17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/1

(1)

Jelikož je Evropská unie na základě rozhodnutí Rady 2010/48/ES (1) vázána ode dne 22. ledna 2011 Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, ustanovení této úmluvy se stala nedílnou součástí právního řádu Unie.

(2)

Dne 26. listopadu 2012 zmocnila Rada Komisi, aby v rámci Světové organizace duševního vlastnictví sjednala jménem Evropské unie mezinárodní dohodu o lepším přístupu osob s poruchami čtení tištěného textu ke knihám.

(3)

Tato jednání byla úspěšně uzavřena na diplomatické konferenci, která se konala v Marrákeši ve dnech : 17. až 28. června 2013 a na níž byla dne 27. června 2013 přijata Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (dále jen „Marrákešská smlouva“).

(4)

Marrákešská smlouva zavádí řadu mezinárodních pravidel, která zajistí, že na vnitrostátní úrovni budou existovat omezení nebo výjimky z autorského práva, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení, a která umožní přeshraniční výměnu kopií publikovaných děl v přístupném formátu, pro něž byla udělena omezení nebo výjimky z autorského práva.

(5)

Marrákešská smlouva je otevřena k podpisu kteroukoli způsobilou stranou po dobu jednoho roku od jejího přijetí. Smlouva by měla být podepsána jménem Unie, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie, s výhradou jejího pozdějšího uzavření,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/3

(1)

V souladu s články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii má každý občan právo podílet se na demokratickém životě Unie a orgány Unie by měly občanům a reprezentativním sdružením dávat možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie a měly by udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností.

(2)

Prostřednictvím sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaným „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ se Unie a členské státy snaží zajistit růst, zaměstnanost, produktivitu a sociální soudržnost pro nadcházející desetiletí.

(3)

Ačkoli být občanem Unie s pevně stanovenými právy objektivně představuje přidanou hodnotu, Unie ne vždy účinně poukazuje na souvislost mezi řešením celé řady hospodářských a sociálních problémů a svými politikami. Působivé úspěchy, pokud jde o mír a stabilitu v Evropě, dlouhodobě udržitelný růst, stabilní ceny, účinnou ochranu spotřebitelů a životního prostředí a prosazování základních práv, tudíž ne vždy vedly k silnému pocitu sounáležitosti občanů s Unií.

(4)

Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí prostřednictvím činností na nadnárodní úrovni a na úrovni Unie, aby se Evropa přiblížila jejím občanům a umožnilo se jim plně se podílet na budování stále semknutější Unie. Evropská občanská iniciativa je jedinečnou příležitostí, jak občanům umožnit podílet se přímo na vytváření právních předpisů EU (3).

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES (4), vytyčilo akční program, jenž potvrdil potřebu prosazovat trvalý dialog s organizacemi občanské společnosti a městy či obcemi a potřebu podporovat aktivní účast občanů ve veřejném životě.

(6)

Průběžná hodnotící zpráva programu Evropa pro občany (2017–2013), spolu s veřejnou internetovou konzultací a dvěmi po sobě jdoucími konzultačními setkáními zúčastněných stran potvrdily, že je nový program „Evropa pro pro občany“ považován za důležitý jak organizacemi občanské společnosti, tak zúčastněnými jednotlivci. Bylo také potvrzeno, že by měl být stanoven tak, aby měl dopad na organizační úrovni, pokud jde o budování kapacit, i na osobní úrovni, pokud jde o zvyšování zájmu o problematiku Unie. Toto nařízení by tedy mělo zřídit program „Evropa pro občany“ na období 2014 až 2020 (dále jen „program“).

(7)

S ohledem na témata projektů, jejich začlenění do místních a regionálních souvislostí a na složení zúčastněných stran by měly existovat důležité synergie s dalšími programy Unie, zejména v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, sportu, kultury a audiovizuálního odvětví, základních práv a svobod, sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů, boje proti diskriminaci, výzkumu a inovací, informační společnosti, rozšíření Unie a vnější činnosti Unie.

(8)

Program by měl pokrývat široké spektrum nejrůznějších akcí, mimo jiné setkání občanů, kontakty a debaty o otázkách občanství, akce na úrovni Unie, iniciativy určené ke zvyšování povědomí o významných okamžicích v evropských dějinách a k podpoře reflexe těchto okamžiků, iniciativy zaměřené na informování evropských občanů, zejména mladých lidí, o dějinách Unie a o fungování jejích orgánů, a rozpravy o otázkách evropské politiky s cílem oživit všechny aspekty veřejného života.

(9)

V usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě a v závěrech Rady ze zasedání ve dnech 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě se zdůrazňuje význam uchování vzpomínek v živé paměti jako prostředku k překonání minulostí a vytváření budoucnosti a je vyzdvižen význam úlohy Unie při zprostředkovávání, sdílení a uchovávání kolektivní paměti týkající se těchto zločinů. Je proto zapotřebí vzít v úvahu rovněž význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i stávající vazby mezi historickým povědomím a evropskou identitou.

(10)

Horizontální rozměr programu by měl zajistit zhodnocení a přenositelnost výsledků umožňující lepší dopad a dlouhodobou udržitelnost. Pořádané činnosti by proto měly mít vazbu na politický program Unie a občané by o nich měli být vhodným způsobem informováni.

(11)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat vyváženému začleňování občanů a organizací občanské společnosti ze všech členských států do nadnárodních projektů a činností a jejich účasti na těchto projektech a činnostech při zohlednění mnohojazyčné povahy Unie a potřeby začlenit nedostatečně zastoupené skupiny.

(12)

Za možné účastníky programů Unie jsou považovány na jedné straně přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země, jež využívají předvstupní strategie, a na straně druhé země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, a to v souladu s dohodami, jež s nimi byly uzavřeny. Podle článku rozhodnutí Rady 2001/822/ES (5) se programu mohou účastnit i zámořské země a území.

(13)

Vytvoření pevné a udržitelné demokracie a rozvoj prosperující občanské společnosti by měly být společnými cíli programu i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (6). Unie nabízí zemím, kterým je evropský nástroj sousedství určen, privilegovaný vztah založený na oboustranném odhodlání prosazovat společné hodnoty a zásady.

(14)

Prostředky určené na komunikační akce podle tohoto nařízení by mohly rovněž přispět k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

(15)

Program by měl být pravidelně sledován a nezávisle hodnocen ve spolupráci s Komisí a členskými státy tak, aby bylo možné provádět úpravy nezbytné pro řádné plnění opatření.

(16)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí, a to podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) (dále „finanční nařízení“) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(17)

Přednost by měly mít granty na projekty, u nichž nebude rozhodující jejich rozsah, které však budou mít vysoký dopad, zejména ty, které přímo souvisejí s politikami Unie a jejichž cílem je podílet se na formování politického programu Unie. V souladu se zásadou řádného finančního řízení by se kromě toho mělo provádění programu dále zjednodušit používáním paušálních částek, paušálním financováním a uplatňováním sazeb jednotkových nákladů.

(18)

V zájmu zajištění kontinuity finanční podpory poskytované v rámci programu by toto nařízení mělo být použitelné ode dne 1. ledna 2014. Vzhledem k naléhavosti situace by toto nařízení tudíž mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení.

(19)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost, podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu nadnárodní a vícestranné povahy programu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(20)

Finanční referenční částka programu ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (9) je zahrnuta v tomto nařízení po celou dobu trvání programu, aniž jsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady vymezené Smlouvou o fungování Evropské unie.

(21)

Toto nařízení stanoví přechodná opatření pro sledování akcí zahájených před 31. prosincem 2013 podle rozhodnutí č. 1904/2006/ES.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v rámci oblasti působnosti a cílů programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10),

a)

přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost;

b)

podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti na úrovni Unie.

a)

prostřednictvím podněcování diskusí, úvah a vytváření sítí zvyšovat historické povědomí, povědomí o společných dějinách a hodnotách Unie a o cíli Unie, jímž je podpora míru, prosazování hodnot Unie a blahobyt jejích obyvatel;

b)

podporovat demokratickou angažovanost občanů a aktivní občanství na úrovni Unie, a to zvyšováním míry, v jaké občané chápou proces tvorby politik Unie, a podporou příležitostí ke společenské a mezikulturní angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

a)

„Evropské historické povědomí“;

b)

„Demokratická angažovanost a aktivní občanství“.

a)

činnosti zaměřené na vzájemné učení a spolupráci, jako jsou:

b)

strukturální podpora organizací, jako jsou:

c)

analytické činnosti na úrovni Unie, jako jsou:

d)

činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti a šíření informací a určené k využívání a dalšímu zhodnocení výsledků podporovaných iniciativ a k upozorňování na osvědčené postupy, jako jsou:

a)

členské státy EU;

b)

přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země v souladu s obecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

c)

země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s uvedenou dohodou.

a)

do 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;

b)

do 31. prosince 2018 sdělení o pokračování programu;

c)

do 1. července 2023 zprávu o následném hodnocení.

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/14

(1)

Nařízením (ES) č. 598/2009 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje získaného syntézou a/nebo hydrotermální úpravou, nefosilního původu, obecně známých jako „bionafta“, a to buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje získaného syntézou a/nebo hydrotermální úpravou, nefosilního původu (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „bionafta“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 97, 3826 00 10 a ex 3826 00 90, pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „platná opatření“).

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 443/2011 (3) Rada v návaznosti na šetření proti obcházení opatření rozšířila antisubvenční clo uložené na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady (dále jen „rozšířená platná opatření“).

(3)

Žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „žádost o přezkum“) podle článku 19 a čl. 23 odst. 6 nařízení (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“) podala společnost Ocean Nutrition Canada (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Kanady.

(4)

Tato žádost o přezkum byla rozsahem omezena na zkoumání možnosti přiznat žadateli osvobození od rozšířených platných opatření.

(5)

Žadatel ve své žádosti uvedl, že je skutečným výrobcem bionafty a že je schopen vyrobit celé množství bionafty, které zaslal do Unie od zahájení šetření proti obcházení opatření, jež vedlo k uložení rozšířených platných opatření.

(6)

Období šetření, které bylo zohledněno pro účely šetření proti obcházení opatření, trvalo od 1. dubna 2009 do 30. června 2010 („původní období šetření“). Období šetření předmětného šetření trvalo od 1. dubna 2012 do 31. března 2013 (dále jen „období šetření“).

(7)

Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že působil jako výrobce bionafty v Kanadě dlouho před uložením platných opatření. Kromě toho žadatel tvrdil, že není ve spojení s žádným výrobcem bionafty se sídlem ve Spojených státech amerických.

(8)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise konstatovala, že žádost o přezkum obsahuje důkazy prima facie odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, zahájila dne 30. dubna 2013 zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení prozatímního přezkumu“) částečný prozatímní přezkum podle čl. 19 a čl. 23 odst. 6 základního nařízení omezený na zkoumání možnosti přiznat žadateli osvobození od rozšířených platných opatření.

(9)

Komise oficiálně informovala žadatele a zástupce Kanady o zahájení částečného prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Přihlásil se pouze žadatel. O slyšení nebylo požádáno.

(10)

Komise obdržela dotazník vyplněný žadatelem a odpovědi ověřila na místě, v prostorách závodu žadatele v Kanadě.

(11)

Šetřením bylo zjištěno, že žadatel je skutečným výrobcem bionafty a že není ve spojení s žádným výrobcem bionafty se sídlem ve Spojených státech amerických.

(12)

V návaznosti na zjištění učiněná na místě v prostorách jeho závodu v Kanadě byl žadatel vyzván, aby předložil další informace dokazující, že je jeho výrobní kapacita dostatečná k tomu, aby zajistila objemy jeho prodeje v průběhu období šetření.

(13)

Žadatel ani po několikrát prodloužené lhůtě požadované informace Komisi neposkytl.

(14)

Šetření navíc ukázalo, že po vstupu rozšířených platných opatření v platnost žadatel zřejmě vyvážel dotčený výrobek do Unie pod kódem KN, na který se opatření nevztahují. Komise žadatele vyzvala, aby použití tohoto kódu KN vysvětlil. Ten však žádné informace ani jiné důkazy, z nichž by vyplývalo, že by se na tento vývoz měl vztahovat kód KN, jenž není předmětem rozšířených platných opatření, neposkytl.

(15)

Na základě výše uvedených skutečností se má za to, že žadatel neprokázal schopnost vyrobit celé množství bionafty, které zaslal do Unie od počátku původního období šetření. Žadatel neposkytl informace, které Komise požadovala, a nepředložil ani žádné jiné důkazy o tom, že není zapojen do praktik obcházení. Přezkumné šetření by proto mělo být ukončeno, aniž by bylo žadateli přiznáno osvobození od rozšířených platných opatření.

(16)

Zúčastněné strany byly informovány o chystaném ukončení přezkumného šetření a dostaly příležitost sdělit své připomínky. Žádné připomínky, které by vedly ke změně rozhodnutí ukončit přezkumné šetření, nebyly doručeny.

(17)

Byl proto učiněn závěr, že částečný prozatímní přezkum antisubvenčních opatření použitelných na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických, rozšířených na dovoz zasílaný z Kanady, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kanady, by měl být ukončen beze změny rozšířených platných opatření,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/17

(1)

Nařízením (ES) č. 599/2009 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje získaného syntézou a/nebo hydrotermální úpravou, nefosilního původu, obecně známých jako „bionafta“, a to buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje získaného syntézou a/nebo hydrotermální úpravou, nefosilního původu (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „bionafta“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 97, 3826 00 10 a ex 3826 00 90, pocházející ze Spojených států amerických („platná opatření“).

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 444/2011 (3) Rada v návaznosti na šetření proti obcházení opatření rozšířila antidumpingové clo uložené na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady (dále jen „rozšířená platná opatření“).

(3)

Žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „žádost o přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“) podala společnost Ocean Nutrition Canada (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Kanady.

(4)

Tato žádost o přezkum byla rozsahem omezena na zkoumání možnosti přiznat žadateli osvobození od rozšířených platných opatření.

(5)

Žadatel ve své žádosti uvedl, že je skutečným výrobcem bionafty a že je schopen vyrobit celé množství bionafty, které zaslal do Unie od začátku šetření proti obcházení opatření, jež vedlo k uložení rozšířených platných opatření.

(6)

Období šetření, které bylo zohledněno pro účely šetření proti obcházení opatření, trvalo od 1. dubna 2009 do 30. června 2010 („původní období šetření“). Období šetření předmětného šetření trvalo od 1. dubna 2012 do 31. března 2013 (dále jen „období šetření“).

(7)

Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že působil jako výrobce bionafty v Kanadě dlouho před uložením platných opatření. Kromě toho žadatel tvrdil, že není ve spojení s žádným výrobcem bionafty se sídlem ve Spojených státech amerických.

(8)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise konstatovala, že žádost o přezkum obsahuje důkazy prima facie odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, zahájila dne 30. dubna 2013 zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení prozatímního přezkumu“) částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení omezený na zkoumání možnosti přiznat žadateli osvobození od rozšířených platných opatření.

(9)

Komise oficiálně informovala žadatele a zástupce Kanady o zahájení částečného prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Přihlásil se pouze žadatel. O slyšení nebylo požádáno.

(10)

Komise obdržela dotazník vyplněný žadatelem a odpovědi ověřila na místě, v prostorách závodu žadatele v Kanadě.

(11)

Šetřením bylo zjištěno, že žadatel je skutečným výrobcem bionafty a že není ve spojení s žádným výrobcem bionafty se sídlem ve Spojených státech amerických.

(12)

V návaznosti na zjištění učiněná na místě v prostorách jeho závodu v Kanadě byl žadatel vyzván, aby předložil další informace dokazující, že je jeho výrobní kapacita dostatečná k tomu, aby zajistila objemy jeho prodeje v průběhu období šetření.

(13)

Žadatel ani po několikrát prodloužené lhůtě požadované informace Komisi neposkytl.

(14)

Šetření navíc ukázalo, že po vstupu rozšířených platných opatření v platnost žadatel zřejmě vyvážel dotčený výrobek do Unie pod kódem KN, na který se opatření nevztahují. Komise žadatele vyzvala, aby použití tohoto kódu KN vysvětlil. Ten však žádné informace ani jiné důkazy, z nichž by vyplývalo, že by se na tento vývoz měl vztahovat kód KN, jenž není předmětem rozšířených platných opatření, neposkytl.

(15)

Na základě výše uvedených skutečností se má za to, že žadatel neprokázal schopnost vyrobit celé množství bionafty, které zaslal do Unie od počátku původního období šetření. Žadatel neposkytl informace, které Komise požadovala, a nepředložil ani žádné jiné důkazy o tom, že není zapojen do praktik obcházení. Přezkumné šetření by proto mělo být ukončeno, aniž by bylo žadateli přiznáno osvobození od rozšířených platných opatření.

(16)

Zúčastněné strany byly informovány o chystaném ukončení přezkumného šetření a dostaly příležitost sdělit své připomínky. Žádné připomínky, které by vedly ke změně rozhodnutí ukončit přezkumné šetření, nebyly doručeny.

(17)

Byl proto učiněn závěr, že částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických, rozšířených na dovoz zasílaný z Kanady, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kanady, by měl být ukončen beze změny rozšířených antidumpingových opatření,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/20

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 43/2014 ze dne 20. ledna 2014, kterým se pro rok 2014 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách Unie a pro plavidla Unie v některých vodách mimo Unii (2), stanoví kvóty na rok 2014.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2014.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/22

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/24

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (2) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/26

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních sedmi dnů měsíce dubna 2014, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do 14. dne měsíce dubna 2014 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007.

(4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

17.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/28

(1)

Směrnice 2007/23/ES stanoví pravidla bezpečnosti pyrotechnických výrobků na trhu Unie a předpokládá zřízení systému pro sledovatelnost na úrovni Unie.

(2)

Z důvodu sledovatelnosti by pyrotechnické výrobky měly být označovány registračním číslem vycházejícím z jednotného systému číslování. Oznámené subjekty by měly vést rejstřík s registračními čísly, která přidělují během posuzování shody. Takový systém by zaručil identifikaci pyrotechnických výrobků a jejich výrobců ve všech fázích dodavatelského řetězce. Výrobci a dovozci by měli vést záznamy o registračních číslech pyrotechnických výrobků dodávaných na trh a poskytovat tyto údaje příslušným orgánům na jejich žádost.

(3)

Jednotný systém číslování vychází z prvků již uplatňovaných v souladu se stávajícími harmonizovanými standardy, a pro hospodářské subjekty tak bude představovat pouze malou zátěž navíc.

(4)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 2007/23/ES,

a)

čtyřmístného identifikačního čísla oznámeného subjektu, který vydal ES certifikát přezkoušení typu v souladu s postupem posuzování shody podle čl. 9 písm. a) směrnice 2007/23/ES (modul B) nebo osvědčení o shodě v souladu s postupem posuzování shody podle čl. 9 písm. b) směrnice 2007/23/ES (modul G) nebo schválení systému jakosti v souladu s postupem posuzování shody podle čl. 9 písm. c) směrnice 2007/23/ES (modul H);

b)

kategorie pyrotechnického výrobku, u nějž se osvědčuje shoda, ve zkráceném formátu a velkými písmeny:

c)

čísla zpracování, které oznámený subjekt přidělil pyrotechnickému výrobku.

a)

vést záznamy o všech registračních číslech pyrotechnických výrobků jimi vyráběných nebo dovážených, spolu s jejich obchodním názvem, obecným typem a případně podtypem a místem výroby, a to nejméně po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh;

b)

převést záznamy na příslušný orgán v případě, kdy výrobce nebo dovozce ukončí svou činnost;

c)

poskytnout příslušným orgánům a orgánům dozoru nad trhem ve všech členských státech na jejich odůvodněnou žádost informace uvedené v písm. a).