Úloha vnitrostátních parlamentů ve věcech EU
PŘEHLED
ÚVOD
Lisabonská smlouva znamená důležitý krok v úloze, kterou hrají vnitrostátní parlamenty ve věcech EU, protože poprvé uvádí v jednom ustanovení (článku 12 Smlouvy o Evropské unii – SEU) různé způsoby, jak mohou vnitrostátní parlamenty „aktivně přispívat k dobrému fungování EU“. Jejich účast je zajištěna 4 hlavními způsoby:
— |
získávají informace a dokumenty,
|
— |
zajišťují dodržování zásady subsidiarity,
|
— |
podílejí se na mechanismech hodnocení provádění politik v prostoru svobody, bezpečnosti a práva,
|
— |
podílejí se na postupech pro přijímání změn Smluv.
|
INFORMACE
Vnitrostátním parlamentům musí být povinně předkládány:
— |
— |
— |
sdělení*,
|
— |
roční pracovní program a všechny ostatní nástroje legislativního plánování nebo politik,
|
— |
návrhy legislativních aktů,
|
— |
pořady jednání a výsledky zasedání Rady,
|
— |
výroční zpráva Účetního dvora EU,
|
— |
výroční zpráva Komise o provádění zásad upravujících výkon pravomoci EU,
|
— |
hodnocení provádění politik EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
|
Dále jsou vnitrostátní parlamenty informovány o návrzích na změny Smluv řádným postupem pro přijímání změn a o žádostech o přistoupení k EU.
PŘEZKUM SUBSIDIARITY
Protokol o použití zásad subsidiarity a proporcionality umožňuje vnitrostátním parlamentům vydávat odůvodněná stanoviska, pokud usoudí, že návrh právního aktu EU nesplňuje zásadu subsidiarity. Všechna odůvodněná stanoviska by měla být zohledněna orgány zahrnutými do legislativního procesu. Další důsledky pro legislativní návrh vyplývají z jejich počtu.
Protokol uděluje každému vnitrostátnímu parlamentu 2 hlasy (je-li dvoukomorový, každé komoře jeden). Pokud podaná odůvodněná stanoviska představují nejméně jednu třetinu všech hlasů, musí Komise svůj návrh přezkoumat a může rozhodnout, jestli ho zachová, změní, nebo jej stáhne. Tento limit se snižuje na jednu čtvrtinu hlasů u návrhů souvisejících se soudní spoluprací v trestních věcech a s policejní spoluprací. Pokud podaná odůvodněná stanoviska představují většinu hlasů a Komise se rozhodne návrh zachovat, musí Evropský parlament a Rada zvážit, jestli návrh splňuje zásadu subsidiarity před ukončením prvního čtení.
Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat o žalobách týkajících se porušení zásady subsidiarity některým legislativním aktem, které podala země EU nebo které země EU předala v souladu se svým právním řádem jménem svého vnitrostátního parlamentu či některé jeho komory.
ZVLÁŠTNÍ ÚLOHA V PROSTORU SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA
Vnitrostátní parlamenty mají zvláštní úlohu v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Podílejí se na hodnocení činnosti Eurojustu a na politické činnosti Europolu.
Vnitrostátní parlamenty navíc disponují právem podat námitku proti rozhodnutím Rady přijatým řádným legislativním postupem (kvalifikovanou většinou Rady) týkajícím se některých aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které se v současnosti řídí zvláštním legislativním postupem jednomyslným rozhodnutím Rady (překlenovací ustanovení v článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie).
PODÍL NA POSTUPU ZMĚN SMLUV
Mimoto Lisabonská smlouva plně zapojuje vnitrostátní parlamenty do postupu změn Smluv, jak je popsán níže.
— |
V rámci řádného a zjednodušeného postupu pro přijímání změn vstoupí změny Smluv v platnost až po ratifikaci (nebo schválení u zjednodušeného postupu) všemi zeměmi EU v souladu s jejich ústavními předpisy, které obvykle vyžadují ratifikaci parlamentem.
|
— |
V rámci řádného postupu pro přijímání změn se svolává konvent, který je kromě jiných členů složený ze zástupců vnitrostátních parlamentů a který přezkoumá návrhy změn a přijme doporučení.
|
— |
Podle všeobecného překlenovacího ustanovení článku 48(7) SEU se iniciativa Evropské rady přejít od zvláštního legislativního postupu k řádnému legislativnímu postupu nebo od jednomyslného rozhodování k rozhodování kvalifikovanou většinou musí oznámit vnitrostátním parlamentům a nemůže být přijata, vysloví-li některý vnitrostátní parlament ve lhůtě do šesti měsíců od tohoto oznámení svůj nesouhlas.
|
KONFERENCE PARLAMENTNÍCH VÝBORŮ PRO ZÁLEŽITOSTI UNIE (COSAC)
Od roku 1989 se poslanci vnitrostátních parlamentních výborů pro záležitosti EU a poslanci Evropského parlamentu scházejí každých šest měsíců v rámci Konference výborů pro záležitosti Unie, známější pod francouzskou zkratkou COSAC, hlavně za účelem výměny informací a osvědčených postupů a k diskusi o tématech společného evropského zájmu.
Úloha COSAC je potvrzena v Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v EU, který uvádí, že COSAC může Evropskému parlamentu, Radě a Komisi dávat veškeré podněty, které považuje za účelné.
KLÍČOVÉ POJMY
* Sdělení je politický dokument bez právní závaznosti. Komise přistoupí k uveřejnění sdělení tehdy, když chce vyložit svůj vlastní názor na aktuální otázku. Sdělení nemá žádné právní účinky (definice Evropské soudní sítě).
KONTEXT
Pro další informace:
— |
— |
Konference parlamentních výborů pro záležitosti Unie (COSAC) – (s odkazy na všech 41 komor)
|
— |
— |
Poslední aktualizace 20.10.2015