13.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 235/1

(1)

Dopisem ze dne 7. ledna 2015 oznámila Francie Komisi výzvu k podávání nabídek týkající se výstavby a provozování zařízení na výrobu elektřiny s cyklem kombinovaným se zemním plynem (2) v Bretani. Dodatkové informace sdělila Komisi dopisy ze dne 5. června 2015 a z 10. a 17. září 2015.

(2)

Dopisem ze dne 13. listopad 2015 oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit ve věci tohoto opatření řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k předmětnému opatření.

(4)

Komise v této věci obdržela připomínky od zúčastněných stran. Předala je Francii a umožnila jí komentovat je; její poznámky obdržela v dopise ze dne 8. června 2016.

(5)

Dne 12. května 2016 a 5. září 2016 zaslala Komise francouzským orgánům seznam otázek, na který tyto orgány odpověděly dopisy ze dne 8. června 2016 a 5. října 2016. Dne 5. září zaslala Komise francouzským orgánům nový seznam otázek, na který tyto orgány odpověděly dne 5. října 2016.

(6)

Výzva k podávání nabídek a souvislosti, které vedly k jejímu zahájení, jsou podrobně popsány v rozhodnutí o zahájení řízení (4. až 29. bod odůvodnění). Následující oddíly představují shrnutí tohoto přehledu.

(7)

Francouzské orgány mají za to, že bezpečnost dodávek elektřiny v Bretani je ohrožena kvůli nedostatečné kapacitě výroby elektřiny v tomto regionu, omezením elektrorozvodné soustavy, narůstající spotřebě a zvýšené citlivosti ohledně vytápění.

(8)

V roce 2010 uzavřelo několik francouzských orgánů smlouvu Pacte Electrique Breton (PEB), která je založena na třech následujících pilířích: prvním z nich je řízení poptávky, druhým je výroba energie z obnovitelných zdrojů a zabezpečení dodávek elektřiny. Třetí pilíř tvoří na jedné straně posilování a rozvoj místní elektrické sítě a na straně druhé zavedení klasického zdroje výroby elektrické energie. A právě toto zavedení klasického zdroje je předmětem opatření oznámeného Francií.

(9)

Výzva k podávání nabídek spadá do rámce článku L. 311-10 energetického kodexu. Oznámení o výzvě k podávání nabídek č. 2011/S 120-198224 bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. června 2011 ministrem energetiky. Ten pak vybral vítězný projekt na základě stanoviska Energetické regulační komise (CRE), která provedla šetření v daném řízení v souladu s francouzskými předpisy (4).

(10)

Zařízení na výrobu elektřiny musí v souladu se zadávací dokumentací:

(11)

Oznámená výzva k podávání nabídek stanoví, že výrobce může veškerou svou vyrobenou energii uvést na trh nebo z ní část prodat povinnému kupujícímu, společnosti Electricité de France S.A. („EDF“), v rámci kupní smlouvy za cenu rovnající se 95 % hodinové ceny na trhu EPEX SPOT.

(12)

Výrobce navíc každoročně obdrží fixní příplatek PT, který se vypočítá jako součin zaručeného činného výkonu (6) Pgar a prémie P vyjádřené v eurech na megawatt na rok.

(13)

Výplata fixního příplatku je podmíněna zachováním všech povolení k provozu a smluv s provozovateli sítí, jakož i zachováním zaručeného výkonu ověřeného pomocí koeficientu dostupnosti.

(14)

Výzva k podávání nabídek stanoví rovněž uplatnění sankcí v případě, že výstavba elektrárny nebude dokončena včas.

(15)

Hodnocení nabídek kandidátů je založeno na následujících třech kritériích uvedených v zadávací dokumentaci výzvy k podávání nabídek:

(16)

Francouzské orgány mají za to, že hlavním cílem opatření je zabezpečit dodávky elektřiny v Bretani. I když poptávku po elektrické energii v Bretani tvoří především poptávka po výkonu (MW), existuje zde rovněž poptávka po energii (MWh (7)). Je proto nezbytné vybudovat zařízení, které bude v Bretani fungovat po dobu několika tisíc hodin ročně, a nikoli jen ve špičce jako spalovací turbína („TAC“). Elektrárna s turbínou s kombinovaným cyklem, která funguje na principu proudového motoru, umožňuje výrobu elektřiny v řádu několika málo minut. Tato technologie je proto obzvláště vhodná pro zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v obdobích maximální poptávky, která trvají několik hodin. Toto nové zařízení by bylo přínosem nejen z hlediska kapacity, která by byla k dispozici ve špičce, ale také z hlediska jalového výkonu, který je nejúčinnější z hlediska udržení úrovně napětí v libovolném bodě sítě, a tak usnadňuje začlenění nestabilních dodávek energie z obnovitelných zdrojů do systému (systémové služby).

(17)

Z těchto důvodů považovaly francouzské orgány za nezbytné doplnit výrobu soustředěnou do severozápadní části regionu tak, aby fungovala i v obdobích silné spotřeby a nikoli pouze v zimní špičce v souvislosti s extrémně nízkou teplotou. Tento výrobní prostředek by měl doplňovat posílení sítě a činnosti související s hospodařením s energií.

(18)

Cílem tohoto opatření je rovněž minimalizovat náklady, které musí vynaložit územně správní celek, a dopad na životní prostředí. Z tohoto důvodu se při hodnocení kandidátů zohledňuje požadovaný příplatek, vhodnost volby místa ve vztahu k životnímu prostředí a kvalita a relevance doprovodných opatření projektu (zamezení negativním dopadům na životní prostředí, jejich snížení nebo kompenzace), a předpokládaná opatření pro monitorování v oblasti životního prostředí.

(19)

Elektrárna provozovaná společností Compagnie Electrique de Bretagne (dále jen „CEB“), která je příjemcem daného opatření, bude zajišťovat vyrovnávací služby prostřednictvím tří možných opatření. Za prvé pomocí aktivace primární a sekundární rezervy (systém služeb s automatickou aktivací) a rezervy terciární (úprava pomocí manuální aktivace). Za druhé, pokud jde o systémové služby, bude provozovatel elektrárny, společnost CEB, povinen být technicky schopen je zajišťovat. Za třetí, pokud jde o vyrovnávací mechanismus (terciární rezerva), bude mít společnost CEB povinnost poskytovat svůj dosažitelný výkon společnosti RTE (Réseau de Transport d'Electricité, společnost zabývající se údržbou a rozvojem francouzské veřejné sítě pro přenos elektřiny vysokého a velmi vysokého napětí, dále jen „RTE“). Toto zpřístupnění nad rámec smluv o pohotovosti bude zakládat nárok na odměnu jen v případě využití vyrovnávacího mechanismu. Předpokládá se, že zařízení bude fungovat po dobu přibližně 3 000 hodin ročně vyjádřených v ekvivalentu plného zatížení ode dne, kdy bude elektrárna uvedena do provozu. Pokud jde o výkon zařízení (422 MW), bude při uvedené době provozu produkovat ročně přibližně 1 250 GWh elektřiny.

(20)

Výše příplatku vypláceného v rámci výzvy k podávání nabídek bude činit maximálně 94 000 EUR/MW/rok v hodnotě platné k 31. listopadu 2011. Tento příplatek bude vyplácen po dobu 20 let a po celou dobu trvání projektu bude indexován s cílem zohlednit vývoj nákladů na provoz a údržbu. Výše příplatku vypláceného v rámci výzvy k podávání nabídek bude činit maximálně 40 milionů EUR ročně.

(21)

Příplatek je indexován ve výši 20 % vůči výrobním cenám, 20 % vůči mzdovým nákladům, 50 % vůči úrovni přepravních sazeb v regionální síti, 5 % vůči nákladům na připojení k elektrické síti a 5 % vůči připojení k plynové síti.

(22)

Francouzské orgány upřesnily, že částka navrhovaná vítězným účastníkem je tvořena (i) z jedné části hodnotou kapacity, která se rovná [50 000–60 000]  (*1) EUR/MW/rok, a ze tří částí okolnostmi souvisejícími se zeměpisným umístěním projektu, tj.: ii) s dodatečnými náklady souvisejícími s přepravou plynu, které se rovnají [20 000–40 000] EUR/MW/rok, iii) s dodatečnými náklady souvisejícími s připojením ve výši 6 000 EUR/MW/rok, a iv) s dodatečnými náklady souvisejícími se zvláštními opatřeními v oblasti životního prostředí ve výši 2 000 EUR/MW/rok.

(23)

Část připadající na hodnotu kapacity odpovídá částce pokryté v rámci dodatečných nákladů souvisejících s předpokládaným datem uvedení zařízení do provozu. Kandidáti vypočetli tyto dodatečné náklady jako rozdíl mezi příjmy z prodeje energie na trhu a náklady spojenými s rychlým uvedením elektrárny do provozu. CRE poznamenává, že: „vzhledem k současným podmínkám na trhu a k situaci v oblasti poptávky po elektřině není provoz elektrárny využívající cyklus kombinovaný se zemním plynem ekonomicky rentabilní. Tato situace nastane pravděpodobně až za několik let. Kandidátovi tedy hrozí ztráta zisku k předpokládanému datu uvedení zařízení do provozu, která je považována za pokrytou touto složkou příplatku“.

(24)

Pro zásobování elektrárny je nezbytné vybudování nového plynovodu v délce 111 km. Odhadované náklady na tento projekt činí přibližně 100 milionů EUR, které bude předběžně financovat společnost GRTgaz (francouzská společnost založená v roce 2005, která zajišťuje správu plynárenské přepravní soustavy ve Francii). CEB přispěje k dosažení jeho ziskovosti na základě úhrady tarifu za přepravu plynu.

(25)

Zákon č. 2010-1488 ze dne 7. prosince 2010 o nové organizaci trhů s elektřinou („NOME“) zavedl kapacitní mechanismus s cílem zabezpečit dodávky elektřiny ve Francii. (8) Zařízení vybrané v rámci zadávacího řízení v Bretani se bude muset zapojit do vnitrostátního kapacitního mechanismu. Odměna, kterou elektrárna získá na základě tohoto mechanismu, bude odečtena z případného příplatku, který bude skutečně uhrazen v rámci výzvy k podávání nabídek.

(26)

Příplatek se poskytuje po dobu dvaceti let od data uvedení zařízení do provozu.

(27)

Ministr energetiky na základě stanoviska CRE vybral projekt nacházející se na území obce Landivisiau, prováděný společností Compagnie Electrique de Bretagne („CEB“), která je konsorciem společností Direct Energie a Siemens.

(28)

Vítězný účastník je nepříliš významným výrobcem na trhu francouzské produkce a nevlastní v Bretani žádnou jinou konvenční výrobní jednotku.

(29)

Zaručený výkon zařízení navrhovaný společností CEB je 422 MW. Vítězný účastník výzvy k podávání nabídek se zavázal uvést své zařízení na výrobu elektrické energie do provozu nejpozději do […]. Ve svém sdělení ze dne 5. října 2016 popisují francouzské úřady zpoždění při realizaci tohoto projektu. Revidované datum uvedení závodu do provozu je plánováno na […].

(30)

Podle údajů, které vítězný účastník výzvy k podávání nabídek předložil komisi CRE, mu nebyla poskytnuta žádná jiná podpora, která by mohla být poskytována souběžně s podporou poskytnutou v rámci výzvy k podávání nabídek, a není mu poskytována dosud. Kromě toho by odměna, kterou by elektrárna případně získala na budoucím trhu s kapacitou, byla odečtena od příplatku poskytnutého v rámci výzvy k podávání nabídek.

(31)

Společnost CEB oznámila obchodní plán na podporu nabídky předložené francouzským orgánům. Tento obchodní plán vykazuje vnitřní návratnost („IRR“) po zdanění ve výši [5–10] %. Tato ziskovost vychází z následujících hlavních předpokladů: objem využití v trvání přibližně [3 000–6 500] hodin ročně; počáteční investice ve výši [400–500] milionů EUR. Tyto příjmy jsou založeny z jedné části na příplatku ve výši […] EUR/MW/rok a z druhé části na čisté odměně vyplývající ze smlouvy o tollingu, která představuje odměnu v průměrné výši […] EUR ročně.

(32)

Tato dohoda o tollingu je soukromoprávní smlouva uzavřená mezi společností CEB a tollerem (protistrana smlouvy, např. EDF) o nákupu fixního množství elektřiny tollerem. Příjmy z této dohody o tollingu byly stanoveny tak, aby do obchodního plánu promítly podmínky, jejichž dosažení může společnost CEB očekávat v okamžiku výzvy k podávání nabídek. Výše tzv. tolling fee byla vyhodnocena na základě stochastického předpovědního modelu. Předpoklady týkající se této smlouvy jsou založeny na prodeji energie vyrobené v elektrárně, který provede toller na trhu za počáteční částku […] milionů EUR/rok v období od března 2017 do října 2036. Odměna společnosti CEB vyplývající ze smlouvy o tollingu byla předmětem analýzy citlivosti. Pro aktualizaci příplatku za kapacitu byl použit index paušální částky vyrovnání.

(33)

Odměna na základě smlouvy o tollingu zohledňuje náklady na přeměnu plynu na elektřinu a na využívání zařízení. Zahrnuje pohyblivou složku, jejímž cílem je pokrýt vstupní náklady na provoz a údržbu. Obsahuje mimo jiné pevnou složku, jejímž cílem je pokrýt fixní provozní náklady a finanční a amortizační náklady. Tolling fee je rovněž rozdělena na neindexovanou a indexovanou složku. Cílem indexované složky je pokrýt fixní provozní náklady. Cílem neindexované složky je pokrýt náklady na infrastrukturu, jako jsou například náklady na financování projektu nebo odpisy provedených investic. Vzhledem k existenci smlouvy o tollingu nebyl vytvořen model nákupu plynu. Obchodní plán přímo zohledňuje předpokládanou průměrnou provozní marži po celou dobu životnosti projektu.

(34)

Obchodní plán rovněž předpokládá, že bude v průběhu trvání projektu aktualizována řada předpokladů: index mzdových nákladů, index výrobních cen, konečné náklady na připojení k síti. Důvodem pro tuto aktualizaci je doba trvání obchodního plánu, která činí [15–20] let. Danému účastníkovi je poskytován příplatek za kapacitu, který je rovněž aktualizován, s cílem umožnit mu dosažení ziskovosti jeho investice. Tento příplatek závisí na skutečné dostupnosti elektrárny. Fixní příplatek závisí na koeficientu dostupnosti elektrárny. Obchodní plán nezohledňuje účast v kapacitním mechanismu nad rámec obnovení rovnováhy. Pokud by k takové účasti došlo, byla by odměna získaná za tuto účast odečtena od částky příplatku.

(35)

Fixní náklady na přepravu plynu jsou odhadovány na [10–20] milionů EUR ročně.

(36)

Variabilní náklady na provoz a údržbu představují násobek variabilních provozních nákladů a počtu ekvivalentních provozních hodin. Toller uhradí společnosti CEB náklady na provoz a údržbu.

(37)

Byla provedena rovněž studie citlivosti ohledně dalších předpokladů, jako je například inflace nebo mzdové náklady.

(38)

Připojení k síti sice provedou společnosti RTE a GRTgaz, ale financovat je bude společnost CEB. Tyto náklady na připojení jsou odhadovány na [30–40] milionů EUR (RTE) a [20–30] milionů EUR (GRTgaz).

(39)

Podle uplatněných předpokladů se při skončení trvání obchodního plánu náklady na opětovný prodej stávajícího zařízení započtou proti nákladům na vyřazení z provozu, takže konečná hodnota závodu bude nulová.

(40)

Je zohledněn obrat vyplývající z vyrovnávacích činností. Francouzské úřady popsaly předpoklady použité při oceňování (9). Tento příjem představuje necelé 1,5 % celkových předpokládaných příjmů.

(41)

Ve svém sdělení ze dne 5. října 2016 Francie uvádí, že k zahájení výstavby by mohlo dojít dne […] a k uvedení zařízení do provozu dne […].

(42)

Komise dospěla k závěru, že bylo splněno kritérium přičitatelnosti stanovené v článku 107 SFEU. V tomto případě je dané opatření na jedné straně přičitatelné státu vzhledem k tomu, že oznámení o výzvě k podávání nabídek bylo zveřejněno ministrem energetiky, který také vybral vítězný projekt. Na druhé straně se odměna vyplacená vítěznému účastníkovi promítne do maloobchodních cen prostřednictvím poplatku za veřejnou službu poskytování elektrické energie (Contribution au Service Public de l'Électricité, CSPE) Ve svém rozhodnutí o státní podpoře SA.36511(2014/C) dospěla Komise k závěru, že poplatek CSPE je financován ze státních zdrojů, protože se jedná o „příspěvek uložený státem, který je vybírán a spravován subjektem, který určil stát za účelem správy režimu podpor v souladu s pravidly stanovenými tímto státem“ (10).

(43)

Pokud jde o existenci zvýhodnění společností, francouzské orgány usuzovaly, že toto kritérium nebylo splněno, protože výzva k podávání nabídek splňovala kritéria rozsudku ve věci Altmark  (11).

(44)

Komise však byla toho názoru, že kritéria stanovená v rozsudku Altmark splněna nebyla. Aby veřejná služba nebyla kvalifikována jako státní podpora, musí být splněna všechna čtyři následující kumulativní kritéria: i) podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány, ii) parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem, iii) vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i přiměřeného zisku, iv) není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, učiněn v rámci výzvy k podávání nabídek, musí být úroveň vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik vynaložil se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností. Komise sice dospěla k závěru, že druhé kritérium bylo splněno, vyjádřila však pochybnosti týkající se následujících tří kritérií:

(45)

Vzhledem ke svým pochybnostem ohledně toho, zda dané opatření splňuje podmínky rozsudku ve věci Altmark, vyjádřila Komise ve své předběžné analýze domněnku, že by toto opatření mohlo zvýhodnit vítězného účastníka výzvy k podávání nabídek, a že by toto zvýhodnění bylo selektivní, neboť by bylo poskytnuto pouze jediné společnosti, tj. společnosti CEB.

(46)

Pokud jde o dopad na hospodářskou soutěž a ovlivnění obchodu, Komise se domnívá, že toto opatření by mohlo ovlivnit obchod a hospodářskou soutěž, protože vítězný účastník výzvy k podávání nabídek, kterému bude poskytnuto výhodné opatření, bude konkurovat jiným prostředkům na výrobu elektrické energie a jiným poskytovatelům kapacity na trzích otevřených hospodářské soutěži (trh prodeje elektrické energie, vyrovnávací mechanismus).

(47)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila domněnku, že toto opatření musí být posouzeno ve vztahu k článku 107 SFEU za předpokladu, že se potvrdí její pochybnosti ohledně splnění všech kritérií stanovených v judikatuře ve věci Altmark. Toto opatření by tedy mělo být analyzováno s ohledem na Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí z roku 2014 (15), které stanoví podmínky, za kterých může být podpora v oblasti energetiky považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě článku 107 SFEU.

(48)

Komise podpůrně uvedla, že pokud by se její pochybnosti ohledně definice závazku veřejné služby nepotvrdily, uplatnilo by se přezkoumání slučitelnosti na základě sdělení Komise ohledně rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za veřejné služby (2011).

(49)

Pokud jde o cíl společného zájmu, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, že toto opatření pomáhá sloužit společně sledovanému cíli, kterým je zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny: na jedné straně se cíl tohoto opatření nejeví jako dostatečně jasně definovaný(obecný nedostatek kapacity, špičky poptávky) a na straně druhé může dojít k tomu, že toto opatření nebude schopno ve střednědobém horizontu napravit selhání právní úpravy a trhu, které v současné době brání dosažení dostatečné úrovně investic v Bretani.

(50)

Nezbytnost tohoto opatření nebyla dostatečně prokázána vzhledem k tomu, že nebyl uspokojivě vyčíslen nedostatek kapacity v období zvýšené sezónní spotřeby nebo v období špičky. Nezbytnost tohoto opatření mohla být navíc zpochybněna rovněž vzhledem k možnosti zavést vhodné lokální ceny, které by vysílaly cenové signály schopné podněcovat k investicím bez nutnosti podpory.

(51)

Komise nebyla přesvědčena o přiměřenosti tohoto opatření. Na jedné straně se nejevilo, že by francouzské úřady dostatečně přezkoumaly alternativní opatření (rozdělení tarifní zóny, inteligentní měřicí přístroje, posílení elektrické rozvodné soustavy). Na druhé straně byly rovněž vzneseny pochybnosti v důsledku omezující povahy tohoto opatření, které bylo zacíleno jen na určité typy poskytovatelů kapacity schopných zapojit se do výzvy k podávání nabídek (výzva k podávání nabídek byla omezena pouze na jeden typ technologie – plynové turbíny s kombinovaným cyklem). A konečně pak toto opatření nepředstavovalo pobídku k rozvoji snižování poptávky.

(52)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně přiměřenosti: restriktivní charakter výzvy k podávání nabídek by mohl zabránit konkurentům v účasti na této výzvě, což by umožnilo minimalizovat výši podpory. Opatření navíc neobsahovalo mechanismus zpětného získání v případě neočekávaných zisků.

(53)

Komise konečně vyjádřila pochybnosti o tom, zda je toto opatření schopno zabránit nežádoucím negativním dopadům na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Za prvé, toto opatření nebylo technologicky neutrální. Vylučovalo totiž jiná opatření, která by rovněž umožňovala vyřešit problémy přiměřenosti kapacity: snižování odběru, propojovací vedení, řešení zaměřená na skladování, ale i jiné technologie (spalovací turbíny). Za druhé, vzhledem k tomu, že byla společnosti Direct Energie ponechána možnost prodávat vyrobenou energii společnosti EDF za diskontní sazbu ve výši 5 %, namísto aby ji prodávala sama, vzbudilo to v Komisi pochybnosti ohledně rizika posílení pozice společnosti EDF na trhu dodávek energie.

(54)

Komise obdržela v průběhu konzultačního období týkajícího se rozhodnutí o zahájení řízení kromě reakcí francouzského státu také 58 odpovědí zúčastněných stran. Jednotlivé tyto odpovědi byly níže rozčleněny do skupin podle tématu. Budeme se jimi zabývat při posuzování tohoto opatření.

(55)

Třicet devět zúčastněných stran se domnívá, že francouzské úřady přeceňují riziko přerušení dodávky elektrického proudu. K přerušením dodávky elektrického proudu totiž nedošlo dokonce ani během extrémně chladného období v roce 2012. Přerušení, k nimž případně na území Bretaně došlo, byla způsobena příčinami nesouvisejícími s fungováním sítě (například padajícími stromy). Poslední známá závažná porucha ve Francii, k níž došlo v roce 1978, přerušila dodávku elektřiny ve třech čtvrtinách země na několik hodin, ale tato situace se již nikdy nezopakovala vzhledem k tomu, že společnost RTE učinila nezbytná opatření, aby k žádné další havárii tohoto typu již nedošlo.

(56)

Jiné připomínky zúčastněných stran naopak zdůrazňují slučitelnost tohoto opatření s cílem společného zájmu. Přibližně dvacet zúčastněných stran se domnívá, že zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v Bretani není efektivní. Specifická zeměpisná poloha Bretaně, která se nachází na samém konci elektrického vedení, je zde ještě umocněna nízkým objemem lokální výroby elektřiny, která pokrývá pouze 13,3 % její spotřeby (16). Její výrobní park je rovněž charakterizován absencí základních elektráren schopných samostatně pokrýt poptávku, což by ospravedlňovalo vytvoření elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Ačkoli totiž v daném regionu došlo ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, je vzhledem k jejich nárazovému charakteru nezbytné vybudovat základní elektrárnu s cílem zmírnit jejich případnou neschopnost pokrýt špičky poptávky.

(57)

Některé strany odůvodňují své tvrzení, že toto opatření není nezbytné, špatným dimenzováním sítě v tomto regionu. Na vedení 225 kV v severní Bretani dochází k silným přetížením. Některé strany se proto domnívají, že budoucí výstavba podzemního elektrického vedení 225 kV, spojujícího elektrické stanice Calan (Morbihan), Mûr-de-Bretagne a Plaine-Haute (Côtes d'Armor) by zabezpečila dodávky elektřiny v Bretani tím, že by umožnila přepravit do Bretaně dalších 700 MW a usnadnila by plynulou přepravu elektřiny ze zařízení na výrobu obnovitelné energie v tomto regionu (na pevnině i na moři). Jeho uvedení do provozu, které je naplánováno na listopad 2017, umožní dokončení elektrorozvodné sítě v daném regionu a udržitelné zabezpečení dodávek energie do severní a střední Bretaně.

(58)

Tyto strany konstatují, že elektřinu dovážejí i jiné francouzské regiony: Ile de France, Burgundsko-Franche-Comté a v menší míře i regiony Pays de la Loire a Provence-Alpes-Côte d'Azur („PACA“). Tyto regiony upřednostnily investice do posílení sítě před výstavbou nové elektrárny. Region PACA se kupříkladu rozhodl pro vytvoření záchranné sítě sestávající ze tří podzemních elektrických vedení o 225 kV, což mu v současné době umožňuje stejně výkonné a spolehlivé zásobování elektřinou, jaké funguje ve zbytku Francie (17).

(59)

Proto některé zúčastněné strany navrhují řešení na bázi „sítě“: domnívají se, že zdvojnásobení kapacity vedení 400 kV v oblasti Plaine-Haute – Domloup nebo posílení vedení 225 kV by umožnilo zvýšit přepravní kapacitu, a tudíž i dovážet elektřinu v množství dostačujícím pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. ENGIE ohledně posledně zmiňované možnosti poznamenává, že toto zdvojnásobení 400 kV vedení by zajistilo dodatečnou přepravní kapacitu, která by značně převyšovala nezbytnou potřebu, a to i v dlouhodobém horizontu, v důsledku čehož by tato investice nebyla dostatečně oprávněná. Posílení vedení 225 kV by tedy bylo vhodnějším řešením z hlediska skutečné potřeby, ale přesto by vyžadovalo posílení značné délky sítě.

(60)

Některé strany se domnívají, že vzhledem k vývoji poptávky není toto opatření nutné k dosažení cíle, kterým je zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny:

(61)

Některé strany, které tento projekt podporují, na druhou stranu odůvodňují nezbytnost tohoto opatření očekávaným nárůstem poptávky, přičemž vycházejí z předpovědi demografického růstu v Bretani, k němuž se přidává ještě vysoká citlivost ohledně vytápění.

(62)

Některé strany se domnívají, že vzhledem k vývoji výroby není toto opatření nezbytné:

(63)

Dvacet stran se domnívá, že vývoj výroby naopak zavedení tohoto opatření ospravedlňuje. Pět zúčastněných stran, které jsou příznivci projektu, totiž uvádí, že jedinými elektrárnami, které se v současné době v Bretani nacházejí, jsou elektrárny se spalovací turbínou Brennilis a Dirinon. Považují toto opatření za ještě potřebnější vzhledem k tomu, že tyto spalovací turbíny se nacházejí na konci cyklu své životnosti, neboť budou využívány nejdéle do roku 2023. Jejich plánované uzavření tedy vyžaduje naplánování alternativního řešení s dostatečným předstihem. Tři strany, které jsou příznivci výstavby elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem, totiž připomínají, že provoz těchto spalovacích turbín by měl být nejpozději do roku 2023 ukončen z důvodů ochrany životního prostředí, a že tedy mohou představovat jen krátkodobé řešení nedostačující k dosažení cíle, kterým je zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v regionu.

(64)

Několik zúčastněných stran zpochybňuje vhodnost tohoto opatření:

(65)

Strany, které se vyjádřily ve prospěch projektu, argumentují následujícím způsobem:

(66)

Podle oddílu 3.2.4 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky má opatření motivační účinek v případě, že přiměje příjemce, aby změnil své chování a zlepšil tak fungování trhu s energií. Tuto změnu chování by bez podpory neprovedl.

(67)

Společnost ENGIE se domnívá, že motivační účinek tohoto opatření je negativní. Tento příplatek vysílá směrem k francouzskému trhu s elektřinou negativní ekonomický signál, protože motivuje elektrárnu k tomu, aby vyráběla více elektřiny, než vyžadují skutečné potřeby trhu, a vytlačuje tak ostatní účastníky trhu.

(68)

Několik zúčastněných stran zdůrazňuje nedostatečnou přiměřenost:

(69)

ENGIE dále zdůrazňuje, že projekt Landivisiau již na rok 2018 získal příplatek na připojení plynu ve výši 40 000 EUR/MW/rok až 50 000 EUR/MW/rok, určený na kompenzaci investice do posílení plynovodu umístěného výše v síti, která činila 100 milionů EUR. Tato odměna by znamenala vnitřní návratnost (IRR projektu) mezi 9,8 % (za předpokladu 40 000 EUR/MW/rok bez navyšování tarifu) a 16,5 % (za předpokladu 50 000 EUR/MW/rok s navyšováním tarifu). Společnost ENGIE se domnívá, že taková výše odměny by byla příliš vysoká s ohledem na zanedbatelné riziko společnosti CEB vzhledem k tomu, že příplatek za připojení plynu představuje zaručený příjem od francouzského státu, který s sebou nenese žádné jiné riziko než riziko dostupnosti elektrárny Landivisiau s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem. Pro srovnání, ziskovost připojení společnosti RTE v rámci výzvy k podávání nabídek týkající se větrných elektráren na moři na území metropolitní Francie nesmí překročit úroveň ziskovosti před zdaněním ve výši 7,25 % (tj. 5,5 % sazba po zdanění). Ziskovost projektu Landivisiau po zdanění, která by se pohybovala mezi 9,8 % a 16,5 %, tedy tyto prahové hodnoty velmi významně převyšuje (19). Příplatek za připojení k plynu ve výši 23 000 EUR/MW/rok bez navýšení by podle společnosti ENGIE dostačoval k tomu, aby zaručil míru návratnosti před zdaněním ve výši 7,25 %.

(70)

Zúčastněné strany pohlížejí na vliv na hospodářskou soutěž ze dvou hledisek. Na jedné straně mají námitky proti účinku podpory na stávající hospodářskou soutěž mezi výrobci, a na straně druhé proti technologiím využívaným na úkor méně znečišťujících zdrojů energie.

(71)

Pokud jde o potenciálně zkreslující dopad na hospodářskou soutěž, má společnost ENGIE za to, že podpora přispěje k posílení dominantního postavení společnosti EDF.

(72)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení připomněla, že Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky vyžadují, aby plánované opatření podpory neoprávněně neposílilo dominantní postavení zavedeného účastníka trhu. Komise tak poukázala na to, že ve Francii „jsou trhy pro výrobu a dodávky elektrické energie silně koncentrované a dominuje na nich zavedený provozovatel, společnost EDF, která v současné době ovládá přibližně 85 % maloobchodního trhu a přes 90 % trhu výroby elektřiny“ (19). Úhrada dalšího doplatku určeného na pokrytí nedostatečné ziskovosti elektrárny s kombinovaným cyklem ve Francii povede k narušení hospodářské soutěže vůči parku stávajících zařízení s kombinovaným cyklem, která žádnou dotaci neobdržela. Navíc bude představovat překážku vstupu nových výrobců na trh, neboť tito výrobci nebudou sami schopni hradit náklady potřebné na provoz elektrických zařízení. Vzhledem k tomu, že bude odrazovat od případných investičních rozhodnutí na trhu s elektřinou, nebude plánovaná výzva k podávání nabídek umožňovat účinnou nápravu zjištěného selhání trhu, ale naopak posílí především dominantní postavení společnosti EDF, která je jediným výrobcem, který by se mohl vyhnout „zakonzervování“ svých zařízení navzdory nevyhnutelnému poklesu jejich budoucí ziskovosti. Společnost ENGIE se navíc domnívá, že dominantní postavení společnosti EDF může být dále posíleno na základě mechanismu kupní opce na elektřinu, který jí je uložen. Společnost CEB tak bude motivována k tomu, aby prodávala vyrobenou elektřinu spíše zavedenému účastníkovi trhu než ostatním účastníkům.

(73)

Naproti tomu některé zúčastněné strany zdůrazňují skutečnost, že u opatření ve prospěch společnosti Direct Energie, která je alternativním dodavatelem s nepříliš významným podílem na francouzském trhu, by byl dopad tohoto opatření na hospodářskou soutěž omezený.

(74)

Pokud jde o potenciálně zkreslující účinek tohoto opatření na typ použité technologie, řada zúčastněných stran kritizuje výběr technologie provedený v rámci výzvy k podávání nabídek, v jehož důsledku bude dotována elektrárna způsobující znečištění, a tak bude hrozit riziko poškození rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

(75)

Odpovědi francouzských orgánů na rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 17.prosince 2016 se týkají jednak označení dané služby za službu obecného hospodářského zájmu (SOHZ), a na druhé straně slučitelnosti daného opatření s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(76)

Francie uvádí, že ohrožení bezpečnosti dodávek v Bretani bylo jednoznačně identifikováno na základě zpráv o dohledu nad rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a rovněž předběžných bilancí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, provedených provozovatelem přepravní soustavy (20). Tato rizika se potvrdila navzdory nesouladu mezi studiemi přiměřenosti a skutečným stavem.

(77)

Podle francouzských orgánů trpí Bretaň na jednu stranu výrazným nedostatkem kapacity, který vede k tomu, že většinu své elektrické energie musí dovážet z jiných regionů. Na druhou stranu spotřeba elektrické energie v Bretani vzrůstá výrazně rychleji než spotřeba v celé Francii v důsledku jejího populačního růstu, který má za následek vyšší citlivost regionální spotřeby na extrémně chladné počasí.

(78)

Poloostrovní zeměpisná poloha Bretaně kromě toho omezuje možnosti přepravy elektřiny a podle francouzských orgánů je důvodem většího ohrožení stability napětí v síti. Napětí je jedním z hlavních parametrů spolehlivosti elektrické soustavy. Vzhledem k tomu, že elektrická energie je do Bretaně přepravována z velké vzdálenosti (z oblasti Val de Loire a od ústí Loiry), způsobuje tok proudu ve vedení pokles napětí, které je proto na konci vedení nižší než na jeho počátku, což s sebou nese řadu důsledků, mezi něž patří nárůst ztrát v přenosových sítích a lokální pokles kvality vlnové délky.

(79)

Francouzské orgány dále poukazují na nedostatky, které ovlivňují provozní a investiční rozhodnutí, jakož i trh s elektřinou ve Francii a v Bretani: jedná se o neexistenci systému měření umožňujícího řízení spotřeby v reálném čase, o nedostatek diferencovaných cenových zón umožňujících odrážet omezení v síti, o nedostatečné cenové signály schopné podpořit diverzifikaci dodávek elektrické energie od soukromých investorů a o nebezpečí, která by mohla mít dopad na podmínky financování soukromých investic. Zavedení tržní zóny v Bretani by navíc podle francouzských orgánů nedodržovalo běžné tržní podmínky, protože by nedocházelo k vysílání konkrétních cenových signálů pro soukromé investory v oblastech, kde jsou požadavky na napětí nejvýznamnější.

(80)

Francie uvádí, že povinnost zákazu diskriminace je dodržována, protože by se podle francouzských orgánů netýkala technologií, ale podniků.

(81)

Pokud jde o dimenzování kapacity, francouzské orgány konstatují, že nedostatek kapacity se dále prohloubí v důsledku předpokládaného ukončení činnosti spalovacích turbín v Brennilis a Dirinonu (320 MW) a rovněž omezení kapacity v lokalitě Cordemais (1 400 MW pro oba bloky) z důvodů ochrany životního prostředí. Tento deficit je v období 2017–2020 odhadován na 200 MW až 600 MW. K jejich uzavření s jistotou dojde nejpozději v roce 2023.

(82)

Francouzské orgány se domnívají, že výzva k podávání nabídek neovlivní investiční rozhodnutí týkající se ostatních technologií vzhledem k tomu, že toto opatření je určeno pouze k vyrovnání dodatečných nákladů specifických pro použitou technologii (zejména posílení plynárenských sítí), jakož i omezení vyplývajících z doby trvání výstavby, která se ostatních technologií netýkají.

(83)

Ze stejných důvodů Francie zdůrazňuje, že výzva k podávání nabídek neposiluje tzv. missing money u ostatních kapacit vzhledem k tomu, že jejím cílem je pouze kompenzace dodatečných nákladů souvisejících s použitou technologií (plynová turbína s kombinovaným cyklem). Kromě toho vzhledem k uzavření čtyř elektráren se spalovacími turbínami v horizontu roku 2023 bude dopad na missing money omezen v důsledku toho, že bude uvedena do provozu nová elektrárna s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem v Landivisiau.

(84)

Na rozdíl od 76. bodu rozhodnutí o zahájení řízení se Francie domnívá, že toto opatření není diskriminační. Připustila, že toto opatření není technologicky neutrální, protože výběrové řízení vyžaduje použití technologie plynové turbíny s kombinovaným cyklem. Podle názoru Francie však dodržování povinnosti nediskriminace uvedené ve směrnici 2009/72/ES neznamená zákaz výběru určité technologie zejména v rámci výběrového řízení na výrobní kapacitu, pokud všechny společnosti mají možnost přístupu k této technologii.

(85)

A konečně, investice do posílení plynárenské sítě usnadní zavádění dodatečných prostředků fungujících na zemní plyn.

(86)

Podle francouzských orgánů by za prvé zavedení mechanismu zpětného získání snížilo předpokládané příjmy, které očekávají kandidáti za prodej elektřiny na trhu, a automaticky by je vedlo k tomu, aby požadovali vyšší příplatek. Za druhé, orgány zdůrazňují, že vzhledem k silné korelaci mezi produkty a náklady na plyn u technologie výroby elektřiny pomocí plynové turbíny s kombinovaným cyklem je IRR projektu poměrně nepružná vůči změnám obratu. A konečně francouzské orgány uvedly praktické důvody: bylo by obtížné zavést tento mechanismus zpětně a jeho zavedení by mohlo způsobit právní nejistotu.

(87)

Za druhé se francouzské orgány domnívají, že počet vhodných lokalit, kde by kandidáti mohli působit, je dostatečně vysoký na to, aby žádného z kandidátů nevylučoval. Způsobilá oblast má dle odhadu rozlohu 2 000 km2 až 4 000 km2 volných pozemků, přičemž na výstavbu zařízení s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem je zapotřebí jen 15 hektarů. Kandidáti si mohli vybrat rovněž jiné lokality a požádat o změnu místního urbanistického plánu ve lhůtách slučitelných se lhůtami stanovenými ve výzvě k podávání nabídek. Podle francouzských orgánů nebylo tedy žádnému kandidátovi zabráněno zúčastnit se výzvy k podávání nabídek v důsledku toho, že by neměl k dispozici příslušnou lokalitu.

(88)

Francie relativizuje úlohu environmentálních kritérií při výběru vítězného účastníka vzhledem k rozmanitosti možných opatření, která by tento kandidát mohl použít pro získání uspokojivého hodnocení environmentálního kritéria. Poukazují rovněž na to, že všechny tři žádosti předložené Energetické regulační komisi získaly při hodnocení tohoto environmentálního kritéria stejný počet bodů.

(89)

Pokud jde o potenciálně diskriminační charakter volby technologie, orgány poukazují především na skutečnost, že se jedná o technologii, která je v Evropě rozšířena, a na její dostupnost. Francouzské orgány následně zdůrazňují, že s ohledem na vzájemnou podobnost zvažovaných technologií (plynová turbína s otevřeným cyklem (21), plynová turbína s kombinovaným cyklem, spalovací turbína) neexistuje žádný kandidát, který by se specializoval výlučně na plynovou technologii, a který by se mohl tímto opatřením cítit diskriminován. Dodržování technologické neutrality by tedy nemělo být zpochybněno.

(90)

Francouzské orgány připomínají, že hlavním cílem opatření je zabezpečit dodávky elektřiny v Bretani prostřednictvím dvou typů opatření: zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na jedné straně a zaručení stálého napětí v elektrické síti na straně druhé.

(91)

Francouzské orgány upřesňují, že rovnováha mezi nabídkou a poptávkou bude zajištěna opatřením, které přispěje ke zvýšení výrobních kapacit, přičemž ty musí být využitelné ve špičce spotřeby, a to zejména v západní části regionu (zajištění přiměřenosti nabídky vůči poptávce po jalovém odběru).

(92)

Francouzské orgány konečně poznamenávají, že skutečnost, že v minulosti nebylo konstatováno žádné přerušení dodávek elektřiny, není důvodem k tomu, aby nebylo přijato žádné opatření proti potenciálním a skutečně zjištěným hrozbám.

(93)

Francouzské orgány za prvé odůvodňují nezbytnost tohoto opatření na základě kvantifikovaných údajů. V případě ukončení provozu čtyř spalovacích turbín v zařízeních Brennelis a Dirinon a naftových sekcí v zařízení Cordemais lze odhadnout zbytkový deficit kapacity v období 2017–2020 na 200 až 600 MW za rok. Tyto elektrárny budou uzavřeny nejpozději do roku 2023.

(94)

Za druhé Francie odůvodňuje nezbytnost tohoto opatření selháními trhu, o nichž svědčí zejména neexistence investic v Bretani navzdory tomu, že jsou z hlediska územně správního celku potřebné.

(95)

Za třetí se francouzské orgány domnívají, že tato nezbytnost nezakládá nutnost vytvoření cenové zóny v Bretani. Především platí, že pokud by tato zóna zahrnovala celou Bretaň, neumožňovalo by to splnit cíl stability napětí přímo uvnitř této zóny. Pokud by tato zóna byla omezena jen na západ Bretaně, nevysílala by vzhledem k tomu, že nedochází k přetížení sítě při přenosu elektřiny do zbývajících částí Bretaně, dostatečné cenové signály, které by tuto investici ospravedlňovaly. Tato zóna je totiž podle Francie z důvodu své nevelké rozlohy jen málo atraktivní pro malé dodavatele. Neexistuje žádná jistota, že by taková cenová zóna odhalila skutečnou hodnotu výrobního prostředku v Bretani a že by vedla k investicím do této oblasti vzhledem k nízkému výskytu přetížení sítě. Není rovněž v žádném případě jisté, zda by tato investice byla provedena za nejmenších nákladů pro územně správní celek v porovnání s přesně nastavenou výzvou k podávání nabídek. A konečně orgány zdůrazňují náklady na vytvoření zvláštní cenové zóny v Bretani: nezbytné úpravy velkoobchodních trhů, přidělování přepravních práv, uzpůsobení tarifů (22) tak, aby nedošlo ke znevýhodnění spotřebitelů v Bretani. A konečně prováděcí lhůty by nemusely odpovídat potřebám zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v rámci systému v Bretani, které by byly krátkodobějšího charakteru.

(96)

Za čtvrté, francouzské orgány konstatují, že výroba elektřiny v Bretani pochází především z obnovitelných zdrojů díky větrným elektrárnám. Řízení nepravidelné dostupnosti energie tedy představuje v Bretani vzrůstající problém vyžadující stále větší dostupnost flexibilních zdrojů, jako je například plynová turbína s kombinovaným cyklem v elektrárně Landivisiau.

(97)

Za páté, vybudování výrobního prostředku v Bretani by mohlo být přínosem pro všechny francouzské spotřebitele mimo období přetížení sítě, neboť by omezilo riziko výpadku napětí, a tak by přispělo ke snížení ztrát ve vedení a ke zvýšení celkové úrovně přiměřenosti kapacit.

(98)

Za šesté se Francie domnívá, že nezbytnost tohoto opatření je podpořena potřebou předejít výpadku napětí v celé Bretani, kterému by nemohlo zabránit samotné vytvoření elektrického vedení.

(99)

A konečně francouzské orgány zdůrazňují, že s ohledem na ukončení provozu spalovacích turbín v lokalitách Brennilis a Dirinon bude odchylka tepelného výkonu v daném regionu nízká, tj. v řádu 100 MW. V této souvislosti bude dopad na missing money jen velmi nízký.

(100)

Pokud jde o odměnu, francouzské orgány se domnívají, že je vhodná, protože se jedná o odměnu za kapacitu, která proto nepředstavuje žádnou motivaci k výrobě.

(101)

Rozdělení tarifní zóny vhodné není zejména s ohledem na zajištění zachování napětí, jak je uvedeno v 95. bodě odůvodnění.

(102)

Francouzské orgány sice nezpochybňují, že oznámené opatření je selektivní, přesto se však domnívají, že zvolená technologie má na jedné straně nejlepší předpoklady k tomu, aby naplnila identifikovanou potřebu, a že by tedy byla zvolena v rámci technologicky neutrální výzvy k podávání nabídek, ale že na straně druhé toto opatření nenahrazuje vyvážený a spravedlivý rozvoj všech technologií nezbytných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny včetně snižování odběru, propojovacích vedení a skladování.

(103)

Výkon 450 MW je navíc podle názoru Francie odůvodněn kritériem nedostatku kapacity ve špičkách spotřeby (např. prognózy RTE z roku 2012).

(104)

Vhodnost této technologie je následně dokládána technickými vlastnostmi nezbytnými ke splnění zvláštních potřeb: lhůta pro mobilizaci maximálně do patnácti hodin (zařízení v klidovém stavu), nebo dvě hodiny (zařízení v provozu); minimální doba trvání vyrovnávacích nabídek nižší nebo rovna třem hodinám (za provozu) nebo osmi hodinám (z klidového stavu). Neexistuje žádné omezení maximální lhůty pro aktivaci vyrovnávacích nabídek. Francouzské orgány tvrdí, že ostatní technologie (turbína s otevřeným cyklem, spalovací turbína) ani snižování odběru nejsou schopny na tyto technické požadavky uspokojivě reagovat.

(105)

Podle francouzských orgánů nelze Francii vytýkat, že ve výzvě k podávání nabídek nezohlednila jiné technologie než ty, které využívají plynovou turbínu s kombinovaným cyklem (23). Francouzské orgány se dovolávají článku 194 SFEU, který stanoví, že opatření přijatá Evropskou unií nemohou mít vliv na právo členského státu určovat základní skladbu svého zásobování energií: řešení pomocí plynové elektrárny spadá do kompetence jednotlivých států a nemůže být důvodem neslučitelnosti daného opatření.

(106)

Pokud jde o snižování odběru, francouzské orgány se domnívají, že jedním z cílů tohoto opatření je udržení lokálního napětí, které lze zajistit pouze lokální injekcí elektrické energie a nelze ho dosáhnout pomocí kapacit snižování odběru.

(107)

Ostatní technologie by nebylo možno zvolit, aniž by byl požadován vyšší příplatek.

(108)

Technologie plynové turbíny s kombinovaným cyklem je odůvodněna vysokým počtem hodin využívání za účelem udržení úrovně napětí. Spalovací turbíny jsou konkurenceschopné jen po dobu přibližně stovky hodin. Využití této technologie ospravedlňují rovněž potřeby v oblasti dodávek plynu: spalovací turbína by potřebovala o 50 % plynu více. Plynová turbína s otevřeným cyklem je sice méně nákladná než plynová turbína s kombinovaným cyklem, avšak vysoké náklady na zásobování plynem ospravedlňují využití zařízení s vyšší účinností.

(109)

Technologie snižování odběru není kompatibilní s potřebou provozu v trvání několika tisíc hodin. Neumožňuje ani zajišťovat potřebu výroby. Totéž platí i pro výrobní jednotky obnovitelné energie, které fungují nepravidelně vzhledem k „neregulovatelné“ povaze této výroby. Investiční náklady na decentralizované technologie skladování jsou příliš vysoké, než aby mohly konkurovat plynové turbíně s kombinovaným cyklem. Nové propojovací vedení by nestačilo konkurovat technologii využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem z důvodu problematické stability napětí.

(110)

Větrné a solární elektrárny by byly navíc příliš kolísavé na to, aby mohly nabídnout závazek dostupnosti za konkurenceschopné ceny. Stávající vodní elektrárny mají rovněž kolísavý výkon. Stávající kapacity výroby tepla z obnovitelných zdrojů již obdržely veřejnou podporu a nebyly by způsobilé k účasti na výzvě k podávání nabídek. Tepelné elektrárny na fosilní paliva by zase do roku 2023 vyžadovaly značné investice. Podle francouzských orgánů tyto argumenty zdůrazňují vhodnost použité technologie.

(111)

Francie zdůrazňuje, že ziskovost tohoto projektu, měřená na základě IRR [5–10] %, se nachází na dolní hranici rozpětí v porovnání se ziskovostí vyžadovanou investory pro tento typ projektu.

(112)

Francouzské orgány v této souvislosti uvedly, že zavedení mechanismu zpětného získání je příliš opožděné a že by vedlo k poklesu příjmů, který by se promítl v požadavku vyššího příplatku, takže jeho dopad na ziskovost projektu by byl neutralizován.

(113)

Z těchto důvodů se Francie domnívá, že toto opatření je přiměřené.

(114)

Podle Francie toto opatření nesnižuje motivaci k investicím do propojovacích kapacit, a to zejména mezi Francií a Irskem.

(115)

Kromě toho neexistuje riziko, že by toto opatření posílilo dominantní postavení EDF. Vítězný účastník bude totiž mít spíše zájem uvádět elektřinu na trh sám. Prodej elektřiny společnosti EDF s diskontní sazbou 5 %, uvedený v 53. bodě odůvodnění, je méně výhodný než prodej za 100 % tržní ceny. Jedná se tedy o možnost, která je sice z právního hlediska možná, ale z hlediska ekonomického není dostatečně odůvodněná.

(116)

Francouzské orgány se domnívají, že zpochybnění tohoto projektu několika zúčastněnými stranami z důvodu nižšího růstu spotřeby není opodstatněné. Poukazují totiž na to, že spotřeba elektrické energie v Bretani v letech 2006 až 2014 vzrostla o 9,9 %, přičemž průměrný nárůst ve Francii činil pouze 2,9 %. Francouzské orgány také citují studii, podle níž je Bretaň údajně třetím nejdynamičtějším francouzským regionem z hlediska zvyšování spotřeby elektrické energie (24).

(117)

Francouzské orgány navíc připomínají, že zvláštní struktura spotřeby elektrické energie v daném regionu, jejíž nejvýznamnější část připadá na bytový a terciární sektor, s sebou nese větší citlivost regionální spotřeby na extrémně chladné počasí. Podíl Bretaně na růstu poptávky v době špičky spotřeby tak činí 6,3 %, avšak její podíl na roční spotřebě elektřiny činí jen 4,4 %.

(118)

Pomalejší hospodářský růst a zvyšování energetické účinnosti v důsledku vývoje regulačního prostředí omezují růst poptávky, který se poprvé stabilizoval v roce 2014. Naproti tomu vývoj počtu domácností v důsledku dynamické demografie, vývoj životního stylu v důsledku rozvoje informačních a komunikačních technologií a počátek rozšiřování elektrických vozidel a rozvoje parku tepelných čerpadel působí jako stimulace poptávky. Rovněž nejnovější prognózy zvýšené spotřeby elektrické energie v Bretani jsou podle francouzských orgánů i nadále vyšší, než je celostátní průměr.

(119)

A konečně francouzské orgány uvádějí, že srovnání mezi prognózami PEB a skutečnou spotřebou se musí týkat stejné oblasti. Prognózy uvedené ve smlouvě PEB tedy zahrnovaly i spotřebu související se síťovými ztrátami, kterou sdružení, která Komisi odpověděla na základě provedených srovnání, systematicky nezohlednila. Francouzské orgány se domnívají, že tato chyba vede k zavádějící interpretaci uvedených údajů. Kromě toho se domnívají, že řada sdružení vychází z chybných hodnocení, zejména pokud jde o dostupnost kolísavých zdrojů energie, a že tato hodnocení nemohou nahradit hodnocení vypracovaná společností RTE.

(120)

Některé zúčastněné strany se domnívají, jak bylo uvedeno ve druhém odstavci 68. bodu odůvodnění, že financování tohoto opatření by bylo protiprávní, a to zejména proto, že poplatek CSPE by se týkal výlučně financování obnovitelných zdrojů energie.

(121)

Francouzské orgány toto tvrzení popírají. A sice:

(122)

A konečně podle názoru francouzských orgánů reforma CSPE provedená koncem roku 2015 tyto údaje nijak nezměnila. Financování tohoto opatření bude provedeno z rozpočtových prostředků.

(123)

Jak již bylo uvedeno v 74. bodě odůvodnění, ENGIE se domnívá, že výzva k podávání nabídek povede k posílení dominantního postavení skupiny EDF z toho důvodu, že by se jednalo o jediného výrobce, který by se mohl vyhnout „zakonzervování“ svých zařízení navzdory nevyhnutelnému poklesu jejich budoucí ziskovosti. Francouzské orgány se naopak domnívají, že vstup nového aktéra na výrobní trh přispěje k rozvoji hospodářské soutěže.

(124)

Některé zúčastněné strany nepovažovaly veřejnou debatu týkající se tohoto projektu za dostatečnou. Francouzské orgány se naopak domnívají, že postup této veřejné debaty je uspokojivý. Z toho vyplývá, že:

(125)

Francouzské orgány se domnívají, že tvrzení jedné ze zúčastněných stran, podle kterého výzva k podávání nabídek nebyla transparentní, protože účel příplatku nebyl jasně definován, není opodstatněné.

(126)

Tato strana tvrdí, že přestože byl příplatek určen výhradně k pokrytí dodatečných nákladů spojených s umístěním zařízení, přepravou plynu a plánovaným datem uvedení do provozu, někteří kandidáti údajně ve své nabídce požadovali další doplatek, který by kompenzoval nedostatečnou ziskovost elektrárny. Takový doplatek by nebyl v souladu se zadávací dokumentací a znamenal by narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke stávajícímu parku kombinovaných cyklů, a tudíž by způsobil újmu.

(127)

Francouzské orgány připomněly, že vítězný kandidát nemůže obdržet jinou úhradu než částku navrhovaného příplatku. Jakákoli nabídka, která by vyžadovala další platbu kromě fixního příplatku, jehož účel je beze zbytku popsán v zadávací dokumentaci, by nevyhovovala zadání. Nelze tedy předpokládat žádnou dodatečnou platbu („doplatek“), a tím méně ji zohlednit při posuzování kritéria příplatku. Tento bod připomněla komise CRE v odpovědi na otázku jednoho z kandidátů vznesenou v rámci výzvy k podávání nabídek.

(128)

Podle francouzských orgánů výklad tohoto bodu navíc nezpůsoboval kandidátům, kteří podali nabídku, žádné obtíže. Tito kandidáti byli schopni začlenit dodatečné náklady související s uvedením zařízení do provozu ve zhoršené ekonomické situaci do výše navrhovaného příplatku.

(129)

Ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU vymezuje státní podpory jako „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy“.

(130)

Z předchozího bodu odůvodnění vyplývá, že aby bylo možno opatření označit za státní podporu, předpokládá se, že budou současně splněny následující tři podmínky: a) opatření musí být přičitatelné státu a být financováno ze státních prostředků, b) opatření poskytuje selektivní výhodu, která by mohla zvýhodnit určité podniky nebo výrobu určitého zboží; c) dotčené opatření by muselo narušovat hospodářskou soutěž či představovat hrozbu v tomto směru a pravděpodobně ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(131)

Aby mohlo být finanční opatření považováno za státní podporu, musí být přičitatelné danému členskému státu a musí být přímo nebo nepřímo poskytováno ze státních prostředků.

(132)

V tomto případě se předpokládá, že odměna vyplacená společnosti CEB se promítne do maloobchodních cen elektřiny prostřednictvím poplatku CSPE (viz 42. bod odůvodnění).

(133)

Jak bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení, dospěla Komise k závěru, že poplatek CSPE je financován ze státních prostředků, protože se jedná o „příspěvek uložený státem, který je vybírán a spravován subjektem, který určil stát za účelem správy režimu podpor v souladu s pravidly stanovenými tímto státem“. Podle rozhodnutí Soudního dvora (25) lze finanční prostředky pocházející z povinných příspěvků uložených právními předpisy členského státu, které jsou spravované a rozdělované v souladu s těmito právními předpisy, považovat za státní prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, i když jsou spravovány veřejnými nebo soukromými subjekty, které jsou od veřejné moci oddělené (26).

(134)

A konečně je toto opatření přičitatelné státu, neboť oznámení o výzvě k podávání nabídek zveřejnil ministr energetiky, který také provedl volbu kandidáta.

(135)

Aby se jednalo o podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí dané opatření představovat pro podnik-příjemce zvýhodnění, což znamená, že by daný podnik tuto výhodu za běžných tržních podmínek (tj. bez zásahu státu) nezískal.

(136)

Francouzské orgány se domnívají, že toto opatření nepředstavuje hospodářské zvýhodnění, neboť splňuje všechna kritéria stanovená v rozsudku Altmark  (27). Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o tomto posouzení, konkrétně pokud jde o určení, zda bylo splněno první z uvedených kritérií.

(137)

Je třeba posoudit s ohledem na rozsudek ve věci Altmark  (27), zda dotčené opatření představuje zvýhodnění společnosti CEB.

(138)

V rozsudku Altmark Soudní dvůr rozhodl, že „jestliže má být státní zásah považován za vyrovnání představující protihodnotu plnění uskutečněných podniky-příjemci za účelem plnění povinností veřejné služby, takže tyto podniky ve skutečnosti nejsou finančně zvýhodněny, a účinkem uvedeného zásahu tedy není poskytnout těmto podnikům výhodnější soutěžní postavení oproti konkurenčním podnikům, nespadá takový zásah do působnosti čl. 92 odst. 1 Smlouvy“ (28).

(139)

Připomínáme, že francouzské orgány se domnívají, že toto opatření nepředstavuje hospodářské zvýhodnění, neboť splňuje všechna kritéria stanovená v rozsudku Altmark.

(140)

Podle Soudního dvora (29) totiž platí, že aby vyrovnání za veřejnou službu nebylo kvalifikováno jako státní podpora, musí být splněna všechna čtyři následující kumulativní kritéria:

(141)

Pokud jde o první z těchto kritérií, lze sice připustit, že členské státy mají široké rozhodovací pravomoci při určování toho, které služby lze označit za povinnosti veřejné služby (30), Soudní dvůr však nedávno připomněl (31), že pokud existují zvláštní pravidla Unie, která stanoví rámec pro vymezení obsahu a oblasti působnosti SOHZ, zavazují tato pravidla posouzení členských států v souladu s bodem 46 sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Cílem těchto pravidel je obecně harmonizace právních předpisů za účelem odstranění překážek volnému pohybu a volnému poskytování služeb. Skutečnost, že jsou přijata na základě jiných ustanovení Smlouvy, než jsou ustanovení, která se týkají přezkumu státních podpor, a že jejich primárním cílem je vytvoření vnitřního trhu, v ničem neomezuje jejich relevanci s ohledem na první z kritérií Altmark.

(142)

S ohledem na připomínky zúčastněných stran a na odpovědi poskytnuté Francií (oddíl 5) se Komise domnívá, že toto opatření nesplňuje první kritérium rozsudku ve věci Altmark týkající se kvalifikace závazku veřejné služby („ZVS“) konkrétně v odvětví energetiky, a to ze dvou důvodů.

(143)

Za prvé, jak již Komise vysvětlila (32), není vhodné označit za závazek veřejné služby činnost, která je na trhu již uspokojivým způsobem poskytována nebo by mohla být poskytována. V této analýze je nutno zohlednit i možná zlepšení fungování trhu, která mohou provést členské státy. Pokud jsou takové změny možné, není totiž vhodné označit danou činnost za závazek veřejné služby. V tomto případě však lze trh považovat za nefunkční vzhledem k tomu, že nevysílá dostatečné cenové signály, které by umožňovaly provést investici na lokální úrovni. To je zejména případ krátkodobých trhů, jako jsou například vyrovnávací trhy, jejichž vyrovnávací mechanismy v době zahájení projektu dosud nevysílají dostatečný lokální cenový signál.

(144)

Za druhé, existence diskriminace v oblasti technologií neumožňuje danou službu označit za závazek veřejné služby. V projednávaném případě stanoví čl. 3 odst. 2 směrnice o elektřině (33) konkrétní podmínky týkající se schopnosti členských států plnit závazky veřejné služby v liberalizovaném odvětví elektřiny. Ustanovení čl. 3 odst. 2 omezují zejména možnosti členských států v oblasti plnění závazků veřejné služby v odvětví energetiky na konkrétní cíle (34): členské státy mohou „uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v elektroenergetice povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně zabezpečení dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu.“ Tentýž čl. 3 odst. 2 dále stanoví, že ZVS v odvětví energetiky musí být „jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Společenství k spotřebitelům v jednotlivých členských státech.“

(145)

Komise se domnívá, že kritérium nediskriminace, posuzované v rámci existence závazku veřejné služby, musí být vykládáno restriktivně. Oznámení předložené Francií uvádí, že výzva k podávání nabídek se týká výstavby a provozu zařízení na výrobu elektřiny, a zmiňuje se výhradně o technologii s kombinovaným cyklem (35). Jinými slovy, výzva k podávání nabídek byla omezena na jedinou technologii (tj. plynová turbína s kombinovaným cyklem) a vylučovala zejména konvenční technologie využívající plynové turbíny s otevřeným cyklem nebo spalovací turbíny, které by byly rovněž schopny poskytovat služby požadované od elektrárny-příjemce.

(146)

Jak již bylo vysvětleno v 84. a 89. bodě odůvodnění, francouzské orgány se domnívají, že skutečnost, že toto opatření není technologicky neutrální, nepředstavuje diskriminaci ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/72/ES, neboť všechny uvedené podniky mají přístup k technologii plynové turbíny s kombinovaným cyklem stejně jako ke všem konvenčním technologiím. Podpůrná opatření však musí být koncipována tak, aby se na nich mohly podílet všechny výrobní kapacity, které mohou účinně přispět k vyřešení problému přiměřenosti výroby, a zejména aby umožňovala účast výrobců používajících odlišné technologie. Proto argument Francie, podle kterého by všechny společnosti mohly získat přístup k technologii plynové turbíny s kombinovaným cyklem, neumožňuje vyloučit diskriminační povahu tohoto opatření.

(147)

Komise dále konstatuje, že cílem výzvy k podávání nabídek bylo zvýšit úroveň výroby elektrické energie v regionu za účelem zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny navzdory plánovanému uzavření několika výrobních zařízení a vyřešit opakující se problém s napětím v Bretani. Ke splnění tohoto dvojího cíle uváděla zadávací dokumentace výčet několika požadavků, jež by měla elektrárna, která bude budoucím příjemcem, splňovat. Musí mít aktivní výkon přibližně 450 MW (+/– 10 %), nacházet se v západní části Bretaně a musí být po celou dobu k dispozici tak, aby umožňovala mobilizaci ze strany RTE prostřednictvím vyrovnávacího mechanismu. Ve vztahu k tomuto poslednímu požadavku zadávací dokumentace upřesňovala, že mobilizace elektrárny společností RTE by měla být možná ve lhůtě nepřesahující patnáct hodin, pokud je zařízení v klidu, a dvě hodiny, pokud je zařízení v provozu, že nesmí existovat omezení maximálních lhůt pro aktivaci vyrovnávacích nabídek a že by minimální lhůty pro vyrovnávací nabídky měly být nižší nebo rovny třem hodinám u zařízení v provozu a osmi hodinám u zařízení v klidu. Cílem těchto podmínek je zajistit reaktivitu a flexibilitu elektrárny, a tak se ujistit, že společnost RTE bude schopna mobilizovat elektrárnu za účelem řešení jednorázové a dočasné potřeby a zároveň zajistit udržení napětí a lokální rovnováhy. Francie v 107. a 108. bodě odůvodnění nepopírá, že tyto podmínky by mohly splňovat všechny konvenční elektrárny, tj. jak plynová turbína s kombinovaným cyklem, tak plynová turbína s otevřeným cyklem a spalovací turbína.

(148)

Obdobně analýza přiměřenosti jednotlivých těchto technologií s ohledem na cíle výzvy k podávání nabídek vede k závěru, že všechny tři konvenční technologie (plynová turbína s kombinovaným cyklem, plynová turbína s otevřeným cyklem a spalovací turbína) by byly schopny uspokojit potřeby uváděné francouzskými orgány, i když za odlišných podmínek v oblasti účinnosti. Výzva k podávání nabídek však předpokládá pouze vybudování elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Komise proto dospěla k závěru, že výzva k podávání nabídek je diskriminační.

(149)

Jak je však uvedeno v 144. bodě odůvodnění, závazek veřejné služby musí být bezpodmínečně nediskriminační. Zjištěná diskriminace ve vztahu k některým konvenčním technologiím tedy brání tomu, aby bylo toto opatření možno označit za závazek veřejné služby.

(150)

Z tohoto důvodu nelze akceptovat argumentaci Francie uvedenou v 84. bodě odůvodnění, podle níž toto opatření nepředstavuje diskriminaci vůči jiným typům konvenčních technologií. Komise z toho tedy vyvodila závěr, že toto opatření nelze považovat za závazek veřejné služby. To znamená, že nebylo splněno první kritérium stanovené v judikatuře Altmark.

(151)

Toto opatření tedy představuje zvýhodnění. Zvýhodněním ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je totiž jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik za běžných tržních podmínek (tj. bez zásahu státu) nemohl získat. V projednávaném případě obdrží konsorcium příplatek, který není poskytován za běžných tržních podmínek, ale je důsledkem státní dotace. Proto lze toto opatření považovat za zvýhodnění vítězného účastníka výzvy k podávání nabídek.

(152)

Za druhé, aby byla podpora považována za selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí zvýhodňovat „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. V daném případě je toto opatření poskytnuto výhradně vítěznému účastníkovi výzvy k podávání nabídek, a je tedy považováno za selektivní.

(153)

Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že opatření poskytuje selektivní výhodu na základě čl. 107 odst. 1 SFEU.

(154)

Veřejné podpory pro podniky mají ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy vliv na hospodářskou soutěž pouze tehdy, pokud „narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby“ a pouze pokud „ovlivňují obchod mezi členskými státy“. Má se za to, že opatření provedené státem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může posílit soutěžní postavení příjemce ve vztahu k ostatním podnikům, s nimiž soutěží (36). V praxi je za narušení ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU obecně považována situace, kdy stát poskytuje finanční zvýhodnění podniku v odvětví, kde existuje konkurence (37). V projednávaném případě je dané opatření takové povahy, že může posílit konkurenční postavení konsorcia CEB ve vztahu k ostatním podnikům tím, že mu umožní zvýšit kapacitu na výrobu elektřiny oproti zbytku konkurence.

(155)

Veřejné podpory pro podniky představují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, jen pokud „ovlivňují obchod mezi členskými státy“. Lze mít za to, že veřejné podpory mohou ovlivňovat obchod mezi členskými státy i tehdy, když není příjemce přímo zapojen do přeshraničního obchodu. Poměrně malá výše podpory nebo poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem, mimoto předem nevylučují, že může být ovlivněn obchod mezi členskými státy (38). V projednávaném případě příjemce podpory získá výhodu, kterou nebudou moci získat jeho zahraniční konkurenti vzhledem k selektivitě této podpory.

(156)

Kromě toho lze dopad podpory na hospodářskou soutěž, jakož i její účinek na obchod mezi členskými státy, charakterizovat, pokud toto opatření zvýhodňuje společnost působící v odvětví, které je předmětem liberalizace na evropské úrovni (39). V projednávaném případě bylo odvětví energetiky předmětem takové liberalizace.

(157)

Opatření proto ovlivní hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

(158)

Z výše uvedených důvodů zastává Komise nadále stanovisko, že dané opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(159)

Opatření nebylo dosud provedeno. Bude uhrazeno při uvedení elektrárny do provozu, počínaje dnem […]. Toto opatření tedy bude provedeno až po vydání tohoto rozhodnutí. Proto je nelze považovat za nezákonné.

(160)

Uvedenou službu nelze považovat za závazek veřejné služby, jak je objasněno v 144. až 147. bodě odůvodnění. Proto se na tento případ nevztahuje sdělení Komise o rámci pro SOHZ.

(161)

Z tohoto důvodu posuzuje Komise slučitelnost tohoto opatření podle oddílu 3.9 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Body 19 až 34 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky definují přiměřenost výroby jako i) úroveň výroby, která je považována za přiměřenou k uspokojení poptávky v kterémkoli období v určitém členském státě, ii) stanovenou na základě běžného statistického ukazatele, který je používán organizacemi zásadního významu (například Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav („ENTSO-E“)).

(162)

Pokud jde o první kritérium, Komise se domnívá, že toto opatření se týká také zavedení úrovně výroby dostačující k uspokojení poptávky v Bretani, a to jak z kvantitativního (viz 166. bod odůvodnění), tak z kvalitativního hlediska (viz 174. bod odůvodnění).

(163)

Pokud jde o druhé kritérium, Komise se domnívá, že ukazatele, které dokládají přiměřenost reakce elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem, jsou uspokojivým způsobem objektivně zjištěny (viz 168. bod odůvodnění).

(164)

Komise se domnívá, že toto opatření přispívá k dosažení cíle společného zájmu a že je nezbytné v souladu s oddíly 3.9.1 a 3.9.2 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, pokud splňuje tyto podmínky: i) problém přiměřenosti výroby musí být identifikován pomocí kvantifikovatelného ukazatele a výsledky musí být v souladu s analýzou provedenou sítí ENTSO-E; ii) opatření musí přispívat k dosažení jasně definovaného cíle; iii) opatření musí být zaměřeno na povahu a příčiny tohoto problému a zejména na selhání trhu, které brání trhu poskytovat požadovanou úroveň kapacity; a iv) členský stát musí předem zvážit další možnosti, jak daný problém řešit.

(165)

Problém přiměřenosti výrobních kapacit byl jasně identifikován a kvantifikován. Uzavření čtyř spalovacích turbín v zařízeních Brennelis a Dirinon a naftových sekcí v zařízení Cordemais, které je naplánováno na rok 2017 pro případ, že nedojde k investicím do kapacity, by vytvořilo zbytkový deficit kapacity za období 2017–2020 odhadovaný na 200 MW a 600 MW za rok, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění. I kdyby bylo naplánováno prodloužení životnosti těchto elektráren, jejich provoz by měl být ukončen nejpozději v roce 2023. V tomto ohledu poukazuje Komise na nízkou vlastní výrobu v Bretani s 13,3 % spotřeby v roce 2014, z čehož 11,8 % připadalo na energii z obnovitelných zdrojů, což svědčí o nepříliš významném podílu nepřerušované výroby. Tyto údaje vyvracejí argumenty některých zúčastněných stran (viz 55. bod odůvodnění). Naproti tomu však potvrzují argumenty těchto zúčastněných stran uvedené v 61., 63. a 81. bodě odůvodnění.

(166)

Komise se dále domnívá, že riziko spojené s udržením napětí bylo francouzskými orgány uspokojivě objektivně potvrzeno. Společnost RTE totiž rozhodla o tom, že ve čtyřech etapách v průběhu roku 2012 zavede zvláštní nástroj boje proti všem incidentům souvisejícím s výpadkem napětí v Bretani. Tento nástroj spočívá v systému umožňujícím aktivovat odlehčení spotřeby, který je využíván v průběhu nejkritičtějších období.

(167)

Potřeba tohoto opatření předložená francouzskými orgány je založena na kvantifikovaných údajích vyplývajících ze studií vypracovaných RTE v rámci její každoroční publikační činnosti (40).

(168)

Použitá metoda je na jedné straně v souladu s metodou použitou v předběžné bilanci RTE. Tato metoda je založena na pravděpodobnostním přístupu, kdy se porovnává úroveň nabídky a poptávky na základě simulace fungování evropské energetické soustavy v hodinových intervalech v průběhu celého roku. Některé parametry, jako je například dostupnost parku, jsou založeny na referenčních parametrech ze studií provedených sítí ENTSO-E.

(169)

Na druhé straně jsou poskytnuté údaje v podstatě založeny na informacích z této bilance dokládajících i) dynamiku spotřeby, která 2,7krát převyšuje vnitrostátní trend v průběhu období 2006–2012 (průměrný nárůst spotřeby v posledních šesti letech v Bretani činil 1,6 %), ii) spotřebu elektrické energie ve špičkách, která je navíc citlivá na klimatické podmínky a je vyšší než průměrná citlivost ve Francii, což lze vysvětlit zejména strukturou spotřeby v regionu, jehož významnou součást tvoří bytový a terciární sektor, iii) nedostatečné místní výrobní prostředky, protože výrobní prostředky, které se nacházejí v Bretani, poskytují pouze 13 % elektrické energie spotřebované v tomto regionu (viz 166. bod odůvodnění), a iv) zkvalitnění sítě, která částečně reagují na problém přiměřenosti. Nerovnováha mezi vyrobenou a spotřebovanou energií totiž oslabuje bezpečnost dodávek elektřiny v regionu, a zejména následující zranitelná místa: sever Bretaně, tj. větší část departementu Côtes d'Armor a rovněž města Saint-Malo a Dinard, jejichž zásobování by bylo přerušeno v případě nedostupnosti osy 44 kV Domloup – Plaine-Haute, a celý region Bretaň, který je vystaven riziku výpadku napětí v důsledku velké vzdálenosti mezi elektrárnami a místy spotřeby. Společnost RTE provedla řadu investic, mezi něž patřila v letech 2011 až 2013 především montáž vyrovnávacích prostředků rozmístěných po celém západním území daného regionu s celkovou kapacitou 1 150 MVAR (megavoltampérů reaktančních) s cílem zajistit úroveň výkonu potřebnou během chladných období. Podle společnosti RTE je nutno tyto vyrovnávací prostředky doplnit připojením plynové turbíny s kombinovaným cyklem v elektrárně Landivisiau, což obnoví bezpečnostní rezervu nezbytnou vzhledem k riziku výpadku napětí, a tak umožní vytvořit dostatečnou „záchrannou síť“ (41).

(170)

Toto opatření pak sleduje jednoznačně stanovený cíl, který spočívá v reakci na selhání trhu, tj. na nedostatek investic v Bretani navzdory jejich potřebnosti, která má zabránit výpadku napětí v celém tomto regionu, jehož riziko nelze zmírnit pouhým zavedením elektrického vedení, jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění. Komise potvrzuje platnost argumentace, že region Bretaň trpí problémem missing money, který lze vysvětlit nedostatečným zvyšováním cen v porovnání s nedostatkem elektřiny v Bretani a nelze jej, jak je uvedeno v 101. a 95. bodě odůvodnění, zmírnit rozdělením tarifní zóny. Kromě toho ani kapacitní mechanismus neumožňuje reagovat na specifické potřeby tohoto regionu (viz 177. bod odůvodnění).

(171)

Tyto důvody podle Komise uspokojivě vysvětlují absenci investic do nových kapacit bez finanční podpory z veřejných zdrojů.

(172)

Cílem tohoto opatření je řešit příčiny zjištěného problému a zejména selhání trhu, které mu brání poskytovat požadovanou kapacitu, a to na dvou úrovních. Na jedné straně volba technologie využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem umožňuje reagovat zároveň na potřeby výkonu a na potřeby dostupnosti, které jsou uvedeny ve smlouvě PEB. Výroba elektřiny s cyklem kombinovaným se zemním plynem umožňuje zajistit bezpečnost dodávek elektřiny a pomáhá udržet elektrické napětí v dané oblasti. Tato otázka je blíže rozvinuta ve 104. a následujících bodech odůvodnění. Na druhé straně podíl nepřerušované výroby elektřiny dostupné v průběhu zimních špiček je velmi nízký, což představuje riziko.

(173)

Pokud jde o zdůvodnění potřeby udržovat konstantní úroveň napětí, Komise bere na vědomí existenci elektrické nestability, kterou identifikovala společnost RTE na severu Bretaně. Území severní Bretaně je napájeno linkou s jediným okruhem o 400 kV a dvěma linkami o 225 kV na západ od lokality La Martyre. V případě přerušení vedení mezi Rennes a Saint-Brieuc by došlo k přetížení obou vedení o 225 kV, které by ještě zhoršily poklesy napětí v oblasti Rance. Tato situace by s sebou nesla riziko přerušení zásobování celé této oblasti, pokud by nedošlo k odlehčení spotřeby v oblasti severní Bretaně. Navíc je Bretaň v případě vysoké spotřeby v celé západní oblasti v důsledku nedostupnosti elektráren nebo poruch na sítích vystavena rizikům cíleného přerušení zásobování elektrickou energií, ale rovněž riziku celkového výpadku napětí v celém regionu.

(174)

Jeden z členských států odůvodnil skutečnost, že nejsou využívány jiné technologie (např. energie z obnovitelných zdrojů) tím, že je možno využít snižování odběru, vytvoření cenové zóny nebo zavedení propojovacích vedení. Podle Komise by žádná z těchto možností nápravy sama o sobě nepostačovala na úplné vyřešení uvedených rizik a zejména rizik poklesu napětí, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění.

(175)

Pokud jde o odůvodnění toho, že není možné situaci řešit pouze pomocí propojovacího vedení, Komise uvádí, že situace Bretaně, která se nachází na samém konci vedení, není srovnatelná se situací ostatních francouzských regionů, které vykazují podobné vlastnosti (PACA, Franche Comté, Pays de la Loire, Korsika). Dodávky elektrické energie tam jsou zajištěny pomocí celé řady propojení s ostatními regiony. Stabilita napětí není problematická. Navíc se nenacházejí „na konci sítě“ jako Bretaň. Korsika má sice slabé propojení (42), avšak disponuje významnými kapacitami na svém území.

(176)

Dne 8. listopadu 2016 schválila Komise francouzský projekt kapacitního mechanismu (43). Zapojení elektrárny do kapacitního mechanismu se předpokládá zejména prostřednictvím obnovení rovnováhy, které bude představovat pouze okrajovou část celkových příjmů elektrárny (asi 1,5 % celkových ročních příjmů); dopad tohoto mechanismu na celý projekt a jeho zohlednění při posuzování opatření jsou omezené. Do obchodního plánu není zahrnuta žádná účast v kapacitním mechanismu nad rámec obnovení rovnováhy. Pokud by k takové účasti došlo, byla by odměna získaná za tuto účast odečtena od částky příplatku.

(177)

Komise navíc ve své závěrečné zprávě o šetření v oblasti kapacitních mechanismů (44) vyjádřila názor, že v případě lokálního problému s přiměřeností výrobní kapacity závisí volba kapacitního mechanismu na konkrétních vlastnostech příslušného trhu (45). V daném případě by existence lokální poptávky v Bretani nevyžadovala vytvoření nabídky umístěné přímo v Bretani. Francouzský trh s elektřinou totiž není schopen odhalit existující poptávku po kapacitě na lokální úrovni. Extrémně lokalizovaný charakter nedostatku kapacity nelze v současné době vyřešit pouze pomocí kapacitního mechanismu nově zavedeného ve Francii.

(178)

Z těchto důvodů se Komise domnívá, že opatření, které slouží k dosažení cíle společného zájmu, kterým je zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, je ve Francii skutečně nezbytné.

(179)

Oddíl 3.9.3 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky vyžaduje, aby toto opatření bylo vhodným nástrojem politiky, který přispívá k dosažení požadovaného cíle společného zájmu. Aby bylo považováno za vhodné, musí tedy splňovat následující podmínky: i) podpora musí kompenzovat výhradně službu dostupnosti kapacity; ii) podpora musí poskytovat odpovídající pobídky jak pro stávající, tak pro budoucí výrobce, jakož i pro účastníky využívající technologie, které lze využít jako náhradní, jako jsou například řešení umožňující přizpůsobit poptávku nebo skladování; a iii) podpora musí zohledňovat, do jaké míry by bylo možno řešit všechny případné problémy přiměřenosti výroby pomocí propojovacích kapacit.

(180)

Komise za prvé konstatuje, že příplatek vylučuje jakoukoli odměnu za prodej elektřiny. Je totiž tvořen i) z jedné části hodnotou kapacity, která se rovná [50 000–60 000] EUR/MW/rok, a ze tří částí okolnostmi souvisejícími se zeměpisným umístěním projektu, tj.: ii) z jedné části dodatečnými náklady souvisejícími s přepravou plynu, které se rovnají [20 000–40 000] EUR/MW/rok, iii) z jedné části dodatečnými náklady souvisejícími s připojením ve výši 6 000 EUR/MW/rok, a iv) z jedné části dodatečnými náklady souvisejícími se zvláštními opatřeními v oblasti životního prostředí ve výši 2 000 EUR/MW/rok. Proto se příplatek týká odměny za kapacitu a vylučuje jakoukoli odměnu v souvislosti s prodejem elektřiny.

(181)

Za druhé, přestože se Komise domnívá, že podpora byla udělena na základě diskriminačního zadávacího řízení (viz 145. bod odůvodnění), má za to, že je legitimní, že francouzské úřady zahájily výzvu k podávání nabídek, jíž se účastní pouze elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Toto omezení lze totiž vysvětlit konkrétní potřebou udržení napětí za uspokojivých podmínek z hlediska energetiky a životního prostředí. Plynové elektrárny způsobují nejmenší znečištění ze všech tepelných elektráren, tj. v porovnání s uhelnými elektrárnami a naftovými technologiemi (viz rovněž 102. bod odůvodnění). Volba elektrárny využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem v porovnání s jinými typy plynových elektráren, a zejména s plynovou turbínou s otevřeným cyklem, je vhodnější z hlediska ochrany životního prostředí, protože se jedná o způsob výroby s vysokou energetickou účinností, který využívá pouze zemní plyn, tj. fosilní palivo s nejnižšími emisemi CO2, a přitom zároveň poskytuje nezbytnou flexibilitu a schopnost reagovat na zjištěná selhání trhu.

(182)

Za třetí, opatření podpory bere v úvahu propojovací kapacity, ale tato možnost neumožňuje uspokojivě reagovat na potřebu udržení úrovně napětí. Budování propojení navíc vychází z dlouhodobé vize. Projekty propojení se již nacházejí ve fázi přípravy a jejich cílem je zvýšit propojovací kapacitu mezi Francií a Spojeným královstvím a mezi Bretaní a Irskem. Komise dále konstatuje, že toto opatření nevylučuje nárůst toků procházejících Bretaní v rámci vytváření propojovacích vedení.

(183)

Určitá alternativní opatření navíc nejsou vhodným řešením:

(184)

A konečně se Komise domnívá, že článek 194 SFEU, jehož se francouzské orgány dovolávají (viz 105. bod odůvodnění), je nezbavuje povinnosti dodržovat platné předpisy pro státní podpory, pokud jsou tyto podpory poskytovány výrobcům elektřiny.

(185)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že toto opatření je z hlediska splnění identifikovaného cíle společného zájmu přiměřené.

(186)

Motivační účinek podpory se vyhodnotí na základě podmínek stanovených v oddíle 3.2.4 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. K takovému účinku dochází, pokud podpora přiměje příjemce, aby změnil své chování a zlepšil tak fungování trhu s energií, přičemž tuto změnu chování by bez podpory neprovedl.

(187)

Komise konstatuje, že příplatek umožňuje investici do nových kapacit, která by se vzhledem k specifikům bretaňského trhu bez podpory neuskutečnila. Bez tohoto příplatku by tak tento projekt neumožňoval dostatečnou ziskovost (23. bod odůvodnění). V této souvislosti Komise zamítá argumenty zúčastněných stran uvedené v 67. a 68. bodě odůvodnění.

(188)

Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že toto opatření má požadovaný motivační účinek.

(189)

Komise posuzuje přiměřenost tohoto opatření v souladu oddílem 3.9.5 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Opatření je přiměřené, pokud splňuje následující podmínky: i) náhrada umožňuje příjemcům dosáhnout přiměřené míry návratnosti (předpokládané v případě nabídkového řízení na základě jasných, transparentních a nediskriminačních kritérií) a ii) její součástí jsou vestavěné mechanismy, které zajistí, že nedojde ke vzniku mimořádných zisků.

(190)

Tyto podmínky se vyhodnocují v porovnání s oznámeným obchodním plánem. Předpoklady uvedené v obchodním plánu byly popsány v oddíle 2.6 tohoto rozhodnutí.

(191)

Komise nejprve uvádí, že trvání 20 let je nezbytné pro dosažení přiměřené IRR ve výši [5–10] % z hlediska jejího porovnání s váženým průměrem kapitálových nákladů (viz následující bod odůvodnění). Kratší doba trvání projektu by měla za následek nižší IRR, což není nezbytné s ohledem na úroveň IRR, kterou již Komise vyhodnotila jako přijatelnou. Tento argument vyvrací předpoklad uvedený v odstavci 1 68. bodu odůvodnění.

(192)

Komise dále konstatuje, že IRR projektu je [5–10] %. Přiměřenost této IRR se hodnotí na základě jejího porovnání s váženým průměrem kapitálových nákladů (WACC). WACC projektu odráží konkrétní nediverzifikovatelná rizika, která tento projekt má. Komise se domnívá, že vyhodnocení IRR může být provedeno porovnáním s WACC skupiny srovnatelných společností, jehož průměr za období 2007–2016 činí 6,6 %, což se blíží IRR uvedeného projektu. Komise proto konstatuje, že IRR a odhadované rozpětí příslušného WACC se vzájemně příliš neliší, což jí umožňuje dospět k příznivému závěru ohledně přiměřenosti uvedeného opatření.

(193)

Věrohodnost této přiměřenosti je dále posílena navrhovanými studiemi citlivosti. Byly totiž vypracovány studie z hlediska případných sankcí za prodlení, inflace a zohlednění případné konečné hodnoty. Bylo zohledněno několik cenových předpokladů s cílem vyčíslit důsledky smlouvy o tollingu pro obchodní plán.

(194)

Co se týče prevence rizika realizace neočekávaných zisků, Komise konstatuje, že obchodní plán předložený konsorciem je koncipován tak, že realizaci neočekávaných zisků neumožňuje. Dvě hlavní složky příjmů představují na jedné straně obdržený příplatek, který závisí na smluvně sjednané dostupnosti elektrárny, a který tedy neumožňuje realizaci neočekávaného zisku. Na druhé straně pak odměna na základě smlouvy o tollingu, která je rovněž sjednána smluvně a rovněž konsorciu neumožňuje realizaci neočekávaných zisků.

(195)

A konečně pak Komise uvádí, že konsorcium bude mít možnost zúčastnit se kapacitního mechanismu za podmínek stanovených ve 25. bodě odůvodnění. Případná odměna získaná na základě účasti v kapacitním mechanismu však bude od uvedeného příplatku odečtena. Neexistence dvojí odměny se tedy jeví jako důkaz podporující přiměřenost tohoto opatření.

(196)

Komise se proto domnívá, že tento mechanismus je vzhledem ke svému cíli přiměřený.

(197)

V souladu s odstavcem 3.9.6 Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky musí podpory, které mají být považovány za slučitelné, splňovat tyto podmínky: (i) být otevřeny všem vhodným poskytovatelům kapacity, pokud je to technicky a fyzicky možné; (ii) neměly by snižovat pobídky k investicím do propojovací kapacity a neměly by ohrožovat propojování trhů; (iii) neměly by oslabovat investiční rozhodnutí, která byla učiněna před zavedením daného opatření; (iv) neměly by nežádoucím způsobem posilovat dominantní postavení na trhu; a (v) měly by upřednostňovat nízkouhlíkové výrobce, pokud mají rovnocenné technické a ekonomické parametry.

(198)

Pokud jde o první z těchto kritérií, 232. bodu odůvodnění Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky upřesňuje, že omezení účasti v kapacitních mechanismech „lze zdůvodnit pouze nedostačující technickou výkonností, která je k vyřešení problému s přiměřeností výroby nutná.“ (47). V projednávaném případě se Komise domnívá, že technické vlastnosti některých výrobních kapacit, zejména plynové turbíny s kombinovaným cyklem, jsou pro účinné řešení problému přiměřenosti výroby jednoznačně vhodnější než jiné, zejména plynové turbíny s otevřeným cyklem a spalovací turbíny. Přesněji řečeno, technické vlastnosti obou posledně zmíněných turbín neumožňují optimalizaci energetické, a tedy i ekonomické účinnosti tohoto investičního projektu, pokud jsou posuzovány podmínky a doba provozu výrobního prostředku, který se francouzské orgány snaží nalézt za účelem řešení identifikovaného problému přiměřenosti výroby.

(199)

V projednávaném případě Komise totiž konstatuje, že žádná z konvenčních technologií nemá technické možnosti umožňující dostatečně účinně a proveditelně reagovat na všechny potřeby uvedené v bodě 3.3 zadávací dokumentace.

(200)

Za prvé, pokud jde o srovnání s plynovými turbínami s otevřeným cyklem, studie podle Mezinárodní energetické agentury – Agentury pro jadernou energii (IEA-NEA) nazvané „Projected Costs of Generating Electricity 2015 Edition“ ukazují, že plynová turbína s kombinovaným cyklem představuje způsob výroby elektřiny, který je výrazně levnější v případě významného trvání doby provozu. Referenční náklady na výrobu elektřiny prezentované v této studii tak ukazují, že celkové měrné náklady na výrobu energie (LCOE) (48) jsou v případě elektrárny využívající plynovou turbínu s otevřeným cyklem v Belgii nebo v Německu (49) mnohem vyšší než LCOE belgických nebo německých elektráren využívajících plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Pokud jsou převedeny na EUR/MWh, jsou proto jak investiční náklady, tak náklady na provoz a údržbu vyšší u plynové turbíny s otevřeným cyklem než u plynové turbíny s kombinovaným cyklem. Závěry této studie jsou uvedeny v tabulce níže:

Průměrné celkové náklady na výrobu elektřiny

Table 3.9: Levelised cost of electricity for natural gas plants

(Pokračování tabulky – pravá část)

(201)

Na základě odhadované doby provozu ve výši 3 000–6 500] hodin ročně a přibližně 1 600 GWh roční výroby (52) se Komise domnívá, že technické vlastnosti těchto plynových turbín s otevřeným cyklem by znamenaly za jinak stejných podmínek a vzhledem k výši podpory poskytnuté společnosti CEB náklady na výrobu elektřiny mezi cca 60 miliony a cca 190 miliony EUR v porovnání s obratem ve výši cca 90 milionů EUR ročně. Použití plynové turbíny s otevřeným cyklem by tak příliš silně narušilo ekonomickou rovnováhu projektu a ohrozilo by jeho životaschopnost. Komise proto nutně musela dospět k závěru, že technické vlastnosti plynové turbíny s otevřeným cyklem nejsou dostačující k tomu, aby zajistily životaschopnost projektu, a proto by nemohly vyřešit problém výrobních kapacit.

(202)

Kromě této studie Komise uvádí, že tyto vyšší výrobní náklady u plynové turbíny s otevřeným cyklem lze vysvětlit její nižší energetickou účinností. Energetická účinnost plynové turbíny s otevřeným cyklem je o 40 % nebo dokonce až o 55 % nižší než energetická účinnost plynové turbíny s kombinovaným cyklem. Plynová turbína s otevřeným cyklem by tedy vyžadovala přepravit minimálně o 40 % více plynu než plynová turbína s kombinovaným cyklem o stejném výkonu (53).

(203)

Za druhé, pokud jde o srovnání se spalovacími turbínami, Komise uvádí, že tato technologie s sebou obdobně jako plynová turbína s otevřeným cyklem nese mezní provozní náklady, které jsou vyšší než u plynových turbín s kombinovaným cyklem. Nad hranici doby provozu 200 hodin ročně u spalovacích turbín (1 000 hodin u plynových turbín s otevřeným cyklem) je tato technologie nákladnější než technologie využívající plynovou turbínu s kombinovaným cyklem. Spalovací turbína je proto méně účinná než plynová turbína s otevřeným cyklem, pokud je doba provozu vyšší než 1 000 hodin, jak je tomu v projednávaném případě. Vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že plynová turbína s otevřeným cyklem by za daných provozních podmínek, pokud by všechny ostatní okolnosti byly stejné, ohrozila životaschopnost projektu, využití spalovací turbíny by muselo ohrozit životaschopnost projektu o to více.

(204)

Je rovněž důležité v případě tohoto opatření zohlednit také dopad energetické účinnosti na celkové projektové náklady. Účinnější výkon totiž umožňuje snížit množství plynu, které je nutné přepravit až k zařízení, při stejném daném elektrickém výkonu. Vzhledem k tomu, že energetická účinnost plynové turbíny s otevřeným cyklem je o 40 % nižší a u novějších plynových turbín s kombinovaným cyklem o více než 55 % nižší, bylo by u plynové turbíny s otevřeným cyklem nutno přepravit nejméně o 40 % plynu více než u plynové turbíny s kombinovaným cyklem o stejném výkonu. Tento bod má zásadní význam z hlediska výzvy k podávání nabídek v Bretani, kde se předpokládá posílení plynárenské sítě, které tvoří část nákladů odůvodňujících poskytnutí státní podpory. Pro připomenutí uvádíme, že část příplatku připadající na přepravu plynu představuje 33 % celkového příplatku vyplaceného kandidátovi. Vyšší energetická účinnost plynové turbíny s kombinovaným cyklem tak umožňuje snížit kapacitu nezbytnou pro přepravu plynu, a tím i náklady na tento projekt, který vyžaduje posílení sítě na přepravu plynu v Bretani.

(205)

Toto opatření je tedy dostupné poskytovatelům kapacity, kteří jsou schopni účinně odstranit problém přiměřenosti výroby, který Francie identifikovala.

(206)

Pokud jde o druhé kritérium, Komise konstatuje, že toto opatření nesnižuje pobídky k investicím do propojovacích vedení ani neohrožuje propojování trhů. Projekty propojení se totiž již nacházejí ve fázi zkoumání a jejich cílem je do roku 2022 zvýšit propojovací kapacitu mezi Francií a Spojeným královstvím a do roku 2025 mezi Bretaní a Irskem. Toto opatření umožní zvýšit toky procházející Bretaní v rámci vytváření propojovacích vedení.

(207)

Komise dále konstatuje, že podmínky výzvy k podávání nabídek byly koncipovány tak, aby nedocházelo k žádnému narušení účasti technologie využívající plynové turbíny s kombinovaným cyklem na jednotlivých trzích. Zařízení nemusí nutně vyhradit část svého výkonu pro vyrovnávací mechanismus. Pokud elektrárna prodala celý svůj výkon na termínovaném trhu s elektřinou a vyrábí elektřinu na úrovni svého maximálního výkonu, nebude nutné, aby za příslušné období podávala nabídky ohledně vyrovnávacího mechanismu.

(208)

Komise kromě toho konstatuje, že příjmy z projektu věnované na obnovení rovnováhy jsou zanedbatelné (přibližně 1,5 % ročních příjmů), a nelze je proto považovat za významné riziko na vyrovnávacím trhu.

(209)

Pokud jde o třetí kritérium, Komise konstatuje, že podpora poskytnutá zařízení s kombinovaným cyklem, i když se nejedná o jedinou technologii umožňující dlouhodobé udržení napětí, je i nadále jedinou technologií, která je schopna vyhovět potřebě udržení napětí za nejpřijatelnějších podmínek účinnosti, jak je uvedeno v 199. až 204. bodě odůvodnění.

(210)

Pokud jde o čtvrté kritérium, Komise konstatuje, že společnosti, které tvoří konsorcium CEB, nejsou dominantními účastníky francouzského trhu s elektřinou. Proto toto opatření nepřispěje k posílení pozice přímého příjemce podpory. Toto opatření totiž přispívá k hospodářské soutěži ve Francii vzhledem k postavení společnosti Direct Energy, která je alternativním dodavatelem a výrobcem, na trhu. Tato skutečnost navíc potvrzuje argumenty uvedené v 73. bodě odůvodnění.

(211)

Komise dále konstatuje, že toto opatření představuje riziko posílení postavení dominantního účastníka trhu.

(212)

Komise konstatuje, že společnost EDF, která je dominantním účastníkem trhu, ovládá významný podíl francouzského trhu. Společnost EDF ovládá 83,5 % celkové výroby elektřiny a 89,4 % celkové instalované kapacity ve Francii (54). EDF má ve Francii bezkonkurenční výrobní základnu, a to jak z hlediska významu, tak z hlediska rozmanitosti. Jedná se zejména o jaderné a vodní elektrárny.

(213)

Konsorcium CEB bude mít tedy dvě možnosti. Bude moci buď prodávat vyrobenou elektřinu dominantnímu účastníkovi trhu za 95 % tržní ceny (viz 11. bod odůvodnění), nebo prodávat elektřinu na základě smlouvy o tollingu za podmínek popsaných v 32. bodě odůvodnění.

(214)

Tyto možnosti, pokud by byly využity, by mohly posílit tržní postavení zavedeného účastníka trhu, neboť by mu daly k dispozici veškerou elektřinu vyrobenou touto elektrárnou.

(215)

Za prvé, ovládnutí výroby elektřiny jediným účastníkem na trhu přispívá k nedostatku likvidity na velkoobchodních trzích a znevýhodňuje alternativní dodavatele. EDF ovládá více než 80 % výroby elektrické energie ve Francii. Toto ovládání by bylo v projednávaném případě posíleno za předpokladu smluvního ujednání s konsorciem CEB, ať už na základě smlouvy o tollingu nebo dlouhodobé smlouvy na nákup elektřiny. Toto posílení konkurenční pozice EDF by ovlivnilo schopnost alternativních dodavatelů zásobovat se na velkoobchodních trzích za konkurenčních podmínek a vystavilo by je zároveň riziku nedostatečné likvidity a riziku volatility cen. V této souvislosti by přístup alternativních dodavatelů k vlastním výrobním kapacitám zabránil tomu, aby byli těmto rizikům vystaveni. Je proto nutno jim tento přístup k vlastním výrobním kapacitám zajistit.

(216)

Za druhé, dominantní postavení účastníka vertikálně integrovaného do výrobního procesu mu poskytuje rovněž významnou konkurenční výhodu v souvislosti s dodávkami elektřiny. Vzhledem k výši výrobních nákladů s ohledem na celkové náklady na dodávky elektřiny se ovládnutí výroby promítne do dodávek v maloobchodním měřítku. Konkurenti společnosti EDF mají k dispozici jen malou nebo žádnou výrobní kapacitu schopnou poskytovat základní dodávky elektřiny s tak nízkými variabilními výrobními náklady jako kapacita, kterou zajišťuje park společnosti EDF. Společnost EDF totiž v současné době vlastní přibližně 86 % podíl na maloobchodním trhu (55). Kdyby tedy společnost EDF měla možnost uzavřít smlouvu o tollingu nebo odkupovat veškerou elektřinu vyrobenou v dané elektrárně na základě dlouhodobé kupní smlouvy, zvýšilo by to její schopnost reagovat na poptávku na maloobchodním trhu. Přístup alternativních dodavatelů k vlastním výrobním kapacitám by tedy rovněž umožnil zabránit posílení dominantního postavení zavedeného účastníka na maloobchodním trhu.

(217)

Komise je toho názoru, že tato rizika posílení dominantního postavení společnosti EDF na velkoobchodním i maloobchodním trhu by bylo možno pokrýt tím, že by francouzským orgánům byla uložena povinnost přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, že příjemce podpory u žádného z těchto dvou smluvních mechanismů neuzavře smlouvu s účastníkem, který by na francouzském trhu ovládal více než 40 % kapacity na výrobu elektrické energie.

(218)

Vzhledem k velmi specifickým vlastnostem francouzského trhu s elektřinou je tato podmínka omezená na 40 % přiměřená. Umožňuje totiž zabránit posílení postavení dominantního účastníka na trhu, které by mohlo nepřímo vyplynout z opatření podpory na základě smluvních mechanismů uvedených ve 214. bodě odůvodnění.

(219)

S ohledem na údaje uvedené v tomto oddíle, a pokud bude dodržena podmínka uvedená v 218. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že toto opatření neohrozí hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy z důvodu zpochybnění uskutečnění cíle společného zájmu.

(220)

Na závěr, a s přihlédnutím k nápravným opatřením, která navrhuje Francie, dospěla Komise k závěru, že toto opatření již nepředstavuje riziko nevhodného narušení hospodářské soutěže ani obchodu mezi členskými státy.

(221)

Orgány musí zajistit zveřejnění znění režimu podpory, totožnosti orgánu či orgánů poskytujících podporu, totožnosti příjemce podpory, formy a výše poskytnuté podpory, data poskytnutí podpory, druhu podniku, regionu, v němž je příjemce usazen, a hlavního hospodářského odvětví, v němž příjemce vykonává svou činnost.

(222)

V projednávané věci francouzské orgány splnily povinnosti transparentnosti stanovené v Pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Zveřejněné informace se týkají rozhodnutí o udělení podpory a jeho prováděcích ustanovení, totožnosti orgánu poskytujícího podporu, totožnosti příjemce podpory, formy a výše poskytnuté podpory, druhu podniku, regionu, v němž je příjemce usazen a hlavního hospodářského odvětví, v němž příjemce vykonává svou činnost.

(223)

Kromě toho jsou na stránkách http://www.europe-en-france.gouv.fr/Centre-de-ressources/Aides-d-Etat/Regimes-d-aides uvedeny všechny režimy podpor schválené Evropskou komisí ve Francii, k nimž patří i tato výzva k podávání nabídek. Konečně pak budou na stejných stránkách každoročně zveřejňovány roční výše podpor poskytnutých danému podniku.

(224)

Z těchto důvodů jsou splněny podmínky transparentnosti vyplývající z Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(225)

Opatření, které Francie poskytla konsorciu CEB, představuje podporu.

(226)

Toto opatření bude v souladu s Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2014 poté, co francouzské orgány přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, že příjemce podpory po celou dobu trvání podpory neposkytne energii z elektrárny za úplatu účastníkovi ovládajícímu na francouzském trhu více než 40 % kapacity výroby elektrické energie bez ohledu na to, zda by se jednalo o dohodu typu tolling nebo o smlouvu o dlouhodobém prodeji energie vyrobené elektrárnou za cenu rovnající se 95 % tržní ceny.

13.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 235/32