24.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/1

(1)

V části II hlavě I kapitole II oddíle 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (4) se stanoví projekt „ovoce a zelenina do škol“ a projekt „mléko do škol“.

(2)

Ze zkušeností s uplatňováním stávajících školních projektů a ze závěrů externích hodnocení a následných analýz různých možností politiky a sociálních obtíží, jimž členské státy čelí, vyplývá závěr, že pokračování a posílení těchto dvou školních projektů má klíčový význam. Vzhledem k současnému stavu, kdy klesá spotřeba čerstvého ovoce a zeleniny i mléčných výrobků, zejména mezi dětmi, a stále vyššímu počtu případů dětské obezity v důsledku stravovacích návyků, jež se zaměřují na vysoce zpracované potraviny, které navíc často obsahují velké množství přidaného cukru, soli, tuku nebo přídatných látek, by podpora Unie určená k financování dodávek vybraných zemědělských produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních měla více přispívat k propagaci zdravých stravovacích návyků a ke konzumaci místních produktů.

(3)

V analýze jednotlivých možností politiky se poukazuje na to, že jednotný přístup na základě společného právního a finančního rámce je z hlediska plnění konkrétních cílů, které společná zemědělská politika prostřednictvím školních projektů sleduje, vhodnější a účelnější. Tento přístup by členským státům umožnil maximalizovat dopad distribuce v rámci pevně stanoveného rozpočtu a zvýšit efektivnost řízení. Vzhledem k potřebě zohlednit rozdíly mezi ovocem a zeleninou, včetně banánů, a mlékem a mléčnými výrobky, tj. mezi „ovocem a zeleninou do škol“ a „mlékem do škol“, jak jsou definovány v tomto nařízení, a jejich dodavatelskými řetězci by některé prvky, jako například příslušná rozpočtová krytí, měly zůstat oddělené. S ohledem na zkušenosti se stávajícími projekty by účast ve školním projektu měla být pro členské státy i nadále dobrovolná. Se zřetelem k odlišné situaci v oblasti spotřeby v jednotlivých členských státech by zúčastněným členským státům a regionům měla být dána možnost, aby si v rámci svých strategií mezi všemi produkty a výrobky způsobilými pro dodávky dětem ve vzdělávacích zařízeních vybraly produkty a výrobky, které chtějí distribuovat. Členské státy by rovněž mohly zvážit zavedení cílených opatření zaměřených proti klesající konzumaci mléka u cílové skupiny.

(4)

Bylo zjištěno, že spotřeba zejména čerstvého ovoce a zeleniny a konzumního mléka má klesající tendenci. Proto je vhodné zaměřit distribuci v rámci školních projektů prioritně na tyto produkty. Tento postup by přitom pomohl snížit organizační zátěž pro školy a zvýšit dopad distribuce i při omezeném rozpočtu a odpovídal by také stávající praxi, protože tyto produkty jsou distribuovány nejčastěji. Aby však bylo možné dodržet výživová doporučení týkající se vstřebávání vápníku a za účelem podpory spotřeby určitých produktů nebo výrobků nebo v reakci na zvláštní výživové potřeby dětí by členské státy, pokud již distribuují konzumní mléko a jeho varianty neobsahující laktózu, měly mít možnost na svém území a s ohledem na rostoucí problémy spojené s intolerancí laktózy obsažené v mléce distribuovat další mléčné výrobky bez přidaných aromat ovoce, ořechů nebo kakaa, jako jsou jogurty a sýry, jež mají příznivé účinky na zdraví dětí. Členské státy by rovněž měly mít možnost distribuovat výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny, pokud již distribuují čerstvé ovoce a zeleninu. Dále je třeba vyvinout úsilí k zajištění distribuce místních a regionálních produktů a výrobků. V případech, kdy to členské státy považují za nutné pro dosažení cílů školního projektu a cílů stanovených ve svých strategiích, by měly mít možnost doplnit distribuci výše uvedených produktů a výrobků o určité jiné mléčné výrobky a mléčné nápoje. Všechny tyto produkty a výrobky by měly být v plném rozsahu způsobilé pro podporu Unie. Ovšem v případě nezemědělských výrobků by měla být způsobilá pro podporu pouze mléčná složka distribuovaných výrobků. S ohledem na vědecký vývoj by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o doplňování seznamu vyloučených zvýrazňovačů chuti uvedených v tomto nařízení a stanovení maximální úrovně přidaného cukru, přidané soli anebo přidaného tuku.

(5)

K zajištění účinnosti školního projektu při dosahování jeho krátkodobých i dlouhodobých cílů spočívajících ve zvyšování spotřeby vybraných zemědělských produktů a utváření zdravějšího stravování jsou nezbytná doprovodná vzdělávací opatření, která distribuci podpoří. S ohledem na svůj význam by tato opatření měla podporovat distribuci ovoce a zeleniny a mléka ve školách. Jakožto doprovodná vzdělávací opatření představují zásadně důležitý nástroj k obnovení vztahu dětí k zemědělství a různorodosti zemědělských produktů Unie, a to zejména těch, jež jsou pěstovány v jejich regionu, za pomoci například odborníků na výživu a zemědělců. Aby bylo možné dosáhnout cílů, které školní projekt sleduje, měly by mít členské státy možnost zahrnout do svých opatření širší škálu zemědělských produktů a výrobků a další místní, regionální nebo národní speciality, jako je med, stolní olivy a olivový olej.

(6)

V zájmu podpory zdravých stravovacích návyků by členské státy měly zajistit, aby byly do vypracování seznamu takových produktů v souladu s vnitrostátními postupy vhodným způsobem zapojeny jejich vnitrostátní orgány odpovědné za zdraví a výživu, nebo aby tyto orgány uvedený seznam schválily.

(7)

Za účelem zajištění efektivního a cíleného využívání finančních prostředků Unie a usnadnění realizace školního projektu by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení nákladů a opatření, jež jsou způsobilé pro podporu Unie.

(8)

Podpora Unie by měla být přidělována zvlášť na ovoce a zeleninu do škol a na mléko do škol, a to v souladu s dobrovolným přístupem k distribuci. Tato podpora by měla být přidělována všem členským státům s ohledem na počet dětí ve věku od šesti do deseti let v daném členském státu a stupeň rozvoje regionů v rámci členského státu tak, aby byla zajištěna větší pomoc méně rozvinutým regionům, menším ostrovům v Egejském moři a nejvzdálenějším regionům vzhledem k jejich omezené zemědělské diverzifikaci a skutečnosti, že se některé produkty v těchto regionech často nenacházejí, z čehož vyplývají vyšší náklady na dopravu a skladování. S cílem umožnit členským státům udržet rozsah stávajících projektů mléka do škol a motivovat další státy, aby k distribuci mléka přistoupily, je dále vhodné kombinovat uvedená kritéria s dosavadním využíváním podpory Unie na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem, s výjimkou Chorvatska, pro něž bude stanovena konkrétní částka.

(9)

V zájmu řádné správy a řízení rozpočtu by členské státy, které se chtějí účastnit distribuce způsobilých produktů a výrobků, měly každý rok podat žádost o podporu Unie.

(10)

Vnitrostátní nebo regionální strategie by měla být podmínkou účasti členského státu v tomto školním projektu. Členský stát, který se chce tohoto projektu účastnit, by měl předložit strategii zahrnující období šesti let a stanovící jeho priority. Členské státy by měly mít možnost své strategie pravidelně aktualizovat, a to zejména na základě posouzení a přehodnocení priorit nebo cílů a úspěšnosti svých projektů. Strategie mohou dále obsahovat i upřesnění prvků vztahujících se k provádění školního projektu, které členským státům umožní dosáhnout efektivního řízení, mimo jiné pokud jde o žádosti o podporu.

(11)

S cílem podpořit informovanost o školním projektu a zvýšit viditelnost podpory Unie by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o povinnost členských států jasným způsobem propagovat podporu Unie pro realizaci projektu, mimo jiné i pokud jde o nástroje propagace a případně o společný identifikátor nebo grafické prvky.

(12)

S cílem zajistit zviditelnění školního projektu by členské státy měly ve své strategii vysvětlit, jak zaručí přidanou hodnotu svých projektů, zejména v případě, kdy se produkty a výrobky financované v rámci projektu Unie konzumují současně s jinými jídly, jež se dětem ve vzdělávacím zařízení poskytují. Aby se zajistilo, že vzdělávací záměr projektu Unie je dosažen a je účinný, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů a výrobků financovaných v rámci projektu Unie v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních a s jejich přípravou.

(13)

S cílem ověřovat účinnost školního projektu v členských státech by mělo být Unií poskytováno financování iniciativám souvisejícím se sledováním a hodnocením dosažených výsledků a zvláštní pozornost by měla být věnována střednědobým změnám ve spotřebě.

(14)

Zásada spolufinancování u distribuce ovoce a zeleniny do škol by měla být zrušena.

(15)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi regionálními nebo místními orgány členských států.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (5) by měly být proto změněny. S ohledem na periodicitu školního roku by nová pravidla měla být použitelná ode dne 1. srpna 2017,

1)

V části II hlavě I kapitole II se oddíl 1 nahrazuje tímto:

„Oddíl 1

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení

Článek 22

Cílová skupina

Režim podpory určený ke zlepšení distribuce zemědělských produktů a stravovacích návyků dětí je zaměřen na děti, které pravidelně navštěvují jesle, mateřské školy nebo jiná předškolní zařízení nebo vzdělávací zařízení na úrovni základní nebo střední školy spravovaná nebo uznaná příslušnými orgány členských států.

Článek 23

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady

1.   Podpora Unie se poskytuje ve prospěch dětí ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22 na:

Rada stanoví v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU limity pro podporu Unie na opatření a náklady uvedené v písmenech b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.

2.   Pro účely tohoto oddílu se:

3.   Členské státy, které se chtějí účastnit režimu podpory stanoveného v odstavci 1 (dále jen „školní projekt“) a které žádají odpovídající podporu Unie, upřednostní s ohledem na svou vnitrostátní situaci distribuci produktů nebo výrobků jedné nebo obou z následujících skupin:

4.   Bez ohledu na odstavec 3 mohou členské státy za účelem podpory spotřeby konkrétních produktů nebo výrobků nebo v reakci na zvláštní výživové potřeby dětí na svém území stanovit distribuci výrobků z jedné z následujících skupin, nebo obou skupin:

5.   V případech, kdy to členské státy považují za nutné pro dosažení cílů školního projektu a cílů stanovených ve strategiích uvedených v odstavci 8, mohou doplnit distribuci produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3 a 4 o výrobky uvedené na seznamu v příloze V.

V takových případech se bude podpora Unie vyplácet pouze na mléčnou složku distribuovaných výrobků. Hmotnostní podíl mléčné složky nesmí být nižší než 90 % u produktů a výrobků kategorie I přílohy V a 75 % u produktů a výrobků kategorie II přílohy V.

Výši podpory Unie na mléčnou složku stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

6.   Produkty a výrobky distribuované v rámci školního projektu nesmí obsahovat žádnou z následujících položek:

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce může každý členský stát, poté, co získá v souladu s vnitrostátními postupy příslušné povolení od svých vnitrostátních orgánů odpovědných za zdraví a výživu, rozhodnout o tom, že způsobilé produkty a výrobky uvedené v odstavcích 4 a 5 mohou obsahovat omezená množství přidaného cukru, přidané soli nebo přidaného tuku.

7.   Kromě produktů a výrobků uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku, mohou členské státy stanovit, že mezi doprovodná vzdělávací opatření začlení i další zemědělské produkty a výrobky, zejména ty, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 písm. g) a v).

8.   Podmínkou účasti ve školním projektu je, aby členský stát před zahájením své účasti ve školním projektu a následně každých šest let vypracoval strategii pro provádění tohoto projektu na celostátní nebo regionální úrovni. Strategii může změnit orgán odpovědný za její vypracování na národní nebo regionální úrovni, zejména s ohledem na sledování a hodnocení a na dosažené výsledky. Ve strategii se přinejmenším určí potřeby, jimž je třeba vyhovět, hierarchie potřeb z hlediska priorit, cílová skupina, očekávané výsledky, jichž má být dosaženo, a případně číselně vyjádřené cíle, jichž je třeba dosáhnout ve vztahu k počáteční situaci, a stanoví se nejvhodnější nástroje a opatření k dosažení těchto cílů.

Tato strategie může obsahovat určité prvky související s prováděním školního projektu, včetně těch, které mají zjednodušit jeho řízení.

9.   Členské státy ve svých strategiích stanoví seznam všech produktů a výrobků dodávaných v rámci školního projektu buď prostřednictvím pravidelné distribuce, nebo prostřednictvím doprovodných vzdělávacích opatření. Aniž je dotčen odstavec 6, zajistí rovněž, aby do vypracování tohoto seznamu byly v souladu s vnitrostátními postupy vhodným způsobem zapojeny jejich vnitrostátní orgány odpovědné za zdraví a výživu, nebo zajistí, aby případně tyto orgány uvedený seznam schválily.

10.   Členské státy rovněž přijmou pro větší efektivitu školního projektu doprovodná vzdělávací opatření, která mohou zahrnovat mimo jiné i opatření a činnosti zaměřené na znovuobnovení vztahu dětí k zemědělství prostřednictvím činností, jako jsou návštěvy zemědělských podniků, a distribuce širší škály zemědělských produktů a výrobků, jak je uvedeno v odstavci 7. Tato opatření mohou rovněž sloužit ke vzdělávání dětí o souvisejících otázkách, jako jsou zdravé stravovací návyky, místní potravinové řetězce, ekologické zemědělství, udržitelná produkce nebo boj proti plýtvání potravinami.

11.   Při volbě produktů a výrobků, které budou zařazeny do distribuce nebo do doprovodných vzdělávacích opatření, vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která zahrnují alespoň jedno z následujících kritérií: ohledy na zdraví a na životní prostředí, sezónnost, rozmanitost nebo dostupnost místní nebo regionální zemědělské produkce, přičemž prioritou budou pokud možno produkty a výrobky pocházející z Unie. Členské státy mohou podporovat zejména nákup místních nebo regionálních produktů a výrobků, produkty ekologického zemědělství, krátké dodavatelské řetězce nebo přínos pro životní prostředí a případně produkty spadající pod režim jakosti podle nařízení (EU) č. 1151/2012.

Členské státy mohou zvážit, zda ve svých strategiích upřednostní otázky udržitelnosti a spravedlivého obchodu (faire-trade).

Článek 23a

Finanční ustanovení

1.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 250 milionů EUR na školní rok.

V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 se přidělí každému členskému státu s ohledem na tato kritéria:

Příděly podpory pro dotčené členské státy zajistí vyšší podporu nejvzdálenějším regionům uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování EU tak, aby se zohlednila jejich zvláštní situace, pokud jde o zajišťování dodávek produktů a výrobků, a aby se podpořilo vzájemné zajišťování dodávek produktů a výrobků mezi nejvzdálenějšími regiony nacházejícími se ve vzájemné zeměpisné blízkosti.

Příděly podpory přidělené pro mléko do škol na základě kritérií uvedených v tomto odstavci zajistí, že všechny členské státy budou oprávněny obdržet alespoň minimální výši podpory Unie na dítě ve věkové skupině uvedené v prvním pododstavci písm. a). Výše této podpory nesmí být nižší než průměrné využití podpory Unie na dítě ve všech členských státech v rámci projektu mléko do škol, jenž se uplatňoval před 1. srpnem 2017.

Opatření týkající se stanovení předběžných a definitivních přídělů podpory a přerozdělení podpory Unie pro ovoce a zeleninu do škol a pro mléko do škol přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

3.   Členské státy, které se chtějí účastnit školního projektu, podají každý rok žádost o podporu Unie, přičemž upřesní požadovanou výši podpory na ovoce a zeleninu do škol a požadovanou výši podpory na mléko do škol, které chtějí distribuovat.

4.   Nepřekročí-li celkový limit ve výši 250 milionů EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.

Tento procentní podíl může být zvýšen až na 25 % v případě členských států s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a v jiných řádně odůvodněných případech, například pokud členský stát potřebuje reagovat na konkrétní situaci na trhu v odvětví, na něž se vztahuje školní projekt, na konkrétní obavy související s nízkou spotřebou jedné ze skupin výrobků či produktů nebo na další společenské změny.

Převody se mohou uskutečnit:

Převody uvedené v třetím pododstavci písm. a) nesmí být provedeny z předběžného přídělu podpory pro skupinu produktů či výrobků, u níž dotyčný členský stát žádá částku převyšující jeho předběžný příděl. Členské státy oznámí Komisi výši veškerých převodů mezi předběžnými příděly podpory.

5.   Školním projektem nejsou dotčeny samostatné vnitrostátní projekty určené pro školy, které jsou v souladu s právem Unie. Podpora Unie stanovená v článku 23 může být využívána k rozšíření rozsahu či účinnosti stávajících vnitrostátních školních projektů nebo projektů, v jejichž rámci se do škol dodává ovoce a zelenina a mléko, avšak nesmí nahrazovat financování těchto stávajících vnitrostátních projektů, s výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních. Pokud se členský stát rozhodne určitý stávající vnitrostátní školní projekt rozšířit nebo zvýšit jeho efektivitu tím, že požádá o podporu Unie, musí ve strategii podle čl. 23 odst. 8 uvést, jak tohoto cíle dosáhne.

6.   Členské státy mohou kromě podpory Unie poskytovat na financování školního projektu vnitrostátní podporu.

Členské státy mohou tuto podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.

7.   Unie může rovněž podle článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 financovat opatření týkající se informování, propagace, sledování a hodnocení, související se školním projektem, včetně opatření na zvyšování povědomí veřejnosti o cílech projektu, a související opatření pro vytváření informačních sítí, zaměřená na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v zájmu snazšího provádění a řízení tohoto projektu.

Komise může v souladu s čl. 24 odst. 4 tohoto nařízení vytvořit společné identifikační či grafické prvky v zájmu lepšího zviditelnění školního projektu.

8.   Členské státy účastnící se školního projektu propagují v prostorách škol nebo na jiných relevantních místech svou účast v projektu a skutečnost, že se jedná o projekt finančně podporovaný Unií. Členské státy mohou využívat jakékoliv vhodné prostředky k propagaci, jež mohou zahrnovat plakáty, specializované internetové stránky, grafické informační materiály, jakož i informační a osvětové kampaně. Členské státy zajistí přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu Unie v souvislosti s poskytováním jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

Článek 24

Přenesené pravomoci

1.   S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora v rámci školního projektu byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:

2.   Za účelem efektivního a cíleného využití finančních prostředků Unie a usnadnění provádění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

3.   S ohledem na vědecký vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o doplňování seznamu umělých zvýrazňovačů chuti uvedených v čl. 23 odst. 6 prvním pododstavci písm. e).

K zajištění toho, aby produkty a výrobky distribuované podle čl. 23 odst. 3, 4 a 5 splňovaly cíle školního projektu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví maximální úrovně přidaného cukru, přidané soli a přidaného tuku, které mohou členské státy podle čl. 23 odst. 6 druhého pododstavce povolit a které jsou technicky nezbytné pro přípravu nebo výrobu zpracovaných produktů.

4.   S cílem podpořit informovanost o školním projektu a zvýšit viditelnost podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům účastnícím se školního projektu ukládá povinnost jasným způsobem propagovat skutečnost, že na provádění projektu obdržely podporu Unie, mimo jiné pokud jde o:

5.   S cílem zajistit přidanou hodnotu a zviditelnění školního projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se distribuce produktů či výrobků ve vztahu k poskytování jiných jídel ve vzdělávacích zařízeních.

6.   S ohledem na potřebu zajistit, aby se podpora Unie odrazila v ceně, za kterou jsou produkty či výrobky v rámci školního projektu nabízeny, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům ukládá povinnost vysvětlit ve svých strategiích, jak tohoto cíle dosáhnou.

Článek 25

Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, a to mimo jiné pokud jde o:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).“"

2)

Článek 217 se nahrazuje tímto:

„Článek 217

Vnitrostátní platby pro distribuci produktů a výrobků dětem

Členské státy mohou poskytovat vnitrostátní platby na dodávky skupin způsobilých produktů a výrobků uvedených v článku 23 dětem ve vzdělávacích zařízeních, jakož i na doprovodná vzdělávací opatření související s těmito produkty a výrobky a na související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. c).

Členské státy mohou tyto platby financovat prostřednictvím dávky vybírané v dotčeném odvětví nebo jakéhokoli jiného příspěvku ze soukromého sektoru.“

3)

V článku 225 se doplňují písmena, která znějí:

4)

Příloha V se nahrazuje tímto:

24.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/11

(1)

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC) se vytváří za účelem harmonizovaného měření inflace ve všech členských státech. Komise a Evropská centrální banka (ECB) používají HISC při svém hodnocení cenové stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Harmonizované indexy se používají v rámci postupu Komise při makroekonomické nerovnováze, stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (3).

(3)

Cenová statistika vysoké kvality a její srovnatelnost má zásadní význam pro subjekty odpovědné za veřejnou politiku v Unii, výzkumné pracovníky a všechny občany Unie.

(4)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) používá HISC jako index pro měření, jak je plněn cíl ESCB udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, což je zvláště důležité pro vymezení a provádění měnové politiky Unie podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování EU má být ECB konzultována ke všem návrhům aktů Unie v oblasti její působnosti.

(5)

Cílem tohoto nařízení je vytvořit společný rámec pro vývoj, tvorbu a šíření harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí (ICBN) na unijní a vnitrostátní úrovni. Tím se však nevylučuje možnost rozšířit použití tohoto rámce v budoucnu na nižší než celostátní úroveň, bude-li toho zapotřebí.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (4) zavedlo společný rámec pro sestavování harmonizovaných indexů spotřebitelských cen. Tento právní rámec je nutné přizpůsobit současným požadavkům a technickému pokroku, a tím dále zvyšovat průkaznost a zlepšovat srovnatelnost harmonizovaných indexů spotřebitelských cen a ICBN. Na základě nového rámce vytvořeného tímto nařízením by měla být zahájena práce na souboru doplňkových ukazatelů o vývoji cen.

(7)

Toto nařízení zohledňuje agendu Komise pro zlepšování právní úpravy, a zejména sdělení Komise ze dne 8. října 2010 nazvané „Inteligentní regulace v Evropské unii“. Pokud jde o statistiku, Komise ve svém sdělení ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí stanovila jako prioritu zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí v oblasti statistiky.

(8)

HISC a harmonizované indexy spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách (HISC-SD) by měly být rozčleněny do kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP). Tato klasifikace by měla zajistit, aby všechny evropské statistiky týkající se soukromé spotřeby byly konzistentní a srovnatelné. ECOICOP by měla být rovněž v souladu s klasifikací individuální spotřeby Organizace spojených národů (COICOP OSN), což je mezinárodní standardní klasifikace individuální spotřeby podle účelu, a proto by ECOICOP měla být upravena s ohledem na změny COICOP OSN.

(9)

HISC vychází ze zjištěných cen, které zahrnují rovněž daně z produktů. Změny sazeb daní z produktů tudíž mají vliv na inflaci. Pro účely analýzy inflace a posouzení konvergence v členských státech je třeba shromažďovat též informace o dopadu daňových změn na inflaci. Za tímto účelem by HISC měly být počítány také na základě cen při stálých daňových sazbách.

(10)

Významným krokem k dalšímu zvýšení průkaznosti a zlepšení srovnatelnosti HISC je vytvoření cenových indexů pro bydlení, zejména pro nemovitosti obývané vlastníky (NOV). Nezbytným základem pro sestavování indexu cen NOV je ICBN. ICBN je kromě toho důležitým ukazatelem sám o sobě. Komise by měla do 31. prosince 2018 vypracovat zprávu, zda je vhodné začlenit index cen NOV do HISC. V závislosti na výsledcích této zprávy by Komise měla v přiměřeném časovém rámci případně předložit návrh na změnu tohoto nařízení s ohledem na začlenění indexu cen NOV do rámce HISC.

(11)

Předběžná prozatímní informace o měsíčním HISC v podobě předběžných odhadů je zásadní pro měnovou politiku v eurozóně. Členské státy, jejichž měnou je euro, by proto měly poskytovat tyto předběžné odhady.

(12)

HISC je určen k posouzení cenové stability. Nemá být pojat jako index životních nákladů. Kromě HISC by měl být zahájen výzkum týkající se harmonizovaného indexu životních nákladů.

(13)

Referenční období pro harmonizované indexy by mělo být pravidelně aktualizováno. Měla by být stanovena pravidla pro společná indexní referenční období harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů dosazovaných v různých okamžicích, aby byla zajištěna srovnatelnost a průkaznost výsledných indexů.

(14)

Za účelem posílení procesu postupné harmonizace indexů spotřebitelských cen a ICBN by měly být zahájeny pilotní studie s cílem posoudit, zda je možné využívat lepší základní informace či uplatňovat nové metodické přístupy. Komise by měla přijmout nezbytná opatření a nalézt správné pobídky, včetně finanční podpory, na podporu těchto pilotních studií.

(15)

Komise (Eurostat) by měla ověřit zdroje a metody používané členskými státy pro výpočet harmonizovaných indexů a měla by sledovat, jak členské státy zavádějí společný právní rámec. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) měla pravidelně komunikovat se statistickými orgány členských států.

(16)

Podkladové informace jsou klíčové pro posouzení, zda jsou podrobné harmonizované indexy předkládané členskými státy dostatečně srovnatelné. Transparentní metody a postupy sestavování používané v členských státech kromě toho pomáhají všem zainteresovaným stranám porozumět harmonizovaným indexům a dále zlepšovat jejich kvalitu. Měl by být proto vytvořen soubor pravidel pro vykazování harmonizovaných metadat.

(17)

Za účelem zajištění kvality statistických údajů poskytovaných členskými státy by Komise měla využít příslušných výsad a pravomocí stanovených v článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (5).

(18)

Za účelem zajištění úprav s ohledem na změny COICOP OSN, změn seznamu položek, upraveného prováděcími akty, doplněním položek s cílem zohlednit technický vývoj statistických metod a na základě hodnocení pilotních studií a za účelem úpravy seznamu dílčích indexů ECOICOP, které členské státy nemusí vytvářet, aby byly herny a loterie začleněny do indexů HISC a HISC-SD, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(19)

Za účelem zajištění plné srovnatelnosti harmonizovaných indexů je zapotřebí jednotných podmínek pro použití ECOICOP pro účely HISC a HISC-SD; pro členění předběžného odhadu HISC poskytovaného členskými státy, jejichž měnou je euro; pro členění indexu cen NOV a ICBN; pro kvalitu vážení harmonizovaných indexů; pro zdokonalené metody založené na dobrovolných pilotních studiích; pro vhodnou metodiku; pro podrobná pravidla pro změnu základu harmonizovaných indexů; pro standardy pro výměnu údajů a metadat; pro revizi harmonizovaných indexů a jejich dílčích indexů; a pro požadavky na zajištění technické kvality, pokud jde o obsah standardních výročních zpráv o kvalitě, lhůtu pro zaslání zpráv Komisi (Eurostatu) a strukturu inventářů a lhůtu pro poskytování inventářů Komisi (Eurostatu). Za účelem zajištění uvedených jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(20)

Při přijímání prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením by Komise měla ve vhodných případech zvážit efektivnost nákladů a zajistit, aby tato opatření a tyto akty nevytvářely významnou dodatečnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(21)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických standardů pro harmonizované indexy spotřebitelských cen a ICBN, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(22)

Na základě článku 7 nařízení (ES) č. 223/2009 byl Výbor pro Evropský statistický systém požádán o odborné vedení.

(23)

Nařízení (ES) č. 2494/95 by proto mělo být zrušeno,

1)

„produkty“ výrobky a služby podle definice v příloze A bodu 3.01 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (7) (dále jen „ESA 2010“);

2)

„spotřebitelskými cenami“ kupní ceny placené domácnostmi za nákup jednotlivých produktů prostřednictvím peněžních transakcí;

3)

„cenami bytových nemovitostí“ transakční ceny obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;

4)

„kupními cenami“ ceny, které kupující skutečně zaplatili za produkty, včetně veškerých daní z produktů, snížené o dotace na produkty, po odečtení slev z obvyklých cen či sazeb, bez úroku či poplatků za služby připočtených v rámci úvěrových ujednání a jakýchkoli přirážek v důsledku nezaplacení ve lhůtě stanovené v okamžiku nákupu;

5)

„regulovanými cenami“ ceny, které jsou buď přímo stanovovány, nebo do značné míry ovlivňovány vládními institucemi;

6)

„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen“ nebo „HISC“ srovnatelný index spotřebitelských cen vytvářený každým členským státem;

7)

„harmonizovaným indexem spotřebitelských cen při stálých daňových sazbách“ nebo „HISC-SD“ index, který měří změny spotřebitelských cen bez dopadu změn daňových sazeb na produkty za stejné období;

8)

„daňovou sazbou“ daňový parametr, který může být vyjádřen určitým procentem z ceny nebo absolutní výší daně vybírané z fyzické jednotky;

9)

„indexem cen nemovitostí obývaných vlastníky“ nebo „indexem cen NOV“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí, jež jsou v sektoru domácností nové, a dalších produktů nabývaných domácnostmi v souvislosti s obýváním vlastní nemovitosti;

10)

„indexem cen bytových nemovitostí“ nebo „ICBN“ index, který měří změny transakčních cen obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi;

11)

„dílčím indexem HISC či HISC-SD“ cenový index pro kteroukoli z kategorií evropské klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP) uvedených v příloze I;

12)

„harmonizovanými indexy“ HISC, HISC-SD, index cen NOV a ICBN;

13)

„předběžným odhadem HISC“ prvotní odhad HISC poskytovaný členskými státy, jejichž měnou je euro, který může vycházet z předběžných informací a v případě potřeby z vhodných modelů;

14)

„indexem Laspeyresova typu“ cenový index, který měří průměrnou změnu cen od cenového referenčního období do srovnávaného období za použití podílů výdajů z některého období před cenovým referenčním obdobím a kde jsou podíly výdajů upraveny tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období.

Index Laspeyresova typu je definován jako:

kde p je cena produktu; 0 je cenové referenční období; a t je srovnávané období. Váhy (w) jsou podíly výdajů v období (b) před cenovým referenčním obdobím upravené tak, aby odrážely ceny v cenovém referenčním období 0;

15)

„indexním referenčním obdobím“ období, pro které je index stanoven na 100 indexových bodů;

16)

„cenovým referenčním obdobím“ období, vůči kterému se cena srovnávaného období srovnává; v případě měsíčních indexů je cenovým referenčním obdobím prosinec předchozího roku a v případě čtvrtletních indexů je cenovým referenčním obdobím čtvrté čtvrtletí předchozího roku;

17)

„základními informacemi“ údaje zahrnující:

18)

„domácností“ domácnost ve smyslu přílohy A bodu 2.119 písm. a) a b) ESA 2010, bez ohledu na státní příslušnost či pobytový status;

19)

„ekonomickým územím členského státu“ ekonomické území ve smyslu přílohy A bodu 2.05 ESA 2010, přičemž extrateritoriální enklávy ležící v rámci hranic daného členského státu zahrnuty jsou a teritoriální enklávy ležící ve zbytku světa zahrnuty nejsou;

20)

„peněžními výdaji na konečnou spotřebu domácností“ část výdajů na konečnou spotřebu vynaložených:

21)

„podstatnou změnou v metodě tvorby“ změna, která dle odhadu ovlivňuje roční míru změny daného harmonizovaného indexu nebo jeho části v každém období:

a)

v případě HISC a HISC-SD o 0,1 procentního bodu nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

b)

v případě indexu cen NOV a ICBN o 1 procentní bod nebo méně v průměru za rok oproti předchozímu roku od indexu sestaveného v souladu s metodikou tohoto nařízení;

i)

výběru vzorků a reprezentativnosti;

ii)

shromažďování údajů o cenách a zacházení s nimi;

iii)

nahrazování a úprav z důvodu kvality;

iv)

sestavování indexů;

v)

revizí;

vi)

zvláštních indexů;

vii)

zacházení s produkty ve specifických oblastech.

a)

v případě měsíčních indexů počínaje indexem za leden roku následujícího po indexním referenčním období;

b)

v případě čtvrtletních indexů počínaje indexem za první čtvrtletí roku následujícího po indexním referenčním období.

a)

dílčí indexy HISC a HISC-SD představující méně než jedno promile celkových výdajů,

b)

dílčí indexy indexu cen NOV představující méně než jedno procento celkových nákladů na nemovitosti obývané vlastníky a dílčí indexy ICBN představující méně než jedno procento celkových zakoupených bytových nemovitostí.

a)

15 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíce únor až prosinec, a do 20 kalendářních dnů po skončení měsíce, za který byly indexy vypočítány, v případě indexů za měsíc leden, a

b)

85 kalendářních dnů po skončení čtvrtletí, za které byly indexy vypočítány.

a)

13. února každého roku v případě měsíčních indexů;

b)

do 15. června každého roku v případě čtvrtletních indexů.

a)

standardní výroční zprávy o kvalitě, v níž budou zahrnuta kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)

každoročně aktualizované inventáře s uvedením podrobností ohledně zdrojů údajů, použitých definic a metod;

c)

na žádost Komise (Eurostatu) další související informace s nezbytnou mírou podrobnosti umožňující posoudit splnění požadavků na srovnatelnost, jakož i kvalitu harmonizovaných indexů.

24.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/39

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 953/2003 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno.

(2)

Mnoho nejchudších rozvojových zemí naléhavě potřebuje zajistit přístup k základním lékům pro léčbu přenosných onemocnění za přijatelnou cenu. Tyto země jsou silně závislé na dovozu léků, neboť místní výroba je velmi omezená.

(3)

Odlišná úroveň cen mezi trhy rozvinutých zemí a trhy nejchudších rozvojových zemí je nutná, aby bylo možno zajistit dodávky základních léčiv pro nejchudší rozvojové země za výrazně sníženou cenu. Tyto výrazně snížené ceny tedy nemohou sloužit jako srovnání pro ceny, které mají být za tytéž přípravky placeny na trzích v rozvinutých zemích.

(4)

Ve většině rozvinutých zemí jsou zavedeny právní a regulativní nástroje, které za určitých okolností zabraňují dovážení léčiv; existuje však riziko, že tyto nástroje budou nedostačující v případech, kdy se bude jednat o prodej velkých objemů výrazně zlevněných léčiv na trhy v nejchudších rozvojových zemích, což může následně významně zvýšit ekonomický zájem o přesměrování těchto přípravků na trhy s vysokými cenami.

(5)

Je třeba podpořit výrobce léčiv, aby dali k dispozici významně zvýšené objemy léčiv za výrazně snížené ceny, přičemž toto nařízení zajistí, aby tyto přípravky zůstaly na trzích nejchudších rozvojových zemí. Darovaná léčiva a léčiva prodávaná podle smluv uzavřených na základě výběrového řízení vyhlášeného vládami států či mezinárodními orgány zajišťujícími nákup nebo podle partnerských dohod uzavřených mezi výrobcem a vládou cílové země by měla spadat za stejných podmínek do oblasti působnosti tohoto nařízení, přičemž je zřejmé, že dary nepřispívají ke zlepšení trvalé dostupnosti těchto přípravků.

(6)

Je nezbytné stanovit postup, kterým budou určovány přípravky, země a onemocnění spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Cílem tohoto nařízení je zabránit dovozu přípravků s odstupňovanou cenou do Unie. Pro určité situace jsou stanoveny výjimky pod přísnou podmínkou, že bude zajištěno, aby konečným cílem daných přípravků byla jedna ze zemí uvedených v příloze II.

(8)

Výrobci přípravků s odstupňovanou cenou by měli tyto přípravky vzhledově odlišit, a tak usnadnit jejich identifikaci.

(9)

Bude vhodné přezkoumat seznamy onemocnění a cílových zemí, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, i metody použité pro identifikaci přípravků s odstupňovanou cenou, mimo jiné s ohledem na zkušenosti s jeho používáním.

(10)

Pokud jde o přípravky s odstupňovanou cenou převážené v osobních zavazadlech cestujících pro jejich osobní potřebu, použijí se stejná pravidla, jako pravidla uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (4).

(11)

Pokud jsou přípravky s odstupňovanou cenou zabaveny v souladu s tímto nařízením, měl by mít příslušný orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s cílem zabezpečit, aby tyto zabavené přípravky byly použity v souladu se zamýšleným účelem plně ku prospěchu zemí uvedených v příloze II, možnost rozhodnout, že budou dány k dispozici pro humanitární účely v těchto zemích. Pokud takovéto rozhodnutí není vydáno, měly by být zabavené přípravky zničeny.

(12)

Za účelem doplňování přípravků na seznam přípravků, na něž se toto nařízení vztahuje, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

a)

kritéria pro určení, co je přípravek s odstupňovanou cenou;

b)

podmínky, za nichž přijmou celní orgány opatření;

c)

opatření, která mají být přijata příslušnými orgány členských států.

a)

„přípravkem s odstupňovanou cenou“ jakékoliv léčivo, které je používané pro prevenci, stanovení diagnózy a léčbu některého z onemocnění uvedených v příloze IV, jehož cena je stanovena v souladu s některým volitelným postupem cenové kalkulace podle článku 3 a ověřena Komisí nebo nezávislým auditorem v souladu s článkem 4 a které je zapsáno do seznamu přípravků s odstupňovanou cenou uvedeného v příloze I;

b)

„cílovými zeměmi“ země uvedené v příloze II;

c)

„příslušným orgánem“ orgán, který je členským státem pověřen, aby stanovil, zda zboží zajištěné celními orgány daného členského státu představuje přípravky s odstupňovanou cenou, a aby vydal pokyny v závislosti na výsledcích přezkoumání.

a)

zpětný vývoz do cílových zemí;

b)

propuštění do režimu tranzitu, uskladnění v celním skladu nebo umístění do svobodného pásma či svobodného skladu za účelem zpětného vývozu do cílové země.

a)

cenu, která nesmí být vyšší než procentuální sazba uvedená v příloze III váženého průměru výrobní ceny, kterou výrobce uplatňuje na trzích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za tentýž přípravek v době podání žádosti; nebo jako

b)

přímé výrobní náklady výrobce zvýšené nejvýše o procentuální sazbu uvedenou v příloze III.

a)

název přípravku s odstupňovanou cenou a jeho účinnou látku a informace postačující k ověření, pro které onemocnění, pokud jde o prevenci, stanovení diagnózy nebo léčbu, je přípravek určen;

b)

nabízenou cenu stanovenou na základě jedné z volitelných cenových kalkulací stanovených v článku 3 s dostatečnými podrobnostmi umožňujícími ověření. Namísto takto podrobných informací může žadatel předložit osvědčení vystavené nezávislým auditorem a konstatující, že cena byla ověřena a odpovídá některému z kritérií stanovených v příloze III. Nezávislý auditor je jmenován po dohodě výrobce s Komisí. Veškeré informace, které žadatel předloží auditorovi, zůstávají důvěrné;

c)

cílovou zemi či země, kam žadatel zamýšlí prodat příslušný přípravek;

d)

číslo kódu podle Kombinované nomenklatury stanovené přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (5), případně doplněné subklasifikací TARIC sloužící k jednoznačné identifikaci dotyčného zboží; a

e)

veškerá opatření přijatá výrobcem nebo vývozcem za účelem snadného odlišení přípravků s odstupňovanou cenou od totožných přípravků nabízených k prodeji v rámci Unie.

24.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/53

(1)

Europol byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (2) jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti ohrožujícím dva nebo více členských států. Rozhodnutí 2009/371/SVV nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu) (3).

(2)

Podle článku 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty podle čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 9 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 1“), za účelem posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Europolu vůči občanům Unie. Rozhodnutí 2009/371/SVV by proto mělo být nahrazeno nařízením, jež stanoví mimo jiné pravidla pro parlamentní kontrolu.

(3)

Dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (4) vyzývá, aby se Europol rozvinul a stal se centrem pro výměnu informací mezi orgány členských států pro vymáhání práva, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury.

(4)

Rozsáhlé zločinecké a teroristické sítě představují podstatnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a životy jejích občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích. Vnitrostátní orgány pro vymáhání práva musí proto úžeji spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a při provádění analýz a vyšetřování. Tento závěr byl potvrzen i v hodnocení rozhodnutí 2009/371/SVV.

(5)

Cílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit ustanovení rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí Rady 2009/934/SVV (5), 2009/935/SVV (6), 2009/936/SVV (7) a 2009/968/SVV (8), kterými se provádí rozhodnutí 2009/371/SVV. Vzhledem k tomu, že změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska počtu i obsahu, tato rozhodnutí by v zájmu jasnosti měla být nahrazena v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, pro něž je toto nařízení závazné. Europol zřízený tímto nařízením by měl nahradit Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV, které by proto mělo být zrušeno, a převzít jeho funkce.

(6)

Vzhledem k tomu, že závažná trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice, měl by Europol podporovat a posilovat činnost členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států. Protože terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro bezpečnost Unie, měl by Europol rovněž napomáhat členským státům při řešení společných problémů v této oblasti. Jako agentura Unie v oblasti prosazování práva by měl Europol rovněž podporovat a posilovat činnost a spolupráci zaměřené na potírání forem trestné činnosti, které ohrožují zájmy Unie. Pokud jde o formy trestné činnosti, k jejichž řešení má Europol pravomoc, bude mezi jeho hlavní cíle i nadále patřit potírání organizované trestné činnosti, která vzhledem ke svému rozsahu, významu a následkům rovněž vyžaduje společný postup členských států. Europol by měl rovněž nabízet podporu při předcházení souvisejícím trestným činům, které jsou spáchány s cílem obstarání prostředků pro páchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu nebo napomáhání těmto trestným činům či jejich páchání anebo zajišťování jejich beztrestnosti, a podporu při boji proti těmto souvisejícím trestným činům.

(7)

Europol by měl předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti a v rámci operativního provádění těchto priorit. Pokud o to Komise požádá v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (9), Europol by měl rovněž provádět analýzy rizik, včetně analýz rizik týkajících se organizované trestné činnosti, pokud by dotčená rizika mohla narušovat uplatňování schengenského acquis členskými státy. Dále by na žádost Rady nebo Komise měl Europol v případě potřeby předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb s cílem přispět k hodnocení států, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii.

(8)

Útoky proti informačním systémům ohrožující instituce Unie nebo dva nebo více členských států představují rostoucí hrozbu v Unii, zejména vzhledem k jejich rychlosti a dopadu a k obtížím při identifikaci jejich zdrojů. Při zvažování žádostí Europolu o zahájení vyšetřování závažného útoku proti informačním systémům, u něhož existuje podezření na jeho trestnou povahu a který ohrožuje instituce Unie nebo dva nebo více členských států, by členské státy měly odpovědět Europolu bezodkladně, a zohlednit přitom skutečnost, že rychlost reakce je klíčovým faktorem úspěšného boje proti počítačové trestné činnosti.

(9)

Vzhledem k významu vzájemné spolupráce mezi agenturami by Europol a Eurojust měly zajistit, že budou přijata nezbytná opatření pro optimalizaci jejich operativní spolupráce, a to s řádným ohledem na jejich příslušné úkoly a mandáty a na zájmy členských států. Europol a Eurojust by se měly zejména navzájem informovat o veškeré činnosti zahrnující financování společných vyšetřovacích týmů.

(10)

Jakmile je společný vyšetřovací tým zřízen, měla by příslušná dohoda stanovit podmínky týkající se účasti zaměstnanců Europolu v tomto týmu. Europol by o své účasti v těchto společných vyšetřovacích týmech zabývajících se trestnou činností, jež spadá do jeho působnosti, měl vést záznam.

(11)

Europolu by měla být udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování v konkrétních případech, u nichž by přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových žádostech měl informovat Eurojust.

(12)

Europol by měl být centrem pro výměnu informací v Unii. Informace shromažďované, uchovávané, zpracované, analyzované a vyměňované Europolem zahrnují zpravodajství o trestné činnosti, které se týká informací o trestném činu nebo trestné činnosti spadající do působnosti Europolu, získané za účelem zjistit, zda byly nebo mohou být v budoucnosti spáchány konkrétní trestné činy.

(13)

K zajištění účinnosti Europolu jako centra pro výměnu informací by měly být jasně vymezeny povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností by se členské státy měly zaměřit zejména na poskytování údajů důležitých pro boj proti trestným činům, jež jsou podle příslušných politických nástrojů Unie považovány za strategické a operativní priority, zejména pak priority stanovené Radou v rámci cyklu politiky EU pro organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost. Členské státy by se měly snažit Europolu rovněž poskytovat kopie informací z dvoustranných a vícestranných výměn s jinými členskými státy o trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Při poskytování nezbytných informací Europolu by členské státy měly rovněž dodat informace o jakýchkoli údajných kybernetických útocích ohrožujících instituce Unie, které se nacházejí na jejich území. V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a sdílení informací by měl Europol zároveň poskytovat členským státům podporu ve větším rozsahu. O informacích poskytnutých jednotlivými členskými státy by měl Europol předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(14)

Za účelem zajištění účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém členském státě měla být zřízena národní jednotka (dále jen „národní jednotka“). Národní jednotka by měla být spojkou mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Europolem, a mít tak koordinační úlohu při spolupráci členských států s Europolem, čímž by napomohla zaručit, aby všechny členské státy reagovaly na požadavky Europolu jednotně. V zájmu trvalé a účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka.

(15)

S ohledem na decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na potřebu zajistit rychlou výměnu informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat přímo s příslušnými orgány v členských státech, a to za podmínek vymezených těmito členskými státy, a současně by měl na jejich žádost informovat národní jednotky.

(16)

Mělo by být podpořeno zřizování společných vyšetřovacích týmů a zaměstnanci Europolu by měli mít možnost se do nich zapojit. S cílem umožnit toto zapojení ve všech členských státech nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 (10) stanoví, že zaměstnanci Europolu účastnící se práce společných vyšetřovacích týmů nepožívají imunit.

(17)

Je rovněž nezbytné zlepšit řízení Europolu prostřednictvím úspor na základě vyšší efektivity a zjednodušením postupů.

(18)

V zájmu účinné kontroly fungování Europolu by ve správní radě Europolu (dále jen „správní rada“) měla být zastoupena Komise a členské státy. Členové a náhradníci správní rady by měli být jmenováni s ohledem na své relevantní manažerské a administrativní dovednosti a dovednosti v oblasti řízení rozpočtu a znalost problematiky spolupráce v oblasti prosazování práva. Náhradníci by v případě nepřítomnosti členů měli jednat jako členové.

(19)

S cílem zajistit kontinuitu práce správní rady by se všechny strany zastoupené v této radě měly snažit omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany by měly usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

(20)

Správní rada by měla mít možnost přizvat k účasti na jednání pozorovatele bez hlasovacího práva, jejichž názor může být relevantní, včetně zástupců určených skupinou pro společnou parlamentní kontrolu.

(21)

Správní rada by měla mít nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění a přijímat příslušná finanční pravidla a plánovací dokumenty, jakož i přijímat pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí, a přijímat výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování.

(22)

V zájmu efektivity běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem měl být výkonný ředitel, který při provádění svých úkolů jedná nezávisle a zaručuje, aby Europol plnil úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění víceletého programování a ročních pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.

(23)

Za účelem předcházení trestné činnosti v působnosti Europolu a boje proti této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby se mohl Europol obeznámit s aspekty a trendy trestné činnosti, shromažďovat informace o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy, měl by být oprávněn ke zpracování údajů poskytovaných členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a, za přísných podmínek stanovených tímto nařízením, i soukromými subjekty, jakož i ke zpracování údajů pocházejících z veřejně přístupných zdrojů.

(24)

Europol by měl v zájmu zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné činnosti příslušným orgánům členských států, využívat ke zpracování údajů nových technologií. Europol by měl rychle odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít jasný přehled o trendech, přičemž musí zaručovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by proto měly být strukturovány tak, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější informatickou strukturu. Europol by měl být rovněž schopen působit jako poskytovatel služeb, zejména pak poskytováním zabezpečené sítě pro výměnu údajů, jako je aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA), jejímž cílem je usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy, Europolem, dalšími institucemi Unie, třetími státy a mezinárodními organizacemi. S cílem zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měl být stanoven účel zpracování, přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky. Zpracování osobních údajů by se mělo zejména řídit zásadou nezbytnosti a zásadou odpovídající ochraně.

(25)

Europol by měl zajistit, aby veškeré osobní údaje zpracované pro operativní analýzy byly určeny pro konkrétní účely. Aby však Europol mohl plnit své poslání, mělo by mu být umožněno zpracovávat veškeré obdržené osobní údaje k určení souvislosti mezi různými oblastmi trestné činnosti a vyšetřováními bez omezení na určení souvislostí pouze v jedné oblasti trestné činnosti.

(26)

V zájmu respektování vlastnictví údajů a ochrany osobních údajů by členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace měly mít možnost určovat účel nebo účely, za jakými může Europol zpracovávat jimi poskytované údaje, jakož i omezovat přístupová práva. Omezení účelu je základní zásadou zpracování osobních údajů; přispívá zejména k transparentnosti, právní jistotě a předvídatelnosti a je velmi důležité zejména v oblasti spolupráce při prosazování práva, při níž dochází ke shromažďování a zpracování osobních údajů obvykle bez vědomí dotčených subjektů údajů a použití osobních údajů může mít velice významný dopad na život a svobody jednotlivců.

(27)

V zájmu zajištění přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je přístup při plnění jejich úkolů nezbytný, by toto nařízení mělo stanovit podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů, jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu účinnějšího předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají.

(28)

V zájmu prohloubení operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které již mají různé agentury k dispozici, by měl Europol umožnit přístup k údajům, které uchovává, agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a to na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací). Europol a Eurojust by měly mít možnost uzavírat pracovní ujednání zajišťující recipročně v rámci jejich příslušných mandátů přístup a možnost vyhledávání ohledně všech informací, které byly poskytnuty pro účely křížové kontroly v souladu se zvláštními zárukami a zárukami týkajícími se ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení. Veškerý přístup k údajům dostupným v rámci Europolu by měl být po technické stránce omezen na informace spadající do příslušných mandátů těchto institucí Unie.

(29)

V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

(30)

V zájmu zajištění operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech příslušných informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl mít možnost vyměňovat si takové informace i se soukromými subjekty, neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace a další soukromé subjekty mají znalosti a informace s bezprostředním významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a v zájmu boje proti této trestné činnosti by měl Europol na základě příslušného legislativního aktu Unie, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a informačních systémů.

(31)

Europol by měl mít možnost výměny příslušných osobních údajů s jinými institucemi Unie v rozsahu nezbytném pro plnění svých nebo jejich úkolů.

(32)

Vazby závažné trestné činnosti a terorismu často sahají nad rámec území Unie. V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol.

(33)

Všechny členské státy jsou členy Interpolu. Aby Interpol mohl plnit své poslání, přijímá, ukládá a šíří údaje s cílem napomáhat příslušným orgánům pro vymáhání práva při prevenci a potírání mezinárodní trestné činnosti. Je proto vhodné posilovat spolupráci mezi Europolem a Interpolem podporou efektivní výměny osobních údajů za současného zajištění respektování základních práv a svobod, pokud jde o automatizované zpracování osobních údajů. Při předávání osobních údajů z Europolu do Interpolu by se mělo uplatňovat toto nařízení, zejména ustanovení o předávání údajů na mezinárodní úrovni.

(34)

Pro zaručení účelového omezení je důležité zajistit, aby Europol předával osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení a potírání trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Za tímto účelem je při předávání osobních údajů nezbytné zajistit, aby se v případě předávání osobních dat příjemce zavázal, že údaje použije nebo předá příslušnému orgánu třetí země pouze pro účely, pro které byly původně předány. Další předávání údajů by mělo probíhat v souladu s tímto nařízením.

(35)

Europol by měl mít možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“), nebo pokud rozhodnutí o odpovídající ochraně nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení v platnost. S ohledem na článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU by právní účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto dohod za použití Smluv. Před zahájením jednání o mezinárodních dohodách a během takových jednání by Komise, pokud je to vhodné a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11), měla mít možnost konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. Pokud správní rada stanoví operativní potřebu spolupráce s některou třetí zemí nebo mezinárodní organizací, měla by mít možnost navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo doporučení ohledně zahájení jednání o mezinárodní dohodě, jak je uvedeno výše.

(36)

Pokud nelze předat osobní údaje na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli mít po vzájemné dohodě pravomoc povolit předávání údajů, vyžadují-li to konkrétní okolnosti, a pod podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Výkonný ředitel Europolu by měl mít pravomoc předání údajů ve výjimečných případech a na základě individuálního posouzení povolit, pokud je toto předání dat vyžádáno za zvláštních přísných podmínek.

(37)

Europol by měl zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob, pouze pokud tyto údaje předá Europolu jeden z těchto subjektů: národní jednotka v souladu s vnitrostátním právem členského státu; kontaktní místo v třetí zemi nebo mezinárodní organizace, s nimiž byla navázána spolupráce prostřednictvím dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost; orgán třetí země nebo mezinárodní organizace, na něž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Avšak v případech, kdy Europol obdrží osobní údaje přímo od soukromých subjektů a nelze identifikovat národní jednotku, kontaktní místo nebo dotyčný orgán, by měl mít Europol možnost uvedené osobní údaje zpracovat pouze za účelem identifikace těchto subjektů a tyto údaje by měly být vymazány, pokud je uvedené subjekty neposkytnou znovu do čtyř měsíců po uskutečnění předání. Europol by měl pomocí technických prostředků zajistit, aby během tohoto období nebyly uvedené údaje dostupné pro zpracování pro jiné účely.

(38)

S ohledem na výjimečnou a konkrétní hrozbu, kterou pro mezinárodní bezpečnost Unie představuje terorismus a další formy závažné trestné činnosti, zejména činnosti usnadňované, podporované nebo páchané za použití internetu, by do 1. května 2019 měla Komise vyhodnotit činnosti, které by Europol měl provádět na základě tohoto nařízení a jež vyplývají z jeho provádění závěrů Rady ze dne 12. března 2015 a z výzvy zasedání Evropské rady ze dne 23. dubna 2015, zejména pokud jde o tyto prioritní oblasti, obzvláště pokud jde o odpovídající postupy přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty.

(39)

Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, by neměly být zpracovávány.

(40)

V zájmu zaručení vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES) č. 45/2001. S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, uznává specifickou povahu zpracování osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a zároveň sladěná s dalšími příslušnými nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní spolupráce v Unii. Tyto nástroje zahrnují zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (12), jakož i Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob v s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů a její doporučení č. R(87) 15 (13).

(41)

Jakékoli zpracování osobních údajů Europolem musí být vůči dotčeným subjektům údajů prováděno zákonným a korektním způsobem. Zásada korektního zpracování vyžaduje transparentnost zpracování umožňující dotčeným subjektům údajů vykonávat svá práva podle tohoto nařízení. Přístup k jejich osobním údajům může být nicméně zamítnut nebo omezen, pokud – při řádném zohlednění zájmů dotčených subjektů údajů – takové zamítnutí nebo omezení představuje nezbytné opatření umožňující Europolu řádně plnit jeho úkoly, chránit bezpečnost a veřejný pořádek či zabránit trestnému činu, zaručit, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování, nebo chránit práva a svobody třetích stran. V zájmu zvýšení transparentnosti by měl Europol zveřejnit dokument stanovující srozumitelnou formou příslušná ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektu údajů. Europol by měl na svých internetových stránkách rovněž zveřejnit seznam příslušných rozhodnutí o odpovídající ochraně, dohod a správních ujednání týkajících se předávání osobních údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím. V zájmu zvýšení transparentnosti Europolu vůči občanům Unie a jeho odpovědnosti by měl Europol případně zveřejňovat na svých webových stránkách seznam členů své správní rady a shrnutí výsledků zasedání správní rady a zároveň respektovat požadavky na ochranu údajů.

(42)

V mezích možností by se osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana fyzických osob, tak i kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných Europolem. V případě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů, zejména zdrojů na internetu, by měl Europol v co největší míře a se zvláštní péčí posoudit přesnost takových informací a spolehlivost jejich zdrojů, s cílem čelit rizikům spojeným s internetem, pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí.

(43)

V oblasti spolupráce zaměřené na prosazování práva se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů údajů. Europol by měl mezi osobními údaji týkajícími se různých kategorií subjektů údajů co nejzřetelněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní údaje takových osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout důležité informace, jakož i osobní údaje týkající se nezletilých. Citlivé údaje by Europol měl zpracovávat pouze tehdy, doplňují-li jiné osobní údaje, které již zpracovává.

(44)

S ohledem na základní právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů. Nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracování údajů by se měla přezkoumat nezbytnost jejich dalšího uchovávání.

(45)

K zaručení bezpečnosti osobních údajů by Europol a členské státy měly přijmout nezbytná technická a organizační opatření.

(46)

Každý subjekt údajů by měl mít právo na přístup k údajům, jež se ho týkají, právo na jejich opravu, pokud jsou nepřesné, a právo na výmaz nebo omezení, nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Náklady související s výkonem práva na přístup k osobním údajům by neměly nikdy představovat překážku pro účinný výkon tohoto práva. Práva subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto nařízením.

(47)

Ochrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost takových předání údajů. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů nebo údajů, které vyplývají z vlastních analýz Europolu. Europol by měl zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem a byly shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem. Europol by měl rovněž zajistit, aby údaje byly odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní a ve vztahu k němu přiměřené, nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné, a aby byly zpracovávány způsobem, který zajistí odpovídající bezpečnost osobních údajů a důvěrnost jejich zpracování.

(48)

Pro účely ověřování zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Europol by měl mít povinnost spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na žádost tyto protokoly nebo dokumentaci v zájmu kontroly postupů zpracování údajů zpřístupnit.

(49)

Europol by měl ustanovit pověřence pro ochranu údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu s tímto nařízením. Tento pověřenec pro ochranu údajů by měl mít takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně, a měl by k tomu mít k dispozici nezbytné zdroje.

(50)

Pro zajištění ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jak ji vyžaduje čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie, je nezbytná nezávislá, transparentní, odpovědná a účinně fungující struktura dohledu. Vnitrostátní orgány příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost osobních údajů poskytovaných členskými státy Europolu. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracování údajů prováděného Europolem. V tomto směru představuje mechanismus předběžných konzultací důležitou záruku pro nové druhy postupů zpracování údajů. Tento mechanismus by se neměl použít na konkrétní jednotlivé operativní činnosti, jako jsou projekty operativní analýzy, ale při používání nových systémů informačních technologií pro zpracování osobních údajů nebo při veškerých podstatných změnách těchto systémů.

(51)

Je důležité zajistit posílený a účinný dozor nad Europolem a zaručit, aby evropský inspektor ochrany údajů měl k dispozici příslušné odborné poznatky ohledně ochrany údajů v oblasti vymáhání práva, jakmile převezme odpovědnost za dozor nad Europolem v oblasti ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady by měli úzce spolupracovat na zvláštních případech vyžadujících účast členských států a měli by zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.

(52)

Za účelem usnadnění spolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními dozorovými úřady, avšak aniž je dotčena nezávislost evropského inspektora ochrany údajů a jeho odpovědnost za kontrolu Europolu v oblasti ochrany údajů, by mělo docházet k jejich pravidelným schůzkám v rámci rady spolupráce, která by jako poradní orgán měla vydávat stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy k různým otázkám vyžadujícím zapojení na vnitrostátní úrovni.

(53)

Vzhledem k tomu, že Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, jako jsou osobní údaje zaměstnanců Europolu, poskytovatelů služeb nebo návštěvníků, mělo by se na zpracování těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001.

(54)

Evropský inspektor ochrany údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Vnitrostátní dozorový úřad by měl subjekt údajů v přiměřené lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti.

(55)

Každá fyzická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají.

(56)

Na Europol by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou pravidel týkajících se odpovědnosti za protiprávní zpracování údajů.

(57)

Dotčená fyzická osoba by někdy mohla obtížně rozlišit, zda škoda, již utrpěla v důsledku protiprávního zpracování údajů, byla způsobena činností Europolu nebo členského státu. Europol a členský stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly nést společnou a nerozdílnou odpovědnost.

(58)

Je třeba respektovat úlohu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů při kontrole činností Europolu, avšak zároveň je nezbytné, aby Europol měl odpovědnou a transparentní vnitřní organizaci. Za tímto účelem by s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování EU měly být zavedeny postupy pro kontrolu činností Europolu Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Tyto postupy by se měly řídit čl. 12 písm. c) Smlouvy o EU, jakož i ustanoveními týkajícími se meziparlamentní spolupráce uvedenými v článku 9 protokolu č. 1, přičemž by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly společně vymezit organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v rámci Unie. Uvedené postupy pro kontrolu činností Europolu by měly být zavedeny při náležitém zohlednění potřeby zajistit rovnoprávné postavení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jakož i potřebu důvěrnosti operativních informací. Způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Evropské unie, je však záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu.

(59)

Na zaměstnance Europolu by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (14). Europol by měl mít možnost přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné začlenění těchto zaměstnanců do jejich příslušného orgánu přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy by měly přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení výkonu své služby v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy.

(60)

Vzhledem k povaze úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele by měl mít příslušný výbor Evropského parlamentu možnost vyzvat výkonného ředitele, aby před něj předstoupil před jeho jmenováním nebo před jakýmkoli prodloužením jeho funkčního období. Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament a Rada by měly být dále oprávněny vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.

(61)

Europol by měl v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(62)

Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (15).

(63)

Vzhledem ke zvláštním právním a správním pravomocím příslušných orgánů členských států a jejich odborné způsobilosti k provádění přeshraniční výměny informací, operací a vyšetřování, mimo jiné v rámci společných vyšetřovacích týmů, a k poskytování prostředků za účelem odborné přípravy a výcviku, by tyto příslušné orgány členských států měly mít možnost přijímat granty Europolu bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16).

(64)

Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17).

(65)

Europol zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují citlivé neutajované a utajované informace EU. Měl by proto vypracovat pravidla týkající se důvěrnosti a zpracovávání těchto informací. Pravidla týkající se ochrany utajovaných informací EU by měla být v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (18).

(66)

Je vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.

(67)

Potřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v Haagu, kde má ústředí, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský stát by měl dále zajistit nezbytné podmínky pro hladké fungování Europolu, včetně mnohojazyčných a evropsky orientovaných školních zařízení a vhodných dopravních spojení, aby byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje z co nejširší zeměpisné oblasti.

(68)

Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a je jeho nástupcem. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny jeho smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV a dohody uzavřené Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu před 1. lednem 2010 by měly zůstat v platnosti.

(69)

Aby Europol mohl nadále plnit úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV podle svých nejlepších možností, měla by se stanovit přechodná opatření, zejména pokud jde o správní radu, výkonného ředitele a zaměstnance, s nimiž Europol zřízený Úmluvou o Europolu uzavřel smlouvu na dobu neurčitou jakožto s místními zaměstnanci, kterým by měla být nabídnuta možnost zaměstnání jakožto dočasných nebo smluvních zaměstnanců za podmínek pracovního řádu.

(70)

Akt Rady ze dne 3. prosince 1998 (19) o služebním řádu pro zaměstnance Europolu byl zrušen článkem 63 rozhodnutí 2009/371/SVV. Nadále by se však měl použít na zaměstnance zaměstnané Europolem před vstupem rozhodnutí 2009/371/SVV v platnost. Proto by přechodná ustanovení měla stanovit, že uvedený služební řád se má i nadále vztahovat na smlouvy, které byly uzavřeny na jeho základě.

(71)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci na úrovni Unie v oblasti prosazování práva, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(72)

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(73)

V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(74)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(75)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 31. května 2013 vydal stanovisko.

(76)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy o fungování EU,

a)

„příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné orgány pro vymáhání práva v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Příslušnými orgány členských států jsou rovněž jiné veřejné orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti, spadající do působnosti Europolu, a boj proti ní;

b)

„strategickou analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem podporovat a rozvíjet politiku v oblasti trestního práva, která přispívá k účinnému a účelnému předcházení trestné činnosti a boji proti ní;

c)

„operativní analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem poskytovat podporu při vyšetřování trestné činnosti;

d)

„institucemi Unie“ orgány, instituce a subjekty zřízené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU nebo na jejich základě;

e)

„mezinárodní organizací“ organizace a subjekty mezinárodního práva veřejného, které jsou jí podřízeny, nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;

f)

„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno e);

g)

„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;

h)

„osobními údaji“ veškeré informace o subjektu údajů;

i)

„subjektem údajů“ identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba, přičemž „identifikovatelnou osobou“ je osoba, kterou lze přímo nebo nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, elektronický identifikátor nebo na jeden nebo více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity této osoby;

j)

„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdravotním stavu a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;

k)

„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

l)

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu či nikoli;

m)

„předáním osobních údajů“ jakékoli sdělení osobních údajů, které jsou aktivně zpřístupněny omezenému počtu určených stran, přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma;

n)

„porušením ochrany osobních údajů“ porušení bezpečnosti, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému zveřejnění nebo zpřístupnění přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;

o)

„souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;

p)

„administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za účelem naplnění cílů stanovených v článku 3.

a)

trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;

b)

trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;

c)

trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele činů spadajících do působnosti Europolu.

a)

shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací o trestné činnosti;

b)

sdělovat členským státům prostřednictvím národních jednotek zřízených nebo určených podle čl. 7 odst. 2 bezodkladně veškeré informace a souvislosti mezi trestnými činy, které se jich týkají;

c)

koordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států, které jsou vykonávány:

d)

účastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;

e)

poskytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;

f)

připravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;

g)

rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;

h)

podporovat členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy, mimo jiné poskytováním operativní, technické a finanční podpory;

i)

poskytovat specializovanou odbornou přípravu a výcvik a pomáhat členským státům při organizování odborné přípravy a výcviku mimo jiné poskytováním finanční podpory, a to v rámci svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici, a v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL);

j)

spolupracovat s institucemi Unie zřízenými na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU a s úřadem OLAF, zejména prostřednictvím výměny informací a tím, že jim poskytuje analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;

k)

poskytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o EU, a to v rámci cílů Europolu stanovených v článku 3;

l)

budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě;

m)

podporovat opatření členských států týkající se prevence a potírání forem trestné činnosti uvedených v příloze I, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu, včetně – ve spolupráci s členskými státy – oznamování internetového obsahu, prostřednictvím něhož jsou takové formy trestné činnosti usnadňovány, propagovány nebo páchány, příslušným poskytovatelům online služeb, aby dobrovolně zvážili slučitelnost oznamovaného internetového obsahu s jejich vlastními podmínkami.

a)

bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu, nebo

b)

ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.

a)

dodává Europolu informace nezbytné pro plnění jeho cílů, včetně informací týkajících se forem trestné činnosti, jejichž prevence a boj proti nim jsou Unií považovány za prioritní;

b)

zajišťuje účinnou komunikaci a spolupráci všech relevantních příslušných orgánů s Europolem;

c)

zvyšuje informovanost o činnostech Europolu.

d)

podle čl. 38 odst. 5 písm. a) zajišťuje soulad s vnitrostátními právními předpisy při předávání informací Europolu.

a)

bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;

b)

ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby, nebo

c)

vyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

případně jiné poradní orgány zřízené správní radou v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. s).

a)

každoročně přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 12 dokument obsahující víceleté programování Europolu a jeho roční pracovní program na následující rok;

b)

přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu podle kapitoly X;

c)

přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku ji zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;

d)

přijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 61;

e)

přijímá vnitřní strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

f)

přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;

g)

v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

h)

přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

i)

přijímá vnitřní pravidla upravující výběrové řízení na pozici výkonného ředitele, včetně pravidel týkajících se složení výběrové komise, která zajistí její nezávislost a nestrannost;

j)

navrhuje Radě užší seznam kandidátů na funkci výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele a případně navrhuje Radě, aby v souladu s články 54 a 55 jejich funkční období prodloužila nebo je odvolala z funkce;

k)

stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele, mimo jiné na to, jakým způsobem plní rozhodnutí správní rady;

l)

jmenuje pověřence pro ochranu údajů, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

m)

jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řádu a pracovní řád a který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

n)

případně zřídí útvar interního auditu;

o)

zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů;

p)

vymezuje hodnotící kritéria pro výroční zprávu v souladu s čl. 7 odst. 11;

q)

přijímá pokyny dále specifikující postupy pro zpracování informací Europolem v souladu s článkem 18, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;

r)

rozhoduje o uzavření pracovních ujednání podle čl. 23 odst. 4 a správních ujednání podle čl. 25 odst. 1;

s)

s přihlédnutím k funkčním a finančním požadavkům rozhoduje na návrh výkonného ředitele o vytvoření vnitřních struktur Europolu, mimo jiné specializovaných center Unie uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. l);

t)

přijímá svůj jednací řád, včetně ustanovení týkajících se úkolů a fungování jejího sekretariátu;

u)

v případě potřeby přijímá další vnitřní pravidla.

a)

běžnou správu Europolu;

b)

předkládání návrhů správní radě ohledně vytváření vnitřní struktury Europolu;

c)

provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

d)

přípravu návrhu víceletého programování a ročních pracovních programů a jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

e)

provádění víceletého programování a ročních pracovních programů a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;

f)

vypracování vhodných návrhů prováděcích pravidel k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

g)

vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě k přijetí;

h)

vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a souvisejících doporučení ze strany úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

i)

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním opatření pro předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;

j)

vypracování návrhu interní strategie Europolu pro boj proti podvodům a jeho předložení správní radě k přijetí;

k)

vypracování návrhu vnitřních pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u členů správní rady a jeho předložení správní radě k přijetí;

l)

přípravu návrhu finančních pravidel Europolu;

m)

přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;

n)

podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;

o)

pravidelné informování správní rady o plnění strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti;

p)

plnění dalších úkolů podle tohoto nařízení.

a)

členské státy podle svého vnitrostátního práva a článku 7;

b)

instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly V;

c)

soukromé subjekty a soukromé osoby podle kapitoly V.

a)

křížové kontroly s cílem nalézt souvislosti nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se:

b)

analýz strategické nebo tematické povahy;

c)

operativních analýz;

d)

usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

a)

pro každý projekt operativní analýzy vymezí výkonný ředitel konkrétní účel, kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, zúčastněné strany, dobu uchovávání a podmínky pro přístup, předávání a použití dotčených údajů a informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů;

b)

osobní údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pouze pro účely konkrétně stanoveného projektu operativní analýzy. Pokud je zjevné, že osobní údaje mohou být významné i pro jiný projekt operativní analýzy, další zpracování takových osobních údajů se povolí pouze v případě, že toto další zpracování je nezbytné a přiměřené a osobní údaje jsou slučitelné s ustanoveními v písmenu a), které platí pro daný další projekt analýzy;

c)

pouze oprávnění zaměstnanci mají přístup k údajům příslušného projektu a mohou je zpracovávat.

a)

formám trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu, a

b)

dalším formám závažné trestné činnosti uvedeným v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (22).

a)

rozhodnutí Komise přijatého v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680, kterým se shledává, že třetí země či území nebo zpracovávající útvar v této třetí zemi či dotyčná mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“);

b)

mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí, základních práv a svobod fyzických osob;

c)

dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, uzavřené před 1. květnem 2017 mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV.

a)

nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby;

b)

nezbytné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právní předpisy členského státu, který osobní údaje předává;

c)

nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi;

d)

v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nebo

e)

v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu nebo výkonem určitého trestu.

a)

národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;

b)

kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů v souladu s článkem 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo

c)

orgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

a)

předání je nade vši pochybnost v zájmu subjektu údajů a souhlas subjektu údajů byl buď udělen, nebo jej lze za daných okolností jasně předpokládat, nebo

b)

předání je naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu spáchání trestného činu, včetně terorismu, spadajícího do působnosti Europolu, nebo

c)

předání veřejně dostupných osobních údajů je nezbytně nutné ke splnění úkolu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) a jsou splněny tyto podmínky:

a)

nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, nebo

b)

nezbytné pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, nebo

c)

nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo

d)

v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů spadajících do pravomoci Europolu, nebo

e)

v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu spadajícího do pravomoci Europolu.

a)

národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;

b)

kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo

c)

orgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

a)

zpracovávány korektně a v souladu s právními předpisy;