1.

Vyhovuje dané opatření státní podpory následujícím obecným zásadám pro posuzování slučitelnosti?

2.

Následující podmínky představují porušení práva Evropské unie. Je dané opatření státní podpory s některou z nich nevyhnutelně spojeno?

Pokud je odpověď u některého z těchto bodů kladná, připomínáme, že podle 41. bodu pokynů nelze tuto podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.1.

Zajistí daná podpora životaschopnou produkci potravin a podpoří účinné a udržitelné využívání zdrojů tak, aby se dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu?

1.2.

Platí, že tato podpora úzce souvisí se společnou zemědělskou politikou a je v souladu s cíli v oblasti rozvoje venkova uvedenými v 10. bodě pokynů?

Pokud ne, podle 44. bodu pokynů nelze tuto podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.3.

Pokud jde o zemědělské produkty, je podpora slučitelná s pravidly společné organizace trhů se zemědělskými produkty?

Pokud ne, podle 44. bodu pokynů nelze tuto podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.4.

Pokud jde o opatření podobná opatřením pro rozvoj venkova, může členský stát doložit, jak podpora zapadá do příslušných programů rozvoje venkova a je s nimi v souladu?

Pokud ano, k tomuto oznámení je třeba připojit příslušnou dokumentaci.

1.5.

Poskytuje-li se podpora na individuálně oznamované investiční projekty v rámci určitého režimu, může poskytující orgán potvrdit, že vybraný projekt přispěje k plnění cílů daného režimu, a tudíž i k plnění cílů podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech? V této souvislosti může členský stát vycházet z informací, které poskytl žadatel o podporu a ve kterých musí být popsány pozitivní účinky investice.

1.6.

Je v oznámení státní podpory obsaženo posouzení toho, zda lze čekat, že podporovaná činnost bude mít nějaký dopad na životní prostředí?

1.7.

Bude mít podpora dopad na životní prostředí?

Pokud ano, členský stát musí k oznámení připojit informace, jimiž prokáže, že podpora nepovede k porušení příslušných předpisů Unie v oblasti ochrany životního prostředí.

1.8.

Oznamuje-li se státní podpora, která je součástí programu rozvoje venkova, klade dané opatření státní podpory tentýž požadavek na ochranu životního prostředí jako předmětné opatření v oblasti rozvoje venkova?

Pokud ne, připomínáme, že podle 52. bodu pokynů nelze tuto podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.1.

Je oznamovaná podpora současně uvedena v příslušném programu rozvoje venkova?

Pokud ano, může členský stát uvést výhody takového vnitrostátního nástroje podpory ve srovnání s předmětným programem rozvoje venkova?

…

…

…

2.2.

Pokud jde o investiční podporu, která nespadá do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) jako součást programu rozvoje venkova nebo jako doplňkové financování takového opatření pro rozvoj venkova, je tato podpora poskytována ve formách, které přinášejí přímou finanční výhodu (např. přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení či jiných povinných dávek nebo jejich snížení apod.)?

Pokud ano, členský stát musí uvést, proč jsou jiné, potenciálně méně rušivé formy podpory, jako např. vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (jako úvěry s nízkou úrokovou sazbou, úrokové subvence, státní záruky nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek) méně vhodné.

…

…

2.3.

Spadá předmětná podpora do rámce pro podporu v odvětví lesnictví sledující ekologické, ochranné a rekreační cíle, jak je uvedeno v oddíle 2.8 kapitoly 2 části II pokynů?

Pokud ano, členský stát musí prokázat, že sledovaných ekologických, ochranných a rekreačních cílů nelze dosáhnout opatřeními v oblasti lesnictví podobnými opatřením pro rozvoj venkova uvedenými v oddílech 2.1 až 2.7 kapitoly 2 části II pokynů.

…

…

…

2.4.

Je součástí opatření některá z následujících kategorií podpory?

Podpora musí být konečným příjemcům udělena nepřímo formou nepeněžního plnění, v podobě subvencovaných služeb. V těchto případech musí být podpora vyplacena subjektu, který dané služby nebo činnosti zajišťuje.

3.1.

Budou příjemci před zahájením prací na předmětném projektu či činnosti předkládat členskému státu žádost o podporu, která bude obsahovat alespoň jméno/název žadatele, údaje o velikosti podniku, popis projektu nebo činnosti včetně jejich umístění a data zahájení a ukončení, výši podpory potřebnou k provedení projektu nebo činnosti a způsobilé náklady?

Pokud ne, podle 70. bodu pokynů nemůže být tato podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, ledaže by patřila do některé z kategorií uvedených v otázce 3.6 tohoto obecného informačního listu.

3.2.

Bude se podpora poskytovat velkým podnikům?

Pokud ano, budou příjemci v žádosti vysvětlovat, co by se dělo bez podpory (tzn. uvádět hypotetický srovnávací scénář), a budou jimi popisovaný hypotetický srovnávací scénář konkrétně dokládat?

3.3.

Jedná se o investiční podporu na dodržování norem poskytovanou velkým podnikům v souladu s bodem 148 písm. c) pokynů?

Pokud ano, bude se od předmětného podniku vyžadovat, aby prokázal, že bez podpory by mu hrozilo ukončení činnosti?

3.4.

Bude v případě podpory udělované velkým podnikům poskytující orgán kontrolovat důvěryhodnost hypotetického srovnávacího scénáře a potvrzovat, že podpora má požadovaný motivační účinek?

Pokud ano, podle 73. bodu pokynů je hypotetický srovnávací scénář důvěryhodný tehdy, je-li věrohodný a týká-li se rozhodovacích faktorů převládajících v okamžiku, kdy příjemce o daném projektu nebo činnosti rozhodoval.

3.5.

Má podpora formu daňového zvýhodnění, je poskytována malým a středním podnikům a jsou splněny následující podmínky:

Pokud ano, nepoužijí se body 70 až 73 pokynů.

3.6.

Spadá podpora pod jednu z následujících kategorií uvedených v pokynech?

3.7.

Co se týče individuálně oznamované investiční podpory, poskytuje členský stát v oznámení jasné důkazy o tom, že daná podpora má skutečný dopad na volbu investice?

Pokud ano, upřesněte, jakým způsobem podpora tuto volbu ovlivňuje:

…

…

V případě kladné odpovědi je třeba pamatovat na 76. bod pokynů, ve kterém se uvádí, že aby bylo možné provést komplexní posouzení, musí členský stát poskytnout nejen informace ohledně podporovaného projektu, ale musí také plně popsat hypotetický srovnávací scénář, v němž by příjemce podporu od žádného veřejného orgánu neobdržel.

V případě záporné odpovědi připomínáme, že podle 76. bodu pokynů nelze tuto podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

Pokud není žádný konkrétní hypotetický srovnávací scénář znám, lze motivační účinek předpokládat, když existuje mezera ve financování, tzn. když investiční náklady převyšují čistou současnou hodnotu očekávaných provozních zisků investice na základě předem vypracovaného podnikatelského plánu.

4.1.

Přesáhne výše podpory způsobilé náklady?

Pokud ano, upozorňujeme, že podle 82. bodu pokynů nelze takovou podporu považovat za přiměřenou, a nelze ji tudíž poskytnout.

4.2.

Spadá podpora do působnosti oddílů 1.1.3 a 1.2.2 části II pokynů?

Pokud ano, nepoužije se bod 82 pokynů.

4.3.

Vypočte poskytující orgán při udělování podpory maximální intenzitu a výši podpory?

Pokud ne, připomínáme, že se jedná o podmínku stanovenou v 85. bodě pokynů.

4.4.

Budou způsobilé náklady podloženy písemnými doklady, které budou jasné, konkrétní a aktuální?

Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje musí uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Daň z přidané hodnoty (DPH) není pro podporu způsobilá, s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

4.5.

Poskytuje se podpora jinak než formou dotace?

Pokud ano, odpovídá výše podpory hrubému grantovému ekvivalentu?

4.6.

Je podpora splatná v několika splátkách?

Pokud ano, bude podpora diskontována na hodnotu v době jejího poskytnutí?

Připomínáme, že způsobilé náklady musí být diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

4.7.

Poskytuje se podpora prostřednictvím daňového zvýhodnění?

Pokud ano, dochází k diskontování jednotlivých tranší podpory na základě diskontní sazby platné v jednotlivých dnech, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění?

4.8.

Jedná se v případě dané podpory o investiční podporu ve venkovských oblastech?

Pokud ano, maximální intenzita podpory pro velké investiční projekty musí být snížena použitím upravené výše podpory definované v bodě 35 odst. 31 pokynů. Velké investiční projekty navíc nemohou využívat zvýšených intenzit podpory určených pro malé a střední podniky.

4.9.

Jsou-li závazky uvedené v oddílech 1.1.5.1, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II pokynů vyjádřeny v jiných jednotkách, než jaké jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jiných jednotek. Zajišťuje v takových případech členský stát, že budou dodrženy roční maximální výše podpory?

4.10.

U opatření nebo u druhů operací uvedených v oddílech 1.1.5, 1.1.6, 1.1.7, 1.1.8, 2.2, 2.3, 3.4 a 3.5 části II pokynů mohou členské státy stanovit výši podpory na základě standardních předpokladů dodatečných nákladů a ušlých příjmů. Členský stát musí v těchto případech zajistit, aby výpočty a příslušná podpora:

4.11.

Pokud jde o individuálně oznamovanou investiční podporu, odpovídá výše podpory čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, zváží-li se hypotetický srovnávací scénář bez podpory?

Pokud ano, obecně platí, že individuálně oznamovaná investiční podpora bude považována za omezenou na minimum.

4.12.

Poskytuje se investiční podpora velkým podnikům v rámci oznámených režimů?

Pokud ano, zajišťuje členský stát, že bude výše podpory omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“?

Výše podpory by neměla přesáhnout minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. by neměla zvýšit míru vnitřní návratnosti tohoto projektu nad běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem u jiných investičních projektů podobného druhu, nebo jestliže tyto míry nejsou k dispozici, neměla by zvýšit míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů podniku jako celku nebo nad rámec míry návratnosti běžně pozorované v daném odvětví.

4.13.

Pokud je odpověď na otázku 4.12 kladná, zajišťuje členský stát, že bude výše podpory odpovídat čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, zváží-li se hypotetický srovnávací scénář bez podpory?

Metoda popsaná v 96. bodě pokynů se musí používat společně se stropem v podobě maximálních intenzit podpory.

4.14.

Jedná se o investiční podporu podléhající individuální oznamovací povinnosti?

Pokud ano, Komise za pomoci metody uvedené v 96. bodě pokynů ověří, zda podpora nepřevyšuje minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový. Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory.

4.15.

Prokažte prosím přiměřenost podpory na základě dokumentů, jako jsou například dokumenty uvedené v 77. bodě pokynů. Tento požadavek se nevztahuje na investiční podporu související se zemědělskou prvovýrobou.

…

…

…

4.16.

Bude se oznamovaná podpora poskytovat současně v rámci několika režimů nebo se kumulovat s podporou ad hoc?

Pokud ano, překračuje celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt stropy podpory stanovené v pokynech?

4.17.

Bude mít oznamovaná podpora identifikovatelné způsobilé náklady?

Pokud ano, bude tato podpora kumulována s nějakou další státní podporou?

Pokud ano, budou se daná opatření týkat různých identifikovatelných způsobilých nákladů?

Pokud ne, podle bodu 100 pokynů platí, že podpora s identifikovatelnými způsobilými náklady kumulovaná s jinou státní podporou ve vztahu k týmž způsobilým nákladům se může částečně či plně překrývat. Povede však taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo výše podpory, která platí pro danou podporu podle pokynů?

4.18.

Bude se podpora povolená podle pokynů kumulovat s podporou de minimis?

Pokud ano, bude se podpora v tomto případě kumulovat ve vztahu k týmž způsobilým nákladům a povede tato kumulace k překročení hodnot intenzity a výše podpory stanovených v pokynech?

4.19.

Kumuluje se podpora ve prospěch zemědělského odvětví s platbami uvedenými v čl. 81 odst. 2 a článku 82 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou určeny na tytéž způsobilé náklady, a povede taková kumulace k tomu, že intenzita podpory nebo její výše přesáhnou hodnoty stanovené v pokynech?

4.20.

Je podpora kombinující státní podporu s unijním financováním centrálně řízena orgány, agenturami, společnými podniky či jinými subjekty Unie?

Jestliže ano, platí, že pokud prostředky Unie nejsou pod přímou ani nepřímou kontrolou členského státu, při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity a stropy podpory, se bude brát v potaz pouze státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekročí nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví příslušná ustanovení práva Unie.

4.21.

Jedná se o podporu na investice určené k obnově zemědělského produkčního potenciálu, jak je uvedeno v bodě 143 písm. e) pokynů?

Pokud ano, tato podpora by se neměla kumulovat s podporou na náhradu materiální škody podle oddílů 1.2.1.1, 1.2.1.2 a 1.2.1.3 části II pokynů.

Dvojí financování zemědělských činností, které jsou přínosem pro klima a životní prostředí, podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.6, 1.1.8 a 3.5 části II pokynů a odpovídajících činností uvedených v článku 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (6) by mělo být vyloučeno. Dvojímu financování by mělo zabránit i ustanovení o přezkumu uvedené v 724. bodě pokynů.

4.22.

Jedná se o podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedenou v oddíle 1.1.4 části II pokynů?

Pokud ano, tato podpora by se neměla kumulovat s podporou na zřizování seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství stanovenou v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013.

4.23.

Jedná se o podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a na zahájení činnosti v souvislosti s rozvojem malých zemědělských podniků uvedenou v oddíle 1.1.2 části II pokynů?

Pokud ano, tato podpora by se neměla kumulovat s podporou na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce nebo pro rozvoj malých zemědělských podniků uvedenou v čl. 19 odst. 1 písm. a) bodech i) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud by výše podpory v důsledku takové kumulace přesáhla částky uvedené v pokynech.

5.1.

Co se týče režimů investiční podpory určených na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh v odvětví lesnictví a ve venkovských oblastech, může členský stát prokázat, že negativní účinky budou omezeny na minimum, a to při zohlednění rozsahu daných projektů, výše jednotlivé i kumulované podpory, předpokládaných příjemců, charakteristik cílových odvětví aj.?

…

…

…

…

5.2.

Pokud jde o režimy investiční podpory určené na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh v odvětví lesnictví a ve venkovských oblastech, předložil členský stát nějaká posouzení dopadů, kterými disponuje, a zpětná hodnocení vypracovaná k podobným dřívějším režimům, aby Komise mohla u daného režimu podpory posoudit pravděpodobné negativní účinky?

5.3.

Pokud jde o negativní účinky individuální investiční podpory na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh a individuální investiční podpory ve venkovských oblastech, poskytl členský stát v oznámení takové důkazy, které Komisi umožňují určit příslušné výrobkové trhy (tj. výrobky dotčené změnou chování příjemce podpory) a dotčené konkurenty a zákazníky/spotřebitele a zjistit a posoudit potenciální narušení hospodářské soutěže a obchodu?

Pokud ano, uveďte podrobnosti:

…

…

…

…

6.1.

Zajistí členský stát, že budou na celostátní nebo regionální úrovni na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře zveřejněny následující informace?

6.2.

Potvrďte, že u režimů podpory ve formě daňového zvýhodnění se informace o výši jednotlivých podpor uvádí v těchto rozpětích (v milionech EUR):

6.3.

Potvrďte, že tyto informace:

Připomínáme, že členské státy budou povinny zveřejňovat tyto informace až od 1. července 2016 (8).

6.4.

Pokud jde o udělení jednotlivé podpory, zveřejní členský stát informace o udělení této podpory na internetových stránkách věnovaných státní podpoře, které jsou zmiňovány v 128. bodě pokynů?

6.5.

Pokud ne, udělení jednotlivé podpory se nezveřejňuje, protože:

V tomto případě by měl členský stát na internetových stránkách zmiňovaných v 128. bodě pokynů odkázat na internetové stránky uváděné v článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013.

7.1.

Jedná se v případě daného opatření o podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo členských států, která by byla přímo spojena s vyváženým množstvím, o podporu vázanou na používání domácího zboží na úkor zboží dováženého nebo o podporu, jejímž cílem je zřízení a provoz distribuční sítě nebo uhrazení jakýchkoli dalších výdajů v souvislosti s vývozními činnostmi?

Pokud ano, tato podpora nebude povolena.

Podporu vývozu v zásadě nepředstavuje podpora určená k pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh.

7.2.

Je systém financování, například v podobě parafiskálních odvodů, nedílnou součástí opatření?

Pokud ano, systém financování je nutno oznámit.

1.

Podpora ve prospěch podniků působících v oblasti prvovýroby, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh

1.1.

Opatření pro rozvoj venkova

1.1.1.

Podpora na investice

1.1.1.1.

Podpora na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou

1.1.1.2.

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích

1.1.1.3.

Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb

1.1.1.4.

Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh

1.1.2.

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků

1.1.3.

Podpora na převod zemědělských podniků

1.1.4.

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství

1.1.5.

Podpora na agroenvironmentální a klimatická opatření a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

1.1.5.1.

Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky

1.1.5.2.

Podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

1.1.6.

Podpora kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě

1.1.7.

Podpora pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

1.1.8.

Podpora ekologického zemědělství

1.1.9.

Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti

1.1.10.

Podpora na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství

1.1.10.1.

Podpora na předávání znalostí a informační akce

1.1.10.2.

Podpora na poradenské služby

1.1.10.3.

Podpora na zástup v zemědělském podniku

1.1.11.

Podpora na spolupráci v odvětví zemědělství

1.2.

Řízení rizik a řešení krizí

1.2.1.

Podpory na náhradu škody na zemědělské výrobě nebo na prostředcích zemědělské výroby a na prevenci škod

1.2.1.1.

Podpora na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi

1.2.1.2.

Podpora na náhradu škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě

1.2.1.3.

Podpora na náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin

1.2.1.4.

Podpora na mrtvá hospodářská zvířata

1.2.1.5.

Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat

1.2.1.6.

Podpora na platby pojistného

1.2.1.7.

Podpora na finanční příspěvky do vzájemných fondů

1.2.2.

Podpora na uzavírání výrobních kapacit

1.2.2.1.

Uzavírání kapacit z důvodů zdraví zvířat, rostlin nebo lidí, hygienických, etických nebo environmentálních důvodů

1.2.2.2.

Uzavírání kapacit z jiných důvodů

1.3.

Jiné druhy podpory v odvětví zemědělství

1.3.1.

Podpora pro odvětví živočišné výroby

1.3.2.

Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů

1.3.3.

Podpora pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

1.3.4.

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství

1.3.5.

Podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích

1.3.6.

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství

2.

Podpora pro odvětví lesnictví, která je spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření nebo poskytnuta jako výlučná státní podpora

2.1.

Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

2.1.1.

Podpora na zalesňování a zakládání lesů

2.1.2.

Podpora na zavádění zemědělsko-lesnických systémů

2.1.3.

Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin a katastrofickými událostmi a obnovu lesů po těchto událostech

2.1.4.

Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

2.1.5.

Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh

2.1.6.

Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví

2.2.

Podpora na znevýhodnění související s lesními oblastmi sítě Natura 2000

2.3.

Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů

2.4.

Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví

2.5.

Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví

2.6.

Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví

2.7.

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví

2.8.

Jiná podpora v odvětví lesnictví sledující ekologické, ochranné a rekreační cíle

2.8.1.

Podpora na specifické činnosti a zásahy v odvětví lesnictví, jejichž primárním cílem je přispět k zachování nebo obnovení lesního ekosystému, biologické rozmanitosti nebo tradiční krajiny

2.8.2.

Podpora v odvětví lesnictví na zachování a zlepšování kvality půdy a zajišťování vyváženého a zdravého růstu stromů

2.8.3.

Obnova a údržba přirozených stezek, krajinných prvků a znaků a přirozeného prostředí pro zvířata v odvětví lesnictví

2.8.4.

Podpora na údržbu cest za účelem ochrany lesů před požáry

2.8.5.

Podpora na náhradu škody, kterou v lesích způsobily druhy zvířat chráněné právními předpisy

2.8.6.

Podpora na vypracování lesních hospodářských plánů

2.9.

Podpora v odvětví lesnictví uvedená do souladu s opatřeními podpory v odvětví zemědělství

2.9.1.

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví

2.9.2.

Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví

3.

Podpory ve prospěch venkovských oblastí, které jsou spolufinancované z EZFRV nebo poskytované jako doplňkové vnitrostátní financování k těmto spolufinancovaným opatřením

3.1.

Podpora na investice týkající se zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty, produkce bavlny nebo na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností

3.2.

Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech

3.3.

Podpora na zahájení podnikání pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech

3.4.

Podpora na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytovaná jiným správcům půdy a podnikům ve venkovských oblastech, které nepůsobí v odvětví zemědělství

3.5.

Podpora na znevýhodnění v souvislosti s oblastmi sítě Natura 2000 poskytovaná jiným správcům půdy

3.6.

Podpora na předávání znalostí a informační akce ve venkovských oblastech

3.7.

Podpora na poradenské služby ve venkovských oblastech

3.8.

Podpora na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny

3.9.

Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti

3.10.

Podpora na spolupráci ve venkovských oblastech

3.11.

Podpora na zřizování vzájemných fondů

1.1.

Povedou investice, na které se podpora zaměřuje, na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení ke zvýšení produkce nad rámec omezení nebo k překročení limitů podpory Unie, které ukládá společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.2.

Jsou výhradními příjemci předmětné podpory podniky působící v zemědělské prvovýrobě?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.1.

Uskutečňuje jeden či více příjemců investici do hmotného a nehmotného majetku v zemědělských podnicích spojenou s prvovýrobou zemědělských produktů?

2.2.

Pokud ne, týká se investice hmotného či nehmotného majetku využívaného jedním nebo více příjemci?

2.3.

Je podpora zaměřena na investice do hmotného a nehmotného majetku spojené s výrobou biopaliv nebo s výrobou energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích?

Pokud ne, na otázky 2.4 až 2.17 není třeba odpovídat.

2.4.

Jedná se o investici do výroby biopaliv ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (10)?

2.5.

Je-li odpověď na otázku 2.4 kladná, platí, že produkční kapacita zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která jsou způsobilá pro podporu, se nanejvýše rovná roční průměrné spotřebě pohonných hmot v zemědělském podniku?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.6.

Prodává se vyrobené biopalivo na trhu?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.7.

Jedná se o investici do výroby tepelné energie a/nebo elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích?

2.8.

Pokud je odpověď na otázku 2.7 kladná:

Pokud je odpověď u některého z těchto dvou bodů záporná, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.9.

Co se týče elektřiny, je dodržen roční limit vlastní spotřeby?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.10.

Jestliže do výroby energie nebo biopaliv investuje více zemědělských podniků, jak se sčítá roční průměrná spotřeba?

…

2.11.

Existují na vnitrostátní úrovni nějaké minimální normy energetické účinnosti pro investice spojené se spotřebou nebo produkcí energie?

2.12.

Je-li odpověď na otázku 2.11 kladná, existuje na vnitrostátní úrovni požadavek, aby byly tyto minimální normy zmiňované v otázce 2.11 dodržovány?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.13.

Zaměřuje se podpora konkrétně na investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy?

2.14.

Je-li odpověď na otázku 2.13 kladná, využívají tato zařízení minimální procentní podíl vyráběné tepelné energie stanovený členský státem?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.15.

Jsou na úrovni členského státu stanoveny pro různé typy zařízení prahové hodnoty pro maximální podíl obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin využívaných na výrobu bioenergie (včetně biopaliv)?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.16.

Je podpora na projekty v oblasti bioenergie omezena na bioenergii, která splňuje příslušná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice 2009/28/ES?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.17.

Převyšuje výrobní kapacita zařízení průměrnou roční spotřebu příjemce či příjemců?

Pokud ano, připomínáme, že členské státy musí splnit podmínky stanovené v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (11), ledaže je daná podpora vyňata z oznamovací povinnosti (např. na základě obecného nařízení o blokových výjimkách (12)).

2.18.

Jaké má daná investice cíle?

2.19.

Zahrnují způsobilé náklady následující položky?

2.20.

Zahrnují způsobilé náklady následující položky?

Patří-li mezi způsobilé náklady kterékoli z nákladů uvedených v písmenech a) až f), podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.21.

Zahrnují způsobilé náklady investice uskutečňované v souvislosti s cílem uvedeným v bodě 143 písm. e) pokynů?

2.22.

Zahrnují způsobilé náklady nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda?

2.23.

Pokud je odpověď na otázku 2.22 kladná, jsou splněny tyto podmínky?

Aby byla v tomto konkrétním případě investiční podpora slučitelná s vnitřním trhem, podmínky uvedené v písmenech a) až f) musí být splněny kumulativně.

2.24.

Pokud jde o zavlažování v nových i stávajících zavlažovaných oblastech, jsou splněny následující podmínky?

2.25.

Byly pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy za zavlažované plochy považovány plochy, které nejsou zavlažovány, ale na kterých bylo v nedávné minulosti zavlažovací zařízení používáno, a které stanoví s odůvodněním členský stát?

2.26.

Pokud jde o zavlažování, zajistí členský stát, aby se ve vztahu k povodí, kde bude investice zrealizována, od 1. ledna 2017 podílely různé způsoby využívání vody na úhradě nákladů na vodohospodářské služby využívané v odvětví zemědělství v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážkou rámcové směrnice o vodě, přičemž případně zohlední sociální, environmentální a hospodářské dopady této úhrady, jakož i geografické a klimatické podmínky dotčeného regionu či dotčených regionů?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.27.

Uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilé investice:

2.28.

Jsou-li intenzity podpory uvedené v otázce 2.27 tohoto doplňkového informačního listu vyšší než intenzity uvedené v 152. bodě pokynů, objasněte, zda platí kterákoli z následujících výjimek, jež umožňují zvýšení o 20 procentních bodů:

Aby byla podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, maximální kombinovaná podpora nemůže přesáhnout 90 % investice.

2.29.

V rámci odchylky od stropů způsobilých nákladů podle bodů 152 a 153 pokynů prosím uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilých nákladů, u neproduktivních investic uváděných v bodě 143 písm. d) pokynů a investic do obnovení produkčního potenciálu uváděných v bodě 143 písm. e) pokynů:

… způsobilých nákladů.

Maximální intenzita podpory nemůže přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

2.30.

V rámci odchylky od stropů způsobilých nákladů podle bodů 152 a 153 pokynů prosím uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilých nákladů, u investic s cíli v oblasti prevence uváděných v bodě 143 písm. e) pokynů:

… způsobilých nákladů.

Maximální intenzita podpory nemůže, až na jednu výjimku, kterou se zabývají otázky 2.31 a 2.32, přesáhnout 80 % způsobilých nákladů.

2.31.

Je investice s cíli v oblasti prevence uskutečňována společně více než jedním příjemcem?

2.32.

Pokud jste na otázku 2.31 odpověděli kladně, uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilých nákladů.

… způsobilých nákladů.

1.1.

Povedou investice, na které se podpora zaměřuje, na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení ke zvýšení produkce nad rámec omezení nebo k překročení limitů podpory Unie, které ukládá společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.2.

Jsou výhradními příjemci předmětné podpory podniky působící v zemědělské prvovýrobě?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.1.

Jedná se v případě podporovaného dědictví ve formě přírodní krajiny a staveb o kulturní nebo přírodní dědictví, které bylo za takové oficiálně uznáno příslušnými orgány veřejné moci členského státu?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.2.

Zahrnují způsobilé náklady následující položky?

Jsou-li způsobilé jiné náklady než ty, které jsou uvedeny pod písmeny a) a b), podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.3.

Uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilých investic (v písm. f) prosím uveďte částku v EUR/rok):

1.1.

Povedou investice, na které se podpora zaměřuje, na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení ke zvýšení produkce nad rámec omezení nebo k překročení limitů podpory Unie, které ukládá společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

1.2.

Jsou výhradními příjemci předmětné podpory podniky působící v zemědělské prvovýrobě?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.1.

Sleduje přemístění zemědělské stavby cíl veřejného zájmu stanovený v příslušných předpisech členského státu?

Upozorňujeme, že právní základ pro předmětnou podporu v příslušných předpisech členského státu musí vysvětlovat, v čem spočívá veřejný zájem, jemuž má přemístění dané zemědělské stavby sloužit.

2.2.

Patří mezi způsobilé náklady související s přemístěním některé z následujících položek?

Jsou-li způsobilé jiné náklady než ty, které jsou uvedeny pod písmeny a) až d), podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.3.

Uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilé investice:

1.

Povedou investice, na které se podpora zaměřuje, na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení ke zvýšení produkce nad rámec omezení nebo k překročení limitů podpory Unie, které ukládá společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.

Poskytuje se podpora na biopaliva z potravinářských plodin?

Pokud ano, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem vzhledem k cíli, kterým je stimulovat přechod na produkci pokročilejších forem biopaliv, jak je uvedeno v horizontálních pravidlech pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky.

3.

Je podpora určena na investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh podle bodu 35 odst. 11 a bodu 35 odst. 12 pokynů?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

4.

Členské státy mohou poskytnout podporu na investice v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh, jestliže daná podpora splňuje všechny podmínky jednoho z níže uvedených nástrojů podpory. Upřesněte, na základě kterého nástroje podpory se má předmětná podpora poskytovat:

5.

Poskytuje-li se podpora podle ustanovení nařízení (EU) č. 651/2014 (obecné nařízení o blokových výjimkách):

Zdůvodněte, proč by příslušný orgán přesto chtěl podat oznámení na základě pokynů. V tomto případě vyplňte příslušnou část obecného oznamovacího formuláře stanoveného v části I a konkrétní formulář stanovený v části III přílohy I nařízení (ES) č. 794/2004 (19) nebo v případném nahrazujícím ustanovení.

6.

Poskytuje-li se podpora podle ustanovení pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020:

Splňuje podpora podmínky stanovené v pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020?

Pokud ne, podle bodu 168 písm. b) pokynů nelze podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

Pokud ano, posouzení takové podpory se provede na základě pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020. Vyplňte prosím příslušnou část obecného oznamovacího formuláře (stanoveného v příloze nařízení Komise (ES) č. 1627/2006 (20)).

7.

Bude-li se podpora poskytovat na základě oddílu 1.1.1.4 kapitoly 1 části II pokynů, patří mezi způsobilé náklady následující položky?

Pokud investice sleduje jiné cíle, než jaké jsou uvedeny v písmenech a) až d), je třeba pamatovat na to, že pro podporu jsou způsobilé pouze investice, které souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh a které sledují jeden nebo více cílů vyjmenovaných ve výše uvedených písmenech.

8.

Patří mezi způsobilé náklady následující výdaje?

Patří-li mezi způsobilé náklady kterékoli z výdajů uvedených v písmenech a), b) nebo c), podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

9.

Uveďte maximální intenzitu podpory, vyjádřenou v procentech způsobilé investice:

10.

Jsou-li intenzity uvedené v otázce 8 vyšší než intenzity uvedené v 171. bodě pokynů, objasněte, zda platí kterákoli z následujících výjimek, jež umožňují zvýšení o 20 procentních bodů:

Uplatňuje-li se některá z těchto výjimek, skutečnost doložte níže nebo poskytněte příslušnou dokumentaci v příloze k tomuto doplňkovému informačnímu listu:

…

Aby byla podpora prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, maximální kombinovaná podpora nemůže přesáhnout 90 % investice.

11.

Jaké výše (vyjádřeno v eurech) dosahují způsobilé náklady u jednotlivé investiční podpory na zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh?

EUR…

Pokud tato částka přesahuje 25 milionů EUR (viz bod 37 písm. a) pokynů), v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí být jednotlivá podpora zvlášť oznámena Komisi.

12.

Jaké výše (vyjádřeno v eurech) dosahuje hrubý grantový ekvivalent u jednotlivé investiční podpory na zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh?

EUR…

Pokud tato částka přesahuje 12 milionů EUR (viz bod 37 písm. a) pokynů), v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí být jednotlivá podpora zvlášť oznámena Komisi.

1.

Jsou výhradními příjemci předmětné podpory podniky působící v zemědělské prvovýrobě?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

2.

Jsou příjemci předmětné podpory mladí zemědělci, jak je definuje bod 35 odst. 29 pokynů, kteří mají formu mikropodniků nebo malých podniků?

3.

Jsou příjemci předmětné podpory malé zemědělské podniky, které jsou mikropodniky a malými podniky?

4.

Je-li odpověď na otázku 3 kladná, uveďte prosím kritéria, na jejichž základě jsou příjemci klasifikováni jako malé zemědělské podniky. Tato kritéria musí být objektivní.

…

…

5.

Jsou horní a spodní prahová hodnota pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků definovány ve smyslu produkčního potenciálu zemědělského podniku, měřeno podle standardní produkce, jak je specifikováno v článku 5b nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 (21) a článku 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/220 (22), nebo podle jejího ekvivalentu?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

6.

Uveďte horní a spodní prahovou hodnotu pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků.

Spodní prahová hodnota pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců musí být vyšší než horní prahová hodnota pro přístup k podpoře na rozvoj malých zemědělských podniků.

7.

Zakládají mladí zemědělci, kterým se poskytuje podpora na zahájení činnosti, zemědělský podnik ve formě právnické osoby?

8.

Je-li odpověď na otázku 7 kladná, vykonávají tito mladí zemědělci nad danou právnickou osobou účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodování ve věcech řízení, výhod a finančních rizik?

Uveďte, jak je tato kontrola zjišťována:…

…

9.

Pokud je odpověď na otázku 8 kladná a na kapitálu nebo řízení právnické osoby se podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, vykonává mladý zemědělec účinnou a dlouhodobou kontrolu buď sám, nebo společně s jinými osobami?

Uveďte, jak je skutečnost zjišťována:…

…

10.

Pokud je odpověď na otázku 8 kladná a nad předmětnou právnickou osobou má výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba než mladý zemědělec, vykonává mladý zemědělec buď sám, nebo společně s jinými osobami účinnou a dlouhodobou kontrolu nad touto jinou právnickou osobou?

Uveďte, jak je skutečnost zjišťována: …

…

11.

Je podpora podmíněna tím, že je příslušnému orgánu členského státu předložen podnikatelský plán?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

12.

Začne se podnikatelský plán realizovat do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o udělení podpory?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

13.

Je v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců v podnikatelském plánu uvedeno, že příjemce musí splňovat definici aktivního zemědělce podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 po dobu osmnácti měsíců ode dne zahájení činnosti?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

14.

Je v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců, kteří nemají odpovídající profesní dovednosti a způsobilost, v podnikatelském plánu uvedeno, že se tito zemědělci zaváží získat uvedené dovednosti ve lhůtě 36 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o udělení podpory?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

15.

Pokud jde o podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců, obsahuje podnikatelský plán následující údaje?

Podmínky uvedené v písmenech a), b) a c) musí být splněny kumulativně.

16.

Pokud jde o podporu na rozvoj malých zemědělských podniků, obsahuje podnikatelský plán následující údaje?

Podmínky uvedené v písmenech a) a b) musí být splněny kumulativně.

17.

Jak je podpora poskytována?

Uveďte prosím podrobnosti: …

18.

Je v případě podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců poslední tranše nebo poslední splátka podpory podmíněna náležitým plněním podnikatelského plánu uvedeného ve 179. bodě pokynů?

Pokud ne, podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

19.

Jaká je maximální intenzita podpory v eurech?

1.

Podpora se poskytuje podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě, které trvale převádějí svůj zemědělský podnik na jiný podnik působící v zemědělské prvovýrobě.

2.

Podpora se poskytuje podnikům, které jsou způsobilé k účasti na režimu pro malé zemědělce zavedenému hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.

Podpora se poskytuje podnikům, které byly ke dni podání žádosti o podporu k uvedené účasti způsobilé alespoň po dobu jednoho roku.

4.

Podpora se poskytuje podnikům, které se zaváží, že trvale převedou celý svůj zemědělský podnik a související platební nároky na jiný podnik působící v oblasti zemědělské prvovýroby.

5.

Podpora se vyplácí ve formě:

(Podle 188. bodu pokynů musí být podpora vyplácena prostřednictvím roční, nebo jednorázové platby.)

6.

Podpora se vyplácí od data převodu zemědělského podniku do 31. prosince 2020.

7.

Podpora odpovídá 120 % roční platby, k jejímuž vyplácení je příjemce způsobilý podle režimu pro malé zemědělské podniky.

1.1.

Jedná se o podporu na zahájení činnosti pro nově vytvořená seskupení producentů a nově vytvořené organizace producentů?

1.2.

Jsou dané seskupení a organizace producentů oficiálně uznané příslušným orgánem členského státu na základě předložení podnikatelského plánu?

1.3.

Poskytuje se podpora až poté, co členský stát ověří, že bylo do pěti let ode dne oficiálního uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu?

1.4.

Poskytuje se podpora jiným organizacím, subjektům nebo institucím producentů, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty?

Pokud ano, připomínáme, že na podporu těmto organizacím, subjektům nebo institucím se oddíl 1.1.4 kapitoly 1 části II pokynů nevztahuje.

1.5.

Poskytuje se podpora jiným zemědělským sdružením, která vykonávají práce, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by se účastnila společného přizpůsobování dodávek trhu?

Pokud ano, připomínáme, že na podporu těmto sdružením se oddíl 1.1.4 kapitoly 1 části II pokynů nevztahuje.

1.6.

Poskytuje se podpora seskupením nebo organizacím producentů na úhradu výdajů, které nesouvisejí s náklady na zahájení činnosti, jako jsou investice nebo propagační činnosti?

Pokud ano, podpora bude posouzena v souladu s konkrétními pravidly pro takové podpory. Viz příslušné oddíly oznamovacího formuláře.

2.1.

Poskytuje se podpora na zahájení činnosti výhradně seskupením a organizacím producentů, které spadají pod definici malých a středních podniků (23)?

2.2.

Bude režim podpory podmíněn tím, že se v případě jakýchkoli změn v nařízeních, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, náležitě přizpůsobí?

Pokud ne, podle oddílu 1.1.4 kapitoly 1 části II pokynů nemůže Komise takový režim podpory schválit.

3.1.

Můžete potvrdit, že celková výše podpory poskytnuté určitému seskupení nebo organizaci producentů nepřekročí 500 000 EUR?

3.2.

Vylučuje režim podpory jasně vyplácení podpory na náklady, které vzniknou po uplynutí pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů oficiálně uznány příslušným orgánem?

3.3

Patří mezi způsobilé náklady pouze následující položky?

Pokud ne, viz seznam způsobilých nákladů v oddíle 1.1.4 kapitoly 1 části II pokynů.

3.4.

Vyplácí se podpora formou paušální podpory v ročních postupně se snižujících splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů na základě svého podnikatelského plánu oficiálně uznány příslušným orgánem?

3.5.

Vyplatí členský stát poslední splátku až po ověření správné realizace podnikatelského plánu?

1.

Týká se podpora pouze environmentálních investic (oddíl 1.1.1 pokynů)?

Pokud ano, viz doplňkový informační list 1.1.1.4 o podpoře na investice týkající se zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh.

2.

Sleduje agroenvironmentální podpora jiné cíle, např. školení a poradenské služby určené k pomoci zemědělským producentům (oddíl 1.1.10 pokynů)?

3.

Pokud ano, viz doplňkový informační list 1.1.10 o „podpoře na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství“.

4.

Jiné informace

Uveďte prosím úplný popis opatření…

5.

Je k oznámení přiložena dokumentace prokazující, že daná podpora zapadá do příslušného programu rozvoje venkova a že je s tímto programem v souladu?

Pokud ano, doklady uveďte níže nebo dokumentaci předložte v příloze k tomuto doplňkovému informačnímu listu.

Pokud ne, připomínáme, že tato dokumentace je podle 47. bodu pokynů nutná.