Evropská rada pro systémová rizika

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Ve znění nařízení (EU) 2019/2176 se jím zřizuje Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která má zajišťovat makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem Evropské unie’s (EU) a přispívat k předcházení nebo zmírňování systémových rizik* v EU jako celku nebo v jejích částech. ESRB identifikuje a projednává rizika pro finanční stabilitu bez ohledu na jejich původ.

ESRB je zřízena jako součást nového Evropského systému finančního dohledu (ESFS), jehož součástí je také:

Součástí této struktury dohledu je také nařízení (EU) č. 1096/2010, z něhož pro Evropskou centrální banku (ECB) vyplývají určité specifické úkoly na podporu ESRB.

KLÍČOVÉ BODY

Nové cíle a úkoly

ESRB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Její odpovědností je monitorovat a analyzovat rizika ve finančním systému jako celku (říká se tomu také makroobezřetnostní dohled). Pro dosažení tohoto cíle ESRB především:

identifikuje systémová rizika a stanoví pořadí jejich důležitosti,
vydává varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná, a v případě potřeby je zveřejňuje,
doporučuje nápravná opatření reagující na zjištěná rizika,
může předat důvěrné varování a hodnocení Radě Evropské unie, pokud je pravděpodobné, že nastane mimořádná situace,
sleduje opatření učiněná v reakci na varování a doporučení,
koordinuje svou činnost s mezinárodními finančními institucemi, jako je Mezinárodní měnový fond a Rada pro finanční stabilitu.

Organizace a správa

Strukturu ESRB tvoří:

generální rada, která přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů a které předsedá prezident ECB,
řídicí výbor, který napomáhá procesu rozhodování,
sekretariát, který odpovídá za běžný provoz a poskytování podpory,
poradní vědecký výbor a poradní technický výbor poskytují rady a pomoc.

Navenek zastupuje ESRB její předseda, který má dva místopředsedy. ECB poskytuje ESRB analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu prostřednictvím jejího sekretariátu.

Rada dohledu ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí vysílají do generální rady po jednom zástupci (bez hlasovacího práva). Aby se zabránilo politickému ovlivňování, nesmí žádný člen generální rady zastávat vládní funkci v členském státě.

Varování a doporučení

V případě závažných systémových rizik z hlediska jejích cílů poskytuje ESRB varování a podle potřeby vydává doporučení pro nápravná opatření, včetně případných legislativních návrhů.

Tato varování nebo doporučení jsou určena zejména:

EU jako celku,
jednomu nebo více členským státům,
ECB pro úkoly bankovního makroobezřetnostního dohledu, které jí byly svěřeny,
jednomu nebo více evropským orgánům dohledu,
jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu,
jednomu nebo více vnitrostátním orgánům pro uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
Evropské komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy EU,
orgánům příslušným k řešení krize určené členskými státy, nebo
Jednotnému výboru pro řešení krizí.

Doporučení ESRB

Adresáti doporučení ESRB se jimi musí řídit nebo poskytnout zdůvodnění v případě nečinnosti. Pokud ESRB dojde k závěru, že doporučení není dodržováno nebo že adresáti neposkytli adekvátní odůvodnění své nečinnosti, důvěrně informuje adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušný evropský orgán dohledu.

Další vývoj evropského systému dohledu

S vývojem finanční krize v roce 2008 a s prohlubující se krizí státního dluhu v eurozóně v letech 2010–2011 bylo nutné dále integrovat bankovní systémy eurozóny. To vedlo k iniciativě EU na vytvoření bankovní unie.

V roce 2013 proběhl přezkum fungování nařízení (EU) č. 1092/2010. To nakonec vyústilo ve změny zavedené v nařízení (EU) 2019/2176. Tím se upravilo řízení ESRB tak, aby od roku 2014 zahrnovalo fungování:

jednotného mechanismu dohledu, v jehož rámci je ECB ústředním orgánem dohledu nad bankami v eurozóně (více než 2 000 bank) (země mimo eurozónu se mohou rovněž rozhodnout připojit) a
jednotného mechanismu pro krizí, jehož cílem je zajistit řádné řešení problémů bank v selhání, na které se vztahuje jednotný mechanismus dohledu, bez použití peněz daňových poplatníků.

Změny zavedené nařízením (EU) 2019/2176 se týkají také pravidel pro snižování rizik v bankovním sektoru EU. Ty se v průběhu času neustále vyvíjely a zahrnují:

směrnici o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU – viz shrnutí) a nařízení (nařízení (EU) č. 575/ 2013 – viz shrnutí),
směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank (směrnice 2014/59/EU – viz shrnutí),
nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (ve znění nařízení (EU) 2019/877 – viz shrnutí),
systémy pojištění vkladů (směrnice 2014/49/EU – viz shrnutí), které chrání vklady fyzických a právnických osob,
směrnice o úvěrech v selhání (směrnice (EU) 2021/2167 – viz shrnutí).

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Uplatňuje se ode dne 16. prosince 2010.

KONTEXT

Další informace viz:

Bankovnictví a finance (Evropská komise)
Bankovní unie (Evropská komise)
Bankovní unie (Evropská centrální banka)
Co je unie kapitálových trhů? (Evropská komise)
Evropský systém finančního dohledu (Evropská komise)
Poslání a založení (Evropská rada pro systémová rizika).

KLÍČOVÉ POJMY

Systémové riziko. Riziko narušení finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro reálnou ekonomiku EU nebo jednoho či více členských států a pro fungování vnitřního trhu. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do určité míry potenciálně systémově významné.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1–11).

Postupné změny nařízení (EU) č. 1092/2010 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU (Úř. věst. L 438, 8.12.2021, s. 1–37).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1–90).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149-178).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1–337).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162–164).

Poslední aktualizace 03.04.2023