„v příloze C, příloze E nebo příloze F“.

„, článku 2 H a 2 J“.

„články 2 A až 2 J“.

„Každá taková dohoda může být rozšířena tak, aby zahrnovala závazky týkající se spotřeby nebo výroby podle článku 2 J za předpokladu, že celková kombinovaná vypočtená úroveň spotřeby nebo výroby dotčených smluvních stran nepřekročí úrovně požadované článkem 2 J.“

„a“.

„je třeba provést úpravy hodnot potenciálu globálního oteplování uvedených ve skupině I v příloze A, příloze C a příloze F, a pokud ano, jaké úpravy, a“.

„Článek 2 J: Částečně fluorované uhlovodíky

1.   Každá smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2019 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písmenech a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně patnácti procent její vypočtené úrovně spotřeby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v čl. 2 F odst. 1, vyjádřené v ekvivalentech CO2:

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se smluvní strany mohou rozhodnout, že smluvní strana zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písmenech a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní spotřeby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně dvaceti pěti procent její vypočtené úrovně spotřeby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v čl. 2 F odst. 1, vyjádřené v ekvivalentech CO2:

3.   Každá smluvní strana vyrábějící regulované látky v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2019 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň výroby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písmenech a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně patnácti procent její vypočtené úrovně výroby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v čl. 2 F odst. 2, vyjádřené v ekvivalentech CO2:

4.   Bez ohledu na odstavec 3 tohoto článku se smluvní strany mohou rozhodnout, že smluvní strana vyrábějící regulované látky v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její vypočtená úroveň výroby regulovaných látek v příloze F, vyjádřená v ekvivalentech CO2, nepřekročila procentní podíl, stanovený pro příslušná období uvedená níže v písmenech a) až e), z ročního průměru jejích vypočtených úrovní výroby regulovaných látek v příloze F v letech 2011, 2012 a 2013, včetně dvaceti pěti procent její vypočtené úrovně výroby regulovaných látek ve skupině I přílohy C, jak je uvedeno v čl. 2 F odst. 2, vyjádřené v ekvivalentech CO2:

5.   Odstavce 1 až 4 tohoto článku se použijí s výjimkou případu, kdy se smluvní strany rozhodnou povolit úroveň výroby nebo spotřeby, která je nezbytná pro uspokojení použití schválených smluvními stranami jako použití v režimu výjimky.

6.   Každá smluvní strana vyrábějící látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F zajistí, aby v dvanáctiměsíčním období počínaje dnem 1. ledna 2020 a v každém dalším následujícím dvanáctiměsíčním období její emise látek ve skupině II přílohy F vypouštěné každým výrobním zařízením, které vyrábí látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F, byly zneškodněny v rozsahu proveditelném za použití technologie schválené smluvními stranami ve stejném dvanáctiměsíčním období.

7.   Každá smluvní strana zajistí, aby jakékoli zneškodňování látek ve skupině II přílohy F produkovaných v zařízeních, která vyrábějí látky ve skupině I přílohy C nebo v příloze F, bylo prováděno pouze technologiemi schválenými smluvními stranami.“

„1.   Pro účely článků 2, 2 A až 2 J a 5 stanoví každá smluvní strana pro každou skupinu látek v příloze A, příloze B, příloze C, příloze E nebo v příloze F své vypočtené úrovně:“

„, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2;“.

„, a

2.   Při výpočtu úrovní výroby, spotřeby, dovozu, vývozu a emisí látek v příloze F a ve skupině I v příloze C, vyjádřených v ekvivalentu CO2, pro účely článku 2 J, čl. 2 odst. 5a a čl. 3 odst. 1 písm. d) použije každá smluvní strana hodnoty potenciálu globálního oteplování těchto látek uvedených ve skupině I v příloze A, příloze C a příloze F.“

„1f.   Po vstupu tohoto odstavce v platnost zakáže každá smluvní strana dovoz regulovaných látek v příloze F z jakéhokoliv státu, který není smluvní stranou tohoto protokolu.“

„2f.   Po vstupu tohoto odstavce v platnost zakáže každá smluvní strana vývoz regulovaných látek v příloze F do jakéhokoliv státu, který není smluvní stranou tohoto protokolu.“

„přílohy A, B, C, E a F“.

„články 2 A až 2 J“.

„2a.   Každá smluvní strana do 1. ledna 2019 nebo do tří měsíců od data vstupu tohoto odstavce pro ni v platnost, podle toho, co nastane později, zřídí a uplatňuje systém udělování licencí na dovoz a vývoz nových, použitých, recyklovaných a znovuzískaných regulovaných látek v příloze F. Každá smluvní strana jednající podle čl. 5 odst. 1, která se rozhodne, že není schopna zřídit a uplatňovat takový systém do 1. ledna 2019, může odložit zavedení těchto opatření do 1. ledna 2021.“

„2 I“

„2 J“.

„článek 2 I“

„články 2 I a 2 J“.

„všech regulačních opatření“.

„článcích 2 A až 2 J“.

„C a E“

„C, E a F“.

„3b.   Každá smluvní strana poskytne sekretariátu statistické údaje o svých ročních emisích regulovaných látek ve skupině II v příloze F za zařízení v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) protokolu.“

„výrobě,“.

„a článek 2 I“

„, článku 2 I a článku 2 J“.

„V případě, že smluvní strana jednající podle čl. 5 odst. 1 se rozhodne využít financování z jakéhokoli jiného finančního mechanismu, které by mohlo vést k pokrytí jakékoli části jejích dohodnutých přírůstkových nákladů, tato část nesmí být kryta finančním mechanismem podle článku 10 tohoto protokolu.“

„článků 2 A až 2 J“.

Prohlášení Evropské unie v souladu s čl. 13 odst. 3 Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy o rozsahu jejích pravomocí, pokud jde o záležitosti zahrnuté Vídeňskou úmluvou a Montrealským protokolem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Tyto státy jsou v současnosti členy Evropské unie: Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s čl. 192 odst. 1 uvedené smlouvy, má Unie pravomoc uzavírat mezinárodní dohody a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají k dosažení těchto cílů:

Unie vykonává svou pravomoc v oblasti, na niž se vztahuje Vídeňská úmluva a Montrealský protokol, přijímáním právních nástrojů, zejména přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (přepracované znění) (1), jež nahradilo dřívější právní předpisy na ochranu ozonové vrstvy, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (2). Unie je příslušná plnit povinnosti vyplývající z Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu, pro něž ustanovení právních nástrojů Unie – zejména výše uvedených – stanoví společná pravidla, a to v takovém rozsahu a tehdy, je-li působnost těchto společných pravidel ovlivněna nebo změněna ustanoveními Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu nebo právním aktem přijatým v rámci provádění této úmluvy nebo protokolu; v opačném případě sdílí pravomoc Unie nadále Unie a její členské státy.

Výkon pravomocí Evropskou unií podle smluv se ze své povahy průběžně vyvíjí. Unie si proto vyhrazuje právo toto prohlášení upravovat.

Jak je uvedeno v úmluvě, má Unie v oblasti výzkumu […] pravomoc vyvíjet činnost, zejména vymezovat a provádět programy; avšak výkon této pravomoci nebrání členským státům ve výkonu jejich pravomoci.

(1)  Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195.

PŘÍLOHA

PRIORITY PARTNERSTVÍ EU A EGYPTA 2017–2020

I.   Úvod

Obecný rámec pro vztahy mezi EU a Egyptem stanoví dohoda o přidružení, která byla podepsána v roce 2001 a vstoupila v platnost v roce 2004. Všechny její prvky zůstávají nadále v platnosti, tento dokument však stanoví priority, které EU a Egypt společně vymezily s ohledem na revidovanou evropskou politiku sousedství, která bude pro jejich partnerství směrodatná během následujících tří let.

Tyto priority partnerství mají řešit úkoly, před nimiž společně stojí EU a Egypt, prosazovat sdílené zájmy a zajistit dlouhodobou stabilitu na obou stranách Středozemního moře. Priority partnerství jsou vedeny společnou oddaností všeobecně platným hodnotám demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Jejich cílem je rovněž posílit spolupráci v zájmu podpory egyptské „Strategie pro udržitelný rozvoj — vize 2030“.

II.   Navrhované priority

Priority partnerství by měly přispět k naplnění přání lidu na obou stranách Středozemního moře, zejména zajištěním sociální spravedlnosti, důstojných pracovní příležitostí, hospodářské prosperity a podstatného zlepšení životních podmínek, a upevnit tím stabilitu Egypta a EU. Klíčovými prvky pro dosažení těchto cílů jsou růst podporující začlenění a podporovaný inovacemi a účinná a participativní správa věcí veřejných, která se řídí zásadami právního státu a ctí lidská práva a základní svobody. Priority rovněž zohledňují roli EU a Egypta jako mezinárodních aktérů a jejich cílem je prohloubit jednak dvoustrannou spolupráci, jednak spolupráci v rámci regionu a na mezinárodní scéně. Obnovené partnerství bude tedy vycházet z těchto všeobecných priorit:

1.   Udržitelný rozvoj moderního hospodářství a sociální oblasti v Egyptě

V zájmu vybudování stabilního a prosperujícího Egypta budou EU a Egypt jako klíčoví partneři spolupracovat na dosažení sociálních a hospodářských cílů stanovených v egyptské „Strategii pro udržitelný rozvoj — vizi 2030“.

a)   Hospodářská modernizace a podnikání

Egypt je odhodlán dosáhnout dlouhodobé sociální a hospodářské udržitelnosti, mimo jiné vytvořením prostředí příznivějšího pro růst podporující začlenění a tvorbu pracovních míst, zejména pro mladé lidi a ženy, což zahrnuje i podporu začlenění neformálního sektoru do hospodářství. Dosažení dlouhodobé hospodářské udržitelnosti bude vyžadovat opatření, která rozšíří fiskální prostor k lepšímu provedení strategie udržitelného rozvoje Egypta, další reformu systému dotací a zdanění a posílení úlohy soukromého sektoru a zlepšení podnikatelského prostředí s cílem přilákat více zahraničních investic, například prostřednictvím otevřenější a konkurenceschopnější obchodní politiky, plného využívání digitální dividendy a podporou klíčových infrastrukturních projektů, jako je vytvoření účinného dopravního systému. Dále bude EU podporovat úsilí Egypta v oblasti reformy veřejné správy a řádné správy věcí veřejných, a to i využíváním vysoce kvalitních statistik a zohledněním digitální revoluce a souvisejících nových obchodních a společenských modelů.

V egyptské strategii pro udržitelný rozvoj je kladen velký důraz na malé a střední podniky, na rozsáhlé projekty, jako jsou projekt rozvoje Suezského průplavu, projekt Zlatý trojúhelník na těžbu nerostných surovin v Horním Egyptě a získání nových čtyř milionů hektarů půdy pro zemědělství a výstavbu, a na Egyptskou znalostní banku jakožto na hlavní činitele procesu dlouhodobého sociálního a hospodářského rozvoje. Vzhledem k významu rozvoje malých a středních podniků pro růst podporující začlenění bude toto odvětví i nadále hrát ústřední úlohu ve spolupráci EU a Egypta. EU také zváží, jak zvýšit potenciál sociálního a hospodářského rozvoje, který má projekt rozvoje Suezského průplavu (Suezský průplav jako logistický uzel). EU a Egypt budou navíc spolupracovat napříč odvětvími v oblasti výzkumu a inovací a při rozvíjení digitálních technologií a služeb. V této souvislosti Egypt a EU zdůraznily svůj zájem na prohloubení spolupráce v řadě relevantních výzkumných a vysokoškolských činností, včetně v rámci programů Horizont 2020 a Erasmus+.

Vzhledem k nesmírnému a rozmanitému kulturnímu dědictví Egypta a k významnému přínosu odvětví kultury (s nímž je úzce provázáno odvětví cestovního ruchu) pro HDP této země, zaměstnanost, vytváření devizových rezerv a společnost obecně bude zvláštní důraz kladen na vazbu mezi kulturou, kulturním dědictvím a rozvojem místního hospodářství.

b)   Obchod a investice

EU a Egypt jsou důležití obchodní partneři. Obě strany jsou odhodlány prohlubovat stávající obchodní a investiční vztahy a zajistit, aby ustanovení dohody o přidružení mezi EU a Egyptem týkající se obchodu a zřizující zónu volného obchodu byla plněna způsobem, který umožní dosáhnout plného potenciálu této dohody. EU již v minulosti navrhla uzavření prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která by byla prohloubením a rozšířením stávající zóny volného obchodu, a EU a Egypt společně vymezí také jiné vhodné přístupy k posílení obchodních vztahů.

c)   Sociální rozvoj a sociální spravedlnost

Egypt potvrzuje svůj závazek k reformě a podpoře sociálního rozvoje a sociální spravedlnosti, k řešení sociálních a demografických problémů, s nimiž se potýká, a ke zkvalitnění lidských zdrojů v Egyptě s cílem podnítit hospodářský a sociální rozvoj. V tomto ohledu bude EU podporovat úsilí Egypta o ochranu marginalizovaných skupin před případnými negativními důsledky hospodářských reforem prostřednictvím záchranných sociálních sítí a sociální ochrany. EU a Egypt budou rovněž pokračovat v podpoře rozvoje venkova a měst a zlepší poskytování základních služeb, a to s důrazem na modernizaci vzdělávání (včetně technické a odborné přípravy) a systémů zdravotní péče. EU bude sdílet své zkušenosti v oblasti zavádění inkluzivní všeobecné zdravotní péče a zlepšování zdravotních služeb.

d)   Energetická bezpečnost, životní prostředí a opatření v oblasti klimatu

EU a Egypt budou spolupracovat na diverzifikaci zdrojů energie se zaměřením zejména na obnovitelné zdroje energie, jakož i na opatřeních v oblasti energetické účinnosti. Na žádost egyptské vlády podpoří EU úsilí Egypta o modernizaci jeho celkové energetické strategie tak, aby strategie dokázala naplnit požadavky této země v souvislosti s udržitelným rozvojem a přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. Objevení nalezišť zemního plynu v egyptských pobřežních vodách navíc nabízí významný prostor pro součinnost mezi EU a Egyptem v otázce konvenčních zdrojů energie, neboť Egypt disponuje infrastrukturou pro zkapalnění plynu. To by umožňovalo předvídatelnější výrobu energie, což by bylo jak v zájmu Egypta vzhledem k významné spotřebě této země a potenciálu výroby energie pro vytváření příjmů (i pro podnikatelské prostředí a sociální rozvoj), tak v zájmu EU a diverzifikace jejích dodávek energie. Posílení dialogu o energetice mezi EU a Egyptem přispěje k určení klíčových oblastí spolupráce, jako je technická pomoc při vytváření regionálního energetického uzlu, společný výzkum, sdílení zkušeností a osvědčených postupů, přenos technologií a podpora spolupráce ve Středomoří na úrovni nižších než regionálních celků, přičemž bude zohledněna potřeba chránit mořské ekosystémy Středomoří.

V zájmu dosažení udržitelného rozvoje budou EU a Egypt společně prosazovat opatření v oblasti klimatu a životního prostředí. V souladu s jejich závazky v návaznosti na přijetí Pařížské dohody o změně klimatu bude EU podporovat provádění zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků Egypta v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Dále budou EU a Egypt spolupracovat na dosažení cílů vymezených mimo jiné v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a v Sendajském rámci pro snižování rizika katastrof.

EU a Egypt prozkoumají možnosti spolupráce v oblastech, jako je udržitelné řízení zdrojů, včetně vodních zdrojů, ochrana biologické rozmanitosti, hygienizace, nakládání s pevnými odpady, včetně snižování množství průmyslových znečišťujících látek, nakládání s chemickými látkami a s nebezpečnými odpady, a boj proti desertifikaci a znehodnocování půdy. Egypt a EU také prozkoumávají možnosti, které byly nabídnuty v prohlášení ministrů Unie pro Středomoří věnovaném modré ekonomice, ve formě nástroje IMP/CC (1). Mezi zvažované oblasti spolupráce patří inteligentní námořní přístavy, námořní uskupení (klastry), integrovaná správa pobřeží a námořní rybolov.

2.   Partnerství v zahraniční politice

EU a Egypt mají společný zájem na posílení spolupráce v oblasti zahraniční politiky, a to na dvoustranné, regionální i mezinárodní úrovni.

Stabilizace společného sousedství a širšího okolí

Egypt má svou úlohu vyplývající z jeho členství v Radě bezpečnosti OSN a v Radě pro mír a bezpečnost Africké unie. Egypt rovněž hostí ústředí Ligy arabských států, s níž hodlá EU prohloubit a rozšířit spolupráci. Egypt a EU budou usilovat o větší spolupráci a dosažení společného porozumění v řadě otázek, včetně těch s vícestranným rozměrem. Partnerství mezi EU a Egyptem je důležité pro stabilitu a prosperitu Středomoří, Blízkého východu i Afriky. Spolupráce mezi EU a Egyptem, včetně na regionálních fórech, bude mít za cíl napomáhat řešení konfliktů, budování míru a řešení politických a hospodářských výzev v těchto regionech. Vedle toho EU a Egypt posílí výměnu informací o hlavních regionálních a mezinárodních úkolech, které se týkají obou stran.

Spolupráce při řešení krizí a humanitární pomoc

EU a Egypt zintenzivní spolupráci i vzájemné konzultace a budou si vyměňovat zkušenosti v oblasti řešení krizí a krizové prevence na dvoustranné i na regionální úrovni, aby mohly ve svém společném sousedství i mimo ně řešit složité úkoly týkající se míru, stability a rozvoje, jež jsou důsledkem konfliktů a přírodních katastrof.

3.   Posílení stability

Stabilizace je společným úkolem EU a Egypta. Pro stabilizaci je zásadní vytvořit moderní, demokratický stát, z něhož budou mít stejný přínos všichni občané. Lidská práva — občanská, politická, hospodářská, sociální práva, jak jsou stanovena mezinárodním právem, Smlouvou o Evropské unii a egyptskou ústavou — jsou společnou hodnotou a představují základní kámen moderního demokratického státu. Egypt a EU jsou proto v souladu se svými mezinárodními závazky odhodlány prosazovat demokracii, základní svobody a lidská práva jakožto ústavní práva všech svých občanů. Z tohoto důvodu bude EU podporovat Egypt při převádění těchto práv do formy právních předpisů.

a)   Moderní, demokratický stát

Egypt a EU jsou odhodlány zajistit odpovědnost, právní stát, plné dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i reagovat na požadavky svých občanů. EU bude podporovat úsilí Egypta o zvýšení kapacity státních institucí pro účinnou reformu veřejného sektoru, zvýšení kapacity donucovacích orgánů pro plnění jejich povinností při zajišťování všeobecné bezpečnosti a o rozvoj nových funkcí parlamentu udělených ústavou. Dále budou EU a Egypt úžeji spolupracovat na modernizaci justice a na zlepšení přístupu ke spravedlnosti pro všechny občany prostřednictvím právní pomoci a zřízení specializovaných soudů, jakož i na reformě řízení veřejných financí a v boji proti korupci. EU a Egypt také zváží navázání justiční spolupráce v trestních a občanských věcech. Parlamentní spolupráce mezi EU a Egyptem, mimo jiné prostřednictvím strukturovaných výměn mezi parlamentními výbory a skupinami, by zlepšila koordinaci a podpořila vzájemné porozumění. EU bude rovněž pomáhat Egyptu v jeho úsilí o posílení úlohy místních orgánů při plánování a poskytování veřejných služeb a při zajišťování rovného zacházení, pokud jde o hospodářské, sociální a politické příležitosti, a o prosazování sociální integrace všech osob.

b)   Bezpečnost a terorismus

Bezpečnost je společným cílem. Terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu ohrožují sociální strukturu národů na obou stranách Středozemního moře. Představují také velké riziko pro bezpečnost a blaho našich občanů. Potírání uvedených hrozeb je společným cílem EU a Egypta, které mohou spolupracovat na základě komplexního přístupu, jenž bude řešit základní příčiny terorismu s náležitou úctou k lidským právům a základním svobodám, se zaměřením na úspěšné zamezení radikalizace a jejímu předcházení a na sociální a hospodářský rozvoj. EU a Egypt jsou nadále odhodlány spolupracovat v boji proti extremismu a jakékoli formě diskriminace včetně islamofobie a xenofobie.

Další oblasti spolupráce zahrnují mimo jiné zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy, ochranná bezpečnostní opatření, jakož i schopnost předcházet nadnárodní organizované trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, obchodování s nelegálními drogami a praní peněz, a boj proti této činnosti.

Obě strany se dohodly, že zesílí spolupráci při provádění Akčního program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, například prostřednictvím výměny zkušeností, odborné přípravy a dalších činností v oblasti budování kapacit.

c)   Řízení migračních toků ke vzájemnému prospěchu

Hlavním vodítkem pro spolupráci mezi EU a Egyptem v oblasti migrace bude politické prohlášení ze summitu ve Vallettě a společný akční plán z Valletty. EU bude podporovat egyptskou vládu v úsilí o upevnění jejího rámce pro řízení migrace, včetně prvků právní reformy a strategií pro řízení migrace. EU bude také nápomocna Egyptu v jeho snaze bránit nelegální migraci, obchodování s lidmi a převaděčství a bojovat proti nim, což zahrnuje i identifikaci a pomoc obětem obchodování s lidmi. Rovněž se bude snažit podporovat a posilovat kapacitu Egypta chránit práva migrantů a poskytovat ochranu oprávněným osobám v souladu s mezinárodními normami. EU a Egypt prozkoumají možnosti spolupráce v oblasti dobrovolného návratu nelegálních migrantů do jejich země původu s cílem zaručit celkové řízení migrace v souladu s právem. S tím souvisí spolupráce na odstranění prvotních příčin nelegální migrace, zejména nedostatečného rozvoje, chudoby a nezaměstnanosti.

K rozvoji dovedností a znalostí, které by následně mohly napomoci rozvoji Egypta, může přispět mobilita osob. Ta může také vést k vybudování trvalých vztahů mezi vysoce kvalifikovanou pracovní silou v EU a Egyptě. EU a Egypt jsou odhodlány plně chránit práva migrantů.

III.   Zásady spolupráce

Prosazování lidského činitele a mezilidských styků posílí vazby mezi EU a Egyptem a ve svém důsledku upevní jejich partnerství. Odpovědnost vůči sobě jakožto stranám i odpovědnost vůči evropskému a egyptskému lidu jsou základním prvkem priorit partnerství.

Otázky společného zájmu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím silnější spolupráce na úrovni regionů i nižších územních celků (Jih-Jih). EU a Egypt budou v tomto ohledu společně pracovat v rámci Unie pro Středomoří a prostřednictvím nadace Anny Lindhové, zejména v otázce mezikulturního dialogu.

Kultura dialogu se ukázala být cenným nástrojem pro posilování vzájemné úcty. Zásadní bude prohloubení politického dialogu o demokracii a lidských právech a zachování technických prvků, které jej rozvíjejí. Tento dialog také poskytne prostředky na podporu partnerství a ke zhodnocení jeho silných stránek a výsledků.

V souladu s prioritami egyptské vlády se priority partnerství zaměří především na mladé lidi, na nichž závisí dlouhodobá stabilita našich společností, a na ženy, jež mají zásadní význam pro pokrok v každé společnosti. Hlavním cílem je posílit jejich postavení a dát jim k dispozici právní a praktické nástroje k tomu, aby mohli ve společnosti zaujmout náležitou úlohu prostřednictvím své aktivní účasti na hospodářském životě a správě své země. EU bude i nadále sdílet své zkušenosti v oblasti boje proti diskriminaci žen a podpory rovnosti žen a mužů, jakož i v prosazování začlenění a poskytování příležitostí pro mladé lidi.

EU a Egypt se shodují v tom, že významný podíl na plnění priorit partnerství a na transparentní a participativní správě věcí veřejných má občanská společnost, která může podpořit proces udržitelného rozvoje, jenž v Egyptě právě probíhá. Proto budou s občanskou společností spolupracovat na tom, aby se dokázala účinně zapojit do procesu hospodářského, politického a sociální rozvoje v souladu s egyptskou ústavou a příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

IV.   Závěr

V duchu sdílené odpovědnosti EU a Egypt společně definovaly priority partnerství a následně vypracují dohodnuté mechanismy hodnocení a monitorování. Pro hodnocení významu priorit partnerství je také naplánován přezkum v polovině období. Jak odpovídá cílenému přístupu k prioritám partnerství, EU a Egypt společně optimalizují plnění dohody o přidružení tak, aby to zohledňovalo jejich společné zájmy. Klíčovými subjekty zůstanou Výbor pro přidružení a Rada přidružení, které jednou ročně provedou celkové hodnocení toho, jak jsou priority partnerství plněny.

(1)  Nástroj pro regionální politický dialog o integrované námořní politice a změně klimatu.