Zlepšení patentového systému v Evropě

Ochrana duševního vlastnictví podporuje inovaci a posiluje konkurenceschopnost Evropské unie. V tomto kontextu mohou hrát patenty ústřední roli, ale k tomu jsou nutné zásadní reformy na úrovni Společenství. Uskutečnění patentu Společenství a současné zlepšení stávajícího roztříštěného soudního systému pro patenty by učinilo patentový systém významně dostupnějším a přineslo úspory nákladů pro všechny účastníky patentového systému.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. dubna 2007 s názvem „Zlepšení patentového systému v Evropě“ (KOM(2007) 165 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Sdělení zdůrazňuje, že současný patentový systém v Evropě je mnohem nákladnější než systémy americké či japonské. Patent Společenství by byl přitažlivější než současný patentový systém, který je souborem národních patentů. Průměrný evropský patent, který určuje 13 států, je 11krát dražší než americký patent a 13krát dražší než japonský patent. Stávající systém EU s rizikem mnohonásobných patentových sporů v řadě členských států s ohledem na stejnou spornou otázku týkající se patentu vytváří zbytečné náklady pro dotčené strany a vede k nedostatečné právní jistotě.

Potíže v oblasti patentů a zejména potíže při vytváření patentu Společenství vedly Komisi k tomu, aby v roce 2006 zahájila širokou konzultaci všech zúčastněných stran o budoucím patentovém systému v Evropě. Výsledky konzultací neponechaly žádné pochybnosti o naléhavé potřebě opatření s cílem vytvořit jednoduchý, nákladově účinný a vysoce kvalitní patentový systém v Evropě.

Toto sdělení se zaměřuje na stanovení operačních závěrů konzultace zúčastněných stran a umožňuje Radě zahájit úvahy o reformách patentového systému, zejména patentu Společenství a úpravě soudní pravomoci. Navíc navrhuje soubor podpůrných opatření pro lepší patentový systém, jako je kvalita patentů, přenos znalostí a otázky vymáhání patentových práv.

Patent Společenství

Mnohé zúčastněné strany i nadále podporují patent Společenství jako přístup, který by vytvořil lepší přidanou hodnotu pro evropský průmysl v rámci lisabonské strategie. Zároveň však kritizují společný politický přístup Rady přijatý v roce 2003 kvůli vysokým nákladům ujednání ohledně překladu, jakož i nadměrnou centralizaci navrhovaného soudního systému.

Komise se však domnívá, že je možné dosáhnout skutečně konkurenceschopného a přitažlivého patentu Společenství, jestliže k tomu bude politická vůle. Zúčastněné strany upozorňovaly zejména na potíže spojené s příliš centralizovanou soudní pravomocí. Tyto obavy by se měly vzít v úvahu při práci na soudním systému pro patenty pro celou EU. Pokud jde o náklady na překlady, Komise spolu s členskými státy přezkoumá, jak zlepšit jazykový režim ke snížení nákladů na překlady patentu Společenství při současném zvýšení právní jistoty pro všechny.

Soudní systém

V dnešní době všechny spory proti evropskému patentu, který vydává Evropská patentová organizace (EPO) (DE) (EN) (FR), probíhají u vnitrostátních soudů. To vyplývá ze skutečnosti, že jakmile je evropský patent udělen, stává se národním patentem a podléhá vnitrostátním předpisům smluvních států EPO uvedených v přihlášce. Protože neexistuje jedna soudní pravomoc pro spory z evropských patentů, řeší se spory podle různých vnitrostátních zákonů a nařízení.

Tato situace působí potíže, které vedou k nedostatečné právní jistotě, jež má vliv na zásadní podnikatelská rozhodnutí týkající se patentovaných produktů:

• mnohonásobné soudní spory: stejná věc může být předložena soudům v několika členských státech, což vytváří složitou situaci pro konkurenty;
• značné náklady: zúčastněné strany musí uhradit soudní poplatky a náklady na právní zastoupení a odborníky ve všech zemích, v nichž je soudní spor veden;
• nesrovnalosti: vícenásobný patentový spor vedený v různých členských státech může vést k různým či dokonce protichůdným výsledkům;
• výběr soudu: protože strany mají možnost vybrat si místo podání žaloby, rozhodují o něm na základě toho, kde se jim dostane příznivějšího zacházení.

Hlavní výhoda jednotného patentového soudnictví spočívá v úsporách nákladů stran v soudním sporu. Dnes jsou náklady na soudní spory vysoké a značně se liší podle druhu řízení, složitosti případu, technické oblasti a sporných částek. Tyto náklady postihují zejména jednotlivé vynálezce a malé a střední podniky, protože je mohou odradit od úmyslu patentovat, a v širším kontextu i od úmyslu investovat do výzkumu a vývoje.

Debata o novém soudním systému

Členské státy shodně uznaly potřebu zavést patentový soudní systém v evropském měřítku, který by zaručil dobrou nákladovou efektivitu a přiměřenou blízkost k uživatelům systému. Nicméně z diskusí vedených na toto téma jasně vyplývá, že se různí názory na to, jakým způsobem postupovat.

Nedávné diskuse s členskými státy ukazují různá stanoviska ohledně soudních ujednání: na jedné straně stojí členské státy, které podporují přijetí dohody o sporech týkajících se evropských patentů (EPLA) (DE) (EN) (FR) v rámci Úmluvy o udělování evropských patentů, jejímž cílem je vytvořit jednotný systém řešení patentových sporů v Evropě, a na druhé straně jsou členské státy, které podporují vytvoření zvláštní soudní pravomoci Společenství pro spory z evropských patentů a patentů Společenství využívající ujednání ve Smlouvě o ES týkající se soudní pravomoci.

Za této situace se Komise domnívá, že shody by bylo možno dosáhnout na základě integrovaného přístupu, který spojuje charakteristiky dohody EPLA i soudní pravomoci Společenství. Touto cestou by bylo možné zavést jednotný soudní systém, který by byl příslušný pro patentové soudní spory v Evropě i pro budoucí spory ohledně patentu Společenství. Takový soudní systém by se mohl inspirovat předlohou EPLA a umožnit harmonické začlenění do soudnictví Společenství. Snahy o jeho vytvoření však musí začít u toho, aby bylo dosaženo shody mezi členskými státy v těchto otázkách.

Soudní pravomoc by se zabývala žalobami na porušení patentu a žalobami týkajícími se platnosti, jakož i souvisejícími nároky, např. náhradou škody. Soudní pravomoc pro patenty by měla zajistit přiměřenou blízkost k jednotlivým stranám, měla by zahrnovat omezený počet komor prvního stupně, jakož i zcela centralizovaný odvolací soud, který by zajišťoval jednotný výklad. Komory, které by mohly využívat stávající vnitrostátní struktury, by měly tvořit nedílnou součást jednotného soudního systému.

Odvolací soud a komory prvního stupně by měly pracovat podle společného jednacího řádu, který by byl založen na osvědčených postupech členských států.

Soudní pravomoc pro patenty by měla zahrnovat soudce s právnickým i technickým vzděláním, kteří by měli disponovat úplnou soudcovskou nezávislostí.

Soudní pravomoc pro patenty musí respektovat Evropský soudní dvůr jakožto poslední instanci ve věcech práva EU, včetně otázek souvisejících s acquis communautaire a platností budoucích patentů Společenství.

Podpůrná opatření ke zlepšení patentového systému

Komise ve snaze podpořit spolehlivý patentový systém navrhuje tato podpůrná opatření:

• zaručit kvalitu patentů: přísná kritéria pro udělování patentů musí udržet vysokou kvalitu evropských patentů. Spolupráce mezi patentovými úřady pomůže snížit náklady a lhůty pro udělení;
• podporovat MSP: malé a střední podniky musí dostávat potřebné poradenství v oblasti patentů. Komise proto podporuje projekt v rámci iniciativy PRO INNO Europe (EN) a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace;
• zlepšit přenos technologií a znalostí: mezi evropskými podniky na jedné straně a mezi veřejnou výzkumnou základnou EU a průmyslem na druhé straně;
• vymáhat patentová práva: musí být posílen právní rámec týkající se patentů, který zohlední různé způsoby řešení sporů včetně systémů alternativního řešení sporů, pojištění pro případ patentového sporu a mezinárodní normy.

Kontext

Podpora práv duševního vlastnictví a zejména patentů spadá do rámce lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, protože vyzdvihuje úlohu inovace jako hnací síly evropského rozvoje.

Komise hodlá předložit počátkem roku 2008 obsáhlé sdělení o strategii v oblasti práv k duševnímu vlastnictví. Dokument bude doplňovat toto sdělení a zabývat se hlavními, dosud neupravenými nelegislativními a horizontálními otázkami ve všech oblastech duševního vlastnictví.

Poslední aktualizace: 22.06.2007