Výsledky, úkoly a strategie pro nejvzdálenější regiony

Komise podává přehled o provádění strategie partnerství s nejvzdálenějšími regiony. Představuje pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2004, a navrhuje prohloubit klíčové oblasti strategie prováděním doplňkových činností. Nadto Komise provádí konzultace se sociálními partnery o výhledech této strategie do budoucnosti.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. září 2007 s názvem „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (KOM(2007) 507 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Období mezi lety 2004–2007 bylo zásadní pro provádění a konkretizaci evropské strategie pro nejvzdálenější regiony. Byly pozměněny a nově definovány klíčové instrumenty, aby bylo možné co nejlépe reagovat na problémy a situace v těchto regionech. Nicméně politiky Evropské unie (EU) se mohou ještě zlepšit, zejména proto, aby byla posílena soudržnost činností Společenství.

Tento dokument se týká sedmi nejvzdálenějších regionů EU, což jsou: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Réunion (tzn. čtyři francouzské zámořské departmenty), dále Kanárské ostrovy (Španělsko), Azory a Madeira (Portugalsko).

Doplňkové aktivity pro nejvzdálenější regiony

Komise zdůrazňuje nutnost úplného využití možností strategie z roku 2004 prohloubením jejích stěžejních oblastí a prováděním doplňkových opatření.

Snížení deficitu přístupnosti a vlivu dalších omezení nejvzdálenějších oblastí je první prioritou pro tyto regiony. Komise navrhuje chopit se příležitosti využít nedávno zavedených nástrojů: udělování specifických příspěvků na kompenzaci vyšších nákladů v oblasti dopravy a nových informačních a komunikačních technologií, transevropských dopravních sítí (RTE-T), transevropských energetických sítí (RTE-E) a MARCO POLO II a vyhodnocení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů u příležitosti zprávy o provádění programů možnosti voleb z hlediska odlehlosti a izolovanosti POSEI.

Zvýšení konkurenceschopnosti nejvzdálenějších regionů je druhým cílem, který spadá do Lisabonské strategie a vyžaduje podporu prostřednictvím vhodných nástrojů, jakými jsou:

politika soudržnosti, a zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF);
rámcové programy Společenství, jako je 7. rámcový program pro výzkum a technický rozvoj (7. RP), rámcový program pro inovace a konkurenceschopnost a program pro vzdělávání a celoživotní učení;
služby obecného hospodářského zájmu.

Posílení regionálního začlenění nejvzdálenějších regionů prováděním akčního plánu pro „širší sousedství“ je inovací strategie z roku 2004, jejímž cílem je posílit dialog mezi těmito regiony a sousedními třetími zeměmi. K prohloubení této klíčové oblasti Komise navrhuje různá opatření, například:

zohlednění specifických rysů nejvzdálenějších regionů v dohodách o hospodářském partnerství;
koordinaci finančních nástrojů;
posílení linek námořní dopravy mezi nejvzdálenějšími regiony a jejich sousedními třetími zeměmi;
společnou účast nejvzdálenějších regionů a třetích zemí na výzkumných sítích a v rámcových programech Společenství;
zohlednění zvláštních rysů nejvzdálenějších regionů v migračních politikách.

Tato poslední priorita se týká podpůrného nástroje pro kompenzaci vlivu nevýhod nejvzdálenějších regionů. Reforma hlavních politik Společenství uděluje nejvzdálenějším regionům na období 2007–2013 vysoké finanční příspěvky na kompenzaci vlivu faktorů, které ohrožují vývoj těchto oblastí (odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí atd.).

Úkoly a konzultace

Komise rozlišuje čtyři témata, o nichž chce zahájit diskusi se svými partnery. Tato témata jsou průřezová a představují hlavní úkoly pro budoucnost strategie s ohledem na nejvzdálenější regiony.

Boj proti změnám klimatu a přizpůsobení se jejich vlivu je důležitým úkolem pro nejvzdálenější regiony, s ohledem na jejich geografickou situaci a zranitelnost. Existuje riziko, že bude vzrůstat počet extrémních meteorologických jevů, které se budou týkat hlavních oblastí strategie z roku 2004 (přístupnost, konkurenceschopnost a regionální začlenění). Proto Komise vyzývá své partnery, aby se zapojili do dialogu o následujících otázkách:

jaká opatření je třeba přijmout, aby snížení emisí nemělo negativní vliv na dostupnost, hospodářství a občany nejvzdálenějších regionů;
jak co nejlépe využít nové příležitosti, které poskytuje boj proti klimatickým změnám nejvzdálenějším regionům vzhledem k jejich přirozeným výhodám (geotermální energie, biomasa, biodiverzita atd.) k zlepšení jejich energetické rovnováhy a posílení jejich konkurenceschopnosti;
jaká je možnost jít cestou energetické soběstačnosti maximálním využitím potenciálu úspory energie.

Demografický rozvoj a migrační toky mají vliv na územní plánování, trh práce a na potřeby v oblasti vzdělávání a veřejných služeb. Komise si přeje provádět konzultace s partnery o těchto otázkách:

jak lépe zohlednit hlavní problémy spojené se silným demografickým tlakem a zesílení migrace směrem do metropole;
jak posílit opatření podporující integraci legálních přistěhovalců do těchto oblastí;
jaká opatření je možné použít na řešení podstatných příčin migrace do nejvzdálenějších regionů, která je vyvolána například jejich zeměpisnou polohou.

Zemědělství hraje důležitou úlohu v hospodářství nejvzdálenějších regionů, které jsou znevýhodněny geografickými a klimatickými faktory. Podpora Společenství pro různá zemědělská odvětví tvoří nadále zvláštní část nástroje POSEI, což umožňuje koherentnější přístup k budoucímu vývoji zemědělství v těchto regionech.

Úloha nejvzdálenějších regionů v námořní politice EU tvoří důležitý strategický prvek. Specifická zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů v Atlantickém a Indickém oceánu a v Karibském moři totiž uděluje Evropě světovou námořní dimenzi. Nejvzdálenější regiony se aktivně zúčastnily konzultací k budoucí námořní politice EU, Komise však přesto vyzývá své partnery, aby se zapojili do dialogu o následujících otázkách:

jak podporovat nástroje veřejné správy, jako je pořádání konference pro každou přímořskou zemi, jíž by se zúčastnily dotčené strany s cílem vypracovat koordinovaný přístup k těmto problematikám, v rámci různých přímořských oblastí (Karibiku, Indického oceánu, Makaronézie);
jak podporovat a zhodnotit různé hospodářské aktivity, činnosti výzkumu a technologického rozvoje, mimo jiné tzv. modrých technologií, zejména zlepšením poskytování informací a komunikace v této oblasti;
jak bojovat proti ilegálnímu rybolovu, jak zajistit dohled nad oceány, zachování mořského prostředí atd.;
jak zajistit udržitelnou správu pobřežních zón v nejvzdálenějších regionech a jak mohou tyto regiony přispět k udržitelnému rozvoji v Evropě.

Kontext

Zvláštní statut nejvzdálenějších regionů na základě článku 299 odstavce 2 Smlouvy o ES vedl Evropskou radu v červnu 2002 k tomu, aby požádala Komisi o předložení strategie pro tyto regiony. Po této žádosti následovalo sdělení z roku 2004, které spadá do kontextu reformy politiky soudržnosti EU. Toto sdělení podává přehled o provádění strategie a zahajuje diskusi s partnery, která bude trvat až do března 2008.

Evropská rada na zasedání dne 14. prosince 2007 pozitivně přivítala sdělení Komise ze dne 12. září 2007 a vyzvala Komisi k tomu, aby učinila závěry z konzultace a formulovala návrhy v této věci (odstavec 60 závěrů Rady).

Poslední aktualizace: 08.01.2007