Státní podpora veřejnoprávního vysílání

Komise přijala nové sdělení o státní podpoře financování veřejnoprávních vysílacích organizací. Toto sdělení poskytuje jasný rámec pro rozvoj služeb veřejnoprávního vysílání a posiluje právní jistotu investic veřejných i soukromých médií. Mezi hlavní změny oproti sdělení z roku 2001 patří větší zaměření na odpovědnost a účinnou kontrolu na vnitrostátní úrovni.

AKT

Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úřední věstník C 257 ze dne 27.10.2009)

PŘEHLED

Od vydání sdělení komise z roku 2001 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání došlo k technologickým změnám, které významným způsobem změnily trh s rozhlasovým a audiovizuálním vysíláním a vedly mimo jiné k zesílení hospodářské soutěže v důsledku vstupu nových hráčů na trh a dostupnosti nových mediálních služeb. Aby obstály v hospodářské soutěži, musely veřejné i soukromé vysílací organizace diverzifikovat svoji činnost, přejít na nové distribuční platformy a rozšířit škálu nabízených služeb. Tato diverzifikace činností veřejnoprávních vysílacích organizací, jež jsou financovány z veřejných zdrojů, vyvolala řadu stížností z řad ostatních účastníků trhu. Od zveřejnění sdělení z roku 2001 došlo také k významnému vývoji právních předpisů zavedením směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která rozšiřuje oblast působnosti regulace audiovizuálních služeb v Evropské unii (EU) na nové mediální služby. Vzhledem k tomuto vývoji v technologické oblasti, na trhu a v právní oblasti vyvstává potřeba aktualizovat sdělení z roku 2001 o státních podporách na veřejnoprávní vysílání.

Posouzení státní podpory EU vychází z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (dříve článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství (SES)). V souladu s článkem 107 SFEU se na státní podporu vztahují tyto podmínky:

V čl. 106 odst. 2 SFEU (dříve čl. 86 odst. 2 SES) je uvedena výjimka ze zákazu státní podpory pro podniky, které zajišťují služby obecného hospodářského zájmu. Aby bylo možné tuto výjimku uplatnit, musejí být splněny tyto podmínky:

V případě veřejnoprávního vysílání musí být výše uvedené body upraveny podle Amsterodamského protokolu, ve kterém:

Posouzení státní podpory Komisí vyžaduje transparentnost. Ta spočívá v přesné definici plnění veřejných služeb. Podnik, který tyto služby provádí, musí být tímto úkolem jasně pověřen. Veřejná vyrovnávací platba by neměla překročit čisté náklady na poskytování veřejné služby. Země EU by měly zajistit pravidelný dohled nad využíváním veřejného financování a nad výkonem poslání veřejné služby.

Pokud jde o diverzifikaci služeb veřejnoprávního vysílání, Komise se domnívá, že veřejnoprávní vysílací organizace by měly mít možnost využít příležitostí, jež nabízí digitalizace a služby podporované internetem, a přinést společnosti užitek v podobě služeb na všech platformách, pokud to ovšem nepovede k narušení hospodářské soutěže a nepřiměřeným způsobem neovlivní trh. Země EU však musejí uvážit, zda nové významné audiovizuální služby plánované veřejnoprávními vysílacími organizacemi splňují požadavky Amsterodamského protokolu, pokud jde o uspokojování demokratických, společenských a kulturních potřeb společnosti, a zda nemají nepřiměřený vliv na podmínky obchodu a hospodářskou soutěž. Země EU musejí určit, co lze považovat za novou významnou službu.

Následkem rychlého vývoje trhů s vysíláním využívají vysílací organizace nové zdroje financování, jako je reklama online nebo poskytování placených služeb. Ačkoli služby veřejnoprávního vysílání mají tradičně charakter volného vysílání, Komise se domnívá, že přímé odměny v takových službách nemusejí znamenat, že tyto služby nejsou součástí poslání veřejné služby. Ve sdělení se uvádí, že placený prvek však nesmí ohrožovat společenský přínos, který veřejné služby odlišuje od čistě komerčních činností.

Poslední aktualizace: 15.07.2011