zajištěny (tj. v případě nutnosti vyvinuty) kompatibilní datové formáty, otevřená a zdokumentovaná rozhraní a protokoly pro přenos relevantních údajů, a to bez ohledu na jejich zdroj (např. senzory, „floating car data“ – údaje získávané ze zařízení umístěných v automobilech pohybujících se v reálném provozu, řídící dopravní ústředny) a jejich začlenění do stávajících a budoucích systémů informací o dopravním provozu a opatření řízení dopravy pro různé silniční sítě, včetně propojení mezi městskými a meziměstskými oblastmi.

3.4.   Zaměření na městskou logistiku, včetně řízení parkování

Vychází se z toho, že v městském prostředí hledání parkovacích míst a distribuce zboží v městském prostředí zhoršuje přetížení dopravy. Proto by poskytování informací o dostupnosti parkovacích možností v reálném čase a zajišťování snadných možností rezervace mohly přispět ke zmírnění tohoto problému. Pro potřeby konkrétních odvětví logistiky a nákladní vozidla nebo náklady (např. alternativní paliva, chlazené zboží, zpětnou logistiku nebo odpad, nebezpečné zboží) by měly být navrženy diferencované přístupy.

Musí být zajištěny (tj. v případě nutnosti vyvinuty) kompatibilní datové formáty, otevřená a zdokumentovaná rozhraní a protokoly pro přenos relevantních údajů, a to bez ohledu na jejich zdroj, a jejich začlenění do stávajících a budoucích systémů informací o dopravním provozu a opatření řízení dopravy pro různé silniční sítě, včetně propojení mezi městskými a meziměstskými oblastmi.

4.   POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE POZDĚJŠÍCH PŘEZKUMŮ POŽADOVANÝCH PRODUKTŮ

Po přijetí požadovaných evropských norem a produktů evropské normalizace přezkoumají evropské normalizační organizace seznam syntaxí a související mapování v těchto produktech alespoň jednou za dva roky s cílem zajistit, aby odrážely nejnovější technologických vývoj a zahrnovaly nejlepší syntaxe. Zvláštní pozornost je třeba věnovat přizpůsobení starších systémů nebo migraci z nich a zajištění zpětné kompatibility implementací.

---

(1)  http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2520

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(3)  COM(2012) 11 final – 2012/0011.

(4)  KOM(2008) 804 v konečném znění.

(5)  http://www.civitas.eu/display-all-projects

(6)  http://www.civitas.eu/

(7)  www.posse-openits.eu

(8)  http://www.opticities.com/

(9)  http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/standardisation_mandate_en.pdf

(10)  www.datex2.eu

(11)  http://www.utmc.eu/

(12)  www.oca-ev.info

(13)  www.ocit.org/

(14)  http://www.frame-online.net/

(15)  www.co-cities.eu

(16)  www.cei.int

(17)  http://www.ebsf.eu/

(18)  http://www.w3.org/TR/vocab-dcat/

(19)  Např. „Intermodal verkehrsgraph graphenintegrationsplattform (GIP)“ http://www.fsv.at/shop/produktdetail.aspx?IDProdukt=837823b7-8697-45e8-9dc6-063924066176

(20)  Transmodel, evropský referenční datový model pro veřejnou dopravu, EN 12896:2006 (Transmodel 5.1) a EN 12896:2014 (Transmodel V6: část 1 až 3).

(21)  IFOPT (EN 28701), evropská norma, která stanovuje datový model pro identifikaci statických objektů ve veřejné dopravě (například zastávkových bodů, zastávkových prostorů, stanic, navigačních tras pro chodce, vchodů atd.), v současné době začleněna do EN 12896: 2014.

(22)  SIRI (FprEN 15531-1 až 3 a CEN/TS 15531-4 a 5), evropská norma, která stanovuje rozhraní služby pro informace v reálném čase vztahující se k provozu veřejné dopravy.

(23)  NeTEX je založen na modelu Transmodel 5.1 a je rozšířen o další koncepty z norem IFOPT a SIRI a je rozdělen na tři části: Část 1 – Dopravní síť, Část 2 – Jízdní řády a část 3 – Jízdné:

—	CEN/TS 16614-1; Síť a výměna jízdních řádů – Část 1: Topologie sítě (NeTEx)

—	CEN/TS 16614-2, Výměna informací o síti a jízdních řádech – Část 2: Informace o jízdních řádech (NeTEx)

—	WI 00278330 (prCEN/TS 16614-3), Výměna informací o síti a jízdních řádech – Část 3: Informace o jízdném (NeTEx).

(24)  IOPTA (Interoperable Public Transport Applications), EN 15320 ve spojení s EN 1545 o systémech identifikačních karet – aplikace pro povrchovou dopravu.

(25)  EN ISO 24014-1:2007, Veřejná doprava – Interoperabilní systém managementu jízdného – Část 1: Architektura

—	CEN ISO/TR, 24014-2:2013 Veřejná doprava – Interoperabilní systém managementu jízdného – Část 2: Obchodní praxe (ISO/TR 24014-2: 2013)

—	ISO/IEC 14443 Bezkontaktní karty s integrovanými obvody – Karty s vazbou na blízko, části 1–4

—	ISO/IEC 18092 Komunikace v blízkém poli.

(26)  ETSI TS 101 556-3 V1.1.1 (2014-10); Intelligent Transport Systems (ITS); Infrastructure to Vehicle Communications; Část 1: „Electric Vehicle Charging Spot Notification Specification“; a Část 3: „Communications system for the planning and reservation of EV energy supply using wireless networks“.

(27)  CEN/TS 16157 Části 1–6: Inteligentní dopravní systémy – Specifikace DATEX II pro výměnu dat pro řízení dopravy a informace o dopravním provozu.

(28)  http://ec.europa.eu/transport/themes/its/news/c-its-deployment-platform_en.htm

(29)  http://www.frame-online.net/?q=e-frame-project.html

PŘÍLOHA II

EVROPSKÉ NORMY A PRODUKTY EVROPSKÉ NORMALIZACE A LHŮTY PRO PŘIJETÍ

1.   PŘÍPADY POUŽITÍ, ARCHITEKTURA MĚSTSKÝCH ITS A PROVÁDĚNÍ

Tabulka 1

Požadované nové evropské normy a produkty evropské normalizace pro případy použití, architekturu městských ITS a provádění

Referenční informace	Lhůta pro přijetí (1)
Produkt evropské normalizace pro případy použití ve třech oblastech této žádosti se zdůrazněním jejich možného vzájemného působení	12 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím
Produkt evropské normalizace pro architekturu městských ITS integrující tři oblasti této žádosti a zdůrazňující propojení nebo rozhraní s ostatními aplikacemi ITS, jakož i kompatibilitu nebo konzistentnost se stávajícími normami, technickými specifikacemi a datovými modely	12 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím
Produkt evropské normalizace týkající se strategie zavádění, včetně praktických pokynů pro provádění evropských norem odpovídajících této žádosti	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím

2.   MULTIMODÁLNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY, KTERÉ PŘISPÍVAJÍ K BEZPROBLÉMOVÉ MOBILITĚ

Tabulka 2

Požadované nové evropské normy a produkty evropské normalizace pro multimodální informační služby

Referenční informace	Lhůta pro přijetí
Evropské normy pro: — Nové služby mobility, jako jsou spolujízda (car sharing), zvýšení obsazenosti automobilů (carpooling), veřejné služby sdílení jízdních kol, Park & Ride, Bike & Ride atd. — Infrastrukturu pro alternativní paliva, včetně informací o umístění a dostupnosti stanic, modelů zpoplatnění a kapacity ve stanicích, (integrovaných) platebních schémat atd.	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím
Produkt evropské normalizace týkající se referenčního datového modelu, společného datového slovníku a struktury metadat pro multimodální informační služby	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím

3.   ŘÍZENÍ DOPRAVY, VČETNĚ REGULACE PŘÍSTUPU

Tabulka 3

Požadované nové evropské normy a produkty evropské normalizace pro řízení dopravy, včetně regulace přístupu

Referenční informace	Lhůta pro přijetí
Evropské normy pro: — Soubor opatření týkajících se řízení dopravy (vztahující se na nezbytnou infrastrukturu/statická data o silniční síti, dynamická data o stavu silnic, data o dopravním provozu nebo data o řízení dopravního provozu, data o počasí). — Soubor opatření k přesměrování dopravy, hierarchizaci dopravy a regulaci přístupu, včetně řízení křižovatek (doplněný daty pro identifikaci vozidel). Měly by být zohledněny zejména různé typy modelů výběru silničních poplatků zřízené v různých městech, jakož i podmínky sdíleného využívání vyhrazených jízdních pruhů různými typy vozidel (např. nákladními vozidly, vozidly veřejné dopravy a vozidly záchranné služby).	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím
Evropské normy nebo produkty evropské normalizace týkající se referenčního datového modelu, společného datového slovníku a struktury metadat pro řízení dopravy, včetně regulace přístupu	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím

4.   MĚSTSKÁ LOGISTIKA, VČETNĚ ŘÍZENÍ PARKOVÁNÍ

Tabulka 4

Požadované nové evropské normy a produkty evropské normalizace pro městskou logistiku, včetně řízení parkování

Referenční informace	Lhůta pro přijetí
Evropské normy pro: — Inteligentní parkování lehkých vozidel, užitkových vozidel a nákladních vozidel. Měla by být zvážena možnost rozšíření stávajících technických specifikací nebo profilů týkající se parkování (2) nebo jejich přizpůsobení potřebám městských oblastí. — Informační a rezervačních služby týkající se nakládacích prostorů pro specifická nákladní vozidla a logistické sektory. Navržené normy a specifikace se budou muset zabývat jak infrastrukturou, tak vozidly (případně včetně identifikace vozidla a/nebo nákladu). Kromě toho by mělo být zkoumáno použití vozidel na alternativní paliva v městské logistice a možnosti jejich nabíjení (např. během nakládky/vykládky v konkrétních nakládacích prostorech).	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím
Produkt evropské normalizace týkající se referenčního datového modelu, společného datového slovníku a struktury metadat pro městskou logistiku, včetně řízení parkování	39 měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí evropským normalizačním organizacím

---

(1)  Přijetí odkazuje na okamžik, kdy příslušná evropská normalizační organizace zpřístupní normu svým členům nebo veřejnosti.

(2)  Specifikace DATEX II pro výměnu dat řízení dopravy a informace o dopravním provozu – CEN/TS 16157 Část 6 – Rozšíření týkající se parkování.