Dohoda o Evropském hospodářském prostoru

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí 94/1/ES, ESUO o uzavření dohody o Evropském hospodářském prostoru

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TÉTO DOHODY?

Vytvořila zónu, v níž je volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu ve všech 31 evropských zemích.
Jejím stanoveným cílem je „podporovat trvalé a vyvážené posilování obchodních a hospodářských vztahů“ mezi těmito zeměmi.
Nyní zahrnuje 28 zemí EU (1) a tři ze čtyř zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) — Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Kromě čtyř oblastí „volnosti“ (tedy volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob) a určitých aspektů jiných souvisejících oblastí politiky (jako je vzdělávání, výzkum, sociální věci, ochrana spotřebitele, právo společností a životní prostředí) dohoda zahrnuje pravidla hospodářské soutěže a státní podpory.
Občanům, pracovníkům a podnikům ze tří zemí ESVO dohoda zaručuje v rámci jednotného trhu EU stejná práva a povinnosti. Občané, pracovníci a podniky EU mají ve třech zemích ESVO podobná práva a povinnosti.
Dohoda se nevztahuje na tyto oblasti politiky:
- společná zemědělská a rybářská politika (ačkoli obsahuje zmínky o obchodování s rybami a zemědělskými produkty),
- celní unie,
- obchodní politika,
- spravedlnost a vnitřní věci (i když tři země ESVO patřící do EHP jsou součástí schengenské dohody – která odstranila kontroly na vnitřních hranicích mezi signatářskými zeměmi),
- společná zahraniční a bezpečnostní politika,
- přímé a nepřímé daně,
- hospodářská a měnová unie.

Společné orgány

Na základě dohody bylo vytvořeno několik společných orgánů EHP, které do značné míry odrážejí instituce EU:

Smíšený výbor EHS se schází pravidelně a přijímá rozhodnutí – na základě konsensu – ohledně začlenění právních předpisů EU do dohody o EHP. Stranu EU zastupuje Evropská komise (Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a další útvary) a ESVO zastupují velvyslanci tří zemí ESVO.
Radu EHP tvoří členové Rady Evropské unie a Komise (zastoupené ESVČ a dalšími útvary) a také ministři zahraničních věcí tří zemí ESVO, které jsou členy EHP. Rada se schází dvakrát ročně s cílem definovat strategické řízení dohody a pokyny pro Smíšený výbor EHS.
Poradní výbor EHP je tvořen členy Evropského hospodářského a sociálního výboru a členy Poradního výboru ESVO.
Společný parlamentní výbor EHP se skládá z členů Evropského parlamentu a členů vnitrostátních parlamentů tří zemí ESVO. Nepodílí se rozhodování, ale monitoruje a zkoumá politiky a rozhodnutí EU související s EHP.

Dále:

Kontrolní úřad ESVO zajišťuje, aby Island, Lichtenštejnsko a Norsko dodržovaly své povinnosti na základě dohody o EHP; podobnou úlohu má Evropská komise vzhledem k zemím EU,
Soud ESVO rozhoduje o žalobách podaných Kontrolním úřadem ESVO proti zemi ESVO kvůli provádění, používání nebo interpretaci pravidel EHP, stejně jako to v případě zemí EU provádí Soudní dvůr EU.

Jak se právní předpisy EU stávají právními předpisy EHP?

Země ESVO nejsou formálně zapojeny do procesu tvorby právních předpisů EU. Mohou se však podílet na přípravě a předkládat své připomínky.
Když EU přijme právní předpis, tři země ESVO posoudí, zda příslušný akt souvisí s EHP. Pokud všechny tři země dojdou k závěru, že souvisí, pak sekretariát ESVO připraví návrh rozhodnutí Smíšeného výboru vzhledem ke změně dohody EHP.
Komise pak návrh rozhodnutí Smíšeného výboru přijme, nebo – obsahuje-li podstatné změny – odešle Radě ke schválení.
Sekretariát ESVO a ESVČ se pak poradí o harmonogramu přijetí rozhodnutí ve Smíšeném výboru EHP.

Účast v programech a agenturách EU

Tři země ESVO se podílejí na celé řadě programů a agentur EU. Je-li účast schválena, dotyčný program se začlení do dohody o EHP a země se zaváží, že budou přispívat na provozní náklady.

Finanční aspekty

Na základě dohody se členové ESVO podílejí na odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony EHP – v současnosti z toho má užitek 16 zemí EU. Tyto granty EHP společně financuje Island, Lichtenštejnsko a Norsko, přičemž každá z těchto zemí přispívá podle své velikosti a bohatství.

Tři země ESVO přispívají nejen na provozní náklady programů EU, ale také na správní náklady Komise (např. kancelářské prostory, schůze atd.).

KONTEXT

Dohoda o EHP podepsalo v roce 1992 tehdejších 12 zemí EU a šest zemí ESVO: Rakousko, Finsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko, které se však později rozhodlo od dohody odstoupit. V platnost vstoupila v roce 1994. V roce 1995 tři země ESVO (Rakousko, Finsko a Švédsko) vstoupily do EU. Dohoda se postupně upravovala s cílem zohlednit vstup 10 zemí do EU v roce 2004, dalších dvou v roce 2007, a nakonec Chorvatska v roce 2013.

Více informací je k dispozici zde:

Vztahy EU se zeměmi Evropského hospodářského prostoru (EHP) na internetových stránkách Evropské služby pro vnější činnost
Evropský hospodářský prostor na internetových stránkách ESVO

AKT

Rozhodnutí Rady a Komise 94/1/ES, ESUO ze dne 13. prosince 1993 o uzavření Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru – Závěrečný akt – Společná prohlášení – Prohlášení vlád členských států Společenství a států ESVO – Ujednání – Schválený zápis z jednání – Prohlášení jedné nebo více smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3–522)

Postupné změny směrnice dohody byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 24.05.2016

(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU).