Partnerství se západním Balkánem

V rámci procesu stabilizace a přidružení ve prospěch západního Balkánu Evropská unie vytváří partnerství s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem, včetně Kosova, jak je definováno usnesením Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Tato partnerství tvoří rámec prioritních oblastí činnosti a finanční rámec s cílem posílit stabilitu zemí a regionu a jejich prosperitu, předpokládá větší integraci do EU, neboť se jedná o potenciální kandidátské země. S Chorvatskem, jakožto kandidátskou zemí, s níž byla zahájena jednání o přistoupení, je navázáno přístupové partnerství.

AKT

Nařízení Rady (ES) č. 533/2004 ze dne 22. března 2004 o vytvoření partnerství v rámci procesu stabilizace a přidružení (Viz pozměňovací akty)

PŘEHLED

Evropská unie (EU) používá pro země západního Balkánu stejnou metodiku jako v případě nových členských států a přistupujících států. Za těchto podmínek rozšířený proces stabilizace a přidružení zůstává i nadále obecným rámcem pro směřování zemí západního Balkánu do Evropy až do jejich integrace do EU.

Partnerství jsou vytvářena s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem, včetně Kosova, jak bylo definováno usnesením Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999.

S Chorvatskem, s nímž byla zahájena jednání o přistoupení, a s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií je navázáno přístupové partnerství, které zohledňuje specifika kandidátských zemí.

Cílem partnerství je podpořit realizaci procesu stabilizace a přidružení zemí západního Balkánu a plnění přístupových kritérií (nebo kodaňských kritérií) v přípravě na jejich přistoupení. Partnerství poskytují ucelený rámec pro prováděné reformy, jakož i finanční rámec. Dotčené země stanoví své akční plány, včetně harmonogramu a přesně určených prostředků, s nimiž chtějí splnit požadavky na větší integraci do EU.

Mechanismus partnerství

Evropská partnerství poskytují rámec zahrnující priority, jak vyplývají z analýzy rozdílných situací těchto partnerských zemí, na které je třeba zaměřit přípravy pro další integraci do Evropské unie s ohledem na kritéria stanovená Evropskou radou a s ohledem na pokrok dosažený při provádění procesu stabilizace a přidružení, zejména v oblasti regionální spolupráce, případně včetně dohod o stabilizaci a přidružení.

Pravidelně se u partnerů reviduje pokrok jednotlivých zemí a nově identifikované priority. Rada na návrh Komise přijímá kvalifikovanou většinou zásady, priority a podmínky evropského partnerství a případné pozdější změny.

Průběžná kontrola partnerství je zajištěna prostřednictvím mechanismů zřízených pro proces stabilizace a přidružení, zejména na základě výročních zpráv.

Finanční pomoc

Partnerství rovněž nabízejí rámec finanční pomoci, jejímž cílem je zejména provádění stanovených priorit a cílů.

Pomoc Společenství určená pro země západního Balkánu pro proces stabilizace a přidružení je poskytována prostřednictvím vhodných finančních nástrojů, jmenovitě nástroje předvstupní pomoci (NPP) na období 2007–2013, které nahrazuje program CARDS z období 2000–2006.

Kontext

V červnu 2000 Evropská rada ve Feiře přiznala zemím západního Balkánu postavení potenciálních kandidátských zemí pro vstup do EU. Tento cíl vyžaduje splnění politických, hospodářských a institucionálních kritérií stanovených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 (články 6 a 49 Smlouvy o EU), jak potvrdila Záhřebská deklarace v listopadu 2000 na vrcholné schůzce EU a zemí účastnících se procesu stabilizace a přidružení a znovu potvrdila Evropská rada v Soluni v červnu 2003.

„Soluňská agenda“ z června 2003 (EN) stanoví prostředky pro zintenzívnění procesu stabilizace a přidružení, zejména vytvářením partnerství.

Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou kandidátské země, přičemž toto postavení jim bylo přiznáno v roce 2004, respektive 2005. Členské státy dále 3. října 2005 zahájily jednání o přistoupení Chorvatska.

Poslední aktualizace: 31.08.2011