Sousedství: orientační dokument

Cílem tohoto dokumentu je vytyčit budoucí etapy evropské politiky sousedství. Navrhuje seznam priorit, které by měly být zahrnuty do dvoustranných akčních plánů: politický a reformní dialog, obchod a opatření pro postupnou účast na vnitřním trhu, spravedlnost a vnitřní záležitosti, energie, doprava, informační společnost, životní prostředí, výzkum a inovace, sociální politika a kontakty mezi společenstvími.

AKT

Communication from the Commission of 12 May 2004 – European Neighbourhood Policy – Strategy paper [COM(2004) 373 final – not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 12. května 2004 s názvem „Evropská politika sousedství – Orientační dokument“ (KOM(2004) 373 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

PŘEHLED

Toto sdělení navazuje na dvě předchozí sdělení uveřejněná v roce 2003 a týkající se „Nového rámce vztahů s našimi východními a jižními sousedy“ a případného „nástroje sousedství“. Chce vytyčit budoucí etapy nové evropské politiky sousedství (ENP).

Zásady a dopad

Podle Komise musí ENP působit globálně, koherentně a účinně. Poskytne spolupráci s novými sousedy nový impuls a měla by vést k posílení bezpečnosti, prosperity a stability v oblasti.

Z hlediska geografického pokrytí Komise doporučuje zahrnout do působnosti ENP také Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii. Podobně jako sdělení z března 2003 o rozšířené Evropě navrhuje podmínky, které je třeba splnit pro větší začlenění Běloruska do ENP. Za současných okolností se angažovanost EU vůči této zemi soustředí na demokratický rozvoj a na podporu občanské společnosti. U Libye Komise doporučuje přezkoumat prostředky jejího začlenění do ENP, ale zdůrazňuje, že první etapou, kterou je třeba projít, je integrace země do Barcelonského procesu.

Dalšími klíčovými body pak pro Komisi jsou společné přisvojení si procesu, diferenciace mezi partnery a lepší využití stávajících nástrojů. Podle jejího názoru ENP přináší přidanou hodnotu, která je spojená s cílenějším a lépe definovaným přístupem, možností dosáhnout vyššího stupně začlenění, odvahou k provedení reformy, vůlí řešit dvojstranné problémy, zacílením priorit, navýšením finančních prostředků a pomocí partnerům.

Akční plány

Ve dvoustranných akčních plánech, které budou dohodnuty s každým z partnerů, budou priority seskupeny do dvou velkých oblastí: společné hodnoty a zahraniční a bezpečnostní politika a také činnosti pro sbližování v některých upřednostňovaných oblastech, jako je například hospodářský a sociální rozvoj, vnitřní obchod a trh, spravedlnost a vnitřní záležitosti, ale také vzájemné propojení a kontakt. Kontrolu budou provádět orgány vytvořené v rámci různých platných dohod a Komise bude pravidelně sestavovat zprávy, v nichž bude vyhodnocovat a přizpůsobovat akční plány.

Svobody a základní práva jsou základem politiky, která musí podporovat angažovanost ve prospěch společných hodnot. V oblastech stanovených akčními plány bude politický dialog posílený nástrojem ENP, při současném hledání účinného multilateralismu.

Tato politika navrhuje také posílení preferenčních obchodních vztahů a navýšení finanční a hospodářské pomoci s tím, že naznačuje případnou účast na vnitřním trhu EU. Z hlediska sociálního rozměru je nutné posílit dialog a spolupráci. V rámci jednotlivých smluv se budou kromě jiného i nadále řešit otázky pohybu pracovníků.

Další velmi důležitou položku představuje obchod a vnitřní trh. Právní předpisy se musí sladit a ENP zavede prostředky, které umožní prohloubit liberalizaci obchodu a regionální začlenění. Je nutné vylepšit administrativní spolupráci při výměně zboží tak, aby postupně došlo ke zrušení necelních překážek. U zemědělských výrobků je nutné používat shodné postupy při sanitárních a fytosanitárních kontrolách. A konečně volný pohyb služeb vyžaduje sbližování právních předpisů. Současně s tím je nutné zlepšit investiční klima, je třeba vytvořit nezávislé orgány kontroly hospodářské soutěže, daňový systém musí být modernější a transparentnější.

V oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí je třeba zlepšit fungování veřejných institucí tak, aby mohly čelit takovým úkolům, jako je tlak vyvolaný imigrací, obchodování s lidmi a terorismus.

Dalším klíčovým prvkem ENP je propojení se sousedy. Komise doporučuje zlepšit a posílit energetické a dopravní propojení. Životní prostředí, informační společnost, ale také výzkum a inovace představují další oblasti, kde může dojít ke zlepšení. Propojení nemusí probíhat vždy jen na materiální úrovni, může jít i o osobní vazby. Je třeba podporovat kulturní, vzdělávací a sociální kontakty.

Regionální spolupráce

ENP bude zaujímat diferencovaný přístup. Na východě jsou priority následující:

Ve středomořské oblasti se musí regionální a subregionální spolupráce opírat o úspěchy středomořského partnerství. Na regionální úrovni jsou následující strategické priority:

Priority tohoto regionu v oblasti spolupráce jsou následující:

Podpora ENP

Finanční podpora poskytovaná současným nástrojům ENP je nezanedbatelná; v letech 2000 až 2003 celková částka dosahovala téměř 3700 milionů EUR. Během stejného období evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva (EIDHR) poskytla téměř 60 milionů EUR a Evropská investiční banka (EIB) poskytla středomořským státům půjčky v celkové výši zhruba 3400 milionů EUR. V případech mimořádné potřeby byla třetím zemím poskytnuta také makrofinanční a humanitární pomoc.

Co se týče nástrojů, Komise navrhla zavést novou sérii harmonizovaných nástrojů, především těch, které jsou kryty programy Tacis a MEDA. Kromě toho nedávno uveřejněné sdělení zvažuje možnost nového nástroje sousedství. Vzhledem k tomu, že je třeba vyřešit právní a rozpočtové problémy, bude přístup probíhat ve dvou etapách, a to až do roku 2006, kdy bude zaveden nový nástroj. Od roku 2007 tento nástroj podpoří projekty přeshraniční a regionální spolupráce, do které se zapojí všichni účastníci. Bude také navýšena úvěrová kapacita EIB.

Ze tří možností volby představených ve sdělení z července 2003 vznikne podle informativního plánu z té, která nejlépe odpovídá potřebám, nový všeobecný předpis, který bude upravovat nástroj sousedství s cílem financovat činnosti v rámci Unie i vně Unie. Komise také navrhuje využívat pro celý nástroj jen jednu kapitolu rozpočtu, a to kapitolu související s rozpočtovými položkami soudržnosti a vnějších politik.

Komise soudí, že vhodným právním základem je článek 181A Smlouvy o ES. Pokud by se tento článek týkal spolupráce se třetími zeměmi, měl by umožnit financování společných opatření. Nástroj se bude opírat o principy stávajících přeshraničních programů, jako je například partnerství, víceleté plánování a spolufinancování. Pokryje veškeré hranice, podpoří přeshraniční spolupráci mezi alespoň jedním členským státem a alespoň jednou partnerskou zemí a nahradí stávající vnitřní a vnější přeshraniční programy.

Nový nástroj bude fungovat v rámci dvojího rozdílného financování. První podpoří přeshraniční spolupráci využívající zásadně bilaterální programy. Druhé bude pružněji podporovat širší nadnárodní spolupráci, která bude většinou zaměřená na specifická témata. Jako příklad uvádíme životní prostředí, integraci energetických, telekomunikačních a dopravních sítí, veřejné zdraví a také boj proti organizovanému zločinu a prevenci proti němu.

Dojde k výraznému navýšení rozpočtu a budou zavedena opatření, která umožní opětovné přidělení prostředků některým programům a projektům. Překážky k čerpání z fondů tak budou odstraněny a dobré počiny budou odměněny.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament – Wider Europe – Neighbourhood: A New Framework for Relations with our Eastern and Southern Neighbours [COM(2003) 104 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. března 2003 s názvem „Širší Unie – Sousedství: nový rámec vztahů s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003) 104 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

Communication from the Commission – Paving the way for a New Neighbourhood Instrument [COM(2003) 393 final – Not published in the Official Journal (Sdělení Komise ze dne 1. července 2003 s názvem „Příprava nového nástroje sousedství“ (KOM(2003) 393 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

See also

Poslední aktualizace: 10.04.2006