Deset let HMU: úspěchy a problémy po prvních deseti letech fungování

Před deseti lety přijali vedoucí představitelé evropských zemí rozhodnutí zavést jednotnou měnu, euro. V tomto sdělení Evropská komise vyhodnocuje zkušenosti z první dekády existence Hospodářské a měnové unie (HMU), vymezuje cíle a úkoly, před kterými euro stojí, a přináší program opatření, která mají zajistit trvalou úspěšnost HMU.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance ze dne 7. května 2008: Deset let HMU: úspěchy a problémy po prvních deseti letech fungování Hospodářské a měnové unie (KOM(2008) 238 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Po deseti letech své existence je euro jednoznačným úspěchem a nejhmatatelnějším výsledkem evropské integrace. Stabilně nízká míra inflace a nízké úrokové míry za uvedených deset let podpořily investice do eurozóny. Bylo dosaženo obdivuhodného pokroku ve fiskální konsolidaci a byl vytvořen rekordní počet pracovních míst. Ovšem růst výroby a produktivity byl pomalejší než v jiných rozvinutých ekonomikách a obavy ohledně přerozdělování příjmů zesílily. V budoucnu bude HMU muset čelit výzvám souvisejícím s globalizací, stárnutím obyvatelstva, rostoucími cenami potravin a energií a účinky změny klimatu.

10 let stability a hospodářské a měnové integrace

HMU podpořila integraci ekonomik a trhů a zároveň potlačila rizika úprav směnných kurzů a snížila náklady na přeshraniční transakce tím, že přispěla k rozvoji jednotného trhu a integraci trhů zboží a služeb. Euro si získalo pevnou pozici jako druhá mezinárodní měna světa a stalo se silným hnacím motorem integrace finančních trhů. Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA (DE) (EN) (FR)) má odstranit rozdíly mezi vnitrostátními a přeshraničními retailovými platbami.

Během prvního desetiletí existence HMU došlo k vytvoření rekordního počtu 16 milionů pracovních míst, zatímco nezaměstnanost poklesla na přibližně 7 %, což je nejnižší úroveň za více než patnáct let. Navíc HMU přinesla výrazné výhody těm členským státům Evropské unie, jejichž ekonomiky procházejí tzv. procesem dohánění úrovně vyspělých zemí, protože vytvořila prostředí makroekonomické stability a nízkých úrokových sazeb v kombinaci s podporou politiky soudržnosti a strukturálních fondů.

Společná měnová politika, kterou provádí Evropská centrální banka (ECB), společně s koordinovanými vnitrostátními fiskálními politikami zajišťuje makroekonomickou stabilitu. Fluktuace měn a stanovování směnných kurzů v eurozóně už patří minulosti. Navíc měnová politika zkonsolidovala dlouhodobá inflační očekávání: míra inflace v první dekádě existence HMU pouze mírně přesahovala 2 %, zatímco v 90. letech 20. století to byla 3 % a v 70. a 80. letech se inflace pohybovala v rozmezí od 8 do 10 %. Tím se zvýšila odolnost eurozóny proti nepříznivému vnějšímu vývoji.

Pakt o stabilitě a růstu (SGP) přispěl k větší rozpočtové kázni a hospodářství eurozóny šlo cestou rychlejší hospodářské a finanční integrace než zbytek EU. Během posledních několika let bylo dosaženo obdivuhodného pokroku ve fiskální konsolidaci, jehož výsledkem je, že za rok 2007 dosahoval schodek veřejných financí pouze 0,6 % HDP, zatímco v 80. a 90. letech byla jeho průměrná výše 4 %.

Nové globální trendy zesilují zbývající problémy HMU

Třebaže celkový obraz vývoje HMU v prvním desetiletí její existence je velmi příznivý, nebyla naplněna veškerá očekávání a zbývají problémy, které bude nutné řešit, zejména globalizace, růst cen potravin a energií a stárnutí obyvatelstva. Na úrovni 2 % za rok zůstává potenciální růst příliš nízký a existují výrazné a dlouhodobé rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v míře inflace a jednotkových mzdových nákladech. V mezinárodním měřítku musí být jasně definována mezinárodní strategie, aby se eurozóna dovedla lépe prosadit na mezinárodní hospodářské scéně, vyznačující se rostoucí globalizací. Také pohled veřejnosti na euro neodpovídá plně hospodářským úspěchům HMU. Občané v některých zemích věří, že kvůli euru výrazně vzrostly ceny. Ačkoliv celková inflace byla v době přechodu na euro ovlivněna pouze mírně, je pravda, že občasné zneužití přechodu na novou měnu ke zvýšení cen v některých sektorech a v některých zemích poškodilo veřejné vnímání eura.

K řešení úkolů, které HMU čekají v příštím desetiletí, bude třeba konsolidovat současnou makroekonomickou stabilitu, posílit potenciální růst a zvýšit blahobyt občanů eurozóny, zajistit dobrou přizpůsobivost HMU s tím, jak se rozšiřuje o nové členy, a ochraňovat zájmy eurozóny v celosvětové ekonomice. K řešení těchto úkolů navrhuje Komise agendu zahrnující tři pilíře:

• Domácí agenda: prohloubit a rozšířit makroekonomický dohled a lépe začlenit strukturální politiky do procesu integrace politik v HMU;
• Vnější agenda: posílit mezinárodní roli eurozóny při správě světové ekonomiky vymezením společných stanovisek o mezinárodních otázkách a konsolidací zastoupení eurozóny, což by v konečném důsledku vedlo k zajištění jediného zastoupení v příslušných mezinárodních finančních institucích a na relevantních fórech;
• Podpora efektivní správy HMU: provádění obou agend vyžaduje účinnější systém hospodářské správy.

Kontext

V květnu 1998 Rada rozhodla o přechodu k třetí a poslední etapě Hospodářské a měnové unie a o zavedení společné měny, eura. Euro bylo používáno ode dne 1. ledna 1999 jako bezhotovostní měna, bankovky a mince byly zavedeny ode dne 1. ledna 2002 v 12 členských státech. V současné době patří do eurozóny 17 z celkových 27 členských států EU.

Poslední aktualizace: 11.06.2008