28.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1

(1)

Sekuritizace představují významný prvek řádně fungujících finančních trhů, protože přispívají k diverzifikaci zdrojů financování úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“), k diverzifikaci jejich rizik a k uvolnění regulatorního kapitálu, který je poté možné převést, aby podporoval další půjčování, zejména financování reálné ekonomiky. Sekuritizace dále poskytují institucím a jiným účastníkům trhu další investiční příležitosti, čímž umožňují diverzifikovat portfolio a usnadňují tok prostředků podnikům a fyzickým osobám jak v jednotlivých členských státech, tak přes hranice v celé Unii. Tyto přínosy by se však měly posuzovat s ohledem na jejich potenciální náklady a rizika, včetně jejich dopadu na finanční stabilitu. Jak bylo zřejmé během první fáze finanční krize, která začala v létě roku 2007, chybné praktiky na trzích sekuritizace vedly k značným hrozbám ohrožujícím integritu finančního systému, zejména z důvodu nadměrné páky, neprůhledných a složitých struktur, které způsobovaly problematičnost stanovení cen, mechanického spoléhání na externí ratingy či vzniku rozporu mezi zájmy investorů a původců (dále jen „riziko zmocnění“).

(2)

V nedávných letech zůstával objem emisí sekuritizací v Unii na úrovni nižší než předkrizové, a to z několika důvodů, včetně stigmatu, které obecně na těchto transakcích ulpívá. Aby se zabránilo opětovnému vzniku okolností, jež vyústily ve finanční krizi, by oživení trhů sekuritizace mělo vycházet ze správných a obezřetných tržních praktik. Za tím účelem stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (4) základní prvky celkového rámce sekuritizace, s kritérii pro identifikaci jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (dále jen „STS sekuritizace“) a systémem dohledu pro sledování správného používání těchto kritérií původci, sponzory, emitenty a institucionálními investory. Uvedené nařízení dále stanovuje soubor obecných požadavků v oblasti ponechání si rizika, náležité péče a zpřístupňování informací pro všechna odvětví finančních služeb.

(3)

V souladu s cíli nařízení (EU) 2017/2402 by měly být regulatorní kapitálové požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5) pro instituce, které jsou původci nebo sponzory sekuritizace či které do sekuritizací investují, změněny tak, aby náležitě odrážely specifické vlastnosti STS sekuritizací, jestliže takové sekuritizace rovněž splňují dodatečné požadavky stanovené v tomto nařízení, a řešily nedostatky, které se vyjevily během finanční krize, totiž mechanické spoléhání na externí ratingy, nepřiměřeně nízké váhy rizik u sekuritizovaných tranší s vysokým ratingem a naopak nadměrně vysoké váhy rizik u tranší s nízkým ratingem a dále nedostatečná citlivost vůči rizikům. Dne 11. prosince 2014 zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) dokument „Revisions to the securitisation framework“ (dále jen „revidovaný basilejský rámec“), který definuje různé změny regulatorních kapitálových standardů týkajících se sekuritizace, jež právě tyto nedostatky řeší. Dne 11. července 2016 zveřejnil BCBS aktualizovaný standard pro regulatorní kapitálové zacházení se sekuritizovanými expozicemi, který zahrnuje regulatorní kapitálové zacházení pro „jednoduché, transparentní a srovnatelné“ sekuritizace. Těmito standardy se mění revidovaný basilejský rámec. Změny nařízení (EU) č. 575/2013 by měly ustanovení revidovaného basilejského rámce v platném znění brát v úvahu.

(4)

Kapitálové požadavky na pozice v sekuritizaci podle nařízení (EU) č. 575/2013 by měly u všech institucí vycházet ze stejných metod výpočtu. V první řadě a v zájmu vyloučení jakékoli formy mechanického spoléhání na externí ratingy by instituce měla používat vlastní výpočet regulatorních kapitálových požadavků, má-li povolení uplatnit přístup založený na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“) pro expozice stejného druhu, jako jsou podkladové expozice sekuritizace, a je-li schopna vypočítávat regulatorní kapitálové požadavky ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány („KIRB“), v každém případě pak s výhradou určitých předem definovaných vstupů (sekuritizační přístup IRB, dále jen „přístup SEC-IRBA“). Standardizovaný přístup k sekuritizaci (dále jen „přístup SEC-SA“) by pak měl být k dispozici pro instituce, které ve vztahu ke svým pozicím v určité sekuritizaci nemohou využívat přístup SEC-IRBA. Přístup SEC-SA by měl vycházet ze vzorce, jenž jako vstup používá kapitálové požadavky, které by byly podle standardizovaného přístupu k sekuritizaci vypočítány ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány („KSA“). Pokud nejsou první dva přístupy k dispozici, měly by mít instituce možnost uplatnit přístup k sekuritizaci na základě externího ratingu (dále jen „přístup SEC-ERBA“). Podle přístupu SEC-ERBA by měly být kapitálové požadavky přiřazeny sekuritizovaným tranším na základě jejich externího ratingu. Instituce by však vždy měly používat přístup SEC-ERBA jako záložní přístup, není-li pro tranše STS sekuritizací s nízkým ratingem a některé tranše STS sekuritizací se středním ratingem určené pomocí vhodných parametrů k dispozici přístup SEC-IRBA. Pro sekuritizace jiné než STS sekuritizace by použití přístupu SEC-SA po přístupu SEC-IRBA mělo být dále omezeno. Příslušné orgány by dále měly mít možnost zakázat použití přístupu SEC-SA, není-li tento přístup s to odpovídajícím způsobem řešit rizika, která sekuritizace představuje pro solventnost příslušné instituce nebo finanční stabilitu. Po oznámení příslušnému orgánu by instituce měly mít možnost použít přístup SEC-ERBA vůči všem sekuritizacím s ratingem, které drží, pokud nemohou použít přístup SEC-IRBA.

(5)

U sekuritizací se ve vyšší míře než u jiných finančních aktiv vyskytuje riziko zmocnění a riziko modelu, což vyvolává určitou míru nejistoty při výpočtu kapitálových požadavků na sekuritizace i poté, co byly vzaty v úvahu všechny příslušné rizikové faktory. V zájmu adekvátního zachycení těchto rizik by nařízení (EU) č. 575/2013 mělo být změněno tak, aby byla pro všechny sekuritizované pozice stanovena minimální 15 % úroveň rizikové váhy. Resekuritizace se však vyznačují větší mírou složitosti a rizikovosti, proto jsou podle nařízení (EU) 2017/2402 povoleny pouze některé jejich formy. Kromě toho by pozice v resekuritizacích měly podléhat ještě konzervativnějšímu výpočtu regulatorního kapitálu a 100 % minimální úrovni rizikové váhy.

(6)

Po instituci by se nemělo požadovat, aby uplatňovala na pozici s vyšší předností vyšší rizikovou váhu, než jaká by se uplatnila, kdyby podkladové expozice držela přímo, což odráží přínos úvěrového posílení, jež pozice s vyšší předností získávají z tranší podřízených ve struktuře sekuritizace. Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo umožňovat „přístup se zohledněním“, podle kterého by sekuritizované pozici s vyšší předností měla být přidělena maximálně riziková váha rovnající se expozicí vážené průměrné rizikové váze platné pro podkladové expozice, a takový přístup by měl být k dispozici bez ohledu na to, zda příslušná pozice má, či nemá rating, a dále bez ohledu na přístup použitý pro podkladové seskupení (standardizovaný přístup nebo přístup IRB), s výhradou určitých podmínek.

(7)

Celkové omezení ve smyslu maximálních objemů rizikově vážených expozic je ve stávajícím rámci k dispozici pro instituce, které mohou vypočítat kapitálové požadavky pro podkladové expozice v souladu s přístupem IRB, jako kdyby takové expozice nebyly sekuritizovány (KIRB). Vzhledem k tomu, že proces sekuritizace snižuje riziko pojící se k podkladovým expozicím, by toto omezení mělo být k dispozici všem institucím, které jsou původci nebo sponzory, bez ohledu na to, jaký přístup využívají k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků pro pozice v sekuritizaci.

(8)

Jak upozornil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), ve své zprávě o kvalifikovaných sekuritizacích z července 2015, existují empirické důkazy týkající se selhání a ztrát, které ukazují, že STS sekuritizace vykazovaly během finanční krize vyšší výkony než jiné sekuritizace, což odráželo použití jednoduchých a transparentních struktur a pevně daných praktik realizace u STS sekuritizací, jež se pak vyznačovaly nižším úvěrovým a operačním rizikem i nižším rizikem zmocnění. Z tohoto důvodu je vhodné upravit nařízení (EU) č. 575/2013 tak, aby umožňovalo vhodnou a vůči riziku citlivou kalibraci STS sekuritizací, pokud rovněž splňují dodatečné požadavky na minimalizaci rizika, a to způsobem doporučeným orgánem EBA v uvedené zprávě, což především zahrnuje sníženou 10 % minimální úroveň rizikové váhy u pozic s vyšší předností.

(9)

Nižší kapitálové požadavky uplatňované na STS sekuritizace by měly být omezeny na sekuritizace, kde se vlastnictví podkladových expozic převádí na sekuritizační jednotku pro speciální účel (tradiční sekuritizace). Avšak institucím, které si ponechávají pozice s vyšší předností v syntetických sekuritizacích krytých podkladovým seskupením půjček pro malé a střední podniky, by mělo být rovněž umožněno uplatňovat na tyto pozice nižší kapitálové požadavky, které jsou k dispozici pro STS sekuritizace, pokud jsou takové transakce v souladu s určitými přísnými kritérii považovány za kvalitní, včetně kritérií pro způsobilé investory. Zejména by taková podmnožina syntetických sekuritizací měla požívat záruky nebo protizáruky buď od ústřední vlády nebo centrální banky členského státu nebo podpůrného subjektu, nebo od institucionálního investora za podmínky, že tato záruka nebo protizáruka je plně zajištěna složenou hotovostí v držení institucí, které jsou původci. Přednostním regulatorním kapitálovým zacházením pro STS sekuritizace, které by bylo k dispozici pro tyto transakce podle nařízení (EU) č. 575/2013, není dotčeno dodržování rámce Unie pro státní podporu stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (7).

(10)

Za účelem harmonizace výkonu dohledu v celé Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat, s ohledem na zprávu orgánu EBA, akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení podmínek převodu úvěrového rizika na třetí strany, pojmu „souměřitelný převod úvěrového rizika na třetí strany“ a požadavky na posouzení převodu úvěrového rizika příslušnými orgány, a to ve vztahu k tradičním i syntetickým sekuritizacím. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(11)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit přiměřenou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce specializovaným odborným znalostem, jimiž orgán EBA disponuje, by bylo účelné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi.

(12)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem EBA, pokud jde o to, co představuje přiměřeně konzervativní metodu pro měření objemu nevyčerpané části zálohových příslibů při výpočtu hodnoty expozice sekuritizované pozice, a pokud jde o upřesnění podmínek, za nichž mohou instituce vypočítat KIRB pro seskupení podkladových sekuritizací jako pro pohledávky nabyté za úplatu. Komise by měla tyto návrhy regulačních technických norem přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(13)

U zbytku regulatorních kapitálových požadavků na sekuritizace stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 by měly být provedeny pouze navazující změny nezbytné k tomu, aby nařízení odráželo nové pořadí přístupů a zvláštní ustanovení pro STS sekuritizace. Zejména ustanovení týkající se uznání převodu významného rizika a požadavků na externí úvěrové hodnocení by měla platit i nadále za zhruba stejných podmínek, jako je tomu v současnosti. Část pátá nařízení (EU) č. 575/2013 by však měla být celá zrušena, s výjimkou požadavku na zachování dodatečných rizikových vah, které by měly být uplatňovány u institucí, u nichž je zjištěno porušení kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402.

(14)

Je vhodné, aby se změny nařízení (EU) č. 575/2013 plynoucí z tohoto nařízení uplatňovaly na všechny sekuritizace držené institucí. Za účelem co největšího zmírnění přechodových nákladů a umožnění plynulého přechodu na nový rámec by instituce měly až do 31. prosince 2019 na všechny nesplacené sekuritizované pozice, které ke dni použitelnosti tohoto nařízení drží, uplatňovat předchozí rámec, totiž relevantní ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 ve znění platném přede dnem použitelnosti tohoto nařízení,

1)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

2)

V čl. 36 odst. 1 písm. k) se bod ii) nahrazuje tímto:

3)

Článek 109 se nahrazuje tímto:

„Článek 109

Zacházení se sekuritizovanými pozicemi

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro pozici, kterou drží v sekuritizaci, v souladu s kapitolou 5.“

4)

V článku 134 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, do maximální výše 1 250 % a vynásobí se nominální hodnotou zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem, čímž se získá hodnota rizikově vážené expozice. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace.“

5)

V čl. 142 odst. 1 se zrušuje bod 8.

6)

V článku 153 se odstavce 7 a 8 nahrazují tímto:

„7.   Kupující pohledávek za podniky nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.

8.   Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, přičemž součet výše očekávané ztráty vynásobené hodnotou 12,5 a objemu rizikově vážené expozice nesmí přesáhnout nominální hodnotu zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem vynásobenou hodnotou 12,5. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace. Na pozice v koši se použije riziková váha 1 250 %, pro které instituce nemůže určit rizikovou váhu v rámci přístupu IRB.“

7)

V článku 154 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Kupující retailových pohledávek nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.“

8)

V čl. 197 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:

9)

V části třetí hlavě II se kapitola 5 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 5

Sekuritizace

Oddíl 1

Definice a kritéria pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace

Článek 242

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

Článek 243

Kritéria pro STS sekuritizace způsobilé pro diferencované kapitálové zacházení

1.   Pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP, které se kvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, jsou způsobilé pro zacházení podle článků 260, 262 a 264, jsou-li splněny tyto požadavky:

V případě obchodních pohledávek se první pododstavec písm. b) nepoužije tam, kde je úvěrové riziko takových obchodních pohledávek plně zajištěno způsobilým zajištěním úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4, je-li poskytovatelem zajištění úvěrového rizika instituce, pojišťovna nebo zajišťovna. Pro účely tohoto pododstavce se pro určení toho, zda jsou obchodní pohledávky plně zajištěny a zda je splněno omezení koncentrace, použije pouze ta jejich část, která zůstane po zohlednění účinku jakékoli slevy z kupní ceny a nadměrné kolateralizace.

Ustanovení prvního pododstavce písm. b) se nepoužije v případě sekuritizovaných zbytkových hodnot pronájmu, nejsou-li vystaveny riziku refinancování nebo odprodeje v důsledku právně vymahatelného závazku třetí strany způsobilé podle čl. 201 odst. 1, že odkoupí nebo refinancuje expozici za určitou předem určenou částku.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a), uplatňuje-li instituce čl. 248 odst. 3 nebo má-li svolení uplatňovat metodu interního hodnocení podle článku 265, činí riziková váha, kterou by instituce přidělila likviditnímu příslibu plně zajišťujícímu komerční papír zajištěný aktivy vydaný v rámci programu ABCP, 100 % nebo méně.

2.   Pozice v sekuritizace jiné než program ABCP nebo transakce ABCP, které se kvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, jsou způsobilé pro zacházení podle článků 260, 262 a 264, jsou-li splněny tyto požadavky:

Oddíl 2

Uznání převodu významného rizika

Článek 244

Tradiční sekuritizace

1.   Instituce, která je původcem tradiční sekuritizace, může podkladové expozice vyjmout ze svého výpočtu objemů rizikově vážených expozic a, pokud je to vhodné, výše očekávaných ztrát, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

2.   Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno v kterémkoli z těchto případů:

Pokud případné snížení objemů rizikově vážených expozic, jehož by instituce, která je původcem, dosáhla sekuritizací podle písmen a) a b), není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech rozhodnout, že se významné úvěrové riziko nepovažuje za převedené na třetí strany.

3.   Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány povolit instituci, která je původcem, uznat převod významného úvěrového rizika ve vztahu k určité sekuritizaci, jestliže tato instituce v každém případě prokáže, že snížení kapitálových požadavků, jehož původce dosáhne touto sekuritizací, je odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany. Svolení lze udělit pouze v případě, že instituce splňuje obě tyto podmínky:

4.   Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky:

5.   Příslušné orgány informují EBA o případech, kdy rozhodly, že případné snížení objemů rizikově vážených expozic není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2, a o případech, kdy se instituce rozhodly uplatnit odstavec 3.

6.   EBA sleduje spektrum postupů dohledu ve vztahu k uznávání převodu významného rizika u tradičních sekuritizací v souladu s tímto článkem. EBA přezkoumá zejména:

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 2. ledna 2021. Komise může s ohledem na zprávu EBA přijmout podle článku 462 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním prvků uvedených v písm. a), b) a c) tohoto odstavce.

Článek 245

Syntetické sekuritizace

1.   Instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic a případně výši očekávaných ztrát pro podkladové expozice v souladu s články 251 a 252, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

2.   Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno v kterémkoli z těchto případů:

Pokud případné snížení objemů rizikově vážených expozic, jehož by instituce, která je původcem, danou sekuritizací dosáhla, není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech rozhodnout, že se významné úvěrové riziko nepovažuje za převedené.

3.   Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány povolit instituci, která je původcem, uznat převod významného úvěrového rizika ve vztahu k určité sekuritizaci, jestliže tato instituce v každém případě prokáže, že snížení kapitálových požadavků, jehož původce dosáhne touto sekuritizací, je odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí osoby. Svolení lze udělit pouze v případě, že instituce splňuje obě tyto podmínky:

4.   Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky:

5.   Příslušné orgány informují EBA o případech, kdy rozhodly, že případné snížení objemu rizikově vážených expozic není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2, a o případech, kdy se instituce rozhodly uplatnit odstavec 3.

6.   EBA sleduje spektrum postupů dohledu ve vztahu k uznávání převodu významného rizika u syntetických sekuritizací v souladu s tímto článkem. EBA přezkoumá zejména:

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 2. ledna 2021. Komise může s ohledem na zprávu EBA přijmout podle článku 462 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním prvků uvedených v písm. a), b) a c) tohoto odstavce.

Článek 246

Provozní požadavky na doložku o předčasném umoření

Pokud sekuritizace zahrnuje revolvingové expozice a doložku o předčasném umoření či obdobná ustanovení, platí předpoklad, že instituce, která je původcem, převedla významné úvěrové riziko, pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v článcích 244 a 245 a doložka o předčasném umoření, je-li aktivována:

Oddíl 3

Výpočet objemů rizikově vážených expozic

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 247

Výpočet objemů rizikově vážených expozic

1.   Pokud instituce, která je původcem, převedla významné úvěrové riziko spojené s podkladovými expozicemi sekuritizace v souladu s oddílem 2, může:

2.   Jestliže se instituce, která je původcem, rozhodla použít odstavec 1, vypočítá objemy rizikově vážených expozic stanovené v této kapitole pro pozice, které v dané sekuritizaci případně drží.

Jestliže instituce, která je původcem, nepřevedla významné úvěrové riziko nebo se rozhodla nepoužít odstavec 1, není povinna provádět výpočet objemů rizikově vážených expozic pro žádnou pozici, kterou v dané sekuritizaci případně drží, ale musí pokračovat v zahrnování podkladových expozic do výpočtu objemů rizikově vážených expozic a případně výše očekávaných ztrát, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

3.   Jestliže se expozice vztahuje na pozice v různých tranších v sekuritizaci, považuje se expozice spojená s každou tranší za samostatnou sekuritizovanou pozici. Má se za to, že poskytovatelé úvěrového zajištění pro sekuritizované pozice drží pozice v sekuritizaci. Sekuritizované pozice zahrnují expozice vůči sekuritizaci vyplývající z úrokových nebo měnových derivátových smluv, které instituce v rámci transakce uzavřela.

4.   Pokud se sekuritizovaná pozice neodečítá od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k), zahrne se objem rizikově vážené expozice pro účely čl. 92 odst. 3 do celkového objemu rizikově vážených expozic dané instituce.

5.   Objem rizikově vážené expozice sekuritizované pozice se vypočítá tak, že se hodnota expozice vypočtená podle článku 248 vynásobí příslušnou celkovou rizikovou váhou.

6.   Celková riziková váha se stanoví jako součet rizikové váhy stanovené v této kapitole a případné dodatečné rizikové váhy podle článku 270a.

Článek 248

Hodnota expozice

1.   Hodnota expozice sekuritizované pozice se vypočte takto:

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem specifikovat, co představuje přiměřeně konzervativní metodu pro měření objemu nevyčerpané části uvedenou v prvním pododstavci písm. b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

2.   Pokud má instituce v sekuritizaci dvě či více vzájemně se překrývajících pozic, zahrne do výpočtu objemů rizikově vážených expozic pouze jednu z nich.

V případě částečného překryvu pozic může instituce rozdělit pozici na dvě části a uznat překryv pouze ve vztahu k jedné části, v souladu s prvním pododstavcem. Alternativní možností je, že zachází s pozicemi, jako kdyby se překrývaly plně, tak, že rozšíří pro účely výpočtu kapitálových požadavků tu pozici, která se vyznačuje vyššími objemy rizikově vážených expozic.

Instituce může rovněž uznat překrývání mezi kapitálovými požadavky ke specifickému riziku u pozic v obchodním portfoliu a kapitálovými požadavky u sekuritizovaných pozic v investičním portfoliu, za předpokladu, že je schopna tyto kapitálové požadavky u příslušných pozic vypočítat a porovnat.

Pro účely tohoto odstavce se dvě pozice považují za překrývající se, když se vzájemně kompenzují tak, že je instituce schopna zamezit ztrátám plynoucím z jedné pozice tím, že splní povinnosti požadované na základě druhé pozice.

3.   Pokud se na pozice v komerčních papírech zajištěných aktivy vztahuje čl. 270c písm. d), může instituce používat rizikové váhy stanovené pro likviditní příslib za účelem výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro komerční papíry zajištěné aktivy, pokud je 100 % takových cenných papírů vydaných v programu ABCP kryto tímto likviditním příslibem a tento likviditní příslib je řazen na stejnou úroveň jako komerční papíry zajištěné aktivy tak, že tvoří vzájemně se překrývající pozice. Případy, kdy uplatní tento odstavec, instituce oznámí příslušným orgánům. Pro účely určení 100 % krytí stanoveného v tomto odstavci může instituce brát v úvahu jiné likviditní přísliby v programu ABCP za podmínky, že tvoří překrývající se pozici s komerčními papíry zajištěnými aktivy.

Článek 249

Uznání nástrojů pro snižování úvěrového rizika u sekuritizovaných pozic

1.   Instituce může uznat majetkové nebo osobní zajištění úvěrového rizika ve vztahu k sekuritizované pozici, pokud jsou splněny požadavky na snižování úvěrového rizika stanovené v této kapitole a v kapitole 4.

2.   Způsobilým majetkovým zajištěním úvěrového rizika může být pouze finanční kolaterál, který je uznatelný pro výpočet objemů rizikově vážených expozic podle kapitoly 2, jak je stanoveno v kapitole 4, a uznání snížení úvěrového rizika je podmíněno splněním příslušných požadavků stanovených v kapitole 4.

Způsobilým osobním zajištěním úvěrového rizika a jeho poskytovateli mohou být pouze ta zajištění a ti poskytovatelé, kteří jsou způsobilí podle kapitoly 4, a uznání snížení úvěrového rizika je podmíněno splněním příslušných požadavků stanovených v kapitole 4.

3.   Odchylně od odstavce 2 musí mít způsobilí poskytovatelé osobního zajištění úvěrového rizika uvedení v čl. 201 odst. 1 písm. a) až h) úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou na stupni úvěrové kvality 2 nebo vyšším v době, kdy bylo zajištění úvěrového rizika poprvé uznáno, a následně na stupni úvěrové kvality 3 nebo vyšším. Požadavek stanovený v tomto pododstavci se nevztahuje na způsobilé ústřední protistrany.

Instituce, které smějí používat na přímé expozice vůči poskytovateli zajištění přístup IRB, mohou posoudit způsobilost podle prvního pododstavce na základě rovnocennosti PD poskytovatele zajištění a PD spojené se stupni úvěrové kvality uvedenými v článku 136.

4.   Odchylně od odstavce 2 je sekuritizační jednotka pro speciální účel způsobilým poskytovatelem zajištění, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

5.   Pro účely odstavce 4 je výše zajištění po zohlednění nesouladu měn a nesouladu splatností (GA) podle kapitoly 4 omezena na tržní hodnotu těchto aktiv upravenou o volatilitu a riziková váha expozic vůči poskytovateli zajištění, jak je uvedeno v rámci standardizovaného přístupu (g), se vypočítá jako vážená průměrná riziková váha, která by se použila na tato aktiva jakožto finanční kolaterál podle standardizovaného přístupu.

6.   Pokud se na sekuritizovanou pozici vztahuje plné zajištění úvěrového rizika nebo částečné zajištění úvěrového rizika na poměrném základě, platí tyto požadavky:

7.   Ve všech případech, na které se nevztahuje odstavec 6, platí tyto požadavky:

8.   Instituce, které využívají přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu (dále jen „přístup SEC-IRBA“) nebo standardizovaný přístup k sekuritizaci (dále jen „přístup SEC-SA“) podle pododdílu 3, určí záchytný bod (A) a uvolňující bod (D) pro každou z pozic odvozených v souladu s odstavcem 7 samostatně, jako kdyby byly v době vzniku transakce vydány jako samostatné sekuritizované pozice. Hodnota KIRB či KSA se vypočítá s ohledem na původní seskupení podkladových expozic sekuritizace.

9.   Instituce, které pro původní sekuritizovanou pozici využívají přístup k sekuritizaci založený na externím ratingu (dále jen „přístup SEC-ERBA“) podle pododdílu 3, vypočítají objemy rizikově vážených expozic pro pozice odvozené v souladu s odstavcem 7 takto:

10.   S odvozenou pozicí s nižší předností se zachází jako se sekuritizovanou pozicí bez vyšší přednosti i v případě, že původní sekuritizovaná pozice před zajištěním vyšší přednost měla.

Článek 250

Skrytá podpora

1.   Instituce, která je sponzorem nebo původcem a v sekuritizaci využila při výpočtu objemů rizikově vážených expozic čl. 247 odst. 1 a 2 nebo prodala nástroje ze svého obchodního portfolia tak, že již není povinna držet kapitál pro rizika vyplývající z těchto nástrojů, neposkytne sekuritizaci nad rámec svých smluvních závazků přímo ani nepřímo žádnou podporu s cílem snížit potenciální nebo skutečné ztráty investorů.

2.   Transakce není považována za podporu pro účely odstavce 1, pokud je řádně zohledněna při posuzování převodu významného úvěrového rizika a obě strany při jejím provádění jednají ve vlastním zájmu jako svobodné a nezávislé strany (nezávislý vztah). Pro tyto účely provede instituce plné úvěrové přezkoumání transakce, přinejmenším s ohledem na všechny tyto aspekty:

3.   Instituce, která je původcem nebo sponzorem, oznámí příslušnému orgánu jakékoli transakce uzavřené ve vztahu k sekuritizaci v souladu s odstavcem 2.

4.   EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k tomu, co se pro účely tohoto článku rozumí nezávislým vztahem a za jakých podmínek není transakce strukturována k poskytování podpory.

5.   Nesplní-li instituce, která je původcem nebo sponzorem, ve vztahu k sekuritizaci požadavky odstavce 1, zahrne všechny podkladové expozice dané sekuritizace do svého výpočtu objemů rizikově vážených expozic, jako kdyby nebyly sekuritizovány, a zveřejní:

Článek 251

Výpočet objemů rizikově vážených expozic instituce, která je původcem, sekuritizovaných syntetickou sekuritizací

1.   Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u podkladových expozic použije instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, v příslušných případech metody výpočtu stanovené v tomto oddíle namísto těch, které jsou stanoveny v kapitole 2. V případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a případně výši očekávaných ztrát u podkladových expozic podle kapitoly 3, se výše očekávané ztráty u takovýchto expozic rovná nule.

2.   Požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku se použijí na celé seskupení expozic kryjící danou sekuritizaci. S výhradou článku 252 instituce, která je původcem, vypočítá objemy rizikově vážených expozic u všech tranší v sekuritizaci v souladu s tímto oddílem, včetně pozic, u kterých může uznat snížení úvěrového rizika podle článku 249. Rizikovou váhu, jež má být použita na pozice, na které se vztahuje snížení úvěrového rizika, je možné změnit v souladu s kapitolou 4.

Článek 252

Postup v případě nesouladu splatností u syntetické sekuritizace

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 251 se nesoulad splatností mezi zajištěním úvěrového rizika, pomocí něhož dochází k převodu rizika, a podkladovými expozicemi počítá takto:

b)

instituce, která je původcem, pomine nesoulad splatností při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro sekuritizované pozice, kterým je podle tohoto oddílu přiřazena riziková váha 1 250 %. U všech ostatních pozic se použije zacházení pro případ nesouladu splatností stanovené v kapitole 4 v souladu s tímto vzorcem: kde: RW* = objemy rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a); RWAss = objemy rizikově vážených expozic pro podkladové expozice, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vypočítané úměrně; RWSP = objemy rizikově vážených expozic vypočítané podle článku 251, jako kdyby neexistoval nesoulad splatností; T = splatnost podkladových expozic v letech; t = splatnost zajištění úvěrového rizika v letech; t* = 0,25.

Článek 253

Snížení objemů rizikově vážených expozic

1.   Je-li sekuritizované pozici podle tohoto oddílu přidělena riziková váha 1 250 %, mohou instituce v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) namísto zahrnutí této pozice do výpočtu objemů rizikově vážených expozic odečíst hodnotu expozice u této pozice z kmenového kapitálu tier 1. Za tímto účelem může výpočet hodnoty expozice zohledňovat způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 249.

2.   Pokud instituce využije alternativu stanovenou v odstavci 1, může částku odečtenou podle čl. 36 odst. 1 písm. k) odečíst z hodnoty stanovené v článku 268 coby maximálního kapitálového požadavku, který by byl vypočítán s ohledem na podkladové expozice, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

Pododdíl 2

Pořadí metod a společné parametry

Článek 254

Pořadí metod

1.   Instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic jednu z metod stanovených v pododdíle 3 podle tohoto pořadí:

2.   Pro pozice s ratingem nebo pozice, pro které lze použít odvozený rating, použije instituce přístup SEC-ERBA namísto SEC-SA v každém z těchto případů:

3.   V případech, na které se nevztahuje odstavec 2, se může instituce odchylně od odst. 1 písm. b) rozhodnout uplatnit přístup SEC-ERBA namísto SEC-SA na všechny své sekuritizované pozice s ratingem nebo sekuritizované pozice, pro které lze použít odvozený rating.

Pro účely prvního pododstavce oznámí instituce své rozhodnutí příslušnému orgánu do 17. listopadu 2018.

Veškerá následná rozhodnutí o další změně přístupu uplatňovaného na všechny své sekuritizované pozice s ratingem oznámí instituce svému příslušnému orgánu před 15. listopadem neprodleně po jejich přijetí.

Nevznese-li příslušný orgán žádné námitky do 15. prosince bezprostředně po lhůtě uvedené ve druhém nebo případně třetím pododstavci, nabývá rozhodnutí oznámené institucí účinku 1. ledna následujícího roku a platí, dokud nenabude účinku následně oznámené rozhodnutí. Instituce nepoužije rozdílné přístupy v průběhu téhož roku.

4.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány v jednotlivých případech zakázat institucím používat přístup SEC-SA, pokud objem rizikově vážené expozice vyplývající z použití přístupu SEC-SA není úměrný rizikům pro danou instituci nebo pro finanční stabilitu, včetně mimo jiné úvěrového rizika zakotveného v podkladových expozicích příslušné sekuritizace. V případě expozic, které se nekvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, se zvláštní pozornost věnuje sekuritizacím s velmi složitými a vysoce rizikovými vlastnostmi.

5.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, může instituce použít metodu interního hodnocení k výpočtu objemů rizikově vážených expozic ve vztahu k pozici bez ratingu v programu ABCP nebo transakci ABCP podle článku 266, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 265. Pokud instituce obdržela svolení použít metodu interního hodnocení v souladu s čl. 265 odst. 2 a určitá pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP spadá do oblasti, na niž se toto svolení vztahuje, uplatní k výpočtu objemu rizikově vážené expozice u této pozice tuto metodu.

6.   V případě pozice v resekuritizaci použije instituce přístup SEC-SA v souladu s článkem 261, s úpravami uvedenými v článku 269.

7.   Ve všech ostatních případech je sekuritizovaným pozicím přiřazena riziková váha 1 250 %.

8.   Příslušné orgány informují EBA o veškerých oznámeních učiněných podle odstavce 3 tohoto článku. EBA sleduje dopad tohoto článku na kapitálové požadavky a na celé spektrum postupů dohledu ve spojitosti s odstavcem 4 tohoto článku, o svých zjištěních podává každoročně zprávu Komisi a vydává obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 255

Určení KIRB a KSA

1.   Pokud instituce používá podle pododdílu 3 přístup SEC-IRBA, vypočítá KIRB v souladu s odstavci 2 až 5.

2.   Instituce určí KIRB tak, že objemy rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 3 ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vynásobí 8 % a vydělí hodnotou expozice podkladových expozic. KIRB se vyjadřuje ve formě desetinného čísla od nuly do jedničky.

3.   Pro účely výpočtu KIRB zahrnují objemy rizikově vážených expozic, které by se počítaly podle kapitoly 3 ve vztahu k podkladovým expozicím:

4.   Instituce mohou vypočítat KIRB ve vztahu k podkladovým expozicím sekuritizace v souladu s ustanoveními kapitoly 3 o výpočtu kapitálových požadavků pro pohledávky nabyté za úplatu. Pro tyto účely se s retailovými expozicemi zachází jako s retailovými pohledávkami nabytými za úplatu, s neretailovými expozicemi pak jako s pohledávkami za podniky nabytými za úplatu.

5.   Instituce vypočítají KIRB odděleně pro riziko rozmělnění, pokud jde o podkladové expozice sekuritizace, je-li riziko rozmělnění ve vztahu k takovým expozicím podstatné.

V případech, kdy jsou ztráty z rizika rozmělnění a úvěrového rizika při sekuritizaci agregovány, zkombinují instituce pro účely pododdílu 3 příslušné KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko do jediného KIRB. Přítomnost jediného rezervního fondu nebo nadměrné kolateralizace dostupné pro krytí ztrát z úvěrového rizika či rizika rozmělnění lze považovat za náznak, že jsou tato rizika agregována.

Pokud nejsou riziko rozmělnění a úvěrové riziko v rámci sekuritizace agregovány, upraví instituce zacházení stanovené ve druhém pododstavci tak, aby kombinovalo příslušné KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko obezřetným způsobem.

6.   Pokud instituce používá podle pododdílu 3 přístup SEC-SA, vypočítá KSA tak, že objemy rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 2 ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vynásobí 8 % a vydělí hodnotou podkladových expozic. KSA se vyjadřuje ve formě desetinného čísla od nuly do jedničky.

Pro účely tohoto odstavce vypočítají instituce hodnotu expozice podkladových expozic bez započtení specifických úprav o úvěrové riziko a dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 110 a bez dalšího snižování kapitálu.

7.   Pro účely odstavců 1 až 6, využívá-li struktura sekuritizace sekuritizační jednotku pro speciální účel, je třeba se všemi expozicemi této jednotky souvisejícími se sekuritizací zacházet jako s podkladovými expozicemi. Instituce však může vyloučit expozice sekuritizační jednotky pro speciální účel ze seskupení podkladových expozic pro výpočet KIRB nebo KSA, pokud je riziko z expozic této jednotky nepodstatné nebo pokud nemá dopad na sekuritizovanou pozici instituce.

V případě syntetických sekuritizací s majetkovým zajištěním se jakékoli podstatné výnosy z emise úvěrových dluhových cenných papírů nebo jiných majetkových závazků sekuritizační jednotky pro speciální účel, které slouží jako kolaterál pro splacení sekuritizovaných pozic, zahrnou do výpočtu KIRB nebo KSA, pokud úvěrové riziko kolaterálu podléhá alokaci ztrát mezi tranše.

8.   Pro účely odst. 5 třetího pododstavce tohoto článku vydá EBA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o vhodných postupech kombinace KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko, nejsou-li tato rizika v sekuritizaci agregována.

9.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní podmínky, za nichž mohou instituce vypočítat KIRB pro seskupení podkladových expozic v souladu s odstavcem 4, zejména pokud jde o:

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. listopadu 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 256

Určení záchytného bodu (A) a uvolňujícího bodu (D)

1.   Pro účely pododdílu 3 stanoví instituce záchytný bod (A) na úrovni, na níž by ztráty v seskupení podkladových expozic začaly být přiřazovány k příslušné sekuritizované pozici.

Záchytný bod (A) se vyjadřuje jako desetinné číslo mezi nulou a jedničkou a rovná se vyšší z těchto hodnot: nula, nebo poměr nesplaceného zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci sníženého o nesplacený zůstatek všech tranší, které mají vyšší nebo stejnou přednost jako tranše obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici, včetně expozice samotné, k nesplacenému zůstatku všech podkladových expozic v sekuritizaci.

2.   Pro účely pododdílu 3 stanoví instituce uvolňující bod (D) na úrovni, na níž by ztráty v rámci seskupení podkladových expozic vedly v úplnou ztrátu jistiny pro tranši obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici.

Uvolňující bod (D) se vyjadřuje jako desetinné číslo mezi nulou a jedničkou a rovná se vyšší z těchto hodnot: nula, nebo poměr nesplaceného zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci sníženého o nesplacený zůstatek všech tranší, které mají vyšší přednost než tranše obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici, k nesplacenému zůstatku všech podkladových expozic v sekuritizaci.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 zacházejí instituce s nadměrnou kolateralizací a financovanými fondovými účty jako s tranšemi a s aktivy sestávajícími z takových fondových účtů jako s podkladovými expozicemi.

4.   Pro účely odstavců 1 a 2 neberou instituce v úvahu nefinancované fondové účty a aktiva, jež neposkytují úvěrové posílení, například z důvodu, že poskytují pouze podporu likvidity, ani měnové swapy nebo swapy úrokových sazeb, ani účty hotovostního kolaterálu týkající se daných pozic v sekuritizaci. Pro účely financovaných fondových účtů a aktiv poskytujících úvěrové posílení nakládá instituce jako se sekuritizovanými pozicemi pouze s těmi částmi těchto účtů či aktiv, které absorbují ztrátu.

5.   Mají-li dvě nebo více pozic v rámci téže transakce různou splatnost, ale společnou poměrnou alokaci ztrát, zakládá se výpočet záchytných bodů (A) a uvolňujících bodů (D) na souhrnném nesplaceném zůstatku těchto pozic a výsledné záchytné body (A) i uvolňující body (D) musí být shodné.

Článek 257

Určení splatnosti tranše (MT)

1.   Pro účely pododdílu 3 a s výhradou odstavce 2 mohou instituce měřit splatnost tranše (MT) těmito metodami:

a)	váženou průměrnou splatností smluvních plateb splatných v rámci tranše podle tohoto vzorce: kde CFt označuje všechny smluvní platby (jistina, úroky a poplatky) splatné dlužníkem během období t, nebo

b)	konečnou splatností tranše podle tohoto vzorce: kde ML označuje konečnou splatnost tranše.

2.   Pro účely odstavce 1 platí pro určení splatnosti tranše (MT) ve všech případech minimální úroveň jednoho roku a maximální úroveň pěti let.

3.   Pokud může být instituce vystavena potenciálním ztrátám z podkladových expozic na základě smlouvy, určí splatnost sekuritizované pozice s ohledem na splatnost příslušné smlouvy a nejdelší dobu splatnosti takových podkladových expozic. V případě revolvingových expozic se použije nejdelší smluvně možná zbývající doba splatnosti expozice, kterou lze během revolvingového období přidat.

4.   EBA sleduje spektrum postupů v této oblasti, zejména s ohledem na uplatňování odst. 1 písm. a) tohoto článku, a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá obecné pokyny do 31. prosince 2019.

Pododdíl 3

Způsoby výpočtu objemů rizikově vážených expozic

Článek 258

Podmínky použití přístupu založeného na interním ratingu (SEC-IRBA)

1.   Instituce použijí k výpočtu objemů rizikově vážených expozic ve vztahu k sekuritizované pozici přístup SEC-IRBA, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.   Příslušné orgány mohou v jednotlivých případech vyloučit použití přístupu SEC-IRBA, pokud mají sekuritizace velmi složité nebo vysoce rizikové vlastnosti. Pro tyto účely lze za velmi složité nebo vysoce rizikové považovat tyto vlastnosti:

Článek 259

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle přístupu SEC-IRBA

1.   Podle přístupu SEC-IRBA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice, jež se počítá podle článku 248, příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem; ve všech případech pak platí, že minimální úroveň činí 15 %:

kde:

kde:

kde:

kde:

Parametry A, B, C, D a E se určují v souladu s touto tabulkou:

2.   Pokud podkladové seskupení IRB sestává z retailových i neretailových expozic, rozdělí se na retailové a neretailové podseskupení a pro každé podseskupení se odhadem určí samostatný parametr p (a odpovídající vstupní parametry N, KIRB a LGD). Následně se vypočítá vážený průměr parametru p pro transakci, a to na základě parametrů p každého podseskupení a nominální velikosti expozic v každém podseskupení.

3.   Pokud instituce používá přístup SEC-IRBA ve vztahu ke smíšenému seskupení, vychází výpočet parametru p pouze z podkladových expozic podléhajících přístupu IRB. Na podkladové expozice podléhající standardizovanému přístupu se pro tyto účely nebere zřetel.

4.   Efektivní počet expozic (N) se vypočítá takto:

kde EADi představuje hodnotu expozice související s i-tou expozicí v seskupení.

Vícenásobné expozice vůči stejnému dlužníkovi se konsolidují a zachází se s nimi jako s jednou expozicí.

5.   Expozičně vážená průměrná hodnota LGD se vypočítá takto:

kde LGDi představuje průměrnou hodnotu LGD související se všemi expozicemi vůči i-tému dlužníkovi.

Je-li úvěrové riziko a riziko rozmělnění pro pohledávky nabyté za úplatu v rámci sekuritizace agregováno, stanoví se vstupní hodnota LGD jako vážený průměr LGD pro úvěrové riziko a 100 % LGD pro riziko rozmělnění. Váhami jsou samostatné kapitálové požadavky v rámci přístupu IRB pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění. Pro tyto účely lze přítomnost jediného rezervního fondu nebo nadměrné kolateralizace dostupné pro krytí ztrát z úvěrového rizika či rizika rozmělnění považovat za náznak, že jsou tato rizika agregována.

6.   Pokud podíl největší podkladové expozice v seskupení (C1) nepřesahuje 3 %, mohou instituce pro výpočet hodnoty N a expozičně vážených průměrných hodnot LGD použít tuto zjednodušenou metodu

LGD = 0,50,

kde

Je-li k dispozici pouze C1 a tato hodnota není vyšší než 0,03, může instituce stanovit LGD ve výši 0,50 a N jako 1/C1.

7.   Je-li pozice kryta smíšeným seskupením a instituce je schopna vypočítat KIRB pro nejméně 95 % objemu podkladových expozic v souladu s čl. 258 odst. 1 písm. a), vypočítá instituce kapitálové požadavky pro seskupení podkladových expozic takto:

kde

d je podíl objemu expozic podkladových expozic, pro které dokáže instituce spočítat KIRB, v poměru k objemu expozic všech podkladových expozic.

8.   Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely prvního pododstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 260

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-IRBA

Podle přístupu SEC-IRBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 259, s těmito úpravami:

minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizované pozice s vyšší předností = 10 %;

Článek 261

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu (SEC-SA)

1.   Podle přístupu SEC-SA se objem rizikově vážené expozice pro pozici v sekuritizaci vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice vypočtené podle článku 248 příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem; ve všech případech pak platí, že minimální úroveň činí 15 %:

kde:

kde:

2.   Pro účely odstavce 1 se KA vypočítá takto:

kde:

KSA je kapitálový požadavek podkladového seskupení ve smyslu článku 255;

W = poměr:

Pro tyto účely se expozicí v selhání rozumí podkladová expozice, která buď i) je 90 či více dnů po splatnosti; ii) podléhá insolvenčnímu řízení; iii) podléhá řízení za účelem realizace zajištění nebo podobnému řízení, nebo iv) je v selhání v souladu se sekuritizační dokumentací.

Nezná-li instituce stav nesplácení u nejvýše 5 % podkladových expozic v seskupení, může použít přístup SEC-SA, s touto úpravou při výpočtu parametru KA:

Nezná-li instituce stav nesplácení u více než 5 % podkladových expozic v seskupení, musí být dané pozici v sekuritizaci přiřazena riziková váha 1 250 %.

3.   Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely tohoto odstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 262

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-SA

Podle přístupu SEC-SA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

Článek 263

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle přístupu založeného na externím ratingu (SEC-ERBA)

1.   Podle přístupu SEC-ERBA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice vypočítané v souladu s článkem 248 příslušnou rizikovou váhou v souladu s tímto článkem.

2.   Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7, se použijí tyto rizikové váhy:

Tabulka 1

3.   Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, se použijí rizikové váhy uvedené v tabulce č. 2, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a odstavcem 4 tohoto článku a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s odstavcem 5 tohoto článku:

Tabulka 2

4.   V zájmu určení rizikové váhy pro tranše se splatností mezi jedním rokem a pěti lety využijí instituce lineární interpolaci mezi rizikovými váhami platnými pro jednoletou a pětiletou splatnost v souladu s tabulkou č. 2.

5.   V zájmu zohlednění poměrné velikosti tranše vypočítají instituce rizikovou váhu tranší, jež nemají vyšší přednost, takto:

kde

T = poměrná velikost tranše měřená jako D – A,

kde

6.   Rizikové váhy pro tranše, jež nemají vyšší přednost, plynoucí z odstavců 3, 4 a 5 mají stanovenou minimální hodnotu 15 %. Kromě toho výsledné rizikové váhy nesmějí být nižší než riziková váha odpovídající hypotetické tranši s vyšší předností ze stejné sekuritizace se stejným úvěrovým hodnocením a stejnou splatností.

7.   Pro účely použití odvozených ratingů přiřadí instituce pozici bez ratingu odvozený rating rovnocenný úvěrovému hodnocení referenční pozice s ratingem splňující všechny následující podmínky:

8.   Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely prvního pododstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 264

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-ERBA

1.   Podle přístupu SEC-ERBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 263, s úpravami stanovenými v tomto článku.

2.   Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se použijí tyto rizikové váhy:

Tabulka 3

3.   Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se rizikové váhy určí podle tabulky č. 4, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a čl. 263 odst. 4 a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s čl. 263 odst. 5:

Tabulka 4

Článek 265

Působnost a provozní požadavky pro metodu interního hodnocení

1.   Instituce mohou vypočítat objemy rizikově vážených expozic pro pozice bez ratingu v programech ABCP nebo transakcích ABCP podle metody interního hodnocení v souladu s článkem 266, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Pokud instituce obdržela svolení použít metodu interního hodnocení v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a určitá pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP spadá do oblasti, na niž se toto svolení vztahuje, uplatní k výpočtu objemu rizikově vážené expozice u této pozice tuto metodu.

2.   Příslušné orgány udělí institucím svolení k použití metody interního hodnocení v rámci jasně definované oblasti uplatňování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

3.   Provádějí-li přezkum stanovený v odst. 2 písm. g) v instituci útvary interního auditu, přezkumu úvěrů nebo řízení rizik, musí být nezávislé na interních funkcích instituce zabývajících se obchodními aspekty programu ABCP a vztahy se zákazníky.

4.   Instituce, které obdržely svolení k použití metody interního hodnocení, se pro pozice, které spadají do oblasti uplatňování této metody, nesmějí vrátit k používání jiných metod, pokud nejsou splněny obě tyto podmínky:

Článek 266

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle metody interního hodnocení

1.   V rámci metody interního hodnocení instituce přiřadí na základě interního hodnocení pozici bez ratingu v programu ABCP nebo transakci ABCP některý z ratingových stupňů stanovených v čl. 265 odst. 2 písm. e). Pozici se přiřadí odvozený rating, který je stejný jako úvěrové hodnocení odpovídající danému ratingovému stupni, jak je stanoveno v čl. 265 odst. 2 písm. e).

2.   Rating odvozený v souladu s odstavcem 1 musí být v době, kdy je poprvé přiřazen, přinejmenším na úrovni investičního stupně nebo lepší a je považován za uznatelné úvěrové hodnocení externí ratingovou agenturou pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 263 nebo 264, podle případu.

Pododdíl 4

Stropy pro sekuritizované pozice

Článek 267

Maximální riziková váha pro sekuritizované pozice s vyšší předností: „přístup se zohledněním“

1.   Instituce, která vždy zná složení podkladových expozic, může sekuritizované pozici s vyšší předností přiřadit maximální rizikovou váhu rovnou expozicí váženému průměru rizikové váhy, která by byla použitelná pro podkladové expozice, jako kdyby tyto podkladové expozice nebyly sekuritizovány.

2.   V případě seskupení podkladových expozic, kde instituce využívá výhradně standardizovaný přístup nebo přístup IRB, se maximální riziková váha sekuritizované pozice s vyšší předností rovná expozicí vážené průměrné rizikové váze, která by byla použitelná na podkladové expozice podle kapitoly 2 nebo 3, jako kdyby tyto podkladové expozice nebyly sekuritizovány.

V případě smíšených seskupení se maximální riziková váha vypočítá takto:

3.   Pro účely tohoto článku zahrnuje riziková váha, která by byla použitelná u přístupu IRB v souladu s kapitolou 3, poměr:

4.   Pokud je maximální riziková váha vypočítaná v souladu s odstavcem 1 nižší než příslušné minimální úrovně rizikové váhy stanovené v článcích 259 až 264, použije se místo nich vypočtená maximální riziková váha.

Článek 268

Maximální kapitálové požadavky

1.   Instituce, která je původcem, sponzorem či jinou institucí a která využívá přístup SEC-IRBA, nebo instituce, která je původcem nebo sponzorem a která využívá přístup SEC-SA nebo SEC-ERBA, může použít maximální kapitálový požadavek pro sekuritizovanou pozici, kterou drží, rovnající se kapitálovým požadavkům, které by se počítaly podle kapitoly 2 nebo 3 ve vztahu k daným podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány. Pro účely tohoto článku zahrnuje kapitálový požadavek přístupu IRB výši očekávaných ztrát spojenou s danými expozicemi vypočítanou podle kapitoly 3 a výši neočekávaných ztrát.

2.   V případě smíšených seskupení se maximální kapitálový požadavek určí výpočtem expozicí váženého průměru kapitálových požadavků k části podkladových expozic spadající pod přístup IRB a části spadající pod standardizovaný přístup, v souladu s odstavcem 1.

3.   Maximální kapitálový požadavek je výsledkem vynásobení částky vypočítané v souladu s odstavci 1 nebo 2 nejvyšším podílem účasti, který daná instituce v příslušných tranších drží (V) a který se vyjádří jako procentní podíl a vypočítá se takto:

4.   Při výpočtu maximálního kapitálového požadavku pro sekuritizovanou pozici v souladu s tímto článkem se od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) odečtou jakékoli zisky z prodeje a úrokové stripy posilující úvěr vyplývající ze sekuritizační transakce.

Pododdíl 5

Různá ustanovení

Článek 269

Resekuritizace

1.   V případě pozice v resekuritizaci použijí instituce přístup SEC-SA v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

2.   Parametr KSA pro podkladové sekuritizované expozice se vypočítá v souladu s pododdílem 2.

3.   Maximální kapitálové požadavky stanovené v pododdílu 4 se na resekuritizované pozice nepoužijí.

4.   Pokud seskupení podkladových expozic sestává ze směsi sekuritizovaných tranší a dalších druhů aktiv, parametr KA se určí jako nominální expozicí vážený průměr parametrů KA vypočítaných jednotlivě pro každý podsoubor expozic.

Článek 270

Pozice s vyšší předností v sekuritizacích úvěrů malým a středním podnikům

Instituce, která je původcem, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic ve vztahu k sekuritizované pozici v souladu s článkem 260, 262 nebo 264, podle okolností, jsou-li splněny tyto podmínky:

Článek 270a

Dodatečná riziková váha

1.   Pokud instituce nesplňuje požadavky podle kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 v jakémkoli podstatném ohledu z důvodu své nedbalosti nebo opomenutí, uplatní příslušné orgány přiměřenou dodatečnou rizikovou váhu ve výši nejméně 250 % a nejvýše 1 250 % té rizikové váhy, která se použije na příslušné sekuritizované pozice způsobem stanoveným v čl. 247 odst. 6 nebo v čl. 337 odst. 3 tohoto nařízení. Dodatečná riziková váha postupně narůstá s každým dalším porušením ustanovení o náležité péči a řízení rizik. Příslušné orgány zohlední výjimky pro určité sekuritizace stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 snížením rizikové váhy, kterou by jinak uplatnily podle tohoto článku ve vztahu k sekuritizaci, na niž se použije čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402.

2.   EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro usnadnění sbližování postupů dohledu s ohledem na provádění odstavce 1, včetně opatření, která mají být přijata v případě porušení povinností náležité péče a řízení rizik. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Oddíl 4

Externí úvěrová hodnocení

Článek 270b

Využití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami

Instituce mohou využívat úvěrových hodnocení pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice v souladu s touto kapitolou, pouze pokud úvěrové hodnocení vydala nebo přejala externí ratingová agentura v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

Článek 270c

Požadavky, které musí splňovat úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic podle oddílu 3 používají instituce úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

Článek 270d

Použití úvěrových hodnocení

1.   Instituce se může rozhodnout určit jednu nebo více externích ratingových agentur, jejíž úvěrová hodnocení se použijí při výpočtu objemů rizikově vážených expozic podle této kapitoly („určená externí ratingová agentura“).

2.   Instituce využívá úvěrová hodnocení svých sekuritizovaných pozic důsledně, a nikoliv výběrově, a pro tyto účely musí splňovat následující požadavky:

3.   Pokud jsou podkladové expozice sekuritizace chráněny plným nebo částečným způsobilým zajištěním úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4 a účinek takového zajištění se odráží v úvěrovém hodnocení sekuritizované pozice určené externí ratingové agentury, použije instituce rizikovou váhu spojenou s tímto úvěrovým hodnocením. Pokud zajištění úvěrového rizika uvedené v tomto odstavci není podle kapitoly 4 způsobilé, úvěrové hodnocení se neuzná a se sekuritizovanou pozicí se zachází, jako kdyby rating neměla.

4.   Má-li sekuritizovaná pozice způsobilé zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4 a účinek takového zajištění se odráží v úvěrovém hodnocení určené externí ratingové agentury, instituce s touto sekuritizovanou pozicí zachází, jako kdyby rating neměla, a objemy rizikově vážených expozic vypočítá v souladu s kapitolou 4.

Článek 270e

Přiřazení sekuritizace

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, aby stupně úvěrové kvality stanovené v této kapitole objektivně a důsledně přiřadil příslušným úvěrovým hodnocením všech externích ratingových agentur. Pro účely tohoto článku EBA zejména:

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

10)

Článek 337 se nahrazuje tímto:

„Článek 337

Kapitálový požadavek pro sekuritizované nástroje

1.   U nástrojů v obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi, váží instituce své čisté pozice vypočtené podle čl. 327 odst. 1 s použitím 8 % rizikové váhy, kterou by instituce použila na danou pozici v investičním portfoliu v souladu s hlavou II kapitolou 5 oddílem 3.

2.   Při určování rizikových vah pro účely odstavce 1 lze odhadované hodnoty PD a LGD určit na základě odhadů odvozených z interního modelu pro dodatečné riziko selhání a migrace (model IRC) instituce, které bylo uděleno svolení používat interní model pro specifické riziko u dluhových nástrojů. Této alternativy lze využít pouze se svolením příslušných orgánů, které bude uděleno, jestliže tyto odhady splňují kvantitativní požadavky pro přístup IRB stanovené v hlavě II kapitole 3.

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA obecné pokyny o použití odhadů PD a LGD jako vstupů v případech, kdy jsou tyto odhady založeny na modelu IRC.

3.   U sekuritizovaných pozic, které jsou předmětem dodatečné rizikové váhy v souladu s čl. 247 odst. 6, se použije 8 % celkové rizikové váhy.

4.   Instituce sečte krátké i dlouhé vážené pozice vyplývající z použití odstavců 1, 2 a 3 pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému riziku, s výjimkou sekuritizovaných pozic podle čl. 338 odst. 4.

5.   Nesplňuje-li instituce, která je původcem tradiční sekuritizace, podmínky pro převod významného rizika stanovené v článku 244, zahrne podkladové expozice této sekuritizace do výpočtu kapitálového požadavku, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

Nesplňuje-li instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, podmínky pro převod významného rizika stanovené v článku 245, zahrne podkladové expozice této sekuritizace do výpočtu kapitálového požadavku, jako kdyby nebyly sekuritizovány, a k účinku syntetické sekuritizace pro účely zajištění úvěrového rizika nepřihlédne.“

11)

Část pátá se zrušuje a všechny odkazy na ni se považují za odkazy na kapitolu 2 nařízení (EU) 2017/2402.

12)

V článku 457 se písmeno c) nahrazuje tímto:

13)

Článek 462 se nahrazuje tímto:

„Článek 462

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článcích 456 až 460 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 28. června 2013.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článcích 456 až 460 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článků 456 až 460 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 519a

Podávání zpráv a přezkum

Do 1. ledna 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování ustanovení části třetí hlavy II kapitoly 5 s ohledem na vývoj na trhu sekuritizací, včetně posouzení z makroobezřetnostního a ekonomického hlediska. V případě potřeby k této zprávě připojí legislativní návrh a zhodnotí v ní zejména:

Zpráva rovněž zohlední vývoj v oblasti regulace na mezinárodních fórech, zejména pokud jde o mezinárodní standardy pro sekuritizaci.“

28.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/35

(1)

Sekuritizace zahrnuje transakce, které umožňují věřiteli – obvykle úvěrové instituci nebo korporaci – refinancovat soubor půjček, expozic nebo pohledávek, jako jsou půjčky na obytné nemovitosti, půjčky a leasingy na automobily, spotřebitelské půjčky, kreditní karty nebo pohledávky z obchodního styku, tím, že je přemění na obchodovatelné cenné papíry. Věřitel seskupí a přebalí portfolio svých půjček a přeorganizuje je do různých kategorií rizika pro různé investory, čímž investorům poskytne přístup k investicím do půjček a jiných expozic, k nimž by obvykle neměli přímý přístup. Výnosy pro investory jsou z peněžních toků z podkladových půjček.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu Komise oznámila svůj záměr znovu nastartovat trhy s vysoce kvalitní sekuritizací, aniž by se opakovaly chyby, k nimž došlo před finanční krizí z roku 2008. Rozvoj trhu s jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizací je stavebním kamenem unie kapitálových trhů a přispívá k dosažení prioritního cíle Komise spočívajícího v podpoře tvorby pracovních míst a návratu k udržitelnému růstu.

(3)

Cílem Unie je posílit právní rámec, který byl zaveden v reakci na finanční krizi, aby se vypořádala s riziky spojenými s vysoce složitou, neprůhlednou a rizikovou sekuritizací. Je zásadní zajistit přijetí pravidel umožňujících lépe rozlišit jednoduché, transparentní a standardizované produkty od složitých, neprůhledných a riskantních nástrojů a uplatnit obezřetnostní rámec, který bude citlivější na riziko.

(4)

Sekuritizace je důležitým prvkem dobře fungujících finančních trhů. Náležitě strukturovaná sekuritizace je důležitou cestou diverzifikace zdrojů financování a širší alokace rizik ve finančním systému Unie. Umožňuje širší distribuci rizika finančního sektoru a může pomoci uvolnit rozvahu původců a umožnit tak další půjčování ekonomice. Celkově může sekuritizace zvýšit efektivitu finančního systému a poskytnout dodatečné investiční příležitosti. Může vytvořit most mezi úvěrovými institucemi a kapitálovými trhy s nepřímou výhodou pro podniky i občany (například prostřednictvím zlevnění úvěrů a financování podnikání, úvěrů na nemovitosti a kreditních karet). Toto nařízení však uznává rizika zvýšené propojenosti a nadměrného pákového efektu, která sekuritizace přináší, a zlepšuje mikroobezřetnostní dohled příslušných orgánů nad účastí finanční instituce na trhu sekuritizací, jakož i makroobezřetnostní dohled nad tímto trhem vykonávaný Evropskou radou pro systémová rizika, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (4), a vnitrostátními příslušnými a určenými orgány pro makroobezřetnostní nástroje.

(5)

Vytvoření obezřetnostního rámce pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (dále jen „STS sekuritizace“), jenž bude citlivější na rizika, vyžaduje, aby Unie jasně definovala, co je to STS sekuritizace, protože jinak by bylo rizikově citlivější regulatorní zacházení pro úvěrové instituce a pojišťovny dostupné pro různé typy sekuritizací v různých členských státech. To by vedlo k nerovným podmínkám a k regulatorní arbitráži, zatímco je důležité zajistit, aby Unie fungovala jako jednotný trh pro STS sekuritizace a aby usnadňovala přeshraniční transakce.

(6)

V souladu se stávajícími definicemi v odvětvových právních předpisech Unie je na místě stanovit definice všech klíčových pojmů sekuritizace. Zejména je třeba mít jasnou a obsažnou definici sekuritizace, aby byla podchycena každá transakce nebo systém, jimiž je úvěrové riziko spojené s expozicí či seskupením expozic rozloženo do tranší. Expozice, která vytváří povinnost přímé platby pro transakci nebo systém použitý k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém mají platební povinnosti s různou předností.

(7)

Sponzor by měl mít možnost přenést úkoly na obsluhovatele, avšak měl by zůstat odpovědný za řízení rizik. Sponzor by na obsluhovatele zejména neměl přenášet požadavek na ponechání si rizika. Obsluhovatelem by měl být regulovaný správce aktiv, jako je správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), správce alternativního investičního fondu nebo subjekt zmiňovaný ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5).

(8)

Toto nařízení zavádí zákaz resekuritizace s výhradou odchylek pro některé případy resekuritizací, které jsou využívány pro legitimní účely, a s výhradou vyjasnění toho, zda jsou programy komerčních papírů zajištěných aktivy (dále jen „programy ABCP“) považovány za resekuritizace. Resekuritizace by mohly bránit dosažení míry transparentnosti, o niž toto nařízení usiluje. Za výjimečných okolností však mohou posloužit k zachování zájmů investorů. Resekuritizace by tedy měly být povoleny pouze ve zvláštních případech vymezených tímto nařízením. Kromě toho je pro financování reálné ekonomiky důležité, aby se zákaz resekuritizace nevztahoval na plně podporované programy ABCP, které kromě transakcí financovaných daným programem nezavádějí žádné jiné vymezení tranší.

(9)

Investice do sekuritizací nebo expozice vůči nim nejen vystavují investora úvěrovému riziku podkladových půjček nebo expozic, ale proces strukturování sekuritizací by mohl s sebou nést i další rizika, jako jsou riziko agentury, riziko modelu, právní a operační riziko, riziko protistrany, riziko obsluhy, riziko likvidity a riziko koncentrace. Proto je nezbytné, aby se na institucionální investory vztahovaly přiměřené požadavky na náležitou péči („due diligence“) zajišťující, aby tito investoři v zájmu koncových investorů náležitě posuzovali rizika vyplývající ze všech druhů sekuritizací. Náležitá péče tak může rovněž posílit důvěru v trh a mezi jednotlivými původci, sponzory a investory navzájem. Je nezbytné, aby investoři jednali s náležitou péčí i ve vztahu k STS sekuritizacím. Mohou využívat informace zveřejněné stranami sekuritizace, především pak oznámení STS sekuritizace a související informace zveřejněné v tomto kontextu, jež by měly investorům dát veškeré relevantní informace o tom, jak jsou kritéria pro STS sekuritizace splněna. Institucionální investoři by z oznámení STS sekuritizace a informací zveřejněných původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou pro speciální účel (dále jen „sekuritizační jednotka“) měli získat přiměřenou jistotu ohledně toho, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Neměli by se však na toto oznámení a tyto informace výhradně a mechanicky spoléhat.

(10)

Je zásadně důležité sladit zájmy původců, sponzorů, původních věřitelů, kteří se na sekuritizaci podílejí, a investorů. Za tímto účelem by si původce, sponzor nebo původní věřitel měl ponechat významný podíl v podkladových expozicích dané sekuritizace. Je tedy důležité, aby si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechal podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči dotyčným podkladovým rizikům. Sekuritizační transakce by obecně neměly být strukturovány způsobem, který obchází požadavek na ponechání si expozice. Tento požadavek by se měl uplatnit ve všech situacích, kdy je naplněna ekonomická podstata sekuritizace, bez ohledu na použité právní struktury nebo nástroje. Není třeba, aby byly požadavky na ponechání si expozice uplatňovány vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce, nebo na sponzora, nebo na původního věřitele. Podobně pokud sekuritizační transakce obsahuje jako podkladové expozice jiné sekuritizované pozice, měl by se požadavek na ponechání si expozice vztahovat pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Oznámení STS sekuritizace by mělo investory informovat o tom, že si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechává podstatnou čistou ekonomickou expozici vůči podkladovým rizikům. Určité výjimky by měly být stanoveny pro případy, kdy jsou sekuritizované expozice plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny, zejména orgány veřejné moci. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro státní podporu, je-li poskytnuta podpora z veřejných zdrojů v podobě záruk nebo jinými prostředky.

(11)

Původci ani sponzoři by neměli zneužívat skutečnosti, že mohou mít k dispozici více informací o aktivech převedených na sekuritizační jednotku než investoři a potenciální investoři, a neměli by bez vědomí investorů nebo potenciálních investorů převádět na sekuritizační jednotku aktiva, která mají vyšší profil úvěrového rizika než srovnatelná aktiva v rozvaze původců. Porušení této povinnosti by mělo podléhat sankcím ukládaným příslušnými orgány, avšak pouze při porušení úmyslném. Pouhé porušení z nedbalosti by sankcím v tomto ohledu podléhat nemělo. Touto povinností by však nemělo být nijak dotčeno právo původců nebo sponzorů zvolit k převodu na sekuritizační jednotku aktiva, která již předem mají vyšší profil úvěrového rizika v porovnání s průměrným profilem úvěrového rizika srovnatelných aktiv, která zůstávají v rozvaze původce, pokud jsou o vyšším profilu úvěrového rizika aktiv takto převáděných na sekuritizační jednotku jasně informováni investoři nebo potenciální investoři. Příslušné orgány by měly vykonávat dohled nad dodržováním této povinnosti prostřednictvím porovnávání podkladových aktiv sekuritizace se srovnatelnými aktivy v rozvaze původce.

Měla by být porovnávána výkonnost aktiv, u nichž se předem očekává podobná úroveň výkonnosti, například nevýkonné hypoteční úvěry na obytné nemovitosti převedené na sekuritizační jednotku a nevýkonné hypoteční úvěry na obytné nemovitosti v rozvaze původce.

Není dán žádný předpoklad, že by podkladová aktiva sekuritizace měla mít podobnou výkonnost jako průměrná aktiva v rozvaze původce.

(12)

Schopnost investorů a potenciálních investorů jednat s náležitou péčí, a učinit tak informované posouzení úvěruschopnosti daného sekuritizovaného nástroje, závisí na jejich přístupu k informacím o těchto nástrojích. Je důležité vytvořit na základě stávajícího acquis komplexní systém, v němž budou mít investoři a potenciální investoři přístup ke všem relevantním informacím během celé doby životnosti transakcí, omezit ohlašovací povinnosti původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek a usnadnit investorům nepřetržitý, snadný a volný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích. Ke zvýšení transparentnosti trhu by měl být zaveden rámec pro registry sekuritizací, kde by se shromažďovaly příslušné zprávy týkající se primárně podkladových expozic v sekuritizacích. Tyto registry sekuritizací by měl povolovat a dohled nad nimi by měl vykonávat Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry) (dále jen „orgán ESMA“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). Při konkretizaci ohlašovacích povinností by měl orgán ESMA zajistit, aby informace, které musí být do těchto registrů hlášeny, co nejvíce odpovídaly stávajícím šablonám pro poskytování takovýchto informací.

(13)

Účelem obecné povinnosti původce, sponzora a sekuritizační jednotky zpřístupňovat informace o sekuritizacích prostřednictvím registru sekuritizací je především poskytnout investorům jednotný, dohledu podléhající zdroj údajů, které potřebují k tomu, aby jednali s náležitou péčí. Soukromé sekuritizace jsou často vytvářeny na míru. Jsou důležité, neboť umožňují stranám uzavírat sekuritizační transakce, aniž by poskytovaly trhu a konkurenci důvěrné obchodní informace o transakci (například aniž by bylo odhaleno, že určitá společnost potřebuje finanční prostředky na rozšíření produkce nebo že určitá investiční firma vstupuje v rámci své strategie na nový trh) nebo podkladových aktivech (například o druhu pohledávky z obchodního styku, kterou produkuje průmyslový podnik). V těchto případech jsou investoři v přímém kontaktu s původcem nebo sponzorem a informace potřebné k tomu, aby jednali s náležitou péčí, obdrží přímo od nich. Je tedy vhodné, aby soukromé sekuritizace byly osvobozeny od povinnosti předávat informace o transakci do registru sekuritizací.

(14)

Původci, sponzoři a původní věřitelé by u expozic, které mají být sekuritizovány, měli uplatňovat tatáž řádná a jasně vymezená kritéria pro poskytování úvěrů jako u expozic nesekuritizovaných. U pohledávek z obchodního styku však nemusí být kritéria pro poskytování půjček splněna v rozsahu, v jakém tyto pohledávky nemají v době vzniku formu úvěru.

(15)

Sekuritizované nástroje obvykle nejsou vhodné pro neprofesionální zákazníky ve smyslu směrnice 2014/65/EU.

(16)

Ve zprávě pro investory by měli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky uvést veškeré podstatné údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic, včetně údajů, které investorům umožní jasně identifikovat prodlení a selhání podkladových dlužníků, restrukturalizaci dluhu, odpuštění dluhu, úlevy, zpětné koupě, platební prázdniny, ztráty, odpisy, zpětně získané prostředky a jiná opatření napravující výkonnost aktiv v seskupení podkladových expozic. Ve zprávě pro investory by měly být v případě sekuritizace, která není transakcí ABCP, uvedeny i údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a dluhy z vydání sekuritizace včetně samostatného uvedení příjmů a výplat ze sekuritizované pozice, tj. plánované jistiny, plánovaných úroků, předplacené jistiny, úroků a poplatků po splatnosti a údajů o jakékoliv události, která by mohla mít za následek změny v prioritě plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a údajů o výši a formě úvěrového posílení dostupného pro každou tranši. I když jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace vykazovaly v minulosti dobrou výkonnost, splnění požadavků na STS sekuritizace neznamená, že je určitá sekuritizovaná pozice bez rizika, a nevypovídá nic o úvěrové kvalitě podkladového nástroje sekuritizace. Namísto toho by měly být chápány jako informace o tom, že obezřetný a pečlivý investor bude moci provést analýzu rizik vyplývajících ze sekuritizace.

Aby byly zohledněny rozdílné strukturální vlastnosti dlouhodobých a krátkodobých sekuritizací (totiž programů ABCP a transakcí komerčních papírů zajištěných aktivy (dále jen „transakce ABCP“)), měly by existovat dva druhy požadavků na STS sekuritizace – jeden pro dlouhodobé a jeden pro krátkodobé sekuritizace – odpovídající těmto dvěma rozdílně fungujícím segmentům trhu. Programy ABCP spočívají v řadě transakcí ABCP složených z krátkodobých expozic, které je třeba nahradit, když nastane splatnost. V případě transakce ABCP by mohlo být sekuritizace dosaženo mimo jiné dohodou o proměnné slevě z kupní ceny pro seskupení podkladových expozic nebo tím, že sekuritizační jednotka vydá v rámci struktury spolufinancování přednostní a podřízené dluhopisy, přičemž přednostní dluhopisy jsou poté převáděny na nákupní subjekt jednoho nebo více programů ABCP. Transakce ABCP, které se kvalifikují jako STS sekuritizace, by však neměly zahrnovat žádné resekuritizace. Kritéria pro STS sekuritizace by dále měla odrážet zvláštní úlohu sponzora poskytujícího likviditní podporu programu ABCP, zejména u plně podporovaných programů ABCP.

(17)

Na mezinárodní i unijní úrovni již bylo odvedeno mnoho práce na identifikaci STS sekuritizace. V nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (7) a (EU) 2015/61 (8) již byla stanovena kritéria pro STS sekuritizaci pro specifické účely, jež podléhá obezřetnostnímu zacházení citlivějšímu na riziko.

(18)

Sekuritizační jednotky by měly být usazeny pouze v těch třetích zemích, které nejsou uvedeny na seznamu vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcí vypracovaném Finančním akčním výborem (FATF). Pokud bude v době, kdy bude prováděn přezkum tohoto nařízení, existovat zvláštní seznam Unie uvádějící jurisdikce třetích zemí, které odmítají dodržovat standardy řádné správy v oblasti daní, měl by tento seznam Unie být zohledněn a mohl by se stát referenčním seznamem pro stanovení třetích zemí, v nichž nesmějí být usazeny sekuritizační jednotky.

(19)

Je nezbytné stanovit obecnou definici STS sekuritizace platnou pro všechna odvětví založenou na stávajících kritériích a kritériích přijatých Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry (IOSCO) dne 23. července 2015 k identifikaci jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací v rámci kapitálové přiměřenosti pro sekuritizace, a zejména založenou na stanovisku k evropskému rámci pro kvalifikovanou sekuritizaci, vydaném dne 7. července 2015 Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (dále jen „orgán EBA“), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9).

(20)

Uplatňování kritérií pro STS sekuritizace v celé Unii by nemělo vést k rozdílným přístupům. Rozdílné přístupy by vytvářely potenciální překážky pro přeshraniční investory tím, že by je nutily seznamovat se s podrobnostmi regulačních rámců daných členských států, čímž by se oslabila důvěra investorů v kritéria pro STS sekuritizace. Orgán EBA by tedy měl vypracovat pokyny za účelem zajištění společného a jednotného porozumění požadavkům na STS sekuritizace v celé Unii v zájmu řešení případných výkladových otázek. Takový jediný zdroj výkladu by usnadnil přijetí kritérií pro STS sekuritizace původci, sponzory a investory. Při řešení případných výkladových otázek by měl aktivní úlohu hrát také orgán ESMA.

(21)

Za účelem zabránit rozdílným přístupům při uplatňování kritérií pro STS sekuritizace by měly všechny tři evropské orgány dohledu ve Společném výboru evropských orgánů dohledu koordinovat svou činnost i činnost příslušných orgánů, aby byla zajištěna soudržnost mezi odvětvími a posouzeny praktické otázky, které by mohly ve vztahu k STS sekuritizacím vzniknout. Přitom by měly být rovněž vyžádány a co nejvíce zohledněny názory účastníků trhu. Výsledky těchto diskusí by měly být zveřejněny na internetových stránkách evropských orgánů dohledu, aby původcům, sponzorům, sekuritizačním jednotkám a investorům pomáhaly v posuzování STS sekuritizací, než takové pozice vydávají nebo do nich investují. Takovýto koordinační mechanismus by byl obzvláště důležitý v období před provedením tohoto nařízení.

(22)

Toto nařízení povoluje označovat jako STS sekuritizace pouze ty sekuritizace, u nichž dochází ke skutečnému prodeji. V případě sekuritizace, u níž dochází ke skutečnému prodeji, se vlastnictví podkladových expozic převádí nebo fakticky postupuje na vydávající subjekt, jímž je sekuritizační jednotka. V případě platební neschopnosti prodávajícího by převod nebo postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku neměl podléhat ustanovením o zpětném vymáhání („clawback“), aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v ustanoveních vnitrostátního insolvenčního práva, podle nichž může být prodej podkladových expozic, k němuž došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího, za dodržení přísných podmínek označen za neplatný.

(23)

Skutečný prodej podkladových expozic, jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem, jakož i vymahatelnost těchto úkonů podle použitelného práva by mohly být doloženy právním posudkem kvalifikovaného právního poradce.

(24)

V případě sekuritizací, u nichž nedochází ke skutečnému prodeji, nejsou podkladové expozice na takovýto vydávající subjekt, jímž je sekuritizační jednotka, převedeny a úvěrové riziko související s podkladovými expozicemi je namísto toho převedeno prostřednictvím derivátové smlouvy nebo záruk. Vzniká tak dodatečné úvěrové riziko protistrany a potenciální složitost související zejména s obsahem derivátové smlouvy. Z toho důvodu by kritéria pro STS sekuritizace neměla umožňovat syntetickou sekuritizaci.

Měl by být uznán pokrok, kterého dosáhl orgán EBA ve své zprávě z prosince 2015, v níž vymezil možný soubor kritérií pro STS sekuritizace vztahujících se na syntetickou sekuritizaci a definoval „rozvahovou syntetickou sekuritizaci“ a „arbitrážní syntetickou sekuritizaci“. Jakmile orgán EBA jasně určí soubor kritérií pro STS sekuritizace, která by se konkrétně uplatňovala na rozvahové syntetické sekuritizace, a za účelem prosazování financování reálné ekonomiky a zvláště malých a středních podniků, jimž tyto sekuritizace přinášejí největší prospěch, měla by Komise vypracovat návrh zprávy, a bude-li to vhodné, přijmout legislativní návrh s cílem rozšířit rámec STS sekuritizací na tyto sekuritizace. Neměla by však navrhovat takové rozšíření na arbitrážní syntetické sekuritizace.

(25)

Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku by měly splňovat předem stanovená a jasně definovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Substituce expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními a zárukami, by se v zásadě neměla považovat za aktivní správu portfolia.

(26)

Podkladové expozice by neměly zahrnovat expozice v selhání ani expozice vůči dlužníkům nebo ručitelům, kteří se podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele nacházejí ve specifikovaných situacích, jež jsou z úvěrového hlediska rizikové (například pokud u dlužníka byla prohlášena platební neschopnost).

Podmínka „nejlepšího vědomí“ by měla být považována za splněnou na základě informací získaných od dlužníků v době vzniku expozic, informací získaných od původce v průběhu jeho obsluhy expozic nebo v průběhu jeho postupu řízení rizik, nebo informací sdělených původci třetí stranou.

U expozic nevýkonných, které byly následně restrukturalizovány, by se měl uplatňovat obezřetný přístup. Jejich zařazení do seskupení podkladových expozic by však nemělo být vyloučeno v případě, kdy z těchto expozic nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž by mělo dojít alespoň jeden rok přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku. V tomto případě by mělo poskytnutí náležitých informací zajistit plnou transparentnost.

(27)

Aby se zajistilo, že investoři budou důsledně vykonávat náležitou péči, a aby se usnadnilo posuzování podkladových rizik, je důležité, aby sekuritizační transakce byly zajištěny seskupeními expozic, které jsou homogenní co do druhu aktiv, například seskupeními půjček na obytné nemovitosti, seskupeními podnikových půjček, půjček na obchodní majetek, leasingů a úvěrových příslibů pro podniky stejné kategorie, seskupeními půjček a leasingů na automobily nebo seskupením úvěrových příslibů fyzickým osobám pro účely osobní a rodinné spotřeby a spotřeby domácností. Podkladové expozice by neměly zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU. V zájmu zohlednění těch členských států, ve kterých úvěrové instituce pro poskytnutí úvěru nefinančním korporacím běžně místo smluv o půjčce používají dluhopisy, by mělo být možné, aby podkladové expozice zahrnovaly takové dluhopisy, pokud tyto dluhopisy nejsou kótované v obchodním systému.

(28)

Je nezbytné zabránit novému výskytu modelů „originate to distribute“. Označují se tak situace, kdy věřitelé při poskytování úvěrů používají nekvalitní a nedostatečné postupy upisování, protože předem vědí, že související rizika budou nakonec prodána třetím stranám. Proto by expozice, jež mají být sekuritizovány, měly vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které by neměly být méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňuje v době vzniku podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. Podstatné změny standardů pro upisování by měly být v úplnosti oznámeny potenciálním investorům nebo v případě plně podporovaných programů ABCP sponzorovi a dalším stranám s přímou expozicí v transakci ABCP. Původce nebo původní věřitel by měl mít dostatečné zkušenosti s vytvářením expozic podobné povahy, jako jsou ty, které byly sekuritizovány. V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi půjčky na obytné nemovitosti, by seskupení půjček nemělo obsahovat žádnou půjčku, která byla nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny. Pokud je to na místě, mělo by posouzení úvěruschopnosti dlužníka také splňovat požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (10) nebo 2014/17/EU (11) nebo rovnocenné požadavky třetích zemí.

(29)

Jak během finanční krize ukázala chabá výkonnost částí trhů cenných papírů krytých hypotečními úvěry na nebytové nemovitosti, je-li splacení sekuritizovaných pozic ve velké míře závislé na prodeji aktiv, jimiž jsou podkladová aktiva zajištěna, vede to ke zranitelnosti. Cenné papíry kryté hypotečními úvěry na nebytové nemovitosti by proto za STS sekuritizace být považovány neměly.

(30)

Jsou-li k dispozici údaje o dopadu podkladových aktiv sekuritizací na životní prostředí, měli by je původce a sponzor daných sekuritizací zveřejnit.

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka STS sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, by tedy měli zveřejnit dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

(31)

Pokud si původci, sponzoři a sekuritizační jednotky přejí používat pro své sekuritizace označení STS sekuritizace, měli by investoři, příslušné orgány a orgán ESMA obdržet oznámení, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Toto oznámení by mělo obsahovat vysvětlení, jakým způsobem je každé z kritérií pro STS sekuritizace naplněno. Orgán ESMA by je měl následně zveřejnit na seznamu oznámených STS publikovaném pro informační účely na jeho internetových stránkách. Uvedení vydání sekuritizace na seznamu oznámených STS sekuritizací vedeném orgánem ESMA neznamená, že ESMA nebo jiné příslušné orgány potvrdily, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Dodržování požadavků na STS sekuritizace zůstává výhradní odpovědností původců, sponzorů a sekuritizačních jednotek. Tím by mělo být zajištěno, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky nesli odpovědnost za své tvrzení, že daná sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace, a aby na trhu panovala transparentnost.

(32)

Pokud určitá sekuritizace přestane splňovat požadavky na STS sekuritizace, měli by to původce a sponzor neprodleně oznámit orgánu ESMA a svému příslušnému orgánu. Kromě toho, pokud příslušný orgán uložil ve vztahu k sekuritizaci oznámené jako STS sekuritizace správní sankce, měl by to neprodleně oznámit orgánu ESMA, aby tato informace byla zapsána na seznam oznámení STS sekuritizací a investoři tak byli informováni o uvedených sankcích a o spolehlivosti oznámení STS sekuritizace. Je tedy v zájmu původců a sponzorů, aby s ohledem na dopad na svou pověst svá oznámení dobře zvažovali.

(33)

Investoři by měli provádět vlastní náležitou péči ve vztahu k investicím odpovídající souvisejícím rizikům, měli by však mít možnost spolehnout se na oznámení STS sekuritizace a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou o tom, zda určitá sekuritizace splňuje požadavky na STS sekuritizace. Neměli by se však na tato oznámení a informace spoléhat výhradně a mechanicky.

(34)

Pro investory, původce, sponzory a sekuritizační jednotky by mohlo být užitečné zapojení třetích stran pomáhajících při kontrole souladu sekuritizace s požadavky na STS sekuritizace, jež může přispět ke zvýšení důvěry na trhu s STS sekuritizacemi. K posuzování toho, zda je jejich sekuritizace v souladu s kritérii pro STS sekuritizace, by mohli původci, sponzoři a sekuritizační jednotky rovněž využívat služeb třetích stran, jež mají povolení podle tohoto nařízení. Tyto třetí strany by měly podléhat povolení příslušnými orgány. Součástí oznámení orgánu ESMA a následného zveřejnění na jeho internetových stránkách by měla být informace, zda souladu s kritérii pro STS sekuritizace potvrdila některá povolená třetí strana. Je však nezbytné, aby investoři provedli vlastní posouzení, převzali odpovědnost za svá investiční rozhodnutí a nespoléhali se mechanicky na takové třetí strany. Zapojení třetí strany by nemělo původce, sponzory a institucionální investory nijak zbavovat konečné právní odpovědnosti za oznamování sekuritizační transakce jako STS sekuritizace a za zacházení se sekuritizační transakcí jako s STS sekuritizací.

(35)

Členské státy by měly určit příslušné orgány a poskytnout jim nezbytné dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci. Správní sankce by v zásadě měly být zveřejňovány. Investoři, původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky mohou být usazeni v různých členských státech a podléhat dohledu různých odvětvových příslušných orgánů, a proto by měla být zajištěna úzká spolupráce mezi relevantními příslušnými orgány včetně Evropské centrální banky (ECB), pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (12), a evropskými orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací a pomoci při činnostech dohledu. Příslušné orgány by měly ukládat sankce pouze v případě úmyslných porušení předpisů nebo porušení předpisů z nedbalosti. Uplatnění nápravných opatření by nemělo záviset na prokázání úmyslu nebo nedbalosti. Při stanovování vhodného druhu a míry sankce nebo nápravného opatření by příslušné orgány měly brát v potaz finanční sílu odpovědné fyzické nebo právnické osoby, a zejména celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem a čistý majetek odpovědné fyzické osoby.

(36)

Příslušné orgány by měly úzce koordinovat svůj dohled a zajišťovat jednotnost svých rozhodnutí, zejména v případech porušení tohoto nařízení. Pokud se takové porušení týká nesprávného nebo zavádějícího oznámení, měl by příslušný orgán, který je zjistil, informovat i evropské orgány dohledu a relevantní příslušné orgány dotčených členských států. V případě neshody mezi příslušnými orgány by měl orgán ESMA a případně Společný výbor evropských orgánů dohledu přistoupit k výkonu svých pravomocí týkajících se závazné mediace.

(37)

Požadavky na používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“ („STS sekuritizace“) jsou nové a budou postupem času dále upřesněny prostřednictvím pokynů orgánu EBA a praxe v oblasti dohledu. Aby účastníci trhu nebyli odrazeni od používání tohoto nového označení, měly by mít příslušné orgány možnost přiznat původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce odklad v délce tří měsíců, během nichž mohou napravit použití označení, pokud je v dobré víře používali chybně. Dobrá víra by se měla předpokládat, pokud původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nemohli vědět, že sekuritizace nesplňuje veškerá kritéria pro označení za STS sekuritizaci. Během této doby odkladu by dotčená sekuritizace měla být nadále považována za sekuritizaci splňující kritéria pro STS sekuritizace a neměla by být odstraněna ze seznamu, který sestavil orgán ESMA podle tohoto nařízení.

(38)

Toto nařízení prosazuje harmonizaci řady klíčových prvků sekuritizačního trhu, aniž je dotčena další doplňková harmonizace procesů a postupů na sekuritizačních trzích, kterou iniciují účastníci trhu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby účastníci trhu a jejich profesní sdružení pokračovali v práci na další standardizaci tržních postupů, a zejména na standardizaci sekuritizační dokumentace. Komise by měla pečlivě sledovat úsilí účastníků trhu o standardizaci a podávat o něm zprávy.

(39)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (13), 2009/138/ES (14) a 2011/61/EU (15) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (16) a (EU) č. 648/2012 (17) by měly být odpovídajícím způsobem změněny, aby byl zajištěn soulad právního rámce Unie s tímto nařízením, pokud jde o ustanovení týkající se sekuritizace, jejichž hlavním předmětem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zejména zajištěním rovných podmínek na vnitřním trhu pro všechny institucionální investory.

(40)

Pokud se jedná o změny nařízení (EU) č. 648/2012, budou-li splněny určité podmínky, neměla by se na mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy uzavřené sekuritizačními jednotkami vztahovat povinnost clearingu. Důvodem je to, že smluvní strany OTC derivátových smluv uzavřených se sekuritizačními jednotkami jsou na základě sekuritizačních ujednání zajištěnými věřiteli a zpravidla je stanovena adekvátní ochrana proti úvěrovému riziku protistrany. Ve vztahu k derivátům, u nichž neprovádí clearing ústřední protistrana, by měla požadovaná úroveň kolaterálu rovněž zohlednit zvláštní strukturu sekuritizačních ujednání a v nich již stanovenou ochranu.

(41)

Mezi krytými dluhopisy a sekuritizacemi existuje určitá míra zastupitelnosti. Aby se proto zamezilo možnosti zkreslení nebo arbitráže mezi využíváním sekuritizací a krytých dluhopisů vzhledem k odlišnému zacházení s OTC derivátovými smlouvami uzavřenými subjekty krytého dluhopisu nebo sekuritizačními jednotkami, mělo by být nařízení (EU) č. 648/2012 změněno, aby se zajistil soulad zacházení s deriváty spojenými s krytými dluhopisy a s deriváty spojenými se sekuritizacemi, pokud jde o povinnost clearingu a maržové požadavky na OTC deriváty, u nichž neprovádí clearing ústřední protistrana.

(42)

Za účelem sjednocení poplatků za dohled, které má orgán ESMA vybírat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o upřesnění typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(43)

Za účelem upřesnění požadavku na ponechání si rizika a další vyjasnění kritérií homogenity a toho, které expozice mají být z hlediska požadavku jednoduchosti požadovány za homogenní, při zajištění toho, aby sekuritizace půjček malých a středních podniků nebyla nepříznivě dotčena, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem EBA, pokud jde o způsoby ponechání si rizika, měření míry tohoto ponechání, některé zákazy týkající se ponechaného rizika, ponechání si rizika na konsolidovaném základě, osvobození některých transakcí a upřesnění kritérií homogenity a toho, které podkladové expozice jsou požadovány za homogenní. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(44)

S cílem usnadnit investorům, nepřetržitý, jednoduchý a bezplatný přístup ke spolehlivým informacím o sekuritizacích a upřesnit podmínky spolupráce a povinnost výměny informací příslušných orgánů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem ESMA pokud jde o porovnatelné informace o podkladových expozicích a pravidelné zprávy pro investory, seznam legitimních účelů, pro které jsou povoleny resekuritizace, postupy umožňující registrům sekuritizací ověřovat úplnost a správnost oznámených údajů, žádost o registraci a zjednodušenou žádost o rozšíření registrace, údaje o sekuritizaci, které mají být poskytnuty za účelem transparentnosti, provozní normy potřebné pro shromažďování, seskupování a porovnávání údajů mezi registry sekuritizací, informace, k nimž mají určené subjekty přístup, a podmínky pro přímý přístup, informace, jež mají být poskytnuty v případě oznámení STS sekuritizací, informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům v žádosti ověřující třetí strany o povolení, a informace, jež mají být vyměňovány, a obsah a rozsah oznamovacích povinností. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(45)

S cílem zjednodušit postup investorům, původcům, sponzorům a sekuritizačním jednotkám by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o šablony pro použití při zpřístupňování informací držitelům sekuritizovaných pozic, formát žádosti o registraci a žádosti o rozšíření registrace registru sekuritizací, šablonu pro poskytování informací, šablony pro poskytování informací rejstříku sekuritizací, s přihlédnutím k řešením vyvinutým stávajícími subjekty, které shromažďují údaje o sekuritizacích, a šablonu oznámení STS sekuritizace, které investorům a příslušným orgánům poskytne dostatečné informace pro posouzení, zda jsou dodrženy požadavky na STS sekuritizace. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán ESMA by měl úzce konzultovat s druhými dvěma evropskými orgány dohledu.

(46)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení obecného rámce pro sekuritizaci a vytvoření zvláštního rámce pro STS sekuritizaci, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy vzhledem k tomu, že sekuritizační trhy fungují v globálním měřítku a že by měly být pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do sekuritizace zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(47)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později.

(48)

Pro sekuritizované pozice, které k 1. lednu 2019 nejsou uzavřené, by původcům, sponzorům a sekuritizačním jednotkám mělo být umožněno používat označení „STS“, splňují-li dané sekuritizace požadavky na STS sekuritizace, pokud jde o některé požadavky v době oznámení a o další požadavky v době vzniku. Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky by proto měli být schopni předložit orgánu ESMA oznámení STS sekuritizace podle tohoto nařízení. Jakákoli následná úprava sekuritizace by měla být přijata za předpokladu, že sekuritizace nadále plní všechny platné požadavky na STS sekuritizace.

(49)

Požadavky týkající se náležité péče, které se používají v souladu se stávajícím právem Unie přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, by se měly nadále používat na sekuritizace vydané 1. ledna 2011 nebo později a na sekuritizace vydané před 1. lednem 2011, pokud byly po 31. prosinci 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice. Příslušná ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 (19), která upřesňují požadavky na ponechání si rizika pro úvěrové instituce a investiční podniky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (20), by měla zůstat použitelná až do okamžiku, kdy nastane použitelnost regulačních technických norem pro ponechání si rizika podle tohoto nařízení. Z důvodů právní jistoty by se na úvěrové instituce nebo investiční podniky, pojišťovny, zajišťovny a správce alternativních investičních fondů měly ve vztahu k sekuritizovaným pozicím, které ke dni použitelnosti tohoto nařízení nejsou uzavřené, nadále vztahovat článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a článek 51 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 (21).

S cílem zajistit, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky plnili své povinnosti týkající se transparentnosti až do dne použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle tohoto nařízení, by informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 (22) měly být zveřejněny,

1)

„sekuritizací“ transakce nebo systém, jímž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do tranší, se všemi těmito vlastnostmi:

2)

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ nebo jen „sekuritizační jednotkou“ korporace, svěřenský fond nebo jiný subjekt, který není původcem ani sponzorem a je zřízen za účelem provedení jedné či více sekuritizací, jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, a jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení dluhů tohoto subjektu od dluhů původce;

3)

„původcem“ subjekt, který:

4)

„resekuritizací“ sekuritizace, v níž alespoň jedna z podkladových expozic je sekuritizovanou pozicí;

5)

„sponzorem“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, bez ohledu na to, nachází-li se v Unii nebo nikoli, nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU, jež nejsou původcem a jež:

6)

„tranší“ smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s expozicí nebo seskupením expozic, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, které držitelům pozic v daném segmentu nebo v jiných segmentech přímo poskytly třetí strany;

7)

„programem komerčních papírů zajištěných aktivy“ neboli „programem ABCP“ sekuritizační program, ve kterém vydávané cenné papíry mají převážně formu komerčních papírů zajištěných aktivy s původní splatností nejvýše jeden rok;

8)

„transakcí komerčních papírů zajištěných aktivy“ neboli „transakcí ABCP“ sekuritizace v rámci programu ABCP;

9)

„tradiční sekuritizací“ sekuritizace, ve které dochází k převodu ekonomického podílu v sekuritizovaných expozicích převodem vlastnictví těchto expozic z původce na sekuritizační jednotku nebo subparticipací sekuritizační jednotky, přičemž vydávané cenné papíry nepředstavují platební povinnost původce;

10)

„syntetickou sekuritizací“ sekuritizace, při níž k přenesení rizika dochází použitím úvěrových derivátů nebo záruk a expozice, které jsou předmětem sekuritizace, zůstávají expozicemi původce;

11)

„investorem“ fyzická nebo právnická osoba, která drží sekuritizovanou pozici;

12)

„institucionálním investorem“ investor, který je:

13)

„obsluhovatelem“ subjekt, který každodenně spravuje seskupení pohledávek nabytých za úplatu nebo podkladových úvěrových expozic;

14)

„likviditním příslibem“ sekuritizovaná pozice vyplývající ze smluvního ujednání o poskytnutí peněžních prostředků na překlenutí nesouladů v peněžních tocích vůči investorům;

15)

„revolvingovou expozicí“ jakákoli expozice, kdy může výše dluhu dlužníka až do dohodnutého limitu kolísat na základě jeho rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh;

16)

„revolvingovou sekuritizací“ sekuritizace, u níž se obměňuje samotná struktura sekuritizace tím, že jsou expozice do seskupení expozic přidávány nebo jsou z něj odebírány, bez ohledu na to, zda se expozice obměňují, či nikoli;

17)

„doložkou o předčasném umoření“ smluvní ustanovení v sekuritizaci revolvingových expozic nebo v revolvingové sekuritizaci, která vyžadují, aby při definovaných událostech byly sekuritizované pozice investorů splaceny před jejich původně uvedenou dobou splatnosti;

18)

„tranší první ztráty“ nejpodřízenější tranše v sekuritizaci, která je první tranší, jež nese ztráty na sekuritizovaných expozicích, a tím poskytuje ochranu tranším druhé ztráty a případně tranším s vyšším pořadím;

19)

„sekuritizovanou pozicí“ expozice vůči sekuritizaci;

20)

„původním věřitelem“ subjekt, který sám nebo prostřednictvím spřízněných subjektů přímo nebo nepřímo uzavřel původní smlouvu, která založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka či potenciálního dlužníka, jež daly vzniknout expozicím, které jsou sekuritizovány;

21)

„plně podporovaným programem ABCP“ program ABCP, který jeho sponzor přímo a plně podporuje tím, že sekuritizační jednotce či jednotkám poskytuje jeden či více likviditních příslibů pokrývajících přinejmenším veškeré tyto prvky:

22)

„plně podporovanou transakcí ABCP“ transakce ABCP, která je na úrovni transakce nebo na úrovni programu ABCP podporována likviditním příslibem pokrývajícím přinejmenším veškeré tyto prvky:

23)

„registrem sekuritizací“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o sekuritizacích.

Pro účely článku 10 tohoto nařízení se odkazy na „registr obchodních údajů“ v článcích 61, 64, 65, 66, 73, 78, 79 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 považují za odkazy na „registr sekuritizací“.

a)

prodávající sekuritizované pozice provedl posouzení vhodnosti v souladu s čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU;

b)

prodávající sekuritizované pozice je na základě posouzení uvedeného v písmeni a) přesvědčen, že sekuritizovaná pozice je pro daného neprofesionálního zákazníka vhodná;

c)

prodávající sekuritizované pozice okamžitě podá neprofesionálnímu zákazníkovi zprávu o výsledku posouzení vhodnosti.

a)

je uvedena na seznamu vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcí vypracovaném FATF nebo

b)

nepodepsala s žádným členským státem dohodu za účelem zajištění toho, aby plně splňovala standardy podle článku 26 vzorové úmluvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o daních z příjmu a majetku nebo podle vzorové úmluvy OECD o výměně informací o daňových záležitostech a aby zajišťovala účinnou výměnu informací o daňových záležitostech, včetně jakýchkoli mnohostranných daňových dohod.

a)

původce nebo původní věřitel usazený v Unii, který není úvěrovou institucí ani investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v souladu s čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení;

b)

původce nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v zájmu zajištění toho, aby poskytování úvěrů bylo založeno na důkladném posouzení úvěruschopnosti dlužníka;

c)

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený v Unii si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl v souladu s článkem 6 a institucionální investor je o tomto ponechání si rizika informován v souladu s článkem 7;

d)

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl, který nesmí být v žádném případě nižší než 5 %, jak je stanoveno v souladu s článkem 6, a o tomto ponechání si rizika informuje institucionální investory;

e)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka zpřístupnili informace případně požadované v článku 7 s četností a způsobem stanovenými v uvedeném článku.

a)

rizikové charakteristiky dané sekuritizované pozice a podkladových expozic;

b)

všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice, včetně smluvních priorit plateb a priority s nimi souvisejících spouštěcích mechanismů, úvěrových posílení, posílení likvidity, spouštěcích mechanismů založených na tržní ceně a definic selhání specifických pro danou transakci, a

c)

soulad sekuritizace s požadavky stanovenými v článcích 19 až 22 nebo v článcích 23 až 26 a v článku 27, pokud jde o sekuritizaci oznámenou jako STS sekuritizace podle článku 27. Institucionální investoři se mohou přiměřeně, avšak nikoli výhradně či mechanicky, spoléhat na oznámení STS sekuritizace podle čl. 27 odst. 1 a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou ohledně splnění požadavků na STS sekuritizace.

a)

zavést vhodné písemné postupy, které jsou přiměřené rizikovému profilu sekuritizované pozice a případnému obchodnímu a investičnímu portfoliu institucionálního investora, s cílem průběžně sledovat, zda jsou dodržovány odstavce 1 a 3, a sledovat výkonnost sekuritizované pozice a podkladových expozic.

Je-li to v souvislosti se sekuritizací a podkladovými expozicemi relevantní, zahrnují uvedené písemné postupy sledování druhu expozice, procenta půjček po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, měr selhání, měr předčasného splacení, půjček, u nichž bylo zahájeno vymáhání zajištění, měr zpětného získání, zpětných koupí, změn půjček, platebních prázdnin, druhů a využití zajištění, rozložení četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti podkladových expozic, odvětvové a geografické diverzifikace a rozložení četnosti poměrů půjček k hodnotě se šířkou pásem, jež usnadňují adekvátní analýzu citlivosti. Pokud jsou podkladové expozice samy sekuritizačními pozicemi, jak povoluje článek 8, sledují institucionální investoři rovněž podkladové expozice uvedených pozic;

b)

v případě sekuritizace, která není plně podporovaným programem ABCP, pravidelně provádět zátěžové testy peněžních toků a hodnot zajištění podporujícího podkladové expozice nebo, nejsou-li k dispozici dostatečné údaje o peněžních tocích a hodnotách zajištění, provádět zátěžové testy předpokladů ztráty, a to s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizika dané sekuritizované pozice;

c)

v případě plně podporovaného programu ABCP pravidelně provádět zátěžové testy solventnosti a likvidity sponzora;

d)

zajistit podávání interních zpráv svému řídícímu orgánu, aby si byl vědom podstatných rizik vyplývajících ze sekuritizované pozice a aby daná rizika byla náležitě řízena;

e)

být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí sekuritizovaným pozicím a jejich podkladovým expozicím a že zavedl písemné strategie a postupy pro řízení rizik dané sekuritizované pozice a pro vedení záznamů o ověřování a náležité péči v souladu s odstavci 1 a 2 i o dalších relevantních informacích, a

f)

v případě expozic vůči plně podporovanému programu ABCP být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí úvěrové kvalitě sponzora a podmínkám poskytnutého likviditního příslibu.

a)

ponechání si nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;

b)

v případě revolvingových sekuritizací nebo sekuritizací revolvingových expozic ponechání si podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty každé ze sekuritizovaných expozic;

c)

ponechání si náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto nesekuritizované expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;

d)

ponechání si tranše první ztráty, a pokud takové ponechání nedosahuje 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, podle potřeby jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, nebo

e)

ponechání si první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace.

a)

ústřední vlády nebo centrální banky;

b)

regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru členských států ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

instituce, jimž byla podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přidělena riziková váha nejvýše 50 %;

d)

národní podpůrné banky nebo instituce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (26), nebo

e)

mezinárodní rozvojové banky uvedené v článku 117 nařízení (EU) č. 575/2013.

a)

způsoby ponechání si rizika podle odstavce 3, včetně splnění syntetickou nebo podmíněnou formou;

b)

měření míry ponechání si rizika podle odstavce 1;

c)

zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu;

d)

podmínky pro ponechání si rizika na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 4;

e)

podmínky pro osvobození transakcí založené na jasném, transparentním a dostupném indexu uvedeném v odstavci 6.

a)

informace o podkladových expozicích se čtvrtletní frekvencí, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy informace o podkladových pohledávkách nebo pohledávkách z úvěru s měsíční frekvencí;

b)

veškerou podkladovou dokumentaci, která je zásadní pro porozumění transakci, včetně mimo jiné v příslušných případech těchto dokumentů:

Tato podkladová dokumentace musí obsahovat podrobný popis priority plateb u sekuritizace;

c)

jestliže není vypracován prospekt v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (28), shrnutí transakce nebo přehled hlavních prvků sekuritizace, včetně v příslušných případech:

d)

v případě STS sekuritizací oznámení STS sekuritizace podle článku 27;

e)

čtvrtletní zprávy pro investory, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy měsíční zprávy pro investory, obsahující:

f)

jakékoli vnitřní informace související se sekuritizací, které jsou původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka povinni zveřejnit v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (29) o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;

g)

pokud se písmeno f) nepoužije, jakoukoli významnou událost, jako je:

a)

mají dobře fungující systém kontroly kvality údajů;

b)

podléhají příslušným standardům správy a mají údržbu a provoz adekvátní organizační struktury, které zajišťují kontinuitu a řádné fungování daných internetových stránek;

c)

mají vhodné systémy, kontroly a postupy, které identifikují veškeré relevantní zdroje provozního rizika;

d)

zahrnují systémy, které zajišťují ochranu a integritu obdržených informací a jejich okamžité zaznamenání, a

e)

umožňují uchovávání záznamů o informacích po dobu nejméně pět let po dni splatnosti sekuritizace.

a)

sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, a

b)

sekuritizace, které mají být využívány pro legitimní účely vymezené v odstavci 3 a jejich cenné papíry byly vydány dne 1. ledna 2019 nebo později.

a)

usnadnění likvidace úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce;

b)

zajištění životaschopnosti úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce jakožto fungujícího subjektu s cílem zabránit jejich likvidaci, nebo

c)

zachování zájmů investorů v případě nevýkonných podkladových expozic.

a)

původní dohoda, jež založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka nebo potenciálního dlužníka, byla sjednána před vstupem směrnice 2014/17/EU v platnost a

b)

původce, který koupí expozice třetí strany na vlastní účet a následně je sekuritizuje, splní povinnosti, které byla instituce, jež je původcem, povinna splnit podle čl. 21 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 před 1. lednem 2019.

a)

žádost o registraci, nebo

b)

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 7 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který byl již registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (30).

a)

postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají registry sekuritizací uplatňovat k ověření úplnosti a správnosti informací, jež jim byly zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1;

b)

žádost o registraci uvedenou v odst. 5 písm. a);

c)

zjednodušenou žádost o rozšíření registrace uvedenou v odst. 5 písm. b).

a)

žádosti o registraci uvedené v odst. 5 písm. a) a

b)

žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b).

a)

se registrace výslovně vzdá nebo již po dobu šesti předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jinými protiprávními prostředky nebo

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž byl zaregistrován.

a)

orgán ESMA;

b)

orgán EBA;

c)

orgán EIOPA;

d)

Evropská rada pro systémová rizika;

e)

příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

f)

relevantní orgány, jejichž pravomoci a pověření v oblasti dohledu se týkají transakcí, trhů, účastníků a aktiv, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

g)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (31);

h)

Jednotný výbor pro řešení krizí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (32);

i)

orgány uvedené v článku 29;

j)

investoři a potenciální investoři.

a)

údaje o sekuritizaci uvedené v odstavci 1, které původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka poskytují za účelem plnění svých povinností podle čl. 7 odst. 1;

b)

požadované provozní normy, aby údaje mohly být včasným, strukturovaným a uceleným způsobem:

c)

podrobnosti o informacích, k nimž mají mít přístup subjekty uvedené v odstavci 1, s ohledem na jejich pověření a specifické potřeby;

d)

podmínky, za nichž mají mít subjekty uvedené v odstavci 1 přímý a bezprostřední přístup k údajům v registrech sekuritizací.

a)

daná sekuritizace splňuje veškeré požadavky oddílu 1 nebo oddílu 2 této kapitoly a orgán ESMA obdržel oznámení podle čl. 27 odst. 1 a

b)

daná sekuritizace je na seznamu uvedeném v čl. 27 odst. 5.

a)

ustanovení, podle kterých může insolvenční správce prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího;

b)

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

a)

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)

platební neschopnost prodávajícího a

c)

nenapravené porušení smluvních povinností prodávajícím, včetně jeho selhání.

a)

byla u něj v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

b)

figuroval v době vzniku dluhu v příslušných případech ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup, nebo

c)

má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic v držení původce, které nejsou sekuritizovány.

a)

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami dané sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

b)

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice;

c)

u splácení sekuritizovaných pozic se nesmí měnit pořadí s ohledem na jejich přednost a

d)

žádné ustanovení nesmí požadovat automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

a)

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni;

b)

událost související s platební neschopností týkající se původce nebo obsluhovatele;

c)

pokles hodnoty podkladových expozic v držení sekuritizační jednotky pod předem stanovenou prahovou hodnotu (rozhodná událost pro předčasné splacení) a

d)

nevytvoření dostatečného objemu nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality (rozhodná událost pro ukončení revolvingového období).

a)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy, jako například smluvní ujednání, které umožňuje nahrazení obsluhovatele v případě selhání nebo platební neschopnosti, a

c)

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů, poskytovatelé likvidity a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeni.

a)

ustanovení, podle kterých může insolvenční správce prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího;

b)

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

a)

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

b)

platební neschopnost prodávajícího a

c)

nenapravené porušení smluvních závazků prodávajícím, včetně jeho selhání.

a)

u něj byla v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu na vymáhání nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

b)

figuroval v době vzniku dluhu v příslušných případech ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup, nebo

c)

má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic v držení původce, které nejsou sekuritizovány.

a)

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

b)

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům držícím sekuritizovanou pozici prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice a

c)

žádné ustanovení nesmí požadovat automatické zpeněžení podkladových expozic v tržní hodnotě.

a)

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni a

b)

událost související s platební neschopností u prodávajícího nebo obsluhovatele.

a)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

b)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

c)

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeny, a

d)

způsob, jakým sponzor splňuje požadavky čl. 25 odst. 3.

a)

souhrnné informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a

b)

informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) až e), alespoň v pracovní nebo počáteční podobě.

a)

odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů s případnou fiduciární povinností vůči investorům;

b)

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti upisování úvěrů, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

c)

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

d)

ustanovení pro nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet na úrovni programu ABCP v případě jejich selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí, které nejsou zahrnuty v likviditním příslibu;

e)

že v případě specifikovaných událostí, selhání nebo platební neschopnosti sponzora budou podniknuta nápravná opatření za účelem zajištění závazku financování nebo nahrazení poskytovatele likviditního příslibu a

f)

že se likviditní příslib vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí, pokud sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti.

a)

potvrzení původce nebo původního věřitele, že úvěry poskytuje na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto postupů v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, a

b)

prohlášení původce nebo původního věřitele o tom, zda je poskytnutí úvěru uvedené v písmeni a) předmětem dohledu.

a)

třetí strana účtuje původcům, sponzorům nebo sekuritizačním jednotkám zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, pouze nediskriminační poplatky, které jsou založeny na nákladech a neliší se podle výsledků jejího posouzení ani na nich jinak nezávisí;

b)

třetí strana není ani regulovaným podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2002/87/ES, ani ratingovou agenturou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1060/2009, a provádění ostatních činností této třetí strany neohrožuje nezávislost ani čestnost a poctivost jejích posouzení;

c)

třetí strana neposkytuje původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, žádný druh poradenských, auditních ani srovnatelných služeb;

d)

členové řídícího orgánu třetí strany mají odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jsou přiměřené jejímu úkolu, mají dobrou pověst a jsou bezúhonní;

e)

v řídícím orgánu třetí strany jsou alespoň jednou třetinou a nejméně dvěma členy zastoupeni nezávislí odborníci;

f)

třetí strana učiní všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby ověření souladu s kritérii pro STS sekuritizace nebylo ovlivněno existujícími či potenciálními střety zájmů nebo obchodními vztahy této třetí strany, jejích akcionářů či podílníků, manažerů, zaměstnanců či jakýchkoli jiných fyzických osob, jejichž služby má tato třetí strana k dispozici nebo nad jejichž službami má kontrolu. Za tímto účelem třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje účinný systém vnitřní kontroly, kterým se řídí provádění zásad a postupů s cílem určit potenciální střety zájmů a předcházet jim. Potenciální nebo existující střety zájmů, které byly určeny, musí být neprodleně odstraněny nebo zmírněny a zveřejněny. Pro zajištění nezávislosti posouzení dodržení podmínek pro STS sekuritizace třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje odpovídající zásady a postupy. Třetí strana tyto zásady a postupy pravidelně sleduje a přezkoumává, aby vyhodnotila jejich účinnost a posoudila, zda je třeba je aktualizovat, a

g)

třetí strana může prokázat, že zavedla vhodná provozní opatření a interní postupy, jež jí umožňují posoudit dodržení podmínek pro STS sekuritizace.

a)

pro pojišťovny a zajišťovny příslušný orgán určený v souladu s čl. 13 bodem 10 směrnice 2009/138/ES;

b)

pro správce alternativních investičních fondů odpovědný příslušný orgán určený v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU;

c)

pro SKIPCP a jejich správcovské společnosti příslušný orgán určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

d)

pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění příslušný orgán určený v souladu s čl. 6 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (33);

e)

pro úvěrové instituce nebo investiční podniky příslušný orgán určený v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013.

a)

postupy a mechanismy pro správné oceňování a průběžné ponechávání si podstatného čistého ekonomického podílu, shromažďování a včasné poskytování veškerých informací, které mají být zpřístupňovány v souladu s článkem 7, a kritéria pro poskytování úvěrů v souladu s článkem 9;

b)

u STS sekuritizací, které nejsou sekuritizacemi v rámci programu ABCP, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s čl. 20 odst. 7 až 12, s čl. 21 odst. 7 a s článkem 22 a

c)

u STS sekuritizací, které jsou sekuritizacemi v rámci programu ABCP, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s článkem 24 v souvislosti s transakcemi ABCP a s čl. 26 odst. 7 a 8 v souvislosti s programy ABCP.

a)

velikost kapitálových rezerv;

b)

velikost rezerv v oblasti likvidity a

c)

riziko likvidity pro investory v důsledku nesouladu mezi splatností jejich financování a investicemi.

a)

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili požadavky stanovené v článku 6;

b)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 7;

c)

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili kritéria stanovená v článku 9;

d)

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 18;

e)

sekuritizace je označena jako STS sekuritizace a původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka této sekuritizace nesplnili požadavky stanovené v článcích 19 až 22 nebo článcích 23 až 26;

f)

původce nebo sponzor poskytli zavádějící oznámení podle čl. 27 odst. 1;

g)

původce nebo sponzor nesplnili požadavky stanovené v čl. 27 odst. 4;

h)

třetí strana s povolením podle článku 28 neoznámila podstatné změny informací poskytnutých na základě čl. 28 odst. 1 nebo jakékoli jiné změny, o kterých se lze přiměřeně domnívat, že by mohly mít vliv na posouzení jejího příslušného orgánu.

a)

veřejné oznámení provedené v souladu s článkem 37, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení;

b)

příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od závadného jednání a zdržela se jeho opakování;

c)

ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za toto porušení předpisů, uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

d)

v případě porušení předpisů uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nebo f) tohoto článku ve vztahu k původci a sponzorovi dočasný zákaz oznamovat podle čl. 27 odst. 1, že sekuritizace splňuje požadavky stanovené v článcích 19 až 22 nebo článcích 23 až 26;

e)

v případě fyzických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018;

f)

v případě právnických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018, nebo až 10 % celkového čistého ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (35), je příslušným celkovým ročním čistým obratem celkový roční čistý obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku;

g)

správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň dvojnásobek výhody, které bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmenech e) a f), a

h)

v případě porušení předpisů uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) tohoto článku dočasné odnětí povolení třetí strany podle článku 28 kontrolovat soulad sekuritizace s články 19 až 22 nebo články 23 až 26.

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

na svou odpovědnost přenesením na jiné orgány;

d)

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

a)

významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

d)

výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze určit;

f)

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)

předchozích porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

a)

uveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b)

uveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce anonymizovaně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, nebo

c)

rozhodnutí o uložení správní sankce neuveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

1)

V článku 135 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a této směrnice a doplňující tuto směrnici stanovením specifikací pro okolnosti, za nichž lze uložit přiměřený dodatečný kapitálový požadavek, pokud byly porušeny požadavky stanovené v článku 5 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*2), aniž je dotčen čl. 101 odst. 3 této směrnice.

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace v souvislosti s odstavcem 2 tohoto článku vypracuje EIOPA, s výhradou článku 301b, návrhy regulačních technických norem, ve kterých vymezí metody pro výpočet přiměřeného dodatečného kapitálového požadavku zmíněného v uvedeném odstavci.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“"

2)

V článku 308b se zrušuje odstavec 11.

1)

Ve 22., 34., 40. a 41. bodě odůvodnění, v čl. 8 odst. 4 prvním a druhém pododstavci, v článku 8c, v čl. 10 odst. 3, v čl. 39 odst. 4, v příloze I oddíle A bodě 2, v oddíle B bodě 5 a v oddíle D části II. nadpise a bodech 1 a 2 a v příloze III části I bodech 8, 24 a 45 a části III bodě 8 se slova „strukturovaný finanční nástroj“ nahrazují slovy „sekuritizovaný nástroj“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru.

2)

V českém znění zahrnuto do bodu 1.

3)

V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Toto nařízení také stanoví emitentům a spřízněným třetím stranám usazeným v Unii povinnosti ve vztahu k sekuritizovaným nástrojům.“

4)

V čl. 3 odst. 1 se písmeno l) nahrazuje tímto:

5)

Článek 8b se zrušuje.

6)

V čl. 4 odst. 3 písm. b), v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci písm. b) a v článku 25a se zrušuje odkaz „8b,“.

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

2)

V článku 4 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„5.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*4), pokud:

6.   S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku a s ohledem na potřebu předcházet regulatorní arbitráži vypracují evropské orgány dohledu návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro stanovení toho, která ujednání v rámci krytých dluhopisů nebo sekuritizací náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve smyslu odstavce 5.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“"

3)

V článku 11 se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu tohoto nařízení a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci), se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

V závislosti na právní povaze smluvní strany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.“

a)

v době vydání těchto cenných papírů splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 až 5, 7, 8, 9, 11, 12 a 13 a v čl. 21 odst. 1 a 3 a

b)

od okamžiku oznámení podle čl. 27 odst. 1 splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 6 a 10, v čl. 21 odst. 2 a 4 až 10 a v čl. 22 odst. 1 až 5.

a)

v čl. 22 odst. 2 se slovy „před vydáním“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

b)

v čl. 22 odst. 3 se slovy „před stanovením ceny sekuritizace“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

c)

v čl. 22 odst. 5:

a)

provádění požadavků na STS sekuritizace stanovených v článcích 18 až 27;

b)

posouzení opatření, která přijaly příslušné orgány, podstatných rizik a nových slabých míst, jež se mohla objevit, a opatření přijatých účastníky trhu za účelem další standardizace sekuritizační dokumentace;

c)

fungování požadavků na náležitou péči stanovených v článku 5 a požadavků na transparentnost stanovených v článku 7 a o úrovni transparentnosti sekuritizačního trhu v Unii, včetně toho, zda požadavky na transparentnost stanovené v článku 7 umožňují příslušným orgánům mít dostatečný přehled o trhu, a plnit tak své pověření;

d)

požadavcích stanovených v článku 6, mimo jiné o jejich plnění účastníky trhu a o možnostech ponechání si rizika podle čl. 6 odst. 3.

a)

dopady tohoto nařízení, včetně zavedení označení STS sekuritizace, na fungování trhu sekuritizací v Unii, přínos sekuritizace pro reálnou ekonomiku, zejména pro přístup k úvěrům pro malé a střední podniky a pro investice, a propojenost mezi finančními institucemi a stabilitu finančního sektoru;

b)

rozdíly ve využívání možností uvedených v čl. 6 odst. 3 na základě údajů uvedených ve zprávě podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) bodu iii). Pokud ze zjištění vyplyne nárůst obezřetnostního rizika způsobený využíváním možností uvedených v čl. 6 odst. 3 písm. a), b), c) a e), bude zvážena vhodná náprava;

c)

zda od počátku používání tohoto nařízení došlo k nepřiměřenému nárůstu počtu transakcí podle čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce a zda účastníci trhu strukturovali transakce tak, aby obešli povinnost zpřístupňovat informace prostřednictvím registrů sekuritizací uvedenou v článku 7;

d)

zda je zapotřebí rozšířit požadavky týkající se zpřístupňování podle článku 7, tak aby se vztahovaly na transakce uvedené v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci a na pozice investorů;

e)

zda by mohl být v oblasti STS sekuritizací zaveden režim rovnocennosti pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky ze třetích zemí, při zohlednění mezinárodního vývoje v oblasti sekuritizace, zejména pak iniciativ týkajících se jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací;

f)

plnění požadavků stanovených v čl. 22 odst. 4 a otázku, zda by měly být rozšířeny na sekuritizace, jejichž podkladovými expozicemi nejsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, s ohledem to, aby byly při poskytování informací zohledněny otázky životního prostředí, sociálních dopadů a správy a řízení;

g)

přiměřenost režimu ověřování třetí stranou stanoveného v článcích 27 a 28 a skutečnost, zda režim udělování povolení třetím stranám stanovený v článku 28 podporuje dostatečnou hospodářskou soutěž mezi třetími stranami a zda je nutné provést změny v dohledovém rámci za účelem zajištění finanční stability, a

h)

zda je nutné doplnit rámec pro sekuritizaci vymezený tímto nařízením vytvořením systému bank s omezenou licencí zajišťujících funkce sekuritizačních jednotek s výhradním právem nakupovat expozice od původců a prodávat investorům pohledávky papírů krytých nakoupenými expozicemi.

28.12.2017