19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1

(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada má přijmout na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby opatření pro zachování zdrojů byla přijímána s přihlédnutím k dostupným vědeckým, technickým a hospodářským doporučením, včetně případných zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR).

(3)

Rada je povinna přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv podle druhu rybolovu nebo skupin druhů rybolovu v Černém moři, a to v příslušných případech včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 1 a 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva mezi členské státy rozdělena tak, aby byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu a aby byl zajištěn soulad s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svém 41. výročním zasedání v roce 2017 doporučení GFCM/40/2017/4 ohledně víceletého plánu řízení rybolovu pakambaly velké v zeměpisné podoblasti 29 (Černé moře). V tomto doporučení se stanoví úrovně celkového přípustného odlovu (TAC) pro pakambalu velkou na dva roky (2018–2019) spolu s dočasným přidělením kvót. Uvedené opatření by mělo být provedeno v právu Unie.

(5)

Rybolovná práva by měla být stanovena na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty, přičemž by měla všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; zároveň by se měla vzít v úvahu stanoviska vyjádřená během konzultací se zúčastněnými stranami.

(6)

Aby se zajistila udržitelnost populace šprota obecného v Černém moři, je podle vědeckých doporučení, která má k dispozici výbor VTHVR, nezbytné zachovat úmrtnost způsobenou rybolovem na současné úrovni.

(7)

V případě lovu šprota obecného platí od 1. ledna 2015 povinnost vykládky uvedená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. V případě lovu pakambaly velké platí od 1. ledna 2017 povinnost vykládky podle uvedeného článku.

(8)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (2), a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení o zaznamenávání úlovků a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné, aby členské státy, pokud zasílají Komisi údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení, uváděly kódy, které mají při zasílání údajů používat.

(9)

Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (3) musí být určeny populace, na něž se vztahují různá opatření, která jsou v něm stanovena.

(10)

Pokud jde o populaci pakambaly velké, měla by být podniknuta další nápravná opatření. Zachování aktuálně uplatňovaného dvouměsíčního období zakazu rybolovu od 15. dubna do 15. června by i nadále zajišťovalo populaci pakambaly velké ochranu během období tření. Řízení intenzity rybolovu a omezení dnů rybolovu na 180 dnů za rok by mělo na zachování populace pakambaly velké pozitivní dopad.

(11)

Při využívání rybolovných práv by měly být plně dodržovány příslušné právní předpisy Unie.

(12)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů Unie, je důležité otevřít dotčená loviště v Černém moři dne 1. ledna 2018. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení,

a)

pakambala velká (Psetta maxima),

b)

šprot obecný (Sprattus sprattus),.

a)

„GFCM“ Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři;

b)

„Černým mořem“ zeměpisná podoblast 29 vymezená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (4);

c)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů;

d)

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou některého z členských států a zapsané v Unii;

e)

„populací“ mořský biologický zdroj, který se vyskytuje v dané oblasti řízení;

f)

„autonomní kvótou Unie“ omezení úlovků samostatně přidělené rybářským plavidlům Unie, když neexistuje žádný dohodnutý TAC;

g)

„analytickou kvótou“ autonomní kvóta Unie, pro niž je k dispozici analytické posouzení.

a)

výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/6

(1)

Prozatímní systém splátek příspěvků na správní výdaje výboru stanovený v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1310/2014 (2) vycházel ze zjednodušené metodiky a vztahoval se pouze na omezenou skupinu subjektů, konkrétně pak na subjekty považované Evropskou centrální bankou (ECB) za významné (dále jen „významné subjekty“). Tento prozatímní systém byl zaveden s cílem zajistit finanční prostředky pro zřízení výboru a zároveň minimalizovat administrativní zátěž pro výbor, který v té době měl pouze omezenou strukturu a provozní kapacitu. Prozatímní systém se měl uplatňovat do doby, než Komise přijme konečný systém stanovování a získávání příspěvků na správní výdaje.

(2)

Vzhledem k tomu, že výbor získal stabilnější strukturu a provozní kapacitu, je nyní vhodné zavést konečný systém ročních příspěvků na správní výdaje výboru. Konečný systém by měl nahradit prozatímní systém stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1310/2014.

(3)

Tento konečný systém by měl zajišťovat stanovení a získávání správních příspěvků nejen u významných subjektů, nýbrž u všech subjektů, na které se vztahuje jednotný mechanismus pro řešení krizí. Příspěvky by se měly vypočítávat na nejvyšší úrovni konsolidace těchto subjektů v rámci zúčastněných členských států, neboť všechny dceřiné podniky skupiny uvnitř okruhu konsolidace spadají do působnosti rozhodovacích pravomocí výboru při přijímání skupinových plánů řešení krize, posuzování způsobilosti skupiny k řešení krize a přijímání rozhodnutí o řešení krize. Vykonávání těchto úkolů předpokládá výdaje výboru na shromažďování a analýzu informací a údajů týkajících se jednotlivých dceřiných společností zahrnutých do okruhu konsolidace. Vzhledem k tomu, že se jedná o výdaje související se službami poskytovanými výborem subjektům, na něž se vztahuje jednotný mechanismus pro řešení krizí, měly by je hradit dotyčné subjekty, a správní příspěvky by tudíž měly být vypočteny na základě jejich konsolidované účetní závěrky na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států a měl by být vypočítán pouze jeden příspěvek za skupinu.

(4)

Podle čl. 65 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 výbor stanoví a získává příspěvky a rovněž zajišťuje, aby byly uhrazeny v plné výši a včas. Aby mohl výbor tyto požadavky plnit, měl by být zajištěn účinný systém získávání správních příspěvků od institucí a subjektů uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014. Na tyto instituce a subjekty se již vztahuje řada oznamovacích povinností vymezených v právních předpisech Unie. Konkrétněji podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 (3) ECB shromažďuje údaje o celkových aktivech a celkové rizikové expozici pro účely výpočtu poplatků za dohled. Údaje shromážděné podle nařízení (EU) č. 1163/2014 lze smysluplně využít při výpočtu správních příspěvků určených výboru. Podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 výbor a ECB úzce spolupracují při výkonu svých příslušných povinností vyplývajících z uvedeného nařízení a zejména si vzájemně poskytují veškeré informace, jež jsou nezbytné k plnění jejich úkolů. Je mnohem efektivnější požádat ECB o předání údajů, které ECB obdržela a ověřila při výkonu svých úkolů a pravomocí udělených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (4), výboru než zdvojovat zátěž dotčených institucí a subjektů, pokud jde o podávání zpráv. Sdílení údajů mezi ECB a výborem by rovněž umožnilo zabránit zdvojování procesu ověřování údajů výborem a vychází z povinnosti výboru a ECB úzce spolupracovat při výkonu svých příslušných povinností podle nařízení (EU) č. 806/2014. Případné zdvojení procesů vykazování a ověřování údajů by nevyhnutelně vyžadovalo více času na výpočet a získávání příspěvků a výsledkem by byl méně účinný systém. Z toho vyplývá, že v rámci povinnosti spolupracovat by měl být vznesen požadavek, aby ECB předávala výboru údaje obdržené od dotčených institucí a subjektů za účelem výpočtu příspěvků určených výboru. Výbor by se měl v nejvyšší možné míře spoléhat na údaje shromážděné Evropskou centrální bankou. Výbor by měl mít k výše zmíněným údajům přístup v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

(5)

Rozdělení příspěvků by mělo odrážet rozdíl v pracovní zátěži a souvisejících výdajích vztahujících se k subjektům pod přímou odpovědností výboru a k subjektům spadajícím pod odpovědnost vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize. Toto nařízení by tudíž mělo určit, jak by měly být příspěvky mezi tyto dvě skupiny subjektů rozděleny. V rámci těchto dvou skupin by měl konečný systém zavedený tímto nařízením vyžadovat, aby subjekty přispívaly úměrně nárokům, které jednotlivě kladou na zdroje výboru, přibližně určeným podle zjistitelných údajů.

(6)

Aby byla zajištěna jistota ve vztahu k výboru i dotčeným subjektům, pokud jde o to, jak se individuální roční příspěvky upraví v případě chyby ve výpočtu nebo změn v základních údajích, mělo by toto nařízení v tomto ohledu stanovit konkrétní pravidla. Jestliže výbor udělá chybu ve výpočtu ročního příspěvku, měl by tuto chybu napravit. Tento požadavek by se měl vztahovat na chyby, k nimž dojde proto, že výbor uplatňuje nesprávně metodiku pro výpočet individuálních ročních příspěvků. V těchto případech by se měly upravit všechny příspěvky. Naopak případy, kdy vstupní údaje použité při výpočtu individuálních ročních příspěvků nejsou správné nebo u nich po provedení výpočtu dojde ke změně, by se neměly považovat za chyby ve výpočtu, a mělo by se k nim tudíž přistupovat jinak. V těchto případech by se měly upravit pouze příspěvky subjektů, jejichž údaje nebyly správné nebo jejichž údaje se změnily.

(7)

Podle článku 3 nařízení Rady č. 1 (5) by výzva k zaplacení příspěvku a případná další sdělení výboru měla být v jazyce členského státu, ve kterém je přijímající instituce usazena.

(8)

Rozhodnutí o platbách ročních příspěvků by mělo být vykonatelné a v případě částečného placení, neplacení či nedodržení platebních podmínek uvedených ve výzvě k zaplacení příspěvku by měl být účtován úrok, aby se zajistilo uhrazení příspěvků v plné výši a včas.

(9)

Příspěvky významných subjektů, na něž se vztahuje prozatímní systém, by měly být znovu posouzeny za účelem zohlednění částek, které tyto subjekty v rámci prozatímního systému uhradily. Veškeré rozdíly mezi splátkami uhrazenými na základě prozatímního systému a příspěvky vypočtenými v souladu s konečným systémem by měly být vyrovnány na základě výpočtu příspěvků na správní výdaje výboru pro rok následující po skončení prozatímního období.

(10)

Vzhledem k tomu, že toto nařízení zavádí konečný systém příspěvků na správní výdaje výboru, není nařízení o prozatímním systému již nadále potřeba a mělo by být zrušeno,

1.

konečný systém pro výpočet příspěvků na správní výdaje Jednotného výboru pro řešení krizí (dále jen „výbor“), které mají uhradit subjekty uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014;

2.

způsob, jakým mají být příspěvky uhrazeny;

3.

registrační a účetní pravidla, pravidla pro podávání zpráv a další pravidla, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby příspěvky byly uhrazeny v plné výši a včas;

4.

metodiku přepočítání a úpravy příspěvků splatných během prozatímního období.

1.

„správními výdaji výboru“ se rozumí výdaje části I rozpočtu výboru uvedené v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014;

2.

„ročním příspěvkem“ se rozumí příspěvek, který má výbor za daný rozpočtový rok vybrat v souladu s tímto nařízením k pokrytí správních výdajů výboru;

3.

„plátcem příspěvku“ se rozumí poplatník určený podle článku 4 nařízení (EU) č. 1163/2014 za účelem výběru poplatku za dohled a spadající do působnosti článku 2 nařízení (EU) č. 806/2014;

4.

„prozatímním obdobím“ se rozumí období od 19. srpna 2014 do 31. prosince 2017.

a)

95 % připadá na následující subjekty a skupiny:

b)

5 % připadá na subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.

a)

„ročním poplatkem za dohled“ se rozumí individuální roční příspěvek;

b)

„významným dohlíženým subjektem“ nebo „významnou dohlíženou skupinou“ se rozumí subjekt nebo skupina uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a);

c)

„méně významným dohlíženým subjektem“ nebo „méně významnou dohlíženou skupinou“ se rozumí subjekt nebo skupina uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b);

d)

„dohlíženým subjektem“ nebo „dohlíženou skupinou“ se rozumí jakýkoliv subjekt nebo skupina;

e)

„poplatníkem“ se rozumí plátce příspěvku.

a)

totožnost a kontaktní údaje každého plátce příspěvku stanoveného podle článku 4 nařízení (EU) č. 1163/2014 pro účely poplatků za dohled;

b)

faktory pro výpočet poplatku stanovené podle článku 10 nařízení (EU) č. 1163/2014;

c)

údaj o tom, zda je plátce příspěvku významný podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 nebo se jedná o subjekt nebo skupiny, u kterých se ECB rozhodla podle čl. 6 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1024/2013 vykonávat všechny příslušné pravomoci přímo;

d)

případné údaje, které ECB určila, pokud plátce příspěvku nepodal zprávu podle čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 1163/2014;

e)

datum platnosti souvisejícího vypočteného poplatku každého plátce příspěvku stanovující dobu, po kterou plátce podléhal poplatku za dohled a po kterou u něj nedošlo ke změně statusu podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1163/2014.

a)

elektronicky nebo jiným srovnatelným komunikačním prostředkem;

b)

faxem;

c)

expresní kurýrní službou;

d)

doporučenou poštou s doručenkou;

e)

osobním předáním či doručením.

a)

smlouva uzavřená za účelem externího zajišťování činnosti neumožňovala přenášení odpovědnosti výboru;

b)

smlouva uzavřená za účelem externího zajišťování činnosti neumožňovala vyloučení odpovědnosti výboru podle článku 45 a čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 nebo vyloučení jeho nezávislosti podle článku 47 uvedeného nařízení;

c)

externí zajišťování činností nepřipravilo výbor o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

d)

poskytovatel služeb uplatňoval za účelem zajištění kontinuity činnosti postupy, které jsou rovnocenné postupům výboru;

e)

výbor si udržel odborné znalosti a zdroje nezbytné k vyhodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační přiměřenosti poskytovatele služeb, aby výbor účinně dohlížel na externě zajišťované funkce a průběžně řídil rizika související s externím zajišťováním činností;

f)

výbor měl přímý přístup k relevantním informacím, které mu umožní provádět nezbytnou kontrolu externě zajišťovaných úkolů.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/15

(1)

Žádost o zápis názvu „Lenticchia di Altamura“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Lenticchia di Altamura“ zapsán do rejstříku,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/16

(1)

Žádost o zápis názvu „Μελεκούνι“ (Melekouni) předložená Řeckem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Μελεκούνι“ (Melekouni) zapsán do rejstříku,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/17

(1)

Rozhodnutím 2014/115/EU (2) Rada schválila Protokol o změně Dohody o vládních zakázkách (dále jen „dohoda“) (3) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Jde o mnohostrannou dohodu a jejím cílem je vzájemné otevření trhů s vládními zakázkami mezi stranami. Vztahuje se na všechny zakázky, jejichž hodnota dosahuje nebo přesahuje částky (dále jen „finanční limity“), které jsou touto dohodou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Jedním z cílů směrnice 2014/25/EU je, aby zadavatelé, kteří ji uplatňují, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Finanční limity stanovené uvedenou směrnicí pro veřejné zakázky, na které se vztahuje i dohoda, by proto měly být sjednoceny tak, aby odpovídaly přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů.

(3)

Z důvodu soudržnosti je vhodné sjednotit také finanční limity uvedené ve směrnici 2014/25/EU, na něž se uvedená dohoda nevztahuje.

(4)

Směrnice 2014/25/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V písmenu a) se částka „418 000 EUR“ nahrazuje částkou „443 000 EUR“.

2)

V písmenu b) se částka „5 225 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 548 000 EUR“.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/19

(1)

Rozhodnutím 2014/115/EU (2) Rada schválila Protokol o změně Dohody o vládních zakázkách (dále jen „dohoda“) (3) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Jde o mnohostrannou dohodu a jejím cílem je vzájemné otevření trhů s vládními zakázkami mezi stranami. Vztahuje se na všechny zakázky, jejichž hodnota dosahuje nebo přesahuje částky (dále jen „finanční limity“), které jsou touto dohodou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Jedním z cílů směrnice 2014/24/EU je, aby veřejní zadavatelé, kteří ji uplatňují, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Finanční limity stanovené uvedenou směrnicí pro veřejné zakázky, na které se vztahuje i dohoda, by proto měly být sjednoceny tak, aby odpovídaly přepočtu limitů stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů.

(3)

Z důvodu soudržnosti je vhodné sjednotit také finanční limity uvedené ve směrnici 2014/24/EU, na něž se uvedená dohoda nevztahuje.

(4)

Směrnice 2014/24/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 4 se mění takto:

2)

V článku 13 se první odstavec mění takto:

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/21

(1)

Rozhodnutím 2014/115/EU (2) Rada schválila Protokol o změně Dohody o vládních zakázkách (dále jen „dohoda“) (3) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Jde o mnohostrannou dohodu a jejím cílem je vzájemné otevření trhů s vládními zakázkami mezi stranami. Vztahuje se na všechny zakázky, jejichž hodnota dosahuje nebo přesahuje částky (dále jen „finanční limity“), které jsou touto dohodou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Jedním z cílů směrnice 2014/23/EU je, aby zadavatelé a veřejní zadavatelé, kteří ji uplatňují, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Finanční limity stanovené uvedenou směrnicí pro veřejné zakázky, na které se vztahuje i dohoda, by proto měly být sjednoceny tak, aby odpovídaly přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů.

(3)

Z důvodu soudržnosti je vhodné sjednotit také finanční limity uvedené ve směrnici 2014/23/EU, na něž se uvedená dohoda nevztahuje.

(4)

Směrnice 2014/23/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/22

(1)

Rozhodnutím 2014/115/EU (2) Rada schválila Protokol o změně Dohody o vládních zakázkách (dále jen „dohoda“) (3) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace. Jde o mnohostrannou dohodu a jejím cílem je vzájemné otevření trhů s vládními zakázkami mezi stranami. Vztahuje se na všechny zakázky, jejichž hodnota dosahuje nebo přesahuje částky (dále jen „prahové hodnoty“), které jsou touto dohodou stanoveny a vyjádřeny zvláštními právy čerpání.

(2)

Jedním z cílů směrnice 2009/81/ES je, aby zadavatelé a veřejní zadavatelé, kteří ji uplatňují, mohli zároveň dodržovat závazky vyplývající z dohody. Prahové hodnoty stanovené uvedenou směrnicí pro veřejné zakázky, na které se vztahuje i dohoda, by proto měly být sjednoceny tak, aby odpovídaly přepočtu hodnot stanovených dohodou na eura se zaokrouhlením na celé tisíce směrem dolů.

(3)

Z důvodu soudržnosti by prahové hodnoty stanovené směrnicí 2009/81/ES měly být sjednoceny s revidovanými prahovými hodnotami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (4). Směrnice 2009/81/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,

1)

v písmenu a) se částka „418 000 EUR“ nahrazuje částkou „443 000 EUR“;

2)

v písmenu b) se částka „5 225 000 EUR“ nahrazuje částkou „5 548 000 EUR“.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/24

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/325 (2) uložila Komise konečné antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

(2)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/325 však neumožnilo společnostem, jež vysokopevnostní nitě z polyesterů v průběhu období původního šetření nevyvážely, aby požádaly o přezkum, zda se na ně může vztahovat celní sazba uložená spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku.

(3)

Takový přezkum by se měl provést, pokud nový vývozce či výrobce v dotčené vyvážející zemi Komisi předloží dostatečné důkazy, že 1) v období šetření, na jehož základě byla opatření přijata, dotčený výrobek nevyvážel; 2) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují uložená opatření, a 3) buď skutečně vyvezl dotčené zboží do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období šetření.

(4)

Je proto vhodné změnit prováděcí nařízení (EU) 2017/325 tak, aby noví vývozci mohli o takový přezkum požádat.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036.

(6)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by měl být článek 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/325 odpovídajícím způsobem změněn,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/26

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 743/2013 (2) bylo přijato v návaznosti na nedostatky zjištěné při auditech auditorského útvaru Komise při provádění úředních kontrol produkce mlžů v Turecku určených pro vývoz do Unie a rovněž v návaznosti na oznámení členských států o nevyhovujících zásilkách mlžů pocházejících z Turecka, které nesplňovaly mikrobiologické normy Unie.

(2)

Při posledním auditu, který se uskutečnil v září 2015, auditorský útvar Komise zjistil, že závažné nedostatky v systému kontroly mlžů určených pro vývoz do Unie nadále přetrvávají. Příslušné turecké orgány předložily informace týkající se nápravných opatření, která byla zahájena v zájmu odstranění zmíněných nedostatků. Nicméně některé z těchto nedostatků, zejména v souvislosti s prací laboratoří, nadále přetrvávají.

(3)

Vzhledem k povaze předmětných produktů by se tedy doba použitelnosti prováděcího nařízení (EU) č. 743/2013 měla prodloužit, než budou získány dostatečné záruky, než budou testy prováděné členskými státy prokazovat, že jsou zásilky vyhovující, a než následný audit potvrdí, že zrušení opatření je možné.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/28

(1)

Dne 12. prosince 2003 Evropská rada přijala strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie“), jejíž kapitola III obsahuje seznam opatření, která je třeba přijmout v Unii i ve třetích zemích za účelem boje proti tomuto šíření.

(2)

Unie strategii aktivně provádí a uskutečňuje opatření uvedená v kapitole III strategie, zejména uvolňováním finančních prostředků na podporu konkrétních projektů zaměřených na posílení mnohostranného systému pro nešíření a mnohostranných opatření k budování důvěry. Nedílnou součástí tohoto mnohostranného systému pro nešíření je Haagský kodex chování proti šíření balistických raket (dále jen „kodex“).

(3)

Dne 17. listopadu 2003 přijala Rada společný postoj 2003/805/SZBP (1). Tento společný postoj vyzývá Unii mimo jiné k tomu, aby přesvědčila co nejvíce zemí k podpisu kodexu, zejména ty země, které jsou schopny vyrobit balistické rakety, jakož i ke zdokonalení a provádění kodexu, zejména pokud jde o opatření k posílení důvěry, a k prosazování užšího vztahu mezi kodexem a mnohostranným systémem Organizace spojených národů (OSN) pro nešíření zbraní hromadného ničení.

(4)

Dne 8. prosince 2008 přijala Rada závěry a dokument s názvem „Nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů“. V tomto dokumentu se mimo jiné uvádí, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů i nadále představuje jednu z největších hrozeb v oblasti bezpečnosti a že politika nešíření je zásadní součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(5)

Dne 18. prosince 2008 přijala Rada rozhodnutí 2008/974/SZBP (2) na podporu kodexu v rámci provádění strategie.

(6)

Dne 23. července 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/423/SZBP (3). Uvedené rozhodnutí umožnilo úspěšné prosazování univerzální platnosti kodexu a dodržování jeho zásad.

(7)

Dne 15. prosince 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/913/SZBP (4). Toto rozhodnutí pomohlo zvýšit informovanost o kodexu, což napomohlo k přistoupení nových členů ke kodexu. Prioritou Unie je pokračovat v dialogu mezi signatářskými a nesignatářskými státy, jehož cílem je dále prosazovat univerzální platnost kodexu, zlepšit jeho provádění a posílit jej. Toto rozhodnutí by mělo k uvedenému procesu přispět.

(8)

Z obecnějšího hlediska je pokračující šíření balistických raket, které mohou sloužit jako nosiče zbraní hromadného ničení, důvodem k rostoucím obavám mezinárodního společenství, zejména pokud jde o raketové programy probíhající na Blízkém východě, v severovýchodní Asii a jihovýchodní Asii.

(9)

Rada bezpečnosti OSN zdůraznila v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) a připomněla v rezolucích Rady bezpečnosti OSN 1977 (2011) a 2325 (2016), že šíření jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost, a uložila státům povinnost, aby mimo jiné žádným způsobem nepodporovaly nestátní subjekty, které vyvíjejí, získávají, vyrábějí, vlastní, přepravují, převádějí či využívají jaderné, chemické či biologické zbraně a jejich nosiče. V rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1887 (2009) o nešíření jaderných zbraní a jaderném odzbrojení bylo znovu potvrzeno, že jaderné, chemické a biologické zbraně a jejich nosiče představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost,

a)

podpoře toho, aby ke kodexu přistoupil ještě větší počet států, a v konečném důsledku bylo dosaženo jeho univerzální platnosti;

b)

podpoře plného provádění kodexu;

c)

podpoře dialogu mezi signatářskými a nesignatářskými státy s cílem přispět k budování důvěry a transparentnosti, podpořit zdrženlivost a vytvářet větší stabilitu a bezpečnost pro všechny;

d)

větším zviditelnění kodexu a zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích a hrozbách, které představuje šíření balistických raket;

e)

zkoumání, zejména prostřednictvím akademických studií, možností, jak kodex posílit a podpořit spolupráci mezi kodexem a dalšími příslušnými mnohostrannými nástroji, jako je Režim kontroly raketových technologií, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) a registr OSN objektů vypouštěných do vesmíru.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/34

(1)

Dne 22. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/486/SZBP (1) o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine).

(2)

Dne 20. listopadu 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/2161 (2) měnící rozhodnutí 2014/486/SZBP, jímž mandát mise EUAM Ukraine prodloužila do 31. května 2019 a stanovila pro ni finanční referenční částku na stejné období.

(3)

Na doporučení civilního velitele mise se Politický a bezpečnostní výbor dne 13. prosince 2017 dohodl na zřízení regionálního zastoupení v Oděse.

(4)

Z tohoto důvodu by měla být stanovena revidovaná finanční referenční částka na období do 31. května 2019 a rozhodnutí 2014/486/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Mise EUAM Ukraine bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/35

(1)

Dopisem ze dne 18. května 2011 oznámilo Bulharsko Komisi určitá opatření ve prospěch společnosti BDZ Holding EAD SA (2) (dále jen „BDZ Holding“) a jejích dceřiných společností BDZ Passenger EOOD (dále jen „BDZ Passenger“) a BDZ Cargo EOOD (dále jen „BDZ Cargo“).

(2)

Dopisem ze dne 20. května 2011 poskytlo Bulharsko Komisi další informace. Doplňkové informace si Komise vyžádala dopisy ze dne 15. července 2011 a 28. září 2011. Bulharsko poskytlo Komisi další informace dopisy ze dne 5. září 2011 a 7. října 2011.

(3)

Dopisem ze dne 9. listopadu 2011 Komise Bulharsku sdělila, že se s ohledem na dotyčná opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Dopisem ze dne 12. ledna 2012 podalo Bulharsko připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení.

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky od jedné zúčastněné strany. Tyto připomínky předala dopisem ze dne 16. května 2012 Bulharsku, které mělo možnost se k nim vyjádřit. Vyjádření Bulharska bylo obdrženo v dopise ze dne 13. června 2012. Dopisem ze dne 10. prosince 2012 Komise zúčastněné straně sdělila, že verze jejích připomínek bez důvěrných údajů byla předána Bulharsku.

(6)

Dopisy ze dne 12. dubna 2012, 24. července 2012, 10. prosince 2012, 7. května 2013, 5. listopadu 2013, 6. května 2014, 6. června 2014, 29. července 2014, 29. dubna 2015, 14. prosince 2015, 26. dubna 2016, 15. září 2016, 20. října 2016 a 3. dubna 2017 si Komise vyžádala od Bulharska další informace.

(7)

Bulharsko poskytlo Komisi další informace dopisy ze dne 7. června 2012, 28. září 2012, 31. ledna 2013, 1. února 2013, 30. května 2013, 2. října 2013, 15. října 2013, 2. prosince 2013, 3. ledna 2014, 6. února 2014, 22. dubna 2014, 14. května 2014, 23. června 2014, 4. srpna 2014, 20. srpna 2014, 1. září 2014, 13. září 2014, 23. září 2014, 1. června 2015, 9. prosince 2015, 20. ledna 2016, 31. května 2016, 12. října 2016, 7. listopadu 2016.

(8)

Dopisy ze dne 22. dubna 2014 a 12. října 2016 vzalo Bulharsko zpět své oznámení týkající se podpory na restrukturalizaci společnosti BDZ Holding, jež byla součástí opatření uvedených v 1. bodě odůvodnění. Dopisem ze dne 5. dubna 2017 Bulharsko své oznámení pozměnilo a snížilo částku dluhů, jež zamýšlelo vyrovnat prostřednictvím opatření k vyrovnání dluhů uvedených v 1. bodě odůvodnění.

(9)

Dopisem ze dne 7. listopadu 2016 souhlasilo Bulharsko výjimečně s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato a oznámeno pouze v angličtině.

(10)

Příjemcem opatření je společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti, BDZ Passenger a BDZ Cargo, jež jsou zcela ve vlastnictví státu a které za úplatu poskytují v Bulharsku služby osobní a nákladní železniční dopravy.

(11)

Společnost BDZ Holding (4), akciová společnost, byla založena v roce 2001, kdy byly bulharské státní železnice rozděleny na společnost spravující železniční infrastrukturu, Národní společnost pro železniční infrastrukturu (dále jen „společnost pro železniční infrastrukturu“), a poskytovatele dopravních služeb (dále jen „společnost BDZ Holding“).

(12)

V roce 2007 byla společnost BDZ Holding přeměněna na holdingovou strukturu a zřízeny byly tři dceřiné společnosti působící v oblasti služeb nákladní dopravy, osobní dopravy a trakce. Mateřská společnost BDZ Holding vlastnila osobní a nákladní vagony a lokomotivy, které pronajímala svým dceřiným společnostem. Dceřiné společnosti odpovídaly za údržbu vozového parku. Společnost BDZ Holding nesla odpovědnost rovněž za splácení dluhů, které vznikly před restrukturalizací. Jelikož se ukázalo, že tato struktura není efektivní, byly služby trakce v roce 2010 začleněny do společnosti BDZ Holding.

(13)

V roce 2011 bylo vlastnictví osobních a nákladních vagonů a lokomotiv převedeno ze společnosti BDZ Holding na dceřiné společnosti BDZ Passengers a BDZ Cargo. Společnost BDZ Holding vlastnila i nadále veškerá neprovozní aktiva.

(14)

Společnost BDZ Holding má své sídlo v Sofii v Bulharsku a provozuje nákladní a osobní dopravu na území Bulharska, které je celé způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy.

(15)

Společnost s ručením omezeným BDZ Cargo působí na trhu mezinárodní a vnitrostátní nákladní železniční dopravy. Bulharsko trh nákladní železniční dopravy liberalizovalo v roce 2007. Od té doby vstoupilo na trh několik soukromých subjektů. V roce 2016 činil podíl společnosti BDZ Cargo na trhu (v čistých tunokilometrech) 43 % a jejími hlavními konkurenty byla Bulharská železniční společnost (25 %), DB Schenker Rail Bulgaria (18 %), Bulmarket (6 %) a Rail Cargo (4 %).

(16)

Společnost s ručením omezeným BDZ Passenger je jediným poskytovatelem služeb vnitrostátní osobní dopravy v Bulharsku. Společnost BDZ Passenger plní závazek veřejné služby, na nějž připadá přibližně 90 % trhu osobní železniční dopravy. Smlouva o závazku veřejné služby byla se společností BDZ Passenger podepsána v roce 2009 s dobou platnosti v délce patnácti let (2010–2025).

(17)

V rozhodnutí o zahájení řízení určila Komise čtyři opatření, která mohou představovat státní podporu pro společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti, BDZ Passenger a BDZ Cargo:

(18)

Bulharsko zamýšlelo poskytnout podporu na restrukturalizaci ve formě šesti navýšení kapitálu společnosti BDZ Holding v letech 2011–2016 ve výši 550 milionů BGN (281 milionů EUR) a v roce 2011 oznámilo tuto podporu na restrukturalizaci Komisi. Příslušné orgány veřejné moci však dosud nepřijaly konečné rozhodnutí o poskytnutí podpory a společnosti BDZ Holding nebyly vyplaceny žádné finanční prostředky.

(19)

V rozhodnutí o zahájení řízení se Komise domnívala, že podpora na restrukturalizaci představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a vyslovila pochybnosti ohledně slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem.

(20)

Podle informací, které Bulharsko poskytlo, měly před přistoupením Bulharska k Unii dne 1. ledna 2007 společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti ke dni 31. prosince 2006 nesplacené závazky a rezervy ve výši 806 729 558 BGN (412 milionů EUR).

(21)

Závazky a rezervy společnosti BDZ Holding se týkaly i) úvěrů od finančních institucí, jako je Kreditanstalt für Wiederaufbau (dále jen „KfW“), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (dále jen „EBRD“) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (dále jen „IBRD“), jejichž účelem byla především obnova vozového parku, avšak rovněž ii) obchodních závazků, včetně vůči bulharskému provozovateli železniční infrastruktury, společnosti pro železniční infrastrukturu, rezerv a závazků vůči zaměstnancům a pojišťovnám a jiných závazků, včetně závazků vyplývajících z dohody o koupi vozového parku, která byla v roce 2005 uzavřena mezi společnostmi BDZ Holding a Siemens a KfW. Výše těchto závazků a rezerv je uvedena v tabulce 1.

Tabulka 1

Přehled závazků a rezerv společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností ke dni 31. prosince 2006

(22)

Bulharsko zamýšlelo převzít část závazků nebo veškeré závazky, které společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem vznikly před 1. lednem 2007.

(23)

V rozhodnutí o zahájení řízení se Komise domnívala, že vyrovnání závazků představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a vyslovila pochybnosti ohledně slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem. Bulharsko se nedovolávalo použití pokynů pro železnice ani neodůvodnilo, zda je opatření v souladu s příslušnými požadavky zmíněných pokynů (6). Komise proto nemohla zaujmout stanovisko ohledně slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem.

(24)

Podle informací, které poskytlo Bulharsko, nehradila společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti všechny poplatky za infrastrukturu splatné společnosti pro železniční infrastrukturu. V rozhodnutí o zahájení řízení byly proto zaznamenány nesplacené obchodní závazky vůči společnosti pro železniční infrastrukturu ve výši 45 milionů BGN.

(25)

Jelikož Bulharsko neobjasnilo původ a vývoj těchto obchodních závazků, Komise se v rozhodnutí o zahájení řízení domnívala, že nevymáhání těchto dluhů mohlo zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise v této souvislosti uvedla, že podle judikatury může nevymáhání závazků veřejnými podniky (7) zahrnovat státní podporu, pokud by hypotetický subjekt v tržním hospodářství ve stejné situaci nejednal stejně jako veřejné podniky a dotyčné závazky by vymáhal (8). Komise však nemá k dispozici přesné faktické údaje o tom, že společnost pro železniční infrastrukturu nepodnikla kroky, jaké by ve stejné situaci učinil věřitel postupující s řádnou péčí. Komise proto Bulharsko vyzvala, aby poskytlo informace ohledně toho, zda a jak se společnost pro železniční infrastrukturu pokoušela vymáhat nesplacené závazky.

(26)

Nakolik bylo zjištěno, že opatření zahrnuje státní podporu, vyslovila Komise rovněž pochybnosti ohledně jeho slučitelnosti s vnitřním trhem v rámci tehdy oznámené podpory na restrukturalizaci a připojeného restrukturalizačního plánu. Komise v této souvislosti Bulharsko vyzvala, aby restrukturalizační plán doplnilo a aby poskytlo informace ohledně způsobu uhrazení těchto dluhů společnosti pro železniční infrastrukturu.

(27)

Podle informací, které Bulharsko poskytlo, vrátilo Bulharsko v minulosti společnosti BDZ Holding daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 72 milionů BGN (36,7 milionu EUR).

(28)

Jelikož v době vydání rozhodnutí o zahájení řízení neobjasnilo Bulharsko důvody vrácení DPH a to, zda bylo toto vrácení v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES (9), Komise se domnívala, že by vrácení DPH mohlo zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise v této souvislosti uvedla, že podle judikatury zahrnuje pojem podpora nejen pozitivní plnění, nýbrž také opatření různými způsoby snižující náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku. Komise proto Bulharsko vyzvala, aby poskytlo další informace o důvodech vrácení DPH společnosti BDZ Holding.

(29)

Konkurent společnosti BDZ Cargo působící v oblasti poskytování služeb nákladní dopravy, který si nepřál zveřejnit svou totožnost, podal připomínky ke dvěma opatřením uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení.

(30)

Pokud jde o plánovanou podporu na restrukturalizaci (opatření č. 1), konkurent jako kompenzační opatření navrhl, aby byly prodány nevyužité lokomotivy společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností, BDZ Passenger a BDZ Cargo. Konkurent uvedl, že společnost BDZ Holding neumožnila přístup k nevyužitému vozovému parku konkurentům, kteří neměli k dispozici jiné dostupné zdroje na pořízení nebo pronájem lokomotiv.

(31)

Pokud jde o neuhrazení splatných dluhů vůči společnosti pro železniční infrastrukturu ze strany společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností (opatření č. 3), konkurent uvedl, že jelikož všichni provozovatelé nákladní dopravy mají povinnost hradit stejné poplatky, poskytuje nevymáhání nahromaděných závazků vůči společnosti pro železniční infrastrukturu společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem konkurenční výhodu. Konkurent mimoto požádal, aby byla společnosti BDZ uložena kompenzační opatření podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích a aby byla společnost BDZ Cargo zprivatizována za tržních podmínek.

(32)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení a v následných informacích podalo Bulharsko připomínky a poskytlo další vysvětlivky ke skutečnostem uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení.

(33)

Dopisem ze dne 22. dubna 2014 vzalo Bulharsko své oznámení týkající se podpory na restrukturalizaci zpět. Podpora na restrukturalizaci však byla zmíněna v následných podáních a posléze byla s konečnou platností zrušena dopisem ze dne 7. listopadu 2016.

(34)

Bulharsko uvedlo, že místo poskytnutí podpory na restrukturalizaci společnosti BDZ Holding hodlá refinancovat závazky společnosti BDZ Holding vyrovnáním části dluhů, které vznikly a nebyly splaceny před přistoupením Bulharska.

(35)

Bulharsko uvedlo, že k 31. prosinci 2006, den před jeho přistoupením k Unii, činila celková výše závazků a rezerv společnosti BDZ Holding 806,7 milionu BGN (412 milionů EUR), jak je uvedeno v tabulce 1. Bulharsko vzalo v potaz závazky, které společnost BDZ Holding splatila, a její finanční potřeby a zamýšlelo vyrovnat závazky společnosti BDZ Holding ve výši 601,9 milionu BGN (307,1 milionu EUR). Dopisem ze dne 5. dubna 2017 Bulharsko své oznámení pozměnilo a Komisi požádalo, aby schválila vyrovnání dluhů ve výši 223,45 milionu BGN (114,25 milionu EUR). Po změně oznámení se dluhy, jejichž vyrovnání se plánuje, včetně úroků z prodlení, týkají i) dosud nesplacených dluhů vůči KfW IPEX Bank vzniklých před přistoupením a ii) dluhů vůči držitelům dluhopisů v souvislosti s emisí dluhopisů ISIN BG2100032072 ze dne 19. listopadu 2007 a vůči ministerstvu financí v souvislosti s refinancováním dluhů vůči KfW IPEX Bank, EBRD, IBRD, společnosti pro železniční infrastrukturu a NEC AD vzniklých před přistoupením. Bulharsko poskytlo Komisi informace o nesplacených částkách, které nebyly dosud uhrazeny, a níže uvedené vysvětlivky (viz tabulka 2).

Tabulka 2

Závazky společnosti BDZ Holding ke dni 31. prosince 2006, jež mají být podle plánu vyrovnány

(36)

Co se týká závazků vůči IBRD a EBRD, Bulharsko objasnilo, že tyto úvěry sjednané v roce 1995 byly zajištěny 100 % státní zárukou. Jelikož společnost BDZ Holding nehradila splatné částky, byla státní záruka aktivována a dluhy muselo splácet ministerstvo financí. Podle zákona o státním dluhu (10) proto ode dne úhrady v rámci státní záruky převzala vláda práva věřitelů přiznaná v úvěrových smlouvách se společností BDZ Holding, a to do výše provedených plateb. Společnost BDZ Holding má povinnost uhradit v plné výši částky, které bankám IBRD a EBRD zaplatil stát, včetně úroků z prodlení. Co se týká ostatních dluhů, které byly refinancovány emisí dluhopisů ISIN BG2100032072 ze dne 19. listopadu 2007, Bulharsko poskytlo doklady o splacení dluhů bance KfW IPEX Bank, společnosti pro železniční infrastrukturu a společnosti NEC AD.

(37)

Bulharsko nepopřelo, že vyrovnání dluhů bude zahrnovat státní podporu ve prospěch společnosti BDZ Holding. Bulharsko se však domnívá, že vyrovnání dluhů je slučitelné s vnitřním trhem podle bodů 56 až 60 pokynů pro železnice.

(38)

Za prvé, všechny závazky byly jasně stanoveny a individualizovány a vznikly před přistoupením Bulharska k Unii. Tyto závazky byly vykázány v konsolidované účetní závěrce společnosti BDZ Holding před přistoupením a/nebo vyplývaly ze smluv, které byly neodvolatelně uzavřeny před tímto dnem.

(39)

Za druhé, veškeré závazky, u nichž se plánuje vyrovnání, byly přímo spojeny s činností osobní a nákladní železniční dopravy a vznikly převážně jako úvěry na nákup dieselových a elektrických vícevozových jednotek a na opravu a modernizaci nákladních vagonů ve vlastnictví společnosti a k uhrazení nesplacených závazků souvisejících s poskytováním služeb železniční dopravy, například závazků vůči společnosti pro železniční infrastrukturu.

(40)

Za třetí, v roce 2016 byla společnost BDZ Holding nadměrně zadlužená a splňovala všechna kritéria stanovená v bulharských právních předpisech pro zahájení insolvenčního řízení. Nadměrná zadluženost bránila společnosti ve fungování na stabilním finančním základě. Společnost nebyla kvůli nahromaděným nesplaceným závazkům schopna uspokojovat své kapitálové potřeby z vlastních činností. Mezinárodní věřitelé společnosti odmítli schválit restrukturalizaci dluhů bez státní záruky, která by podle Bulharska pravděpodobně vedla k dalším obavám ohledně existence státní podpory. Obchodní plán společnosti BDZ Holding prokazuje, že vyrovnání dluhů, které vznikly před přistoupením, je nezbytné k zlepšení jejích finančních ukazatelů.

(41)

Za čtvrté, jediným cílem vyrovnání dluhů je zbavit společnost BDZ Holding dluhů, které vznikly před přistoupením Bulharska k Unii, a normalizovat finanční situaci společnosti. Vyrovnání těchto dluhů nepřesáhne přiměřenou míru nezbytnou k obnovení finanční životaschopnosti společnosti.

(42)

Za páté, vyrovnání závazků neposkytne společnosti BDZ Holding konkurenční výhodu, která by bránila vývoji účinné hospodářské soutěže na trhu. Vyrovnání závazků nezvýší kapacitu společnosti BDZ Holding ani nezmění její postavení na trhu či jí neumožní vstoupit na nové trhy v ostatních členských státech. Od vstupu na trh nebyly mimoto odrazeny nové hospodářské subjekty, jelikož v současnosti působí na bulharském trhu železniční dopravy kromě společnosti BDZ Cargo osm subjektů (11).

(43)

Bulharsko mimoto uvedlo, že složitá finanční situace společnosti omezovala její investiční možnosti. Kvůli nedostatečným zdrojům byly prováděny pouze základní opravy (běžné nebo havarijní) a větší opravy byly odkládány. Stáří 94 % osobních vozů činí více než 15 let a stáří 90 % nákladních vagonů činí více než 29 let. Stáří 90 % dieselových vícevozových jednotek a 45 % elektrických vícevozových jednotek činí více než 30 let. Produktivita vozového parku a lokomotiv, které patří společnosti, je podstatně nižší, než je průměr v Unii. Omezené opravy mají za následek trvalé zhoršování služeb železniční dopravy a rušení vlaků.

(44)

Bulharsko rovněž uvedlo, že společnosti BDZ Holding hrozilo donucovací opatření za účelem vymáhání dluhů, například prodej majetku nebo pozastavení bankovních účtů ze strany mezinárodních věřitelů, poté, co High Court of Justice v Londýně nařídil uhrazení pohledávek.

(45)

V reakci na výzvu v rozhodnutí o zahájení řízení k poskytnutí informací ohledně toho, zda a jak vymáhala společnost pro železniční infrastrukturu dřívější dluhy a zda a jak zamýšlela získat zpět nebo vymáhat nesplacené pohledávky, Bulharsko tvrdilo, že společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti své dluhy vůči společnosti pro železniční infrastrukturu pravidelně splácely a stále splácejí. K doložení svého tvrzení poskytlo Bulharsko informace o vývoji částek, které společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti dlužily společnosti pro železniční infrastrukturu v souvislosti s poplatky za infrastrukturu, dodávkami elektřiny a jinými doplňkovými službami, jež byly vypočteny na základě ceníku poplatků společnosti pro železniční infrastrukturu, který platil pro všechny provozovatele železnic.

(46)

Bulharsko uvedlo, že po vydání rozhodnutí o zahájení řízení, v období od listopadu 2011 do srpna 2016, uhradila společnost BDZ Holding společnosti pro železniční infrastrukturu celkovou částku ve výši 503,2 milionu BGN (257 milionů EUR). Platba se uskutečnila prostřednictvím bankovních převodů, započtení pohledávek společnosti pro železniční infrastrukturu vůči společnosti BDZ Holding a swapů dluhů za aktiva.

(47)

Bulharsko tvrdí, že společnost pro železniční infrastrukturu podnikla veškeré potřebné kroky k vymáhání nesplacených závazků od společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností, aniž však zahájila soudní řízení. Bulharsko uvedlo, že se mezi společností pro železniční infrastrukturu a společností BDZ Holding pravidelně konaly schůzky, na nichž bylo projednáváno uhrazení nesplacených závazků. Společnost pro železniční infrastrukturu obdobně zasílala pravidelně dopisy, včetně notářsky ověřené upomínky (12), v nichž byla společnost BDZ Holding požádána o uhrazení nesplacených závazků a zaplacení úroků z prodlení (13).

(48)

Společnost pro železniční infrastrukturu účtovala u nesplacených závazků úroky z prodlení v souladu s nařízením Rady ministrů č. 100 o výpočtu zákonných úroků z prodlení v národní a zahraniční měně (14) (dále jen „nařízení č. 100“) ze dne 29. září 2012. Bulharsko uvedlo, že podle nařízení č. 100 sestává roční zákonný úrok z prodlení v BGN ze základní úrokové sazby Bulharské národní banky platné od 1. ledna nebo 1. července příslušného roku s připočtením rizikové prémie ve výši 10 %. V září 2016 činily splatné úroky 23,3 milionu BGN (12 milionů EUR).

(49)

Bulharsko tvrdí, že společnost pro železniční infrastrukturu jednala jako věřitel v tržním hospodářství, jelikož z ekonomického hlediska bylo rozumnější vymáhat nesplacené závazky uznané oběma stranami než zahájit konkurzní řízení a riskovat, že činnost dlužníka bude ukončena. Bulharsko uvedlo, že by společnost pro železniční infrastrukturu musela nést náklady soudního řízení ve výši 4 % požadované částky ve formě kolkovného. Pokud by bylo zahájeno soudní řízení, nemohla by společnost pro železniční infrastrukturu vymáhat svou pohledávku v plné výši, jelikož společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti by musely splatit veškeré své závazky bez přednostního pořadí určitého věřitele. Podle Bulharska jsou společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti významnými zákazníky společnosti pro železniční infrastrukturu, jak dokládá skutečnost, že v roce 2015 bylo možno 77 % příjmů společnosti pro železniční infrastrukturu přičíst společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem, proto by úpadek společnosti BDZ Holding měl negativní dopad na ziskovost společnosti pro železniční infrastrukturu a její schopnost náležitě udržovat vnitrostátní železniční síť.

(50)

Společnost pro železniční infrastrukturu dlužila finanční prostředky společnosti BDZ Holding za služby mimo jiné v souvislosti s cestovními průkazy a jízdenkami poskytovanými zaměstnancům společnosti pro železniční infrastrukturu a jejich rodinám zdarma či za sníženou cenu, pronájmem venkovních a vnitřních zařízení a prostor, které představovaly majetek společnosti BDZ Holding, dodávkami trakční energie, přepravou zboží po železnici, překládkou a obsluhou pracovních vlaků. Bulharsko uvedlo, že v období od roku 2008 do roku 2011 vznikly společnosti pro železniční infrastrukturu dluhy vůči společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem za poskytované služby v celkové výši 45 532 415 BGN (23,8 milionu EUR), jak je shrnuto v tabulce 3. V srpnu 2016 činily neuhrazené pohledávky společnosti pro železniční infrastrukturu vůči společnosti BDZ Holding 1 094 367 BGN (0,6 milionu EUR).

Tabulka 3

Dluhy společnosti pro železniční infrastrukturu vůči společnosti BDZ Holding za období 2008–2011

(51)

V reakci na výzvu v rozhodnutí o zahájení řízení k poskytnutí informací ohledně toho, zda a jak zamýšlela společnost pro železniční infrastrukturu získat zpět nebo vymáhat nesplacené dluhy, Bulharsko uvedlo, že společnost pro železniční infrastrukturu a společnost BDZ Holding uzavřely dne 1. prosince 2012 a 31. května 2013 dohody, v nichž obě společnosti uznaly určité vzájemné pohledávky a rozhodly se uhradit nesplacené závazky částečně prostřednictvím swapu dluhů za aktiva. Cílem swapu dluhů za aktiva bylo vyrovnání uznaných závazků společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností vůči společnosti pro železniční infrastrukturu poskytnutím majetku, který by byl pro společnost pro železniční infrastrukturu užitečný a měl náležitou úroveň likvidity. Tato transakce byla přípustná podle vnitrostátních právních předpisů, konkrétně podle § 65 odst. 2 zákona o smlouvách a závazcích, a jejím právním základem byla rozhodnutí Rady ministrů.

(52)

Bulharsko ve svém podání ze dne 7. listopadu 2016 zdůraznilo, že v období 2013–2016 činila celková výše vyměněných aktiv včetně DPH 25,9 milionu BGN (13,3 milionu EUR). První fáze swapu v hodnotě 23 milionů BGN (11,8 milionu EUR) byla provedena v prosinci 2013 na základě rozhodnutí Rady ministrů č. 481/12.8.2013. V prosinci 2015 a srpnu 2016 byly mimoto na základě rozhodnutí Rady ministrů č. 965/10.12.2015 a č. 626/29.7.2016 vyměněny nemovitosti za částky ve výši 1,1 milionu BGN (0,58 milionu EUR) resp. 1,8 milionu BGN (0,9 milionu EUR). Konkrétní aktiva, která byla předmětem swapů, byla stanovena předem podle potřeb stran s ohledem na jejich následné použití. Bulharsko uvedlo, že na tomto základě získala společnost pro železniční infrastrukturu šestnáct nemovitostí, k nimž patřila zařízení v trajektovém terminálu ve Varně a kancelářská budova ve Staré Zagoře.

(53)

Bulharsko také uvedlo, že společnost pro železniční infrastrukturu rozhodovala o aktivech, o něž měla z obchodního hlediska zájem, nezávisle. K doložení tohoto tvrzení Bulharsko uvedlo, že v srpnu 2016 společnost pro železniční infrastrukturu odmítla navrhovanou kapitalizaci dluhu v souvislosti s určitými aktivy, a společnost BDZ proto vyměnila aktiva v hodnotě 1,8 milionu BGN (0,9 milionu EUR) namísto 10 milionů BGN (5,1 milionu EUR). Tento proces byl transparentní. Vyměněná aktiva byla oceněna nezávislými odhadci, kteří jsou držiteli osvědčení vydaných bulharskou Komorou nezávislých odhadců. Stanovení hodnoty aktiv se zakládalo na tržních zásadách a metodách v souladu s mezinárodními a evropskými normami oceňování stanovenými v bulharských právních předpisech. Podle Bulharska bylo možno tato aktiva prodat na trhu nemovitostí za orientační cenu stanovenou nezávislými odhadci. Konečné ceny schválené společností BDZ Holding a společností pro železniční infrastrukturu byly v podobné výši jako ceny stanovené v ocenění.

(54)

Bulharsko se tudíž domnívá, že společnost pro železniční infrastrukturu jednala jako věřitel v tržním hospodářství a že swapy dluhů za aktiva byly dohodnuty a provedeny za běžných tržních podmínek.

(55)

Bulharsko uvedlo, že kvůli nesprávnému výkladu a použití platných vnitrostátních právních předpisů ze strany společnosti BDZ Holding odvedla společnost chybně DPH ve výši 72 milionů BGN (36,8 milionu EUR) u vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby za období od 1. prosince 2004 do 29. února 2008. Chyba byla zjištěna ve zprávě o auditu, který Národní agentura pro příjmy provedla v roce 2009. Bulharsko objasnilo, že společnost BDZ Holding podnikla potřebné právní kroky podle zákona o daních a pojištění (dále jen „DOPK“) za účelem zpětného získání nesprávně odvedené DPH prostřednictvím jejího vrácení. Výše nesprávně odvedené daně byla stanovena ve výnosech vydaných vnitrostátní daňovou správou.

(56)

Bulharsko dále uvedlo, že společnost byla plněním závazku veřejné služby pověřena prostřednictvím smlouvy o závazku veřejné služby ze dne 29. června 2004, která byla mezi bulharským ministerstvem dopravy a spojů a společností BDZ Holding podepsána v září 2004. Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby podle smlouvy o závazku veřejné služby byla poskytnuta za účelem náhrady ztrát vzniklých při poskytování dopravních služeb. Podle smluvních podmínek mimoto poskytování služby a vyrovnávací platba podléhaly splnění požadavků týkajících se počtů vlaků, sedadel a hodin. Vyrovnávací platbu bylo navíc možno snížit, pokud by nebyly splněny stanovené požadavky týkající se kilometrů, sedadel a hodin.

(57)

Bulharsko objasnilo, že podle § 29 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDDS“), který platil do 31. prosince 2006, zahrnuje základ daně v případě poskytování služeb rovněž veškeré finanční prostředky, které poskytovatel služeb obdržel a absorboval a které přímo souvisejí s poskytováním těchto služeb, včetně dotací. Bulharsko dále objasnilo, že podle § 20 odst. 6 zákona ZDDS je třeba veškeré finanční prostředky (např. dotace) přímo související s dodávkami zboží nebo poskytováním služeb považovat za granty ze státního rozpočtu nebo od jiného subjektu, které představují dodatečnou platbu za zboží nebo služby. Na základě výkazů Národní agentury pro příjmy (15) Bulharsko uvedlo, že dotace, které byly obdrženy na pokrytí ztrát nebo nákladů či na pořízení aktiv, nespadají do oblasti působnosti zákona ZDDS, což platí i pro smlouvu o závazku veřejné služby. Bulharsko v této souvislosti objasnilo, že vnitrostátní předpisy umožňovaly vrácení DPH na základě platebního výměru DPH vydaného daňovými orgány po následném ověření a revizi. Bulharsko rovněž tvrdilo, že před přistoupením Bulharska k Unii nemělo povinnost harmonizovat plně své právní předpisy v oblasti DPH.

(58)

Podle Bulharska byly od 1. ledna 2007, kdy vstoupil v platnost nový zákon ZDDS, bulharské právní předpisy v oblasti DPH plně harmonizovány se směrnicí 2006/112/ES. Bulharsko dále uvedlo, že podle § 26 odst. 3 nového zákona ZDDS zahrnuje základ daně v případě poskytování služeb rovněž veškeré finanční prostředky (např. dotace), které poskytovatel služeb obdržel a absorboval a které přímo souvisejí s poskytováním těchto služeb. Bulharsko dále objasnilo, že podle nového zákona ZDDS je třeba veškeré finanční prostředky (např. dotace) přímo související s dodávkami zboží nebo poskytováním služeb považovat za granty ze státního rozpočtu nebo od jiného subjektu, které představují dodatečnou platbu za zboží nebo služby. Podle Bulharska však dotace obdržené k pokrytí ztrát nebo výdajů, včetně pořízení či likvidace aktiv, do oblasti působnosti nového zákona ZDDS nespadají.

(59)

Podle Bulharska byla chyba spočívající v nesprávném vyúčtování DPH u příjmů plynoucích z poskytování služeb představujících závazek veřejné služby za období od 1. prosince 2004 do 29. února 2008 odhalena příslušnými daňovými orgány v průběhu kontroly. Bulharsko v této souvislosti objasnilo, že tato zjištění příslušných daňových orgánů vedla k rozhodnutím nařizujícím vrácení a zprávě o daňovém auditu č. 29010038 ze dne 7. února 2011 v souladu s bulharským zákonem o daních a pojištění (16). Bulharsko také objasnilo, že postupy vrácení DPH byly stanoveny v § 128 a § 129 bulharského zákona o daních a pojištění.

(60)

Podle Bulharska proto vrácení chybně vyúčtované DPH nepředstavuje státní podporu.

(61)

Jak je uvedeno v 32. a 34. bodě odůvodnění, Bulharsko vzalo své oznámení týkající se podpory na restrukturalizaci společnosti BDZ Holding (opatření č. 1) zpět. Bulharsko uvedlo, že místo toho zamýšlí vyrovnat dluhy, které společnosti BDZ Holding vznikly před přistoupením Bulharska k Unii dne 1. ledna 2007 (opatření č. 2).

(62)

Podle článku 10 nařízení Rady (EU) 2015/1589 může dotčený členský stát vzít oznámení v přiměřené době před rozhodnutím Komise o podpoře zpět. Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1589 musí Komise v případech, kdy již zahájila formální vyšetřovací řízení, toto řízení ukončit, je-li oznámení vzato zpět.

(63)

Komise bere na vědomí, že podpora na restrukturalizaci nebyla dosud poskytnuta. Jelikož Bulharsko vzalo své oznámení zpět a neposkytne podporu na restrukturalizaci společnosti BDZ Holding ve výši 550 milionů BGN, formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy by s ohledem na oznámené opatření týkající se podpory na restrukturalizaci mělo být ukončeno.

(64)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy je stanoveno, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem...“.

(65)

Kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou kumulativní. Aby bylo proto možno určit, zda opatření státu představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí být splněny všechny tyto podmínky:

(66)

Podle ustálené judikatury musí Komise nejprve zjistit, kdo bude příjemcem či příjemci opatření č. 2. V čl. 107 odst. 1 Smlouvy se v definici příjemce podpory odkazuje na pojem podnik. Soudy Unie potvrdily, že podnikem ve smyslu tohoto ustanovení nemusí být nutně jedna právnická osoba, nýbrž že může zahrnovat skupinu podniků (17). Rozhodujícím kritériem při určování, zda se jedná o podnik ve smyslu zmíněného ustanovení, je to, zda je zúčastněna nějaká „hospodářská jednotka“. Hospodářskou jednotku může tvořit více právnických osob. Tato hospodářská jednotka se pak považuje za relevantní podnik. Soudy Unie v této souvislosti považují za relevantní existenci kontrolního podílu a jiných funkčních, ekonomických a organických vazeb (18).

(67)

V daném případě Bulharsko uvedlo, že právním subjektem, jehož dluhy vzniklé před rokem 2007 budou vyrovnány, je společnost BZD Holding. Jak je uvedeno v 34., 35. a 36. bodě odůvodnění, Bulharsko se domnívá, že společnost BDZ Holding je jediným příjemcem opatření č. 2. Řada prvků však naznačuje, že příslušný podnik není omezen na právnickou osobu samotné společnosti BDZ Holding.

(68)

Za prvé, pokud jde o vlastnické vztahy, je třeba uvést, že společnost BDZ Holding vlastní ve společnostech BDZ Passenger a BDZ Cargo veškeré podíly. Společnost BDZ Holding proto kontroluje veškeré podnikatelské činnosti společností BDZ Passenger a BDZ Cargo, stanoví společnou strategii řízení a určuje cíle pro obě dceřiné společnosti.

(69)

Za druhé, hlavním účelem prvotních úvěrů byl nákup a oprava majetku používaného společnostmi BDZ Cargo i BDZ Passenger, například lokomotiv, nákladních vagonů a osobních vozů. Vyrovnání dluhů se proto týká služeb železniční dopravy, které poskytují obě dceřiné společnosti. Zatímco po reorganizaci v roce 2007 vlastnila vozový park společnost BDZ Holding a pronajímala jej společnostem BDZ Cargo a BDZ Passenger, po reorganizaci v roce 2011 byl vozový park převeden na dceřiné společnosti BDZ Cargo a BDZ Passenger (viz 12. a 13. bod odůvodnění). Opatření č. 2, které bylo provedeno za účelem vyrovnání dluhů v souvislosti s financováním vozového parku, ve skutečnosti zvýhodňuje společnosti BDZ Cargo a BDZ Passenger.

(70)

Na základě těchto úvah je třeba za příjemce opatření k vyrovnání dluhů považovat kromě společnosti BDZ Holding i dceřiné společnosti BDZ Passenger a BDZ Cargo. Z popisu činností společností BDZ Passenger a BDZ Cargo v oddíle 2.1 vyplývá, že obě společnosti jsou jedinou hospodářskou jednotkou, kterou ovládá společnost BDZ Holding, a obě společnosti poskytují v Bulharsku služby za úplatu. Komise se tudíž domnívá, že v důsledku poskytování služeb osobní a nákladní dopravy a řízení a koordinace těchto činností vykonávají společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti BDZ Passenger a BDZ Cargo hospodářskou činnost, a představují proto podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(71)

Aby dotyčné opatření představovalo státní podporu, musí být financováno ze státních prostředků a rozhodnutí o provedení opatření musí být přičitatelné státu (19).

(72)

Vyrovnání dluhů bude financováno přímo z bulharského státního rozpočtu a bude provedeno ústředními orgány zmíněného členského státu.

(73)

Vyrovnání dluhů proto zahrnuje využití státních prostředků, o němž rozhodl stát a které je přičitatelné státu.

(74)

Výhodou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy je jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik nebyl schopen získat za běžných tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (20). Důležitý je pouze účinek opatření na podnik, nikoli důvod ani cíl státního zásahu (21).

(75)

V tomto případě vyrovná Bulharsko dluhy ve výši 223,45 milionu BGN (114,25 milionu EUR), které jsou přímo spojeny s činností společnosti BDZ Holding v oblasti železniční dopravy. Žádný obezřetný subjekt v tržním hospodářství by nevyrovnal závazky v této výši bez jakéhokoli protiplnění. Opatření mimoto osvobodí společnost BDZ Holding od jejích povinností týkajících se splácení dluhů, čímž uvolní finanční prostředky, které mohou společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti využít k rozvoji svých činností a zlepšení finančních ukazatelů.

(76)

Vyvozuje se proto závěr, že rozhodnutí Bulharska o vyrovnání závazků společnosti BDZ Holding poskytne společnostem BDZ Holding, BDZ Passenger a BDZ Cargo hospodářskou výhodu, kterou by nezískaly za běžných tržních podmínek.

(77)

Aby určité opatření státu spadalo do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí zvýhodňovat „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Pojem státní podpora se tudíž vztahuje pouze na opatření, která selektivně zvýhodňují určité podniky. Vyrovnání dluhů zvýhodní pouze společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti, a je proto selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(78)

Vyvozuje se závěr, že plánované vyrovnání dluhů poskytne společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem BDZ Passenger a BDZ Cargo selektivní hospodářskou výhodu.

(79)

Předpokládá se, že narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy existuje tehdy, poskytne-li stát finanční výhodu určitému podniku v liberalizovaném odvětví, v němž existuje nebo může existovat hospodářská soutěž (22).

(80)

Bulharsko otevřelo trh železniční nákladní dopravy ostatním vnitrostátním subjektům usazeným v Bulharsku v roce 2002. Trh železniční nákladní dopravy v Unii byl poprvé otevřen hospodářské soutěži v transevropské železniční síti nákladní dopravy dne 15. března 2003 prostřednictvím prvního železničního balíčku (23). Druhý železniční balíček liberalizoval dne 1. ledna 2006 veškerou mezinárodní nákladní dopravu a od 1. ledna 2007 vnitrostátní železniční nákladní dopravu (24). Řada členských států však liberalizovala jednostranně své vnitrostátní trhy před tímto dnem.

(81)

Podíl společnosti BDZ Cargo na bulharském trhu železniční nákladní dopravy v roce 2016 činil 43 %. Společnost BDZ Cargo na tomto trhu přímo soutěží s ostatními provozovateli nákladní železniční dopravy, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění.

(82)

Co se týká osobní dopravy, od 1. ledna 2010 otevřel třetí železniční balíček trh mezinárodní osobní dopravy (25). Jelikož se týká pouze mezinárodní dopravy, nezahrnuje činnosti příjemců na těchto tratích. Jak stanovil Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci Altmark Trans, skutečnost, že dopravní podnik působí pouze v jednom členském státě, nevylučuje možnost toho, že podpora naruší obchod uvnitř Unie (26). V této souvislosti je třeba uvést, že od roku 1995 otevřela řada členských států jednostranně trh železniční osobní dopravy a že jakákoli výhoda poskytnutá společnosti působící v oblasti železniční dopravy v jednom členském státě může omezit možnost konkurenta z jiného členského státu obchodovat na tomto zeměpisném trhu.

(83)

Komise proto vyvozuje závěr, že opatření naruší nebo může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(84)

Pokud podpora poskytnutá členským státem posiluje postavení určitých podniků oproti jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř Unie, je třeba mít za to, že tento obchod je podporou ovlivněn (27). Postačuje skutečnost, že příjemce podpory soutěží s ostatními podniky na trzích, které jsou otevřeny hospodářské soutěži (28).

(85)

V tomto případě soutěží příjemce při poskytování služeb s ostatními podniky poskytujícími dopravní služby na vnitřním trhu a některé tyto služby mají přeshraniční povahu. Selektivní hospodářská výhoda poskytnutá společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem prostřednictvím plánovaného vyrovnání dluhů proto posiluje jejich hospodářské postavení, jelikož zbaví provozovatele železniční dopravy dluhů, které vznikly před rokem 2007. Společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti budou proto poskytovat služby železniční dopravy na vnitřním trhu, aniž by nesly veškeré investiční a provozní náklady, které jim vznikly.

(86)

Komise tudíž vyvozuje závěr, že plánované vyrovnání dluhů může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(87)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že vyrovnání dluhů, které Bulharsko zamýšlí provést, představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(88)

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí členské státy informovat o svých záměrech poskytnout nebo upravit podpory a nesmí provést zamýšlená opatření, dokud není v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.

(89)

Jelikož vyrovnání dluhů ve prospěch společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností nebylo dosud provedeno, má Komise za to, že Bulharsko dodrželo své povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy (29).

(90)

Jelikož vyrovnání dluhů představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí Komise posoudit, zda lze dotyčnou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(91)

V čl. 107 odst. 3 Smlouvy jsou povoleny určité výjimky z obecného pravidla stanoveného v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, že státní podpory nejsou slučitelné s vnitřním trhem. V čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy se stanoví: „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, lze považovat za slučitelné s vnitřním trhem.

(92)

Oddíl 4 pokynů pro železnice poskytuje v tomto ohledu rámec pro posouzení toho, zda by měla Komise prohlásit podporu pro železniční podniky na vyrovnání dluhů za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(93)

Komise je s Bulharskem zajedno, pokud jde o použitelnost oddílu 4 pokynů pro železnice při posuzování slučitelnosti vyrovnání dluhů. V bodě 54 pokynů pro železnice je uvedeno, že „v souvislosti s článkem 9 směrnice [Rady] 91/440/EHS (30) se Komise mimo jiné domnívá, že pokud se vyrovnání vztahuje ke starším dluhům, vzniklým předtím, než v platnost vstoupila směrnice 2001/12/ES, která stanovila podmínky pro otevření daného odvětví hospodářské soutěži, je nutné, aby za určitých podmínek bylo možno takové podpory schválit [státem] navzdory chybějící finanční restrukturalizaci“. Podle bodu 56 pokynů pro železnice by se v případě členských států, které přistoupily k Unii po vstupu směrnice 2001/12/ES v platnost, mělo datum přistoupení považovat za den, od něhož se na tyto členské státy vztahuje zmíněná směrnice. Referenčním datem pro účely určení dluhů vzniklých před přistoupením, jež lze v souladu s pokyny pro železnice vyrovnat, je tudíž 1. leden 2007.

(94)

Bulharsko tvrdí, že plánované vyrovnání dluhů splňuje všechny podmínky slučitelnosti stanovené v pokynech pro železnice. Komise musí tudíž toto tvrzení posoudit. Podle bodů 55 až 61 pokynů pro železnice lze podporu na vyrovnání dluhů, které vznikly před přistoupením Bulharska k Unii, považovat za slučitelnou s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, je-li splněno těchto pět kumulativních podmínek:

(95)

V pokynech pro železnice se vyžaduje, aby byly dluhy, které mají být vyrovnány, jasně stanoveny a individualizovány a aby v případě Bulharska vznikly před jeho přistoupením k EU. Z pokynů pro železnice vyplývá, že vyrovnat nelze souhrnné dluhy či dluhy, které nebyly stanoveny. Vyrovnání by nebylo přípustné například v případě plánovaného vyrovnání dluhů obecně, například „dluhů vůči všem dodavatelům“. Vyrovnání by nebylo obdobně přípustné v případě, že by se plánovalo vyrovnání veškerých dluhů vůči jednomu věřiteli, například „veškerých závazků vůči určité bance“, které vyplývají z různých prvků, jako je přečerpání, záruky či dlouhodobé půjčky, a to bez rozlišení.

(96)

Bulharsko zamýšlí vyrovnat dluhy společnosti BDZ Holding ve výši 223,45 milionu BGN (114,25 milionu EUR). Jak je popsáno v 35. bodě odůvodnění a tabulce 2, částka ve výši 223,45 milionu BGN, která má být vyrovnána, vyplývá z finančních závazků vzniklých před přistoupením Bulharska k Unii, které nebyly splaceny ke dni přistoupení, nebo z následných dluhů, které vznikly společnosti BDZ Holding a které nahradily nebo refinancovaly dluhy vzniklé před přistoupením Bulharska k Unii, jak dokládá konsolidovaná účetní závěrka společnosti BDZ Holding za rok 2006 a/nebo informace o splátkách příslušných úvěrů. Veškeré dluhy, které mají být vyrovnány, lze individualizovat jako dluhy vyplývající z úvěrových smluv (finanční věřitelé KfW IPEX Bank, EBRD, IBRD) nebo z běžných smluvních vztahů s konkrétními poskytovateli služeb železniční infrastruktury (společnost pro železniční infrastrukturu) nebo dodavateli elektřiny (NEC AD), jež vznikly před přistoupením.

(97)

Totéž platí, pokud jde o individualizované dluhy společnosti BDZ Holding vůči držitelům dluhopisů z emise ISIN BG2100032072 ze dne 19. listopadu 2007 a ministerstvu financí poté, co se stalo věřitelem společnosti BDZ Holding (viz 35. a 36. bod odůvodnění a tabulka 2). Dluhy byly náležitě individualizovány a výnosy byly použity k refinancování jasně stanoveného dluhu vzniklého před přistoupením, který nemohla společnost BDZ Holding splatit a vyrovnat z vlastních zdrojů. Z toho vyplývá, že částky, které nejsou v současnosti uhrazeny, představují z ekonomického hlediska pouhý převod dřívějších dluhů.

(98)

Jelikož dlužná částka ve výši 223,45 milionu BGN, jejíž vyrovnání se plánuje, vyplývá z jasně stanovených a individualizovaných dluhů, které vznikly před přistoupením Bulharska k EU, není nutné zaujmout stanovisko ohledně toho, zda lze podle pokynů pro železnice vyrovnat v souladu s právními předpisy i ostatní dluhy včetně rezerv a obchodních závazků společnosti BDZ Holding, které Bulharsko rovněž určilo jako dluhy vzniklé před přistoupením (tabulka č. 1 a 35. a 20. bod odůvodnění) a které odpovídají rozdílu mezi částkou ve výši 806,7 milionu BGN a částkou ve výši 223,45 milionu BGN. Dluhy odpovídající tomuto rozdílu jsou z oblasti působnosti tohoto rozhodnutí vyloučeny.

(99)

Vyvozuje se proto závěr, že cílem dotyčného opatření je vyrovnání jasně stanovených a individualizovaných dluhů ve výši 223,45 milionu BGN, které vznikly před přistoupením Bulharska k Unii.

(100)

Bulharsko uvedlo, že veškeré dluhy, které vznikly společnosti BDZ Holding, byly přímo spojeny s činnostmi osobní a nákladní železniční dopravy (viz 39. bod odůvodnění).

(101)

Komise podotýká, že dluhy, které mají být vyrovnány, vznikly v souvislosti s financováním obnovy a oprav vozového parku, jako je nákup dieselových a elektrických vícevozových jednotek nebo modernizace nákladních vagonů ve vlastnictví společnosti. Dluhy, jako jsou nesplacené závazky vůči společnosti pro železniční infrastrukturu, rovněž financovaly poskytování služeb společnosti BDZ Holding v oblasti železniční dopravy. Tyto činnosti představují hlavní podnikání společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností, které je přímo spojeno s činností železniční dopravy.

(102)

Komise se proto domnívá, že dotyčné dluhy jsou přímo spojeny s činností železniční dopravy.

(103)

Bulharsko tvrdilo, že se společnost BDZ Holding považovala podle platných bulharských právních předpisů za insolventní a nadměrně zadluženou a že splňovala všechna kritéria stanovená v bulharských právních předpisech pro zahájení insolvenčního řízení. To představuje přesvědčivý důkaz nadměrné zadluženosti. Bulharsko dále uvedlo, že společnost nebyla kvůli své zadluženosti schopna plnit své finanční závazky.

(104)

Celkové dluhy společnosti BDZ Holding ke dni 31. prosince 2006 činily 806,7 milionu BGN a představovaly 78 % celkového kapitálu společnosti BDZ Holding (vlastní kapitál a dluhy) s poměrem dluhu k vlastnímu kapitálu rovnajícímu se čtyřem. Finanční situace společnosti BDZ Holding se významně zhoršovala od roku 2007. V roce 2011 se poměr dluhu společnosti BDZ Holding k vlastnímu kapitálu zvýšil na více než 7,5 (9) a v roce 2012 dosáhl 14, v roce 2013 pak 15, v roce 2013 představoval –209 a v říjnu 2015 činil –33 (31). V říjnu 2015 představovaly mimoto nesplacené závazky společnosti BDZ Holding ve výši 499,1 milionu BGN (255 milionů EUR) 86 % účetní hodnoty aktiv ve výši 582,4 milionu BGN (298 milionů EUR).

(105)

Komise dále podotýká, že navzdory skutečnosti, že v období od 1. ledna 2007 do 28. září 2016 uhradila společnost BDZ Holding nesplacené dluhy ve výši 724 milionů BGN (370 milionů EUR), nebyla schopna dostát plně svým finančním závazkům. Kvůli nesplaceným závazkům vůči mezinárodním věřitelům nařídil dne 20. července 2015 High Court of Justice v Londýně společnosti BDZ uhradit částku ve výši 66,7 milionu EUR (130,4 milionu BGN) s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně (32).

(106)

Vzhledem k nadměrné zadluženosti společnosti BDZ Holding by tato společnost bez vyrovnání dluhů čelila vážným potížím při plnění svých závazků a nakonec by mohla být zlikvidována.

(107)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že společnost BDZ Holding čelí nadměrné zadluženosti, která brání jejímu zdravému finančnímu řízení.

(108)

Podpora musí být mimoto potřebná pro ozdravění situace nadměrné zadluženosti v tom smyslu, že by předvídatelný vývoj hospodářské soutěže na trhu společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem v dohledném časovém rámci neumožnil ozdravit jejich finanční situaci.

(109)

Kvůli své zadluženosti nebyla společnost BDZ Holding schopna dostát všem svým finančním závazkům a vykazovala výpadek investic do modernizace vozového parku. Vzhledem k výpadku investic do modernizace vozového parku a údržby je vozový park společnosti zastaralý a částečně nemoderní. Komise v tomto ohledu podotýká, že stáří 82 % vozů společnosti BDZ Passenger činí více než 20 let a stáří 74 % jejích lokomotiv činí více než 25 let. V roce 2015 bylo přibližně 50 % lokomotiv společnosti BDZ Cargo v opravě, nebo nebylo funkčních. Podobně nebylo v roce 2015 funkčních přibližně 51 % nákladních vagonů společnosti BDZ Cargo a vyžadovalo opravu.

(110)

Bez podpory by společnost BDZ Holding nebyla schopna splácet dosud neuhrazené dluhy, které vznikly před přistoupením Bulharska k Unii, ani by nemohla použít vlastní zdroje k investicím do modernizace svého vozového parku.

(111)

Pro ilustraci, na základě vykázaných příjmů společnosti v roce 2016 (336,2 milionu BGN) by bylo zapotřebí jednorázové zvýšení ceny a/nebo sazby v průměru o 66 %, pokud by všechny ostatní podmínky zůstaly stejné, k vytvoření provozních příjmů v krátkodobém horizontu ve výši 223,45 milionu EUR, jež jsou zapotřebí k splacení dluhů, které mají být vyrovnány. Dceřiné společnosti společnosti BDZ Holding však působí pouze v zeměpisné oblasti, která je celá způsobilá pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy. Značné zvýšení sazeb v těchto zeměpisných oblastech může mít silnější negativní sociální dopady než v bohatších regionech Unie. Hypotetické zvýšení sazeb na podporu příjmů společnosti BDZ Holding a k snížení jejích dluhů v potřebné míře, pokud by bylo vůbec možné z právního hlediska, co se týká služeb osobní dopravy, na něž se vztahuje závazek veřejné služby, a udržitelné z obchodního hlediska v konkurenčním prostředí, pokud jde o služby nákladní dopravy, by mohlo mít nepřiměřené sociální dopady na bulharské cestující v železniční dopravě nebo společnosti využívající služby nákladní dopravy poskytované společností BDZ.

(112)

Žádné jiné věrohodné hypotetické politické opatření než plánované vyrovnání dluhů by proto společnosti neumožnilo pokračovat v činnosti. Z toho vyplývá, že dotyčné opatření je potřebné pro ozdravění nadměrné zadluženosti společnosti BDZ Holding v tom smyslu, že by předvídatelný vývoj hospodářské soutěže na trhu společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem v dohledném časovém rámci neumožnil ozdravit jejich finanční situaci.

(113)

Komise uvádí, že vzhledem k finanční situaci společnosti BDZ Holding představuje výše dluhů, které mají být vyrovnány, nezbytné minimum k zajištění přežití společnosti a je předpokladem její finanční udržitelnosti. Tato částka je v zásadě zapotřebí pro uhrazení dlužných plateb věřitelům – mezinárodním finančním institucím a společnosti pro železniční infrastrukturu. Společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti mají dosud nesplacené závazky, které vznikly před 1. lednem 2007 a které by v případě, že by nebyly splaceny, mohly pro příjemce představovat hrozbu likvidace. Finanční ukazatele prokazují, že platby nelze v současnosti provést z vlastních zdrojů a že není možné reálně očekávat, že by společnost mohla zvýšit významně své sazby nebo ceny k dosažení vyšších příjmů v krátkodobém horizontu.

(114)

Komise mimoto bere na vědomí, že v době od přistoupení splatila společnost BDZ Holding závazky ve výši 166 milionů BGN, které vznikly před 1. lednem 2007, z vlastních zdrojů plynoucích především z prodeje aktiv. Jelikož tyto částky byly potenciálně způsobilé pro vyrovnání, lze přiměřeně usuzovat, že společnost BDZ Holding mohla použít tyto zdroje na rozvoj a modernizaci vozového parku a poskytovaných služeb. Společnost zaostávala za vývojem v odvětví železniční dopravy, pokud jde o technické vlastnosti a informační systémy. Jestliže společnost BDZ Holding využila při splacení části dluhů vzniklých před přistoupením i své vlastní zdroje, nelze mít za to, že vyrovnání dluhů přesahuje nezbytnou míru, a to i v případě, že společnost osvobozuje od povinností týkajících se splacení dluhů a poskytuje jí finanční prostor pro investice do modernizace nebo oprav.

(115)

Vzhledem k těmto úvahám Komise konstatuje, že nelze mít za to, že provedené vyrovnání dluhů umožní společnosti BDZ Holding ocitnout se ve výhodnější situaci než řádně spravovaný průměrný podnik se stejným profilem činnosti.

(116)

Navrhované vyrovnání dluhů společnosti BDZ Holding pouze umožní normalizovat financování provozních činností společnosti a společnosti BDZ Holding ani jejím dceřiným společnostem neumožní rozšířit činnost či vstoupit na nové trhy. V tomto smyslu nebude podpora bránit vývoji účinné hospodářské soutěže na trhu. Podpora neovlivní postavení konkurentů na trhu a tito budou moci i nadále soutěžit se společností BDZ Holding za stejných podmínek.

(117)

Komise se rovněž domnívá, že vyrovnání dluhů nenaruší neúměrně hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, jelikož společnosti BDZ Holding pouze umožní stabilizovat její finanční situaci, která byla narušena závazky, jež vznikly před liberalizací trhu. Komise taktéž konstatuje, že noví účastníci trhu nejsou odrazováni od vstupu na bulharský dopravní trh. Jak je popsáno v 15. a 42. bodě odůvodnění, kromě společnosti BDZ Cargo působí v současnosti na bulharském trhu železniční dopravy osm provozovatelů nákladní dopravy. Neexistují žádné důkazy, že by opatření k vyrovnání dluhů tuto situaci hospodářské soutěže změnilo.

(118)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že státní podpora ve formě vyrovnání dluhů (opatření č. 2) ve výši 223,45 milionu BGN (114,25 milionu EUR), jež Bulharsko zamýšlí provést, splňuje podmínky slučitelnosti s vnitřním trhem, které jsou stanoveny v kapitole IV pokynů pro železnice.

(119)

Jelikož Bulharsko neobjasnilo před vydáním rozhodnutí o zahájení řízení původ a vývoj nesplacených závazků společnosti BDZ Holding vůči společnosti pro železniční infrastrukturu, usuzovalo se, že nevymáhání těchto nesplacených závazků může zahrnovat státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(120)

Podle informací, které Bulharsko poskytlo (viz oddíl 4.3), představovaly část nesplacených závazků společnosti BDZ Holding vůči společnosti pro železniční infrastrukturu závazky, jež společnosti vznikly před přistoupením Bulharska k Unii. Část těchto dluhů vzniklých před přistoupením (až do výše 26,3 milionu BGN) byla následně refinancována výnosy z emise dluhopisů dne 19. listopadu 2007, jež dosud představuje neuhrazený dluh, a proto podléhá posouzení v rámci „opatření č. 2: vyrovnání dluhů vzniklých před rokem 2007“ v oddíle 6.1. Jinými slovy, společnosti pro železniční infrastrukturu bylo zaplaceno.

(121)

K vysvětlení situace v souvislosti s ostatními nesplacenými závazky Bulharsko mimoto poskytlo další informace o donucovacích opatřeních a krocích, které společnost pro železniční infrastrukturu podnikla (viz oddíl 4.3). Podle Bulharska učinila společnost pro železniční infrastrukturu veškeré kroky potřebné k vymáhání nesplacených závazků od společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností s cílem maximalizovat zpětné získání splatných částek, aniž však zahájila soudní řízení.

(122)

V zájmu ověření, zda společnost pro železniční infrastrukturu společnost BDZ Holding nepatřičně nezvýhodnila, pokud jde o odklad a ujednání v souvislosti s uhrazením splatných závazků, musí Komise posoudit, zda by společnost mohla tato ujednání využít za běžných tržních podmínek (33). Za tímto účelem musí Komise posoudit, zda by se hypotetický věřitel v tržním hospodářství, který se nachází v podobné situaci jako společnost pro železniční infrastrukturu a který se snaží docílit splacení dlužných částek v maximální výši, souhlasil s odkladem platby a zahájil opětovná jednání o uhrazení nesplacených závazků za podobných podmínek (34). Jinými slovy, Komise musí posoudit, zda společnost pro železniční infrastrukturu jednala se stejnou náležitou péčí jako věřitel v tržním hospodářství, když se rozhodovala mezi individuálním a mimosoudním vymáháním svých pohledávek a zahájením kolektivního exekučního řízení, jež by případně vedlo k úpadku společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností.

(123)

Komise uvádí, že k určení nejvhodnější alternativy by věřitel v tržním hospodářství postupující s náležitou péčí posoudil výhody a nevýhody jednotlivých alternativ, přičemž by přihlédl mimo jiné k zpětně získatelným částkám, své předchozí ekonomické expozici, době trvání exekučního řízení a nákladům (35).

(124)

Komise za prvé podotýká, že dluhy vůči společnosti pro železniční infrastrukturu vznikly v rámci běžného a dlouhodobého obchodního vztahu mezi (státními) podniky: společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti byly klíčovými zákazníky společnosti pro železniční infrastrukturu a vytvářely více než 70 % jejích provozních příjmů. Rovněž původ částky ve výši 46,5 milionu BGN, kterou společnost pro železniční infrastrukturu dlužila společnosti BDZ Holding a která se nahromadila mezi roky 2008 a 2011 v souvislosti s různými službami poskytovanými společnosti pro železniční infrastrukturu (tabulka 3), poskytuje další důkazy, že mezi společností pro železniční infrastrukturu a společností BDZ Holding existuje trvalý vztah a vzájemná závislost. Možný odchod společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností z trhu v důsledku kolektivního insolvenčního řízení by proto měl vážný bezprostřední negativní dopad na finanční situaci společnosti pro železniční infrastrukturu. Úpadek společnosti BDZ Holding by snížil zisk společnosti pro železniční infrastrukturu a její schopnost náležitě udržovat vnitrostátní železniční síť, což by znamenalo riziko dalšího snížení obchodních příjmů pocházejících kromě dceřiných společností společnosti BDZ Holding i od ostatních zákazníků.

(125)

Z toho vyplývá, že by věřitel v tržním hospodářství, který má stejně jako společnost pro železniční infrastrukturu obdobný obchodní vztah se svým dlužníkem či dlužníky, jako je společnost BDZ Holding, by tudíž přistoupil uvážlivě k hypotetickému exekučnímu řízení vedoucímu k tomu, že by jeho hlavní zákazník odešel z trhu, na rozdíl od věřitele s jednorázovými pohledávkami, který není obchodně a finančně závislý na tom, zda bude po vymožení pohledávek jeho dlužník na trhu působit i nadále.

(126)

Za druhé, pohledávky společnosti pro železniční infrastrukturu vůči společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem nebylo možno vymáhat jako přednostní pohledávky v hypotetickém kolektivním insolvenčním řízení, v jehož rámci by při splacení dluhu společnosti pro železniční infrastrukturu nebylo možno uplatnit zvláštní přednostní pořadí mezi ostatními věřiteli (viz 49. bod odůvodnění). Dluhy určené v rozhodnutí o zahájení řízení, které byly splatné společnosti pro železniční infrastrukturu (45 milionů BGN), byly mimoto nižší než dluhy vůči ostatním věřitelům (viz tabulka 1). Účetní hodnotu aktiv společnosti BDZ Holding by bylo navíc nutno snížit o slevu při likvidaci v rámci nuceného prodeje v kolektivním insolvenčním řízení. Podle druhu aktiv by sleva při likvidaci mohla činit až 75 % hodnoty daného aktiva. Je proto velmi pravděpodobné, že by likvidační hodnota aktiv společnosti BDZ Holding nepostačovala k uhrazení nákladů na likvidaci, mezd jejích zaměstnanců a veškerých nesplacených závazků. Vezme-li se jako příklad rok 2011, náklady na likvidaci, mzdy zaměstnanců a veškeré nesplacené závazky dosáhly výše 778 milionů BGN, zatímco účetní hodnota aktiv společnosti BDZ Holding činila 933 milionů BGN. Společnost pro železniční infrastrukturu proto mohla reálně očekávat, že získá zpět pouze menší část svých nesplacených pohledávek, pokud by bylo zahájeno kolektivní insolvenční řízení.

(127)

Komise se mimoto v souladu s ustálenou judikaturou domnívá, že rozhodnutí věřitele ohledně toho, zda přistoupí k likvidaci společnosti, mohou ovlivnit náklady spolu s délkou soudního řízení (36). Komise v tomto ohledu souhlasí s tím, že společnost pro železniční infrastrukturu měla obzvláštní zájem na zachování spolupráce se společností BDZ Holding a jejími dceřinými společnostmi, a to nejen z důvodu budoucích obchodních příjmů vytvořených společností BDZ Holding, nýbrž také v zájmu maximalizace zpětného získání neuhrazených nepřednostních pohledávek nahromaděných do listopadu 2011, místo zahájení likvidace společnosti. Komise vyvozuje závěr, že zahájení zdlouhavého kolektivního insolvenčního řízení vedoucího k nucené likvidaci skupiny s neurčitou a velmi nízkou mírou zpětného získání nepředstavovalo pro společnost pro železniční infrastrukturu platnou a reálnou možnost s ohledem na maximalizaci zpětného získání dlužných částek.

(128)

Komise podotýká, že společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti své dluhy vůči společnosti pro železniční infrastrukturu pravidelně splácely a že se společností pro železniční infrastrukturu nebylo v porovnání s ostatními soukromými věřiteli skupiny zacházeno rozdílně. Pokud došlo k pozdním platbám, nebyla společnost BDZ Holding odkladem platby zvýhodněna, jelikož pozdní platby pro společnost pro železniční infrastrukturu znamenaly kromě základní úrokové sazby Bulharské národní banky značné rozpětí ve výši 1 000 bazických bodů (viz 48. bod odůvodnění). Pro ilustraci, Komise se domnívá, že sazba ve výši 1 000 bazických bodů představuje v případě úvěru s nízkou kvalitou kolaterálu poskytnutého společnosti ve finančních obtížích, jako je společnost BDZ Holding, zástupný indikátor úrokového rozpětí v obvyklé tržní výši (37). Nesplacené závazky byly uhrazeny prostřednictvím přímých bankovních převodů, započtení pohledávek společnosti pro železniční infrastrukturu vůči společnosti BDZ Holding a jejím dceřiným společnostem a swapů dluhů za aktiva. Například mezi roky 2011 a 2016 uhradily společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti částku ve výši 503 milionů BGN (257 milionů EUR) za služby poskytnuté společností pro dopravní infrastrukturu. V porovnání s nízkou pravděpodobností zpětného získání části (která by byla každopádně malá) pohledávek společnosti pro železniční infrastrukturu v případě, že by společnost BDZ Holding byla zlikvidována, výše dluhů splacených společnosti pro železniční infrastrukturu od roku 2011 dodatečně potvrzuje, že rozhodnutí společnosti pro železniční infrastrukturu nevymáhat pohledávky bylo racionální.

(129)

Ačkoliv se informace netýkají konkrétně dluhů vzniklých před přistoupením, které jsou uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise například s ohledem na uhrazení závazků prostřednictvím swapů dluhů za aktiva, jež byly provedeny po vydání rozhodnutí o zahájení řízení, uvádí, že společnost pro železniční infrastrukturu uzavřela se společností BDZ Holding a jejími dceřinými společnostmi dohody za obvyklých tržních podmínek (jak je popsáno v 51., 52. a 53. bodě odůvodnění), v nichž byly uznány neuhrazené dluhy, a tyto dohody tudíž usnadnily jejich splacení.

(130)

Na základě doplňkových informací a podkladů, které poskytlo Bulharsko, a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že společnost pro železniční infrastrukturu jednala jako věřitel v tržním hospodářství, a že tudíž odklad splácení dluhů a ujednání mezi společností pro železniční infrastrukturu a společností BDZ Holding a jejími dceřinými společnostmi neposkytly posledně zmíněným společnostem nepatřičnou hospodářskou výhodu, kterou by nebyly schopny získat za běžných tržních podmínek.

(131)

Komise proto vyvozuje závěr, že způsob, jakým společnost BDZ Holding a její dceřiné společnosti nakládaly se svými nesplacenými dluhy vůči správci infrastruktury (společnosti pro železniční infrastrukturu) před listopadem 2011, nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(132)

Jelikož jsou podmínky nezbytné pro určení existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 kumulativní, příslušná ustanovení se nepoužijí, není-li splněna jedna z nich. Není proto třeba posoudit, zda neuhrazení splatných dluhů vůči společnosti pro železniční infrastrukturu ze strany společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností v minulosti splňuje ostatní podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(133)

Komise zahájila šetření týkající se opatření č. 4, jelikož Bulharsko neobjasnilo důvody vrácení DPH a to, zda je toto vrácení v souladu se směrnicí 2006/112/ES. Komise se tudíž domnívala, že vrácení DPH mohlo zahrnovat státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise proto Bulharsko vyzvala, aby poskytlo další informace o důvodech vrácení DPH společnosti BDZ Holding.

(134)

Po vydání rozhodnutí o zahájení řízení Bulharsko objasnilo, že se opatření č. 4 týkalo vrácení nesprávně vyúčtované a odvedené DPH ve výši 72 milionů BGN (36,7 milionu EUR) u vyrovnávacích plateb, které byly obdrženy od ministerstva dopravy za období od 1. prosince 2004 do 29. února 2008 (viz 55. až 59. bod odůvodnění). Bulharsko uvedlo, že administrativní chyba byla příslušnými vnitrostátními daňovými orgány odhalena během revize v souladu s platnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů. Chyba byla opravena rozhodnutími o vrácení daně č. 2900180 ze dne 14. ledna 2009, č. 290900153 ze dne 8. července 2009, č. 100337 ze dne 12. srpna 2010 a č. 290100380 z února 2011.

(135)

Komise podotýká, že pro pojem státní podpora není důležité jen poskytnutí pozitivních hospodářských výhod. Výhodu může představovat i osvobození od hospodářské zátěže, jako jsou daňové výhody. Je proto třeba přezkoumat, zda vrácení DPH u vyrovnávacích plateb za závazek veřejné služby, které byly obdrženy od ministerstva dopravy, poskytlo společnosti BDZ Holding hospodářskou výhodu, a to snížením poplatků, které obvykle zatěžují rozpočet podniku (38), nebo zda nebyla DPH z vyrovnávací platby za závazek veřejné služby skutečně vybrána řádně. Existence výhody je vyloučena v případě vracení nezákonně vybraných daní (39).

(136)

Podle článku 73 směrnice 2006/112/ES podléhá poskytování služeb, včetně služeb osobní přepravy, DPH a základ daně zahrnuje vše, co tvoří protiplnění, které poskytovatel získal nebo má získat od pořizovatele, příjemce nebo třetí osoby za poskytnutí služby, včetně náhrad nebo dotací přímo vázaných k ceně těchto plnění. Podle článku 132 zmíněné směrnice se na podniky pověřené závazkem veřejné služby osvobození od DPH nevztahuje.

(137)

Je proto třeba posoudit, zda vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, kterou obdržela společnost BDZ Holding, byla přímo vázána k ceně poskytnutých služeb. Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby měla nahradit ztráty plynoucí z poskytování služeb osobní dopravy za zvláštních podmínek, jako je počet kilometrů a sedadel, četnost a jiná kvalitativní kritéria. Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby by byla snížena v případě odchylek mimo jiné od počtu kilometrů, sedadel a hodin a jiných kvalitativních kritérií, která byla pro poskytované služby stanovena. Nelze tudíž usuzovat, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby je přímo vázána k ceně poskytnutých dopravních služeb, nýbrž představuje spíše náhradu za ztráty plynoucí z plnění závazku veřejné služby.

(138)

Bulharské právní předpisy v oblasti DPH mimoto nestanoví, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby v souvislosti s pokrytím ztrát podléhá DPH. Chybu odhalily příslušné daňové orgány při kontrole a tato chyba vedla k řadě rozhodnutí daňových orgánů (viz 59. bod odůvodnění), která jsou v souladu s bulharským zákonem o daních a pojištění.

(139)

DPH byla tudíž u vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytnuté společnosti BDZ Holding za období od 1. prosince 2004 do 29. února 2008 vyúčtována nesprávně. Komise se proto domnívá, že vrácení nesprávně vybrané DPH neposkytuje společnosti BDZ Holding hospodářskou výhodu.

(140)

Vzhledem ke skutečnosti, že podmínky nezbytné pro určení existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou kumulativní, je rozhodující nesplnění jedné z nich. Není tudíž třeba posoudit, zda opatření č. 4 splňuje ostatní podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(141)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření č. 4 nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(142)

Vzhledem k zpětvzetí oznámení týkajícího se podpory na restrukturalizaci společnosti BDZ Holding (viz opatření č. 1, oddíl 5) by formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy s ohledem na oznámené opatření týkající se podpory na restrukturalizaci mělo být ukončeno.

(143)

Co se týká vyrovnání dluhů společnosti BDZ Holding a jejích dceřiných společností ve výši 223,45 milionu BGN (114,25 milionu EUR), (opatření č. 2, oddíl 6.1), toto vyrovnání představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a splňuje podmínky slučitelnosti uvedené v pokynech pro železnice. Opatření č. 2 by proto mělo být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(144)

Co se týká neuhrazení splatných dluhů ve výši 45 milionů BGN vůči společnosti pro železniční infrastrukturu (opatření č. 3, oddíl 6.2), společnost pro železniční infrastrukturu jednala jako věřitel v tržním hospodářství. Opatření č. 3 proto nepředstavuje státní podporu.

(145)

Pokud jde o vrácení chybně odvedené DPH (opatření č. 4, oddíl 6.3), jelikož DPH byla vyúčtována nesprávně, její vrácení nepředstavuje státní podporu,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/56

(1)

Dne 12. června 2014 podala společnost Seprox Biotech u příslušného orgánu ve Španělsku žádost o uvedení syntetického hydroxytyrosolu (dále jen „hydroxytyrosol“) na trh v Unii jako nové složky potravin ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 258/97. Cílovou populací je běžná populace s výjimkou dětí mladších tří let a těhotných a kojících žen.

(2)

Dne 2. března 2015 vydal příslušný orgán ve Španělsku zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že hydroxytyrosol splňuje kritéria pro novou složku potravin stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(3)

Dne 10. dubna 2015 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům.

(4)

Během 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 vznesly ostatní členské státy odůvodněné námitky.

(5)

Dne 19. listopadu 2015 se Komise obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) a požádala jej o další posouzení hydroxytyrosolu jako nové složky potravin v souladu s nařízením (ES) č. 258/97.

(6)

Dne 31. ledna 2017 dospěl úřad EFSA ve svém vědeckém stanovisku s názvem „Scientific Opinion on the safety of hydroxytyrosol as a novel food pursuant to Regulation (EC) No 258/97“ (2) k závěru, že hydroxytyrosol je při navrhovaných způsobech použití a v množstvích navrhovaných k použití bezpečný.

(7)

Uvedené stanovisko poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že při navrhovaných způsobech použití a v množstvích navrhovaných k použití splňuje hydroxytyrosol kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(8)

Vzhledem k tomu, že žádost o povolení vylučuje některé skupiny populace a ukládá určité podmínky pro technické vlastnosti potravin obsahujících hydroxytyrosol při ohřívání, měly by být potravinářské výrobky obsahující hydroxytyrosol náležitě označeny.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 (3) stanoví požadavky na přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Použití hydroxytyrosolu by mělo být povoleno, aniž je dotčeno zmíněné nařízení.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

„Tento potravinářský výrobek by neměly konzumovat děti mladší tří let a těhotné a kojící ženy.

b)

Tento potravinářský výrobek by se neměl používat k vaření, pečení ani smažení“.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/60

(1)

Příloha IV směrnice 2000/29/ES stanoví zvláštní požadavky, které musí být splněny pro dovoz rostlin a rostlinných produktů a jejich uvedení do oběhu na území všech členských států.

(2)

Prováděcí směrnicí Komise (EU) 2017/1279 (2) se v příloze IV části A kapitole I směrnice 2000/29/ES doplňují nové body 16.2 písm. e) a 16.4 písm. e). Tyto body stanoví zmíněné zvláštní požadavky pro určité plody (plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf., Microcitrus Swingle, Naringi Adans., Swinglea Merr. a jejich kříženců) určené k průmyslovému zpracování (dále jen „dotčené plody“). Podle zmíněných bodů Komise přijme podmínky pro přemísťování v rámci Unie, uskladnění a zpracování uvedených plodů.

(3)

Aby mohly odpovědné úřední subjekty a profesionální provozovatelé splnit podmínky vztahující se na dotčené plody, je vhodné před umožněním jejich přemístění v rámci Unie požadovat oznámení podrobností o dotčených plodech.

(4)

Přemísťování dotčených plodů v rámci Unie by mělo podléhat dohledu odpovědných úředních subjektů, aby se zajistila účinná kontrola dodržování příslušných podmínek.

(5)

Zvláštní podmínky by měly být stanoveny pro průmyslové zpracování dotčených plodů, aby se zajistila fytosanitární ochrana území Unie před škodlivými organismy. Tyto podmínky by měly zahrnovat ustanovení o prostorách, odpadu a vedlejších produktech a o vedení záznamů.

(6)

S cílem zajistit fytosanitární ochranu Unie a případnou kontrolu uskladňování by dotčené plody měly být uskladněny v registrovaném zařízení, jež je schváleno pro tento účel členským státem, ve kterém se toto zařízení nachází, a to způsobem, který brání jakémukoli potenciálnímu riziku šíření dotčených organismů. Zvláštní podmínky by měly být stanoveny pro uskladnění, aby se zajistila účinná sledovatelnost produktů, kontrola uvedené činnosti a fytosanitární ochrana území Unie.

(7)

Vzhledem k tomu, že členské státy mají použít své vnitrostátní právní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí (EU) 2017/1279 od 1. ledna 2018, mělo by se toto rozhodnutí začít používat od téhož data.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

„dotčenými organismy“ se rozumí Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa, Xanthomonas citri pv. citri a Xanthomonas citri pv. aurantifolii;

b)

„dotčenými plody“ se rozumí plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf., Microcitrus Swingle, Naringi Adans., Swinglea Merr. a jejich kříženců, původem ze třetích zemí.

a)

objem dotčených plodů;

b)

identifikační čísla kontejnerů;

c)

očekávané datum dovozu do Unie a místo vstupu do Unie;

d)

názvy, adresy a umístění prostor uvedených v článku 4.

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/63

(1)

Dne 22. září 2015 podala společnost Glycom A/S u příslušného orgánu Irska žádost o uvedení syntetické N-acetyl-D-neuraminové kyseliny (N-acetyl-D-neuraminová kyselina (NANA)) na trh v Unii jako nové složky potravin ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 258/97.

(2)

Dne 8. března 2016 vydal příslušný orgán Irska zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že N-acetyl-D-neuraminová kyselina splňuje kritéria pro novou složku potravin stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(3)

Dne 15. března 2016 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům.

(4)

Během 60denní lhůty stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 vznesly ostatní členské státy odůvodněné námitky.

(5)

Dne 14. července 2016 se Komise obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) a požádala jej o další posouzení N-acetyl-D-neuraminové kyseliny jako nové složky potravin v souladu s nařízením (ES) č. 258/97.

(6)

Dne 28. června 2017 dospěl úřad EFSA ve svém vědeckém stanovisku s názvem „Scientific Opinion on the safety of N-acetyl-D-neuraminic acid as a novel food pursuant to Regulation (EC) No 258/97“ (2) k závěru, že N-acetyl-D-neuraminová kyselina je v případě přidání do potravin jiných než doplňky stravy při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití pro obecnou populaci bezpečná. Pokud jde o doplňky stravy, úřad EFSA dospěl k závěru, že N-acetyl-D-neuraminová kyselina je při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití bezpečná pro osoby starší deseti let a je rovněž bezpečná pro děti mladší deseti let za předpokladu, že kombinovaná expozice z různých zdrojů nepřekročí 11 mg/kg bw.

(7)

Uvedené stanovisko úřadu EFSA proto poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití pro obecnou populaci N-acetyl-D-neuraminová kyselina splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97. Uvedené stanovisko navíc poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že N-acetyl-D-neuraminová kyselina při navrhovaném způsobu použití a v množství navrhovaném k použití, je-li použita jako složka v doplňcích stravy, splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97 za předpokladu, že je vhodným označením zajištěno, aby u dětí mladších deseti let nedocházelo při kombinované expozici z různých zdrojů k překročení limitu 11 mg/kg bw.

(8)

Na výrobky obsahující N-acetyl-D-neuraminovou kyselinu se vztahují požadavky na označování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (5), které zajišťují, aby spotřebitelé doplňků stravy byli informováni o řadě údajů. Vedle toho jsou zapotřebí zvláštní ustanovení o označování, která zajistí bezpečnost doplňků stravy obsahujících N-acetyl-D-neuraminovou kyselinu, pokud jsou konzumovány kojenci, malými dětmi a dětmi mladšími deseti let v kombinaci s mateřským mlékem nebo jinými potravinami s přidanou N-acetyl-D-neuraminovou kyselinou.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

19.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/68

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 549/2004 mají členské státy přijmout vnitrostátní plány nebo plány funkčních bloků vzdušného prostoru, včetně závazných cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajišťující soulad s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie. V nařízení (ES) č. 549/2004 se rovněž stanoví, že Komise posoudí soulad těchto cílů na základě hodnoticích kritérií zmiňovaných v čl. 11 odst. 6 písm. d) uvedeného nařízení. Podrobná pravidla byla v této souvislosti stanovena prováděcím nařízením (EU) č. 390/2013.

(2)

Po posouzení plánů výkonnosti přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/348 (3), ve kterém bylo mimo jiné konstatováno, že cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů, které jsou obsaženy v plánech výkonnosti předložených Maltou, Bulharskem a Polskem, jsou v souladu s výkonnostními cíli celé Unie na druhé referenční období (2015–2019).

(3)

Následně Komise přijala prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1985 (4), jež daným členským státům na jejich žádost povolilo revizi vlastních cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019 v souladu s čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013.

(4)

Malta, Bulharsko a Polsko na tomto základě své cíle revidovaly a patřičně pozměnily své plány výkonnosti a předložily je Komisi s žádostí, aby povolila revizi v roce 2016.

(5)

Komise tyto pozměněné plány, a zejména pak revidované cíle, posoudila v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013. Soulad cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů, vyjádřených ve stanovených jednotkových nákladech na traťové navigační služby, s cíli celé Unie byl posouzen v souladu se zásadami stanovenými v bodě 5 ve spojení s bodem 1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, přičemž byl zohledněn zejména trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období ve vztahu k cílenému snížení v průměru o 3,3 % ročně a během prvního i druhého referenčního období dohromady (2012–2019) ve vztahu k cílenému snížení v průměru o 1,7 % ročně a výše stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby ve srovnání s členskými státy, ve kterých existuje podobné provozní a ekonomické prostředí.

(6)

V případě Malty z posouzení vyplynulo, že revidované cíle se zakládají na plánovaném snížení stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období v průměru o 3 % ročně. Tento cíl je jen o něco méně ambiciózní než cíl, který je za účelem snížení průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro téže období vytyčen na úrovni celé Unie. Během prvního a druhého referenčního období dohromady se však plánované stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby mají snižovat rychleji než v celé Unii (o 4,6 %). Revidovaný cíl Malty pro rok 2019 navíc vychází z plánovaných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby, které jsou výrazně nižší (40,4 %) než průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby u členských států, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí jako na Maltě. Komise se proto domnívá, že revidované cíle Malty pro roky 2017, 2018 a 2019 jsou v souladu s cíli, které jsou v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vytyčeny na druhé referenční období na úrovni celé Unie.

(7)

Co se týče Bulharska, z posouzení vyplynulo, že revidované cíle se zakládají na plánovaném snížení stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období v průměru o 1,1 % ročně. Tento cíl je méně ambiciózní než cíl, který je za účelem snížení průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro téže období vytyčen na úrovni celé Unie. Během prvního a druhého referenčního období dohromady se však plánované stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby mají snižovat rychleji než v celé Unii (o 2,3 %). Revidovaný cíl Bulharska pro rok 2019 navíc vychází z plánovaných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby, které jsou nižší (3,0 %) než průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby u členských států, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí jako v Bulharsku. Komise se proto domnívá, že revidované cíle Bulharska pro roky 2017, 2018 a 2019 jsou v souladu s cíli, které jsou v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vytyčeny na druhé referenční období na úrovni celé Unie.

(8)

Pokud jde o Polsko, z posouzení vyplynulo, že revidované cíle se zakládají na plánovaném snížení stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období v průměru o 0,1 % ročně. Tento cíl je méně ambiciózní než cíl, který je za účelem snížení průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro téže období vytyčen na úrovni celé Unie. Během prvního a druhého referenčního období dohromady se plánované stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby mají zvyšovat (průměrně o 1,4 % ročně). Revidovaný cíl Polska pro rok 2019 však vychází z plánovaných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby, které jsou výrazně nižší (14,9 %) než průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby u členských států, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí jako v Polsku. Vzhledem ke zmiňované příznivé výši stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby a s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, jež nepříznivý trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby vysvětlují, zejména k přijímání nezbytných opatření, pokud jde o bezpečnost, se Komise domnívá, že revidované cíle Polska pro roky 2017, 2018 a 2019 jsou celkově vzato v souladu s cíli, které jsou v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vytyčeny na druhé referenční období na úrovni celé Unie.

(9)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/348 by proto mělo být změněno, aby byly zohledněny revidované cíle Bulharska, Malty a Polska,