Evropský parlament
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Článek 14 Smlouvy o Evropské unii
Články 223–234 Smlouvy o fungování EU – úloha, složení a fungování Evropského parlamentu
Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách
Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách
CO JE CÍLEM ČLÁNKŮ SMLUV EU, AKTU A ROZHODNUTÍ?
- Článek 14 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 223 až 234 Smlouvy o fungování EU (SFEU) stanoví úlohu, pravomoci, složení, mandát a postup voleb do Evropského parlamentu (dále jen Parlament).
- Akt o volbě, který původně pochází z roku 1976 a byl několikrát změněn (zejména v souladu s přezkumy smluv EU a s přistoupením nových členských států EU), stanoví pravidla voleb poslanců Parlamentu na základě přímého všeobecného volebního práva.
- Rozhodnutí (EU, Euratom) 2018/994 (které dosud nevstoupilo v platnost) aktualizuje akt o volbě z roku 1976 a usiluje o:
- podpoření účasti občanů,
- posílení evropského rozměru voleb,
- úpravu volebních prahů a
- lepší provádění voleb, zejména umožněním alternativních volebních metod a zefektivněním spolupráce mezi vnitrostátními orgány.
KLÍČOVÉ BODY
Parlament je jediným orgánem Evropské unie (EU), který je přímo volen občany EU a slouží jejich zájmům. Zastupuje tedy téměř 450 milionů občanů EU a v tomto smyslu ztělesňuje demokratickou moc. Sídlí ve francouzském Štrasburku. Poslanci EP jsou voleni v přímých volbách (od roku 1979) na období pěti let ve svobodném a tajném hlasování a pro každý členský stát je stanoven určitý daný počet poslanců. Parlament v dnešní podobě je ve skutečnosti výsledkem spojení tří bývalých shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o jednotných orgánech z roku 1965 – viz shrnutí).
Pravomoci
Pravomoci Parlamentu se vyvíjely prostřednictvím postupných revizí smluv EU. Patří sem:
- Rozhodovací pravomoc (pravomoc projednávat návrhy právních předpisů):
- vykonávání zákonodárné moci společně s Radou ve většině oblastí, v nichž má EU pravomoc,
- právo požádat Evropskou komisi o předložení legislativního návrhu (článek 225 SFEU),
- rozhodování o rozpočtu EU společně s Radou,
- vnější činnost EU (rozhodnutí EU o uzavírání dohod s jinými zeměmi), která vyžaduje buď souhlas Parlamentu, nebo konzultaci s ním.
- Kontrolní pravomoc nad orgány EU s výkonnou mocí (Radou a Komisí), zejména zajištěním politické kontroly nad Komisí (návrhem na vyslovení nedůvěry) nebo položením otázek k ústnímu či písemnému zodpovězení Radě. Parlament může také vykonávat kontrolní pravomoc nad jinými orgány EU, jako je třeba Evropská centrální banka (článek 284 SFEU).
- Jmenovací pravomoc ve formě účasti na jmenování komisařů, členů Účetního dvora a veřejného ochránce práv.
Pravomoci
Tvorba právních předpisů
- V rámci řádného legislativního postupu (článek 294 SFEU) mají Parlament a Rada rovné postavení. Tento postup se používá ve většině oblastí politiky, včetně:
- dopravy,
- životního prostředí,
- zemědělství,
- energetické bezpečnosti,
- přistěhovalectví,
- spravedlnosti,
- veřejného zdraví.
- Parlament se také podílí na přijímání aktů přijatých v rámci zvláštních legislativních postupů, a to tím, že vydá stanovisko (postup konzultace) nebo udělí souhlas (postup souhlasu).
- Souhlas Parlamentu je nutný pro četné druhy dohod se zeměmi mimo EU nebo s mezinárodními organizacemi, jako jsou dohody o přidružení nebo dohody v oblastech spadajících do řádného legislativního postupu (např. obchodní dohody). Parlament musí být také konzultován v případě všech dalších druhů mezinárodních dohod (článek 218 SFEU).
Rozpočet
Parlament má rovnocenné postavení s Radou během celého procesu přijímání ročního rozpočtu EU. Rozpočtový proces sestává z jednoho čtení v Parlamentu a jednoho čtení v Radě, jinak se svolá dohodovací výbor s cílem dosáhnout dohody ohledně společného návrhu (článek 314 SFEU).
Dohled nad výkonnou mocí
Parlament může podnikat, pokud jde o Komisi, která představuje výkonnou moc v EU, řadu kontrolních kroků:
Revize smluv
- Právo podnětu umožňuje Parlamentu navrhovat revizi smluv (článek 48 SEU).
- Podílí se na činnosti konventu, který přezkoumá návrhy předložené v rámci řádného postupu pro přijímání změn smluv.
- Musí být konzultován ohledně úprav smluv v rámci zjednodušeného postupu pro přijímání změn.
Volební pravidla
Akt EU o volbě z roku 1976 je založen na společných zásadách EU, ale také uznává význam vnitrostátních pravidel v oblasti volebních postupů.
- Členské státy EU musejí použít poměrný volební systém, ale mají možnost volby, zda použijí systém kandidátních listin, nebo jeden převoditelný hlas.
- Volby musejí být všeobecné a přímé a probíhat svobodným a tajným hlasováním. V daných volbách do Parlamentu mohou lidé volit pouze jednou.
- Každý členský stát EU může stanovit horní hranici pro výdaje na volební kampaň kandidátů.
- Členské státy mohou vytvořit volební obvody nebo se rozhodnout, jak dále rozdělí volební oblast, pod podmínkou, že zachovají poměrnost volebního systému. Mohou také stanovit prahy pro přidělování mandátů, avšak nejvýše 5 %.
- Poslanci EP hlasují jednotlivě a osobně. Nemohou být vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.
- Od voleb v roce 2004 nesmějí být poslanci EP současně poslanci svého vnitrostátního parlamentu (kromě dočasných výjimek pro Spojené království a Irsko, jejichž platnost nyní již skončila). Úřad poslance EP se rovněž považuje za neslučitelný s výkonem úřadu člena vlády některého členského státu, člena Komise, soudce Soudního dvora EU, člena rady Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, člena Účetního dvora, člena Evropského hospodářského a sociálního výboru nebo Evropského výboru regionů nebo veřejného ochránce práv.
- Členské státy mají své vlastní postupy, jak obsadit místo poslance, pokud se uvolní v důsledku rezignace, úmrtí nebo zbavení mandátu.
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2018/994, jakmile ho schválí každý členský stát v souladu se svými příslušnými ústavními požadavky, má zavést následující změny:
- pokud se použije systém kandidátních listin, budou muset dotčené členské státy stanovit minimální práh ve výši od 2 % do 5 % platných hlasů pro přidělování mandátů ve volebních obvodech s více než 35 křesly,
- bude zavedena minimální lhůta pro sestavení kandidátek v délce nejméně tří týdnů přede dnem stanoveným příslušným členským státem pro pořádání parlamentních voleb,
- členské státy mohou umožnit, aby na hlasovacích lístcích byl zobrazen název nebo logo evropské politické strany, k níž jsou vnitrostátní politické strany nebo jednotliví kandidáti přidruženi,
- možnost zavést elektronické a korespondenční hlasování a možnost, aby členské státy přijaly nezbytná opatření, která umožní hlasovat ve volbách do Parlamentu občanům EU, kteří pobývají v zemích mimo EU,
- sankce za dvojí hlasování,
- určení kontaktního orgánu v každém členském státě, který bude odpovědný za výměnu údajů o voličích a kandidátech s kontaktními orgány v jiných členských státech.
Složení
Rozdělení mandátů mezi členské státy zohledňuje řadu faktorů:
- udržování uspokojivého poměru mezi počtem přidělených mandátů a počtem obyvatel daných členských států,
- to, aby se Parlament mohl věnovat důležitým politickým otázkám, a to i v případě členských států s menším počtem obyvatel,
- celkový počet poslanců Evropského parlamentu nesmí překročit určitý limit, aby tak nebyla narušena efektivita činnosti Parlamentu.
Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Parlamentu (čl. 14 odst. 2 SEU). Smlouvy stanoví základní pravidla ohledně složení Parlamentu:
- Parlament se skládá ze zástupců občanů EU,
- maximální počet členů Evropského parlamentu je 750, plus předseda Parlamentu,
- minimální počet mandátů na jeden členský stát je stanoven na 6,
- maximální počet mandátů na jeden členský stát je stanoven na 96,
- přidělení mandátů by mělo být založeno na zásadě „sestupné proporcionality“, což znamená, že čím větší je počet obyvatel země, tím více poslanců bude mít v Evropském parlamentu – ale zároveň každý poslanec Parlamentu z většího členského státu zastupuje více obyvatel než poslanci z menšího členského státu.
PŘEHLED
Smlouva |
Články |
Předmět |
Smlouva o Evropské unii (SEU) |
14 |
Úloha a složení Parlamentu |
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) |
223, 224, 225, 226, 227, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234 |
Fungování Parlamentu |
KONTEXT
Ode dne 31. ledna 2020, kdy Spojené království oficiálně vystoupilo z Evropské unie (brexit), zasedá v Evropském parlamentu 705 poslanců, tedy o 46 poslanců méně oproti předchozímu stavu.
HLAVNÍ DOKUMENTY
Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava III – Ustanovení o orgánech – Článek 14 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 22–23)
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 1–388)
Akt o volbě členů shromáždění ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5–11)
Viz konsolidované znění.
Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1–3)
Rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom zastupitelů členských států zasedajících v radě v souvislosti s Aktem o volbě členů shromáždění ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1–4)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Protokol (č. 6) o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 265)
Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (Úř. věst. L 165I, 2.7.2018, s. 1–3)
Poslední aktualizace 13.01.2021