Help Print this page 

Document 52016JC0018

?

EUROPEAN COMMISSIONEVROPSKÁ KOMISE
Brussels, 6.4.2016V Bruselu dne 6.4.2016
JOIN(2016) 18 finalJOIN(2016) 18 final
JOINT COMMUNICATION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCILSPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Joint Framework on countering hybrid threatsSpolečný rámec pro boj proti hybridním hrozbám
a European Union responseReakce Evropské unie
1.Introduction1.Úvod
In recent years, the European Union’s security environment has changed dramatically. Key challenges to peace and stability in the EU’s eastern and southern neighbourhood continue to underscore the need for the Union to adapt and increase its capacities as a security provider, with a strong focus on the close relationship between external and internal security. Many of the current challenges to peace, security and prosperity originate from instability in the EU's immediate neighbourhood and changing forms of threats. In his 2014 Political Guidelines, the European Commission President Jean-Claude Juncker stressed the need ‘to work on a stronger Europe when it comes to security and defence’ and to combine European and national instruments in a more effective way than in the past. Further to this, following the invitation from the Foreign Affairs Council of 18 May 2015, the High Representative in close cooperation with Commission services and the European Defence Agency (EDA), and in consultation with the EU Member States, undertook work to present this joint framework with actionable proposals to help counter hybrid threats and foster the resilience of the EU and Member States, as well as partners. 1  In June 2015 the European Council recalled the need to mobilise EU instruments to help counter hybrid threats. 2Bezpečnostní situace Evropské unie se v posledních letech dramaticky změnila. Problémy se zajištěním míru a stability ve východním a jižním sousedství EU svědčí i nadále o tom, že Unie musí přizpůsobit a znásobit své kapacity, aby mohla splnit svou úlohu zajišťovatele bezpečnosti, a zaměřit se přitom zejména na vzájemnou provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností. Mnoho problémů v oblasti zajišťování míru, bezpečnosti a prosperity způsobuje v současné době nestabilita v zemích, jež bezprostředně sousedí s EU, a proměnlivý charakter hrozeb. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil ve svých politických směrech z roku 2014, že je nutné „pracovat na posílení Evropy, pokud jde o záležitosti bezpečnosti a obrany“ a skloubit evropské a národní nástroje efektivněji než v minulosti. Také vysoká představitelka věnovala v návaznosti na výzvu Rady pro zahraniční věci ze dne 18. května 2015 v úzké spolupráci s útvary Komise a Evropskou obrannou agenturou (EDA) a po konzultaci s členskými státy EU své úsilí tomu, aby představila tento společný rámec obsahující realizovatelné návrhy pro boj proti hybridním hrozbám a pro posílení odolnosti EU a jejích členských států i partnerů 1 . Evropská rada v červnu 2015 připomněla, že pro účely boje proti hybridním hrozbám je nutné mobilizovat nástroje EU 2 .
While definitions of hybrid threats vary and need to remain flexible to respond to their evolving nature, the concept aims to capture the mixture of coercive and subversive activity, conventional and unconventional methods (i.e. diplomatic, military, economic, technological), which can be used in a coordinated manner by state or non-state actors to achieve specific objectives while remaining below the threshold of formally declared warfare. There is usually an emphasis on exploiting the vulnerabilities of the target and on generating ambiguity to hinder decision-making processes. Massive disinformation campaigns, using social media to control the political narrative or to radicalise, recruit and direct proxy actors can be vehicles for hybrid threats.Definice hybridních hrozeb jsou sice různé a musí zůstat flexibilní, aby mohly reagovat na proměnlivou povahu těchto hrozeb, ovšem jde o to vystihnout soubor různých nátlakových a podvratných činností a konvenčních i nekonvenčních metod (např. diplomatických, vojenských, ekonomických a technologických), které mohou různí státní i nestátní aktéři koordinovaným způsobem využívat k tomu, aby dosáhli konkrétních cílů, aniž by formálně vyhlásili válku. Snahou je obvykle využívat zranitelnosti cíle a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy. Nástrojem těchto hybridních hrozeb mohou být masivní dezinformační kampaně a využívání sociálních médií k propagandě nebo k radikalizaci, náboru a přímému ovládání příznivců.
Insofar as countering hybrid threats relates to national security and defence and the maintenance of law and order, the primary responsibility lies with Member States, as most national vulnerabilities are country-specific. However, many EU Member States face common threats, which can also target cross-border networks or infrastructures. Such threats can be addressed more effectively with a coordinated response at EU level by using EU policies and instruments, to build on European solidarity, mutual assistance and the full potential of the Lisbon Treaty. EU policies and instruments can and, to a significant degree already do, play a key value-adding role in building awareness. This is helping to improve the resilience of Member States to respond to common threats. The Union’s external action proposed under this framework is guided by the principles set out in Article 21 of the Treaty on European Union (TEU), which include democracy, the rule of law, the universality and indivisibility of human rights and respect for the principles of the United Nations Charter and international law 3 .Jelikož boj proti hybridním hrozbám souvisí s národní bezpečností a obranou a zachováním práva a veřejného pořádku, hlavní odpovědnost nesou členské státy, neboť jednotlivé slabiny jsou většinou specifické pro jednotlivé země. Mnoho členských států EU se však potýká i se společnými hrozbami, jejichž cílem mohou být rovněž přeshraniční sítě nebo infrastruktury. Takovým hrozbám je možné účinněji čelit pomocí koordinované reakce na úrovni EU, a sice prostřednictvím politik a nástrojů EU, využitím evropské solidarity, vzájemné pomoci a plného potenciálu Lisabonské smlouvy. Politiky a nástroje EU mohou hrát – a ve významné míře již hrají – zásadní úlohu při zvyšování informovanosti. Tím se zlepšuje schopnost reakce členských států na společné hrozby. Vnější činnost Unie navrhovaná podle tohoto rámce odpovídá zásadám stanoveným v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), mezi něž patří demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva 3 .
This Joint Communication aims to facilitate a holistic approach that will enable the EU, in coordination with Member States, to specifically counter threats of a hybrid nature by creating synergies between all relevant instruments and fostering close cooperation between all relevant actors. 4  The actions build on existing strategies and sectoral policies that contribute to achieving greater security. In particular, the European Agenda on Security 5 , the upcoming European Union Global Strategy for foreign and security policy and European Defence Action Plan 6 , the EU Cybersecurity Strategy, 7 the Energy Security Strategy, 8 the European Union Maritime Security Strategy 9 are tools that may also contribute to countering hybrid threats.Cílem tohoto společného sdělení je usnadnit vznik komplexního přístupu, který umožní Evropské unii v koordinaci s členskými státy bojovat s konkrétními hrozbami hybridní povahy tím, že všechny příslušné nástroje budou fungovat v součinnosti a zlepší se spolupráce mezi všemi příslušnými aktéry 4 . Navrhovaná opatření vycházejí ze stávajících strategií a odvětvových politik, které přispívají k dosažení větší bezpečnosti. Mezi nástroje, které tak mohou rovněž napomoci v boji proti hybridním hrozbám, patří zejména Evropský program pro bezpečnost 5 , nová globální strategie Evropské unie pro pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Akční plán pro evropskou obranu 6 , Strategie kybernetické bezpečnosti EU 7 , strategie energetické bezpečnosti 8 a strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost 9 .
As NATO is also working to counter hybrid threats and the Foreign Affairs Council proposed stepping up cooperation and coordination in this area, some of the proposals aim to enhance EU–NATO cooperation on countering hybrid threats.Jelikož proti hybridním hrozbám bojuje i NATO a jelikož Rada pro zahraniční věci navrhla posílit spolupráci a koordinaci v této oblasti, cílem některých návrhů je upevnit spolupráci mezi EU a NATO v oblasti boje proti hybridním hrozbám.
The proposed response focuses on the following elements: improving awareness, building resilience, preventing, responding to crisis and recovering.Navrhovaná reakce se zaměřuje na tyto prvky: zlepšování informovanosti, posilování odolnosti, prevence, reakce na krize a zotavení.
2.Recognising the hybrid nature of a threat2.Identifikace hybridní povahy hrozby
Hybrid threats aim to exploit a country’s vulnerabilities and often seek to undermine fundamental democratic values and liberties. As a first step, the High Representative and the Commission will work together with Member States to enhance situational awareness by monitoring and assessing the risks that may target EU vulnerabilities. The Commission is developing security risk assessment methodologies to help inform decision makers and promote risk-based policy formulation in areas ranging from aviation security to terrorist financing and money laundering. In addition, a survey by Member States identifying areas vulnerable to hybrid threats would be pertinent. The aim would be to identify indicators of hybrid threats, incorporate these into early warning and existing risk assessment mechanisms and share them as appropriate.Hybridní hrozby využívají zranitelnosti určité země a často se snaží oslabit základní demokratické hodnoty a svobody. Vysoká představitelka a Komise budou v první řadě spolupracovat s členskými státy, aby získaly více informací o situaci, a to prostřednictvím sledování a posuzování rizik, která mohou hrozit na zranitelných místech v EU. Komise vyvíjí metody pro hodnocení bezpečnostních rizik, které mají poskytovat informace subjektům s rozhodovací pravomocí a podporovat vytváření politik na základě hodnocení rizik v oblastech sahajících od bezpečnosti leteckého provozu až po financování terorismu a praní peněz. Kromě toho by bylo vhodné provést v členských státech průzkum za účelem identifikace oblastí náchylných k hybridním hrozbám. Jeho cílem by bylo určit ukazatele hybridních hrozeb, začlenit je do mechanismů včasného varování a stávajících mechanismů pro hodnocení rizik a v případě potřeby je sdílet.
Action 1: Member States, supported as appropriate by the Commission and the High Representative, are invited to launch a hybrid risk survey to identify key vulnerabilities, including specific hybrid related indicators, potentially affecting national and pan-European structures and networks.Opatření č. 1: Členské státy, případně s podporou Komise a vysoké představitelky, se vyzývají k tomu, aby zahájily průzkum týkající se hybridních rizik s cílem určit hlavní slabiny, včetně konkrétních ukazatelů hybridních hrozeb, které mohou potenciálně ovlivnit vnitrostátní a celoevropské struktury a sítě.
3.Organising the EU response: improving awareness3.Organizace reakce na úrovni EU: zlepšování informovanosti
3.1.EU Hybrid Fusion Cell3.1Středisko EU pro hybridní hrozby
It is essential that the EU, in coordination with its Member States, has a sufficient level of situational awareness to identify any change in the security environment related to hybrid activity caused by State and/or non-state actors. To effectively counter hybrid threats, it is important to improve information exchange and promote relevant intelligence-sharing across sectors and between the European Union, its Member States and partners.Je velmi důležité, aby EU v koordinaci s členskými státy měla dostatek informací o situaci, aby mohla odhalit jakoukoli změnu v oblasti bezpečnosti týkající se hybridní činnosti vyvíjené státními a/nebo nestátními aktéry. Abychom mohli proti hybridním hrozbám bojovat účinně, je třeba zlepšit výměnu informací a podporovat sdílení příslušných zpravodajských informací napříč odvětvími a mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a partnery.
An EU Hybrid Fusion Cell will offer a single focus for the analysis of hybrid threats, established within the EU Intelligence and Situation Centre (EU INTCEN) of the European External Action Service (EEAS). This Fusion Cell would receive, analyse and share classified and open source information specifically relating to indicators and warnings concerning hybrid threats from different stakeholders within the EEAS (including EU Delegations), the Commission (with EU agencies 10 ), and Member States. In liaison with existing similar bodies at EU 11 and at national level, the Fusion Cell would analyse external aspects of hybrid threats, affecting the EU and its neighbourhood, in order to rapidly analyse relevant incidents and inform the EU's strategic decision-making processes, including by providing inputs to the security risk assessments carried out at EU level. The Fusion Cell's analytical output would be processed and handled in accordance with the European Union classified information and data protection rules. 12 The Cell should liaise with existing bodies at EU and national level. Member States should establish National Contact Points connected to the EU Hybrid Fusion Cell. Staff inside and outside the EU (including those deployed to EU delegations, operations and missions) and in Member States should also be trained to recognise early signs of hybrid threats.Středisko EU pro hybridní hrozby zřízené v rámci Střediska Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN) Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) se zaměří na analýzu hybridních hrozeb. Toto středisko bude shromažďovat, analyzovat a sdílet utajované informace a informace z otevřených zdrojů, které se konkrétně týkají ukazatelů a varování v souvislosti s hybridními hrozbami, od různých zúčastněných stran v rámci ESVČ (včetně delegací EU), Komise (včetně agentur EU 10 ) a členských států. Ve spolupráci s podobnými stávajícími subjekty na úrovni EU 11 a na vnitrostátní úrovni by zmíněné středisko analyzovalo vnější aspekty hybridních hrozeb, které postihují EU a její sousedy, aby bylo možné urychleně vyhodnotit relevantní incidenty a zajistit informace nutné pro strategické rozhodovací procesy v EU, mimo jiné tím, že bude poskytovat informace potřebné pro hodnocení bezpečnostních rizik prováděná na úrovni EU. Analytické výstupy tohoto střediska by byly zpracovávány a bylo by s nimi nakládáno v souladu s pravidly Evropské unie pro ochranu utajovaných informací a údajů 12 . Středisko by mělo udržovat spojení s již existujícími subjekty na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Členské státy by měly zřídit národní kontaktní místa propojená se střediskem EU pro hybridní hrozby. Zaměstnanci uvnitř i mimo EU (včetně těch, kteří jsou vysláni do delegací, operací a misí EU) a v členských státech by měli být rovněž proškoleni, aby dokázali rozeznat první signály hybridních hrozeb.
Action 2: Creation of an EU Hybrid Fusion Cell within the existing EU INTCEN structure, capable of receiving and analysing classified and open source information on hybrid threats. Member States are invited to establish National Contact Points on hybrid threats to ensure cooperation and secure communication with the EU Hybrid Fusion Cell.Opatření č. 2: Vytvořit v rámci stávající struktury EU INTCEN středisko EU pro hybridní hrozby, které bude schopné shromažďovat a analyzovat utajované informace a informace z otevřených zdrojů o hybridních hrozbách. Členské státy se vyzývají k tomu, aby zřídily národní kontaktní místa pro hybridní hrozby s cílem zajistit spolupráci a komunikaci se střediskem EU pro hybridní hrozby. 
3.2.Strategic communication3.2Strategická komunikace
Perpetrators of hybrid threats can systematically spread disinformation, including through targeted social media campaigns, thereby seeking to radicalise individuals, destabilise society and control the political narrative. The ability to respond to hybrid threats by employing a sound strategic communication strategy is essential. Providing swift factual responses and raising public awareness about hybrid threats are major factors for building societal resilience.Pachatelé hybridních hrozeb mohou systematicky šířit falešné informace, mimo jiné prostřednictvím cílených kampaní v sociálních médiích, a tím se snažit o radikalizaci jednotlivců, destabilizaci společnosti a politickou propagandu. Zásadní význam má proto schopnost reagovat na hybridní hrozby prostřednictvím spolehlivé strategické komunikace. Odolnost společnosti je možné posílit zejména tím, že budou zajištěny okamžité konkrétní reakce a že se zlepší veřejné povědomí o hybridních hrozbách.
Strategic communication should make full use of social media tools, as well as the traditional visual, audio and web-based media. The EEAS, building on the activities of the East and Arab Stratcom Task Forces, should optimise the use of linguists fluent in relevant non-EU languages and social media specialists, who can monitor non-EU information and ensure targeted communication to react to disinformation. Furthermore, Member States should develop coordinated strategic communication mechanisms to support attribution and counter disinformation in order to expose hybrid threats.Strategická komunikace by měla plně využívat nástrojů sociálních medií, jakož i tradičních audio- a videomédií a internetových médií. ESVČ by měla v návaznosti na aktivity pracovních skupin East StratCom a Arab StratCom optimalizovat využívání lingvistů plynně ovládajících relevantní jazyky zemí mimo EU a odborníků na sociální média, kteří mohou monitorovat informace ze zemí mimo EU a zajistit cílenou komunikaci, která by reagovala na šíření falešných informací. Členské státy by navíc měly vypracovat koordinované mechanismy pro strategickou komunikaci na podporu zjišťování původu falešných informací a boje proti nim, aby hybridní hrozby byly odhaleny.
Action 3: The High Representative will explore with Member States ways to update and coordinate capacities to deliver proactive strategic communications and optimise use of media monitoring and linguistic specialists.Opatření č. 3: Vysoká představitelka spolu s členskými státy prozkoumá možnosti, jak aktualizovat a koordinovat kapacity pro aktivní strategickou komunikaci a jak optimalizovat využití jazykových odborníků a monitorování médií.
3.3.Centre of Excellence for ‘countering hybrid threats’3.3Středisko excelence pro boj proti hybridním hrozbám
Building on the experience of some Member States and partner organisations 13 , one or a network of multinational institutes could act as a Centre of Excellence addressing hybrid threats. Such a Centre could focus on researching how hybrid strategies have been applied, and could encourage the development of new concepts and technologies within the private sector and industry to help Member States build resilience. The research could contribute to aligning EU and national policies, doctrines and concepts, and to ensuring that decision-making can take account of the complexities and ambiguities associated with hybrid threats. Such a Centre should design programmes to advance research and exercises to find practical solutions to existing challenges posed by hybrid threats. The strength of such a Centre would rely on the expertise developed by its multinational and cross-sector participants from the civilian and military, private and academic sectors.Na základě zkušeností některých členských států a partnerských organizací 13 by jedna nadnárodní instituce nebo síť takových institucí mohla fungovat jako středisko excelence, které se bude zabývat řešením hybridních hrozeb. Takové středisko by se mohlo zaměřit na výzkum využívání hybridních strategií a mohlo by podnítit rozvoj nových konceptů a technologií v rámci soukromého i průmyslového sektoru s cílem pomoci členským státům při posilování jejich odolnosti. Výzkum by mohl přispět ke sladění politik, doktrín a koncepcí EU a jednotlivých států, a zajistit, aby při rozhodování bylo možné zohlednit složitost a nejednoznačnost spojenou s hybridními hrozbami. Toto středisko by mělo navrhovat programy podporující výzkum a výcvik s cílem nalézt praktická řešení stávajících problémů způsobených hybridními hrozbami. Práce tohoto střediska by vycházela z odborných znalostí jeho spolupracovníků z různých zemí a oborů, z civilního i vojenského a soukromého i akademického sektoru.
Such a Centre could work closely with existing EU 14 and NATO 15 centres of excellence in order to benefit from insights into hybrid threats that have been gained from cyber defence, strategic communication, civilian military cooperation, energy and crisis response.Toto středisko by mohlo úzce spolupracovat s již existujícími středisky excelence EU 14 a NATO 15 , aby bylo možné využít informací o hybridních hrozbách, jež byly získány prostřednictvím kybernetické obrany, strategické komunikace, civilně-vojenské spolupráce, energetické a krizové reakce.
Action 4: Member States are invited to consider establishing a Centre of Excellence for ‘countering hybrid threats’.Opatření č. 4: Členské státy se vyzývají, aby zvážily zřízení střediska excelence pro boj proti hybridním hrozbám.
4.Organising the EU response: building resilience4.Organizace reakce na úrovni EU: posílení odolnosti
Resilience is the capacity to withstand stress and recover, strengthened from challenges. To effectively counter hybrid threats, the potential vulnerabilities of key infrastructures, supply chains and society must be addressed. By drawing on the EU instruments and policies, infrastructure at the EU level can become more resilient.Odolnost je schopnost odolávat stresu a zotavit se a poučit se z problematických situací. Aby bylo možné bojovat proti hybridním hrozbám účinně, je třeba řešit potenciální slabá místa nejdůležitějších infrastruktur, dodavatelských řetězců a společnosti. S využitím nástrojů a politik EU lze posílit odolnost infrastruktury na úrovni EU.
4.1.Protecting critical infrastructure4.1Ochrana kritické infrastruktury
It is important to protect critical infrastructures (e.g. energy supply chains, transport), since an unconventional attack by perpetrators of hybrid threats on any 'soft target' could lead to serious economic or societal disruption. To ensure protection of critical infrastructure, the European Programme for Critical Infrastructure Protection 16 (EPCIP) provides an all-hazard cross-sectoral systems approach, looking at interdependencies, based on the implementation of activities under the prevention, preparedness and response work streams. The Directive on European Critical Infrastructures 17 establishes a procedure for identifying and designating European Critical Infrastructures (ECI) and a common approach for assessing the need to improve their protection. In particular, work should be re-launched under the Directive to reinforce the resilience of critical infrastructures relating to transport (e.g. EU's main airports and merchant ports). The Commission will assess whether to develop common tools, including indicators, for improving resilience of critical infrastructure against hybrid threats in all relevant sectors.Je nutné chránit kritické infrastruktury (například dodavatelské řetězce energií a dopravu), protože nekonvenční útok ze strany původců hybridních hrozeb na jakýkoli „měkký cíl“ by mohl způsobit vážný ekonomický nebo sociální rozvrat. Aby byla zajištěna ochrana kritické infrastruktury, poskytuje Evropský program na ochranu kritické infrastruktury 16 (EPCIP) meziodvětvový systémový přístup, který zohledňuje veškerá rizika, soustředí se na vzájemnou provázanost a funguje na základě prevence, připravenosti a reakce. Směrnice o evropských kritických infrastrukturách 17 zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur (EKI) a společný přístup pro posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Zejména by se podle této směrnice mělo obnovit úsilí k posílení odolnosti kritických infrastruktur v oblasti dopravy (například hlavních letišť a obchodních přístavů v EU). Komise posoudí, zda je vhodné vypracovat společné nástroje, včetně ukazatelů, pro zlepšení odolnosti kritických infrastruktur proti hybridním hrozbám ve všech příslušných odvětvích.
Action 5: The Commission, in cooperation with Member States and stakeholders, will identify common tools, including indicators, with a view to improve protection and resilience of critical infrastructure against hybrid threats in relevant sectors.Opatření č. 5: Komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami identifikuje společné nástroje, včetně ukazatelů, pro zlepšení ochrany a odolnosti kritických infrastruktur proti hybridním hrozbám v příslušných odvětvích.
4.1.1.Energy Networks4.1.1Energetické sítě
Undisturbed production and distribution of power is of vital importance to the EU and significant power failures could be damaging. An essential element for countering hybrid threats is to further diversify EU's energy sources, suppliers and routes, in order to provide more secure and resilient energy supplies. The Commission is also carrying out risk and safety assessments ("stress tests") on EU power plants. To ensure energy diversification, work in the context of the Energy Union Strategy is being intensified: for example, the Southern Gas Corridor can enable gas from the Caspian region to reach Europe and in Northern Europe the establishment of liquid gas hubs with multiple suppliers. This example should be followed in Central and Eastern Europe and in the Mediterranean, where a gas hub is under development. 18 The developing market for liquefied natural gas will also contribute positively to this objective.Nerušená výroba a distribuce energie má pro EU zásadní význam a významné výpadky energie by mohly způsobit škody. Zásadním prvkem v boji proti hybridním hrozbám je další diverzifikace zdrojů energie v EU, jejích dodavatelů a tras, aby se zajistily bezpečnější a odolnější dodávky energie. Komise rovněž provádí posouzení rizik a bezpečnosti (tzv. zátěžové testy) jaderných elektráren EU. Pro zajištění diverzifikace energetických zdrojů se zintenzivňuje úsilí Strategie pro energetickou unii: například jižní koridor pro přepravu plynu, který umožní dopravu plynu z oblasti Kaspického moře do Evropy, a zbudování terminálů pro zkapalněný zemní plyn s více dodavateli v severní Evropě. Tento příklad je třeba následovat i ve střední a východní Evropě a ve Středomoří, kde se takový terminál právě vyvíjí 18 . K dosažení tohoto cíle rovněž pozitivně přispěje vývoj trhu se zkapalněným zemním plynem.
Concerning nuclear material and facilities, the Commission supports the development and adoption of the highest standards in safety thereby reinforcing resilience. The Commission is encouraging consistent transposition and implementation of the Nuclear Safety Directive 19 that sets rules on prevention of accidents and mitigation of accident consequences and of the provisions of the Basic Safety Standards Directive 20 on international cooperation on emergency preparedness and response, particularly between neighbouring Member States and with neighbouring countries. Pokud jde o jaderný materiál a jaderná zařízení, Komise podporuje tvorbu a přijímání nejvyšších bezpečnostních norem, které posilují odolnost. Komise vyzývá k jednotnému provádění a uplatňování směrnice o jaderné bezpečnosti 19 , která stanoví pravidla pro předcházení haváriím a zmírnění jejich následků, a ustanovení směrnice o základních bezpečnostních standardech 20 týkající se mezinárodní spolupráce v oblasti havarijní připravenosti a odezvy na havarijní situaci, zejména mezi sousedními členskými státy a se sousedními zeměmi.
Action 6: The Commission, in cooperation with Member States, will support efforts to diversify energy sources and promote safety and security standards to increase resilience of nuclear infrastructuresOpatření č. 6: Komise ve spolupráci s členskými státy podpoří úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a bude prosazovat normy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení s cílem zvýšit odolnost jaderných infrastruktur.
4.1.2 Transport and supply chain security4.1.2 Bezpečnost dopravy a dodavatelských řetězců
Transport is essential for the functioning of the Union. Hybrid attacks on transport infrastructure (such as airports, road infrastructures, ports and railways) can have serious consequences, leading to disruptions to travel and supply chains. In implementing aviation and maritime security legislation 21 , the Commission carries out regular inspections 22 and, through its work on land transport security, aims to address emerging hybrid threats. In this context, an EU framework is being discussed under the revised Aviation Safety Regulation 23 , as part of the Aviation Strategy for Europe 24 . Furthermore, threats to maritime security are being addressed in the European Union Maritime Security Strategy and its Action Plan 25 . The latter enables the EU and its Member States to comprehensively tackle maritime security challenges, including countering hybrid threats, through cross-sectoral cooperation between civilian and military actors to protect maritime critical infrastructure, the global supply chain, maritime trade and maritime natural and energy resources. The security of the international supply chain is also addressed in the European Union Customs Risk Management Strategy and Action Plan 26 .Doprava má pro fungování Unie zásadní význam. Hybridní útoky na dopravní infrastrukturu (jako jsou letiště, silniční infrastruktura, přístavy a železnice) mohou mít závažné důsledky vedoucí k narušení dopravy a dodavatelských řetězců. V rámci provádění předpisů o letecké a námořní bezpečnosti 21 organizuje Komise pravidelné inspekce 22 a prostřednictvím své práce v oblasti bezpečnosti pozemní dopravy se snaží řešit hybridní hrozby. V této souvislosti je rámec EU projednáván v revidovaném nařízení o bezpečnosti letectví 23 jakožto součást strategie pro evropské letectví 24 . Kromě toho se hrozbami pro námořní bezpečnost zabývá strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost a její akční plán 25 . Tento plán umožňuje EU a jejím členským státům komplexně řešit problémy v oblasti námořní bezpečnosti, včetně boje proti hybridním hrozbám, a to díky meziodvětvové spolupráci mezi civilními a vojenskými subjekty pro účely ochrany kritické námořní infrastruktury, celosvětového dodavatelského řetězce, námořního obchodu a mořských přírodních zdrojů a zdrojů energie. Bezpečnost mezinárodního dodavatelského řetězce je rovněž předmětem strategie a akčního plánu Evropské unie pro řízení rizik v oblasti cel 26 .
Action 7: The Commission will monitor emerging threats across the transport sector and will update legislation where appropriate. In implementing the EU Maritime Security Strategy and the EU Customs Risk Management Strategy and Action Plan, the Commission and the High Representative (within their respective compentences), in coordination with Member States, will examine how to respond to hybrid threats, in particular those concerning transport critical infrastructure.Opatření č. 7: Komise bude monitorovat vznikající hrozby v celém odvětví dopravy a ve vhodných případech bude aktualizovat právní předpisy. Při provádění strategie a akčního plánu EU pro námořní bezpečnost a strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel přezkoumá Komise a vysoká představitelka (v rámci svých pravomocí) ve spolupráci s členskými státy, jak reagovat na hybridní hrozby, zejména ty, které se týkají kritické dopravní infrastruktury.
4.1.3 Space4.1.3 Vesmír
Hybrid threats could target space infrastructures with multi-sectoral consequences. The EU has designed the Space Surveillance and Tracking support Framework 27 to network such assets owned by Member States in order to deliver Space Surveillance and Tracking services 28 to identified users (Member States, EU institutions, spacecraft owners and operators and civil protection authorities). In the context of the upcoming Space Strategy for Europe, the Commission will explore its further development, to monitor hybrid threats to space infrastructures.Hybridní hrozby by se mohly zaměřit na vesmírné infrastruktury, což by mělo dopad na mnoho odvětví. EU vytvořila rámec na podporu pozorování a sledování vesmíru 27 , aby tato aktiva, jež jsou ve vlastnictví členských států, propojila, aby byly zajištěny služby pozorování a sledování vesmíru 28 určeným uživatelům (členským státům, orgánům a institucím EU, vlastníkům a provozovatelům kosmických lodí a orgánům civilní ochrany). V souvislosti s vytvořením kosmické strategie pro Evropu Komise prozkoumá její další rozvoj, aby bylo možné monitorovat hybridní hrozby pro vesmírné infrastruktury.
Satellite communications (SatComs) are key assets for crisis management, disaster response, police, border and coastal surveillance. They are the backbone of large-scale infrastructures, such as transport, space or remotely piloted aircraft systems. In line with the European Council call to prepare the next generation of Governmental SatCom (GovSatCom), the Commission, in cooperation with the European Defence Agency, is assessing ways to pool demand, in the context of the upcoming Space Strategy and European Defence Action Plan.Zásadními nástroji pro řízení krizí, reakci na katastrofy, policejní, pohraniční a pobřežní dohled jsou družicové komunikační systémy (SatComs). Jsou páteří rozsáhlých infrastruktur, jako jsou dopravní a kosmické systémy nebo systémy dálkově řízených letadel. V souladu s výzvou Evropské rady týkající se přípravy příští generace družicové komunikace v rámci státní správy (GovSatCom) posuzuje Komise ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou způsoby, jak sdílet poptávku v kontextu nové kosmické strategie a evropského obranného akčního plánu.
Many critical infrastructures rely on exact timing information to synchronise their networks (e.g. energy and telecommunication) or timestamp transactions (e.g. financial markets). The dependency on a single Global Navigation Satellite System time synchronisation signal does not offer the resilience required to counter hybrid threats. Galileo, the European global navigation satellite system, would offer a second reliable timing source.Mnoho kritických infrastruktur potřebuje k synchronizaci svých sítí (např. energetika a telekomunikace) nebo transakcí s časovým razítkem (např. finanční trhy) přesné časové údaje. Závislost na jediném signálu časové synchronizace globálního družicového navigačního systému nezajišťuje odolnost nutnou pro boj proti hybridním hrozbám. Evropský globální družicový navigační systém Galileo by mohl nabídnout druhý spolehlivý zdroj pro časové údaje.
Action 8: Within the context of the upcoming Space Strategy and European Defence Action Plan, the Commission will propose to increase the resilience of space infrastructure against hybrid threats, in particular, through a possible extension of the Space Surveillance and Tracking scope to cover hybrid threats, the preparation for the next generation of GovSatCom at European level and the introduction of Galileo in critical infrastructures dependant on time synchronisation.  Opatření č. 8: V kontextu nové kosmické strategie a evropského obranného akčního plánu navrhne Komise posílit odolnost vesmírných infrastruktur proti hybridním hrozbám, zejména případným rozšířením působnosti pozorování a sledování vesmíru tak, aby do ní byly zahrnuty hybridní hrozby, dále přípravu příští generace GovSatCom na evropské úrovni a použití systému Galileo u kritických infrastruktur, jež jsou závislé na časové synchronizaci. 
4.2.Defence capabilities4.2Obranné schopnosti
Defence capabilities need to be strengthened in order to enhance the EU's resilience to hybrid threats. It is important to identify the relevant key capability areas, e.g. surveillance and reconnaissance capabilities. The European Defence Agency could be a catalyst for a military capability development (for example, by shortening defence capability development cycles, investing in technology, systems and prototypes, opening defence business to innovative commercial technologies) related to hybrid threats,. Possible actions could be examined under the upcoming European Defence Action Plan.Aby se zvýšila odolnost EU vůči hybridním hrozbám, je nutno posílit obranné schopnosti. Je třeba určit nejdůležitější oblasti, jako jsou schopnosti pro sledování a vyhledávání informací. Evropská obranná agentura by mohla být katalyzátorem rozvoje vojenských kapacit, které se týkají hybridních hrozeb (například zkrácením cyklů vývoje obranných schopností, investicemi do technologií, systémů a prototypů, zpřístupněním inovativních obchodních technologií pro obranný průmysl). Případná opatření by mohla být přezkoumána v rámci nového evropského obranného akčního plánu.
Action 9: The High Representative, supported as appropriate by Member States, in liaison with the Commission, will propose projects on how to adapt defence capabilities and development of EU relevance, specifically to counter hybrid threats against a Member State or several Member States.Opatření č. 9: Vysoká představitelka, v případě potřeby s podporou členských států a ve spolupráci s Komisí, navrhne projekty týkající se toho, jak přizpůsobit obranné schopnosti a význam EU konkrétně v boji proti hybridním hrozbám namířeným proti jednomu nebo několika členským státům.
4.3.Protecting public health and food security4.3Ochrana veřejného zdraví a potravinového zabezpečení
The population's health could be jeopardised by the manipulation of communicable diseases or the contamination of food, soil, air and drinking water by chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) agents. In addition, the intentional spreading of animal or plant diseases may seriously affect the food security of the Union and have major economic and social effects on crucial areas of the EU food chain. Existing EU structures for health security, environmental protection and for food safety can be used to respond to hybrid threats using these methods.Zdraví obyvatel by mohlo být ohroženo manipulací s přenosnými nemocemi či kontaminací potravin, půdy, vzduchu a pitné vody chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami (tzv. látky CBRN). Kromě toho může úmyslné šíření nákaz zvířat či rostlin vážně ohrozit potravinové zabezpečení Unie a mít významné hospodářské a sociální dopady na klíčové články potravinového řetězce v EU. Stávající struktury EU pro ochranu zdraví, životního prostředí a bezpečnosti potravin lze využít pro reakci na hybridní hrozby používající uvedených metod.
Under EU law on cross-border health threats 29 , existing mechanisms coordinate preparedness for serious cross-border threats to health, linking Member States, EU agencies and Scientific Committees 30 through the Early Warning and Response System. The Health Security Committee, which coordinates Member States' response to threats, may act as a focal point on vulnerabilities in public health, 31 to enshrine hybrid threats (in particular bioterrorism) in crisis communication guidelines and in (crisis simulation) capacity-building exercises with Member States. In the area of food safety, through the Rapid Alert System for Food and Feed (RASFF) and the Common Risk Management System (CRMS) for customs, competent authorities exchange risk analysis information in order to monitor health risks posed by contaminated food. For animal and plant health, the review of the EU legal framework 32 will add new elements to the existing “toolbox”  33 , to be better prepared also for hybrid threats.Podle právních předpisů EU týkajících se přeshraničních zdravotních hrozeb 29 koordinují stávající mechanismy připravenost na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a propojují členské státy, agentury EU a vědecké výbory 30 prostřednictvím systému včasného varování a reakce. Výbor pro zdravotní bezpečnost, který koordinuje reakci členských států na hrozby, může fungovat jako kontaktní místo pro zranitelnost v oblasti veřejného zdraví 31 , začlenit hybridní hrozby (zejména bioterorismus) do pokynů pro krizovou komunikaci a do nácviku budování kapacit (simulace krize) s členskými státy. Pokud jde o bezpečnost potravin, příslušné orgány si prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a společného celního systému pro řešení rizik (CRMS) vyměňují informace o analýze rizik, aby mohly monitorovat zdravotní rizika, jež představují kontaminované potraviny. Pokud jde o zdraví zvířat a rostlin, doplní přezkum právního rámce EU 32 do souboru stávajících nástrojů 33 nové prvky, aby byl lépe připraven také na hybridní hrozby.
Action 10: The Commission, in cooperation with Member States, will improve awareness of and resilience to hybrid threats within existing preparedness and coordination mechanisms, notably the Health Security Committee.Opatření č. 10: Komise bude ve spolupráci s členskými státy zlepšovat informovanost o hybridních hrozbách a odolnost vůči těmto hrozbám v rámci stávajících mechanismů připravenosti a koordinace, zejména v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost.
4.4.Cybersecurity4.4Kybernetická bezpečnost
The EU greatly benefits from its interconnected and digitised society. Cyberattacks could disrupt digital services across the EU and such attacks could be used by perpetrators of hybrid threats. Improving the resilience of communication and information systems in Europe is important to support the Digital Single Market. The EU Cybersecurity Strategy and the European Agenda on Security provide the overall strategic framework for EU initiatives on cybersecurity and cybercrime. The EU has been active in developing awareness, cooperation mechanisms and responses under the Cybersecurity Strategy deliverables. In particular, the proposed Network and Information Security (NIS) Directive 34 , addresses cybersecurity risks for a broad range of essential service providers in the fields of energy, transport, finance and health. These providers, as well as providers of key digital services (e.g. cloud computing) should take appropriate security measures and report serious incidents to national authorities, noting any hybrid characteristics. When adopted by the co-legislators, the effective transposition and implementation of the Directive would foster cybersecurity capabilities across Member States, reinforcing their cooperation on cybersecurity through information exchange and best practices on countering hybrid threats. In particular, the Directive provides for the establishment of a network of 28 national CSIRTs (Computer Security Incidents Response Teams) and CERT-EU 35 to pursue operational cooperation on a voluntary basis.EU významnou měrou profituje ze své propojené a digitalizované společnosti. Kybernetické útoky by mohly narušit digitální služby v celé EU a tyto útoky by mohli využívat původci hybridních hrozeb. Zvýšená odolnost komunikačních a informačních systémů v Evropě má význam pro podporu jednotného digitálního trhu. Strategie kybernetické bezpečnosti EU a Evropský program pro bezpečnost představují celkový strategický rámec pro iniciativy EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality. EU se aktivně zapojuje do tvorby mechanismů pro zvyšování informovanosti, mechanismů spolupráce a reakce v rámci plnění Strategie kybernetické bezpečnosti. Konkrétně se rizika pro kybernetickou bezpečnost u široké škály hlavních poskytovatelů služeb v oblasti energetiky, dopravy, financí a zdravotní péče řeší v navrhované směrnici o bezpečnosti sítí a informací 34 . Tito poskytovatelé, stejně jako poskytovatelé zásadních digitálních služeb (např. „cloud computingu“) by měli přijmout vhodná bezpečnostní opatření a hlásit vnitrostátním orgánům závažné incidenty, přičemž by měli zmínit jakýkoli náznak hybridní povahy incidentu. Jakmile bude uvedená směrnice přijata spoluzákonodárci, její efektivní provedení a uplatňování posílí kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti ve všech členských státech a jejich spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti bude intenzivnější díky výměně informací a osvědčených postupů v oblasti boje proti hybridním hrozbám. Směrnice konkrétně stanoví zřízení sítě 28 vnitrostátních skupin pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti (CSIRT) a skupiny CERT-EU 35 pro účely dobrovolné operativní spolupráce.
To encourage public-private cooperation and EU-wide approaches to cybersecurity, the Commission established the NIS Platform, which issues best practice guidance on risk management. While Member States determine security requirements and modalities to notify national incidents, the Commission encourages a high degree of convergence in risk management approaches, drawing in particular on the European Union Network and Information Security Agency (ENISA).Za účelem podpory spolupráce veřejného a soukromého sektoru a celoevropských přístupů v oblasti kybernetické bezpečnosti zřídila Komise platformu pro bezpečnost sítí a informací (NIS), která vydává pokyny s osvědčenými postupy pro řízení rizik. Zatímco členské státy stanoví bezpečnostní požadavky a postupy, jak oznamovat incidenty, k nimž došlo v jednotlivých státech, Komise vybízí k vyšší míře sbližování přístupů k řízení rizik a opírá se přitom zejména o Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).
Action 11: The Commission encourages Member States as a matter of priority to establish and fully utilise a network between the 28 CSIRTs and the CERT-EU as well as a framework for strategic cooperation. The Commission, in coordination with Member States, should ensure that sectorial initiatives on cyber threats (e.g. aviation, energy, maritime) are consistent with cross-sectorial capabilities covered by the NIS Directive to pool information, expertise and rapid responses.Opatření č. 11: Komise vyzývá členské státy, aby prioritně zřídily síť 28 skupin CSIRT a skupiny CERT-EU a plně ji využívaly rovněž jako rámec pro strategickou spolupráci. Komise by ve spolupráci s členskými státy měla zajistit, aby odvětvové iniciativy v oblasti kybernetických hrozeb (např. v oblasti letectví, energetiky a v námořní oblasti) byly v souladu s kapacitami jednotlivých odvětví, na něž se vztahuje směrnice o bezpečnosti sítí a informací, aby bylo možné sdílet informace, znalosti a rychlé reakce.
4.4.1.Industry4.4.1Průmysl
Increased reliance on cloud computing and big data has increased vulnerability to hybrid threats. The Digital Single Market Strategy provides for a contractual Public-Private Partnership on cybersecurity 36 , which will focus on research and innovation and will help the Union to retain a high degree of technological capacity in this area. The contractual Public-Private Partnership will build trust among different market players and develop synergies between the demand and supply side. While the contractual Public-Private Partnership and accompanying measures will primarily focus on civilian cybersecurity products and services, the outcome of these initiatives should allow technology users to be better protected also against hybrid threats.Jelikož se stále více využívají služby jako cloud computing a data velkého objemu, zvyšuje se i zranitelnost vůči hybridním hrozbám. Strategie pro jednotný digitální trh stanoví smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti 36 , které se zaměří na výzkum a inovace a pomůže Evropské unii zachovat vysokou úroveň technologických kapacit v této oblasti. Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru vybuduje důvěru mezi jednotlivými účastníky trhu a bude rozvíjet součinnost mezi poptávkou a nabídkou. Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru a doprovodná opatření se sice primárně zaměří na civilní produkty a služby kybernetické bezpečnosti, výsledkem těchto iniciativ by však měla být lepší ochrana uživatelů těchto technologií také proti hybridním hrozbám.
Action 12: The Commission, in coordination with Member States, will work together with industry within the context of a contractual Public Private Partnership for cybersecurity, to develop and test technologies to better protect users and infrastructures against cyber aspects of hybrid threats.Opatření č. 12: Komise bude v koordinaci s členskými státy v rámci smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru pro kybernetickou bezpečnost spolupracovat s průmyslem na vývoji a zkoušení technologií, aby uživatelé a infrastruktury byli lépe chráněni před kybernetickými aspekty hybridních hrozeb.
4.4.2.Energy4.4.2Energetika
The emergence of smart homes and appliances and the development of the smart grid, increasing digitalisation of the energy system also results in an increased vulnerability to cyberattacks. The European Energy Security Strategy 37 and the Energy Union Strategy 38 support an all-hazard approach, in which resilience to hybrid threats is integrated. The Thematic Network on Critical Energy Infrastructure Protection fosters collaboration among operators in the energy sector (oil, gas, electricity). The Commission launched a web-based platform to analyse and share information on threats and incidents. 39 It is also developing, together with stakeholders 40 , a comprehensive energy-sector strategy on cybersecurity in smart grid operations to reduce vulnerabilities. Whilst electricity markets are increasingly integrated, rules and procedures for how to deal with crisis situations are still national. We need to ensure that governments co-operate with each other in preparing for and preventing and mitigating risks and that all relevant players act on the basis of a common set of rules.Vznik inteligentních domácností a spotřebičů a rozvoj inteligentních sítí a rostoucí digitalizace energetického systému také vedou ke zvýšené zranitelnosti vůči kybernetickým útokům. Evropská strategie energetické bezpečnosti 37 a Strategie pro energetickou unii 38 podporují přístup zohledňující veškerá rizika, do nějž je začleněna také odolnost vůči hybridním hrozbám. Tématická síť pro ochranu kritické energetické infrastruktury podporuje spolupráci mezi subjekty v odvětví energetiky (ropy, plynu, elektřiny). Komise spustila webovou platformu pro analýzu a výměnu informací o hrozbách a incidentech 39 . Aby omezila zranitelnost, společně se zúčastněnými stranami 40 také vypracovává komplexní strategii pro odvětví energetiky ohledně kybernetické bezpečnosti při operacích inteligentních sítí. Zatímco trhy s elektřinou jsou stále více integrované, pravidla a postupy pro řešení krizových situací stále ještě určují jednotlivé země. Musíme zajistit, aby vlády vzájemně spolupracovaly při přípravě na krizové situace, prevenci a zmírňování rizik a aby se všichni příslušní aktéři řídili společným souborem pravidel.
Action 13: The Commission will issue guidance to smart grid asset owners to improve cybersecurity of their installations. In the context of the electricity market design initiative, the Commission will consider proposing 'risk preparedness plans' and procedural rules for sharing information and ensuring solidarity across Member States in times of crisis, including rules on how to prevent and mitigate cyber-attacks.Opatření č. 13: Komise vydá pokyny pro vlastníky aktiv inteligentních sítí ke zvýšení kybernetické bezpečnosti jejich zařízení. V rámci iniciativy o uspořádání trhu s elektřinou zváží Komise možnost, že navrhne plány připravenosti na rizika a procesní pravidla pro sdílení informací a zajištění solidarity mezi členskými státy v době krize, včetně pravidel týkajících se prevence a zmírňování kybernetických útoků.
4.4.3.Ensuring sound financial systems4.4.3Zajištění zdravých finančních systémů
The EU's economy needs a secure financial and payment system to function. Protecting the financial system and its infrastructure from cyber-attacks, irrespective of the motive or nature of the attacker, is essential. To deal with hybrid threats against EU financial services the industry needs to understand the threat, to have tested its defences and to have the necessary technology to protect the industry from attack. Accordingly, sharing information on threats among financial market participants and with relevant authorities and key service providers or customers is crucial but needs also to be secure and meet data protection requirements. In line with work in international fora, including the G7's work in this sector, the Commission will seek to identify factors that hinder the appropriate sharing of information on threats and propose solutions. It is important to ensure regular testing and refinement of protocols to protect business and relevant infrastructures, including continuous upgrading of security enhancing technologies.Hospodářství EU ke svému fungování potřebuje, aby finanční a platební systémy byly bezpečné. Ochrana finančního systému a jeho infrastruktury před kybernetickými útoky, bez ohledu na motivy či povahu útočníka, má zásadní význam. Aby bylo možné čelit hybridním hrozbám namířeným proti finančním službám v EU, musí dané odvětví hrozbě rozumět, mít otestovánu svou obranu a disponovat technologiemi nezbytnými pro svoji ochranu před útoky. Zásadní význam má proto sdílení informací o hrozbách mezi účastníky finančních trhů a s příslušnými orgány a nejdůležitějšími poskytovateli služeb nebo zákazníky, avšak musí být bezpečné a splňovat požadavky na ochranu údajů. V souladu s úsilím, jež je vyvíjeno na mezinárodních fórech, včetně práce skupiny G7 v tomto odvětví, se Komise bude snažit identifikovat faktory, které brání náležitému sdílení informací o hrozbách, a navrhne řešení. Je nutné zajistit pravidelné testování a vylepšování protokolů na ochranu podniků a příslušných infrastruktur, mimo jiné neustálým zdokonalováním technologií zvyšujících bezpečnost.
Action 14: The Commission, in cooperation with ENISA 41 , Member States, relevant international, European and national authorities and financial institutions, will promote and facilitate threat information-sharing platforms and networks and address factors that hinder the exchange of such information.Opatření č. 14: Komise bude ve spolupráci s agenturou ENISA 41 , členskými státy, příslušnými mezinárodními, evropskými a vnitrostátními orgány a finančními institucemi podporovat a zjednodušovat platformy a sítě pro sdílení informací a bude se zabývat faktory, které výměnu informací brzdí.
4.4.4.Transport4.4.4Doprava
Modern transport systems (rail, road, air, maritime) rely on information systems that are vulnerable cyber-attacks. Given the cross-border dimension, there is a particular role for the EU to play. The Commission, in coordination with Member States, will continue analysing cyber-threats and risks related to unlawful interferences with transport systems. The Commission is developing a Roadmap on cybersecurity for aviation in cooperation with the European Aviation safety Agency (EASA)  42 . Cyber threats to maritime security are also addressed in the European Union Maritime Security Strategy and its Action PlanModerní dopravní systémy (železniční, silniční, letecká a námořní doprava) jsou závislé na informačních systémech, které jsou zranitelné vůči kybernetickým útoků. Vzhledem k přeshraniční povaze těchto systémů zde musí svou úlohu sehrát EU. Komise bude ve spolupráci s členskými státy nadále analyzovat kybernetické hrozby a rizika související s protiprávními zásahy do dopravních systémů. Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) 42 pracuje na plánu pro kybernetickou bezpečnost v letectví. Kybernetickými hrozbami pro námořní bezpečnost se zabývá rovněž strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost a její akční plán.
Action 15: The Commission and the High Representative (within their respective areas of competence), in coordination with Member States, will examine how to respond to hybrid threats, in particular those concerning cyber-attacks across the transport sector.Opatření č. 15: Komise a vysoká představitelka (v rámci svých pravomocí) v koordinaci s členskými státy přezkoumají, jak reagovat na hybridní hrozby, zejména na kybernetické útoky v odvětví dopravy.
4.5.Targeting hybrid threat financing4.5Boj proti financování hybridních hrozeb
Perpetrators of hybrid threats need financing to maintain their activities. Financing can be used to support terrorist groups or more subtle forms of destabilisation, such as supporting pressure groups and fringe political parties. The EU stepped up efforts against crime and terrorist financing, as set out in the European Agenda on Security, in particular with the Action Plan. 43 In this context, namely, the revised European anti-money laundering framework reinforces the fight against terrorist financing and money laundering, facilitates the work of national Financial Intelligence Units (FIUs) to identify and follow suspicious money transfers and information exchanges, while ensuring traceability of funds transfers in the European Union. It could therefore also contribute to countering hybrid threats. In the context of CFSP instruments, tailored and effective restrictive measures could be explored to counter hybrid threats.Původci hybridních hrozeb potřebují pro své aktivity finanční prostředky. Finance mohou být použity na podporu teroristických skupin nebo subtilnějších forem destabilizace, jako je podpora nátlakových skupin a okrajových politických stran. EU zintenzivnila své úsilí v boji proti financování trestné činnosti a terorismu, jak je uvedeno v Evropském programu pro bezpečnost, zejména prostřednictvím akčního plánu 43 . V této souvislosti napomáhá v boji proti financování terorismu a praní peněz zejména revidovaný evropský rámec proti praní peněz, který usnadňuje vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám (FIU) identifikaci a sledování podezřelých převodů peněz a výměnu informací a současně zajišťuje dohledatelnost převodů finančních prostředků v Evropské unii. Mohl by tedy rovněž přispět k boji proti hybridním hrozbám. V rámci nástrojů SZBP by mohla být prozkoumána vhodně upravená a účinná omezující opatření k boji proti hybridním hrozbám.
Action 16: The Commission will use the implementation of the Action Plan on Terrorist Financing to also contribute to countering hybrid threats.Opatření č. 16: Komise využije provádění akčního plánu pro boj proti financování terorismu k tomu, aby přispěl také k boji proti hybridním hrozbám.
4.6.Building resilience against radicalisation and violent extremism4.6Posilování odolnosti proti radikalizaci a násilnému extremismu
Although terrorist acts and violent extremism are not per se of a hybrid nature, perpetrators of hybrid threats can target and recruit vulnerable members of society, radicalising them through modern channels of communication (including internet social media and proxy groups) and propaganda.Přestože teroristické činy a násilný extremismus nemají samy o sobě hybridní povahu, původci hybridních hrozeb se mohou zaměřit na zranitelné členy společnosti, rekrutovat je a radikalizovat prostřednictvím moderních komunikačních kanálů (včetně internetových sociálních médií a skupin příznivců) a propagandy.
In order to tackle extremist content on the Internet, the Commission is – within the context of the Digital Single Market strategy – analysing the need for potential new measures, with due regard for their impact on the fundamental rights of freedom of expression and information. This could include rigorous procedures for removing illegal content, while avoiding the take down of legal content ('notice and action') and greater responsibility and due diligence by intermediaries in the management of their networks and systems. This would complement the existing voluntary approach, where internet and social media companies (in particular under the umbrella of the EU Internet Forum) and in cooperation with Europol's EU Internet Referral Unit, swiftly remove terrorist propaganda.Aby bylo možné zakročit proti extremistickému obsahu na internetu, analyzuje Komise v rámci strategie pro jednotný digitální trh potřebu potenciálních nových opatření, s náležitým ohledem na jejich dopad na základní práva, jako je svoboda projevu a informací. To by mohlo zahrnovat důkladné postupy pro odstraňování nelegálního obsahu a současné zabraňování tomu, aby byl zničen zákonný obsah (tzv. „mechanismy pro oznámení protiprávního obsahu a přijetí opatření“), a větší odpovědnost a náležitou péči ze strany zprostředkovatelů při řízení jejich sítí a informačních systémů. Představovalo by to doplněk ke stávajícímu dobrovolnému přístupu, kdy společnosti provozující internet a sociální média (zejména v rámci internetového fóra EU) a ve spolupráci s jednotkou EU pro oznamování internetového obsahu při Europolu urychleně odstraňují teroristickou propagandu.
Within the context of the European Security Agenda, radicalisation is being countered by exchanging experiences and developing best practices, including cooperation in third countries. The Syria Strategic Communication Advisory Team aims to reinforce the development and dissemination of alternative messages to counter terrorist propaganda. The Radicalisation Awareness Network supports Member States and practitioners, who need to interact with radicalised individuals (including foreign terrorist fighters) or with those deemed vulnerable to radicalisation. The Radicalisation Awareness Network provides training activities and advice and will offer support to priority third countries, where there is willingness to engage. In addition, the Commission is fostering judicial cooperation between criminal justice actors, including Eurojust, to counter terrorism and radicalisation across Member States, including handling foreign terrorist fighters and returnees.V rámci Evropského programu pro bezpečnost se proti radikalizaci bojuje prostřednictvím výměny zkušeností a tvorbou osvědčených postupů, včetně spolupráce ve třetích zemích. Poradní tým pro strategickou komunikaci ohledně Sýrie se zaměřuje na posílení vývoje a šíření alternativních zpráv s cílem boje proti teroristické propagandě. Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci poskytuje pomoc členským státům a odborníkům, kteří potřebují jednat s radikalizovanými osobami (včetně zahraničních teroristických bojovníků) nebo s osobami, které se považují za náchylné k radikalizaci. Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci poskytuje odbornou přípravu a poradenství a nabízí podporu prioritním třetím zemím, které jsou ochotny se v tomto směru angažovat. Kromě toho Komise posiluje justiční spolupráci mezi aktéry v oblasti trestního soudnictví, včetně Eurojustu, za účelem boje proti terorismu a radikalizaci ve všech členských státech, včetně zacházení se zahraničními teroristickými bojovníky a navrátivšími se bojovníky.
Complementing the above approaches in its external action, the EU contributes to countering violent extremism, including through external engagement and outreach, prevention (countering radicalisation and terrorist financing), as well as through measures to address underlying economic, political and societal factors that provide opportunities for terrorist groups to flourish.Tím, že EU doplňuje výše uvedené přístupy v rámci své vnější činnosti, přispívá k boji proti násilnému extremismu, mimo jiné i prostřednictvím vnější angažovanosti a informačních činností, prevence (boj proti radikalizaci a financování terorismu), jakož i prostřednictvím opatření k řešení základních hospodářských, politických a společenských faktorů, které poskytují teroristickým skupinám příležitost k rozvoji.
Action 17: The Commission is implementing the actions against radicalisation set out in the European Agenda on Security and is analysing the need to reinforce procedures for removing illegal content, calling on intermediaries' due diligence in managing networks and systems.Opatření č. 17: Komise provádí opatření proti radikalizaci stanovená v Evropském programu pro bezpečnost a analyzuje potřebu posílit postupy pro odstraňování nelegálního obsahu, přičemž vybízí zprostředkovatele sítí a systémů k náležité péči při jejich řízení.
4.7.Increasing cooperation with third countries4.7Posílení spolupráce s třetími zeměmi
As underlined in the European Agenda on Security, the EU has increased its focus on building capacities in partner countries in the security sector, inter alia, by building on the nexus between security and development and developing the security dimension of the revised European Neighbourhood Policy 44 . These actions can also promote partners' resilience to hybrid activities.Jak je zdůrazněno v Evropském programu pro bezpečnost, EU věnuje zvýšenou pozornost budování kapacit v oblasti bezpečnosti v partnerských zemích, mimo jiné tím, že vychází ze vzájemné provázanosti prvků bezpečnosti a rozvoje, a rozpracovává bezpečnostní rozměr revidované evropské politiky sousedství 44 . Tato opatření mohou také posilovat odolnost partnerů vůči hybridním činnostem.
The Commission intends to further intensify the exchange of operational and strategic information with enlargement countries and within the Eastern Partnership and Southern Neighbourhood as appropriate to help combat organised crime, terrorism, irregular migration and trafficking of small arms. On counter-terrorism, the EU is stepping up cooperation with third countries by establishing upgraded security dialogues and Action Plans. Komise hodlá dále prohlubovat výměnu operativních a strategických informací se zeměmi procesu rozšíření a v rámci Východního partnerství a jižního sousedství, aby jim pomohla v boji proti organizovanému zločinu, terorismu, nelegální migraci a obchodu s lehkými zbraněmi. Pokud jde o boj proti terorismu, EU posiluje spolupráci se třetími zeměmi tím, že zahájila intenzivní dialogy o bezpečnosti a akční plány. 
EU external financing instruments aim at building functioning and accountable institutions in third countries 45 which are a prerequisite for responding effectively to security threats and for enhancing resilience. In this context, security sector reform and capacity building in support of security and development 46 are key tools. Under the Instrument contributing to Stability and Peace 47 , the Commission has developed actions to enhance cyber-resilience and partners' abilities to detect and respond to cyber-attacks and cybercrime, which can counter hybrid threats in third countries. The EU is funding capacity building activities in partner countries to mitigate security risks linked to CBRN issues 48 .Cílem unijních nástrojů vnějšího financování je budování fungujících a odpovědných institucí ve třetích zemích 45 , které jsou nezbytným předpokladem pro účinnou reakci na bezpečnostní hrozby a pro posilování odolnosti. V této souvislosti jsou nejdůležitějšími nástroji reforma bezpečnostního sektoru a budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje 46 . V rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru 47 vypracovala Komise opatření na posílení kybernetické odolnosti a těch schopností partnerů, jež jsou nutné k odhalování kybernetických útoků a kyberkriminality a k odpovídající reakci a jež mohou potírat hybridní hrozby ve třetích zemích. EU financuje činnosti v oblasti budování kapacit v partnerských zemích s cílem zmírnit bezpečnostní rizika související s látkami CBRN 48 .
Finally, in the spirit of the comprehensive approach to crisis management, Member States could deploy Common Security and Defence Policy (CSDP) tools and missions, independently or to complement deployed EU instruments, in order to assist partners in enhancing their capacities. The following actions could be considered: (i) support for strategic communication, (ii) advisory support for key ministries exposed to hybrid threats; (iii) additional support for border management in case of emergency. Further synergies could be explored between CSDP instruments and security, customs and justice actors, including the relevant EU agencies 49 , INTERPOL and the European Gendarmerie Force, in accordance with their mandates.Členské státy by v duchu komplexního přístupu k řízení krizí mohly použít nástroje a mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a to buď samostatně, nebo jako doplněk k již zavedeným nástrojům EU, aby pomohly svým partnerům při posilování jejich kapacit. Lze uvažovat o následujících opatřeních: i) podpora pro strategickou komunikaci, ii) poradenství pro ministerstva vystavená hybridním hrozbám, iii) dodatečná podpora pro správu hranic v případě nouzových situací. Dále by bylo možné zkoumat synergie mezi nástroji SBOP a aktéry v oblasti bezpečnosti, cel a justice, včetně příslušných agentur EU 49 , Interpolu nebo Evropských policejních sil (v souladu s jejich mandáty).
Action 18: The High Representative, in coordination with the Commission, will launch a hybrid risk survey in neighbourhood regions.Opatření č. 18: Vysoká představitelka v koordinaci s Komisí zahájí průzkum o hybridních hrozbách v sousedních regionech.
The High Representative, the Commission and Member States will use the instruments at their respective disposal to build partners' capacities and strengthen their resilience to hybrid threats. CSDP missions could be deployed, independently or to complement EU instruments, to assist partners in enhancing their capacities.Vysoká představitelka, Komise a členské státy budou využívat nástroje, které mají k dispozici, pro účely budování kapacit svých partnerů a pro posílení jejich odolnosti proti hybridním hrozbám. Mise SBOP by mohly být využity (samostatně nebo jako doplněk nástrojů EU) na pomoc partnerům při posilování jejich kapacit.
5. preventing, responding to crisis and recovering5. Prevence, reakce na krize a zotavení
As outlined in Section 3.1, the proposed EU Hybrid Fusion Cell aims to analyse relevant indicators to prevent and respond to hybrid threats and inform EU decision-makers. While liabilities can be mitigated through long term policies at national and EU level, in the short term it remains essential to strengthen the ability of Member States and the Union to prevent, respond and recover from hybrid threats in a swift and coordinated manner.Jak je uvedeno v oddíle 3.1, cílem navrhovaného střediska EU pro hybridní hrozby je analyzovat příslušné ukazatele v souvislosti s předcházením hybridním hrozbám a reakcí na ně a informovat subjekty s rozhodovací pravomocí v EU. Slabá místa lze posílit prostřednictvím dlouhodobých politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, ale z krátkodobého hlediska je zásadně důležité posílit kapacity členských států a Unie pro prevenci hybridních hrozeb, reakci na ně a zotavení se po nich, a to rychle a koordinovaně.
A rapid response to events triggered by hybrid threats is essential. In this respect, the facilitation of national civil protection actions and capacities by the European Emergency Response Coordination Centre 50 could be an effective response mechanism for aspects of hybrid threats requiring a civil protection response. This could be achieved in coordination with other EU response mechanisms and early warning systems, in particular with the EEAS Situation Room on external security dimensions and the Strategic Analysis and Response centre on internal security.Zásadní význam má rychlá reakce na události vyvolané hybridními hrozbami. Podpora vnitrostátních opatření a kapacit v oblasti civilní ochrany prostřednictvím evropského střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události 50 by mohlo představovat účinný mechanismus reakce na ty aspekty hybridních hrozeb, které vyžadují reakci v oblasti civilní ochrany. Toho by bylo možné dosáhnout v koordinaci s dalšími mechanismy reakce a systémy včasného varování v EU, zejména se situačním střediskem ESVČ pro vnější rozměr bezpečnosti a útvarem pro strategickou analýzu a reakci v oblasti vnitřní bezpečnosti.
The solidarity clause (Article 222 of the TFEU) allows for Union action, as well as action between Member States, if a Member State is the object of a terrorist attack or the victim of a natural or man-made disaster. Action by the Union to assist the Member State is implemented by applying Council Decision 2014/415/EU. 51 Arrangements for coordination within the Council should rely on the EU Integrated Political Crisis Response. 52 Under these arrangements, the Commission and the High Representative (in their respective areas of competence), identify relevant Union instruments and submits proposals to the Council for decisions on exceptional measures.Doložka solidarity (článek 222 SFEU) stanoví, že pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, může Unie i členské státy mezi sebou přijmout opatření. Opatření Unie na pomoc členskému státu se realizuje použitím rozhodnutí Rady 2014/415/EU 51 . Ujednání o koordinaci v Radě by měla vycházet z integrované politické reakce EU na krize 52 . Na základě těchto ujednání identifikuje Komise a vysoká představitelka (v rámci svých pravomocí) příslušné nástroje Unie a předloží Radě návrhy rozhodnutí o mimořádných opatřeních.
Article 222 TFEU also addresses situations that involve direct assistance by one or several Member States to a Member State that has experienced a terrorist attack or disaster. In this respect, Council Decision 2014/415/EU does not apply. Given the ambiguity associated with hybrid activities, the possible last resort applicability of the Solidarity Clause should be assessed by the Commission and the High Representative (in their respective areas of competence), in case an EU Member State is subject to significant hybrid threats.Článek 222 SFEU rovněž řeší situace, které zahrnují přímou pomoc ze strany jednoho nebo více členských států členskému státu, který se stal obětí teroristického útoku nebo pohromy. V tomto případě se rozhodnutí Rady 2014/415/EU nepoužije. Vzhledem k nejednoznačnosti spojené s hybridními činnostmi by eventuální uplatnění doložky solidarity jako poslední možnosti v případě, že se některý členský stát EU stane obětí značných hybridních hrozeb, měla posoudit Komise a vysoká představitelka (v rámci svých pravomocí).
By contrast to Article 222 TFEU, if multiple serious hybrid threats constitute armed aggression against an EU Member State, Article 42 (7) TEU could be invoked to provide an appropriate and timely response. A wide-ranging and serious manifestation of hybrid threats may also require increased cooperation and coordination with NATO.Na rozdíl od článku 222 SFEU, pokud několikanásobné závažné hybridní hrozby obnášejí ozbrojenou agresi vůči některému členskému státu EU, bylo by možné pro účely vhodné a včasné reakce použít čl. 42 odst. 7 SEU. Dalekosáhlé a závažné projevy hybridních hrozeb mohou rovněž vyžadovat intenzivnější spolupráci a koordinaci s NATO.
When preparing their forces, Member States are encouraged to take potential hybrid threats into account. To be prepared to take decisions swiftly and effectively in case of a hybrid attack, Member States need to hold regular exercises, at working and political level, to test national and multinational decision-making ability. The objective would be to have a common operational protocol between Member States, the Commission and the High Representative, outlining effective procedures to follow in case of a hybrid threat, from the initial identification phase to the final phase of attack, and mapping the role of each Union institution and actor in the process.Členské státy se vyzývají, aby při přípravě svých sil braly v úvahu potenciální hybridní hrozby. Aby byly členské státy schopny přijmout rychlá a efektivní rozhodnutí v případě hybridního útoku, musí pořádat pravidelná praktická i politická cvičení, aby otestovaly schopnost přijímat rozhodnutí na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Cílem by bylo stanovit společný operační protokol mezi členskými státy, Komisí a vysokou představitelkou, v němž budou popsány účinné postupy, kterými je třeba se řídit v případě hybridní hrozby, a sice od počáteční fáze identifikace až po konečnou fázi útoku, a úlohy každého orgánu či instituce Unie a každého účastníka tohoto procesu.
As an important component of the CSDP, engagement could provide (a) civilian and military training, (b) mentoring and advisory missions to improve a threatened state’s security and defence capacity, (c) contingency planning to identify signals of hybrid threats and strengthen early warning capabilities, (d) support to border control management, in case of emergency, (e) support in specialised areas, such as CBRN risk mitigation and non-combatant evacuation.Jako důležitý prvek SBOP by mohly být nabídnuty: a) civilní a vojenská odborná příprava, b) poradní mise ke zlepšení bezpečnostní a obranné kapacity ohroženého státu, c) pohotovostní plánování s cílem určit signály hybridních hrozeb a posílení schopností včasného varování, d) podpora řízení ochrany hranic v případě mimořádné situace a e) podpora ve specifických oblastech, jako je zmírňování rizik CBRN a nebojové evakuace.
Action 19: The High Representative and the Commission, in coordination with the Member States, will establish a common operational protocol and carry out regular exercises to improve strategic decision-making capacity in response to complex hybrid threats building on the Crisis Management and Integrated Political Crisis Response procedures.Opatření č. 19: Vysoká představitelka a Komise v koordinaci s členskými státy vytvoří společný operační protokol a budou provádět pravidelná cvičení pro zdokonalení strategické rozhodovací kapacity v reakci na komplexní hybridní hrozby, a to v rámci postupů pro řízení krizí a integrované politické reakce na krize.
Action 20: The Commission and the High Representative, in their respective areas of competence, will examine the applicability and practical implications of Articles 222 TFEU and Article 42(7) TEU in case a wide-ranging and serious hybrid attack occurs.Opatření č. 20: Komise a vysoká představitelka (v rámci svých pravomocí) prozkoumají uplatnitelnost a praktické důsledky použití článku 222 SFEU a čl. 42 odst. 7 SEU v případech, kdy dojde k dalekosáhlým a závažným hybridním útokům.
Action 21: The High Representative, in coordination with Member States, will integrate, exploit and coordinate the capabilities of military action in countering hybrid threats within the Common Security and Defence Policy.Opatření č. 21: Vysoká představitelka v koordinaci s členskými státy bude rovněž integrovat, využívat a koordinovat možnosti vojenské akce v boji proti hybridním hrozbám v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky.
6.Increasing cooperation with NATO6.Posílení spolupráce s NATO
Hybrid threats represent a challenge not only for the EU but also for other major partner organisations including the United Nations (UN), the Organisation for Security and Cooperation in Europe (OSCE) and particularly NATO. An effective response calls for dialogue and coordination both at political and operational level between organisations. Closer interaction between the EU and NATO would make both organisations better able to prepare and respond to hybrid threats effectively in a complementary and mutually supporting manner based on the principle of inclusiveness, while respecting each organisation’s decision-making autonomy and data protection rules.Hybridní hrozby představují problém nejen pro EU, ale i pro ostatní důležité partnerské organizace, včetně Organizace spojených národů (OSN), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a zejména NATO. Účinná reakce vyžaduje dialog a koordinaci mezi těmito organizacemi na politické i operační úrovni. Užší spolupráce by EU a NATO umožnila lépe se připravit a účinně reagovat na hybridní hrozby, vzájemně se doplňovat a podporovat na základě zásady začlenění a zároveň respektovat nezávislost obou organizací při rozhodování a pravidla pro ochranu údajů.
The two organisations share values and face similar challenges. EU Member States and NATO Allies alike expect their respective organisations to support them, acting swiftly, decisively and in a coordinated manner in the event of a crisis, or ideally to prevent the crisis from happening. A number of areas for closer EU–NATO cooperation and coordination have been identified, including situational awareness, strategic communications cybersecurity and crisis prevention and response. The ongoing informal EU–NATO dialogue on hybrid threats should be strengthened in order to synchronise the two organisations’ activities in this area.Tyto dvě organizace sdílejí společné hodnoty a potýkají se s podobnými problémy. Členské státy EU a spojenci NATO očekávají, že tyto organizace budou v případě krize jednat rychle, rozhodně a koordinovaně, nebo pokud možno krizi zabrání. Byla identifikována řada oblastí vhodných pro užší spolupráci a koordinaci mezi EU a NATO, mimo jiné situační orientace, kybernetická bezpečnost strategických komunikací a předcházení krizím a reakce na ně. Probíhající neformální dialog mezi EU a NATO na téma hybridních hrozeb by měl být intenzivnější, aby tyto dvě organizace mohly synchronizovat své aktivity.
In order to develop complementary EU/NATO responses, it is important that both share the same situational awareness picture before and during crisis. This could be done through regular sharing of analyses and lessons identified, but also through direct liaison between the EU Hybrid Fusion Cell and NATO’s hybrid cell. It is equally important to build mutual awareness of each other's respective crisis management procedures to ensure swift and effective reactions. Resilience could be enhanced by ensuring complementarity in setting benchmarks for critical parts of their infrastructures, as well as close collaboration in strategic communication and cyber defence. Fully inclusive joint exercises both at political and technical levels would enhance the effectiveness of the two organisations' respective decision-making capacity. Exploring further options in training activities would help develop a comparable level of expertise in critical areas.Pro účely vypracování společné reakce EU/NATO je nutné, aby obě tyto organizace měly před krizí a během krize stejný přehled o situaci. Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím pravidelného sdílení analýz a získaných zkušeností, ale také prostřednictvím přímé spolupráce mezi střediskem EU pro hybridní hrozby a střediskem NATO pro hybridní hrozby. Pro rychlou a účinnou reakci je také důležité vzájemně se informovat o příslušných postupech řízení krizí. Odolnost by mohla být posílena zajištěním doplňkovosti při stanovování společných standardů pro kritické součásti jejich infrastruktur, jakož i úzké spolupráce v oblasti strategické komunikace a kybernetické obrany. Plně inkluzivní společná cvičení na politické i technické úrovni by přispěla ke zvýšení rozhodovacích kapacit těchto dvou organizací. Využití dalších příležitostí k odborné přípravě by pomohlo vytvořit srovnatelnou úroveň znalostí v kritických oblastech.
Action 22: The High Representative, in coordination with the Commission, will continue informal dialogue and enhance cooperation and coordination with NATO on situational awareness, strategic communications, cybersecurity and "crisis prevention and response" to counter hybrid threats, respecting the principles of inclusiveness and autonomy of each organisation's decision making process.Opatření č. 22: Vysoká představitelka bude v koordinaci s Komisí pokračovat v neformálním dialogu a bude při boji proti hybridním hrozbám posilovat spolupráci a koordinaci s NATO v oblastech situační orientace, strategické komunikace, kybernetické bezpečnosti a „předcházení krizím a reakce na ně“, a to při respektování zásad inkluzivního a samostatného rozhodování každé organizace.
7.Conclusions7.Závěry
This Joint Communication outlines actions designed to help counter hybrid threats and foster the resilience at the EU and national level, as well as partners. As the focus is on improving awareness, it is proposed to establish dedicated mechanisms to exchange information with Member States and to coordinate the EU’s capacity to deliver strategic communications. Actions have been outlined to build resilience in areas such as cybersecurity, critical infrastructure, protecting the financial system from illicit use and efforts to counter violent extremism and radicalisation. In each of these areas, implementation of agreed strategies by the EU and the Member States, as well as Member States’ full implementation of existing legislation will be a key first step, while some more concrete actions have been put forward to further reinforce these efforts.Toto společné sdělení nastiňuje návrhy, jejichž účelem je přispět k boji proti hybridním hrozbám a posílit odolnost na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, jakož i u partnerů. Jelikož cílem je zejména zlepšit informovanost, navrhuje se ustavit zvláštní mechanismy pro výměnu informací s členskými státy a koordinovat kapacitu EU pro strategické komunikace. Jednotlivá opatření mají posilovat odolnost v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, kritická infrastruktura, ochrana finančního systému před nezákonným využíváním a boj proti násilnému extremismu a radikalizaci. V každé z těchto oblastí bude zásadním prvním krokem provádění dohodnutých strategií ze strany EU a členských států, jakož i úplné provedení stávajících právních předpisů ze strany členských států, přičemž byla navržena i některá konkrétnější opatření pro další posílení těchto snah.
As regards preventing, responding to and recovering from hybrid threats, it is proposed to examine the feasibility of applying the Solidarity Clause Article 222 TFEU (as specified in the relevant Decision) and Art. 42(7) TEU, in case a wide-ranging and serious hybrid attack occurs. Strategic decision making capacity could be enhanced by establishing a common operational protocol.Pokud jde o prevenci před hybridními hrozbami, reakci na ně a zotavení, navrhuje se prozkoumat proveditelnost použití doložky solidarity stanovené v článku 222 SFEU (specifikované v příslušných rozhodnutích) a ustanovení čl. 42 odst. 7 SEU v případě dalekosáhlých a závažných hybridních útoků. Strategická rozhodovací pravomoc by mohla být posílena vytvořením společného operačního protokolu.
Finally, it is proposed to step up cooperation and coordination between the EU and NATO in common efforts to counter hybrid threats.Kromě toho se navrhuje posílit spolupráci a koordinaci mezi EU a NATO při společném boji proti hybridním hrozbám.
In implementing this Joint Framework, the High Representative and the Commission are committed in mobilising relevant EU instruments at their respective disposal. It is important for the EU, together with the Member States, to work to reduce risks associated with exposure to potential hybrid threats from state and non-state actors.Za účelem provedení tohoto společného rámce jsou vysoká představitelka a Komise odhodlány mobilizovat příslušné nástroje EU, které mají k dispozici. Je důležité, aby EU společně s členskými státy pracovaly na minimalizaci rizik spojených s expozicí možným hybridním hrozbám ze strany státních i nestátních aktérů.
(1) Council Conclusions on Common Defence and Security Policy (CSDP), May 2015 [Consilium 8971/15](1) Závěry Rady o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP), květen 2015 [Consilium 8971/15].
(2) European Council Conclusions, June 2015   [EUCO 22/15].(2) Závěry Evropské rady, červen 2015   [EUCO 22/15].
(3)  The Charter of Fundamental Rights of the EU is binding on the institutions and on the Member States when they implement Union law.(3) V okamžiku, kdy orgány a členské státy provádí právní předpisy Unie, je pro ně závazná Listina základních práv EU.
(4) Possible legislative proposals will be subject to Commission better regulation requirements, in line with Commission’s Better Regulation Guidelines, SWD(2015) 111.(4) Případné legislativní návrhy budou podléhat požadavkům Komise na zlepšování právní úpravy, a to v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, SWD(2015) 111.
(5) COM(2015) 185 final.(5) COM(2015) 185 final.
(6) To be presented in 2016.(6) Měly by být předloženy v roce 2016.
(7) EU Cyber Defence Policy Framework [Consilium 15585/14] and Joint Communication on ‘Cybersecurity Strategy of the European Union: An Open, Safe and Secure Cyberspace’, February 2013 [JOIN(2013)1].(7) Politický rámec EU pro kybernetickou obranu [Consilium 15585/14] a společné sdělení s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“, únor 2013 [JOIN(2013)1].
(8) Joint Communication on ‘European Energy Security Strategy’, May 2014 [SWD(2014) 330].(8) Společné sdělení s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“, květen 2014 [SWD(2014) 330].
(9) Joint communication ‘For an open and secure global maritime domain: elements for a European Union maritime security strategy — JOIN(2014) 9 final — 06/03/2014.(9) Společné sdělení s názvem „Za otevřenou a bezpečnou globální námořní oblast: prvky pro námořní bezpečnostní strategii Evropské unie“ – JOIN(2014) 9 final – 6. března 2014.
(10) In accordance with their mandates.(10) V souladu s jejich mandáty.
(11) For example, Europol’s European Cybercrime Centre and Counter Terrorism Centre, Frontex, EU Computer Emergency Response Team (CERT)-EU).(11) Například Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě a Evropské centrum pro boj proti terorismu v rámci Europolu, agentura Frontex, skupina EU pro reakci na počítačové hrozby ((CERT)-EU).
(12) Directive 95/46/EC of the European Parliament and of the Council of 24 October 1995.(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995.
(13) NATO Centres of Excellence.(13) Střediska excelence NATO.
(14) E.g. EU Institute for Security Studies (EU ISS), thematic EU Centres of Excellence on CBRN issues.(14) Např. Ústav EU pro studium bezpečnosti (EU ISS), tematická střediska excelence EU v oblasti CBRN.
(15) http://www.nato.int/cps/en/natohq/topics_68372.htm.(15) http://www.nato.int/cps/en/natohq/topics_68372.htm.
(16) Communication from the Commission on a European Programme for Critical Infrastructure Protection,12.12.2006, COM(2006) 786 final.(16) Sdělení Komise o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury,12.12.2006, KOM(2006) 786 v konečném znění.
(17) Council Directive 2008/114/EC of 8 December 2008 on the identification and designation of Europeancritical infrastructures and the assessment of the need to improve their protection, OJ L 345 of 23.12.2008.(17) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropskýchkritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008).
(18)(18)
On the progress achieved so far, see the State of the Energy Union 2015 (COM(2015) 572 final.Informace o pokroku, jehož bylo dosud dosaženo, jsou uvedeny ve Zprávě o stavu energetické unie za rok 2015 (COM(2015) 572 final).
(19) Council Directive 2009/71/Euratom of 25 June 2009 establishing a Community framework for the nuclear safety of nuclear installations, as amended by Council Directive 2014/87/Euratom of 8 July 2014.(19) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014.
(20) Council Directive 2013/59/Euratom of 5 December 2013 laying down basic safety standards for the protection against the dangers arising from exposure to ionising radiation and repealing Directives 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom and 2003/122/Euratom.(20) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
(21) Regulation (EC) No 300/2008 of the European Parliament and of the Council of 11 March 2008 on common rules in the field of civil aviation security and repealing Regulation (EC) No 2320/2002; Regulation (EC) No 725/2004 of the European Parliament and of the Council of 31 March 2004 on enhancing ship and port facility security.  Commission Implementing Regulation (EU) No 2015/1998 of 5 November 2015 laying down detailed measures for the implementation of the common basic standards on aviation security; Directive 2005/65/EC of the European Parliament and of the Council of 26 October 2005 on enhancing port security;(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení.  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů.
(22)(22)
 Under EU law, the Commission is required to carry out inspections to ensure Member States' correct implementation of aviation and maritime security requirements. This includes inspections of the appropriate authority in the Member State, as well as inspections at airports, ports, air carriers, ships and entities implementing security measures. The Commission inspections aim to ensure that EU standards are fully implemented by Member States. Podle práva EU je Komise povinna provádět inspekce, aby zajistila, že členské státy řádně provedou požadavky na leteckou a námořní bezpečnost. Jedná se mimo jiné o inspekce příslušného orgánu v členském státě a kontroly na letištích, v přístavech, u leteckých dopravců, lodí a subjektů provádějících bezpečnostní opatření. Cílem inspekcí Komise je zajistit, aby členské státy v úplnosti provedly normy EU.
(23) Commission Regulation (EU) 2016/4 of 5 January 2016 amending Regulation (EC) No 216/2008 of the European Parliament and of the Council as regards essential requirements for environmental protection; Regulation (EC) No 216/2008 of 20/02/2008 on common rules in the field of civil aviation and establishing a European Aviation Safety Agency.(23) Nařízení Komise (EU) 2016/4 ze dne 5. ledna 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, pokud jde o hlavní požadavky na ochranu životního prostředí. Nařízení (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.
(24) Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: An Aviation Strategy for Europe, COM/2015/0598 final, 7.12.2015(24) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro evropské letectví (COM/2015/0598 final, 7.12.2015).
(25) http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/policy/maritime-security/doc/20141216-action-plan_en.pdf In December 2014, the Council adopted an Action Plan to implement the European Union Maritime Security Strategy;  (25) http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/policy/maritime-security/doc/20141216-action-plan_en.pdf V prosinci 2014 přijala Rada akční plán pro provádění strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost;  
(26) Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee on the EU Strategy and Action Plan for customs risk management: Tackling risks, strengthening supply chain security and facilitating trade, COM (2014) 527 final.(26) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii a akčním plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel: čelit rizikům, posilovat bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadňovat obchod (COM(2014) 527 final).
(27) See Decision 541/2014 of the European Parliament and of the Council.(27) Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 541/2014/EU.
(28) Such as in-orbit collision avoidance warning, alerts regarding breakup or collision and risky re-entries of space objects into the Earth's atmosphere.(28) Jako jsou varování pro účely zabránění kolize na oběžné dráze, varování ohledně rozpadu nebo kolize a riskantních vstupů vesmírných objektů zpět do zemské atmosféry.
(29)  Decision No 1082/2013/EU of the European Parliament and of the Council of 22 October 2013 on serious cross-border threats to health and repealing Decision No 2119/98/EC, OJ L 293/1, 05.11.2013.(29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
(30) Commission Decision C(2015) 5383 of 7.8.2015 on establishment of Scientific Committees in the field of public health, consumer safety and the environment.(30) Rozhodnutí Komise C(2015) 5383 ze dne 7.8.2015 o zřízení vědeckých výborů v oblasti veřejného zdraví, bezpečnosti spotřebitele a životního prostředí.
(31) in line with Decision 1082/2013/EU of the European Parliament and of the Council of 22 October 2013 on serious cross-border threats to health and repealing Decision No 2119/98/EC, OJ L 293/1.(31) V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, s. 1).
(32) Regulation 2016/429 of the European Parliament and of the Council on transmissible animal diseases and amending and repealing certain acts in the area of animal health ("Animal Health Law"), OJ L84), 31/3/2016. Concerning the Regulation of the European Parliament and of the Council on Protective measures against pests (“Plant Health Law”), a political agreement on the text has been reached by the European Parliament and the Council on 16 December 2015.(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016). Pokud jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin („právní rámec pro zdraví rostlin“), dne 16. prosince 2015 bylo dosaženo politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o znění tohoto textu.
(33) E.g. EU vaccine banks, sophisticated electronic animal disease information system, increased obligation for measures by labs and other entities dealing with pathogens.(33) Například banky očkovacích látek EU, moderní elektronický informační systém pro nákazy zvířat, přísnější povinnost přijímat opatření pro laboratoře a další subjekty, které se zabývají patogeny.
(34) Commission proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council concerning measures to ensure a high common level of network and information security across the Union COM(2013) 48 final - 7/2/2013. Political agreement has been reached by the Council of the EU and the European Parliament on this proposed Directive and the Directive should be formally adopted soon.(34) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013) 48 final – 7.2.2013), který předložila Komise. Rada EU a Evropský parlament dosáhly politické dohody, pokud jde o tuto navrhovanou směrnici, a směrnice by měla být brzy formálně přijata.
(35) Computer Emergency Response Team (CERT-EU) for the EU institutions.(35) Skupina pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU) pro orgány EU.
(36) To be launched in mid-2016.(36) Bude zahájeno v polovině roku 2016.
(37) Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: European Energy Security Strategy - COM/2014/0330 final.(37) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Evropská strategie energetické bezpečnosti – COM/2014/0330 final.
(38) Communication on 'A Framework Strategy for a Resilient Energy Union with a Forward-Looking Climate Change Policy - COM/2015/080 final.(38) Sdělení s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ – COM/2015/080 final.
(39)  Incident and Threat Information Sharing EU Centre – ITIS.(39)  Středisko EU pro sdílení informací o hrozbách a incidentech – ITIS.
(40) In the form of the Energy Expert CyberSecurity Platform (EECSP).(40) V podobě platformy odborníků na kybernetickou bezpečnost v odvětví energetiky (EECSP).
(41)  European Union Network and Information Security Agency(41) Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací.
(42)  The new EASA regulation is currently under discussion between the European Parliament and the Council following the Commission's proposal on December 2015. Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on common rules in the field of civil aviation and establishing a European Union Aviation Safety Agency, and repealing Regulation (EC) No 216/2008 of the European Parliament and of the Council- COM(2015) 613 final, 2015/0277 (COD).(42) V současné době projednává Evropský parlament a Rada návrh nového nařízení o agentuře EASA, který Komise předložila v prosinci 2015. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (COM(2015) 613 final, 2015/0277 (COD)).
(43) Communication from the Commission to the European Parliament and the Council on an Action Plan for strengthening the fight against terrorist financing - (COM(2016) 50 final)(43) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu – (COM(2016) 50 final).
(44) Joint Communication to the European Parliament, the Council, the European economic and social Committee and the Committee of the regions, Review of the European Neighbourhood Policy, 18.11.2015, JOIN(2015) 50 final.(44) Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Přezkum evropské politiky sousedství, 18.11.2015 (JOIN(2015) 50 final).
(45)(45)
 Idem; Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, EU Enlargement Strategy, 10.11.2015, COM(2015) 611 final; Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Increasing the impact of EU Development Policy: an Agenda for Change, 13.10.2011, COM(2011) 637 final. Tamtéž. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie rozšíření EU, 10.11.2015 (COM(2015) 611 final). Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu, 13.10.2011 (KOM(2011) 637 v konečném znění).
(46) Joint Communication 'Capacity-building in support of security and development-enabling partners to prevent and manage crises (JOIN(2015)17final).(46) Společné sdělení s názvem „Budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje – umožnit partnerům předcházet krizím a zvládat je“ (JOIN(2015) 17 final).
(47) Regulation (EU) No 230/2014 of the European Parliament and of the Council of 11 March 2014 establishing an instrument contributing to stability and peace, OJ L 77/1, 15.3.2014.(47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).
(48) Areas covered include border monitoring, crisis management, first response, illicit trafficking export control of dual-use items, disease surveillance and control, nuclear forensics, post incident recovery and protection of high-risk facilities. Best practices derived from tools developed within the EU CBRN Action Plan, such as the European nuclear security training centre and the EU's participation in International Border Monitoring Working Group, can be shared with third countries.(48) Mezi relevantní oblasti patří sledování hranic, řízení krizí, první reakce, kontroly nedovoleného vývozu zboží dvojího užití, sledování a kontroly nemocí, jaderné forenzní vědy, zotavení po mimořádných událostech a ochrana rizikových zařízení. Osvědčené postupy, jež jsou výsledkem uplatnění nástrojů vytvořených v rámci akčního plánu EU v oblasti CBRN, například evropské vzdělávací středisko pro jadernou bezpečnost a účast EU v mezinárodní Pracovní skupině pro sledování hranic, lze sdílet i se třetími zeměmi.
(49) EUROPOL, FRONTEX, CEPOL, EUROJUST(49) EUROPOL, FRONTEX, CEPOL, EUROJUST.
(50) http://ec.europa.eu/echo/what/civil-protection/emergency-response-coordination-centre-ercc_en.(50) http://ec.europa.eu/echo/what/civil-protection/emergency-response-coordination-centre-ercc_en.
(51) Council Decision 2014/415/EU on the arrangements for the implementation by the Union of the solidarity clause, OJ L 192, 1.7.2014, p. 53.(51) Rozhodnutí Rady 2014/415/EU o způsobu provádění doložky solidarity Unií (Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 53).
(52) http://www.consilium.europa.eu/en/documents-publications/publications/2014/eu-ipcr/   (52) http://www.consilium.europa.eu/cs/documents-publications/publications/2014/eu-ipcr/