Ochrana dětí v digitálním prostředí

Při používání médií ze strany spotřebitelů, a zejména nezletilých osob, došlo k výrazným a neustále se zrychlujícím změnám. Nezletilé osoby využívají média stále více prostřednictvím mobilních přístrojů, včetně (on-line) videoher, a na internetu existuje stále více mediálních služeb na vyžádání. Jako nový jev získaly obrovský význam stránky sociálních sítí, a to pro jednotlivé uživatele i z hlediska celé společnosti. Další změny se jistě teprve objeví. Tento nový vývoj poskytuje nezletilým osobám mnoho příležitostí, přináší však určité problémy, pokud jde o jejich ochranu. Tato zpráva rekapituluje, co se již v oblasti ochrany nezletilých osob v digitálním prostředí uskutečnilo, a jaké další kroky mohou být zapotřebí k jejímu posílení.

AKT

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. září 2011 o uplatňování doporučení Rady ze dne 24. září 1998 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince 2006 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb nazvané „Ochrana dětí v digitálním prostředí“ (KOM(2011) 556 v konečném znění - nebyla zveřejněna v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Tato zpráva podává přehled opatření, která byla provedena v členských státech na ochranu dětí při jejich aktivitách na internetu. Zpráva následuje po doporučení z roku 2006 o ochraně nezletilých při poskytování audiovizuálních a informačních služeb a doporučení z roku 1998 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti.

Nedovolený či závadný obsah

Zpráva informuje o iniciativách, které přijaly členské státy v boji proti diskriminačnímu, nedovolenému nebo závadnému obsahu na síti. Jedná se zejména o dobrovolné závazky nebo kodexy chování. Některé z těchto iniciativ například předpokládají, že internetové stránky mohou udávat dodržování kodexu chování pomocí příslušné značky.

Úrovně ochrany, jichž bylo v této oblasti dosaženo, se však v jednotlivých členských státech významně liší. V zájmu dalšího pokroku by měla být stávající opatření trvale sledována, aby byla zajištěna jejich účelnost.

Nedovolený či závadný obsah na internetu obecně pochází z jiných členských států EU nebo ze třetích zemí. Koordinovaný přístup nejprve v evropském a později v mezinárodním měřítku by umožnil harmonizovat ochranu proti takovému obsahu.

Horké linky

Digitální program pro Evropu požaduje, aby členské státy do roku 2013 plně zrealizovaly horké linky pro oznamování urážlivého nebo škodlivého obsahu na internetu. Tyto horké linky by měly být spolufinancovány z programu „Bezpečnější internet“. Asociace internetových horkých linek INHOPE (EN) představuje účinný nástroj spolupráce pro členské státy a třetí země. Také jsou zaváděny postupy k zjištění a odstranění nedovoleného obsahu, aby poskytovatelé internetových služeb mohli neprodleně odstranit nedovolený obsah, který veřejnost oznámila prostřednictvím horké linky.

Komise vyzývá členské státy, aby prováděly podrobnější sledování svých horkých linek. Horké linky ještě nejsou dostatečně známé a přístupné pro uživatele internetu, včetně dětí.

Poskytovatelé internetových služeb

Poskytovatelé internetových služeb jsou vyzýváni k větší aktivitě při ochraně nezletilých osob. Mělo by se více rozšířit a podrobně sledovat používání kodexů chování. Sdružení poskytovatelů internetových služeb se vybízejí, aby ochranu nezletilých osob zahrnula do svých mandátů a aby odpovídajícím způsobem zavázala své členy. Větší účast spotřebitelů a orgánů na vypracování kodexů chování by mimoto pomohla zajistit, aby samoregulace správně reagovala na rychle se vyvíjející digitální prostředí.

Poskytovatelé internetových služeb jsou vybízeni, aby rozšířili používání kodexů chování a zahrnuli ochranu nezletilých osob do svých mandátů.

Stránky sociálních sítí

Internetové sociální sítě významně změnily způsob, jakým se nezletilí chovají při vzájemné interakci a komunikaci. Tyto sítě však nesou četná rizika, jako je nedovolený obsah, obsah nepřiměřený věku, nevhodné kontakty a nevhodné chování.

Jednou z možností, jak bojovat proti těmto rizikům, jsou podle zprávy pokyny určené poskytovatelům stránek sociálních sítí a/nebo uživatelům. Komise vybízí k tomu, aby se na sociálních sítích vytvářela kontaktní místa pro oznamování s náležitě fungující interní infrastrukturou.

Mediální gramotnost a osvěta

Všechny členské státy se zavázaly podporovat mediální gramotnost. V této oblasti existují mnohé iniciativy, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo projekt EU Kids Online (EN). Ačkoliv je větší začleňování mediální gramotnosti a osvěty do školního vzdělávání pozitivní, problémem je i nadále všeobecné zahrnutí všech dětí a rodičů a soudržnost mezi jednotlivými školami a členskými státy.

Omezení přístupu k obsahu

Omezení přístupu nezletilých osob k obsahu vyžaduje zavést hodnocení podle věku a klasifikaci obsahu. Zavedené systémy hodnocení podle věku a klasifikace audiovizuálního obsahu považují některé členské státy v zásadě za dostatečné a účinné, zatímco jiné se domnívají, že by se měly zlepšit.

Technické systémy, jako je filtrování, systémy ověřování věku nebo systémy rodičovské kontroly, mohou být také užitečné, ale nemohou zaručit úplnou ochranu nezletilých osob před závadným obsahem. Účastníci jsou čím dál lépe informováni o existenci systémů filtrování a hodnocení a o programovém vybavení pro ověřování věku. Mezi členskými státy však neexistuje jednoznačná shoda, pokud jde o užitečnost, vhodnost (s ohledem na právo na informace a riziko cenzury), technickou proveditelnost a realizovatelnost systémů klasifikace. Společný důraz se klade na nutnost zajistit transparentnost, pokud jde o zařazení určitého obsahu na černou listinu a možnosti jeho odstranění.

Ačkoliv většina členských států vidí prostor pro zlepšení svých systémů hodnocení podle věku a klasifikace obsahu, neexistuje jednoznačná shoda, pokud jde o užitečnost a realizovatelnost systémů klasifikace pro všechna média a/nebo celoevropských systémů klasifikace mediálního obsahu. Zpráva vyzývá ke zvážení inovativních systémů hodnocení podle věku a klasifikace obsahu v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT).

Audiovizuální mediální služby

Komise konstatuje jisté zaostávání televizních služeb na vyžádání, pokud jde o systémy spoluregulace/samoregulace pro ochranu nezletilých osob před závadným obsahem a technické prostředky, které dětem nabízejí selektivní přístup k obsahu na internetu. Bylo by vhodné rozvinout a zavést klasifikaci podle věku a omezení vysílacího času u audiovizuálních mediálních služeb tohoto typu.

Videohry

Kromě Německa využívají všechny členské státy celoevropský informační systém pro hodnocení her, Pan European Games Information System (PEGI), který se týká ochrany nezletilých osob při používání videoher. Zpráva uvádí, že by bylo vhodné posílit preventivní účinky dalšími opatřeními v oblasti osvěty, zejména ve školách. Nadto je třeba pokročit v dodržování systému hodnocení podle věku při prodeji videoher a v širším uplatňování systémů, jako je PEGI, na on-line hry.

See also