Povinnost členských států vytvářet a udržovat minimální zásoby ropy poskytuje Evropské unii (EU) jistotu při zásobování ropnými zdroji. Vzhledem k významu ropy v energetickém mixu EU, výrazné závislosti EU na dodávkách ropných produktů a geopolitické nejistotě v mnoha oblastech, kde se ropa produkuje, je zásadně důležité, aby spotřebitelům byl zajištěn nepřetržitý přístup k ropným produktům.

Směrnice Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů

Závislost Evropské unie na dovozech ropných produktů vyvolává kvůli nestabilnímu geopolitickému prostředí, kde je rovnováha mezi nabídkou a poptávkou celkově nevyvážená, a to zejména kvůli rostoucí poptávce nových spotřebitelů ve velkém měřítku, jako je Čína, rostoucí obavy, pokud jde o evropské ekonomické vyhlídky.

Krize dodávek způsobená neočekávaným přerušením dodávek ropných produktů ze třetích zemí by pravděpodobně měla vážný dopad na evropskou hospodářskou činnost. K přerušení dodávek by mohlo dojít i v rámci EU.

EU ukládá členským státům povinnost zajistit minimální zásoby ropných produktů, které lze použít v případě krize v zásobování k nahrazení celého objemu výpadku nebo jeho části, a to v zájmu zajištění svých dodávek ropy.

Členské státy jsou povinny vytvářet a neustále udržovat minimální zásoby ropných produktů v objemu, který odpovídá nejméně 90 dnům průměrné denní domácí spotřeby v předchozím kalendářním roce.

Výpočet denní domácí spotřeby je založen na motorovém benzinu a leteckém palivu, plynovém oleji, motorové naftě, petroleji a palivu pro tryskové motory kerosinového typu, stejně tak jako topných olejích.

Pro účely statistického přehledu strategických zásob se uznávají zásoby ve vykládacích přístavech nebo zdroje na palubě ropných tankerů kotvících v přístavu za účelem vykládky, jakmile byly splněny odpovídající formality v přístavu, dále zásoby v nádržích na vstupu do ropovodů a zdroje v nádržích rafinérií. Na druhou stranu některé zdroje nelze zahrnout do statistického přehledu, například dosud nerafinovaná surová ropa, zásoby určené jako palivo pro námořní lodě, zásoby v ropovodech, silničních cisternách či železničních cisternových vozech, v zásobnících maloobchodních prodejců a zásoby držené drobnými spotřebiteli, stejně jako objemy držené ozbrojenými silami nebo pro ně určené.

Členské státy, které samy ropu produkují, mohou tuto produkci úměrně odečíst od své povinnosti udržovat zásoby. Takový odpočet však nesmí překročit 25 % domácí spotřeby členského státu.

Členské státy mohou do svého statistického přehledu o strategických zásobách zahrnout jen taková množství, která jsou jim plně k dispozici v případě krize dodávek ropy.

Opatřeními k udržování zásob musí být zajištěno, že zásoby jsou k dispozici členským státům a jim přístupné tak, aby mohly v případě krize dodávek okamžitě reagovat. Členské státy musejí ve skutečnosti mít možnost kontrolovat rozložení zásob a rychle je zpřístupnit odvětvím, kde je potřeba dodávek nejnaléhavější.

Udržování zásob může záviset na systému částečného nebo úplného delegování na skladovací subjekt nebo agenturu. Členské státy zajistí transparentnost opatření k udržování zásob a ujistí se, že se uplatňují spravedlivé a nediskriminační podmínky.

Zásoby mohou být uskladněny mimo území státu v jiném členském státě. Členský stát, na jehož území jsou zásoby uskladněny, je má pod kontrolou a zaručuje jejich aktuální dostupnost. Nezahrnuje je do svého statistického přehledu.

Členské státy mají povinnost zajistit administrativní kontrolu svých zásob, jinými slovy, aby byla zajištěna jejich kontrola a dohled nad nimi. Na porušení těchto kontrolních mechanismů se vztahuje systém sankcí.

Členské státy zasílají Komisi statistický přehled o stavu existujících zásob ke konci každého měsíce, s uvedením počtu dnů průměrné spotřeby v předcházejícím kalendářním roce, kterou se řídí.

V případě krize v zásobování se zahájí koordinovaný postup a Komise zorganizuje konzultaci mezi členskými státy, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost jednoho z nich.

Členské státy v zásadě nečerpají ze zásob, čímž by se jejich objem snížil pod povinné minimum ještě před uvedenou konzultací, s výjimkou obzvlášť naléhavé situace.

Členské státy proto musejí Komisi zaslat informace o každém čerpání ze zásob (datum, kdy zásoby poklesly pod povinné minimum, důvod pro čerpání, kroky přijaté k doplnění zásob zálohovat, pravděpodobné objemy zásob během období, ve kterém zůstanou pod limitem povinného minima).

Od konce 60. let 20. století si Evropská unie uvědomuje, že je třeba zabránit možným nedostatkům v zásobování ropou. Směrnicí Rady 68/414/EHS proto byla stanovena povinnost členských států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy. Směrnice Rady 72/425/EHS následně povinnost udržovat objem zásob původně stanovený na ekvivalent nejméně 65 dní denní domácí spotřeby zvýšila na povinnost zásob ve výši odpovídající nejméně 90 dnům této spotřeby. Směrnice Rady 98/93/ES rozšířila a posílila ustanovení směrnice 68/414/EHS. V zájmu jasnosti a účinnosti bylo znění těchto směrnic konsolidováno a zároveň zrušeno, směrnicí Rady 2006/67/ES.

Předpokládá-li se krize v zásobování nebo pokud se na krizi reaguje, může být nahrazení nedostatku tím, že se na trh uvedou zásoby vytvářené členskými státy, účinné pouze ve spojení s některými doplňujícími opatřeními (podpora energetické účinnosti, a tím snižování spotřeby uhlovodíků, zlepšování dialogu se zeměmi produkujícími ropu, provádění hlubších analýz trhu ke zlepšení prognóz, diverzifikace zdrojů energie, zejména podporou energie z obnovitelných zdrojů atd.).

Odkazy

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník
Směrnice 2006/67/ES	28. 8. 2006	-	Úř. věst. L 217 ze dne 8. 8. 2006

Rozhodnutí Rady č. 77/706/EHS ze dne 7. listopadu 1977, kterou se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby primární energie při potížích v zásobování ropou a ropnými produkty (Úř. věst. L 292 ze dne 16.11.1977).

Pozměněno rozhodnutím 79/639/EHS (Úř. věst. L 183 ze dne 19.7.1979). Může být požadováno, aby členské státy snížily svou spotřebu ropy. Rozhodnutí proto stanoví, že Komise může stanovit cíle pro snížení spotřeby ropných produktů až o 10 % běžné spotřeby.

See also