Účelem směrnice je provádění rovného zacházení s muži a ženami s cílem rozšířit zásadu rovného zacházení nad rámec trhu práce a pracovního života do dalších oblastí každodenního života.

Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

Směrnice stanoví rámec boje proti diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.

Směrnice se vztahuje na zboží a služby, které jsou nabízeny veřejnosti bez ohledu na dotčené osoby (tedy ať jsou osobní okolnosti příjemce služby jakékoli) a které jsou nabízeny mimo soukromou a rodinnou sféru. Výrazem „služby“ se myslí služby poskytované za finanční odměnu.

Rozdílné zacházení lze přijmout pouze tehdy, je-li odůvodněno legitimním cílem, jako je například ochrana obětí násilí spojeného s příslušností k pohlaví (například v případě zřizování útulků pro ženy), svoboda sdružování (například členství v nesmíšených soukromých klubech) a pořádání nesmíšených sportovních činností. Nicméně jakékoliv omezení musí být vhodné a nezbytné.

Zásada rovného zacházení nevylučuje pozitivní diskriminaci s cílem předcházet nerovnostem v souvislosti s pohlavím v oblasti zboží a služeb.

Směrnice stanoví pouze minimální požadavky, aby země EU mohly zachovat vyšší nebo rozsáhlejší úrovně ochrany.

Používání v oblasti pojištění: směrnice zakazuje používat pohlaví při výpočtu výše pojistného a v pojistném plnění v pojistných smlouvách podepsaných po 21. prosinci 2007.

Nicméně směrnice umožňovala zemím EU tento zákaz neuplatňovat v případech, kdy pohlaví bylo jediným z rozhodujících faktorů při hodnocení rizik a na základě příslušných pojistně-matematických a statistických údajů. Soudní dvůr Evropské unie však ve svém rozhodnutí v případě Test-Achats (C-236/09) prohlásil za neplatnou výjimku ze zásady rovného zacházení, která umožňovala zemím EU rozlišovat mezi muži a ženami s ohledem na výší pojistného a v pojistném plnění, a to s účinností od 21. prosince 2012.

Proto pro všechny nové smlouvy podepsané po tomto datu platí zásada stejné výše pojistného a stejného pojistného plnění pro obě pohlaví. Pro podporu provádění rozhodnutí Soudního dvora přijala Komise pokyny k uplatňování směrnice v pojišťovnictví.

Náklady související s těhotenstvím a mateřstvím nesmí v žádném případě vést k rozdílům ve výši pojistného a pojistného plnění.

Subjekty podporující rovné zacházení: každá země EU pověří jeden nebo více subjektů podporou a sledováním rovného zacházení s muži a ženami na vnitrostátní úrovni. Tyto subjekty jsou zodpovědné za i) poskytování nezávislé pomoci obětem, ii) provádění nezávislých studií, iii) zveřejňování nezávislých zpráv a podávání doporučení.

Ochrana práv obětí: směrnice zavazuje země EU zajistit, aby oběti měly přístup k soudnímu a/nebo správnímu řízení na ochranu jejich práv a aby oběti mohly získat náležité vyrovnání nebo náhrady. Sdružení, organizace a jiné právnické osoby s oprávněným zájmem by měly být také zmocněny účastnit se soudního a/nebo správního řízení, aby oběti mohly chránit svá práva a získat náležité vyrovnání nebo náhrady.

Pokud skutečnosti předložené před soudem podporují předpoklad existence diskriminace, je na obžalovaném, aby dokázal, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení (vyvracení obvinění).

Země EU musí dále zavést sankce pro případ porušení zásady rovného zacházení.

Tato směrnice vstoupila v platnost dne 21. prosince 2004 a měla být provedena do právních předpisů zemí EU nejpozději do 21. prosince 2007.

Rovnost mužů a žen je základní zásada Evropské unie stanovená v čl. 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii. Diskriminace na základě pohlaví může znamenat překážku v úplné a úspěšné integraci mužů a žen do hospodářského a sociálního života.

Přímá diskriminace: když se s nějakou osobou z důvodu pohlaví zachází ve srovnatelné situaci méně příznivým způsobem než s jinou osobou.

Nepřímá diskriminace: když jsou v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže takové ustanovení, kritérium nebo praxe jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné.

Obtěžování: když dojde k nežádoucímu chování souvisejícímu s pohlavím osoby, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.

Sexuální obtěžování: když dojde k nežádoucímu chování sexuální povahy, vyjádřenému verbální, neverbální nebo fyzickou formou, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.

ODKAZY

Akt	Vstup v platnost	Provedení v členských státech	Úřední věstník
Směrnice 2004/113/ES	21. 12. 2004	21. 12. 2007	Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37-43