Strategie rozšiřování v období 2011–2012

Evropská komise předkládá strategii rozšiřování pro období 2011–2012. Podává přehled o postupu procesu rozšiřování v zemích západního Balkánu, v Turecku a na Islandu a vytyčuje své priority do budoucna.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 12. října 2011 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2011–2012“ (KOM(2011) 666 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Proces rozšíření vstoupil do nové fáze, zejména díky dokončení jednání o přistoupení s Chorvatskem, které se stane členem Evropské unie (EU) v polovině roku 2013. Evropská komise, povzbuzená takovým úspěchem, se touto zkušeností hodlá inspirovat při svých budoucích jednáních s dalšími státy.

Sdělení posuzuje aktuální stav programu rozšiřování EU a stanovuje priority strategie pro období 2011–2012 a prostředky, které Unie k dosažení svých cílů hodlá použít.

Priority strategie rozšíření v období 2011–2012

V rámci strategie rozšiřování Komise hodlá:

upevnit právní stát a reformu veřejné správy;
zaručit svobodu vyjadřování ve sdělovacích prostředcích;
posílit regionální spolupráci a usmíření zemí západního Balkánu;
podporovat oživení ekonomik kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a začlenit jejich ekonomiky do rámce strategie Evropa 2020;
rozvíjet dopravní a energetické sítě.

Pokrok zemí západního Balkánu

Přístupová jednání s Chorvatskem byla uzavřena v červnu 2011, kdy tato země splnila přístupová kritéria. Smlouva o přistoupení byla podepsána v prosinci 2011. Pokud budou dokončeny nezbytné ratifikační postupy, mělo by se Chorvatsko stát členem EU dne 1. července 2013.

Také Bývalá jugoslávská republika Makedonie úspěšně plní politická kritéria. V zemi v současné době probíhá reforma parlamentu, soudnictví a veřejné správy. Je však třeba posílit svobodu vyjadřování ve sdělovacích prostředcích a boj s korupcí. Komise opětovně přichází s návrhem zahájit přístupová jednání.

Černá Hora získala status kandidátské země v prosinci roku 2010. Od té doby zlepšila svůj právní a institucionální rámec, i když musí pokračovat v politice boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Komise doporučila zahájit přístupová jednání.

V Albánii přetrvávala patová politická situace i po místních volbách, které se konaly v květnu 2011. Ke konci roku se však podařilo obnovit dialog albánských politických sil. Země při plnění politických přístupových kritérií dosáhla jen omezeného pokroku, ale poněkud postoupila v boji proti organizované trestné činnosti.

Od voleb, které se konaly v říjnu 2010, se v Bosně a Hercegovině nepodařilo vytvořit celostátní vládu, což v důsledku vedlo k prodlevám při provádění reforem nutných ke splnění kritérií pro vstup země do EU. Správa země stále zahrnuje mezinárodní přítomnost s výkonným mandátem.

Pokud jde o Srbsko, Komise doporučila udělit status kandidátské země za předpokladu, že tato země bude pokračovat v dialogu s Prištinou a rychle začne v dobré víře naplňovat již uzavřené dohody. Komise také navrhuje zahájení přístupových jednání se Srbskem, jakmile země dále pokročí v normalizování svých vztahů s Prištinou. Stanovisko Komise uvádí, že Srbsko dosáhlo velkého pokroku při plnění politických kritérií, která stanovila Evropská rada v Kodani v roce 1993. Země navíc rozvíjí funkční tržní hospodářství a dosáhla jisté úrovně makroekonomické stability. Komise soudí, že Srbsko by mělo být schopno plnit povinnosti vyplývající z přístupových jednání, pokud bude pokračovat v nastoleném směru.

V Kosovu (podle statutu definovaného v rezoluci 1244 Rady bezpečnosti OSN) se období 2010–2011 vyznačovalo konáním předčasných parlamentních voleb a volbou nového prezidenta v dubnu 2011. V tomto kontextu země málo pokročila v plnění programu reforem, ačkoliv dosáhla jistého pokroku, pokud jde o obchod a zřízení národní rady pro evropskou integraci. Závažným problémem však zůstává organizovaná trestná činnost a korupce. Komise nicméně navrhla provádění opatření, která stanovila ve sdělení z roku 2009, zejména v oblasti víz, obchodu a účasti země na programech EU.

Pokrok Turecka

Tato strategie zdůrazňuje, že Turecko se již do značné míry integrovalo do EU, pokud jde o obchod a zahraniční investice na základě celní unie. Země však musí pokračovat ve svém úsilí plnit politická přístupová kritéria. Je nezbytné, aby byla dodržována základní lidská práva, jako je svoboda vyjadřování, práva žen a svoboda náboženství.

Na mezinárodní scéně hraje Turecko prvořadou roli, pokud jde o události, ke kterým v roce 2011 došlo v severní Africe a na Blízkém východě. Jeho vztahy s Kyprem však zůstávají i nadále napjaté. Komise hodlá vypracovat nový program, který by přispíval k užší spolupráci a dialogu s touto zemí.

Pokrok dosažený na Islandu

Období let 2008–2009 bylo na Islandu poznamenáno hospodářským kolapsem. Země se z něj pomalu zotavuje a dokázala si udržet jistou politickou stabilitu, což jí umožnilo pokračovat v procesu přistoupení k EU. Úroveň integrace Islandu do EU je poměrně vysoká. Sdělení konstatuje uspokojivý průběh jednání mezi Islandem a EU.

Podpora procesu rozšíření

Komise podporuje proces rozšíření prostřednictvím:

finanční pomoci, která se poskytuje zejména v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), u něhož celková výše přidělených prostředků na období 2007–2013 činí 11,6 miliardy EUR;
uvolnění vízového režimu a mobility, které země nutí k reformám;
šíření informací a komunikace, které umožňují podporu veřejného mínění.

See also