Schengenský prostor

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Schengenské acquis – Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích

Schengenské acquis – Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích

CO JE CÍLEM SCHENGENSKÉHO PROSTORU?

• Jeho cílem je umožnit obyvatelům zemí Evropské unie (EU) cestovat přes vnitřní hranice členských států EU bez podstupování kontrol nebo nutnosti předkládat cestovní pas.
• Otevření hranic je jednou stranou mince schengenského prostoru. Druhou stranou je zajištění bezpečnosti jeho občanů. To zahrnuje zpřísnění a uplatňování jednotných kritérií pro kontroly pro vstup do EU státních příslušníků zemí mimo schengenský prostor na společných vnějších hranicích, rozvoj spolupráce mezi příslušníky pohraniční stráže a využití sofistikovaných systémů pro výměnu informací.
• Schengenské acquis bylo pozměněno po vstupu nových zemí do schengenského prostoru a byly do něj začleněny nové právní předpisy EU.

KLÍČOVÉ BODY

Spolupráce

Schengenská spolupráce se vyvinula z původního plánu mezi několika vládami do plnohodnotné politické oblasti EU v následujících fázích.

• 1985. Belgie, Západní Německo, Francie, Lucembursko a Nizozemsko (5 z 10 tehdejších zemí Evropského hospodářského společenství, nyní členských států EU) podepisují v lucemburské obci Schengen dohodu o postupném zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
• 1990. Týchž pět zemí podepisuje Schengenskou úmluvu, která doplnila dohodu a kterou byla stanovena opatření a záruky pro zavedení politiky zrušení kontrol na vnitřních hranicích do praxe.
• 1995. Provádění schengenské agendy začíná za účasti sedmi členských států EU.
• 1997. Amsterodamská smlouva začlenila schengenské acquis do právního rámce EU.

Členství

• Schengenský prostor začínal s pěti zakládajícími členy a nyní zahrnuje všechny členské státy – kromě Bulharska, Irska, Kypru a Rumunska – a čtyři země Evropského sdružení volného obchodu: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
• Od 1. ledna 2023 byly zrušeny kontroly osob na vnitřních pozemních a námořních hranicích mezi Chorvatskem a ostatními zeměmi schengenského prostoru a na Chorvatsko se plně vztahuje schengenské acquis (rozhodnutí Rady (EU) 2022/2451).

Kontroly na vnitřních hranicích v praxi

• Kdokoliv, ať už má jakoukoliv státní příslušnost, může překročit vnitřní hranici v schengenském prostoru, aniž by byl kontrolován.
• Vnitrostátní orgány mohou na hranici nebo v příhraniční oblasti provádět policejní kontroly na místě, pokud jsou založené na obecných informacích a zkušenostech a nejedná se o systematické pasové kontroly.
• Osoby jsou povinny mít určité cestovní dokumenty, jejichž podoba se liší v závislosti na tom, zda se jedná o občany EU, rodinné příslušníky ze zemí mimo EU nebo občany zemí mimo EU.
• Země schengenského prostoru může výjimečně znovu zavést hraniční kontroly, zpočátku na dobu až 30 dnů, pokud existuje závažné ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Musí informovat ostatní země Schengenu, Evropský parlament, Evropskou komisi a veřejnost.

Vnější hranice

Schengenský prostor postupně zpřísnil kontroly na svých vnějších hranicích a sjednotil je do jednotného souboru pravidel. Tato pravidla nyní zahrnují:

• způsob provádění kontrol osob překračujících vnější hranici EU podle Schengenského hraničního kodexu,
• harmonizace podmínek pro vstup se společnou vízovou politikou a pravidly pro víza pro krátkodobý pobyt (až do tří měsíců),
• větší policejní spolupráce s právem přeshraničního sledování a přeshraničního pronásledování,
• silnější justiční spolupráce prostřednictvím rychlejšího režimu vydávání a předávání trestních rozsudků mezi jurisdikcemi.

Schengenský informační systém (SIS)

Tato rozsáhlá počítačová databáze:

• podporuje kontrolu vnějších hranic a spolupráci v oblasti prosazování práva mezi zeměmi Schengenu,
• byla vytvořena v roce 1995 a následně rozšiřována, naposledy v roce 2018 z důvodu nových výzev v oblasti migrace a bezpečnosti,
• obsahuje informace o:
  • osobách podezřelých ze spáchání trestného činu,
  • osobách, které možná nemají právo na vstup nebo pobyt v EU,
  • pohřešovaných osobách,
  • odcizeném, neoprávněně užívaném nebo pohřešovaném majetku,
• je používaná vnitrostátními orgány odpovědnými za:
  • kontrolu hranic,
  • policejní a celní kontroly,
  • stíhání v trestním řízení a soudní vyšetřování před podáním obžaloby,
  • víza a povolení k pobytu,
• má k ní přístup Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech a Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva.

Vízový informační systém (VIS)

Vízový informační systém umožňuje zemím Schengenu sdílet údaje o vízech, zvláště pak o žádostech o krátkodobá víza. Stejně jako Schengenský informační systém jej provozuje Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).

Podmínky členství

Země, které se chtějí připojit k schengenskému prostoru, musí splňovat určité podmínky a musí být schopné:

• kontrolovat svoje vnější hranice a vydávat jednotná schengenská víza,
• spolupracovat s dalšími vnitrostátními donucovacími orgány na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti,
• uplatňovat společný soubor schengenských pravidel (známých jako schengenské acquis), která se týkají například provádění kontrol na pozemních, námořních a vzdušných hranicích, vydávání víz, podpory policejní spolupráce a ochrany osobních údajů,
• používat Schengenský informační systém.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Schengenská dohoda, do níž bylo původně zapojeno sedm členských států, vstoupila v platnost 26. března 1995 a zrušila kontroly na vnitřních hranicích.

KONTEXT

Další informace viz:

• Schengenský prostor (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Schengenské acquis – Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 13–18).

Schengenské acquis – Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19–62).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1–131).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27–84).

Následné změny nařízení (EU) 2019/817 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1–13)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56–106).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39–58).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27–37).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1–58).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60–81).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 16.01.2023