Občanství Unie

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie

Článek 9 Smlouvy o Evropské unii

CO JE CÍLEM TĚCHTO ČLÁNKŮ?

Občanství Unie je právo stanovené v článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v článku 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Každý, kdo má státní příslušnost členského státu EU, je automaticky občanem Unie. Toto právo je tak zakotveno ve smlouvách Evropské unie (EU) a je klíčovým faktorem rozvoje evropské identity. Občanství Unie nenahrazuje občanství jednotlivých zemí EU. Je doplněním tohoto občanství a dává lidem zvláštní práva. Tato práva jsou dále upřesněna ve smlouvách, jakož i v Listině základních práv.

KLÍČOVÉ BODY

Lisabonská smlouva zavedla další formu veřejné účasti: občanskou iniciativu. Díky ní může jeden milion občanů pocházejících alespoň ze sedmi členských států požádat Komisi o předložení návrhu v jakékoli oblasti, v níž je oprávněna navrhovat právní akty.

KONTEXT

Další informace viz:

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část sedmá – Ustanovení obecná a závěrečná – Článek 20 (bývalý článek 17 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 56–57)

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii – Hlava II – Ustanovení o demokratických zásadách – Článek 9 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 20)

Poslední aktualizace 30.06.2021