22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/1

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/3

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/5

(1)

Podle čl. 139 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se mohou cukr nebo izoglukóza vyrobené nad kvótu podle článku 136 uvedeného nařízení vyvážet pouze v rámci množstevního omezení, které stanoví Komise.

(2)

Prováděcí pravidla pro vývoz nepodléhající kvótám, zejména pokud jde o vydávání vývozních licencí, se stanoví nařízením (ES) č. 951/2006.

(3)

Původně se odhadovalo, že poptávce na trhu v hospodářském roce 2014/2015 bude odpovídat množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám ve výši 650 000 tun ekvivalentu bílého cukru. Výši tohoto omezení stanovilo prováděcí nařízení Komise (EU) č. 776/2014 (3). Podle nejnovějších odhadů však množství vyrobeného cukru nepodléhajícího kvótám dosáhne 6 200 000 tun. Pro cukr nepodléhající kvótám by proto měla být zajištěna další odbytiště.

(4)

Vzhledem k tomu, že se strop WTO pro vývoz v hospodářském roce 2014/2015 nevyužil v plné míře, je vhodné zvýšit množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám o 700 000 tun, aby se unijním výrobcům cukru poskytly další obchodní příležitosti.

(5)

Nařízení (EU) č. 776/2014 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Aby byl umožněn příjem žádostí o vývozní licence na cukr nepodléhající kvótám, mělo by se zrušit pozastavení příjmu žádostí stanovené v čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1061/2014 (4). Jelikož prováděcí nařízení (EU) č. 1061/2014 pozbylo účinku, je záhodno jej zrušit.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/7

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Inositol byl povolen bez časového omezení v souladu se směrnicí 70/524/EHS jako nutriční doplňková látka ve skupině „vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem“ pro všechny druhy zvířat. Uvedená látka byla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsána do Registru Společenství pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení inositolu jako doplňkové látky pro ryby, korýše, kočky a psy. Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 9. dubna 2014 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek použití v krmivu nemá inositol nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad také dospěl k závěru, že se inositol považuje za účinný zdroj základní stopové živiny pro ryby a korýše. Úřad nepovažuje za nutné zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkových látek přidaných do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení inositolu prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by mělo být povoleno používání uvedené látky podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení, je vhodné stanovit přechodné období pro spotřebování stávajících zásob této doplňkové látky, premixů a krmných směsí, které uvedenou doplňkovou látku obsahují, v souladu s povolením podle směrnice 70/524/EHS.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/10

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“) byla schválena rozhodnutím Rady a Komise 2013/490/EU, Euratom (3) a vstoupila v platnost dne 1. září 2013. Ustanovení čl. 26 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení stanoví bezcelní vstup do Unie u dovozu produktů, které pocházejí ze Srbska a patří do čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury, v rámci limitu roční celní kvóty ve výši 180 000 tun.

(2)

Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, který zohledňuje přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (4) (dále jen „protokol“), byl podepsán dne 25. června 2014. Podpis protokolu jménem Evropské unie, Evropského společenství pro atomovou energii a členských států byl schválen rozhodnutími Rady 2014/517/EU (5) a 2014/518/Euratom (6).

(3)

Článek 2 protokolu stanoví změnu čl. 26 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení s cílem zvýšit stávající celní kvóty na cukr pocházející ze Srbska v rámci limitu roční celní kvóty ve výši 181 000 tun.

(4)

V souladu s článkem 3 rozhodnutí 2014/517/EU musí být protokol uplatňován prozatímně v souladu s článkem 14 protokolu počínaje prvním dnem druhého měsíce, který následuje po jeho podpisu, dokud nebudou dokončeny postupy pro jeho uzavření. Zvýšení stávajících celních kvót na cukr pocházející ze Srbska by mělo proto nabýt účinku ode dne 1. srpna 2014.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 891/2009 (7) stanoví otevření a správu celních kvót v odvětví cukru, včetně celních kvót na cukr pocházející ze Srbska. Za účelem zohlednění protokolu je proto nezbytné změnit uvedené nařízení.

(6)

Během prvního roku prozatímního uplatňování protokolu se v souladu s článkem 11 protokolu vypočtou objemy nových celních kvót a zvýšení objemů stávajících celních kvót jako poměrná část základních ročních objemů specifikovaných v protokolu s přihlédnutím k části období, která uběhla před dnem 1. srpna 2014. Pro rok 2014 by zvýšení objemů stávajících kvót na cukr pocházející ze Srbska proto mělo být k dispozici během období od 1. srpna 2014 do 31. prosince 2014.

(7)

Vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 891/2009 se celní kvóty v tomto odvětví spravují za hospodářský rok, je nutné, aby se v souladu s protokolem zohlednilo poměrné zvýšení objemů celních kvót otevřených pro hospodářský rok 2013/2014 a objemů, které mají být povoleny pro hospodářský rok 2014/2015. Poměrnému zvýšení ročního objemu na měsíce srpen a září 2014 odpovídá množství 167 tun cukru. Jelikož nebude možné použít toto množství před koncem hospodářského roku 2013/2014, mělo by být k dispozici v hospodářském roce 2014/2015.

(8)

Podle čl. 135 druhého pododstavce dohody o stabilizaci a přidružení se tato dohoda nevztahuje na Kosovo (8). Nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 (9) bylo zrušeno nařízením (ES) č. 1215/2009 (10). Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1215/2009 již nestanoví koncese na dovoz do Unie u produktů, které pocházejí z Kosova a patří do čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury, odkazy na nařízení (ES) č. 2007/2000 a na Kosovo v nařízení (ES) č. 891/2009 by měly být zrušeny.

(9)

Nařízení (ES) č. 891/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Vzhledem k tomu, že hospodářský rok 2014/2015 začíná dne 1. října 2014, měly by se změny nařízení (ES) č. 891/2009 začít uplatňovat co nejdříve, a toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost okamžitě.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

v článku 1 se zrušuje písmeno b);

2)

v článku 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

;

3)

v čl. 2 písm. b) se slovo „Kosovo“ a s ním související poznámka pod čarou zrušují;

4)

v příloze I se část II nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/13

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/15

(1)

Příloha I oddíl I.1, příloha II oddíl II.1 a příloha III oddíl III.1 směrnice 2008/68/ES odkazují na ustanovení mezinárodních dohod o pozemní přepravě nebezpečných věcí po silnici, železnici a na vnitrozemských vodních cestách podle definice v článku 2 uvedené směrnice.

(2)

Ustanovení těchto mezinárodních dohod jsou každé dva roky aktualizována. V důsledku této skutečnosti se naposledy pozměněné verze těchto dohod použijí ode dne 1. ledna 2015 s přechodným obdobím do 30. června 2015.

(3)

Příloha I oddíl I.1, příloha II oddíl II.1 a příloha III oddíl III.1 směrnice 2008/68/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(4)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přepravu nebezpečných věcí,

1)

V příloze I se oddíl I.1 nahrazuje tímto:

„I.1   ADR

Přílohy A a B ADR, použitelné ode dne 1. ledna 2015, přičemž ‚smluvní stranou‘ se podle potřeby rozumí ‚členský stát‘.“

2)

V příloze II se oddíl II.1 nahrazuje tímto:

„II.1   RID

Příloha k RID obsaženému v dodatku C COTIF použitelná od 1. ledna 2015, přičemž ‚smluvním státem RID‘ se podle potřeby rozumí ‚členský stát‘.“

3)

V příloze III se oddíl III.1 nahrazuje tímto:

„III.1   ADN

Nařízení v příloze ADN, použitelná od 1. ledna 2015, a rovněž čl. 3 písm. f) a h) a čl. 8 odst. 1 a 3 ADN, přičemž ‚smluvní stranou‘ se podle potřeby rozumí ‚členský stát‘.“

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/17

(1)

Opatření Evropské unie v odvětví námořní dopravy by měla směřovat ke zlepšení námořní bezpečnosti.

(2)

Výbor pro námořní bezpečnost (MSC) Mezinárodní námořní organizace (IMO) na svém 93. zasedání schválil změny předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí (ESP – Enhanced Survey Programme) (dále jen „předpis ESP z roku 2011“). Tyto změny by měly být přijaty výborem MSC na jeho 94. zasedání, konajícím se v listopadu roku 2014.

(3)

Cílem změn předpisu ESP z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí je harmonizovat jej s postupy klasifikačních společností a rovněž za určitých podmínek umožnit, aby hydraulické zkoušky nákladních nádrží místo jejich provádění za přítomnosti inspektora prováděla posádka lodi pod vedením velitele.

(4)

Články 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 (1) zavádějí povinné uplatňování systému hodnocení stavu (CAS – Condition Assessment Scheme) (dále jen „CAS“). CAS doplňuje předpis ESP z roku 2011 přijatý shromážděním Mezinárodní námořní organizace rezolucí A.1049(27). Příloha B část B se týká inspekcí při prohlídkách jiných ropných tankerů než těch s dvojitým trupem a upřesňuje, jak důkladnější inspekci provádět. Jakákoliv změna předpisu ESP z roku 2011, pokud jde o ropné tankery s jednoduchým trupem starší než 15 let, bude tedy automaticky použitelná prostřednictvím nařízení (EU) č. 530/2012.

(5)

Unie není členem Mezinárodní námořní organizace ani smluvní stranou příslušných úmluv nebo předpisů. Je tedy třeba, aby Rada zmocnila členské státy k vyjádření postoje Unie a k vyjádření souhlasu s tím, aby byly těmito změnami předpisu ESP z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí vázány,

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/19

(1)

Dne 10. listopadu 2008 přijala Rada společnou akci 2008/851/SZBP (1), která byla naposledy pozměněna rozhodnutím Rady 2012/174/SZBP (2).

(2)

Dne 22. července 2013 se Rada shodla na tom, že EU je i nadále plně odhodlána bojovat proti pirátství a ozbrojeným loupežím u somálského pobřeží. Uvítala dobré výsledky, jichž dosud docílila její námořní operace Atalanta. Rada zdůraznila, že i přes velký pokrok, jehož bylo v boji proti pirátství na moři dosaženo, hrozba zůstává a pokrok by se mohl zvrátit.

(3)

Dne 18. listopadu 2013 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2125 (2013), kterou byl obnoven rámec pro mezinárodní opatření v boji proti pirátství a jeho základním příčinám.

(4)

Vojenská operace EU podle společné akce 2008/851/SZBP (dále jen „Atalanta“) by měla být prodloužena do 12. prosince 2016.

(5)

Dne 22. července 2013 se Rada dále dohodla, že EU bude pokračovat v integrovaném přístupu ke zlepšení bezpečnosti a právního státu v Somálsku a vycházet přitom ze somálské odpovědnosti, z úzké koordinace s ostatními aktéry a ze soudržnosti a synergií mezi nástroji EU, zejména mezi jejími misemi a operacemi společné bezpečností a obranné politiky.

(6)

Tento integrovaný přístup, vycházející z Nové dohody pro Somálsko, by měl rovněž přispět k posílení námořních kapacit v Somálsku a v daném regionu, k řešení základních příčin pirátství a k omezení beztrestnosti pirátských sítí zapojených do jiné trestné činnosti na moři, a vytvářet tak podmínky přispívající také k plnění cílů Atalanty.

(7)

V tomto ohledu by příspěvek Atalanty, v podobě druhotných úkolů, k integrovanému přístupu EU k Somálsku a na požádání k příslušným činnostem mezinárodního společenství v rámci stávajících prostředků a schopností, měl pomáhat řešit základní příčiny pirátství a existence pirátských sítí. Plnění těchto druhotných úkolů by mohlo přispět k provádění přechodové strategie Atalanty

(8)

Měla by být usnadněna spolupráce Atalanty s donucovacími orgány s cílem přispět k prosazování práva týkajícího se potírání pirátství a současně zvýšit účinnost protipirátských operací Atalanty založených na zpravodajských informacích.

(9)

Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí ani společné akce 2008/851/SZBP nebrání členům personálu států, které se účastní Atalanty, aby jednali v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z příslušných vnitrostátních právních předpisů.

(10)

Je rovněž nezbytné stanovit finanční referenční částku určenou na krytí společných výdajů Atalanty v období od 13. prosince 2014 do 12. prosince 2016.

(11)

Společná akce 2008/851/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V rámci stávajících prostředků a schopností a na požádání Atalanta může dále přispívat plněním neexekutivních druhotných úkolů k integrovanému přístupu EU k Somálsku a k příslušným činnostem mezinárodního společenství, a tím pomáhat řešit základní příčiny pirátství a existence pirátských sítí.“

2)

V článku 2 se písmena g) až i) nahrazují tímto:

3)

V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Finanční referenční částka určená na krytí společných nákladů vojenské mise EU na období od 13. prosince 2014 do 12. prosince 2016 se stanoví na 14 775 000 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí 2011/871/SZBP se stanoví na 0 %.“

4)

V článku 16 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Vojenská operace EU se ukončuje ke dni 12. prosince 2016.“

22.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 335/22

(1)

Evropská centrální banka (ECB) spolu s národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), mohou podle článku 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) obchodovat na finančních trzích mimo jiné formou přímých nákupů a prodejů obchodovatelných cenných papírů.

(2)

Dne 4. září 2014 rozhodla Rada guvernérů o tom, že by měl být zahájen nový program nákupu krytých dluhopisů (dále jen „program CBPP3“). Spolu s programem nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP) a cílenými dlouhodobějšími refinančními operacemi (TLTRO) (1) program CBPP3 dále podpoří transmisi měnové politiky, usnadní poskytování úvěrů hospodářství eurozóny, pozitivně se projeví na dalších trzích, a v důsledku toho uvolní nastavení měnové politiky ECB a přispěje k návratu míry inflace k úrovním blíže 2 %.

(3)

Jako součást jednotné měnové politiky by měly být přímé nákupy způsobilých krytých dluhopisů centrálními bankami Eurosystému v rámci programu CBPP3 prováděny jednotně a decentralizovaně v souladu s tímto rozhodnutím,

1.

Musí mít nejlepší dostupný rating minimálně na úrovni stupně úvěrové kvality 3 („CSQ3“ – v současné době odpovídá ratingu externí ratingové instituce na úrovni „BBB-“ nebo jeho ekvivalentu), který udělila alespoň jedna z externích ratingových institucí akceptovaných v rámci pro hodnocení úvěrového rizika Eurosystému.

2.

Celkový objem krytých dluhopisů s určitým mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů (ISIN), které centrální banky Eurosystému mohou nabýt v rámci prvního (3) a druhého (4) programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP1 a CBPP2) a programu CBPP3, jakož i mimo tyto programy, nesmí překročit 70 % objemu dané emise.

3.

Kryté dluhopisy musí být denominovány v eurech a drženy a vypořádávány v eurozóně.

4.

Kryté dluhopisy vydané subjekty, které byly dočasně vyloučeny z úvěrových operací Eurosystému, nemohou být po dobu tohoto vyloučení předmětem nákupů v rámci programu CBPP3.

5.

Kryté dluhopisy, které na Kypru a v Řecku v současné době nedosahují ratingu CQS3, musí mít po dobu, kdy se v rámci požadavků týkajících se způsobilosti zajištění neuplatňuje na obchodovatelné dluhové nástroje vydané nebo zaručené řeckou nebo kyperskou vládou minimální práh úvěrové kvality stanovený Eurosystémem (v souladu s čl. 8 odst. 2 obecných zásad ECB/2014/31 (5)), minimální rating aktiv na úrovni maximálního dosažitelného ratingu krytých dluhopisů, jenž pro danou jurisdikci stanoví příslušná externí ratingová instituce, přičemž celkový objem krytých dluhopisů s určitým ISIN, které centrální banky Eurosystému mohou nabýt v rámci programů CBPP1, CBPP2, CBPP3, jakož i mimo tyto programy, nesmí překročit 30 % objemu dané emise; kromě toho musí být v zájmu vyrovnání rizik splněny tyto dodatečné požadavky:

6.

Kryté dluhopisy, které si emitenti ponechali, jsou způsobilé k nákupům v rámci programu CBPP3, pokud splňují kritéria způsobilosti uvedená výše.