Mezinárodní smluvní akty EU
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Článek 216 Smlouvy o fungování Evropské unie
Článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie
CO SMLOUVY EU ŘÍKAJÍ O SMLUVNÍCH AKTECH EU?
HLAVNÍ BODY
Mezinárodní dohody (úmluvy, smlouvy)
Mezinárodní dohody jsou uzavírány mezi EU na straně jedné a jiným subjektem veřejného mezinárodního práva, tj. státem nebo mezinárodní organizací, na straně druhé. Článek 216 Smlouvy o fungování EU (SFEU) uvádí výčet případů, ve kterých je EU oprávněná tyto dohody uzavírat. Poté, co jsou dojednány a podepsány, v závislosti na dotčené záležitosti mohou vyžadovat ratifikaci aktem sekundárního práva.
Kromě toho jsou mezinárodní dohody se zeměmi mimo EU nebo s mezinárodními organizacemi také nedílnou součástí práva EU. Tyto dohody jsou oddělené od primárního práva a sekundárního práva a tvoří kategorii zvláštní právo. Podle některých rozsudků SDEU mohou mít někdy přímý účinek a jejich právní síla je nadřazená sekundární legislativě, která jim proto musí odpovídat.
Kromě toho článek 207 SFEU upravuje obchodní politiku EU – klíčovou vnější pravomoc EU a ústřední prvek jejích vztahů se zbytkem světa.
Jako příklad mezinárodních dohod lze uvést:
Pokud záležitost dohody nespadá do výhradní pravomoci EU, musí dohodu podepsat i země EU. Takovým dohodám se říká smíšená smlouva. To znamená, že vedle samotné EU se smluvními stranami vůči smluvním stranám, které nejsou členy EU, stávají i země EU. Smíšené smlouvy mohou též požadovat, aby byl přijat vnitřní akt EU o rozdělení povinností mezi země EU a EU.
HLAVNÍ DOKUMENTY
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá: Vnější činnost Unie – Hlava V: Mezinárodní dohody – článek 216 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 144)
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá: Vnější činnost Unie – Hlava II: Společná obchodní politika – Článek 207 (bývalý článek 133 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 140–141)
Poslední aktualizace 13.03.2020