16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/1

(1)

Směrnice Rady 2014/107/EU (3), kterou se mění směrnice 2011/16/EU (4) platí od 1. ledna 2016 pro 27 členských států a od 1. ledna 2017 pro Rakousko. Zavádí globální standard pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti v rámci Unie, jehož prostřednictvím zajišťuje, aby informace o majitelích finančních účtů byly oznámeny členskému státu, jehož je majitel účtu rezident.

(2)

Směrnice 2011/16/EU stanoví, že je-li majitel účtu zprostředkující strukturou, musí finanční instituce tuto strukturu prozkoumat a identifikovat a oznámit její skutečné vlastníky. Tento důležitý prvek se při uplatňování směrnice opírá o informace pro boj proti praní peněz získané na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (5) za účelem identifikace skutečných vlastníků.

(3)

Za účelem zajištění účinného monitorování uplatňování postupů náležité péče stanovených ve směrnici 2011/16/EU ze strany finančních institucí musí mít daňové orgány přístup k informacím pro boj proti praní peněz. Bez tohoto přístupu by nemohly monitorovat, potvrzovat ani kontrolovat, zda finanční instituce řádně uplatňují směrnici 2011/16/EU tím, že správně identifikují a hlásí skutečné vlastníky zprostředkujících struktur.

(4)

Směrnice 2011/16/EU zahrnuje i jiné výměny informací a formulářů pro účely správní spolupráce mezi členskými státy. Přístup k informacím pro boj proti praní peněz, které jsou drženy subjekty podle směrnice (EU) 2015/849, v rámci správní spolupráce v oblasti daní by zajistilo, aby daňové orgány měly lepší předpoklady k plnění svých povinností podle směrnice 2011/16/EU a k účinnějšímu boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům.

(5)

Je proto nutné zajistit, aby daňové orgány měly přístup k informacím, postupům, dokumentům a mechanismům pro boj proti praní peněz, a mohly tak plnit své povinnosti při monitorování řádného uplatňování směrnice 2011/16/EU a bylo tak zabezpečeno fungování všech formulářů pro správní spolupráci zavedených zmíněnou směrnicí.

(6)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Aniž je dotčen ústavní pořádek dotyčného členského státu, jestliže tato směrnice vyžaduje, aby byl přístup daňových orgánů k osobním údajům zajištěn ze zákona, není k tomu nutně zapotřebí akt parlamentu. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva by však takový zákon měl být jasný a přesný a jeho uplatňování by mělo být pro osoby, jichž se týká, jasné a předvídatelné.

(7)

Jelikož cíle této směrnice, totiž efektivní správní spolupráce mezi členskými státy a jejího účinného monitorování za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(8)

Finanční instituce již začaly provádět postupy náležité péče podle směrnice 2011/16/EU, pokud jde o zákazníky, a první výměny informací by měly být dokončeny do září 2017. Aby bylo zajištěno, že účinné monitorování uplatňování uvedené směrnice nebude opožděno, měla by proto tato pozměňující směrnice vstoupit v platnost a být provedena co nejdříve, nejpozději však do 1. ledna 2018.

(9)

Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/4

(1)

Příloha III nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 (2) stanoví seznam třetích zemí, jejichž systém produkce a kontrolní opatření pro ekologickou produkci zemědělských produktů se uznávají za rovnocenné systému a opatřením stanoveným v nařízení (ES) č. 834/2007.

(2)

Korejská republika informovala Komisi, že její příslušný orgán odebral uznání jednomu kontrolnímu subjektu a do seznamu uznaných kontrolních subjektů přidal tři další kontrolní subjekty.

(3)

V příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 je uveden seznam kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, které jsou oprávněny provádět kontroly a vydávat potvrzení ve třetích zemích pro účely rovnocennosti.

(4)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „A CERT European Organization for Certification S.A“, aby byl zařazen na seznam v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné uznat subjekt „A CERT European Organization for Certification S.A“ pro kategorie produktů A a D v případě Albánie, Ázerbájdžánu, Bhútánu, Běloruska, Číny, Chile, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Egypta, Etiopie, Grenady, Gruzie, Indonésie, Íránu, Jamajky, Jordánska, Kazachstánu, Keni, Libanonu, Maroka, Moldávie, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Papuy Nové Guiney, Filipín, Pákistánu, Srbska, Ruska, Rwandy, Saúdské Arábie, Thajska, Turecka, Tchaj-wanu, Tanzanie, Ugandy, Ukrajiny a Jižní Afriky.

(5)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Bioagricert S.r.l.“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorie produktů A o Indonésii a Senegal a u kategorií produktů A a D o Albánii a Bangladéš a rozšířit působnost jeho uznání o kategorii produktů E v případě Albánie a Thajska.

(6)

Subjekt „Caucacert“ informoval Komisi o chybě ve svém názvu, který by měl být nahrazen názvem „Caucascert“.

(7)

Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „CCPB Srl“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A, B, D, E a F o Gruzii, Írán, Jordánsko a Saúdskou Arábii, u kategorie produktů B o Čínu, Irák, Mali, Filipíny a Sýrii, u kategorie produktů C o Maroko a Tunisko, u kategorie produktů E o Tunisko a u kategorie produktů E a F o Čínu, Egypt, Irák, Libanon, Maroko, Mali, Filipíny, San Marino, Sýrii a Turecko.

(8)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „CERES Certification of Environmental Standards GmbH“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A, B a D o Arménii, u kategorií produktů A a D o Bělorusko, Malawi, Sierru Leone, Somálsko a Tádžikistán a u kategorie produktů B o Guatemalu, Honduras, Nikaraguu a Salvador.

(9)

Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Control Union Certifications“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A, B, C, D, E a F o Burundi, Somálsko a Jižní Súdán, u kategorií produktů B a C o Angolu, Bělorusko, Džibutsko, Eritreu, Fidži, Libérii, Niger, Čad a Kosovo a u kategorií produktů B, C a D o Konžskou demokratickou republiku a Madagaskar.

(10)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Ecocert SA“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů B o Mozambik a u kategorií produktů C o Bangladéš, Chile, Hongkong, Honduras, Peru a Vietnam.

(11)

Subjekt Ecocert SA informoval Komisi, že jeho dceřiná společnost „ECOCERT IMO Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști“ ukončila certifikační činnost ve všech třetích zemích, pro které byla uznána. Subjekt „ECOCERT IMO Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști“ by proto již neměl být uveden v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008.

(12)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Ekoagros“, aby byl zařazen na seznam v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné uznat subjekt „Ekoagros“ pro kategorii produktů A v případě Ruska, pro kategorie produktů A a B v případě Běloruska a Ukrajiny, pro kategorie produktů A a D v případě Tádžikistánu a pro kategorie produktů A a F v případě Kazachstánu.

(13)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Florida Certified Organic Growers and Consumers, Inc. (FOG), DBA as Quality Certification Services (QCS)“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Jamajku a Vietnam a pro kategorii produktů D o Ekvádor.

(14)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „IMOswiss AG“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A o Spojené arabské emiráty, u kategorií produktů A a D o Burundi, u kategorie produktů B o Mexiko a Peru a u kategorie produktů C o Brunej, Čínu, Hongkong, Honduras, Madagaskar a Spojené státy. Subjekt „IMOswiss AG“ dále informoval Komisi, že ukončil certifikační činnost v Ázerbájdžánu, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Rusku a Tádžikistánu. Neměl by proto již být uveden pro uvedené země v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008.

(15)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu„Kiwa BCS Öko-Garantie GmbH“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorie produktů A a D o Zambii, u kategorie produktů B o Laos, Myanmar/Barmu a Thajsko, u kategorie produktů C o Hongkong, Indonésii a Šrí Lanku a u kategorií produktů C a E o Bangladéš.

(16)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Mayacert“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A o Kolumbii, Dominikánskou republiku a Salvador, u kategorií produktů A a D o Belize a Peru a u kategorie produktů B o Guatemalu, Honduras a Nikaraguu.

(17)

Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „OneCert International PVT Ltd“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Bangladéš, Čínu, Ghanu, Kambodžu, Laos, Myanmar/Barmu, Omán, Rusko a Saúdskou Arábii.

(18)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Oregon Tilth“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit působnost jeho uznání o kategorii produktů E v případě Mexika.

(19)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Organic Certifiers“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorií produktů A a D o Indonésii.

(20)

Komise přijala a posoudila žádost subjektu „Organska Kontrola“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit působnost jeho uznání o kategorii produktů B pro všechny země.

(21)

Subjekt „QC&I GmbH“ informoval Komisi, že ukončil certifikační činnost ve všech třetích zemích, pro které byl uznán. Subjekt by proto již neměl být uveden v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008.

(22)

Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Suolo e Salute srl“ o změnu jeho specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání u kategorie produktů A o Dominikánskou republiku a Egypt a rozšířit působnost jeho uznání o kategorii produktů D v případě Dominikánské republiky.

(23)

Veškeré odkazy na Tchaj-wan v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 EU je třeba chápat jako odkazy na Samostatné celní území Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu.

(24)

Přílohy III a IV nařízení (ES) č. 1235/2008 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(25)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologickou produkci,

1)

Příloha III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

2)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/14

(1)

Společnost Lallemand SAS podala žádost v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 navrhující změnu jména držitele povolení, pokud jde o nařízení Komise (ES) č. 226/2007 (2), (ES) č. 1293/2008 (3), (ES) č. 910/2009 (4), (ES) č. 911/2009 (5), (EU) č. 1120/2010 (6), (EU) č. 212/2011 (7) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 95/2013 (8) a (EU) č. 413/2013 (9).

(2)

Žadatel tvrdí, že společnost Danstar Ferment AG je zákonným vlastníkem práv pro uvádění doplňkových látek Pediococcus acidilactici CNCM MA 18/5M a Saccharomyces cerevisiae CNCM I-1077 na trh. Žadatel předložil odpovídající údaje, které podporují jeho žádost.

(3)

Navrhovaná změna držitele povolení je čistě správní povahy a neobnáší nové hodnocení dotčených doplňkových látek. Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl o žádosti informován.

(4)

Aby mohla společnost Danstar Ferment AG uplatňovat svá práva pro uvádění na trh, je nutné změnit podmínky pro uvedená povolení.

(5)

Nařízení (ES) č. 226/2007, (ES) č. 1293/2008, (ES) č. 910/2009, (ES) č. 911/2009, (EU) č. 1120/2010, (EU) č. 212/2011 a prováděcí nařízení (EU) č. 95/2013 a (EU) č. 413/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité uplatňování změn nařízení (ES) č. 226/2007, (ES) č. 1293/2008, (ES) č. 910/2009, (ES) č. 911/2009, (EU) č. 1120/2010, (EU) č. 212/2011 a prováděcích nařízení (EU) č. 95/2013 a (EU) č. 413/2013 podle tohoto nařízení, je vhodné stanovit přechodné období pro spotřebování stávajících zásob.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

v názvu nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „LALLEMAND SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

1)

v názvu nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

1)

v názvu nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

1)

v názvu nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

1)

v názvu prováděcího nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

1)

v názvu prováděcího nařízení se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG“;

2)

ve sloupci 2 přílohy se slova „Lallemand SAS“ nahrazují slovy „Danstar Ferment AG zastoupená Lallemand SAS“.

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/18

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení oxidu měďnatého spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení oxidu měďnatého jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 25. května 2016 (2) k závěru, že oxid měďnatý nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat nebo spotřebitelů a že v případě přijetí vhodných ochranných opatření nevzniknou pro uživatele žádná bezpečnostní rizika.

(5)

Úřad navíc shledal, že oxid měďnatý nepředstavuje pro životní prostředí větší riziko než ostatní zdroje mědi a že jeho používání může být považováno za účinný zdroj mědi pro všechny druhy zvířat. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená článkem 21 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(6)

Název doplňkové látky v žádosti je oxid měďnatý. Nicméně název této doplňkové látky je podle Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) oxid měďný. V souladu s doporučením úřadu ve věci oxid měďnatý (3) by název této doplňkové látky měl být oxid měďný.

(7)

Posouzení oxidu měďného prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/22

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 12. prosince 2016 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o zařazení jedné fyzické osoby do seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

(3)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/24

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/26

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2080 (3) byl zahájen prodej sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení.

(2)

Vzhledem k nabídkám obdrženým v prvním dílčím nabídkovém řízení by minimální prodejní cena měla být pevně stanovena.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/28

(1)

Rozhodnutím 2007/884/ES (2) bylo Spojenému království povoleno do 31. prosince 2010 omezit na 50 % právo nájemce nebo příjemce leasingu odpočíst daň z přidané hodnoty (DPH) na vstupu za poplatky z nájmu nebo leasingu motorového vozidla, pokud se toto vozidlo nepoužívá výhradně pro obchodní účely. Spojenému království bylo rovněž povoleno nepovažovat soukromé používání vozidla za poskytnutí služby za úplatu, pokud si jej osoba povinná k dani najímá nebo pořizuje na leasing pro obchodní účely. Na základě těchto opatření (dále jen „odchylující se opatření“) již nájemce nebo příjemce leasingu nemá povinnost vést záznamy o kilometrech najetých pro soukromé účely ve vozidlech určených pro obchodní účely a vypočítávat daň za kilometry najeté pro soukromé účely v těchto vozidlech.

2)

Rozhodnutí 2007/884/ES bylo následně změněno prováděcím rozhodnutím 2011/37/EU (3) a prováděcím rozhodnutím 2013/681/EU (4), která prodloužila platnost odchylujících se opatření do 31. prosince 2016

(3)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 14. března 2016, požádalo Spojené království o povolení prodloužit platnost odchylujících se opatření.

(4)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES informovala Komise o žádosti Spojeného království dopisem ze dne 28. června 2016 ostatní členské státy. Dopisem ze dne 28. června 2016 oznámila Komise Spojenému království, že má k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení žádosti.

(5)

V souladu s článkem 3 rozhodnutí 2007/884/ES předložilo Spojené království Komisi zprávu o použivání uvedeného rozhodnutí, která obsahovala přezkum daného procentního omezení. Z údajů, které Spojené království poskytlo, vyplývá, že omezení nároku na odpočet na 50 % stále odpovídá aktuální situaci, pokud jde o poměrné použití daných vozidel pro obchodní a neobchodní účely.

(6)

Spojenému království by proto mělo být povoleno nadále uplatňovat odchylující se opatření v dalším omezeném období, a to do 31. prosince 2019.

(7)

Pokud se Spojené království domnívá, že je nutné prodloužit platnost odchylujících se opatření i po roce 2019, mělo by společně s žádostí o prodloužení předložit Komisi zprávu, která bude obsahovat přezkum uplatňovaného procentního omezení, a to nejpozději do 1. dubna 2019.

(8)

Prodloužení platnosti odchylujících se opatření bude mít pouze zanedbatelný dopad na celkovou výši daňových příjmů vybranou na stupni konečné spotřeby a nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(9)

Rozhodnutí 2007/884/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/30

(1)

Dne 29. března 2016 a v souladu s čl. 19 odst. 1 směrnice 2003/96/ES požádalo Nizozemsko o povolení uplatňovat sníženou sazbu zdanění na elektřinu dodávanou elektrickým vozidlům. Na žádost Komise poskytlo Nizozemsko dodatečné informace dne 6. dubna, 20. června a 18. srpna 2016.

(2)

Snížená sazba zdanění má za cíl podporovat používání elektrických vozidel snížením nákladů na elektřinu používanou k jejich pohonu.

(3)

Využívání elektrických vozidel zamezuje emisím látek znečišťujících ovzduší, které vznikají při spalování benzínu a motorové nafty či jiných fosilních paliv, a přispívá tak ke zlepšení kvality ovzduší ve městech. Využívání elektrických vozidel může dále snížit emise CO2, pokud se využívá elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie. Předpokládá se proto, že opatření přispěje ke splnění cílů politik Unie v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a klimatu.

(4)

Nizozemsko výslovně požádalo, aby snížená sazba zdanění byla uplatňována na elektřinu dodávanou elektrickým vozidlům jak pro obchodní, tak pro neobchodní použití, a aby se vztahovala i na dobíjecí stanice, které nejsou přístupné veřejnosti.

(5)

Nizozemsko požádalo o to, aby byla snížená sazba zdanění elektřiny uplatňována pouze na dobíjecí stanice, v nichž se elektřina používá k nabíjení elektrického vozidla přímo, a aby se nevztahovala na elektřinu poskytovanou v podobě výměny baterií.

(6)

Snížená sazba zdanění elektřiny poskytované elektrickým vozidlům prostřednictvím dobíjecích stanic zvýší podnikatelskou přitažlivost veřejně přístupných dobíjecích stanic v Nizozemsku, což by mělo zatraktivnit využití elektromobilů a zlepšit stav životního prostředí.

(7)

S ohledem na omezený počet elektrických vozidel a vzhledem k tomu, že úroveň zdanění elektřiny dodávané elektrickým vozidlům prostřednictvím dobíjecích stanic bude vyšší než minimální úrovně zdanění pro obchodní použití stanovené v článku 10 směrnice 2003/96/ES, opatření během doby své platnosti pravděpodobně nepovede k narušení hospodářské soutěže, a nebude mít tudíž nepříznivý dopad na řádné fungování vnitřního trhu.

(8)

Úroveň zdanění elektřiny dodávané elektrickým vozidlům prostřednictvím dobíjecích stanic, které nejsou určeny pro obchodní použití, bude vyšší než minimální úroveň zdanění pro neobchodní použití stanovená v článku 10 směrnice 2003/96/ES.

(9)

Podle čl. 19 odst. 2 směrnice 2003/96/ES musí být každé povolení udělené podle čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice striktně časově omezeno. Nizozemsko požádalo, aby bylo povolení uděleno na dobu čtyř let, tak aby se zajistila dostatečně dlouhá doba platnosti povolení a hospodářské subjekty nebyly odrazovány od provedení nezbytných investic.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel Unie týkajících se státní podpory,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/32

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou.

(2)

Platnost mandátu stávajícího externího auditora Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland skončila po provedení auditu za účetní rok 2015. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2016.

(3)

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland si jako svého externího auditora pro účetní roky 2016 až 2020 vybrala společnost Mazars.

(4)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland pro účetní roky 2016 až 2020 byla jmenována společnost Mazars.

(5)

Na základě doporučení Rady guvernérů ECB by mělo být rozhodnutí Rady 1999/70/ES (2) odpovídajícím způsobem změněno,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/34

(1)

Rozhodnutí Komise 2007/305/ES (2), 2007/306/ES (3) a 2007/307/ES (4) stanoví pravidla pro stažení hybridní řepky olejky Ms1 × Rf1 (ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ1-4), hybridní řepky olejky Ms1×Rf2 (ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ2-5) a řepky olejky Topas 19/2 (ACS-BNØØ7-1) a produktů z nich získaných (dále jen „GM materiál“) z trhu. Uvedená rozhodnutí byla přijata poté, co držitel povolení – společnost Bayer CropScience AG – Komisi informoval, že nehodlá podat žádost o obnovení povolení tohoto GM materiálu v souladu s čl. 8 odst. 4 prvním pododstavcem, článkem 11, čl. 20 odst. 4 a článkem 23 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(2)

Všechna tři rozhodnutí stanoví počáteční přechodné období pěti let, během nichž je povoleno potraviny a krmiva, které obsahují tento GM materiál, sestávají z něj nebo jsou z něj vyrobeny, uvádět na trh v míře nejvýše 0,9 % a za předpokladu, že tato přítomnost je náhodná nebo technicky nevyhnutelná. Účelem tohoto přechodného období bylo zohlednit skutečnost, že v potravinových a krmivových řetězcích může být i poté, co společnost Bayer CropScience AG rozhodla o ukončení prodeje osiva získaného z těchto geneticky modifikovaných organismů, a ačkoli byla přijata veškerá opatření, jež mají přítomnosti tohoto GM materiálu zabránit, občas přítomno stopové množství uvedeného GM materiálu.

(3)

Na základě zkušeností získaných po stažení tohoto GM materiálu z trhu byla prováděcím rozhodnutím 2012/69/EU (5) změněna všechna tři rozhodnutí s cílem prodloužit přechodné období do 31. prosince 2016. S ohledem na velmi nízké stopové množství, jež bylo oznámeno, byla v rozhodnutí snížena tolerovaná přítomnost tohoto GM materiálu v potravinách a krmivech na 0,1 % hmotnostního podílu.

(4)

Rozhodnutí 2007/305/ES, 2007/306/ES a 2007/307/ES rovněž stanoví řadu opatření, jež musí společnost Bayer CropScience AG přijmout, aby zajistila účinné stažení tohoto GM materiálu z trhu, a stanoví pro tuto společnost oznamovací povinnost.

(5)

V prosinci 2013 a březnu 2016 společnost Bayer CropScience AG oznámila, že ačkoli přijala opatření s cílem zabránit výskytu těchto geneticky modifikovaných organismů v souladu s rozhodnutími 2007/305/ES, 2007/306/ES a 2007/307/ES, v posledních letech bylo v komoditách řepky olejky přesto zjištěno jejich stopové množství. Přetrvávající přítomnost stop lze vysvětlit biologií řepky olejky, jež může být dlouhou dobu dormantní, a také zemědělskými postupy, jež se využívají při sklizni osiva a jejichž důsledkem může být náhodné uvolňování, jehož úroveň bylo v době přijetí rozhodnutí 2007/305/ES, 2007/306/ES a 2007/307/ES a prováděcího rozhodnutí 2012/69/EU těžké odhadnout. Výskyt stop nadále klesá.

(6)

Na základě výše uvedených skutečností je vhodné prodloužit přechodné období o další tři roky, tj. do 31. prosince 2019, aby bylo možné zcela odstranit zbývající stopy řepky olejky Ms1×Rf1, Ms1 × Rf2 a Topas 19/2 v potravinovém a krmivovém řetězci.

(7)

S cílem dále přispět k odstranění tohoto GM materiálu je také vhodné, aby společnost Bayer CropScience AG nadále prováděla interní program požadovaný rozhodnutími 2007/305/ES, 2007/306/ES a 2007/307/ES a shromažďovala údaje (což dobrovolně činila již dříve) o přítomnosti těchto látek v komoditách řepky olejky dovážených do Unie z Kanady, která je jedinou zemí, kde se tato linie řepky olejky pěstovala pro komerční účely. Společnost Bayer CropScience AG by měla Komisi předložit zprávu týkající se obou těchto aspektů do 1. ledna 2019.

(8)

Společnost Bayer CropScience AG by měla zajistit trvalou dostupnost certifikovaných referenčních materiálů, aby kontrolní laboratoře mohly během tohoto přechodného období provádět své zkoušení.

(9)

Rozhodnutí 2007/305/ES, 2007/306/ES a 2007/307/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření přijatá v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Adresát zavede interní program, který zajistí účinné stažení řepky olejky ACS-BNØØ4-7, ACS-BNØØ1-4 a kombinace hybridů ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ1-4 v rámci produkce osiva a šlechtění, a bude shromažďovat údaje o výskytu těchto geneticky modifikovaných organismů v dodávkách řepky olejky z Kanady do Unie.

Adresát podá Komisi do 1. ledna 2019 zprávu o provádění tohoto programu a o přítomnosti těchto geneticky modifikovaných organismů v dodávkách řepky olejky z Kanady do Unie.“

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Přítomnost materiálu, který obsahuje řepku olejku ACS-BNØØ4-7, ACS-BNØØ1-4 a kombinaci hybridů ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ1-4, sestává z nich nebo je z nich vyroben, v potravinách či krmivech oznámených podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 se toleruje do dne 31. prosince 2019:

2.   Adresát zajistí, aby byly certifikované referenční materiály pro řepku olejku ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ1-4 dostupné u American Oil Chemists Society na adrese https://www.aocs.org/attain-lab-services/certified-reference-materials-(crms)“.

3)

Příloha se zrušuje.

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Adresát zavede interní program, který zajistí účinné stažení řepky olejky ACS-BNØØ4-7, ACS-BNØØ2-5 a kombinace hybridů ACS-BNØØ4-7 × ACS-BNØØ2-5 v rámci produkce osiva a šlechtění, a bude shromažďovat údaje o výskytu těchto geneticky modifikovaných organismů v dodávkách řepky olejky z Kanady do Unie.

Adresát podá Komisi do 1. ledna 2019 zprávu o provádění tohoto programu a o přítomnosti těchto geneticky modifikovaných organismů v dodávkách řepky olejky z Kanady do Unie.“

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Přítomnost materiálu, který obsahuje řepku olejku ACS-BNØØ4-7, ACS-BNØØ2-5 a kombinaci hybridů ACS-BNØØ4-7 × ACS-BNØØ2-5, sestává z nich nebo je z nich vyroben, v potravinách či krmivech oznámených podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 se toleruje do dne 31. prosince 2019:

2.   Adresát zajistí, aby byly certifikované referenční materiály pro řepku olejku ACS-BNØØ4-7×ACS-BNØØ2-5 dostupné u American Oil Chemists Society na adrese https://www.aocs.org/attain-lab-services/certified-reference-materials-(crms)“.

3)

Příloha se zrušuje.

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/38

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Indie zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Indii usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

Dne 1. září 2013 Komise obdržela odborný posudek Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) k právním předpisům a předpisům o dohledu, které se vztahují na ústřední protistrany povolené v Indii. Ze závěru odborného posudku vyplývá, že právní předpisy a předpisy o dohledu na úrovni jurisdikce zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Indii, které přijaly vnitřní politiku a postupy týkající se několika oblastí, jež představují právně závazné požadavky, splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(4)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(5)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Indie pro ústřední protistrany povolené v Indii, které se týkají cenných papírů a finančních derivátů a které podléhají dozoru a dohledu Rady pro cenné papíry a burzu (Securities and Exchange Board of India, „SEBI“) (tzv. režim SEBI), sestávají z aktu (nařízení) o smlouvách o cenných papírech z roku 1956 (Securities Contracts (Regulation) Act, SCRA) a nařízení o smlouvách o cenných papírech a o burzovních a clearingových korporacích (Securities Contract (Regulation) (Stock Exchange and Clearing Corporations) Regulations) z roku 2012 (souhrnně „nařízení“), které SEBI přijala v červnu 2012 při výkonu pravomocí, které jí byly svěřeny podle SCRA a aktem o cenných papírech a burze Indie (akt SEBI). SEBI vydal dne 4. září 2013 oběžník, jímž přijal Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a vyzval subjekty infrastruktury finančních trhů, včetně clearingových korporací, aby je dodržovaly.

(7)

SCRA a nařízení stanoví schvalovací režim clearingových systémů jakožto uznaných clearingových korporací ústřední vládou a SEBI. Žádající clearingový systém musí splňovat zvláštní požadavky zaměřené na zajištění spravedlivého fungování clearingového systému a ochranu investorů. Ústřední vláda nebo SEBI mohou rovněž stanovit podmínky pro uznání clearingových korporací. Uznané clearingové korporace musí přijmout vnitřní pravidla a postupy, které posoudí ústřední vláda a SEBI před jejich uznáním a které musí být v souladu s podmínkami stanovenými pro každou uznanou clearingovou korporaci. Vnitřní pravidla a postupy uznaných clearingových korporací nemohou být změněny bez předchozího souhlasu SEBI. SEBI dále může přijímat vnitřní pravidla uznaných clearingových korporací pro konkrétní záležitosti nebo měnit jejich stávající pravidla, pokud je to nezbytné nebo výhodné. SEBI dále může ukládat sankce za porušení vnitřních pravidel a postupů uznaných clearingových korporací nebo jakýchkoli pokynů, které vydala.

(8)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Indii, které provádějí clearing státních dluhopisů, nástrojů peněžního trhu a forexových nástrojů a které spadají pod dohled Indické centrální banky (Reserve Bank of India, RBI) (režim RBI) sestávají ze zákona o platebních a vypořádacích systémech z roku 2007 (Payment and Settlement Systems Act, „PSSA“) a nařízení o platebních a vypořádacích systémech z roku 2008 (Payment and Settlement Systems Regulations, „nařízení PSS“). RBI uděluje povolení subjektům provozovat clearingové instituce za předpokladu, že splňují požadované podmínky („povolené clearingové instituce“). Kromě toho RBI může stanovit zvláštní podmínky pro udělení povolení, které je platné, dokud jsou tyto stanovené zvláštní podmínky splněny. Podle PSSA přijímají povolené clearingové instituce vnitřní pravidla a postupy a mají povinnost provozovat clearingové instituce v souladu s nimi.

(9)

Kromě toho PSSA svěřují RBI pravomoc vydávat obecné pokyny nebo pokyny určené konkrétní povolené clearingové instituci. Oba typy pokynů musí povolené clearingové instituce dodržovat. RBI zveřejnila dne 26. července 2013„Dokument o politice regulace a dohledu nad infrastrukturou finančních trhů“, v němž se uvádí, že se od všech povolených clearingových institucí požaduje dodržování Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(10)

Toto rozhodnutí se týká pouze rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu pro uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce, a nikoli právních předpisů a předpisů o dohledu pro ústřední protistrany, které poskytují clearingové služby na komoditním trhu a které podléhají regulaci a dohledu Výboru pro forwardové trhy.

(11)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na ústřední protistrany povolené v Indii tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady, které musí uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce dodržovat, aby získaly povolení k poskytování clearingových služeb v Indii, („základní pravidla“) jsou tyto: a) v rámci režimu SEBI jsou hlavní zásady pro uznané clearingové korporace stanoveny v SCRA a v nařízeních doplněných oběžníkem ze dne 4. září 2013, který vyžaduje dodržování Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, a b) podle režimu RBI, nařízení PSSA a PSS spolu s Dokumentem pro regulaci a dohled nad infrastrukturou finančních trhů, který vyžaduje dodržování Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků v Indii. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí uznané clearingové korporace předložit svá interní pravidla a postupy ke schválení SEBI. Podle režimu RBI musí povolené clearingové instituce dodržovat svá vnitřní pravidla a postupy při provozování svých povolených clearingových institucí. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Indie a musí poskytovat podrobné informace o tom, jak budou uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce tyto normy dodržovat. Vnitřní pravidla a postupy uznaných clearingových korporací a povolených clearingových institucí navíc obsahují dodatečná ustanovení, která v určitých aspektech doplňují základní pravidla. Vnitřní pravidla a postupy uznaných clearingových korporací a povolených clearingových institucí, které provádějí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, jsou pro uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce právně závazné.

(12)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce usazené v Indii by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy se sídlem v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(13)

Uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce usazené v Indii vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Indii během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v uznaných clearingových korporacích a povolených clearingových institucích usazených v Indii tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(14)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce usazené v Indii tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce usazené v Indii doplněná vnitřními pravidly a postupy, které vyžadují soulad se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika existující v Indii a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(15)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Indie zajišťují, že uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce usazené v Indii splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(16)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Indie platné pro ústřední protistrany povolené v Indii zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(17)

Dohled nad uznanými clearingovými korporacemi vykonává SEBI. SEBI může přijímat vnitřní pravidla uznaných clearingových korporací pro konkrétní záležitosti nebo měnit jejich stávající pravidla se stejným účinkem, jako kdyby byly přijaty nebo pozměněny uznanými clearingovými korporacemi. SEBI kromě toho může uznaným clearingovým korporacím udělovat pokyny ve veřejném zájmu nebo v zájmu obchodu, zájmu investorů nebo trhu cenných papírů. Uznané clearingové korporace podléhají kontrolám, šetřením a auditům prováděným SEBI a mají SEBI poskytovat informace týkající se jejich podnikatelských činností. SCRA stanoví sankce za porušení vnitřních pravidel a postupů uznaných clearingových korporací nebo pokynů vydaných SEBI. Povolení udělená uznaným clearingovým korporacím může ústřední vláda nebo SEBI ve veřejném nebo obchodním zájmu zrušit.

(18)

Dohled nad povolenými clearingovými institucemi vykonává RBI. RBI může od povolených clearingových institucí požadovat informace a má pravomoc provádět kontroly v jejich prostorách a provádět audity. RBI kromě toho může vydávat povoleným clearingovým institucím pokyny v konkrétních situacích, aby upustily od svého chování a vykonávaly taková rozhodnutí, která jsou nutná k napravení situace. Sankce jsou kromě toho stanoveny v případě nedodržení ustanovení PSSA a právních předpisů, příkazů a pokynů vydaných RBI. Povolení k výkonu činnosti povolené clearingové instituce může RBI zrušit v případě, že povolená clearingová instituce porušuje ustanovení PSAA a nařízení PSS, příkazy nebo pokyny vydané RBI nebo v případě nedodržování podmínek, kterými je povolení podmíněno.

(19)

Měl by proto být vyvozen závěr, že uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce povolené v Indii podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(20)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Indie zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(21)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou v rámci režimu RBI požádat o povolení provozovat povolenou clearingovou instituci, což ústřední protistraně z třetích zemí umožní poskytovat stejné clearingové služby jako ústřední protistrany usazené v Indii. Ústřední protistrany z třetích zemí mohou být osvobozeny od určitých požadavků uplatňovaných v případě uznaných clearingových korporací a povolených clearingových institucí v Indi za předpokladu, že splňují Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů a v případě, že byla uzavřena ujednání o spolupráci mezi RBI a orgánem dohledu třetí země. Posouzení žádostí o povolení může vycházet z informací poskytnutých orgánem dohledu třetí země.

(22)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Indie zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(23)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se uznaných clearingových korporací a povolených clearingových institucí, které jsou platné v Indii v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by ve spolupráci s orgánem ESMA měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právních předpisů a předpisů o dohledu pro uznané clearingové korporace a povolené clearingové instituce a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(24)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Indii pro ústřední protistrany povolené v Indii by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(25)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/42

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, jakož i požadavky na oznamování těchto smluv. V článku 2 bodě 7 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou OTC deriváty definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) ani na trhu třetí země, který je který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012. Proto jsou veškeré derivátové smlouvy, k jejichž realizaci dochází na trhu třetí země, který není považován za rovnocenný regulovaným trhům, klasifikovány pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC.

(2)

V souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012 se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva.

(3)

Aby byl trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES, měl by být věcný výsledek platných právně závazných požadavků a předpisů o dohledu a vynucování práva rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právně závazné požadavky, které se vztahují na schválené burzy v Singapuru, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES a zda tyto trhy podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva. Trhy, které jsou ke dni přijetí tohoto rozhodnutí schválené burzy, by proto měly být označeny za trhy, které jsou považovány za rovnocenné regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES.

(4)

Právní rámec Singapuru pro schválené burzy tvoří zákon o cenných papírech a futures („Securities and Futures Act“ (SFA), nařízení „Securities and Futures (Markets) Regulations 2005“, nařízení „Securities and Futures (Corporate Governance of Approved Exchanges, Approved Clearing Houses and Approved Holding Companies) Regulations 2005“, nařízení „Securities and Futures (Offers of Investments) (Shares and Debentures) Regulations 2005“, nařízení „Securities and Futures (Licensing and Conduct of Business) Regulations 2004“ a pokyny vydané singapurským měnovým úřadem („Monetary Authority of Singapore“, „MAS“) a pokyny k nařízení o trzích č. SFA 02-G01 a pokyny o vhodných a řádných kritériích č. FSG-G01. Pokyny k nařízení o trzích stanoví povinnosti schválených burz, například povinnost provozovat spravedlivý, řádný a transparentní trh. § 321 odst. 5) zákona SFA stanoví, že se veškeré strany, které žádají o ručení nebo je odmítají, mohou v případě nedodržení pokynů využít civilního či trestního řízení. Kromě toho § 334 odst. 1 a § 335 zmocňuje singapurský měnový úřad uložit schválené burze peněžité pokuty, pokud tento úřad zjistí, že daná burza zodpovídá za porušení pokynů. Mimo to existuje pro každou schválenou burzu soubor pravidel, který obsahuje pravidla týkající se podnikání a kotace, která blíže vysvětlují požadavky zákona SFA. Pravidla týkající se podnikání a kotace, jakož i veškeré změny těchto předpisů musí být před jejich provedením předloženy singapurskému měnovému úřadu. Zákon SFA stanoví sankce pro případ, že pravidla týkající se podnikání a kotace nesplňují požadavky stanovené singapurským měnovým úřadem. Podle zákona SFA jsou pravidla pro podnikání pro schválenou burzu a její členy závaznou smlouvou a musí být proto respektována a trvale dodržována.

(5)

Právně závazné požadavky platné pro schválené burzy v Singapuru vedou k věcným výsledkům, jež jsou rovnocenné výsledkům požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES v těchto oblastech: povolovací postup, požadavky na definice, přístup ke schváleným burzám, organizační požadavky, požadavky na vrcholné vedení, připuštění finančních nástrojů k obchodování, pozastavení a stažení nástrojů z obchodování, kontrola dodržování předpisů ze strany schválených burz a přístup k ujednáním v oblasti clearingu a vypořádání.

(6)

Podle směrnice 2004/39/ES platí požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm pouze pro akcie přijaty k obchodování na regulovaných trzích. Akcie sice mohou být přijaté k obchodování na schválených burzách v Singapuru, Komise se nicméně domnívá, že posouzení těchto požadavků není pro účely tohoto rozhodnutí relevantní, jelikož jeho cílem je ověřit rovnocennost právně závazných požadavků platných na trzích ve třetích zemích, pokud jde o derivátové smlouvy, které jsou na těchto trzích realizovány.

(7)

Mělo by se proto vycházet z toho, že právně závazné požadavky na schválené burzy v Singapuru dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES.

(8)

Schválené burzy v Singapuru podléhají dohledu orgánu MAS, veřejného orgánu zřízeného podle § 3 zákona o měnovém úřadu v Singapuru. Singapurský měnový úřad je primárním orgánem dohledu nad činnostmi kapitálového trhu v Singapuru. § 46 zákona SFA zmocňuje tento úřad vydávat pro schválené burzy pokyny, pokud jde o určité otázky, které blíže uvádí SFA, aby se zajistila ochrana investorů, fungování spravedlivých, řádných a transparentních trhů, integrita a stabilita kapitálových trhů a soulad s veškerými pravidly či zákazy vydanými singapurským měnovým úřadem. Tento úřad má zákonnou pravomoc vydávat právně závazná sdělení, pokyny, kodexy, politická prohlášení a praktické pokyny. Singapurský měnový úřad může uložit peněžité pokuty a vydat napomenutí za porušení ustanovení zákona SFA nebo sekundárních právních předpisů, včetně sdělení a pokynů. Tento úřad může rovněž odvolat klíčové úředníky, pokud má za to, že je to v zájmu veřejnosti. Úřad dohlíží na postupy, jaké má schválená burza pro řízení rizik a kontroly, a to prostřednictvím kontrol v podniku či mimo něj.

(9)

Mělo by se proto vycházet z toho, že určené schválené burzy v Singapuru podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva.

(10)

Podmínky stanovené v článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měly být považovány za splněné, pokud jde o schválené burzy v Singapuru.

(11)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích na schválené burzy, které byly v Singapuru použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních ujednání a ujednání o dohledu pro schválené burzy a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Komise by měla zejména přezkoumat toto rozhodnutí s ohledem na začátek použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4).

(12)

Pravidelným přezkumem právních ujednání a ujednání o dohledu platných pro schválené burzy v Singapuru není dotčena možnost Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si konkrétní vývoj situace vyžaduje, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Toto opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/45

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, jakož i požadavky na oznamování těchto smluv. V článku 2 bodě 7 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou OTC deriváty definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012. Proto jsou veškeré derivátové smlouvy, k jejichž realizaci dochází na trhu třetí země, který není považován za rovnocenný regulovaným trhům, klasifikovány pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC.

(2)

V souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012 se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva.

(3)

Aby byl trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES, měl by být věcný výsledek platných právně závazných požadavků a předpisů o dohledu a vynucování práva rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právně závazné požadavky, které se vztahují na burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy v Japonsku, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES a zda tyto trhy podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva. Trhy, které jsou ke dni přijetí tohoto rozhodnutí povoleny jako burzy pro finanční nástroje nebo komoditní burzy, by proto měly být označeny za trhy, které jsou považovány za rovnocenné regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES.

(4)

Právní rámce Japonska vztahující se na burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy tvoří zákon o finančních nástrojích a obchodování na burze 2006 („Financial Instruments and Exchange Act 2006“, „FIEA“), který stanoví právní rámec pro burzy pro finanční nástroje, a zákon o komoditních derivátech („Commodity Derivatives Act 2009“, „CDA“), který stanoví regulační a dohledový rámec pro komoditní burzy. Derivátové smlouvy, jejichž základem je komodita, jsou kótovány na komoditní burze a deriváty, které se zakládají na finančních nástrojích, jsou kótovány na burzách pro finanční nástroje. Pravidla pro burzy pro finanční nástroje jsou stanovena v nařízení o vymáhání pravidel pro obchod s finančními nástroji („Order for Enforcement of the Financial Instruments“) a zákoně o burzách („Exchange Act“) a v nařízení vlády o burzách pro finanční nástroje („Cabinet Office Ordinance on Financial Instruments Exchanges“); pravidla pro komoditní burzy jsou stanovena v nařízení o vymáhání pravidel pro komoditní deriváty („Order for Enforcement of the Commodities Derivatives Act“) a v nařízení vlády o vymáhání pravidel pro komoditní deriváty („Ordinance for Enforcement of the Commodity Derivatives Act“). Kromě toho požívají burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy, pokud jde o jisté požadavky, poměrně širokou pravomoc seberegulace. Tato pravomoc seberegulace, kterou mají burzy pro finanční nástroje, se vztahuje zejména na pravidla podnikání týkající se kótace finančních nástrojů a zrušení jejich kótace, dále obchodních dohod a požadavků na členství. Provozní pravidla musí být předložena ke schválení předsedovi vlády Japonska (článek 81 zákona FIEA). Pravomoc seberegulace, kterou mají komoditní burzy, vykonává jejich seberegulační výbor nebo seberegulační oddělení. Tržní pravidla pro komoditní burzy stanoví pravidla obchodování a požadavky na členství, která musí být v úplnosti předložena ke schválení ministerstvu zemědělství, lesnictví a rybářství a ministerstvu hospodářství, obchodu a průmyslu. Samoregulační pravidla jsou pro burzy právně závazná.

(5)

Právně závazné požadavky platné pro burzy povolené v Japonsku, vedou k věcným výsledkům, jež jsou rovnocenné výsledkům požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES v těchto oblastech: povolovací postup, požadavky na definice, přístup k burzám, organizační požadavky, požadavky na vrcholné vedení, připuštění finančních nástrojů k obchodování, pozastavení a stažení finančních nástrojů z obchodování, kontrola dodržování předpisů a přístup k ujednáním v oblasti clearingu a vypořádání.

(6)

Podle směrnice 2004/39/ES platí požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm pouze pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích. Akcie sice mohou být přijaté k obchodování na burzách pro finanční nástroje, Komise se nicméně domnívá, že posouzení těchto požadavků není pro účely tohoto rozhodnutí relevantní, jelikož jeho cílem je ověřit rovnocennost právně závazných požadavků platných na trzích ve třetích zemích, pokud jde o derivátové smlouvy, které jsou na těchto trzích realizovány.

(7)

Mělo by se proto vycházet z toho, že právně závazné požadavky na burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy v Japonsku dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES.

(8)

Komoditní burzy jsou provozovány pod dohledem ministerstva zemědělství, lesnictví a rybářství a ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu. Rámec pro pravomoci dohledu těchto dvou ministerstev stanoví zákon CDA. Tato ministerstva v první řadě schvalují pravidla trhu, pravidla pro makléřské smlouvy, pravidla pro řešení sporů nebo pravidla pro výbor, který dohlíží nad tržními transakcemi na komoditní burze, jakož i veškeré změny uvedených pravidel. Kromě toho, aby bylo zajištěno spravedlivé obchodování a ochrana investorů, mohou ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu požádat komoditní burzu, aby změnila své stanovy, jiná pravidla nebo svůj způsob podnikání nebo přijala jakákoli jiná opatření ke zlepšení fungování svého podnikání. Pokud komoditní burzy nevykonávají řádně svou pravomoc seberegulace a nepřijmou nezbytná opatření k zajištění poctivého obchodování a ochrany investorů, ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou dané burze odejmout licenci nebo pozastavit její provoz, a to zcela, nebo z části. Burzy pro finanční nástroje podléhají dohledu předsedy vlády Japonska a v přenesené pravomoci komisaře Japonské agentury pro finanční služby („Japan Financial Services Agency“, „JFSA“). Oddíl 5 kapitoly V zákona FIEA stanoví, která opatření dohledu má JFSA k dispozici. Zejména v případě, že burza pro finanční nástroje porušuje právní předpisy, je JFSA oprávněna odejmout licenci, nebo vydat příkaz o pozastavení veškerého provozu burzy, nebo jeho části. Kromě toho může JFSA po burze pro finanční nástroje požadovat, aby změnila své stanovy, provozní předpisy, pravidla týkající se makléřských smluv nebo jiná pravidla týkající se obchodní praxe nebo přijmout jiná nezbytná opatření dohledu. Stanovy burzy pro finanční nástroje musí zahrnovat sankce pro případ, že členové poruší pravidla podnikání burzy. Pokud burza pro finanční nástroje neprovádí účinný dozor nad trhem, je JFSA oprávněna přijímat vymáhací opatření, včetně odejmutí licence nebo pozastavení podnikání.

(9)

Je tedy třeba vyvodit závěr, že burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy podléhají v Japonsku soustavnému účinnému dohledu a vymáhání.

(10)

Podmínky stanovené v článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měly být považovány za splněné, pokud jde o burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy povolené v Japonsku.

(11)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích na burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy, které byly v Japonsku použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních ujednání a ujednání o dohledu pro tyto trhy a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Komise by měla zejména přezkoumat toto rozhodnutí s ohledem na začátek použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4).

(12)

Pravidelným přezkumem právních ujednání a ujednání o dohledu platných pro burzy pro finanční nástroje a komoditní burzy v Japonsku není dotčena možnost Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si konkrétní vývoj situace vyžaduje, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Toto opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/48

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, jakož i požadavky na oznamování těchto smluv. V článku 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou OTC deriváty definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012. Proto jsou veškeré derivátové smlouvy, k jejichž realizaci dochází na trhu třetí země, který není považován za rovnocenný regulovaným trhům, klasifikovány pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC.

(2)

V souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012 se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

(3)

Aby byl trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES, měl by být věcný výsledek platných právně závazných požadavků a předpisů o dohledu a vynucování rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právně závazné požadavky, které se vztahují na finanční trhy v Austrálii, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES a zda tyto trhy podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování. Trhy, které jsou ke dni přijetí tohoto rozhodnutí povoleny jako finanční trhy, by proto měly být označeny za trhy, které jsou považovány za rovnocenné regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES.

(4)

Zákon o obchodních společnostech „Corporations Act“ z roku 2001 je primárním právem, které pro finanční trhy zavádí právně vymahatelné režimy podle pravidel režimu pro tržní licence („Australian market licencing“ (AML)) a režimu pravidel pro integritu trhu „(Market Integrity Rules“ (MIRs)). Aby mohl být v Austrálie provozován finanční trh, musí mít licenci. Zákon „Corporations Act“ stanoví legislativní režim, který australské komisi pro dohled nad cennými papíry a investicemi („Australian Securities and Investments Commission“ („ASIC“)) umožňuje přijímat pravidla pro integritu trhu, která platí pro provozovatele trhu, účastníky trhu, určité jiné subjekty a finanční produkty obchodované na finančních trzích. Další požadavky jsou uvedeny v sekundárních aktech nebo nebo aktech přijatých v přenesené pravomoci podle zákona o obchodních společnostech, včetně předpisů o obchodních společnostech z roku 2001 („Corporations Regulations“). ASIC vydává regulační pokyny, ve kterých je podrobně vysvětleno, jak držitelé licencí mohou splnit ustanovení zákona o obchodních společnostech; uvádí rovněž povinnosti držitelů tržních licencí (AML), kteří musí pro provozování trhu zachovat vhodná opatření, aby se zajistil spravedlivý, řádně fungující a transparentní trh, a také uvádí další požadavky, které jsou mezi kritéria, která mají být posouzena. Nedodržení regulačních pokynů má za následek donucovací opatření, které provádí ASIC.

(5)

Právně závazné požadavky stanovené v právních předpisech, pravidla pro integritu trhu a regulační pokyny pro finanční trhy povolené v Austrálii dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES v těchto oblastech: povolovací postup, požadavky na definice, přístup k uznaným burzám, organizační požadavky, požadavky na vrcholné vedení, připuštění finančních nástrojů k obchodování, pozastavení a stažení nástrojů z obchodování, kontrola dodržování předpisů týkajících se finančních trhů a přístup k ujednáním v oblasti clearingu a vypořádání.

(6)

Podle směrnice 2004/39/ES platí požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm pouze pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích. Akcie sice mohou být přijaty k obchodování na finančních trzích v Austrálii, Komise se nicméně domnívá, že posouzení těchto požadavků není pro účely tohoto rozhodnutí relevantní, jelikož jeho cílem je ověřit rovnocennost právně závazných požadavků platných na trzích ve třetích zemích, pokud jde o derivátové smlouvy, které jsou na těchto trzích realizovány.

(7)

Mělo by se proto vycházet z toho, že právně závazné požadavky na finanční trhy povolené v Austrálii dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES.

(8)

ASIC je veřejný orgán zřízený zákonem „Australian Securities and Investments Commission Act 2001“ („zákon ASIC“) a je odpovědný za správu finančních trhů v Austrálii a za vymáhání příslušného práva. K regulačním a vymáhacím pravomocem ASIC patří mj. vyšetřování domnělého porušení práva, vydávání oznámení o porušení práva, žádost o uložení občanskoprávních sankcí ze strany soudů a zahájení stíhání. Kromě toho je ASIC oprávněna kontrolovat finanční trhy bez předchozího oznámení. To zahrnuje pravomoc kontrolovat registry, záznamy a doklady. Ministr pro finanční služby navíc může provozovateli finančního trhu písemně nařídit, aby přijal konkrétní opatření pro dodržení svých povinností, které má jako držitel licence pro finanční trh, pokud se tento ministr domnívá, že tyto povinnosti nejsou plněny (§ 794 A zákona „Corporations Act“). Pokud finanční trh tomuto nařízení nevyhoví, může se ASIC obrátit na soud a požádat ho o vydání nařízení tyto povinnosti splnit (§ 794 A zákona „Corporations Act“). ASIC má rovněž pravomoc vydat příkaz určitému subjektu (včetně provozovatelů trhu a účastníků licencovaných trhů), pokud se domnívá, že je nezbytné, nebo ve veřejném zájmu, chránit osoby obchodující s finančními produkty nebo s určitými kategoriemi finančních produktů (§ 798J zákona „Corporations Act“). Kromě toho může ASIC požádat o vydání nařízení a zahájení řízení pro vymáhání svých regulačních a vyšetřovacích opatření. ASIC se může obrátit na soud s žádostí o vydání nařízení o prosazení jejích opatření, která byla přijata na základě jejích regulačních a vyšetřovacích pravomocí (§ 70 zákona ASIC). Pokud subjekt nevyhoví nařízení vydanému podle zákona o obchodních společnostech, může se ASIC obrátit na soud, který dodržení nařízení přikáže. Kromě toho ASIC uzavřela s každým relevantním provozovatelem trhu protokoly o spolupráci a sdílení informací, aby se usnadnil dohled nad trhem a jeho účastníky v rámci pravidel pro integritu trhu.

(9)

Mělo by se proto vycházet z toho, že finanční trhy v Austrálii podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování práva.

(10)

Podmínky stanovené v článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měly být považovány za splněné, pokud jde finanční trhy povolené v Austrálii.

(11)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích na finanční trhy, které byly v Austrálii použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních ujednání a ujednání o dohledu pro finanční trhy a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Komise by měla zejména přezkoumat toto rozhodnutí s ohledem na začátek použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4).

(12)

Pravidelným přezkumem právních ujednání a ujednání o dohledu platných pro finanční trhy v Austrálii není dotčena možnost Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si konkrétní vývoj situace vyžaduje, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Toto opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/51

(1)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví požadavky na clearing a dvoustranné řízení rizik pro mimoburzovní (OTC) derivátové smlouvy, jakož i požadavky na oznamování těchto smluv. V článku 2 bodě 7 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou OTC deriváty definovány jako derivátové smlouvy, k jejichž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (2) ani na trhu třetí země, který je který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012. Proto jsou veškeré derivátové smlouvy, k jejichž realizaci dochází na trhu třetí země, který není považován za rovnocenný regulovaným trhům, klasifikovány pro účely nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC.

(2)

V souladu s článkem 2a nařízení (EU) č. 648/2012 se trh třetí země považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES, a podléhá v uvedené třetí zemi soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

(3)

Aby byl trh třetí země považován za rovnocenný regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES, měl by být věcný výsledek platných právně závazných požadavků a předpisů o dohledu a vynucování rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právně závazné požadavky, které se vztahují na uznané burzy v Kanadě, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2004/39/ES a zda tyto trhy podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování. Trhy, které jsou ke dni přijetí tohoto rozhodnutí povoleny jako uznané burzy, by proto měly být označeny za trhy, které jsou považovány za rovnocenné regulovanému trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES.

(4)

Právně závazné požadavky pro uznané burzy povolené v Kanadě mají tříúrovňovou strukturu. První úroveň tvoří provinční a teritoriální právní předpisy, které stanoví obecné požadavky, které musí splnit provozovatelé obchodních systémů, pokud chtějí vykonávat činnosti v provincii nebo na teritoriu. Konkrétnější a podrobnější požadavky na uznané burzy jsou stanoveny v „národních nástrojích“ („National Instruments“), které představují druhou úroveň. Tyto nástroje schvalují regulační orgány cenných papírů („Securities Regulatory Authorities“) jednotlivých provincií a teritorií a zahrnují takové oblasti, jako je spravedlivý přístup a transparentnost, clearing a vypořádání, podávání zpráv a oznamovací povinnosti. Třetí úroveň tvoří rozhodnutí o uznání („recognition orders“). Pro každou uznanou burzu je vydává příslušný regulační orgán cenných papírů a tato rozhodnutí stanoví provozní podmínky, které musí každá uznaná burza splnit. Rozhodnutí o uznání vydaná uvedenými regulačními orgány jsou právně závazná a každé porušení podmínek v nich stanovených je porušením práva cenných papírů nebo práva komoditních futures.

(5)

Právně závazné požadavky platné pro uznané burzy v Kanadě vedou k věcným výsledkům, jež jsou rovnocenné výsledkům požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES v těchto oblastech: povolovací postup, požadavky na definice, přístup k uznaným burzám, organizační požadavky, požadavky na vrcholné vedení, připuštění finančních nástrojů k obchodování, pozastavení a stažení nástrojů z obchodování, kontrola dodržování předpisů ze strany uznaných burz a přístup k mechanismům v oblasti clearingu a vypořádání.

(6)

Podle směrnice 2004/39/ES platí požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po něm pouze pro akcie přijaté k obchodování na regulovaných trzích. Akcie sice mohou být přijaté k obchodování na uznaných burzách povolených v Kanadě, Komise se nicméně domnívá, že posouzení těchto požadavků není pro účely tohoto rozhodnutí relevantní, jelikož jeho cílem je ověřit rovnocennost právně závazných požadavků platných na trzích ve třetích zemích, pokud jde o derivátové smlouvy, které jsou na těchto trzích realizovány.

(7)

Mělo by se proto vycházet z toho, že právně závazné požadavky na uznané burzy povolené v Kanadě dosahují výsledků rovnocenných s výsledky plynoucími z požadavků stanovených v hlavě III směrnice 2004/39/ES.

(8)

Regulační orgány cenných papírů jsou odpovědné za regulaci a dohled nad uznanými burzami povolenými v rámci jejich jurisdikce. Jejich pravomoci dohledu zahrnují mimo jiné pravomoc přijímat rozhodnutí týkající se obchodování a způsobu, jakým uznané burzy vykonávají svou činnost. Kromě toho vyžadují podmínky stanovené v rozhodnutí o uznání, aby uznané burzy oznamovaly regulačním orgánům cenných papírů podezření o porušení práva cenných papírů ze strany účastníků a jejich klientů a také mají povinnost pravidelně podávat regulačním orgánům cenných papírů zprávy o stavu jejich vyšetřování a o disciplinárních opatřeních. Aby mohly provádět své povinnosti v oblasti dohledu, uznané burzy mají určené zaměstnance pro šetření a vynucování, kteří průběžně sledují obchodování a na místě provádějí kontroly dokumentace o obchodu účastníků. Regulační orgány cenných papírů mají také pravomoc ukládat uznaným burzám sankce za porušení práva cenných papírů (právních předpisů, národních nástrojů, pravidel a rozhodnutí o uznání). Mezi tyto sankce patří peněžité pokuty, důtky, zrušení rozhodnutí o uznání nebo pozastavení registrace, nebo stanovení dodatečných podmínek, které musí uznané burzy splnit, aby dodržely právní předpisy v oblasti cenných papírů.

(9)

Mělo by se proto vycházet z toho, že tyto finanční trhy v Kanadě podléhají soustavnému účinnému dohledu a vynucování.

(10)

Podmínky stanovené v článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měly být považovány za splněné, pokud jde o uznané burzy povolené v Kanadě.

(11)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích na uznané burzy, které byly v Kanadě použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních ujednání a ujednání o dohledu pro uznané burzy a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Komise by měla zejména přezkoumat toto rozhodnutí s ohledem na začátek použitelnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4).

(12)

Pravidelným přezkumem právních ujednání a ujednání o dohledu platných pro uznané burzy v Kanadě není dotčena možnost Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si konkrétní vývoj situace vyžaduje, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Toto opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/54

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Nového Zélandu zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou na Novém Zélandu usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

Právně závazné požadavky Nového Zélandu pro ústřední protistrany povolené na Novém Zélandu sestávají z části 5C zákona o Centrální bance Nového Zélandu („základní pravidla“) a příkazů, jimiž je ústředním protistranám uděleno povolení působit jako určené vypořádací systémy („jmenovací příkazy“). Základní pravidla a jmenovací příkazy stanoví požadavky, které musí ústřední protistrany průběžně splňovat, aby mohly na Novém Zélandu poskytovat clearingové služby. Ústředním protistranám usazeným na Novém Zélandu může generální guvernér na základě doporučení ministra financí i ministra obchodu a v souladu se společným doporučením Centrální banky Nového Zélandu a orgánu pro finanční trhy (společně „regulační orgány“) udělit povolení působit jako určený vypořádací systém. Pro udělení povolení ústředním protistranám, aby mohly působit jako určený vypořádací systém, mohou být stanoveny podmínky. Jmenovacími příkazy se schvalují specifická vnitřní pravidla a postupy určeného vypořádacího systému, které obsahují požadavky, jež musí určený vypořádací systém splňovat a jež jsou v souladu se společnými strategickými postupy zveřejněnými regulačními orgány. Podle zákona o Centrální bance Nového Zélandu z roku 1989 musí určené vypořádací systémy splňovat příslušné mezinárodní standardy pro clearingové a vypořádací systémy, včetně Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Regulační orgány vydaly politické prohlášení nazvané „Jmenování určených vypořádacích systémů a dohled nad nimi“, v němž se požaduje, aby určené vypořádací systémy dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(6)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na ústřední protistrany povolené na Novém Zélandu tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady stanovené v základních pravidlech stanoví přísné normy, které musí určené vypořádací systémy splnit, aby mohly na Novém Zélandu získat povolení k poskytování clearingových služeb. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků na Novém Zélandu. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí určené vypořádací systémy předložit svá vnitřní pravidla a postupy regulačním orgánům ke schválení. Tato vnitřní pravidla a postupy společně se jmenovacími příkazy, jimiž jsou schvalovány, tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků na Novém Zélandu, který musí poskytovat podrobné informace o tom, jak bude určený vypořádací systém tyto normy a Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů dodržovat. Soulad určených vypořádacích systémů s těmito normami a se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů posuzují společně regulační orgány. Jakmile bylo systému uděleno povolení působit jako určený vypořádací systém, vnitřní pravidla a postupy se pro něj stávají právně závaznými a nelze je změnit, pokud regulační orgány k navrženým změnám vysloví námitky.

(7)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro určené vypořádací systémy usazené na Novém Zélandu by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazené v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(8)

Určené vypořádací systémy povolené na Novém Zélandu vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl na Novém Zélandu během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v určených vypořádacích systémech usazených na Novém Zélandu tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(9)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na určené vypořádací systémy usazené na Novém Zélandu tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla uplatňovaná na určené vypořádací systémy usazené na Novém Zélandu spolu s vnitřními pravidly a postupy, kterými se provádí zásady pro infrastrukturu finančního trhu, zmírňují riziko, které je na Novém Zélandu na nižší úrovni, a dosahují rovnocenného účinku zmírnění rizika jako účinek požadovaný nařízením (EU) č. 648/2012.

(10)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Nového Zélandu zajišťují, že určené vypořádací systémy povolené na Novém Zélandu splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(11)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Nového Zélandu platné pro ústřední protistrany povolené na Novém Zélandu zajišťovat, aby ústřední protistrany podléhaly průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(12)

Dohled nad určenými vypořádacími systémy povolenými na Novém Zélandu vykonávají společně regulační orgány. Regulační orgány mohou požadovat od určených vypořádacích systémů a jejich účastníků informace a v případě, že odmítnou odpovědět, jim mohou uložit sankce. Regulační orgány mohou zrušit povolení udělené určenému vypořádacímu systému. Regulační orgány sledují, zda určené vypořádací systémy dodržují podmínky, jimiž je povolení působit jakožto určený vypořádací systém podmíněno. Tyto podmínky mohou zahrnovat požadavky týkající se oznamování zásadních událostí (jako je např. nedodržování rámce systému řízení rizik nebo politiky finančních zdrojů nebo jejich změny) regulačním orgánům, podávání pravidelných zpráv regulačním orgánům a zveřejňování informací, včetně sebehodnocení na základě srovnání s příslušnými mezinárodními standardy (Zásadami pro infrastrukturu finančního trhu). Regulační orgány se pravidelně setkávají s vrcholným vedením určených vypořádacích systémů a mohou přezkoumávat jim udělená povolení a podmínit je dodatečnými podmínkami nebo je v případě, že platné požadavky nejsou splněny, zrušit.

(13)

Lze proto vyvodit závěr, že určené vypořádací systémy povolené na Novém Zélandu podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Nového Zélandu zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(15)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou působit na Novém Zélandu za předpokladu, že právní předpisy a předpisy o dohledu platné pro ústřední protistrany a jejich účastníky jsou právně stabilní. Kromě toho musí ústřední protistrany z třetích zemí podléhat účinnému dohledu, kterým je zajištěno dodržování platných právních předpisů a předpisů o dohledu. Mezi Centrální bankou Nového Zélandu a příslušným orgánem dohledu třetí země ústřední protistrany může být uzavřeno memorandum o porozumění.

(16)

Lze proto být vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Nového Zélandu zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(17)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se určených vypořádacích systémů, které jsou platné na Novém Zélandu v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by ve spolupráci s orgánem ESMA měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právních předpisů a předpisů o dohledu pro určené vypořádací systémy na Novém Zélandu a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(18)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných na Novém Zélandu pro ústřední protistrany povolené na Novém Zélandu by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení může být toto rozhodnutí zrušeno.

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/57

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Japonsku usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

K právně závazným požadavkům Japonska na ústřední protistrany povolené v Japonsku patří zákon o finančních nástrojích a obchodování na burze z roku 2006 (Financial Instruments and Exchange Act, „FIEA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing cenných papírů a finančních derivátů, a zákon o komoditních derivátech z roku 2009 (Commodity Derivatives Act, „CDA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing komodit. Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na režim stanovený v zákoně CDA pro komoditní clearingové organizace. Zákon CDA stanoví požadavky, které musí komoditní clearingové organizace průběžně splňovat, aby mohly v Japonsku poskytovat clearingové služby. Komoditní clearingové organizace musí být povoleny příslušným ministrem. Příslušný ministr může pro udělení licence komoditním clearingovým organizacím stanovit podmínky. Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu je příslušným ministrem pro výkon clearingových služeb výlučně v oblasti komoditních trhů, které se týkají oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu. Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu je příslušným ministrem pro výkon clearingových služeb výlučně v oblasti komoditních trhů, které se týkají oblasti hospodářství, obchodu a průmyslu. Pro jiné komoditní clearingové organizace jsou příslušní oba tito ministři.

(6)

Kromě toho vydalo v listopadu 2014 ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu „Základní pokyny pro dohled nad komoditními clearingovými organizacemi“ (dále jen „pokyny“), které podrobně popisují rámec dohledu týkající se komoditních clearingových organizací a zohledňují Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména způsob, jakým mají komoditní clearingové organizace dodržovat zákon CDA. Tyto pokyny se provádějí do vnitřních pravidel a postupů komoditních clearingových organizací.

(7)

Podle základních pravidel musí komoditní clearingové organizace přijmout vnitřní obchodní pravidla – vnitřní pravidla a postupy komoditních clearingových organizací – která budou odpovídat platným právním předpisům a umožní řádné a bezpečné provádění transakcí s deriváty. Vnitřní obchodní pravidla rovněž zajistí, aby finanční situace komoditních clearingových organizací byla postačující pro vykonávání clearingu komodit; aby předpokládaná příjmová a výdajová situace spojená s výkonem činnosti komoditních clearingových organizací byla příznivá; aby zaměstnanci komoditních clearingových organizací měli dostatečné znalosti a zkušenosti na to, aby mohli vykonávat clearing komodit náležitým způsobem a s jistotou a aby struktura a systém komoditních clearingových organizací byly dostatečně vyvinuté, aby mohlo vypořádání probíhat vhodným způsobem. Tato vnitřní pravidla a postupy musí být schváleny příslušným ministrem a nemohou být změněny, pokud s tím příslušný ministr nesouhlasí.

(8)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na komoditní clearingové organizace v Japonsku tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady stanovené v základních pravidlech pro komoditní clearingové organizace stanoví přísné normy, které musí komoditní clearingové organizace splnit, aby mohly v Japonsku získat povolení k poskytování clearingových služeb. Tato základní pravidla zahrnují první úroveň právně závazných požadavků vztahujících se na komoditní clearingové organizace v Japonsku. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí komoditní clearingové organizace předložit svá vnitřní pravidla a postupy příslušnému ministrovi ke schválení. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Japonska a v souladu s pokyny musí poskytovat podrobné informace o tom, jak bude komoditní clearingová organizace žádající o povolení dodržovat uvedené přísné normy. Vnitřní pravidla a postupy komoditních clearingových organizací kromě toho obsahují další ustanovení, která doplňují základní pravidla. Soulad komoditních clearingových organizací s těmito normami i se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů posuzují ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Po schválení příslušným ministerstvem jsou vnitřní pravidla a postupy pro komoditní clearingové organizace právně závazné.

(9)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazené v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(10)

Komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Japonsku během posledních tří let proveden, představovala méně než 2 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v komoditních clearingových organizacích usazených v Japonsku tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(11)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla uplatňovaná na komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku spolu s vnitřními pravidly a postupy, kterými se provádí zásady pro infrastrukturu finančního trhu, zmírňují riziko, které je v Japonsku na nižší úrovni, a dosahují rovnocenného účinku na zmírnění rizika jako účinek požadovaný nařízením (EU) č. 648/2012.

(12)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že komoditní clearingové organizace povolené v Japonsku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska platné pro ústřední protistrany povolené v Japonsku zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

Dohled nad komoditními clearingovými organizacemi povolenými v Japonsku vykonávají v rámci svých pravomocí ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu podle své příslušné oblasti působnosti. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou po komoditních clearingových organizacích požadovat předložení zpráv nebo podkladů týkajících se jejich aktiv nebo podnikatelských činností. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou rovněž provádět v komoditních clearingových organizacích a u členů těchto clearingových organizací kontroly, včetně kontroly jejich knih a dokumentů nebo jakýchkoli jiných prvků týkajících se jejich podnikatelských činností. Pokud to ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu považují za nezbytné a přiměřené pro řádné a spolehlivé provádění clearingových služeb, mohou po komoditních clearingových organizacích požadovat, aby změnily své stanovy, obchodní nebo jiná pravidla, obchodní metody nebo aby přijaly nezbytná opatření pro zlepšení svých podnikatelských činností nebo stav svých aktiv. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou rovněž komoditním clearingovým organizacím ukládat disciplinární opatření, jakož i pokuty za nedodržení platných ustanovení.

(15)

Lze proto vyvodit závěr, že komoditní clearingové organizace povolené v Japonsku podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(16)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(17)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou požádat o vydání povolení pro komoditní clearingové organizace, aby mohly poskytovat v Japonsku stejné služby jako ty, k jejichž poskytování mají povolení v třetí zemi. Japonská agentura pro finanční služby (Financial Services Agency of Japan, JFSA) má pravomoc prostřednictvím konzultací s ministrem, v jehož pravomoci komoditní trh je, stanovit komodity, s nimiž je možno obchodovat na trhu s finančními nástroji podle zákona FIEA. Pokud ústřední protistrany z třetích zemí provádí clearing těchto stanovených smluv obchodovaných na trhu s finančními nástroji, může ústřední protistrana požádat Japonskou agenturu pro finanční služby o licenci pro zahraniční ústřední protistrany, která jim umožní poskytovat v Japonsku stejné služby jako ty, k jejichž poskytování mají povolení ve třetí zemi. Kritéria uplatňovaná na ústřední protistrany z třetích zemí, které žádají o licence, jsou podobná kritériím uplatňovaným pro japonské clearingové organizace, ústřední protistrany z třetích zemí jsou však osvobozeny od určitých požadavků, které se vztahují na domácí ústřední protistrany povolené v Japonsku, pokud jim byla udělena rovnocenná licence příslušného orgánu třetí země s níž Japonská agentura pro finanční služby uzavřela ujednání o spolupráci. Ústřední protistrany z třetích zemí, které provádějí clearing smluv, které nejsou uzpůsobeny k tomu, aby byly obchodovány na trhu s finančními nástroji, musí ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu podle zákona CDA požádat o licenci. Při posuzování žádostí o licenci ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu zváží status ústřední protistrany, pokud jde o její povolení ve třetí zemi.

(18)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(19)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se komoditních clearingových organizací, které jsou platné v Japonsku v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále sledovat vývoj japonského právního a dohledového rámce pro komoditní clearingové organizace a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(20)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Japonsku pro ústřední protistrany povolené v Japonsku by neměla být dotčena možnost Komise provést ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/61

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Brazílii usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

Právně závazné požadavky Brazílie pro ústřední protistrany povolené v Brazílii vycházejí ze zákona č. 10,214 ze dne 27. března 2001 a rozhodnutí vydaných Národní měnovou radou (CMN), oběžníků vydaných Centrální bankou Brazílie (BCB) a instrukcí vydaných brazilskou Komisí pro cenné papíry a burzu (CVM) ustavenou v souladu s tímto zákonem. Zejména rozhodnutí č. 2,882 ve znění rozhodnutí 3,081 upravuje činnosti clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a stanoví zásady platné pro fungování clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a svěřují BCB pravomoci regulovat clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb, udělovat jim povolení a provádět nad nimi dohled.

(6)

Clearingovým institucím a poskytovatelům clearingových služeb usazeným v Brazílii musí BCB udělit povolení k poskytování clearingových služeb. Při udělování povolení clearingovým institucím nebo poskytovatelům clearingovým služeb musí BCB zohlednit aspekty týkající se dobrého stavu, běžného fungování a zlepšení brazilského platebního systému. BCB může rovněž na základě stability finančního systému, rizika a účinnosti clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb před udělením těchto povolení nebo poté stanovit „podmínky, které uzná za vhodné“. Clearingové instituce, které provozují systémově významný systém, jenž vytváří rizika pro dobré a bezproblémové fungování brazilského finančního systému, což určí BCB na základě objemu a povahy clearingového systému, mohou podléhat odlišným pravidlům než ostatní clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb.

(7)

BCB přijala různá opatření s cílem provést rozhodnutí č. 2,882 a zajistit, aby clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb působili v souladu s hodnotami, zásadami a pravidly platnými pro platební systém. Zejména oběžník č. 3,057 obsahuje podrobné předpisy pro fungování clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a stanoví řadu požadavků, které musí splňovat, včetně kapitálových požadavků, norem transparentnosti, opatření pro řízení rizik a provozních požadavků. BCB vydala politické prohlášení č. 25,097 o přijetí Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů – které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry – jehož prostřednictvím provádí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů v rámci svého dozoru a dohledu nad clearingovými institucemi a poskytovateli clearingových služeb.

(8)

Podle oběžníku č. 3,057 musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb přijmout vnitřní pravidla a postupy zajišťující soulad se všemi příslušnými požadavky a obsahující všechny příslušné aspekty související s jejich funkcí, včetně opatření pro řízení úvěrového rizika, rizika likvidity a provozního rizika. Tato vnitřní pravidla a postupy jsou předloženy BCB, která je nejprve posoudí ve schvalovacím řízení. Zásadní změny vnitřních pravidel a postupů musí být rovněž schváleny BCB. Jakékoli další nevýznamné změny vnitřních pravidel a postupů musí být sděleny BCB ve lhůtě kratší než třicet dnů poté, co byly provedeny, aby BCB mohla vyjádřit námitky.

(9)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na ústřední protistrany schválené v Brazílii tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady obsažené v zákoně č. 10,214 a nařízeních, oběžnících a instrukcích vydaných na základě tohoto zákona stanoví přísné normy, které musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb (spolu se „základními pravidly“) splnit, aby mohli získat povolení k poskytování clearingových služeb v Brazílii. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků Brazílie. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb předložit svá vnitřní pravidla a postupy BCB, aby je schválila nebo potvrdila, že nemá námitek. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Brazílie a musí poskytovat podrobné informace o tom, jak budou clearingové clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb tyto normy dodržovat. BCB posoudí, jak clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb tyto normy a Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů dodržují. Jakmile jsou vnitřní pravidla a postupy ze strany BCB schváleny, stávají se pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb právně závaznými.

(10)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb v Brazílii by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(11)

Clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb usazení v Brazílii vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Brazílii během posledních tří let proveden, představovala méně než 3 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v clearingových institucích a v subjektech, které jsou poskytovateli clearingových služeb, tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(12)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb usazené v Brazílii tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb usazené v Brazílii doplněná jejich vnitřními pravidly a postupy, které vyžadují soulad se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika existující v Brazílii a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují, že clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb usazení v Brazílii splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(14)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie platné pro ústřední protistrany povolené v Brazílii zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(15)

BCB průběžně sleduje, jak clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb dodržují právně závazné požadavky, které se na ně vztahují. BCB má kromě toho řadu prostředků pro zajištění dodržování těchto požadavků. Především má BCB pravomoc od clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb požadovat informace, vydávat varovná upozornění a pokud to považuje za nutné, požadovat určité změny jejich pravidel. Kromě toho může BCB rovněž ukládat pokuty v případě porušení povinnosti ze strany clearingových institucí nebo poskytovatelů clearingových služeb, pokud jde o dodržování právně závazných požadavků, které se na ně vztahují, a má i pravomoc zrušit jejich povolení.

(16)

Lze proto vyvodit závěr, že clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb povolení v Brazílii podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(17)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(18)

Ústřední protistrany povolené ve třetí zemi mohou v Brazílii poskytovat služby, pokud právní předpisy a předpisy o dohledu této země zajišťují podobné účinky jako právní předpisy a předpisy o dohledu uplatňované v Brazílii, pokud tato země dodržuje Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, má rovnocenné právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a pokud ústřední protistrany v ní povolené podléhají účinnému dohledu. Aby bylo možno ústřední protistranu uznat, je nezbytné, aby byla uzavřena ujednání o spolupráci mezi BCB a příslušným orgánem dohledu třetí země žádající ústřední protistrany.

(19)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(20)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb, které jsou platné v Brazílii v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právního a dohledového rámce pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(21)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Brazílii pro ústřední protistrany povolené v Brazílii by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení může být toto rozhodnutí zrušeno.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/65

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Mezinárodního finančního centra v Dubaji (dále jen „MFCD“) zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v MFCD usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

Právně závazné požadavky MFCD pro ústřední protistrany povolené v MFCD vycházejí z regulačního zákona z roku 2004 a zákona o trzích z roku 2012 (dále jen „právní předpisy MFCD“). Ty jsou doplněny souborem pravidel Dubajského úřadu pro finanční služby (Dubai Financial Services Authority, „DFSA“), který obsahuje modul povolených tržních institucí.

(6)

Ústřední protistrany usazené v MFCD musí DFSA schválit jako povolené tržní instituce. Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na režim platný pro povolené tržní instituce, které provádějí povolenou finanční službu, která spočívá v provozování clearingového centra v MFCD. Aby povolené tržní instituce získaly povolení pro provoz clearingového centra, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené úřadem DFSA a obsažené v souboru pravidel DFSA. Povolené tržní instituce musí provozovat clearingové systémy bezpečným a účinným způsobem a obezřetně řídit rizika spojená s jejich obchodní činností a operacemi. Rovněž mají disponovat dostatečnými finančními, lidskými a systémovými zdroji.

(7)

V právních předpisech MFCD jsou plně provedeny mezinárodní standardy stanovené v Zásadách pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) („CPSS“) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry („IOSCO“).

(8)

Právní předpisy MFCD rovněž požadují, aby povolené tržní instituce přijaly vnitřní pravidla a postupy zajišťující dodržování všech příslušných požadavků, které jsou nezbytné pro řádné řízení jejich clearingových a vypořádacích systémů. Pravidlo 5.6 povolených tržních institucí požaduje, aby vnitřní pravidla a postupy obsahovaly zvláštní ustanovení, včetně postupů v případě selhání. Tato vnitřní pravidla a postupy, jakož i veškeré jejich změny, musejí být ještě před jejich zavedením předloženy úřadu DFSA. DFSA může navrhovaná pravidla zamítnout nebo požadovat změny. Podle právních předpisů MFCD jsou vnitřní pravidla povolených tržních stran právně závazná a vymahatelná vůči členům a jiným účastníkům.

(9)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na povolené tržní instituce schválené v MFCD tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady obsažené v souboru pravidel DFSA a v právních předpisech MFCD stanoví přísné normy, které musí povolené tržní instituce (spolu se „základními pravidly“) splnit, aby mohly získat povolení k poskytování clearingových služeb v MFCD. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků v MFCD. Pro ověření souladu se základními pravidly požaduje pravidlo 5.6 povolených tržních institucí týkající se „obchodních pravidel“ vytvoření a předložení vnitřních pravidel a postupů ke schválení úřadu DFSA před jejich prováděním, přičemž DFSA může jejich provádění zabránit nebo je zamítnout. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků MFCD.

(10)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro povolené tržní instituce v MFCD by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy se sídlem v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(11)

Povolené tržní instituce v MFCD vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Od roku 2011 probíhalo pouze minimální obchodování s deriváty nebo jejich zúčtování. Účast v ústředních protistranách povolených v MFCD tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(12)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v MFCD tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro tyto ústřední protistrany doplněná jejich vnitřními pravidly a postupy, které vyžadují soulad se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v MFCD a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu MFCD zajišťují, že povolené tržní instituce v MFCD splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(14)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu MFCD platné pro ústřední protistrany povolené v MFCD zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(15)

DFSA, jakožto orgán dohledu nad povolenými tržními institucemi, monitoruje povolené tržní instituce v MFCD, aby bylo zajištěno dodržování platných předpisů. DFSA má obsáhlé pravomoci, které mimo jiné umožňují povolovat a sankcionovat tržní instituce, odebírat jim toto povolení a ukládat jim sankce. Provádí rovněž každodenní dohled. DFSA přijímá trvalý cyklus řízení rizik, který zahrnuje zjišťování a posuzování rizik, určování priorit a zmírňování rizik. Regulačního zákona z roku 2004 poskytuje DFSA silné pravomoci k prosazování jeho právních předpisů a pravidel. DFSA je zmocněn vést vyšetřování údajných porušení jeho pravidel a má pravomoc provádět kontroly, požadovat povinné předložení knih a záznamů, nebo vyžadovat výpovědi jednotlivců pod přísahou nebo přísežným prohlášením. DFSA má mimo jiné možnost ukládat finanční sankce, vydávat veřejné důtky nebo ukládat osobám zákaz podnikatelských činností týkajících se MFCD.

(16)

Měl by proto být vyvozen závěr, že povolené tržní instituce v MFCD podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(17)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu MFCD zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(18)

Ústřední protistrany z třetích zemí, které chtějí provádět clearing derivátů v MFCD, musí požádat DFSA o souhlas. Modul uznávání stanoví kritéria a postup uznávání.

(19)

Pro uznání protistrany musí mít jurisdikce, v níž je ústřední protistrana usazena, dostatečně spolehlivý regulační režim obdobný právním předpisům a předpisům o dohledu platným v MFCD. Rovněž se před schválením žádosti ústřední protistrany z třetí země vyžaduje uzavření ujednání o spolupráci mezi orgány MFCD a příslušnými orgány třetí země.

(20)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu MFCD zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(21)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se povolených tržních institucí, které jsou platné v MFCD v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by ve spolupráci s orgánem ESMA měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právních předpisů a předpisů o dohledu pro povolené tržní instituce a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(22)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v MFCD pro ústřední protistrany povolené v MFCD by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(23)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/68

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Spojených arabských emirátů (SAE) zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou tam usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyšší úrovni rizika, než jaké by je mohly vystavit ústřední protistrany povolené v Unii, a nepředstavují tudíž pro Unii nepřijatelné úrovně systémového rizika. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první podmínky musejí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

Právně závazné požadavky SAE pro ústřední protistrany povolené v SAE sestávají z předpisů vydaných Úřadem pro cenné papíry a komodity SAE. Předpisy stanoví požadavky, které musí ústřední protistrany průběžně splňovat, aby mohly v SAE poskytovat clearingové služby. Tyto předpisy zahrnují rozhodnutí č. 157\R z roku 2005, jímž se vymezuje clearingová agentura, a rozhodnutí rady Úřadu pro cenné papíry a komodity SAE č. 11 z roku 2015, kterým se stanoví požadavky pro ústřední protistrany. Ústřední protistrany usazené v SAE musí být povoleny Úřadem pro cenné papíry a komodity SAE.

(6)

Úřad pro cenné papíry a komodity SAE vydal předpis (rozhodnutí rady Úřadu pro cenné papíry a komodity SAE č. 11 z roku 2015), jímž se požaduje, aby ústřední protistrany povolené v SAE byly povinny dodržovat Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

(7)

V souladu s předpisy musí ústřední protistrany přijmout vnitřní pravidla a postupy zajišťující soulad s veškerými relevantními požadavky a obsahující všechny příslušné aspekty související s jejich funkcí, včetně opatření pro řízení úvěrového rizika, rizika likvidity a provozního rizika. Tyto vnitřní pravidla a postupy musí být schváleny Úřadem pro cenné papíry a komodity SAE. Kromě toho tyto vnitřní pravidla a postupy nemohou být změněny, pokud se zamýšlenými změnami Úřad pro cenné papíry a komodity SAE nesouhlasí. Metodologie pro výpočet finančních zdrojů a scénáře zátěžových testů, které používá ústřední protistrana, nadto podléhají schválení Úřadu pro cenné papíry a komodity SAE.

(8)

Právně závazné požadavky platné pro ústřední protistrany povolené v SAE tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady obsažené v předpisech, zejména v rozhodnutí rady Úřadu pro cenné papíry a komodity SAE č. 11 z roku 2015, stanoví normy na vysoké úrovni, které musí ústřední protistrany splnit, aby mohly v SAE získat povolení k poskytování clearingových služeb. Uvedené předpisy představují první stupeň právně závazných požadavků v SAE. Vnitřní pravidla a postupy ústřední protistrany představují druhý stupeň právně závazných požadavků v SAE. Úřad pro cenné papíry a komodity SAE posuzuje soulad ústřední protistrany s předpisy a se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů. Po schválení Úřadem pro cenné papíry a komodity SAE jsou interní pravidla a postupy pro ústřední protistranu právně závazné.

(9)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany v SAE by rovněž mělo zohlednit účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii, když mají účast v uvedených ústředních protistranách. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení rovnocenného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, nutné přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(10)

Ústřední protistrany povolené v SAE vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž působí ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v SAE během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách usazených v SAE tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(11)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany usazené v SAE tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Předpisy platné pro tyto ústřední protistrany povolené v SAE a doplněné vnitřními pravidly a postupy těchto protistran, které provádějí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v SAE a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Měl by tudíž být vysloven závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu SAE zajišťují, že ústřední protistrany povolené v SAE splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu SAE platné pro ústřední protistrany povolené v SAE zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

Dohled nad ústředními protistranami povolenými v SAE provádí Úřad pro cenné papíry a komodity SAE. Úřad pro cenné papíry a komodity SAE je zmocněn průběžně sledovat, jak ústřední protistrany dodržují právně závazné požadavky, které se na ně vztahují. V tomto smyslu může Úřad pro cenné papíry a komodity SAE požádat ústřední protistrany o informace, provádět kontroly na místě, vydávat pokyny k nápravě porušení povinnosti nebo potenciálního porušení obezřetnostních požadavků nebo k nápravě postupů, jež jsou v rozporu s řádným fungováním finančních trhů, jakož i nařídit ústřední protistraně, aby přijala opatření týkající se vnitřní kontroly a řízení rizik. Úřad pro cenné papíry a komodity SAE může rovněž odvolat vedení, některé členy zvláštních výborů a další zaměstnance ústřední protistrany. Úřad pro cenné papíry a komodity SAE je dále zmocněn odejmout ústředním stranám povolení. Úřad pro cenné papíry a komodity SAE může rovněž ústředním protistranám ukládat disciplinární opatření, jakož i pokuty za nedodržení právně závazných požadavků, které se na ně vztahují.

(15)

Měl by proto být vyvozen závěr, že ústřední protistrany povolené v SAE podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(16)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu SAE zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(17)

Úřad pro cenné papíry a komodity SAE může uznat ústřední protistrany, jež jsou povoleny v třetích zemích, jejichž právní předpisy a předpisy o dohledu zajišťují podobné účinky jako právní režimy a režimy dohledu uplatňované v SAE. Kromě toho musí ústřední protistrany z třetích zemí podléhat účinnému dohledu, kterým je zajištěno dodržování platných právních předpisů a předpisů o dohledu. Aby bylo možno uznání přiznat, je rovněž nezbytné, aby bylo uzavřeno memorandum o porozumění mezi SAE a příslušným orgánem dohledu třetí země žádající ústřední protistrany.

(18)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu SAE zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(19)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se ústředních protistran, které jsou platné v SAE v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by ve spolupráci s orgánem ESMA měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany v SAE a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(20)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v SAE pro ústřední protistrany povolené v SAE by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost přiznanou tímto rozhodnutím. Takové opětovné posouzení by mohlo vést ke zrušení tohoto rozhodnutí.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

16.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 342/71

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2122 (3) bylo přijato v návaznosti na ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích v Dánsku, Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku (dále jen „dotčené členské státy“) a vymezení ochranných pásem a pásem dozoru příslušným orgánem dotčených členských států v souladu se směrnicí Rady 2005/94/ES (4).

(2)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/2122 stanoví, že ochranná pásma a pásma dozoru, která dotčené členské státy vymezí v souladu se směrnicí 2005/94/ES, mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(3)

V návaznosti na další ohniska influenzy ptáků podtypu H5N8 v Německu, Maďarsku a Nizozemsku, jakož i na ohniska této nákazy ve Francii a Polsku, byla příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122 změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/2219 (5), a to za účelem změny oblastí uvedených v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122 tak, aby se zohlednila nová epizootologická situace v Unii a vymezení nových ochranných pásem a pásem dozoru příslušnými orgány těchto členských států v souladu se směrnicí 2005/94/ES.

(4)

Od data změny prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122 prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/2219 oznámilo Německo Komisi ohnisko influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářství s chovem ptactva chovaného v zajetí mimo oblasti v současnosti uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122, kde se chová drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, a přijalo nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem tohoto ohniska.

(5)

Od data změny prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122 prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/2219 také Francie oznámila Komisi další ohniska influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích mimo oblasti v současnosti uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/2122, kde se chová drůbež, a přijala nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem těchto ohnisek.