Evropský ochranný příkaz – podpora obětí trestných činů v EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2011/99/EU – evropský ochranný příkaz

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Umožňuje obětem trestných činů, zejména domácího násilí a stalkingu, požívat ochrany před pachateli i po přesídlení do jiné země EU.
• Směrnice stanoví pravidla umožňující justičnímu nebo rovnocennému orgánu v zemi EU vydat evropský ochranný příkaz, když se chráněná osoba přestěhuje do jiné země EU.
• Působí společně s nařízením (EU) č. 606/2013, které zavádí jednoduchý postup certifikace, takže příkaz vydaný v jedné zemi EU může být rychle a jednoduše uznán v jiné.

KLÍČOVÉ BODY

Aby bylo možné vydat evropský ochranný příkaz, musí existovat vnitrostátní ochranné opatření v té zemi EU, která ukládá osobě představující nebezpečí jeden nebo více z těchto zákazů nebo omezení:

• zákaz vstupu do určitých míst nebo vymezených oblastí, kde chráněná osoba pobývá nebo které navštěvuje,
• zákaz nebo omezení kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky, nebo
• zákaz nebo omezení týkající se přiblížení se chráněné osobě blíže než na předepsanou vzdálenost.

Vydání příkazu

Pro vydání příkazu existuje několik podmínek, například to, že:

• chráněná osoba se rozhodne pobývat, nebo již pobývá, v jiné zemi EU,
• chráněná osoba o vydání příkazu sama požádá,
• osoba, která představuje nebezpečí, má právo být slyšena a právo podat opravný prostředek proti ochrannému opatření, pokud se jí těchto práv nedostalo během řízení, jehož výsledkem bylo přijetí ochranného opatření.

O vydání příkazu lze požádat v kterékoli zemi EU, kde chráněná osoba v současnosti žije nebo pobývá (vykonávající země) nebo v níž bude příkaz vydán (vydávající země).

Neuznání příkazu

Vykonávající země může odmítnout uznat příkaz z několika důvodů, včetně:

• příkaz není úplný nebo nebyl doplněn ve lhůtě stanovené příslušným orgánem vykonávající země,
• ochranné opatření se vztahuje na čin, který není trestným činem podle práva vykonávající země,
• ochranné opatření neukládá jeden nebo více zákazů nebo omezení uvedených výše.

Pokud vykonávající země odmítne příkaz uznat, musí:

• neprodleně informovat chráněnou osobu a vydávající zemi, že příkaz nebyl uznán, a sdělit důvody, proč se tak stalo,
• uvědomit chráněnou osobu o možnosti požádat o přijetí ochranného opatření v souladu s jejím vnitrostátní právem,
• uvědomit chráněnou osobu o jakýchkoli použitelných opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí, které jsou dostupné podle jejího vnitrostátního práva.

Výkon příkazu

Vykonávající země je odpovědná za přijetí a vynucení opatření k provedení příkazu. V případě porušení příkazu může:

• uložit tresty a přijmout jakákoli jiná opatření, pokud toto porušení představuje podle právních předpisů této země trestný čin,
• přijmout rozhodnutí jiné než trestněprávní povahy v souvislosti s porušením opatření,
• přijmout jakékoli naléhavé a předběžné opatření za účelem ukončení porušování opatření, případně v očekávání následného rozhodnutí ze strany vydávající země.

ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

Vstoupila v platnost dne 10. ledna 2012. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 11. ledna 2015.

KONTEXT

Podívejte se na internetové stránky Evropské komise v části Oběti.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu (Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2–18)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4–12)

Poslední aktualizace 25.01.2016