Účinnost a spravedlnost v systémech vzdělávání a odborné přípravy EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ A ČLÁNKŮ SMLOUVY?

Cílem sdělení je zdůraznit důležitost účinnosti* a spravedlnosti* systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU, které jsou zásadní při dlouhodobém rozvoji konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti. Vyzývá k posílení reforem a popisuje opatření, která by země v EU měly zavést.
Cílem článku 9 SFEU je zajistit, že politiky a činnosti EU podporují vysokou úroveň zaměstnanosti, přiměřenou sociální ochranu, sociální začleňování, vzdělávání, odbornou přípravu a lidské zdraví.
Článek 165 SFEU popisuje, jak může EU přispět k rozvoji kvality vzdělávání na základě spolupráce mezi zeměmi v EU. Ta může podpořit a doplnit jejich činnost a zároveň plně respektovat:
- jejich odpovědnost za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů,
- a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost.

KLÍČOVÉ BODY

Politiky týkající se vzdělávání a odborné přípravy mohou mít výrazně pozitivní dopad na hospodářské a sociální výsledky. Nerovnosti ve vzdělávání a odborné přípravě ale mají také obrovské skryté náklady, včetně ztrát v daních z příjmu, vyšší poptávky po zdravotní péči a nákladů spojených s vyšší mírou trestné činnosti. Politiky, které tyto náklady snižují, mohou zajistit přínosy jak v oblasti spravedlnosti, tak účinnosti.
Země EU mohou maximalizovat návratnost investic do systémů odborného vzdělávání a přípravy tak, že při rozhodování o reformě systému vezmou spolu s účinností v úvahu spravedlnost. Měly by vyvinout politiky pro celkové kontinuum celoživotního učení a při rozhodování o výdajových prioritách umožnit dlouhodobé plánování na místních a vnitrostátních úrovních.

Předškolní vzdělávání: Zaměřené na osvojování vědomostí v raném věku

Předškolní vzdělávání má, pokud jde o dosažené výsledky a sociální přizpůsobení dětí, nejvyšší návratnost. Země EU by měly více investovat do předškolního vzdělávání jakožto základu pro další vzdělávání. Předchází se tak předčasnému ukončování školní docházky a zvyšuje se spravedlnost výsledků a celková úroveň dovedností. Nedostatek investic do předškolního vzdělávání vede k mnohem vyšším nápravným výdajům v pozdějším období, což je méně hospodárné a může být spojené s vyššími výdaji v oblasti zdraví, nezaměstnanosti, potírání kriminality a dalších sociálních politikách.
Programy, které se soustředí na osvojování vědomostí a také na osobní a sociální dovednosti, přinášejí lepší výsledky a příznivější dopad v průběhu života. Zároveň je ale nezbytné zapojení rodičů. V mnoha zemích je nutné zajistit dostatečné množství speciálně vyškolených učitelů předškolní výuky.

Základní a středoškolské vzdělávání: zlepšování kvality základního vzdělání pro všechny

Systémy odborného vzdělávání a přípravy musí zajistit základní vzdělávání a klíčové dovednosti pro všechny, ale obzvláště důležité je to u některých znevýhodněných skupin a také v zemích EU, které se starají o velké množství migrantů a příslušníků etnických menšin.
Většina výzkumníků zastává názor, že diferenciace* žáků v raném věku zhoršuje dopad socioekonomického postavení na dosaženou úroveň vzdělání a z dlouhodobého hlediska nezvyšuje účinnost. Posunutí diferenciace na úroveň vyššího středního vzdělávání, s možností změnit školu, může omezit segregaci a podpořit spravedlnost, aniž by se oslabila účinnost.
Místní autonomie institucí a ústřední systémy odpovědností mohou zlepšit výkon studentů, ale pouze za předpokladu, že je plně integrován závazek vůči spravedlnosti.
Nejdůležitějšími faktory v oblasti účinnosti a spravedlnosti jsou kvalita, zkušenosti a motivace učitelů, kteří hrají klíčovou úlohu v účasti těch nejvíce znevýhodněných osob. Prioritou by mělo být vytváření náborových politik, které zajišťují vysoce kvalitní výuku pro znevýhodněné žáky.

Vysokoškolské vzdělání: zlepšení investic a rozšiřování účasti

Volný přístup k vysokoškolskému vzdělání nutně není zárukou spravedlnosti. Za účelem posílení účinnosti i spravedlnosti musí země EU vytvořit vhodné podmínky a podněty pro vytváření vyšších investic z veřejných a soukromých zdrojů. K tomu patří, kde je to vhodné, poplatky za vzdělání spolu s finančními opatřeními pro znevýhodněné.
Vysokoškolské instituce musí nabídnout širší škálu kurzů a motivačních prvků, aby reagovaly na stále rozmanitější sociální a hospodářské potřeby.
Země v EU musí v rámci odborného školství a přípravy vytvořit jasné a rozmanité cesty, které povedou k dalšímu vzdělávání a zaměstnanosti. Musí také zlepšit veřejné školicí programy pro nezaměstnané osoby a znevýhodněné studující.

Opatření ze strany EU

Při řešení těchto problémů hrají země EU zásadní roli. EU zároveň zajišťuje, aby rozmanité systémy odborného vzdělávání a přípravy těžily ze sdílení osvědčených postupů, zvláště ohledně předškolního vzdělávání.
Program v oblasti celoživotního učení podporuje mobilitu milionů jednotlivců, poskytuje jim nové dovednosti a pomáhá jim přizpůsobit se evropskému trhu práce. Využívá také strukturální fondy EU pro reformy systémů a projekty za účelem rozvoje oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

KONTEXT

Účinnost a spravedlnost jsou ústřední faktory pro naplnění cílů EU v rámci opatření, která byla přijata pro podporu růstu a zaměstnanosti, jako je lisabonský program a nejnověji také strategie Evropa 2020.

KLÍČOVÉ POJMY

Účinnost: vztah mezi vstupy a výstupy v daném procesu. Systémy jsou účinné, pokud vstupy přinášejí maximální výstupy. Účinnost se ve vzdělávacích systémech obvykle měří pomocí testů a zkoušek, zatímco jejich účinnost ve vztahu k širší společnosti a ekonomice se měří prostřednictvím míry návratnosti u jednotlivců a společnosti jako celku.

Spravedlnost: míra, ve které mohou jednotlivci využívat vzdělávání a odbornou přípravu, pokud jde o příležitosti, přístup, zacházení a výsledky. Spravedlivé vzdělávací systémy zajišťují, že výsledky nezávisí na socioekonomickém postavení ani na dalších znevýhodňujících faktorech ve vzdělávání, jako je pohlaví, příslušnost k etnické menšině, zdravotní postižení a regionální rozdílnost, a všímají si specifických vzdělávacích potřeb jednotlivců.

Diferenciace: rozdělování dětí do odlišných typů škol na základě schopností před 13. rokem života. Přestože nutně nezahrnuje dělení na odbornou a akademickou dráhu, v praxi to tak nakonec často je. Tato definice nezahrnuje seskupování žáků v rámci stejné školy, ke kterému patří přizpůsobení učebních osnov různým skupinám dětí na základě schopností.

HLAVNÍ DOKUMENT

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část první – Zásady – Hlava II – Obecně použitelná ustanovení – Článek 9 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 53)

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava XII – Všeobecné a odborné vzdělávání, mládež a sport – Článek 165 (bývalý článek 149 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 120–121)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o účinnosti a spravedlnosti v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy (KOM(2006) 481 v konečném znění, 8.9.2006).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25–35)

Závěry Rady o předškolním vzdělávání a péči: nejlepší start do života pro všechny naše děti (Úř. věst. C 175, 15.6.2011, s. 8–10)

Sdělení Komise – předškolní vzdělávání a péče: Nejlepší start do života pro všechny naše děti (KOM(2011) 66 v konečném znění, 17.2.2011)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. září 2007 o účinnosti a spravedlnosti v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy (Úř. věst. C 219E, 28.8.2008, s. 300–306)

Stanovisko Výboru regionů o účinnosti a spravedlnosti v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy a o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (Úř. věst. C 146, 30.6.2007, s. 77–84)

Poslední aktualizace 22.03.2018