Systém preferencí mezi lety 2006-2015 - pokyny

Účelem Všeobecného systému preferencí (GSP) je pomáhat rozvojovým zemím bojovat proti chudobě pomocí tarifních preferencí tak, aby získaly příjem prostřednictvím mezinárodního obchodu. V tomto sdělení Komise stanoví zásady, které by měly v letech 2006 až 2015 podporovat nařízení zaměřená na dosažení tohoto cíle.

AKT

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru ze dne 7. července 2004 Rozvojové země, mezinárodní obchod a udržitelný rozvoj: Úloha Všeobecného systému preferencí (GSP) Společenství na desetiletí 2006/2015 (KOM(2004) 461 v konečném znění - Úřední věstník C 242 ze dne 29.9.2004)

PŘEHLED

V tomto sdělení Evropská komise navrhuje pokyny pro Všeobecný systém preferencí v období 2006-2015 na základě zkušeností s dřívějšími systémy. Sdělení prosazuje:

Zachovat štědré tarifní nabídky

Existuje řada způsobů, jak zachovat a dokonce vylepšit tarifní preference. Kromě jiného Komise navrhuje rozšířit GSP na některé výrobky, které jsou ze současného systému vyloučeny - téměř jedna desetina výrobků podléhajících clu je nyní z GSP vyloučena.

Některé citlivé výrobky jsou také převedeny do kategorie necitlivých výrobků.

Preferenční marže (v současné době 3,5 procentního bodu u citlivých výrobků a 100% u necitlivých výrobků) budou zachovány a, budete-li to možné, zlepšeny.

Rozšíření Evropské unie (EU) o deset nových členských států v roce 2004 a následná rozšíření, kdy přistoupily Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, přispěly ke zlepšení toho, co Společenství může nabídnout od rozšíření trhu EU tak, že obsahuje dalších 100 milionů potenciálních spotřebitelů.

Směrovat GSP na země, které jej potřebují nejvíce

Komise navrhuje, že by měl GSP soustředit své působení na země, které jej potřebují nejvíce, jako jsou nejméně rozvinuté země ostatní nejvíce zranitelné rozvojové země (malé ekonomiky, enklávní země a státy s nízkými příjmy) a umožnit jim hrát větší úlohu v mezinárodním obchodě.

GSP by také měl mít mechanismus pro postupné vyškrtávání států ze seznamu zemí, jez jsou v rámci GSP příjemci zvláštního zacházení, neboli režimu Vše kromě zbraní, který poskytuje bezcelní a bezkvótový přístup ke všem výrobkům (kromě zbraní a munice) z padesáti nejchudších zemí.

Jednodušší a přístupnější GSP

Zjednodušování již započalo ve stávajícím GSP a musí být ještě zesíleno. Komise navrhla nahradit pět režimů GSP třemi: obecný režim, zvláštní režim ve prospěch nejméně rozvinutých zemí a nový zvláštní režim (GSP+) na podporu trvale udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných.

Učinit odstupňování průhlednějším a cílenějším, pokud jde o hlavní příjemce

Komise navrhuje učinit odstupňování (vyjmutí z GSP) průhlednějším vyjmutím skupin nejkonkurenceschopnějších výrobků některých přijímajících zemí z GSP.

To znamená, že příjemci již nepotřebují GSP ke zvýšení svého vývozu těchto výrobků do EU. Menší příjemci odstupňováni nebudou a budou moci využívat větší podíl preferencí GSP.

Místo stávajících kritérií odstupňování (podíl na preferenčních dovozech, index rozvoje a index specializace na vývoz) bude stanoveno jednotné a jednoduché kritérium: podíl komunitárního trhu, vyjádřený podílem na preferenčních dovozech.

Definovat novou pobídku na povzbuzení trvale udržitelného rozvoje a vlády

Jak již bylo uvedeno, Komise navrhuje zavedení nové pobídky pro udržitelný rozvoj a dobré řízení věcí veřejných nahrazením samostatných zvláštních režimů droga, sociální a environmentální jednou novou kategorií: GSP+.

GSP+ poskytne zvláštní pobídky v zemích, které podepsaly hlavní mezinárodní dohody v oblasti sociálního práva, ochrany životního prostředí a vlády, včetně boje proti výrobě drog a obchodování s nimi.

Komise bude brát v úvahu hodnocení prováděná mezinárodními organizacemi zodpovědnými za každou příslušnou mezinárodní dohodu ještě před sestavením příjemců režimu GSP+. Bude zavedena věrohodná a doložka o odnětí, kterou bude možné rychle aktivovat, pokud nějaká země nebude respektovat své závazky přijaté v rámci těchto konvencí.

Zlepšit pravidla původu

Komise navrhuje zlepšení pravidel původu jejich změnou po stránce formální (zjednodušení), substanciální (adaptace kritérií nebo pravidel kumulace) a procedurální (formality a kontroly).

Nová pravidla původu by také měla být flexibilní, aby stimulovala rozvoj. Jedním z cílů musí být podporovat získávání původu za účelem optimálnějšího využívání preferencí.

Systém by mohl být například zlepšen prostřednictvím regionální kumulace, čímž by se podpořila regionální spolupráce mezi přijímajícími státy. Komise zdůrazňuje důležitost regionální integrace jako předpokladu lepšího začlenění jižních zemí do mezinárodního obchodu.

Obnovit nástroje dočasného vyřazení, ochranná opatření a opatření týkající se boje proti podvodům

Komise navrhuje znovu definovat ustanovení týkající se dočasného vyřazení a ochrannou doložku v rámci GSP a brát v úvahu nové odstupňování zaměřené na nejkonkurenceschopnější přijímající země.

I když budou tyto systémy používány zcela výjimečně, je třeba posílit jejich důvěryhodnost prostřednictvím jejich zjednodušení a pružnějšího používání, zvláště pak v případě nekalého obchodního jednání. Je také důležité, že Komise a členské státy zodpovědné za používání GSP by měly tato pravidla pevně používat v případě podvodů.

Vzhledem k tomu, že přijímající země také mají povinnosti související se správou GSP, Komise je vyzývá, aby zavedly účinné a odpovídající správní struktury, které zaručí platnost dokumentů osvědčujících původ.

Kontext

Všeobecný systém preferencí umožňuje, aby výrobky a některé zemědělské produkty vyvážené rozvojovými zeměmi získaly přístup na komunitární trh s celkovým nebo částečným osvobozením od cel.

Jedná se tudíž o nástroj obchodní politiky i rozvojové politiky Evropského společenství. Jde o nástroj spolupráce, tedy prozatímní mechanismus, jehož výhody je třeba odebrat zemím, které jej již nepotřebují.

EU absorbuje pětinu vývozu rozvojových zemí. 40 % dovozu EU je z rozvojových zemí. EU je také největším světovým dovozcem zemědělských produktů z rozvojových zemí - dováží více než USA, Kanada a Japonsko dohromady.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu a Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru - Pravidla původu v preferenčních obchodních režimech - Budoucí zaměření ( KOM(2005) 100 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Toto sdělení navazuje na konzultaci vyvolanou Zelenou knihou vydanou Komisí na téma Budoucnost pravidel původu v preferenčních obchodních režimech. Ukazuje, že preferenční pravidla původu zboží je třeba revidovat. Revize je nutná také s ohledem na cíl integrovat rozvojové země do světové ekonomiky. Revize by také měla zahrnovat úpravu postupů pro jejich řízení a kontrolu.

Komise navrhuje opatření ve třech oblastech:

Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a č. 964/2007 (Úřední věstník L 211 ze dne 6.8.2008)

Toto nařízení stanoví systém Společenství všeobecných celních preferencí, který platí od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011.

GSP pro období od 2009 do 2011 se zaměřuje zejména na podporu udržitelného rozvoje a řádnou správu věcí veřejných v zemích, které to potřebují nejvíce. Tato aktualizace je v rámci pokynů přijatých Komisí v roce 2004, které stanovily hlavní zásady GSP pro období 2006 až 2015.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 (Úřední věstník L 145 ze dne 31.05.2011)

Toto nařízení upravuje aspekty nařízení (EC) č. 732/2008, které byly nezbytné pro prodloužení použitelnosti až do 31. prosince 2013.

Nařízení (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úřední věstník L 303 ze dne 31.10.2012)

V roce 2012 EU schválila nová pravidla pro změnu zaměření GSP po střednědobém přezkumu nástroje. Cílem je zajistit, aby se systém zaměřoval na nejpotřebnější země, zejména vzhledem k proměně modelu globálního obchodování za poslední desetiletí. Reformovaný GSP je také transparentnější a předvídatelnější pro přijímající země a hospodářské subjekty. Nařízení platí do 31. prosince 2023.

Poslední aktualizace: 19.06.2014