Prioritní plán propojení (PIP)

Účinná energetická infrastruktura je nezbytným předpokladem řádného fungování vnitřního trhu s energií a realizace cílů udržitelného rozvoje, konkurenceschopnosti a zajištění energetického zásobování Unie. To vyžaduje závazek velkých investic do stávajících elektrických a plynárenských sítí a hlavně rychlý rozvoj jejich propojení.

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Prioritní plán propojení“ (KOM(2006) 846 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Propojení sítí umožní přenos elektřiny a plynu mezi organizovanými trhy nejčastěji státní úrovně a je klíčovým prvkem pro realizaci skutečných transevropských sítí plynu a elektřiny.

Dobře propojené sítě jsou nutné pro rozvoj zdravé konkurence a jsou nezbytnou podmínkou dokončení vnitřního trhu s energií. Umožní rovněž zabránit nebezpečí nedostatku dodávek tím, že dojde k diverzifikaci zdrojů, například u elektřiny usnadní vstup do sítě „zelené“ elektrické energii vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Rozvoj energetické struktury v Evropě

Rozvoj transevropských sítí je přesto stále nedostatečný, chybí nezbytné investice. Některé nedostatky ukazují, že chybí spolupráce mezi energetickými sítěmi členských států i skutečné oddělení funkcí výroby, přenosu a distribuce. Provozovatelé sítí patřících vertikálně integrovaným společnostem totiž nejsou stimulováni budovat jejich propojení s jinými sítěmi a vystavovat se tak konkurenci nových subjektů na úrovni výroby nebo dodávky.

Využití infrastruktury se stále více přibližuje samé hranici jejích možností, což brání integraci dalších zdrojů energie, které jsou ale potřebné pro růst trhů. Tak může být masivní produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v některých oblastech ohrožena. Také hrozí, že přetížení sítí způsobí dočasné přerušení dodávek a růst cen energie. Mnohé regiony na druhou stranu zůstávají „energetickými ostrovy“, protože nejsou propojeny se zbytkem vnitřního trhu nebo jsou propojeny špatně.

Prioritní plán propojení (PIP) podrobně vysvětluje pokrok čtyřiceti dvou projektů evropského významu v pokynech pro transevropské energetické sítě (TEN-E) přijatých v roce 2006.

Šedesát procent projektů týkajících se elektrických sítí má zpoždění zejména v důsledku složitosti a nedostatečně harmonizovaných postupů plánování a povolování. Překážky rovněž představují potíže s financováním a námitky týkající se životního prostředí a veřejného zdraví.

Jestliže budování plynových projektů evropského významu postupuje celkem dobře, práce na terminálech a skladovacích prostorech zkapalněného zemního plynu (LNG) se potýkají se značnými potížemi v některých členských státech, kde bylo od různých projektů upuštěno, nebo jsou zablokované. Zvláštní pozornost je třeba věnovat externím propojením, protože na nich závisí více než 50 % našeho zásobování, a jejich čím dál političtější dimenzi.

Klíčová opatření pro stabilní prostředí příznivé pro investice

PIP navrhuje pět prioritních opatření, která mohou přispět k vytvoření stabilního prostředí příznivého pro investice:

• Zahájení identifikace a pečlivého monitorování projektů životně důležitých pro dokončení vnitřního trhu při zajištění toho, aby alespoň projekty evropského zájmu (PEZ), které by se mohly potýkat s významnými potížemi, byly úspěšně a v přiměřeném časovém horizontu dokončeny;
• Jmenování koordinátorů pro tyto PEZ, a v první řadě pro čtyři z nich: elektrické spojení mezi Německem, Polskem a Litvou, propojení větrných elektráren v Severním moři, elektrické spojení mezi Francií a Španělskem a jižní plynový koridor spojující povodí Kaspického a Černého moře s Evropskou unií a zahrnující zejména projekt plynovodu Nabucco, který začíná v Turecku, vede přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko a končí v Rakousku;
• Plánování sítí v závislosti na požadavcích spotřebitelů prostřednictvím regionálního přístupu, které zahrnuje zvýšenou spolupráci provozovatelů přenosových soustav, pověřených sledováním a analyzováním plánování rozvoje a investic na této úrovni;
• Zajištění akcelerace plánovacích a povolovacích postupů podporou jejich zjednodušení a harmonizace a požadavkem, aby členské státy stanovily vnitrostátní postupy s tím, že plánování a schvalování projektů evropského zájmu by mělo být dokončeno maximálně do pěti let;
• Zvážení užitečnosti zvýšení financování ze strany Společenství a povzbuzení evropských bank (EIB a EBRD) k prioritnímu financování energetických propojení.

Přínos

Realizace PIP umožní vybudování skutečného jednotného vnitřního trhu s energií, kde budou ceny přijatelné pro všechny kategorie spotřebitelů, zabezpečí vnější dodávky i vnitřní obchod a zároveň omezí riziko přetížení a přerušení dodávek, přinese další kapacity potřebné pro neúprosný růst poptávky po elektřině a plynu, masivní integrací nových obnovitelných zdrojů energie splní cíl snížení emisí CO2 a zajištěním potřebné kapacity, a to i v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech, splní cíl politiky soudržnosti.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES (Úř. věst. L 262 ze dne 22.9.2006)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ (KOM(2006) 841 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (Úř. věst. L 33 ze dne 4.2.2006)

Směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (Úř. věst. L 127 ze dne 29.4.2004)

Poslední aktualizace: 14.03.2008