30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/1

(1)

Žádost o zápis názvu „Međimursko meso 'z tiblice“ předložená Chorvatskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Međimursko meso 'z tiblice“ zapsán do rejstříku,

30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/3

(1)

V souladu s čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/47/EU v případech, kdy se u vozidla, které není registrováno v členském státě kontroly, zjistí mimo jiné závažné nebo nebezpečné nedostatky, musí kontaktní místo oznámit výsledky této kontroly kontaktnímu místu členského státu, kde je vozidlo registrováno. Oznámení musí obsahovat údaje z protokolu o silniční kontrole stanovené v příloze IV směrnice, který má být vypracován kontrolorem po dokončení podrobnější kontroly v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 2014/47/EU.

(2)

V zájmu usnadnění komunikace mezi národními kontaktními místy se požaduje, aby Komise přijala prováděcí pravidla pro postup oznamování.

(3)

V souladu s čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/47/EU musí být oznámení pokud možno zasláno prostřednictvím vnitrostátního elektronického rejstříku uvedeného v článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 (2).

(4)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1071/2009 stanoví povinný minimální obsah vnitrostátních elektronických rejstříků. Nicméně údaje z protokolu o silniční kontrole, jak jsou stanoveny v příloze IV směrnice 2014/47/EU, nejsou součástí tohoto povinného minimálního obsahu.

(5)

Ustanovení čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 1071/2009 stanoví, že vnitrostátní elektronické rejstříky by měly být propojeny.

(6)

Vzhledem k omezené oblasti působnosti čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1071/2009 a z toho plynoucí omezené oblasti působnosti systému evropských rejstříků podniků silniční dopravy (ERRU) nemůže být oznámení stanovené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/47/EU předáno prostřednictvím vnitrostátních elektronických registrů s použitím uvedeného systému.

(7)

V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěže a nákladů by však systémová architektura ERRU měla být využita k vytvoření systému zasílání zpráv o oznámeních uvedených v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/47/EU.

(8)

Společná pravidla pro propojení prostřednictvím ERRU jsou stanovena v nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 (3).

(9)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/480 (4) přinese významné změny obecné funkce systému ERRU a ke dni 30. ledna 2019 nahradí nařízení (EU) č. 1213/2010. Systém zasílání zpráv používaný pro oznámení o silničních technických kontrolách bude vycházet z obecné funkce systému ERRU.

(10)

Za účelem omezení administrativní zátěže a postupů a zajištění soudržnosti je proto nutné, aby se i systém zasílání zpráv používaný pro oznámení o silničních technických kontrolách začal používat od 30. ledna 2019.

(11)

Na zpracování osobních údajů podle směrnice 2014/47/EU se vztahují ustanovení o ochraně osobních údajů stanovená zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (5). Členské státy by obzvláště měly provést vhodná bezpečnostní opatření bránící zneužití osobních údajů.

(12)

Na zpracování osobních údajů podle směrnice 2014/47/EU se v příslušných případech vztahují ustanovení o ochraně osobních údajů stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6).

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou přijata v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU (7),

1)

„zprávou o silniční technické kontrole“ se rozumí oznamující zpráva po provedení podrobnější silniční technické kontroly uvedené v čl. 10 odst. 3 směrnice 2014/47/EU, která se posílá prostřednictvím systému silničních technických kontrol nebo jiné zabezpečené sítě ve strukturovaném formátu podle přílohy tohoto nařízení;

2)

podrobnější zprávou o silniční technické kontrole se rozumí doklad vydaný po podrobnější silniční kontrole uvedené v čl. 16 odst. 2 směrnice 2014/47/EU;

3)

„členským státem registrace“ se rozumí členský stát, v němž je vozidlo registrováno, nebo v případech, kdy vozidlo nepodléhá registraci podle vnitrostátních právních předpisů, uvedeno do provozu.

30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/12

(1)

V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů (dále jen „ruční paletové vozíky“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí 7,6 % až 46,7 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

Na základě částečného prozatímního přezkumu z moci úřední podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Rada v červenci 2008 nařízením (ES) č. 684/2008 (3) objasnila oblast působnosti opatření a vyloučila z původních antidumpingových opatření určité výrobky, vysokozdvižné vozíky, zakladače, nůžkové zvedáky a paletové vozíky s váhou, u nichž se zjistilo, že se v důsledku svých vlastností, specifických funkcí a konečného použití odlišují od ručních paletových vozíků.

(3)

Na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, Rada v červnu 2009 nařízením (ES) č. 499/2009 (4) rozšířila konečné antidumpingové clo uplatňované na „všechny ostatní společnosti“, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 1174/2005, na ruční paletové vozíky zasílané z Thajska bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska či nikoli.

(4)

V říjnu 2011 Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011 (5) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR.

(5)

V dubnu 2013 Rada prováděcím nařízením (EU) č. 372/2013 (6) na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení pozměnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a uložila celní sazbu ve výši 70,8 % použitelnou na veškerý dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR do Unie.

(6)

V září 2014 Komise prováděcím nařízením (EU) č. 946/2014 (7) na základě přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení pozměnila nařízení (EU) č. 1008/2011 a uložila individuální celní sazbu ve výši 54,1 % na dovoz ručních paletových vozíků společnosti Ningbo Logitrans Handling Equipment Co.

(7)

V srpnu 2016 Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/1346 (8) na základě šetření podle článku 13 základního nařízení, jež bylo zaměřeno proti obcházení předpisů, rozšířila platné konečné antidumpingové clo na dovoz nepatrně upravených ručních paletových vozíků osazených ukazatelem váhy nezapracovaným do podvozku (vidlic) pocházejících z ČLR.

(8)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z ČLR v podobě valorického cla ve výši 70,8 %.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti platných opatření vůči ČLR podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(10)

Žádost podali dva výrobci v Unii, společnosti Toyota Material Handling Manufacturing Sweden AB a PR Industrial S.r.l. (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 25 % celkové výroby ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Unii.

(11)

Žádost byla odůvodněna tím, že by v důsledku pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně pokračoval dumping a přetrvala újma způsobená výrobnímu odvětví Unie.

(12)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 12. října 2016 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(13)

Dne 19. července 2017 Komise prováděcím nařízením (EU) 2017/1348 (11) zahájila šetření týkající se možného obcházení platných antidumpingových opatření dovozem ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Vietnamu či nikoli, v souladu s článkem 13 základního nařízení.

(14)

V oznámení o zahájení šetření Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(15)

Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit svá stanoviska a požádat ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V oznámení o zahájení šetření Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Brazílii jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly možnost se k této volbě vyjádřit. Komise neobdržela žádné připomínky.

(17)

Komise se obrátila na brazilské orgány a informovala dva známé výrobce ručních paletových vozíků v Brazílii o zahájení šetření a vyzvala je k účasti. Jeden z výrobců v Brazílii byl ochoten spolupracovat. Žádný další známý výrobce ani žádný jiný brazilský výrobce neodpověděl.

(18)

Komise rovněž požádala o spolupráci známé výrobce v jiných možných srovnatelných zemích a kontaktovala příslušné orgány v Kambodži, Indii, Malajsii, Tchaj-wanu, Turecku a ve Spojených státech amerických, které vyzvala, aby poskytly názvy a adresy sdružení výrobců a výrobců, o nichž je známo, že vyrábějí a prodávají ruční paletové vozíky na jejich trzích. Žádná z oslovených zemí však tyto informace neposkytla a žádný z výrobců z těchto zemí nebyl ochoten spolupracovat.

(19)

Jak je uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění, spolupracoval pouze jeden výrobce z Brazílie, v níž byl ochoten spolupracovat jeden ze dvou velkých výrobců v zemi. Každopádně je Brazílie po dalším posouzení dostupných informací o trhu považována za vhodnou srovnatelnou zemi i pro její konkurenční trh. O existenci skutečné hospodářské soutěže svědčí přítomnost nejméně dvou domácích výrobců a skutečnosti ohledně dovozu. Brazílie nemá zavedena antidumpingová opatření a navzdory běžnému dovoznímu clu podle doložky nejvyšších výhod ve výši 14 % byl brazilský trh považován za otevřený pro dovoz, jak vyplývá z veřejně dostupných údajů o dovozu Mezinárodního obchodního centra (ITC) (12) za období let 2012 až 2016. Šetření neodhalilo žádné náznaky, že by Brazílie vzhledem ke své konkurenční situaci na trhu nebyla vhodnou volbou. Brazílie byla tudíž vybrána jako srovnatelná země.

(20)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(21)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení šetření počítalo s výběrem vzorku.

(22)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zahájení šetření a aby Komisi poskytli informace požadované v oznámení o zahájení šetření. Žádný z vyvážejících výrobců se však nepřihlásil. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(23)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo podle článku 17 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany požádány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení šetření. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, se však ke spolupráci nepřihlásili. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(24)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Podle žádosti o přezkum existuje v Unii šest výrobců ručních paletových vozíků. V souvislosti se stávajícím šetřením se přihlásilo pět výrobců v Unii. V okamžiku zahájení šetření byl znám jeden další výrobce v Unii. Těchto šest výrobců v Unii představuje celou výrobu v Unii. Komise má v úmyslu všech šest výrobců přezkoumat, přičemž nebyl použit výběr vzorku. Komise informovala všechny dotčené strany a vyzvala je, aby se vyjádřily. Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)

Byly zaslány dotazníky šesti známým výrobcům v Unii a dvěma výrobcům ručních paletových vozíků v Brazílii. Komise obdržela odpovědi na dotazník od pěti výrobců v Unii a od jednoho výrobce ručních paletových vozíků v Brazílii.

(26)

Žádný z uživatelů nedodal Komisi informace, a ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(27)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(29)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, v současnosti kódů KN ex 8427 90 00 (kódy TARIC 8427900011, 8427900013 a 8427900019) a ex 8431 20 00 (kódy TARIC 8431200011, 8431200013 a 8431200019), pocházející z Čínské lidové republiky. Antidumpingová opatření týkající se tohoto výrobku byla rozšířena na stejný výrobek, avšak při dovozu prezentovaný s tzv. „ukazatelem váhy“, který spočívá ve vážícím mechanismu nezapracovaném do podvozku, tedy nezapracovaném do vidlic, v současné době kódů TARIC 8427900030 a 8431200050 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Výše uvedená definice výrobku byla aktualizována v souladu s opravou prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1346 ze dne 8. srpna 2016 (13).

(30)

Šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření mají výrobek, který je předmětem přezkumu, a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR, výrobky vyráběné a prodávané na trhu srovnatelné země, jakož i výrobky vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné užití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda k dumpingu docházelo v období přezkumného šetření a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo obnovení.

(32)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínské orgány, že za účelem zjištění, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o čínského vyvážejícího výrobce, mohou být v souladu s článkem 18 základního nařízení použity dostupné údaje. Komise v tomto ohledu neobdržela od čínských orgánů žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(33)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se existence dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a to zejména na:

(34)

V přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení uvedeném v 7. bodě odůvodnění bylo jednomu vyvážejícímu výrobci přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Vzhledem k nedostatečné spolupráci byla v souladu s článkem 18 základního nařízení běžná hodnota pro tohoto vyvážejícího výrobce stanovena na základě dostupných údajů.

(35)

Běžná hodnota byla stanovena na základě vývozních cen vývozu do vhodné třetí země na úrovni cen ze závodu v Číně. V tomto případě byly použity údaje o dovozu ručních paletových vozíků pocházejících z Číny do USA (14). V roce 2016 bylo dovezeno 424 000 ručních paletových vozíků do USA z ČLR v hodnotě přibližně 76,115 milionu USD. Byla vypočtena cena ze závodu po použití průměrného směnného kurzu eura za stejný rok a po odečtení stejné úrovně úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu (5,5 %), námořní pojištění (0,05 %) a vnitrozemskou dopravu (1,67 %) použité v závěrech částečného prozatímního přezkumu uvedeného v 5. bodě odůvodnění.

(36)

Tento postup byl vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací kvůli nedostatečné spolupráci posouzen jako nejpřiměřenější metoda v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti.

(37)

Vývozní cena pro tohoto vyvážejícího výrobce byla založena na jeho dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(38)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Za účelem spravedlivého srovnání byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu, manipulační náklady a náklady na vnitrozemskou dopravu na základě informací použitých v závěrech částečného prozatímního přezkumu uvedeného v 5. bodě odůvodnění podle článku 18 základního nařízení.

(39)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(40)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 5,7 % pro společnost Ningbo Logitrans Handling Equipment Co.

(41)

V případě čínských vyvážejících výrobců, kterým nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, by běžná hodnota měla být stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, tj. na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(42)

Jak je vysvětleno v 16. až 18. bodě odůvodnění, jako srovnatelná země byla vybrána Brazílie a při šetření spolupracoval jeden výrobce v Brazílii. V tomto ohledu byla běžná hodnota stanovena na základě cen ze závodu u ziskového prodeje ručních paletových vozíků ve srovnatelné zemi, jenž představuje více než 20 % celkového prodeje, a vypočítána ve všech ostatních případech v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(43)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců byly vývozní ceny stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 týkajících se dovozu do Unie během období přezkumného šetření. Konkrétně byly použity dovozní ceny uvedené v 70. bodě odůvodnění pro výpočet vývozní ceny během období přezkumného šetření, a to tím že byla od těchto dovozních cen odečtena stejná úroveň úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu, manipulační náklady a náklady na vnitrozemskou dopravu použité v závěrech částečného prozatímního přezkumu uvedeného v 5. bodě odůvodnění.

(44)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní přepravu, manipulační náklady a náklady na vnitrozemskou dopravu na základě informací použitých v závěrech částečného prozatímního přezkumu uvedeného v 5. bodě odůvodnění podle článku 18 základního nařízení.

(45)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(46)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením 29,2 % u všech výrobců v ČLR, kterým nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(47)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by opatření byla zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, chování čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.

(48)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců byla v souladu s článkem 18 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a sice na zdrojích zmíněných ve 22. bodě odůvodnění.

(49)

Pokud jde o výrobu a výrobní kapacitu v Číně, vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné zdroje informací, byla analýza provedena na základě údajů předložených během šetření žadateli pro 22 největších čínských výrobců.

(50)

Na tomto základě byla výrobní kapacita v Číně odhadnuta na nejméně 2,5 milionu kusů ročně, skutečná výroba na přibližně 2 miliony kusů ročně, a v důsledku toho čínská volná kapacita byla odhadnuta na nejméně půl milionu kusů ročně. Jedná se však o konzervativní odhad, neboť podle žadatelů existuje dalších 34 známých čínských společností, které vyrábějí ruční paletové vozíky v Číně v menším rozsahu.

(51)

Tato odhadovaná volná kapacita odpovídá přibližně 100 % průměrné celkové roční spotřeby trhu Unie od roku 2014 do roku 2016. S ohledem na neexistenci důkazů svědčících o opaku Komise tento odhad přijala jako přiměřený.

(52)

Pokud jde o chování čínského vývozu do jiných třetích zemí, neexistují žádné dostupné statistiky o výrobku, který je předmětem přezkumu, samostatně. Příslušné kódy zboží v databázi čínské vývozní statistiky zahrnují i jiné výrobky, a sice „vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením, nepoháněné“, které mají vyšší jednotkovou cenu než ruční paletové vozíky, což zvyšuje průměrnou vývozní cenu.

(53)

Žádost o přezkum neobsahuje žádné údaje. Jako zástupný ukazatel pro poskytnutí orientačních údajů o trendech objemů vývozu, avšak s omezením zdůrazněným výše v 52. bodě odůvodnění, mohla být použita čínská vývozní statistika (15). Na tomto základě bylo zjištěno, že objemy vývozu zůstávaly významné a poměrně stabilní v období let 2014 až 2016.

(54)

Podle databáze čínského vývozu činila v období přezkumného šetření průměrná prodejní cena v EU 221 EUR/kus a na trzích jiných třetích zemí pouze 162 EUR/kus. Ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny výše v 52. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že cenová úroveň u výrobku, který je předmětem přezkumu, je v jiných třetích zemích ve skutečnosti ještě nižší.

(55)

Pokud jde o domácí spotřebu v Číně, z žádosti vyplynulo, že činí zhruba půl milionu kusů ročně. Avšak vzhledem k nedostatečné spolupráci a k nedostatku dalších údajů nic dále nenaznačuje, že by Čína měla možnost v budoucnosti absorbovat případnou volnou kapacitu. Nicméně se očekává, že trh Unie přiláká výrobek, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno v 56. a 57. bodě odůvodnění.

(56)

Trh Unie byl pro čínské vyvážející výrobce ručních paletových vozíků vždy atraktivní. O tom svědčí jejich neustálá přítomnost již v období původního šetření, jakož i jejich úsilí o obcházení platných opatření uložených v minulosti přes Thajsko, jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, a prostřednictvím nepatrné úpravy výrobku uvedené v 7. bodě odůvodnění.

(57)

Kromě toho by atraktivitu trhu Unie potvrzovala i skutečnost, že čínští vyvážející výrobci mohou dosáhnout vyšších cen na trhu Unie oproti průměrným cenám, jichž v průměru dosahují na trzích jiných třetích zemí, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění.

(58)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvávání dumpingu. Faktem je, že na základě dumpingových rozpětí zjištěných během období přezkumného šetření u dovozu na trh Unie je pravděpodobné, že dovoz z ČLR se bude nadále uskutečňovat za dumpingové ceny. Mimoto vzhledem ke značné výrobní kapacitě a k volné kapacitě, která je dostupná v Číně, a to i přesto, že neexistují žádné údaje o absorpční kapacitě, a vzhledem k atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné, že tento dovoz na trh Unie bude i nadále pokračovat ve velkém množství, které by se pravděpodobně mohlo výrazně dále zvýšit, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(59)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(60)

Na dotazník odpovědělo pouze pět výrobců v Unii. Šestý výrobce v Unii byl ochoten spolupracovat, ale neodpověděl na dotazník. Představuje 2 % celkové výroby v Unii. V důsledku toho by mohla Komise založit svá zjištění na pěti výrobcích představujících 98 % celkové výroby v Unii, jakož i na odhadu pro šestého výrobce na základě informací poskytnutých během stávajícího šetření.

(61)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(62)

Údaje o celkovém prodeji výrobního odvětví Unie byly získány na základě odpovědí na dotazník pěti výrobců v Unii a odhadu pro šestou společnost na základě jejího podílu na trhu.

(63)

Na tomto základě se spotřeba Unie vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(64)

Od roku 2013 do období přezkumného šetření se spotřeba Unie zvýšila o 46 %. Mezi lety 2014 a 2015 došlo k poklesu, ale během období přezkumného šetření opět vzrostla na úrovně podobné úrovni roku 2014.

(65)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise ke stanovení objemu a cen dovozu z ČLR do Unie během posuzovaného období dostupné statistiky od Eurostatu.

(66)

Dovoz z dotčené země do Unie a podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(67)

V posuzovaném období se objem dovozu z Číny snížil o 64 %. K tomuto snížení došlo hlavně mezi roky 2013 a 2015, zatímco úroveň dovozu během období přezkumného šetření byla na podobné úrovni jako v roce 2015.

(68)

Na tento pokles je třeba nahlížet v souvislosti se zvýšením antidumpingového cla (z 46,7 % na 70,8 %), k němuž došlo v roce 2013 v návaznosti na prozatímní přezkum zmíněný v 5. bodě odůvodnění.

(69)

Během posuzovaného období se čínský podíl na trhu snížil z 66 % na 16 %, což představuje celkový pokles o 50 procentních bodů (nebo 75 %).

(70)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(71)

Ceny dovozu z Číny během posuzovaného období průběžně rostly a mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření vzrostly celkem o 32 %.

(72)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany všech čínských vyvážejících výrobců, na které se toto šetření vztahuje, Komise stanovila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření porovnáním:

(73)

Na tomto základě představovaly čínské dovozní ceny v období přezkumného šetření cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 1,9 % (nebo 41 %, pokud vezmeme v úvahu čínské dovozní ceny bez antidumpingových cel).

(74)

Objem dovozu do Unie z jiných třetích zemí, než je dotčená země, je uveden v následující tabulce. Množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu. Na tomto základě se dovoz z jiných třetích zemí do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu, podíl na trhu a ceny dovozu z třetích zemí

(75)

Objem dovozu z trhů třetích zemí se v průběhu posuzovaného období výrazně zvýšil (z 16 643 v roce 2013 na 258 217 kusů v období přezkumného šetření). Během období přezkumného šetření činil jejich společný podíl na trhu 49 %. Toto zvýšení je třeba nahlížet s ohledem na ztrátu podílu čínského dovozu na trhu (– 75 %) zmíněném v 69. bodě odůvodnění.

(76)

Průměrná cena dovozu ze třetích zemí se mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 13 %.

(77)

V rámci tohoto dovozu se objem dovozu z Malajsie v posuzovaném období prudce zvýšil a jeho podíl na trhu vzrostl z 1 % v roce 2013 na 34 % v období přezkumného šetření. Ceny dovozu z Malajsie vzrostly během posuzovaného období o 27 %. V období přezkumného šetření byly průměrně o 3 % nižší než čínské ceny (bez antidumpingových cel) a o 13 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(78)

Podobně se značně zvýšil objem dovozu z Vietnamu a jeho podíl na trhu se zvýšil z 2 % na 11 % mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření. Ceny dovozu z Vietnamu vzrostly během posuzovaného období o 21 %. V období přezkumného šetření byly průměrně o 12 % nižší než čínské ceny (bez antidumpingových cel) a o 22 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(79)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(80)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník a odhadu pro šestého výrobce na základě informací poskytnutých během stávajícího šetření. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích pěti výrobců v Unii na dotazník.

(81)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(82)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(83)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(84)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se výroba výrobního odvětví Unie neustále zvyšovala a během celého posuzovaného období se zvýšila o 68 %, zatímco jeho kapacita zůstala poměrně stabilní, tj. za stejné období se zvýšila pouze o 3 %. V důsledku toho využití kapacity vzrostlo o 64 %. Navzdory tomuto zvýšení zůstalo využití výrobní kapacity nízké a v období přezkumného šetření činilo pouze 54 %.

(85)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(86)

Během posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii neustále a významně zvyšoval, celkem o 72 %.

(87)

Podíl na trhu klesl o 9 % mezi roky 2013 a 2014, neboť objem prodeje rostl pomaleji (36 %) než spotřeba (49 %). V následujícím roce objem prodeje nadále rostl, a to o 12 %, zatímco spotřeba se snížila o 21 %. V důsledku toho podíl na trhu vzrostl o 42 %. Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se podíl na trhu nakonec snížil o 8 %.

(88)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření došlo k nárůstu objemu prodeje (72 %) v kontextu rostoucí spotřeby (34 %), jak bylo uvedeno v 64. bodě odůvodnění. Kromě toho se během daného období rovněž zvýšil objem dovozu z jiných třetích zemí (kromě Číny), a sice o 34 %, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění, zatímco objem čínského dovozu poklesl o 64 % (viz 67. bod odůvodnění). V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu zvýšil z 30 % v roce 2013 na 35 % v období přezkumného šetření (nárůst o 5 procentních bodů).

(89)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(90)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostl o 30 %. Vzhledem k tomu, že během stejného období se výroba zvýšila ještě rychleji (tj. o 68 %), vzrostla produktivita, jež odráží průměrný počet kusů vyrobených na zaměstnance, o 29 %.

(91)

Antidumpingová opatření proti dovozu z ČLR byla uložena poprvé v roce 2005. Výše těchto opatření se v roce 2013 zvýšila na základě prozatímního přezkumu.

(92)

Během období přezkumného šetření, jak je uvedeno ve 40. a 46. bodě odůvodnění, byla zjištěná dumpingová rozpětí vyšší než nepatrná. Během posuzovaného období se objemy dovozu z ČLR snížily o 34 %, což se projevilo rovněž v poklesu čínského podílu na trhu z 66 % v roce 2013 na 16 % v období přezkumného šetření. Jak je popsáno v 73. bodě odůvodnění, čínské dovozní ceny se podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie během období přezkumného šetření o 1,9 %. Platná antidumpingová opatření lze proto považovat za účinná. Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit svůj objem prodeje a podíl na trhu výrazně s pozitivním dopadem na jeho finanční situaci, a proto bylo schopno překonat účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu.

(93)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pěti výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

(94)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období se celkově snížily o 9 %. Zároveň se jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie snížily o 18 %. Hlavní hnací silou tohoto snížení byl pokles cen surovin (tj. oceli).

(95)

Průměrné náklady práce u pěti výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(96)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii mírně snížily o 3 %. Nejprve se mezi lety 2013 a 2014 zvýšily, avšak poté trvale klesaly a v období přezkumného šetření dosáhly nižší úrovně než v roce 2013.

(97)

Úrovně zásob u pěti výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zásoby

(98)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se od roku 2013 do roku 2014 zvýšil o 60 % a následně se od roku 2014 do roku 2015 snížil o 59 %. Od roku 2015 do období přezkumného šetření se stav zásob opět zvýšil o 34 %. V průběhu posuzovaného období se konečný stav zásob celkově zvýšil o 35 %.

(99)

Podíváme-li se však na konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby, v průběhu posuzovaného období došlo k poklesu o 20 %.

(100)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u pěti výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(101)

Komise stanovila ziskovost pěti výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se zvýšila z – 5,7 % v roce 2013 na + 4,6 % v období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové, s výjimkou období přezkumného šetření.

(102)

Peněžní tok, což je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost, se v posuzovaném období zvýšil dvojnásobně.

(103)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 21 %, a to zejména v roce 2014, kdy byly o 201 % vyšší než v předchozím roce. To bylo způsobeno především tím, že jeden z výrobců v Unii získal obchodní jednotku, jež částečně vyrábí ruční paletové vozíky.

(104)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Zvýšila se z – 96 % v roce 2013 na 68 % v období přezkumného šetření. Celkově je zvýšení návratnosti investic (+ 170 %) poměrně v souladu se zvýšením ziskovosti v průběhu posuzovaného období (181 %).

(105)

Díky platnému antidumpingovému clu, a zejména od jeho zvýšení na 70,8 % v roce 2013 v návaznosti na prozatímní přezkum, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, bylo výrobní odvětví Unie schopno překonat účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu.

(106)

Během posuzovaného období téměř všechny ukazatele, konkrétně objem výroby, využití kapacity, objem prodeje, zaměstnanost, produktivita, zásoby, investice a návratnost investic a ziskovost, vykazovaly viditelné zlepšení. Došlo ke snížení jednotkových výrobních nákladů, částečně díky nižším nákladům na suroviny a zvýšení objemu výroby.

(107)

Výrobní odvětví Unie však začalo překonávat účinky dřívějšího dumpingu teprve nedávno a toto zotavení stále není stabilní. O tom svědčí i skutečnost, že výrobní odvětví Unie dokázalo vykázat zisky až na konci posuzovaného období, tj. v průběhu období přezkumného šetření. Podobně v situaci, kdy došlo k prudkému nárůstu spotřeby (+ 46 %), bylo výrobní odvětví Unie schopné rozšířit svůj podíl na trhu pouze o 5 procentních bodů.

(108)

Lze učinit závěr, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Avšak jak je uvedeno výše, vzhledem k tomu, že k překonání účinků dřívějšího dumpingu výrobního odvětví Unie došlo teprve nedávno, jeho situace je i nadále nestabilní.

(109)

Z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(110)

Vzhledem ke zjištění, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, bylo analyzováno, zda by se podstatná újma obnovila, pokud by opatření pozbyla platnosti. Pro účely této analýzy Komise zohlednila zjištění popsaná ve 49. až 57. bodě odůvodnění, konkrétně:

(111)

Kromě toho Komise posoudila pravděpodobný dopad čínského dovozu na výrobní odvětví Unie, pokud by se obnovil ve značném množství.

(112)

Komise použila cenu čínského dovozu bez antidumpingového cla použitelnou v období přezkumného šetření pro posouzení pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Na tomto základě by se čínské ceny pravděpodobně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 41 %, jak bylo uvedeno v 73. bodě odůvodnění výše.

(113)

V reakci na takový cenový tlak při velkých objemech je pravděpodobné, že ziskovost výrobního odvětví Unie se okamžitě zhorší, přičemž hrozí, že se promění ve ztrátu. Ve skutečnosti bude výrobní odvětví Unie nuceno snížit své ceny, což by mělo přímý negativní dopad na ziskovost. Případně by se mohlo rozhodnout zachovat si své ceny beze změny ve snaze udržet svou ziskovost. Nicméně jak bylo uvedeno dříve, to by mělo negativní dopad na jeho objem prodeje ve prospěch čínských vývozců. Při snížení objemu prodeje by se kromě toho podíl fixních nákladů na jeden kus zvýšil, zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o kapitálově náročné výrobní odvětví. To by rovněž mělo negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Zachování prodejních cen na trhu Unie na podobné úrovni jako v období přezkumného šetření tudíž nelze považovat za životaschopnou strategii, protože by nebyla dlouhodobě udržitelná.

(114)

Kromě toho by výše uvedený scénář zůstal v platnosti i při zohlednění rostoucí spotřeby. S ohledem na obrovskou dostupnou volnou kapacitu v Číně, která bude pravděpodobně směřovat na vývoz na trh Unie za ceny, které se podbízejí vůči cenám výrobního odvětví Unie přibližně o 41 %, by výrobní odvětví Unie totiž nebylo schopno vyrovnat se s předpokládaným výrazným oživením čínského dovozu, jenž by převzal nejen současný podíl výrobního odvětví Unie na trhu, ale rovněž by pravděpodobně převzal zvýšenou spotřebu. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podíl čínského dovozu na trhu v období přezkumného šetření v rámci prvního přezkumu před pozbytím platnosti činil 83 %.

(115)

Rozpětí cenového podbízení na základě čínských dovozních cen bez cla činilo v období přezkumného šetření přibližně 75 %, což rovněž udává přiměřený odhad možných rozpětí cenového podbízení, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(116)

Jak je popsáno v 77. bodě odůvodnění, na trhu s rostoucí spotřebou převzal během posuzovaného období velkou část čínského podílu na trhu dovoz z Malajsie. Z toho vyplývá, že i když Malajsie získala 33 procentních bodů podílu na trhu, Čína ztratila 50 procentních bodů. Výrobní odvětví Unie by současně získalo pouze 5 procentních bodů.

(117)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, čínské dovozní ceny by se pravděpodobně významně podbízely cenám výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období byly čínské dovozní ceny (bez antidumpingového cla) rovněž soustavně nižší než malajsijské dovozní ceny během stejného období, s výjimkou období přezkumného šetření, kdy byly o 3 % vyšší.

(118)

Je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci budou schopni ještě více snížit své ceny, aby znovu získali podíl na trhu. Podstatně tomu napovídá cenová úroveň čínského vývozu do jiných třetích zemí zaznamenaná v databázi čínské vývozní statistiky, jak je popsáno v 54. bodě odůvodnění (16).

(119)

Na tomto základě lze očekávat, že levný čínský dovoz by mohl ovlivnit jak objem prodeje výrobního odvětví Unie, tak i objem malajsijského dovozu. Vzhledem k tomu, že ceny výrobního odvětví Unie byly v průměru vyšší než malajsijské vývozní ceny, lze rovněž očekávat, že čínský dovoz bude pravděpodobně mít větší negativní dopad na prodej výrobního odvětví Unie než na dovoz z Malajsie, neboť odběratelé výrobního odvětví Unie budou mnohem více motivováni vrátit se k čínským dodavatelům než odběratelé malajsijských dodavatelů.

(120)

Na tomto základě je pravděpodobné, že čínský dovoz, který by (opětovně) směřoval na trh Unie za nízké ceny, bude moci znovu získat podíly na trhu, a to hlavně na úkor výrobního odvětví Unie.

(121)

Co se týče dovozu z Vietnamu, jehož podíl na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 9 procentních bodů, v současné době je předmětem šetření zaměřeného proti obcházení předpisů uvedeného v 7. bodě odůvodnění, jež bylo zahájeno na základě skutečnosti, že je tento dovoz údajně čínského původu.

(122)

V každém případě cena vietnamského dovozu, jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění, byla nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období. Jak je popsáno výše, má se tudíž za to, že odběratelé výrobního odvětví Unie budou více motivováni přecházet k levnému dovozu z Číny než odběratelé vietnamských dodavatelů. Ti prodávali ruční paletové vozíky na trhu Unie již za nižší ceny, než je čínská dovozní cena, s výjimkou roku 2014. Na tomto základě lze očekávat, že čínský dovoz bude pravděpodobně mít větší negativní dopad na výrobní odvětví Unie než na dovoz z Vietnamu.

(123)

Závěrem lze uvést, že z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny. Kromě toho Komise zjistila existenci značné výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR, usoudila, že čínští vyvážející výrobci prodávají své výrobky za nižší ceny na trzích třetích zemí než na trhu Unie, zohlednila neustálou přítomnost čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie a vzala na vědomí úsilí vynaložené na obcházení platných opatření. Kromě toho Komise odhadla, že v případě zrušení opatření by pravděpodobná cena čínského dovozu byla výrazně nižší než ceny v Unii a podbízela by se vůči nim. Komise nakonec usoudila, že pokud by opatření byla zrušena, bude dopad dovozu z jiných třetích zemí na výrobní odvětví Unie nižší než dopad čínského dovozu. Na tomto základě lze učinit závěr, že v případě zrušení opatření by se újma působená výrobnímu odvětví Unie s největší pravděpodobností obnovila.

(124)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR na základě zjištění tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(125)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření výrobní odvětví Unie začalo překonávat účinky dřívějšího dumpingu. Pokud by však opatření vůči Číně byla zrušena, je pravděpodobné obnovení újmy, jelikož by výrobní odvětví Unie bylo vystaveno dumpingovému dovozu z Číny s objemy, jež mohou být značné a které vyvíjejí významný cenový tlak.

(126)

V důsledku toho by se hospodářská situace výrobního odvětví Unie pravděpodobně zhoršila, což by vedlo k významným ztrátám objemu prodeje a podílu na trhu a pravděpodobně ke ztrátám.

(127)

Naopak zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo upevnit jeho nedávno dosaženou pozitivní hospodářskou situaci.

(128)

Komise v počáteční fázi kontaktovala dvanáct známých dovozců a devět známých uživatelů. Žádný z dovozců neodpověděl na formulář pro výběr vzorku ani nevznesl žádné připomínky. Stejně tak žádný z uživatelů se nepřihlásil ani nevznesl žádné připomínky.

(129)

Je třeba připomenout, že v rámci šetření, které vedlo k uložení původních opatření v roce 2005, a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, který vedl k rozšíření těchto opatření v roce 2011, bylo zjištěno, že dopad opatření by neměl vážný účinek na dovozce/uživatele v Unii.

(130)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by svědčily o odlišném závěru, Komise tedy dospěla k závěru, že zachování opatření nebude mít na dovozce ani na uživatele v Unii významný vliv.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že z hlediska zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody, které by hovořily proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR.

(132)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise zamýšlí zachovat antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by výše uvedená zjištění popíraly.

(133)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR měla být zachována.

(134)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,

30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/31

(1)

Dne 13. května 2013 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 412/2013 (dále jen „původní nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní (dále jen „nádobí“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)

Během původního šetření se přihlásilo velké množství vyvážejících výrobců z ČLR. Komise proto vybrala vzorek čínských vyvážejících výrobců, kteří byli podrobeni šetření.

(3)

Rada uložila individuální celní sazby na dovoz nádobí ve výši od 13,1 % do 23,4 % pro společnosti vybrané do vzorku a váženou průměrnou sazbu cla ve výši 17,9 % pro ostatní spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Kromě toho byla uložena sazba cla ve výši 36,1 % na dovoz nádobí pro všechny ostatní čínské společnosti.

(4)

Článek 3 prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013 stanoví, že pokud nový vyvážející výrobce nádobí v ČLR poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

může být ustanovení čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení změněno tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude přiznána celní sazba použitelná pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. vážená průměrná sazba cla ve výši 17,9 %.

(5)

Po vyhlášení nařízení (EU) č. 412/2013 se přihlásily čtyři společnosti, jež prohlásily, že splňují všechna tři kritéria uvedená výše ve 4. bodě odůvodnění, a předložily pro to důkazy.

(6)

Všechny čtyři společnosti vyráběly a vyvážely dotčený výrobek.

(7)

Tři z nich existovaly již během původního šetření, ale tvrdily, že v dané době nevyvážely dotčený výrobek do Unie.

(8)

Čtvrtá společnost tvrdila, že v období původního šetření neexistovala, takže během období šetření nemohla vyvážet.

(9)

Důkazy, které předložily všechny čtyři společnosti, Komise přezkoumala a dospěla k závěru, že splňují všechna tři kritéria, aby mohly být považovány za nového vyvážejícího výrobce. Jejich názvy by proto měly být zařazeny na seznam spolupracujících společností nezařazených do vzorku uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 412/2013.

(10)

Komise o těchto zjištěních informovala zmíněné čtyři společnosti a výrobní odvětví Unie a poskytla jim příležitost vznést připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(11)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

30.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/33

(1)

Oddíl 3 kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 1187/2009 (2) stanoví řízení pro přidělování vývozních licencí pro některé mléčné výrobky vyvážené do Dominikánské republiky v rámci kvóty otevřené pro uvedenou zemi.

(2)

Článek 29 nařízení (ES) č. 1187/2009 stanoví, že hospodářské subjekty mohou podávat žádosti o vývozní licence od 1. do 10. listopadu, pokud po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o licence podle prvního pododstavce uvedeného článku v rámci kvóty zůstane k dispozici jakékoli množství.

(3)

V článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1095 (3) se uvádí, že celkové zbývající množství pro kvótový rok 2017/18 činí 8 745 tun.

(4)

Žádosti podané mezi 1. až 10. listopadem 2017 a týkající se zbývajícího období probíhajícího kvótového roku 2017/18 se vztahují na menší množství, než které je dostupné. Je proto vhodné podle čl. 31 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1187/2009 stanovit, aby bylo zbývající množství rozděleno. Vydání vývozních licencí pro uvedené zbývající množství by se mělo podmínit tím, že dotčený hospodářský subjekt sdělí příslušnému orgánu dodatečné přijaté množství a že žadatelé složí jistotu,