Nejzávažnějším dopadem přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, které jsou, jak se zdá, z hlediska počtu i závažnosti na vzestupu, jsou ztráty na životech a škody na hospodářství a životním prostředí. Rostoucí zranitelnost vůči takovým katastrofám je způsobována především vlivy změny klimatu a rozvojem měst a průmyslu.
Strategie navržená Evropskou komisí je součástí souboru nástrojů s vnějším i vnitřním rozměrem. Nezahrnuje mimořádné události související s konflikty nebo teroristickými činy.
Hlavní opatření
Tato strategie z roku 2009 se opírá o tři hlavní témata:
Silnější orientace na prevenci v právních předpisech o civilní ochraně
V prosinci 2013 přijala Rada a Evropský parlament rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie. Toto rozhodnutí, které se použije od 1. ledna 2014, se mimo jiné výrazněji soustředí na prevenci katastrof, obsahuje pravidla týkající se hodnocení rizik a hodnocení schopnosti řídit rizika a stanoví ambiciózní soubor iniciativ, které má Komise provést (včetně hodnocení rizik, schopnosti řídit rizika a dobrovolného vzájemného hodnocení).
Více informací najdete zde:
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (KOM(2009) 82 v konečném znění, 23.2.2009)
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924–947)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci (KOM(2010) 600 v konečném znění, 26.10.2010)
Poslední aktualizace 17.01.2017