Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

V roce 2013 byly upraveny a nahrazeny původní zákony EU podpírající Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Úřad tak získal větší nezávislost, může účinněji provádět vyšetřování a efektivněji spolupracovat s dalšími organizacemi.

AKT

Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

PŘEHLED

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyšetřuje korupci a závažná pochybení v institucích Evropské unie (EU) a také podvody proti rozpočtu EU. Podílí se také na tvorbě politiky boje proti podvodům.

CO JE ÚKOLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

Původním rozhodnutím (1999/352/ES, ESUO, Euratom) byl úřad OLAF v roce 1999 vytvořen. Toto rozhodnutí stanovilo úkoly, kompetence, strukturu a provozní režim úřadu. Díky následné revizi v roce 2013 může úřad pracovat účinněji a efektivněji, a to zejména ve spolupráci s vnějšími organizacemi.

KLÍČOVÉ BODY

Podvod je úmyslné uvedení v omyl pro osobní zisk nebo ztrátu jiné straně. Na úrovni EU může tato ztráta vyplývat z neoprávněné platby finančních prostředků z rozpočtu EU nebo nevložením patřičných příjmů do rozpočtu EU, například cel, zemědělských poplatků a poplatků z cukru.

Úřad OLAF zahajuje vyšetřování:

v orgánech a institucích EU za účelem zjištění podvodu, korupce a jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy EU a také závažné záležitosti související s výkonem odborné činnosti nepoškozující finanční zájmy EU,
mimo orgánů a institucí EU za účelem zjištění podvodu nebo jiné protiprávní chování ze strany lidí i organizací. Mezi ně mohou patřit i orgány zemí EU (a někdy i zemí mimo EU).

Generální ředitel OLAF je jmenován na 7 let (bez možnosti obnovení).

Dozorčí výbor OLAF kontroluje práci úřadu, usiluje o posílení jeho nezávislosti a kontroluje provádění procesních záruk.

OLAF podléhá právu EU v oblasti ochrany údajů jednotlivců, pokud jde o zpracování osobních údajů orgány a institucemi Společenství.

OLAF je správní a vyšetřovací služba. Může jen doporučovat, jaké kroky by EU či vnitrostátní orgány měly podniknout po jeho vyšetřování.

Program Hercule III pomáhá s financováním mnoha projektů zemí EU, čímž je podporuje v boji proti trestné činnosti zaměřené proti rozpočtu EU. Mezi příklady patří financování nákupu skenerů a dalších technických zařízení na letištích a v přístavech a také školicí činnosti.

ODKDY ROZHODNUTÍ PLATÍ?

Od 28. dubna 1999.

KONTEXT

Rozhodnutí 1999/352/ES, ESUO, Euratom (a následné změny) souvisí se zřízením úřadu OLAF. Toto rozhodnutí doplňuje nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, které vymezuje úlohu a působnost úřadu, a interinstitucionální dohoda, která se týká výslovně vyšetřování v orgánech EU.

Další informace najdete na internetových stránkách úřadu OLAF.

ODKAZY

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník Evropské unie
Rozhodnutí 1999/352/ES, ESUO, Euratom	28. 4. 1999	-	Úř. věst. L 136 ze dne 31. 5. 1999, s. 20-22

Pozměňovací akty	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník Evropské unie
Rozhodnutí 2013/478/EU	1. 10. 2013	-	Úř. věst. L 257 ze dne 28. 9. 2013, s. 19-20
Rozhodnutí (EU) 2015/512	27. 3. 2015	-	Úř. věst. L 81 ze dne 26. 3. 2015, s. 4-4.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248 ze dne 18.9.2013, s. 1-22).

Interinstitucionální dohoda ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136 ze dne 31.5.1999, s. 15-19).

Poslední aktualizace 23.04.2015