3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/1

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/3

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 (2) stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/5

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a aby zavedla celní evidenci dovozu jízdních kol zasílaných z Kambodži, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Kambodži, Pákistánu a Filipín.

(2)

Žádost předložilo dne 23. července 2014 Evropské sdružení výrobců jízdních kol (EBMA) jménem patnácti výrobců jízdních kol v Unii.

(3)

Výrobkem dotčeným možným obcházením jsou jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek, avšak s výjimkou jednokolek), bez motoru, kódů KN 8712 00 30 a ex 8712 00 70, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(4)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Kambodži, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kambodži, Pákistánu a Filipín, v současnosti stejných kódů KN jako dotčený výrobek (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (EU) č. 502/2013 (2).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že antidumpingová opatření uložená na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky jsou obcházena překládkou a montáží v Kambodži, Pákistánu a na Filipínách.

(7)

Předloženy byly následující důkazy prima facie.

(8)

Žádost prokazuje, že po uložení opatření a poté, co byla tato opatření prováděcím nařízením Rady (EU) č. 501/2013 (3) rozšířena na dovoz výrobků zasílaných z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky a Tuniska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z Čínské lidové republiky, Kambodži, Pákistánu a Filipín do Unie a že mimo uložení cla pro tuto změnu neexistuje jiný dostatečný důvod nebo ekonomické opodstatnění.

(9)

Tato změna obchodních toků zřejmě vyplývá z překládky a montáže jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a dovážených do Unie v Kambodži, Pákistánu a na Filipínách.

(10)

Žádost dále obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že jsou mařeny vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku, pokud se jedná o množství i ceny. Zdá se, že dovoz dotčeného výrobku byl ve velkém množství nahrazen dovozem výrobku, který je předmětem šetření. Dále existují dostatečné důkazy prima facie o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny, které jsou pod úrovní ceny nepůsobící újmu, která byla stanovena v šetření, jež vedlo ke stávajícím opatřením.

(11)

Žádost rovněž obsahuje dostatečné důkazy prima facie o tom, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou dumpingové ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla pro dotčený výrobek stanovena dříve.

(12)

Budou-li v průběhu šetření zjištěny kromě překládky a montáže i jiné praktiky obcházení přes Kambodžu, Pákistán a Filipíny ve smyslu článku 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(13)

Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kambodži, Pákistánu a Filipín, v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(14)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky známým vývozcům/výrobcům a známým sdružením vývozců/výrobců v Kambodži, Pákistánu a na Filipínách, známým vývozcům/výrobcům a známým sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, známým dovozcům a známým sdružením dovozců v Unii a orgánům Čínské lidové republiky, Kambodže, Pákistánu a Filipín. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Unie.

(15)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby si ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(16)

Orgány Čínské lidové republiky, Kambodže, Pákistánu a Filipín budou informovány o zahájení šetření.

(17)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

(18)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz výrobku, který je předmětem šetření, osvobozen od celní evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(19)

Protože k možnému obcházení dochází vně Unie, osvobození se v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může udělit výrobcům jízdních a jiných kol (včetně dodávkových tříkolek, avšak s výjimkou jednokolek), bez motoru, v Kambodži, Pákistánu a na Filipínách, kteří mohou prokázat, že nejsou ve spojení (4) s žádným výrobcem, na kterého se opatření vztahují (5), a u kterých bylo zjištěno, že se nepodílejí na praktikách obcházení vymezených v čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

(20)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, aby bylo zajištěno, že pokud bude šetřením zjištěno obcházení, mohou být antidumpingová cla v příslušné výši vybrána ode dne zavedení celní evidence dovozu tohoto výrobku zasílaného z Kambodži, Pákistánu a Filipín.

(21)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(22)

Upozorňuje se na skutečnost, že výkon většiny procesních práv stanovených v základním nařízení závisí na tom, zda se strana sama přihlásí ve lhůtách uvedených v článku 3 tohoto nařízení.

(23)

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(24)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a je možné vycházet z dostupných údajů.

(25)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

(26)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(27)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6).

(28)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

(29)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(30)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/degucht/contact/hearing-officer/,

1)

Žádosti o dotazníky se Komisi předkládají do patnácti dnů od vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

2)

Mají-li být stanoviska zúčastněných stran při šetření zohledněna, musí se tyto strany přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi a předloží písemně svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo další informace do 37 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak.

3)

Výrobci v Kambodži, Pákistánu a na Filipínách, kteří požadují osvobození od celní evidence dovozu nebo opatření, musí ve stejné lhůtě 37 dnů předložit žádost řádně podloženou důkazy.

4)

Zúčastněné strany mohou rovněž ve stejné lhůtě 37 dnů písemně požádat Komisi o slyšení.

5)

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly e-mailem, včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení; výjimkou jsou objemné odpovědi, které se předkládají na nosičích CD-ROM nebo DVD přímým předáním nebo doporučeným dopisem. Použitím e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „CORRESPONDENCE WITH THE EUROPEAN COMMISSION IN TRADE DEFENCE CASES“ zveřejněném na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf. Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podávání elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

E-mail: TRADE-R608-BICYCLES-CIR@ec.europa.eu

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/10

(1)

Pro zajištění řádného používání nařízení (EU) č. 606/2013 je třeba stanovit dva formuláře osvědčení.

(2)

Pro Spojené království a Irsko je nařízení (EU) č. 606/2013 závazné, a proto je pro ně závazné i toto nařízení.

(3)

Dánsko není vázáno nařízením (EU) č. 606/2013 ani tímto nařízením.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro vzájemné uznávání ochranných opatření v občanských věcech zřízeného nařízením (EU) č. 606/2013,

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/21

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/23

(1)

Dne 23. dubna 2007 zmocnila Rada Komisi jménem Evropské unie a jejích členských států k jednání o dohodě o volném obchodu s Korejskou republikou.

(2)

Tato jednání byla uzavřena a Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla dne 6. října 2010 podepsána. Protokol k dohodě o kulturní spolupráci (dále jen „protokol“), v jehož článku 1 je stanoven rámec, v němž strany spolupracují v zájmu usnadnění výměny v oblasti kulturních činností, zboží a služeb, mimo jiné i v audiovizuálním odvětví.

(3)

Podle čl. 15.10. odst. 5 uvedené dohody byla dohoda prozatímně uplatňována rozhodnutím Rady 2011/265/EU (2) (dále jen „rozhodnutí“) ode dne 1. července 2011 s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(4)

Podle článku 3 rozhodnutí nejsou čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1, 2, 4 a 5 a články 8, 9 a 10 protokolu prozatímně uplatňovány.

(5)

V souladu s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí má Komise Koreji písemně oznámit úmysl neprodloužit platnosti nároku audiovizuálních koprodukcí podle článku 5 uvedeného protokolu postupem podle čl. 5 odst. 8 protokolu, pokud Rada na základě návrhu Komise neschválí čtyři měsíce před koncem platnosti tohoto nároku, že má platit i nadále. Rozhodne-li Rada o další platnosti nároku, uplatní se tato informační povinnost i na konci obnovené doby platnosti nároku. Pro účely rozhodování o další platnosti nároku má Rada rozhodovat jednomyslně.

(6)

V článku 3 protokolu se stanoví, že se zřizuje Výbor pro kulturní spolupráci, mezi jehož úkoly patří i dohlížet na provádění protokolu.

(7)

Podle článku 6 rozhodnutí mají být zástupci Unie ve Výboru pro kulturní spolupráci vyšší úředníci z Komise i členských států, kteří mají odborné znalosti a zkušenosti v kulturních záležitostech a postupech a kteří mají zastupovat postoje Unie v souladu se Smlouvou.

(8)

Rozhodnutími výboru by neměla být udělována práva či ukládány povinnosti, které mohou být přímo uplatňovány před soudy Unie nebo členských států.

(9)

Od rané fáze formulování postoje, který má Evropská unie zaujmout ve Výboru pro kulturní spolupráci, by měly být zapojeny přípravné orgány Rady s pravomocemi v kulturní a audiovizuální oblasti.

(10)

Tímto rozhodnutím by neměly být dotčeny příslušné pravomoci Unie a členských států.

(11)

Unie by měla stanovit postoj, který je třeba zaujmout ve Výboru pro kulturní spolupráci, pokud jde o přijetí jednacího řádu Výboru pro kulturní spolupráci,

3.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/29

(1)

Zařízení pro zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí (programme making and special events – PMSE) zahrnují širokou škálu aplikací pro přenos obrazu a zvuku, jejichž význam pro rozvoj mediálního a zábavního průmyslu v Unii roste. Patří sem rozhlasové a televizní vysílání, kulturní, hudební a divadelní představení a společenské a sportovní akce. Zařízení PMSE se používají pro profesionální i neprofesionální účely, u akcí místního až celounijního rozměru. Nejběžnějším a nejpoužívanějším typem bezdrátového zvukového zařízení PMSE jsou bezdrátové mikrofony; k nim se váží například přenosné systémy pro příposlech a talkback a zvukové spoje.

(2)

Komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 26. září 2012 (2) uznala, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou jedním z nejdynamičtějších odvětví evropské ekonomiky a že mají zásadní význam pro kulturní rozmanitost v Evropě. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (3), zejména v čl. 8 odst. 5, dále zdůrazňuje význam zařízení PMSE a vyžaduje, aby se členské státy ve spolupráci s Komisí vynasnažily zajistit potřebná kmitočtová pásma pro tato zařízení, a to v souladu s cíli Unie zlepšit propojení vnitřního trhu a přístup ke kultuře. Kromě toho mají členské státy podle čl. 6 odst. 6 uvedeného rozhodnutí zajistit, že uvolnění pásma 800 MHz negativně neovlivní uživatele zařízení PMSE, a v případě potřeby podniknout za tímto účelem technická a regulatorní opatření.

(3)

Pokud jde o spektrum používané zařízeními PMSE, není stávající předpisový rámec v členských státech EU plně harmonizován, což je způsobeno historickými rozdíly v národních plánech přidělení kmitočtových pásem a ve správě rozdílných vnitrostátních požadavků a místních potřeb. Přestože mnoho členských států uplatňuje doporučení Evropského radiokomunikačního výboru (ERC) 70-03 a jeho přílohu 10 (4) a doporučení ERC 25-10 a jeho přílohu 2 (5), které poskytují pokyny ohledně kmitočtových pásem a technických parametrů pro zařízení PMSE, nepřinášejí tato doporučení právní záruku harmonizace spektra využívaného zařízeními PMSE v celé Unii.

(4)

Harmonizace spektra využívaného zařízeními PMSE by měla přispět k naplňování cílů vnitřního trhu tím, že zlepší kvalitu a účinnost využívání spektra, poskytne dlouhodobou transparentnost a právní jistotu pro přístup k příslušným pásmům spektra v celé Unii, podnítí výzkum a vývoj, např. digitalizaci zařízení PMSE a další aspekty účinného využívání spektra, podpoří investice výrobců do technologie PMSE, sníží ceny, umožní úspory z rozsahu, přispěje k přeshraniční přenositelnosti zařízení a interoperabilitě a zajistí, aby nevyužívané spektrum neleželo ladem.

(5)

Zatímco objem potřebného spektra pro bezdrátová zvuková zařízení PMSE se pohybuje v závislosti na četnosti výskytu konkrétního místního a přechodného využívání v širokém rozmezí od 8 MHz do 144 MHz (6), profesionální uživatelé vyčíslují své každodenní potřeby v oblasti spektra pro bezdrátové zvukové aplikace PMSE na 96 MHz v pásmu UHF.

(6)

K pokrytí poptávky po bezdrátových zvukových zařízeních PMSE je zapotřebí dostatek harmonizovaného spektra; to lze získat přinejmenším vymezením minimálního rozsahu spektra pro celou Unii, což by přineslo úspory z rozsahu a zajistilo fungování vnitřního trhu. Spektrum, které je v současnosti harmonizováno rozhodnutím Komise 2006/771/ES (7), tj. 2 MHz (863–865 MHz) pro zařízení krátkého dosahu včetně bezdrátových zvukových aplikací PMSE, nepostačuje k uspokojení potřeb uživatelů, neboť se uvedené rozhodnutí vztahuje pouze na zlomek užití bezdrátových zvukových zařízení PMSE a jelikož se většina požadavků na spektrum týká kmitočtů nacházejících se mimo pásma, na které se uvedené rozhodnutí vztahuje.

(7)

V doporučeních ERC 70-03 (příloha 10) a 25-10 (příloha 2) jsou pro bezdrátová zvuková zařízení PMSE určeny různé ladicí rozsahy a také zástupci odvětví, včetně výrobců a uživatelů těchto zařízení, rovněž dali najevo výraznou preferenci pro ladicí rozmezí 470–790 MHz. Ve zprávě č. 32 (8) o harmonizaci pásma 800 MHz Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) zdůraznila důležitost nevyužívaných kanálů, neboli bílých míst, v pásmu 470–790 MHz pro uživatele zařízení PMSE a zasazovala se, aby byl přístup k uvedenému spektru zachován zejména pro aplikace PMSE, které vyžadují určitou úroveň ochrany. Členské státy poskytují konferenci CEPT informace o využívání spektra a o regulatorních a technických podmínkách vztahujících se na uživatele bezdrátových zvukových zařízení PMSE na jejich území a rovněž seznam kontaktních míst ve své státní správě, kde mohou subjekty zabývající se otázkami PMSE získat informace o podmínkách využívání spektra pro aplikace PMSE.

(8)

Zpráva CEPT č. 32 zdůraznila, že se používání bezdrátových zvukových zařízení PMSE bude potýkat se stále většími omezeními, pokud jde o nabídku spektra, a nastínila potřebu vhodných úprav. Rozhodnutí Komise 2010/267/EU (9), kterým se harmonizují technické podmínky využívání pásma 790–862 MHz nevýhradně pro služby elektronických komunikací, snížilo dostupnost tohoto pásma pro bezdrátová zvuková zařízení PMSE. Je zapotřebí nalézt alternativní dlouhodobé řešení, aby se zajistila budoucnost PMSE, a to buď tak, že se určí nové spektrum, nebo zavede sdílení spektra.

(9)

Komise proto podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES dne 15. prosince 2011 vydala Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) mandát (10) týkající se technických podmínek možností harmonizace spektra pro bezdrátové radiomikrofony a bezšňůrové videokamery.

(10)

V návaznosti na tento mandát přijala CEPT dne 8. března 2013 zprávu č. 50 (11). V této zprávě dospěla k závěru, že kmitočtové rozsahy 821–832 MHz a 1 785–1 805 MHz, což jsou duplexní mezery v rámci kmitočtových pásem používaných systémy elektronických komunikací, by za určitých podmínek byly vhodné pro harmonizované používání bezdrátovými zvukovými zařízeními PMSE. Bezšňůrové videokamery, které mají odlišné požadavky na spektrum a pracují v jiných kmitočtových pásmech, by měly být posouzeny samostatně. V doplňku ke zprávě CEPT č. 50 (12) byly dále definovány podmínky používání těchto duplexních mezer pro bezdrátové zvukové aplikace PMSE a postup pro posouzení a omezení rizika rušení, pokud jde o spoje s bezdrátovými mikrofony a příposlechovými systémy.

(11)

Zpráva CEPT č. 50 rovněž poukazuje na potřebu chránit buňkové mobilní sítě v pásmech 800 MHz a 1 800 MHz před škodlivým rušením ze strany bezdrátových zvukových zařízení PMSE, aby tyto sítě mohly fungovat v pásmech pod 821 MHz a nad 832 MHz, jakož i pod 1 785 MHz a nad 1 805 MHz. Za tímto účelem by bylo potřebné například ochranné pásmo 2 MHz od 821 do 823 MHz a omezení v úseku 0,2 MHz spektra těsně nad 1 785 MHz a těsně pod 1 805 MHz.

(12)

Zařízení PMSE, zejména při použití ve vnitřních prostorách, mohou být vystavena škodlivému rušení ze strany buňkových mobilních sítí a uživatelských zařízení, jako jsou chytré telefony, které využívají přilehlá kmitočtová pásma blížící se spektru využívanému bezdrátovými zvukovými zařízeními PMSE v duplexních mezerách v rámci pásem 800 MHz a 1 800 MHz. V souladu s cíli a zásadami programu politiky rádiového spektra, mezi něž patří snaha bránit škodlivému rušení a zvyšovat účinné využívání spektra, lze takovémuto škodlivému rušení zabránit určitými řešeními pro jeho zmírnění, například zvláštním postupem pro nerušený provoz spojů s bezdrátovými mikrofony a příposlechovými systémy vymezený v příloze 2 doplňku ke zprávě CEPT č. 50, nebo jinými řešeními pro zmírnění rušení. Členské státy by měly ve vhodných případech uplatňování takovýchto řešení a dohod pro zmírnění rušení podporovat, mimo jiné poskytováním pomoci nebo pokynů zúčastněným stranám.

(13)

Pro společenské a kulturní akce bývá často zapotřebí více než 29 MHz, které jsou dostupné v duplexních mezerách v rámci pásem 800 MHz a 1 800 MHz. Vzhledem k tomu, že se požadavky na spektrum pro používání bezdrátových zvukových zařízení PMSE výrazně liší, je zapotřebí zajistit na úrovni Unie dostupnost základního udržitelného spektra přibližně 60 MHz, aby se vyhovělo pravidelným běžným potřebám uživatelů bezdrátových zvukových zařízení PMSE, i když to nebude pokrývat všechny možné požadavky, které mohou vzniknout.

(14)

Členské státy by proto měly poskytnout dodatečné spektrum až 30 MHz na pokrytí případné poptávky po bezdrátových zvukových aplikacích PMSE při konání společenských a kulturních akcí. Toto spektrum by mělo být vybráno z ladicích rozsahů, jež určí členské státy, pokud možno v pásmu spektra 470–790 MHz, s využitím bílých míst. Přesný objem spektra, jenž má být buď přidělen, nebo pro nějž má být vydáno oprávnění, by měl záviset na konkrétních vyjádřených potřebách, přičemž k tomu nemusí být vždy zapotřebí celých 30 MHz. Členské státy by také měly na vnitrostátní úrovni rozhodnout, jaký druh oprávnění a jaké postupy pro podávání žádostí pro toto dodatečné spektrum použijí.

(15)

Požadavky na spektrum přesahující 59 MHz, které mohou vyvstat v určitých geografických oblastech, jako jsou oblasti produkce obsahu nebo lokality s velkou koncentrací kulturních zařízení, nebo při konání velkých a mimořádných akcí, lze nejlépe řešit případ od případu na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím ke zvláštním geografickým a časovým omezením. Členské státy by proto měly mít i nadále možnost povolit použití spektra nad základní úroveň 59 MHz.

(16)

Díky použití odlišných bloků spektra pro různé analogové bezdrátové zvukové aplikace PMSE, jako jsou bezdrátové mikrofony, systémy pro příposlech a talkback, se zvyšují možnosti využití spektra, neboť se tak zabrání rušení vlivem intermodulace.

(17)

Výsledky práce realizované v konferenci CEPT (13) na základě mandátu Komise ze dne 15. prosince 2011 by měly být použitelné v Unii a členské státy by je měly bezodkladně zavést, jelikož je s ohledem na rostoucí poptávku nezbytné poskytnout na dlouhodobém základě odpovídající spektrum pro bezdrátová zvuková zařízení PMSE.

(18)

Toto rozhodnutí by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné reagovat na nový vývoj, zejména za účelem posouzení požadavků na spektrum pro bezdrátová zvuková zařízení PMSE a skutečného využití harmonizovaných pásem.

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

1)

„bezdrátovým zvukovým zařízením PMSE“ rozumí rádiové zařízení používané pro přenos analogových nebo digitálních zvukových signálů mezi omezeným počtem vysílačů a přijímačů, jako jsou radiomikrofony, příposlechové (in-ear monitor – IEM) systémy nebo zvukové spoje, které se uplatňuje zejména při produkci programů rozhlasového a televizního vysílání nebo soukromých či veřejných společenských nebo kulturních akcí;

2)

„neinterferenčním a nechráněným základem“ rozumí, že žádné radiokomunikační službě nesmí být způsobeno škodlivé rušení a že nelze nárokovat ochranu před škodlivým rušením ze strany radiokomunikačních služeb.