Nařízení 2371/2002 stanoví základ společné rybářské politiky (SRP), jejímž cílem je zajistit udržitelné využívání živých vodních zdrojů, a to z hlediska ekonomického, ekologického a sociálního. Opatření přijatá na základě tohoto nařízení vycházejí z uplatňování zásady předběžné opatrnosti a z vědeckých doporučení. Ta se týkají zachování a ochrany populací ryb a mořských ekosystémů, přístupu do vod a ke zdrojům, loďstev, kontrolní činnosti, rozhodování a podílu zúčastněných stran na všech fázích této politiky.

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 z 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Viz pozměňovací akt(y)).

Společná rybářská politika se vztahuje na zachování, řízení a využívání mořských zdrojů, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh. Zahrnuje komplexní opatření, která se týkají těchto oblastí:

Evropská unie (EU) přijímá nezbytná opatření k regulaci přístupu k lovištím a ke zdrojům a k zajištění udržitelného provozování rybolovných činností. Tato opatření se vztahují na jednotlivé populace ryb nebo na skupiny populací. Jejich cílem je omezit úmrtnost ryb a environmentální dopady rybolovných činností, a to prostřednictvím těchto kroků:

Evropská komise a členské státy mohou přijmout nouzová opatření v případě vážného ohrožení ekosystému nebo v zájmu zachování zdrojů na období v rozmezí od 3 do 6 měsíců. Rozhodnutí členských států se týkají pouze jejich výsostných vod. Do vzdálenosti 12 námořních mil mohou členské státy také přijímat nediskriminační opatření ochrany přírody pro zachování ekosystému. Pokud se tato opatření týkají plavidel z jiných členských států, je potřeba, aby v této věci proběhly konzultace s Komisí, členskými státy a příslušnými regionálními poradními sbory. Členské státy mají možnost přijmout pro plavidla plující pod jejich vlajkou jiná ochranná a organizační opatření za předpokladu, že splňují cíle společné rybářské politiky (SRP).

Členské státy jsou povinny upravit své rybolovné kapacity, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi kapacitou a rybolovnými právy. Vzhledem ke kritické situaci velkého počtu populací v evropských vodách byl stanoven horní limit celkové kapacity loďstva EU, a to dle situace k 31. prosinci 2002. Spuštění nového rybářského plavidla na hladinu je tak možné pouze po vyřazení jiného plavidla stejné kapacity (měřeno v tonáži „GT“ a výkonu motoru v „kW“) z loďstva EU. Jedinou možností zvýšení tonáže bez nutnosti zároveň vyřadit jiné plavidlo jsou od 1. ledna 2003 úpravy lodí ke zlepšení bezpečnosti na palubě, pracovních podmínek, hygieny a kvality produktů.

Plány řízení a obnovy zahrnují též nezbytné snižování kapacity. Každé vyřazení lodi spojené se státní dotací (od členského státu anebo od Společenství) je konečné, vyřazené plavidlo tak nelze nahradit. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě souhrn výsledků úsilí členských států směřujícího k dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou a rybolovnými právy; tento souhrn vychází z výročních zpráv členských států. Komise také vede rejstřík rybářského loďstva Společenství, kde se uvádějí veškeré údaje o vlastnostech a činnosti plavidel potřebné ke sledování správného provádění společné rybářské politiky.

Všechna plavidla Společenství mají stejnou svobodu přístupu do vod a ke zdrojům, s výjimkou pásma 12 námořních mil při pobřežních oblastech, které spadá pod svrchovanost členských států (příloha I). Dále platí zvláštní pravidla, která se vztahují na oblast Shetlandských ostrovů (Oblast Shetlandy) (příloha II). Celkové přípustné odlovy jsou stanoveny každoročně Radou a rybolovná práva jsou rozdělena mezi členské státy, aby tak u každého byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností pro každou populaci nebo loviště. Je pak na členských státech, jak tato práva uplatní na svá loďstva. Státy mohou směňovat ta práva, jichž jsou držiteli. Rada rovněž rozhoduje o rybolovných právech třetích zemí, jejichž plavidla vstupují do vod EU.

K dodržování pravidel společné rybářské politiky (SRP) je stanoven Evropský systém kontroly rybolovu, který zahrnuje celý výrobní řetězec, tedy od lodí po prodejce. Kontroly se vždy provádějí na moři, ale posíleny jsou v přístavech, během přepravy, ve zpracovatelských zařízeních, na trzích atd., aby se ověřilo, zda byla ryba ulovena legálně.

Kontrolní systém se vztahuje na všechny rybolovné činnosti ve vodách Společenství a rybolovné činnosti plavidel Společenství a státních příslušníků z EU ve vodách Společenství i mimo ně. Systém se vztahuje i na zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh, dále na rybolov pro rekreaci, neboť tyto činnosti se dotýkají citlivých populací a akvakultury.

Rozhodnutí týkající se rybolovu přijímá Evropský parlament a Rada na návrh Komise a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. V některých případech se rozhodnutí přijímá po dohodě s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu podle postupu zavedeného rozhodnutím 1999/468/ES, které stanoví prováděcí pravomoci svěřené Komisi.

Komisi je nápomocen Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu (ACFA), založený v roce 1971. Výbor ACFA je fórem pro pokračující dialog s průmyslem. Jeho 21 členů zastupuje hlavní průmyslová odvětví rybolovu a akvakultury (výroba, zpracování a obchod), stejně jako skupiny a spotřebitelské organizace, zabývající se ochranou životního prostředí a rozvojem. Výbor ACFA se skládá ze čtyř pracovních skupin, které připravují jeho stanoviska:

Byly založeny regionální poradní sbory (RAC) k intenzivnějšímu zapojení zástupců odvětví rybolovu a dalších zástupců odvětví, jichž se dotýká společná rybářská politika, jako jsou oblasti ochrany životního prostředí či ochrany spotřebitele. Tyto sbory mají na starost mořské oblasti spadající pod jurisdikci alespoň dvou členských států. Na práci regionálních poradních sborů se rovněž podílejí vědci. Komise se na ně může obrátit se žádostí o konzultaci například při zavádění a rozvoji plánů řízení či obnovy. Z vlastní iniciativy sbory rovněž předkládají doporučení a informují Komisi nebo členské státy o problémech provádění společné rybářské politiky.

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), který se skládá z vědeckých odborníků, je pravidelně konzultován v otázkách zachování a řízení živých vodních zdrojů. Komise bere jeho stanovisko v úvahu při formulování návrhů na řízení rybolovu.

Do konce roku 2012 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zachování a udržitelnosti rybolovu a o přizpůsobování lovné kapacity.

Odkazy

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník
Nařízení (ES) č. 2371/2002	1. 1. 2003	–	Úř. věst. L 358ze dne 31. 12. 2002

ODCHYLKY OD AKTU

Odchylky týkající se řízení rybářského loďstva zapsaného v nejvzdálenějších regionech:nařízení (ES) č. 639/2004.Pozměněno předpisy:nařízení (ES) č. 1646/2006;nařízení (ES) č. 1207/2008. Vzhledem k významu rybolovu v těchto regionech bere uvedené nařízení v úvahu strukturální, sociální a ekonomickou situaci řízení rybářského loďstva v daných regionech.

Odchylky udělené novým členským státům od některých ustanovení nařízení (ES) č. 2371/2002, týkající se referenční úrovně pro rybářská loďstva:nařízení (ES) č. 1242/2004;nařízení (ES) č. 783/2007. Tato nařízení stanoví odchylky pro nové členské státy, pokud jde o referenční úrovně a poskytování podpory na obnovu loďstva.

Pozměňovací akt(y)	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník
Nařízení (ES) č. 865/2007	27. 7. 2007	–	Úř. věst. L 192ze dne 24. 7. 2007
Nařízení (ES) č. 1224/2009	23. 12. 2009	–	Úř. věst. L 343ze dne 22. 12. 2009
Nařízení (ES) č. 1152/2013	21. 12. 2012	–	Úř. věst. L 343ze dne 14. 12. 2012

Postupné změny a opravy nařízení (ES) č. 2371/2002 byly zapracovány do základního textu.

Nařízení Rady (EU) č. 40/2013 ze dne 21. ledna 2013 , kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva ve vodách EU a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU v některých vodách mimo EU, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, na něž se vztahují mezinárodní jednání nebo dohody.

Nařízení Rady (EU) č. 39/2013 ze dne 21. ledna 2013 , kterým se pro rok 2013 stanoví rybolovná práva, jimiž disponují plavidla EU, pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, na něž se nevztahují mezinárodní jednání nebo dohody.

Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 ze dne 20. prosince 2012 , kterým se pro roky 2013 a 2014 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro plavidla EU.

Nařízení Komise (EU) č. 1013/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k politice Unie týkající se loďstva, definované v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 2371/2002. Toto nařízení se vztahuje na všechna plavidla Společenství, s výjimkou těch, která se používají výhradně v akvakultuře, a těch, která jsou zaregistrovaná v nejvzdálenějších francouzských, španělských a portugalských oblastech. Stanoví vzorce určující referenční úrovně, pokud jde o hrubou tonáž (GT) a výkon pro každý členský stát k 1. lednu 2003. Stanoví rovněž podmínky způsobilosti v případě zvýšení tonáže. Každý členský stát shromáždí informace týkající se provádění společné rybářské politiky a vyřazení (nebo výměny) lodi, která patří k loďstvu Evropské unie. Rovněž je zapotřebí ohlásit případ jakékoliv modernizace plavidla, která má za následek změnu jeho rybolovné kapacity.

Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství. Toto nařízení určuje minimální údaje vztahující se na plavidla plující pod vlajkou členského státu, které je zapotřebí zahrnout do národního rejstříku vedeného daným státem. Stanoví také povinnosti členských států shromažďovat, ověřovat a předávat tyto údaje Komisi a jejich povinnosti při řízení rybářského loďstva Společenství. Plavidla se zpravidla označují unikátním číslem CFR (Community Fleet Register – rejstřík rybářského loďstva Společenství), které je plavidlu trvale přiděleno a nelze je převádět na jinou loď.

See also