Pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4)

CO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?

Nařízení (ES) č. 2532/98 a (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) stanoví rámec, na jehož základě může Evropská centrální banka (ECB) uvalovat sankce* ve formě pokut* nebo penále* podnikům*, které neplní povinnosti vyplývající z právních aktů ECB a Evropské unie (EU) v různých oblastech působnosti ECB.

KLÍČOVÉ BODY

Limity pro pokuty / penále, které může ECB uložit v důsledku protiprávního jednání*

Horní mez pokut pro podniky činí 500 000 EUR nebo v případě sankcí uvalených v souvislosti s úkoly ECB v oblasti dohledu dvojnásobek výše zisků nebo ztrát, jichž bylo dosaženo, resp. jimž bylo zamezeno na základě protiprávního jednání, nebo 10 % celkového ročního obratu podniku.
Horní hranice pro penále činí 10 000 EUR za den porušení povinnost nebo v případě sankcí uložených v souvislosti s úkoly ECB v oblasti dohledu 5 % průměrného denního obratu za den porušení povinností. Penále lze uložit nejdéle na dobu 6 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o uložení tohoto penále.

Zveřejnění

ECB po oznámení zveřejní veškerá rozhodnutí o uložení sankcí na svých internetových stránkách. Zveřejnění rozhodnutí je anonymizováno, pokud je pravděpodobné, že:
- ohrozí stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování,
- způsobí dotyčnému podniku nepřiměřenou škodu,
- bude mít za následek zveřejnění důvěrných informací, které by ohrozily oprávněné veřejné zájmy v oblasti bezpečnosti, jako je bezpečnost a ochrana integrity eurobankovek nebo bezpečné řízení kybernetických nebo provozních rizik systémově důležitých platebních systémů* (viz shrnutí).
Pokud je pravděpodobné, že výše uvedené okolnosti v přiměřené době pominou, lze zveřejnění na tuto dobu odložit. V případě zveřejnění důvěrných informací, které by ohrozily oprávněné veřejné bezpečnostní zájmy, se však ECB může rozhodnout rozhodnutí o uložení sankce nezveřejnit, pokud se domnívá, že riziko pro oprávněné veřejné bezpečnostní zájmy nelze zmírnit zveřejněním příslušných rozhodnutí v anonymizované podobě nebo odložením jejich zveřejnění.
Pokud probíhá řízení o odvolání proti rozhodnutí o uložení sankce k Soudnímu dvoru Evropské unie, ECB bez zbytečného odkladu zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách informace o stavu daného odvolání a jeho výsledku.
Zveřejněné informace jsou k dispozici po dobu nejméně pěti let.

Zohledněná kritéria

Při zvažování sankce se ECB řídí zásadou proporcionality a bere v úvahu:

dobrou víru a otevřenost dotyčného podniku a míru jeho pečlivosti a spolupráce, nebo naopak jeho úmyslné klamání,
závažnost důsledků protiprávního jednání,
opakování, četnost nebo délku trvání protiprávního jednání,
prospěch dosažený podnikem na základě protiprávního jednání,
hospodářskou velikost podniku,
dřívější sankce uvalené podniku jinými příslušnými orgány za stejné protiprávní jednání.

Řízení o sankcích

Rozhodnutí o tom, zda má být zahájeno řízení o sankcích, přijímá ECB z vlastního podnětu nebo na základě žádosti národní centrální banky členského státu EU, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo.
Stejné rozhodnutí může učinit národní centrální banka členského státu, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo, z vlastního podnětu nebo na základě žádosti ECB.
Dotčenému podniku je nutno poskytnout lhůtu nejméně třiceti dnů k přednesení obhajoby.
Výkonná rada přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení sankcí podniku.
Do 30 dnů od obdržení odůvodněného rozhodnutí může podnik požádat Radu guvernérů o jeho přezkoumání. Není-li do dvou měsíců přijato žádné rozhodnutí, nabývá rozhodnutí právní moci.
Rada guvernérů může požádat dotčený podnik, Výkonnou radu nebo příslušnou národní centrální banku o poskytnutí dodatečných informací za účelem přezkoumání rozhodnutí Výkonné rady. Rada guvernérů může změnit rozhodnutí Výkonné rady a upravit výši ukládané sankce, důvody, které vedly k porušení povinnosti, a to, zda a v jakém rozsahu se sankce zveřejní.
Dotčenému podniku je oznámen závěr a jeho právo na soudní přezkum.
Řízení o porušení povinnosti musí být zahájeno do jednoho roku od okamžiku, kdy se ECB nebo národní centrální banka jurisdikce, v níž k porušení povinnosti došlo, o existenci porušení povinnosti dozví, a v každém případě do pěti let od okamžiku, kdy k porušení povinnosti došlo. Kromě toho právo přijmout rozhodnutí o uložení sankce za porušení povinností zaniká po uplynutí jednoho roku od rozhodnutí o zahájení řízení.
Pro sankce ukládané při výkonu úkolů ECB v oblasti dohledu platí zvláštní pravidla. Po ukončení šetření ECB vyrozumí dotčený podnik, stanoví mu přiměřenou lhůtu pro vyjádření a může jej pozvat k ústnímu slyšení. Rada dohledu Rada dohledu ECB předkládá Radě guvernérů návrh rozhodnutí. Po přijetí může rozhodnutí přezkoumat správní revizní komise.
Lhůta pro sankce uložené ECB při výkonu jejích úkolů v oblasti dohledu je 5 let. Může být přerušena a prodloužena opatřeními přijatými ECB pro účely řízení.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽÍVAJÍ?

Nařízení (ES) č. 2532/98 se používá od 1. ledna 1999 s výjimkou čl. 6 odst. 2, který se používá od 27. listopadu 1998.
Ustanovení čl. 6 odst. 2 umožnilo ECB přijímat nařízení, která blíže určují způsob ukládání sankcí, a pokyny pro koordinaci a harmonizaci postupů týkajících se řízení o sankcích.
Nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) se používá od 23. září 1999.

KONTEXT

Na základě článku 34.3 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky je ECB v mezích a za podmínek přijatých Radou Evropské unie oprávněna ukládat podnikům pokuty nebo penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Cílem nařízení je zajistit jednotný přístup k ukládání sankcí v různých oblastech působnosti ECB a stanovit zásady a postupy týkající se ukládání těchto sankcí.

Další informace viz:

Sankce (Evropská centrální banka).

KLÍČOVÉ POJMY

Sankce. Pokuty a penále.

Pokuta. Samostatná peněžní částka, kterou je podnik povinen zaplatit jako sankci.

Penále. Peněžní částky, které je podnik v případě pokračujícího protiprávního jednání povinen zaplatit buď jako trest, nebo s cílem přimět dotčené osoby k dodržování nařízení a rozhodnutí ECB v oblasti dohledu.

Podniky. Fyzické nebo právnické osoby, soukromé nebo veřejné, s výjimkou veřejných osob při výkonu jejich veřejných pravomocí, které podléhají povinnostem vyplývajícím z nařízení a rozhodnutí ECB.

Porušení povinností. Jakékoli nesplnění povinnosti podniku vyplývající z nařízení nebo rozhodnutí ECB.

Systémově důležité platební systémy. Hlavní platební systémy, jako je TARGET2, platební systém, který umožňuje bankám v EU převádět peníze mezi sebou v reálném čase (viz shrnutí).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4–7).

Postupné změny nařízení (ES) č. 2532/98 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21–26).

Viz konsolidované znění.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 ze dne 7. října 2021 o metodice pro výpočet sankcí za nesplnění povinnosti držet minimální rezervy a související povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/45) (Úř. věst. L 367, 15.10.2021, s. 4–8).

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2097 ze dne 3. listopadu 2017 o metodice pro výpočet sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/35) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 31–33).

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16–30).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1–50).

Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63–89).

Poslední aktualizace 06.10.2023