Energetická náročnost budov

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Cílem je zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii (EU) a brát přitom v úvahu různé klimatické a místní podmínky.
Stanovuje minimální požadavky a společný rámec pro výpočet energetické náročnosti.
Směrnice byla po přezkumu jejího provádění 2010/31/EU v roce 2018 pozměněna směrnicí (EU) 2018/844. Základním cílem je zrychlit nákladově efektivní renovaci stávajících budov a podpořit používání inteligentních technologií v budovách. Pozměňující směrnice, která je součástí balíčku opatření týkajících se čisté energie, doplňuje právní předpisy týkající se energetické účinnosti.

KLÍČOVÉ BODY

Země EU musí stanovit optimální minimální požadavky na energetickou náročnost. Ty se každých 5 let přezkoumávají. Musí se vztahovat na budovu, její součásti a energii využívanou pro:
- vytápění budov,
- chlazení budov,
- teplou užitkovou vodu,
- větrání,
- zabudované osvětlení,
- jiné technické systémy budovy*.
Evropská komise stanovila srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.
Nové budovy musí splňovat minimální normy. Budovy, jež jsou využívány orgány veřejné moci, by měly dosáhnout statutu budov s téměř nulovou spotřebou energie* do 31.prosince 2018 a jiné nové budovy do 31. prosince 2020.
U stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace, je nutné snížit energetickou náročnost s cílem splnit příslušné požadavky.
Země EU musí provozovat systém certifikace energetické náročnosti. Certifikáty:
- poskytují informace potenciálním kupcům či nájemníkům o energetické třídě,
- zahrnují doporučení pro nákladově efektivní zlepšení,
- musí být uvedeny ve všech reklamách komerčních médií v případě prodeje či pronájmu prostor.
Vnitrostátní orgány zemí EU musí zajistit zavedení režimů inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů.

Změny původní směrnice

Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 požaduje, aby země EU vypracovaly dlouhodobé strategie renovací pro podporu zrenovování obytných i jiných než obytných budov na vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov do roku 2050. Tyto strategie stanoví plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na dlouhodobý cíl EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % v porovnání s rokem 1990. Tento plán musí obsahovat orientační dílčí cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 a specifikovat, jak tyto cíle přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti (viz shrnutí).
Navíc revidovaná směrnice:
- rozšiřuje rozsah současného režimu inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů tak, aby zahrnoval současné systémy (s větráním) a zohledňoval výkon těchto systémů při typických provozních podmínkách,
- podporuje použití informačních a komunikačních technologií a inteligentních automatizačních a kontrolních technologií v budovách,
- podporuje zavedení infrastruktury pro dobíjení elektrických vozů na parkovištích budov tím, že vyžaduje instalaci infrastruktury potrubí a dobíjecích stanic,
- zavádí „ukazatel připravenosti pro chytrá řešení“ pro hodnocení schopnosti budov přizpůsobit se potřebám uživatele, optimalizovat svůj provoz a interagovat se sítí.

Nepovinný společný systém EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení

V roce 2020 Komise přijala akt v přenesené pravomoci a prováděcí akt:

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 doplňuje směrnici (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení, tj. definuje ukazatel připravenosti pro chytrá řešení a společnou metodiku, podle které se vypočítává. Metodika spočívá ve výpočtu bodového ohodnocení připravenosti budov nebo ucelených částí budov pro chytrá řešení a odvození hodnocení připravenosti budov nebo jejich ucelených částí pro chytrá řešení.
Prováděcí nařízení (EU) 2020/2156, kterým se stanoví technické podrobnosti pro provádění nepovinného společného systému EU pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Věnuje se mimo jiné těmto aspektům:
- akreditace a kvalifikace odborníků na ukazatel připravenosti pro chytrá řešení,
- vydávání certifikátu k ukazateli připravenosti pro chytrá řešení a podmínky jeho používání a
- testování systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 a prováděcí nařízení (EU) 2020/2156 se použijí ode dne 10. ledna 2021.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Směrnice 2010/31/ES je v platnosti od 8. července 2010 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 9. července 2012.
Pozměňující směrnice (EU) 2018/844 je v platnosti od 9. července 2018 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 10. března 2020.

KONTEXT

Sektor budov EU největším spotřebitelem energie v Evropě, spotřebovává zhruba 40 % energie a zhruba 75 % budov je energeticky neúčinných. Vzhledem k této špatné úrovni energetické účinnosti je jedním z dlouhodobých cílů EU dekarbonizace fondu budov. Tato směrnice je důležitým prvkem zefektivňování budov.

Více informací je k dispozici zde:

Směrnice o energetické náročnosti budov (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Technický systém budovy: technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání budovy či ucelené části budovy, pro teplou vodu, osvětlení, automatizaci nebo ovládání budovy či ucelené části budovy, k výrobě elektřiny na místě, či pro kombinaci těchto účelů; mezi technické systémy budov patří i ty systémy, které využívají energii z obnovitelných zdrojů.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie: budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13–35)

Následné změny směrnice 2010/31/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému Evropské unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 9–24)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2156 ze dne 14. října 2020, kterým se podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 25–29)

Doporučení Komise (EU) 2016/1318 ze dne 29. července 2016 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie (Úř. věst. L 208, 2.8.2016, s. 46–57)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Pokrok členských států na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie (COM(2013) 483 final/2, 7.10.2013)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Finanční podpora energetické účinnosti budov (COM(2013) 225 final, 18.4.2013)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1–56)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18–36)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 26.02.2021