Další kroky v oblasti správy hranic v Evropské unii

V rámci evropské strategie integrované správy hranic Komise navrhuje nové nástroje: opatření ve prospěch cestujících ze třetích zemí cestujících v dobré víře, systém pro zaznamenávání vstupu a výstupu na/z území Evropské unie, zavedení automatizovaných bran umožňujících automatické ověření totožnosti cestujících na hranicích podle jejich biometrických identifikátorů a elektronický systém cestovních povolení pro státní příslušníky třetích zemí bez vízové povinnosti před cestou do členského státu.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. února 2008 s názvem „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ (KOM(2008) 69 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Komise zvažuje novou generaci nástrojů správy hranic použitelných v členských státech zapojených do programu schengenské spolupráce a ve státech k tomuto programu přidružených.

Obtíže ve stávajícím rámci integrované správy hranic *

Komise vyzdvihuje řadu problémů:

• údaje obsažené v cestovních dokladech jsou předávány podle požadavků směrnice ze dne 29. dubna 2004 o povinnostech leteckých přepravců sdělovat údaje o cestujících na žádost orgánů ochrany hranic cílového členského státu, ale neumožňují zabránit dotčené osobě v příjezdu či příchodu na hraniční přechod tohoto státu;
• konzulární přístup Evropské unie (EU) je založen na principu „všechno nebo nic“: buď všichni státní příslušníci třetí země vízovou povinnost mají, nebo ji nemají. Ti, kteří jsou bez vízové povinnosti, nepodléhají žádné systematické kontrole pro účely ochrany hranic, dokud se nedostaví na hranici samotnou;
• s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje nařízení o malém pohraničním styku, právo Společenství neumožňuje zjednodušení kontrol pro cestující, kteří často cestují do schengenského prostoru a zpět, zejména pro ty, jimž byla vydána víza k opakovanému vstupu;
• protože data přechodu vnějších hranic státními příslušníky třetích zemí se nezaznamenávají, není možné systematickým způsobem odhalovat ty, kteří překračují povolenou délku pobytu;
• orgány ochrany hranic také nemohou případ od případu určovat délku pobytu, zejména z důvodu praktických obtíží, například nečitelných razítek v cestovních dokladech. Navíc si orgány různých členských států nemohou vyměňovat shromážděné údaje.

V rámci vypracování nové strategie integrované správy hranic Komise navrhuje zaměřit úvahy na čtyři oblasti.

Zvláštní režim pro cestující v dobré víře

Nerizikoví cestující ze třetích zemí („cestující v dobré víře“) by mohli získat status „registrovaného cestujícího“. Tento status, který by je opravňoval k zjednodušené formě kontroly na hranicích při vstupu do cílového členského státu, by bylo možné získat na dobrovolném základě prověřením na konzulárních úřadech nebo v budoucnosti ve společných střediscích pro podávání žádostí. Byl by udělen s ohledem na kritéria prověření společná pro všechny členské státy (zejména dodržení povolené délky pobytu na území EU, prokázání dostatečných prostředků na pokrytí nákladů na pobyt a biometrický pas).

Automatizované brány

Cestující v dobré víře a občané EU s elektronickým pasem by mohli využívat systémy automatizovaného ověření při přechodu vnějších hranic prostřednictvím automatizovaných bran, které provedou srovnání biometrických identifikátorů cestujícího na jedné straně a biometrických údajů obsažených v cestovním dokladu nebo databázi na druhé straně.

Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, mohly by se používat stejné biometrické identifikátory jako u držitelů víz (zobrazení obličeje a otisky prstů).

Aby občané EU mohli využívat minimální kontroly na hranicích, mohli by do celoplošného zavedení biometrických pasů využívat vnitrostátní režimy dobrovolné registrace. Komise v tomto ohledu upřesňuje, že do celoplošného zavedení biometrických pasů je zavedení takových režimů v působnosti členských států. Protože je třeba, aby tyto režimy byly interoperabilní v rámci celé EU, jejich přijetí by mohlo být podpořeno poskytnutím finanční pomoci z Fondu pro vnější hranice.

Systém pro registraci vstupu/výstupu

Systém by automaticky zaznamenával místo a čas vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s krátkodobým povolením k pobytu, s vízovou povinností i bez ní. Nový systém by mohl být postaven na stejné technické platformě jako Schengenský informační systém a vízový informační systém (VIS). Kromě překročení povolené délky pobytu by poskytoval údaje o migračních tocích. Byl by zaveden při spuštění VIS a fungoval by na základě údajů, které VIS shromáždí. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí bez vízové povinnosti, ti by si museli nechat zaregistrovat biometrické údaje při prvním vstupu do členského státu.

Elektronický systém cestovních povolení

Tento systém by umožnil ověřit, že státní příslušník třetí země bez vízové povinnosti splňuje podmínky vstupu, a to ještě před cestou do členského státu. Využíval by údaje uvedené v žádosti podávané elektronickou formou. Tyto údaje by umožnily ověření totožnosti cestujícího a obsahovaly by informace týkající se jeho pasu a cesty. Komise má v úmyslu zahájit v roce 2008 studii proveditelnosti a v roce 2009 o ní informovat Evropský parlament a Radu.

Kontext

Toto sdělení bylo přijato v návaznosti na plán správy vnějších hranic členských států EU schválený Radou dne 13. června 2002, který vychází ze sdělení Komise ze dne 7. května 2002. Cílem tohoto sdělení je představit nové nástroje pro vypracování strategie integrované správy hranic.

Poslední aktualizace: 18.03.2008