Evropský prostor celoživotního učení

Pro usnadnění přechodu ke znalostní společnosti podporuje Komise vytvoření strategií a specifických činností pro celoživotní učení, a to s cílem vytvořit evropský prostor celoživotního učení. Tento cíl je zásadní součástí Lisabonské strategie, zejména programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Členské státy se zavázaly vytvořit příslušné strategie do roku 2006.

AKT

Communication from the Commission of 21 November 2001 on making a European area of lifelong learning a reality [COM(2001) 678 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2001 o realizaci evropského prostoru celoživotního učení (COM(2001) 678 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)).

PŘEHLED

Budoucnost Evropy závisí na tom, do jaké míry budou její občané schopni čelit hospodářským a sociálním výzvám. Evropský prostor celoživotního učení umožní občanům usilujícím o učení volně se pohybovat mezi možnostmi učení, pracovními místy, regiony a zeměmi. Celoživotní učení se proto zaměřuje na učení od předškolního vzdělávání po důchod („od kolébky do hrobu“) a zahrnuje všechny formy vzdělávání (formální, informální nebo neformální).

V kontextu strategického cíle stanoveného lisabonskou Evropskou radou v březnu 2000, totiž umožnit Evropské unii (EU), aby se stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, je vůdčí zásadou rámce pro integrovanou politickou spolupráci „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ právě celoživotní učení, a to v koordinaci s příslušnými prvky politik v oblasti mládeže, zaměstnanosti, sociálního začleňování a výzkumu. Nové integrované pokyny přijaté v roce 2005 ve spojení s Lisabonskou strategií také obsahují cíl v podobě celoživotního učení.

Hlavním zaměřením strategií musí být ústřední úloha studujících, důležitost rovných příležitostí, kvalita a význam možností učení. Potom se celoživotní učení stane v Evropě realitou.

Složky strategie v oblasti celoživotního učení

Na setkáních Evropské rady, které následovaly po setkání ve Feiře v roce 2000, bylo zdůrazněno, že je nutné provádět koherentní a komplexní strategie. Členské státy se zavázaly, že takové strategie zavedou do roku 2006.

Toto sdělení stanoví stavební bloky takových strategií s cílem pomoci členským státům a dalším aktérům. Transformace tradičních systémů je prvním krokem k tomu, aby každý měl přístup k celoživotnímu učení. Další stavební bloky byly stanoveny s ohledem na potřebu:

Priority opatření strategie v oblasti celoživotního učení

Jak toto sdělení zdůraznilo, pro realizaci evropského prostoru celoživotního učení je nezbytné

Komise, Evropský parlament a další evropské instituce, členské státy, země EHP (Evropského hospodářského prostoru), kandidátské země, sociální partneři, nevládní organizace a mezinárodní organizace jsou vyzýváni, aby na cíli rozvíjet celoživotní učení spolupracovali. Sdělení Komise proto navrhuje vytvoření databáze osvědčených postupů, informací a zkušeností v této oblasti a také vytvoření skupiny na vysoké úrovni skládající se ze zástupců ministerstev zodpovědných za celoživotní učení s cílem navázat na koordinaci mezi rozhodovacími úrovněmi (Společenství, vnitrostátní, regionální a místní).

Provádění bude zajištěno pomocí programů, nástrojů, sítí a omezeným počtem indikátorů.

Na setkání Rady v Barceloně v březnu 2002 byl na toto téma představen příspěvek. V roce 2003 Komise vytvořila zprávu o pokroku v členských zemích a na úrovni Společenství v oblasti celoživotního učení. Tehdy bylo rozhodnuto o tom, že na dosavadní výsledky naváže dvouroční zpráva o provádění programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“.

Kontext

Evropská rada na setkání ve Feiře v červnu 2000 požádala Komisi a členské státy o vytvoření koherentní strategie, která by všem Evropanům umožnila získat přístup k celoživotnímu učení. Memorandem o celoživotním učení byla zahájena široká konzultace na evropské úrovni. Toto sdělení je výsledkem této rozpravy, do níž se v letech 2000 a 2001 zapojilo přibližně 12 000 lidí v členských zemích, zemích EHP, kandidátských zemích, institucích Společenství, organizacích sociálních partnerů a nevládních organizacích.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Lepší začlenění celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení (Úřední věstník C 319 ze dne 13.12.2008). Toto usnesení klade důraz na nutnost posilovat aktivní provádění politiky v oblasti poradenství v rámci národních strategií v oblasti celoživotního učení. Usnesení stanoví čtyři prioritní oblasti pro celoživotní poradenství, které mají zlepšit:

S cílem zlepšit poskytování celoživotního poradenství je nutné zorganizovat výměnu informací o vnitrostátních politikách a postupech a také řádné sledování a hodnocení jejich provádění. Kromě toho je nutné dále podporovat spolupráci na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Proto je možné využívat Program celoživotního učení, evropské strukturální fondy, Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropskou nadaci odborného vzdělávání.

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úřední věstník L 394 ze dne 30.12.2006).

Toto doporučení navrhuje referenční nástroj pro identifikaci klíčových schopností pro celoživotní učení.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (Úřední věstník L 327 ze dne 24. 11. 2006).

Council Resolution of 27 June 2002 on lifelong learning [Official Journal C 163 of 9.7.2002] (Usnesení Rady ze dne 27. července 2002 o celoživotním učení).

Rada vítá sdělení Komise z listopadu 2001 o „realizaci evropského prostoru celoživotního učení“. Vítá také fakt, že toto sdělení definovalo celoživotní učení jako jednu z vůdčích zásad vzdělávání a odborné přípravy.

Poslední aktualizace: 03.06.2009