Vzdělávání právníků v Evropské unii

Vzdělávání právníků je zásadní výzvou pro vytvoření evropského právního prostoru. Toto společné vzdělávání právníků, které je součástí Haagského programu, se musí soustředit na znalost právních nástrojů Unie a právních systémů členských zemí, ale také na zlepšení jazykových znalostí pro lepší komunikaci.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. června 2006 o vzdělávání právníků v Evropské unii (KOM(2006) 356 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Vzhledem k vývoji Evropské unie (EU) směrem k prostoru svobody, bezpečnosti a práva se Evropská komise domnívá, že je zásadní, aby odborníci z oblasti práva z členských států získali společnou evropskou právní kulturu. K dosažení tohoto cíle se členské státy budou muset vzájemně seznámit se svými právními systémy, naučit se vzájemné jazyky a zvyknout si pracovat v rámci nadnárodního partnerství a vzájemného uznávání, aby podpořily spolupráci mezi soudními orgány.

Rozdílnost ve vzdělávání právníků v členských státech

Systémy vzdělávání právníků jsou úzce spojeny s organizací soudnictví v členských státech a liší se v mechanismu přijímání jednotlivých profesí (soudců, státních zástupců a advokátů):

počáteční vzdělávání soudců a v některých případech také státních zástupců je důkladné v závislosti na tom, zda jsou tito přijímáni po absolvování univerzity anebo až po několikaleté odborné zkušenosti. Další vzdělávání se v jednotlivých členských státech liší;
rozdíly mezi jediným postupem/různými postupy: v některých členských státech existuje jen jediná instituce odpovědná za vzdělávání soudců a státních zástupců; jiné státy zvolily různé postupy vzdělávání. Pokud jde o advokáty, spadá vzdělávání často přímo pod advokátní komory, popř. je napojeno na univerzity;
délka trvání vzdělávání a typ financování podle zvolené specializace se mezi státy liší.

Do procesu se mohou zapojit i další typy soudů (správní, vojenské).

Evropská unie nechce v žádném případě zasahovat do organizace vnitrostátních systémů vzdělávání. Posílení evropského právního prostoru však předpokládá stejnou kvalitu vzdělávání. Evropské finanční zdroje mohou být krom toho využívány pouze jako doplněk k vnitrostátním zdrojům.

Evropské aspekty vzdělávání právníků

EU již více než patnáct let pracuje na vytvoření Evropské sítě pro vzdělávání právníků (ESVP) (EN) (FR), na níž závisí rozvoj společné právní kultury. Pomocí iniciativ, jako je Grotius, a vytvořením rámcového programu pro „základní práva a spravedlnost“ (2007–2013) se Unie snaží posílit a lépe zaměřit prostředky určené na právní vzdělávání v evropském prostoru.

Kromě těchto finančních nástrojů hrají při vzdělávání důležitou roli i mechanismy, jež vytvořila Unie na podporu spolupráce, jako např. soudní síť pro věci občanské, Eurojust nebo soudní síť pro věci trestní.

Vzdělávání pro právní odborníky pravidelně organizuje mnoho institucí evropského rozměru, jako např. Evropský institut veřejné správy (IEAP) (EN) v Maastrichtu, Evropské centrum soudnictví a právnických povolání nebo Europaïsche Rechtacadémie v Trevíru.

Evropská síť pro vzdělávání právníků (ESVP), která byla vytvořena v roce 2000, má za cíl podporovat vzdělávací program evropského rozměru. Tento cenný nástroj pro rozvoj vzdělávání právníků a pro koordinaci opatření různých vnitrostátních struktur v oblasti práva Unie obdržel v roce 2003 a 2005 grant z rozpočtu Unie na provozní náklady. Od roku 2007 mu Komise uděluje roční grant na provozní náklady v rámci rámcového programu pro „základní práva a spravedlnost“ (zvláštní program „trestní soudnictví“).

Potřeby a cíle vzdělávání právníků na evropské úrovni

Organizace vzdělávání právníků je především v odpovědnosti členských států, které by také měly do svých vnitrostátních činností plně zahrnout evropský rozměr. Sdělení jasně uvádí, že koncepce a realizace vzdělávacích činností je vzhledem ke specifičnosti jednotlivých právních kultur především v odpovědnosti členských států. Evropa však má v tomto odvětví prostor, kde by měla působit. Komise určila dva prioritní směry činnosti:

správné uplatňování práva Společenství z velké míry závisí na tom, jak je uplatňují právní odborníci, zejména soudci;
rozvoj zásady vzájemného uznávání spočívajícího na důvěře a spolupráci mezi soudními orgány.

Potřeby, které Komise identifikovala v oblasti vzdělávání právníků, jsou tyto:

zlepšit znalost právních nástrojů přijatých Unií a Společenstvím, zejména v oblastech, kde jsou soudcům na vnitrostátní úrovni svěřeny zvláštní pravomoci;
zlepšit jazykové znalosti s cílem umožnit soudním orgánům komunikovat přímo mezi sebou, jak stanoví většina nástrojů;
rozvíjet znalosti právních a soudních systémů v členských státech, které umožní odhadnout jejich příslušné potřeby v rámci soudní spolupráce.

Pokud jde o metodu, musí být vzdělávání založeno na praktických aspektech za účelem:

rozvoje metod umožňujících rozsáhlejší šíření výsledků vzdělávání kromě klasických konferencí a seminářů;
využívání vzdělávacích nástrojů, které jsou moderní a dostupné on-line, obzvláště pokud jde o nástroje Unie a informace o vnitrostátních soudních systémech;
podpory úzké spolupráce mezi vnitrostátními a evropskými vzdělávacími orgány a ESVP na jedné straně a Eurojustem a soudními sítěmi pro věci občanské a trestní na straně druhé. Lepší spolupráce respektující národní zvyklosti umožní konfrontaci názorů a výměnu zkušeností.

Evropská strategie pro vzdělávání právníků

Haagský program zdůrazňuje, že je důležité do národních vzdělávacích programů začlenit evropský prvek, zejména v oblasti počátečního vzdělávání. Budoucí odborníci tak získají pocit příslušnosti ke stejnému prostoru práva a hodnot. Krom toho musí další vzdělávání umožňovat zkušeným odborníkům, aby mohli využívat právní nástroje přijaté v Evropské unii.

Komise usiluje finančně podpořit vzdělávání právníků v oblasti práva Unie a Společenství především prostřednictvím rámcového programu pro „základní práva a spravedlnost“ pro období 2007–2013. S cílem zajistit, aby financování bylo účinně zaměřeno na základní potřeby, budou hlavní účastníci vzdělávání právníků v členských státech pravidelně konzultováni za účelem vypracování víceleté strategie.

ESVP musí být posílena s cílem zlepšit koordinaci mezi vnitrostátními subjekty a rozvíjet mezi nimi stabilní a pevné vztahy, s vytvořením ročního grantu na provozní náklady, v souladu s finančním nařízením. ESVP by se ve spolupráci s ostatními příslušnými organizacemi měla rovněž zapojit do vytváření evropských programů. Sdružuje instituce odpovědné za vzdělávání soudců a státních zástupců, i když tito v některých členských státech plně nenáleží k soudním orgánům. Komise se navíc v roce 2006 rozhodla financovat program výměny mezi soudními orgány. Komise v rámci tohoto nástroje stanovila, že ESVP musí mít v celé Evropě monopol v oblasti výměn mezi soudci a státními zástupci. Bude se muset přezkoumat otázka účasti soudců specializovaných soudů a zohlednit vzdělávání advokátů.

Bude nutné zjednodušit financování, aby se evropské financování mohlo lépe zaměřit na projekty umožňující oslovit cílové skupiny; bude rovněž možné využívat uzavírání rámcových úmluv o partnerství, aby se stabilizovaly vztahy s kvalifikovanými institucemi. Komise bude rovněž u některých projektů většího rozsahu moci využít nabídková řízení.

V neposlední řadě bude třeba, aby se vzdělávání právníků začlenilo do širšího rámce mimo hranice Unie, aby se usnadnila soudní spolupráce s třetími zeměmi a posílila se úloha právního státu ve světě.

Kontext

Evropská rada vyzvala v prosinci 2001 v Laekenu k urychlenému vytvoření evropské sítě na podporu vzdělávání soudců, která bude sloužit posílení důvěry mezi jednotlivými aktéry soudní spolupráce. Stejně tak Haagský program přijatý v listopadu 2004 zdůrazňuje nezbytnost zvýšit vzájemnou důvěru pomocí zlepšení vzájemného porozumění mezi soudními orgány a různými právními systémy. Cílem těchto rozhodnutí je vytvořit skutečnou společnou evropskou právní kulturu.

See also