Ucelený rámec ukazatelů a kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů
Účelem rámce ukazatelů a referenčních kritérií navržených v tomto sdělení je sledovat lisabonské cíle v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Pokrok v této oblasti bude hodnocen v souvislosti s cílem učinit do roku 2010 z evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy světové kritérium kvality.
AKT
Sdělení Komise ze dne 21. února 2007 – „Ucelený rámec ukazatelů a referenčních kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2007) 61 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
PŘEHLED
Ukazatele a referenční kritéria jsou zapotřebí pro sledování pokroku, který je zásadní pro lisabonský proces. Současný rámec vychází z programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a skládá se ze souboru dvaceti základních ukazatelů („hlavních ukazatelů“), které podporují kontextové ukazatele, a z pěti referenčních kritérií.
Tento rámec usnadňuje sdílení zkušeností a osvědčených postupů a umožňuje:
RÁMEC UKAZATELŮ A REFERENČNÍCH KRITÉRIÍ
Rámec ukazatelů a referenčních kritérií se skládá z hlavních ukazatelů, které jsou obecného charakteru, a z kontextových ukazatelů, které umožňují větší míru přesnosti.
Ukazatelé a referenční kritéria se soustředí kolem osmi hlavních politických oblastí identifikovaných ve strategii Vzdělávání a odborná příprava 2010, konkrétně:
Větší spravedlnost ve vzdělávání a odborné přípravě
Evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být spravedlivé. Spravedlnost je posuzována z hlediska míry, ve které mohou jednotlivci využívat vzdělávání a odborné přípravy, pokud jde o příležitosti, přístup, zacházení a výsledky. Je třeba sledovat určitá klíčová témata, jako např. podporu rovnosti žen a mužů a začlenění etnických menšin a lidí se zdravotním postižením.
Pro zajištění efektivní účasti na celoživotním učení je nutné snížit podíl osob s nedokončeným vzděláním. Rada proto stanovila referenční kritérium pro omezení podílu osob s nedokončeným vzděláním na 10 procent.
Pokrok v této oblasti bude posuzován na základě těchto hlavních ukazatelů:
K posouzení dopadu struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy a rozdílů mezi vzdělávacími zařízeními se použije ukazatel rozvrstvení systémů vzdělávání a odborné přípravy.
Podpora efektivity ve vzdělávání a odborné přípravě
Ukázalo se, že zlepšení efektivity nemusí nutně oslabit spravedlnost vzdělávacích systémů. Efektivita a spravedlnost mohou postupovat ruku v ruce.
Efektivita evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy je především záležitostí co nejlepšího využití zdrojů. Je nutné podporovat soukromé a veřejné investice stejně jako investice do vysokoškolského vzdělávání. Na ty je ve skutečnosti vydáváno méně finančních prostředků než v některých třetích zemích.
Efektivita bude posuzována s ohledem na investice do vzdělávání a odborné přípravy.
Vytvoření podmínek pro to, aby se celoživotní učení stalo realitou
Celoživotní učení má zásadní význam pro konkurenceschopnost, zaměstnatelnost, hospodářský rozkvět, sociální začlenění, aktivní občanství a seberealizaci lidí, kteří žijí a pracují ve znalostní ekonomice.
Pro úspěšnou profesní dráhu a plné zapojení do celoživotního učení se považuje za nezbytné dokončit vyšší středoškolské vzdělání. V této souvislosti Rada přijala dvě referenční kritéria, tj. kritérium, podle kterého by do roku 2010 mělo vyšší středoškolské vzdělání ukončit alespoň 85 % mladých lidí, a kritérium, podle kterého by se do roku 2010 mělo 12,5 % dospělé populace zapojit do celoživotního učení.
Hlavní ukazatele pro sledování pokroku v této oblasti jsou tyto:
A co víc, ukazatel ukončeného vyššího středoškolského vzdělání umožní posouzení míry, do jaké jsou mladí lidé připraveni účastnit se celoživotního učení.
Klíčové schopnosti mladých lidí
Získání základních dovedností je nezbytným předpokladem pro práci ve znalostní společnosti. Proto Rada stanovila referenční kritérium s cílem snížit ve srovnání s rokem 2000 podíl patnáctiletých, kteří dosahují špatných výsledků v porozumění psanému textu, alespoň o 20 %.
Hlavní ukazatele umožňující celkové posouzení základních schopností se opírají o tyto klíčové schopnosti:
Modernizace školství
Kvalita školního vzdělávání závisí na zlepšování počátečního vzdělávání učitelů a účasti všech učitelů na nepřetržitém profesním rozvoji. Rada se také domnívala, že zásadní jsou nástroje, jako je například sebehodnocení ve škole. V souladu s tím je zapotřebí podporovat odbornou přípravu v oblasti správy a využívání těchto nástrojů.
Ke sledování pokroku v této oblasti poslouží tyto hlavní ukazatele:
Modernizace odborného vzdělávání a přípravy (OVP)
V souladu s kodaňským procesem je nutné zlepšit názor zaměstnavatelů na odbornou přípravu a zvýšit její přitažlivost; zvýšit účast na odborném vzdělávání a přípravě a zlepšit kvalitu a flexibilitu prvotního odborného vzdělání a přípravy.
Pokrok bude posuzován pomocí hlavního ukazatele ukončeného vyššího středoškolského vzdělání u mladých lidí, přičemž zvláštní pozornost bude věnována jednotlivým druhům odborné přípravy.
Ukazatel rozvrstvení systémů vzdělávání a odborné přípravy měří míru, do jaké je ve struktuře vzdělávání a odborné přípravy k dispozici prvotní odborné vzdělávání a příprava.
Navíc kontextový ukazatel účasti na dalším odborném vzdělávání a přípravě umožní posoudit úlohu podniků, pokud jde o účast jejich zaměstnanců v další odborné přípravě a její financování.
Modernizace vysokého školství
Modernizace vysokého školství a rostoucí objem finančních prostředků pro vysokoškolský výzkum přispějí k cíli EU stát se konkurenceschopnou znalostní ekonomikou. Kromě toho cílem boloňského procesu je vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání se společnou strukturou diplomů, aby se zjednodušila mobilita studentů a pracovníků.
Referenční kritéria pro posuzování modernizace vysokoškolského vzdělávání mají za cíl do roku 2015 vyčlenit alespoň 2 % HDP (z veřejných i soukromých zdrojů) pro modernizovaný sektor vysokého školství a do roku 2010 zvýšit počet vysokoškolských absolventů v oboru matematiky, vědy a technologie o 15 %.
Pokrok bude posuzován pomocí těchto tří hlavních ukazatelů:
Zaměstnatelnost
Pro splnění úkolu spočívajícího v dosažení vyšší úrovně zaměstnanosti vytyčila Rada cíle pro celkovou míru zaměstnanosti, míru zaměstnanosti starších pracovníků a míru zaměstnanosti žen.
Zaměstnatelnost člověka a jeho přizpůsobivost v průběhu života závisejí na dosažené úrovni vzdělání a jeho klíčových schopnostech.
Pro zaměstnatelnost se používají tyto ukazatele:
ZDROJE ÚDAJŮ PODPORUJÍCÍ UCELENÝ RÁMEC
Rámec ukazatelů a referenčních kritérií vychází z údajů, které pocházejí především z Evropského statistického systému (ESS).
Údaje, které poskytuje ESS
V rámci ESS se k vyprodukování údajů o vzdělávání a odborné přípravě a ke zjištění ukazatelů používá několik různých zdrojů. Ty lze rozdělit do dvou skupin.
První skupina zahrnuje každoroční sběr údajů organizací UNESCO (EN) (FR)/OECD (EN) (FR)/Eurostat (UOE) (DE) (EN) (FR) o formálních vzdělávacích systémech v zemích EU, šetření o dalším odborném vzdělávání pracovníků (CVTS), při němž jsou jednou za pět let shromažďovány informace o odborné přípravě na úrovni podniků, a šetření o vzdělávání dospělých (AES), které poskytuje informace o studijních návycích dospělých.
Do druhé skupiny patří obecné zdroje informací, jako je šetření pracovních sil (LFS) a šetření v oblasti příjmů a životních podmínek SILC). Existují i další specifické zdroje (šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a ve společnostech).
Získávání mezinárodně srovnatelných údajů je v zájmu jednotlivých zemí. Různé země tak vylepšují svou statistickou infrastrukturu, aby vytvářela informace o školách a studentech, jejichž práci EU sleduje.
Údaje vyprodukované mimo ESS
ESS nemůže poskytnout úplnou statistickou infrastrukturu nutnou pro rámec ukazatelů a referenčních kritérií. Eurydice a Cedefop, ve spolupráci s Eurostatem, odpovídají za údaje a kontextové ukazatele, které tento rámec podporují.
Komise se také může rozhodnout, že pro tvorbu nástrojů ke sběru údajů předloží své vlastní postupy, jako například v oblasti jazykových znalostí. Připravila i doporučení o vytvoření nástroje zjišťování v oblasti „dovednosti učit se“ a mezinárodní pilotní průzkum se plánuje pro rok 2007.
Komise také spolupracuje s mezinárodními organizacemi, jako je OECD, které vytvářejí své vlastní ukazatele, a se zeměmi EU.
KONTEXT
V roce 2002 se hlavy států a vlád dohodly, že do roku 2010 učiní z evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy světové kritérium kvality. Společné cíle pro zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy přijaly v rámci Lisabonské strategie ministři školství. V zájmu dosažení těchto cílů byl vypracován pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010.
Ucelený rámec ukazatelů a referenčních kritérií, o nichž pojednává toto sdělení, umožní posouzení dosaženého pokroku. Nahrazuje rámec, který byl v platnosti v období 2004–2006, a v porovnání s ním je efektivnější. Rámec pro období 2004–2006 byl ve skutečnosti tvořen 29 ukazateli a pěti referenčními kritérii, jejichž úkolem bylo posuzovat pokrok tehdejších třinácti cílů.
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (Úřední věstník C 155 ze dne 8.7.2009).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 452/2008 ze dne 23. dubna 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (Úřední věstník L 145 ze dne 4.6.2008).
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 3. srpna 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (KOM(2007) 392 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úřední věstník L 394 ze dne 30.12.2006).
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 8. září 2006 – Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy (KOM(2006) 481 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. října 2005 – Evropské hodnoty v globalizovaném světě – Příspěvek Komise k říjnovému setkání hlav států a vlád (KOM(2005) 525 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise Radě, Evropskému Parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. října 2005 – Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (KOM(2005) 488 v konečném znění – Úřední věstník C 49 z dne 28.2.2006).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 1. srpna 2005 – Evropský ukazatel jazykových znalostí [KOM(2005) 356 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku].
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství (KOM(2005) 217 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 20. dubna 2005 – Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii (KOM(2005) 152 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2003 – Efektivní investice do vzdělání a odborné přípravy: nutnost pro Evropu (KOM(2002) 779 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2002 – Evropská referenční kritéria v oblasti vzdělání a odborné přípravy: následný postup pro lisabonskou Evropskou radu (KOM(2002) 629 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).
Council Resolution of 27 June 2002 on lifelong learning (Official Journal C 163 of 9.7.2002) (Usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení).
Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. února 2001 o evropské spolupráci při hodnocení kvality vzdělávacího systému (Úřední věstník L 60 ze dne 1.3.2001).
Poslední aktualizace: 16.08.2010