Použití jazyků při informování spotřebitelů

Použití jazyků je upravováno různými ustanoveními právních předpisů Společenství, které jsou velmi přísné, pokud jde například o potenciálně nebezpečný výrobek. Předpisy týkající se používání jazyka mají za cíl přiměřeným způsobem informovat spotřebitele a podporovat mnohojazyčnost při současném zajištění svobody členských států v oblasti použití jazyka.

AKT

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament of 10 November 1993 concerning language use in the information of consumers in the community [COM(93) 456 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. listopadu 1993 o použití jazyků při informování spotřebitelů ve Společenství (COM(93) 456 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

PŘEHLED

V tomto sdělení Komise konstatuje, že informace pro spotřebitele o jakosti a vlastnostech nabízených produktů a služeb vytváří právo.

Toto sdělení obsahuje přehled vnitrostátních a evropských předpisů týkajících se používání jazyků při informování spotřebitelů. Sleduje:

Kromě toho sdělení navrhuje nové směry úvah k posílení informovanosti spotřebitelů.

Podle témat a sledovaných cílů právní předpisy Společenství stanoví různá ustanovení. V některých případech je odkaz na použití jazyků výslovný. To je případ vín, uvedení léků na trh a značení tabákových výrobků. V ostatních případech mají členské státy povinnost stanovit pravidla. Označování potravinářských výrobků a nutriční označování musí být v jazyce „snadno srozumitelném“ pro kupující. Je také možné, že otázka jazyků vůbec není řešena, jako v případě klamavé reklamy nebo spotřebitelského úvěru, nebo že je členským státům ponechána možnost stanovit své jazykové požadavky (bezpečnost hraček, kosmetické výrobky).

Jestliže je zřejmé úsilí o sjednocení ve směrnicích o technické harmonizaci týkajících se některých průmyslových výrobků, nepatří do právních předpisů Společenství systematického přístupu, pokud jde o používání jazyků. Občas vznikají jisté problémy s výkladem, a to zejména s výkladem pojmu „jazyk snadno srozumitelný“ pro spotřebitele.

Tento nedostatek koherentního přístupu je částečně způsoben různorodostí témat (potravinářské výrobky, kosmetika, zájezdy, bezpečnost hraček, finanční služby atd.). Odráží také meze plynoucí ze smlouvy o EHS, kdy ustanovení týkající se jazykových požadavků mohou být považována za překážku principu volného pohybu zboží a služeb. Musí být tedy nalezena rovnováha mezi zachováním volného pohybu na jedné straně a ochranou zdraví a bezpečností spotřebitelů na straně druhé. Rovněž je žádoucí, aby byly zjednodušeny právní předpisy Společenství týkající se jazykových požadavků.

Přístup jednotlivých členských států se liší, jazyková otázka nevzniká ve všech členských státech ve stejných podmínkách. Nicméně více než polovina členských států považovala za nezbytné informovat spotřebitele v jejich vlastním jazyce.

Navíc tam, kde právní předpisy Společenství stanoví možnost členských států stanovit jazykové požadavky ve prospěch spotřebitele, je tato možnost obvykle málo používaná.

Sdělení zdůrazňuje, že informace, které jsou složité ke čtení a k pochopení, mohou mít velmi škodlivé důsledky pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Dobrým příkladem jsou potravinové výrobky: v případě alergií, diabetu nebo speciální diety může mít špatné pochopení označení vážné následky pro zdraví. Stejně tak v případě neúplného překladu návodu k použití může použití elektrických přístrojů představovat nebezpečí.

Na druhou stranu sdělení připomíná, že tato otázka se týká všech spotřebitelů, včetně dětí, které nemusí ovládat více jazyků.

Analýza obsažená ve sdělení vedla Komisi k tomu, aby předložila vyvážený přístup zohledňující:

V rámci tohoto nového přístupu Komise navrhuje následujících pět témat k úvaze:

Judikatura

Evropský zákonodárce podporuje používání mnohojazyčných informací podle judikatury (viz níže rozsudek ve věci „Peeters“ pro prodej potravinových výrobků a případ C-33/97/2 označování zboží).

Také se domnívá, že vnitrostátní právní předpisy musí umožnit použití cizího výrazu, např. v označování výrobku, pokud se takto zvýší informovanost spotřebitele nebo v případě, že příslušný výraz existuje pouze v původním jazyce (Odpověď komisaře Bolkesteina z 20. ledna 2003 jménem Komise v návaznosti na písemný dotaz europoslance Bruno Gollnishe, P-3785/02).

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost (KOM(2005) 596 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Komise poprvé představila zvláštní sdělení o mnohojazyčnosti. Tato politika má za cíl poskytovat občanům přístup k právním předpisům, postupům a informacím o Evropské unii (EU) v jejich vlastním jazyce.

Sdělení rovněž navrhuje opatření na podporu jazykové rozmanitosti a jazykového vzdělávání občanů. Pracovní síla s většími jazykovými schopnostmi bude podporovat hospodářský rozvoj, neboť tito pracovníci budou moci snadněji pracovat nebo studovat v jiném členském státě.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council - Annual Policy Strategy for 2005 [COM(2004) 133 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Roční politická strategie pro rok 2005 (COM(2004) 133 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))

Přijetí 10 nových členů v květnu 2004 předpokládá velké úsilí ze strany Evropské unie z hlediska jazyka, aby se informace dostaly k občanům nových členských zemí. To představuje významné důsledky pro rozpočet EU. Například úvěry poskytnuté v roce 2005 pro potřeby výroby a šíření oznámení o veřejných zakázkách v Úředním věstníku se zvýší o 3 miliony EUR, což představuje celkovou sumu 32,5 milionů EUR.

Usnesení Rady ze dne 17. prosince 1998 o návodech k použití technického spotřebního zboží (Úř. věst. C 411 ze dne 31.12.1998)

Rada vyzvala členské státy a hospodářské subjekty, aby pokračovaly v úsilí o poskytování informací, které by byly pro spotřebitele z hlediska jazyka srozumitelné. Například návody k použití technického spotřebního zboží by měly být napsány v úředním jazyce země nebo v jiném jazyce snadno srozumitelném v regionu, kde je výrobek prodáván. Totéž by se mělo vztahovat také na zboží ze třetích zemí nebo regionů. Rada i Komise dodržují judikaturu Evropského soudního dvora, například v případě C-33/97/2 o označování zboží.

V listopadu 1993 Komise přijala interpretační sdělení o použití jazyků pro prodej potravinových výrobků podle rozsudku „Peeters“ (KOM(93) 532 v konečném znění)

Poslední aktualizace: 12.02.2007