Hlasování v Radě guvernérů ECB

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí 2003/223/ES o změně článku 10.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

• Zavádí rotační systém hlasovacích práv v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB) s cílem zajistit spravedlivé a účinné rozhodování bez ohledu na počet členských států Evropské unie (EU), jejichž měnou je euro.
• Omezuje počet hlasovacích práv guvernérů národních centrálních bank na 15 a stanoví pravidla pro jejich přidělování a rotaci.

KLÍČOVÉ BODY

Podle Statutu Evropského systému centrálních bank má každý člen Rady guvernérů jeden hlas. V zájmu zachování schopnosti Rady guvernérů účinně a včas rozhodovat v souvislosti se vstupem nových členských států do eurozóny se členové Rady guvernérů dohodli, že počet guvernérů z národních centrálních bank s hlasovacím právem by neměl překročit 15. Rozhodnutí odpovídajícím způsobem upravuje způsob hlasování.

Rada guvernérů

• Rada guvernérů je jedním ze tří rozhodovacích orgánů ECB. Druhými dvěma jsou Výkonná rada a Generální rada.
• Rada guvernérů je hlavním rozhodovacím orgánem. K hlavním úkolům agentury patří:
  • vymezovat měnovou politiku pro eurozónu,
  • přijímat pokyny a rozhodnutí k dosažení tohoto cíle a
  • přijímat obecná rozhodnutí v oblasti dohledu.
• Rada guvernérů se skládá ze šesti členů Výkonné rady a guvernérů národních centrálních bank členských států eurozóny (v současnosti 20). Počet guvernérů se proto zvyšuje vždy, když do eurozóny vstoupí nový členský stát.

Rotace hlasovacích práv podle skupin

• Celkový počet hlasovacích práv v Radě guvernérů ECB je omezen na 21. Šest členů výkonné rady má stálý hlas. Zbývající guvernéři si rozdělí zbývajících 15 hlasů, které mezi nimi každý měsíc rotují.
• Guvernéři jsou rozděleni do skupin, které jsou vytvořeny podle pořadí členských států eurozóny na základě:
  • jejich podílu na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) v tržních cenách*, v členských státech eurozóny,
  • jejich podílu na souhrnné rozvaze měnových finančních institucí* členských států eurozóny.
• Uvnitř každé skupiny si guvernéři ponechávají svá hlasovací práva po stejnou dobu. Guvernér z první skupiny nesmí hlasovat méně často než guvernér z druhé skupiny.
• Tato kritéria mají zajišťovat transparentnost a objektivitu tím, že zohledňují celkovou velikost ekonomiky členského státu v eurozóně a význam jeho finančního odvětví.
• Rozhodnutí počítá s tím, že rotační systém hlasování bude zaveden ve dvou etapách.

První etapa (současná etapa): přidělení hlasovacích práv, pokud počet guvernérů přesáhne 15, ale je nižší než 22

• Ode dne, kdy počet guvernérů překročí 15, do doby, než dosáhne 22, jsou guvernéři rozděleni do dvou skupin:
  • první skupinu tvoří pět guvernérů národních centrálních bank, které se podle výše uvedených kritérií umístily nejvýše (v současnosti Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko),
  • ve druhé skupině jsou všichni zbývající guvernéři.
• Pět guvernérů z první skupiny má čtyři hlasovací práva a zbývající guvernéři z druhé skupiny mají 11 hlasovacích práv.
• První etapy by za normálních okolností platila od ledna 2009, kdy do eurozóny vstoupilo Slovensko jako její 16. členský stát. Ovšem v prosinci 2008 Rada guvernérů přijala rozhodnutí zavedení rotačního systému odložit, aby se předešlo situaci, kdy guvernéři v rámci některé skupiny mají hlasovací právo se 100 % frekvencí.
• První etapa nového rotačního systému byla zavedena 1. ledna 2015, kdy se k eurozóně přidala Litva jako její 19. členský stát.

Druhá etapa (budoucí etapa): přidělení hlasovacích práv, až počet guvernérů dosáhne 22

• Ode dne, kdy počet guvernérů dosáhne 22, budou guvernéři rozděleni do tří skupin:
  • první skupinu bude tvořit pět guvernérů, kteří se na základě výše uvedených kritérií umístí nejvýše,
  • druhou skupinu bude tvořit polovina celkového počtu guvernérů. Tato skupina se skládá z guvernérů národních centrálních bank členských států, které se na základě výše uvedených kritérií umístily na dalších místech v pořadí,
  • ve třetí skupině budou všichni zbývající guvernéři.
• První skupina bude mít čtyři hlasy, druhá osm a třetí tři.

Provádění, přizpůsobování a budoucí změny

• Po každém zvýšení počtu guvernérů se složení skupin praví ke dni, kdy guvernér (guvernéři) vstoupí do Rady guvernérů. Po každé úpravě výpočtu celkového HDP v tržních cenách (která je nutná jednou za pět let) se složení skupin přizpůsobí případným změnám a změny se použijí od prvního dne následujícího roku.
• Veškerá rozhodnutí, která jsou nezbytná k provedení provozních podrobností rotačního systému, přijímají všichni členové Rady guvernérů dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem i bez něj v době rozhodování.

  V roce 2009 přijala Rada guvernérů rozhodnutí 2009/328/ES ohledně:

  • rychlosti rotace,
  • periody rotace,
  • pořadí guvernérů ve skupinách a
  • přechodu ze systému dvou skupin na tři.

KONTEXT

Podle současného institucionálního uspořádání ECB přijímá Rada guvernérů většinu rozhodnutí na základě konsensu.

Rotace hlasů zohledňuje několik základních zásad, jako je „jeden člen, jeden hlas“ pro guvernéry, kteří vykonávají hlasovací právo, osobní a nezávislá účast na zasedáních Rady guvernérů, reprezentativnost, automatická úprava systému rotace a transparentnost.

Hlasování probíhá osobně nebo výjimečně prostřednictvím telekonference. Rada guvernérů je usnášeníschopná, pokud jsou přítomny dvě třetiny členů s hlasovacím právem. Rada guvernérů rozhoduje prostou většinou hlasů a v případě rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda.

V současné době se k eurozóně připojilo 20 členských států. Posledním členským státem, který splnil kritéria, bylo Chorvatsko, které se připojilo 1. ledna 2023.

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Rozhodnutí 2003/223/EC rady zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád ze dne 21. března 2003 o změně článku 10.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 66–68).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Evropské centrální banky 2004/257/ES ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (ECB/2004/2) (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33–41).

Následné změny rozhodnutí 2004/257/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Protokol (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 230–250).

Rozhodnutí Evropské centrální banky 2009/5/ES ze dne 18. prosince 2008, kterým se odkládá zavedení rotačního systému v Radě guvernérů Evropské centrální banky (ECB/2008/29) (Úř. věst. L 3, 7.1.2009, s. 4–5).

Poslední aktualizace 13.03.2023