ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 111

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 57
15. dubna 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Oznámení o vstupu v platnost Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé

1

 

 

2014/210/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie, pokud jde o čl. 49 odst. 3 této dohody

2

 

 

2014/211/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie, s výjimkou čl. 49 odst. 3 této dohody

4

 

 

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho Členskými Státy na straně jedné a Kostarickou Republikou, Salvadorskou Republikou, Guatemalskou Republikou, Honduraskou Republikou, Nikaragujskou Republikou a Panamskou Republikou na straně druhé

6

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 380/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice

29

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 381/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí nařízení Rady (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině

33

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 382/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o regulační technické normy týkající se zveřejnění dodatku k prospektu ( 1 )

36

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 383/2014 ze dne 2. dubna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Beurre de Bresse (CHOP))

40

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 384/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Crème de Bresse (CHOP))

42

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 385/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Elbe-Saale Hopfen (CHZO))

44

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 386/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 329/2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

46

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 387/2014 ze dne 14. dubna 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

48

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady 2014/48/EU ze dne 24. března 2014, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb

50

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2014/212/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2013/183/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

79

 

*

Rozhodnutí Rady 2014/213/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice

83

 

*

Rozhodnutí Rady 2014/214/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě

84

 

 

2014/215/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

85

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině

91

 

 

2014/217/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 11. dubna 2014 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení neštovic ovcí v Bulharsku v roce 2013 a v Řecku v letech 2013 a 2014 (oznámeno pod číslem C(2014) 2334)

94

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 368/2014 ze dne 10. dubna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství ( Úř. věst. L 108, 11.4.2014 )

96

 

*

Oprava konečného přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 ( Úř. věst. L 51, 20.2.2014 )

96

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/1


Oznámení o vstupu v platnost Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé podepsaná dne 15. prosince 2003 v Římě vstoupí v platnost dne 1. května 2014.


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/2


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie, pokud jde o čl. 49 odst. 3 této dohody

(2014/210/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 3 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé (dále jen ”dohoda“) byla podepsána dne 15. prosince 2003, s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)

Podle čl. 54 odst. 1 dohody vstupuje tato dohoda v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní strany navzájem oznámí ukončení příslušných ratifikačních postupů nezbytných pro tento účel.

(3)

Všechny smluvní strany dohody, včetně všech členských států Unie v době podepsání dohody, již uložily své ratifikační listiny, s výjimkou Unie.

(4)

Článek 49 odst. 3 dohody stanoví povinnosti smluvních stran týkající se zpětného přebírání nelegálních migrantů. V důsledku tohoto ustanovení spadá do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména jejího čl. 79 odst. 3.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(6)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(7)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(8)

Dohoda by měla být schválena, pokud jde o čl. 49 odst. 3 této dohody. Současně s tímto rozhodnutím bude přijato samostatné rozhodnutí (1) o uzavření dohody s výjimkou čl. 49 odst. 3 této dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé se schvaluje jménem Unie, pokud jde o čl. 49 odst. 3 této dohody (2).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 54 dohody (3) a učiní tato oznámení:

„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy na ‚Evropské společenství‘ nebo na ‚Společenství‘ ve znění dohody se proto na příslušných místech považují za odkazy na ‚Evropskou unii‘ nebo na ‚Unii‘.“

„Ustanovení této dohody, jež spadají do oblasti působnosti třetí části hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoli jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem společně neoznámí Střední Americe jakožto smluvní straně, že Spojené království a/nebo Irsko jsou vázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království a/nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a Protokolu č. 21 vázány jako součást Evropské unie, Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem okamžitě informuje Střední Ameriku jakožto smluvní stranu o jakékoli změně jejich postavení a v tomto případě jsou Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.“

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2014/211/EU (viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Dohoda byla zveřejněna v Úř. věst. L 111, 15.4.2014, s. 6 spolu s rozhodnutím 2014/211/EU.

(3)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/4


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie, s výjimkou čl. 49 odst. 3 této dohody

(2014/211/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 15. prosince 2003, s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)

Podle čl. 54 odst. 1 dohody vstupuje tato dohoda v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní strany vzájemně oznámí ukončení příslušných ratifikačních postupů nezbytných pro tento účel.

(3)

Všechny smluvní strany dohody, včetně všech členských států Unie v době podepsání dohody, již uložily své ratifikační listiny, s výjimkou Unie.

(4)

Čl. 49 odst. 3 dohody stanoví povinnosti smluvních stran týkající se zpětného přebírání nelegálních migrantů. V důsledku tohoto ustanovení spadá do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména jejího čl. 79 odst. 3, a Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, a Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojených ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.

(5)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(6)

Dohoda by měla být schválena s výjimkou jejího čl. 49 odst. 3. Současně s tímto rozhodnutím bude přijato samostatné rozhodnutí (1) týkající se uzavření čl. 49 odst. 3 této dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou na straně druhé se schvaluje jménem Unie, s výjimkou čl. 49 odst. 3 této dohody.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 54 dohody (2) a učiní tato oznámení:

„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy na ‚Evropské společenství‘ nebo na ‚Společenství‘ ve znění dohody se proto na příslušných místech považují za odkazy na ‚Evropskou unii‘ nebo na ‚Unii‘.“

„Ustanovení dohody, jež spadají do oblasti působnosti třetí části hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoli jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem neoznámí Střední Americe jakožto smluvní straně, že Spojené království a/nebo Irsko jsou vázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království a/nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a Protokolu č. 21 vázány jako součást Evropské unie, Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem okamžitě informuje Střední Ameriku jakožto smluvní stranu o jakékoli změně jejich postavení a v tomto případě jsou Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.“

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2014/210/EU (viz strana 2 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/6


PŘEKLAD

DOHODA O POLITICKÉM DIALOGU A SPOLUPRÁCI

mezi Evropským společenstvím a jeho Členskými Státy na straně jedné a Kostarickou Republikou, Salvadorskou Republikou, Guatemalskou Republikou, Honduraskou Republikou, Nikaragujskou Republikou a Panamskou Republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÉ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, dále jen „Společenství“,

na straně jedné a

KOSTARICKÁ REPUBLIKA,

SALVADORSKÁ REPUBLIKA,

GUATEMALSKÁ REPUBLIKA,

HONDURASKÁ REPUBLIKA,

NIKARAGUJSKÁ REPUBLIKA,

PANAMSKÁ REPUBLIKA

na straně druhé,

VZHLEDEM k tradičním historickým a kulturním vazbám mezi stranami a přání posílit vzájemné vztahy a přitom stavět na existujících mechanismech, jimiž se tyto vztahy řídí,

S OHLEDEM na dobrý vývoj obou regionů v posledním desetiletí, jenž umožnil, aby prosazování společných cílů a zájmů vstoupilo do nové fáze hlubších, modernějších a trvalejších vztahů, a s cílem reagovat na současné vnitřní problémy a na mezinárodní události,

POTVRZUJÍCE úctu k dodržování demokratických zásad a základních lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv,

PŘIPOMÍNAJÍCE svou oddanost zásadám právního státu a řádné správy věcí veřejných,

OPÍRAJÍCE SE o zásady společné odpovědnosti a s přesvědčením o důležitosti prevence užívání nedovolených drog a snižování jejich škodlivých účinků, jakož i boje proti nedovolenému pěstování, výrobě a zpracovávání drog a jejich prekursorů a obchodování s nimi,

PODTRHUJÍCE svůj závazek spolupracovat na dosažení cílů, jimiž je vymýcení chudoby, spravedlivý a udržitelný rozvoj, se zřetelem k ohrožení přírodními katastrofami, zachování a ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti, a postupnému začleňování Střední Ameriky do světového hospodářství,

ZDŮRAZŇUJÍCE význam, jaký strany přikládají konsolidaci politického dialogu a procesu hospodářské spolupráce vytvořenému mezi stranami na základě dialogu ze San José zahájeného v roce 1984 a obnoveného ve Florencii v roce 1996 a v Madridu v roce 2002,

PODTRHUJÍCE potřebu posílit program spolupráce upravený Rámcovou dohodou o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Kostarickou republikou, Salvadorskou republikou, Guatemalskou republikou, Honduraskou republikou, Nikaragujskou republikou a Panamskou republikou v roce 1993 (dále jen „rámcová dohoda o spolupráci z roku 1993“),

UZNÁVAJÍCE, že hospodářská integrace ve Střední Americe postupuje, jak ukazuje například úsilí o rychlé zřízení celní unie ve Střední Americe, vstup mechanismu řešení obchodních sporů v platnost, podpis středoamerické Smlouvy o investicích a službách, a že je třeba prohloubit proces regionální integrace, liberalizaci regionálního obchodu a reformu hospodářství v regionu Střední Ameriky,

VĚDOMY SI potřeby podporovat udržitelný rozvoj v obou regionech prostřednictvím rozvojového partnerství za účasti všech příslušných zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a soukromého sektoru, v souladu se zásadami stanovenými Monterrejským konsensem a Johannesburskou deklarací a plánem jejího provádění,

MAJÍCE NA PAMĚTI potřebu zahájit spolupráci v otázkách migrace,

UZNÁVAJÍCE, že na žádné ustanovení v této dohodě nelze odkazovat nebo je vykládat či chápat tak, že určuje stanovisko stran v probíhajících nebo budoucích dvojstranných nebo mnohostranných obchodních jednáních,

ZDŮRAZŇUJÍCE ochotu spolupracovat prostřednictvím mezinárodních fór při řešení otázek společného zájmu,

MAJÍCE NA PAMĚTI strategické partnerství vytvořené mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem na summitu v Rio de Janeiru v roce 1999 a znovu potvrzené na summitu v Madridu v roce 2002,

BEROUCE V ÚVAHU Madridské prohlášení z května 2002,

SE ROZHODLY UZAVŘÍT TUTO DOHODU:

HLAVA I

ZÁSADY, CÍLE A ROZSAH PŮSOBNOSTI DOHODY

Článek 1

Zásady

1.   Úcta k zásadám demokracie a základním lidským právům stanoveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv, jakož i k zásadám právního státu, je základem vnitřních a vnějších politik obou smluvních stran a představuje podstatný prvek této dohody.

2.   Strany potvrzují svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj a přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

3.   Strany potvrzují svou oddanost zásadám řádné správy věcí veřejných a boji proti korupci.

Článek 2

Cíle a oblast působnosti

1.   Strany potvrzují společný cíl posílit vzájemné vztahy prostřednictvím politického dialogu a posílením spolupráce.

2.   Strany také znovu potvrzují své rozhodnutí posílit spolupráci v oblasti obchodu, investic a hospodářských vztahů.

3.   Strany potvrzují společný cíl usilovat o vytvoření takových podmínek, na jejichž základě a v návaznosti na ujednání rozvojové agendy z Dohá, která se strany zavázaly splnit do konce roku 2004, by bylo možné dojednat proveditelnou a vzájemně prospěšnou dohodu o přidružení, včetně dohody o volném obchodu.

4.   Provádění této dohody by mělo přispět k vytvoření takových podmínek, a to usilováním o politickou a sociální stabilitu, prohlubováním procesu regionální integrace a omezováním chudoby ve Střední Americe v rámci udržitelného rozvoje.

5.   Tato dohoda upravuje politický dialog a spolupráci mezi stranami a obsahuje institucionální ujednání nezbytná pro její uplatňování. Žádné ustanovení této dohody neurčuje stanoviska stran v probíhajících nebo budoucích dvojstranných nebo mnohostranných obchodních jednáních.

6.   Strany se zavazují pravidelně hodnotit pokrok při zohledňování pokroku dosaženého před vstupem dohody v platnost.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG

Článek 3

Cíle

1.   Strany se dohodly na posílení pravidelného politického dialogu podle zásad stanovených ve společných prohlášeních z dialogu ze San José, zejména v prohlášení ze San José (z 28. a 29. září 1984), Florencie (z 21. března 1996) a Madridu (z 18. května 2002).

2.   Strany se dohodly, že politický dialog se bude týkat všech aspektů společného zájmu a dalších mezinárodních otázek. Dialog připraví prostor novým iniciativám pro plnění společných cílů a pro vytvoření společného základu v oblastech, jako je regionální integrace, snižování chudoby a sociální soudržnost, udržitelný rozvoj, regionální bezpečnost a stabilita, předcházení konfliktům a jejich řešení, lidská práva, demokracie, řádná správa věcí veřejných, migrace a boj proti korupci, terorismu, drogám a ručním palným a lehkým zbraním. Bude rovněž základem pro iniciativy, které mají být přijaty, a bude podporovat úsilí o rozvoj iniciativ, včetně spolupráce a činností v celé Latinské Americe.

3.   Strany se shodly na tom, že posílený politický dialog umožní rozsáhlou výměnu informací a vytvoří prostor pro společné iniciativy na mezinárodní úrovni.

Článek 4

Mechanismy

Strany se dohodly, že politický dialog bude veden:

a)

v případě potřeby a se souhlasem obou stran na úrovni hlav států nebo předsedů vlád;

b)

na ministerské úrovni, zejména jako součást zasedání ministrů v rámci dialogu ze San José;

c)

na úrovni vyšších státních úředníků;

d)

na pracovní úrovni,

s nejvyšším možným využitím diplomatických cest.

Článek 5

Spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

Strany v nejvyšší možné míře a v souladu se svými zájmy koordinují svá stanoviska, podnikají společné kroky na příslušných mezinárodních fórech a spolupracují v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

HLAVA III

SPOLUPRÁCE

Článek 6

Cíle

1.   Strany se dohodly, že spolupráce předpokládaná v rámcové dohodě o spolupráci z roku 1993 bude posílena a rozšířena na další oblasti. Spolupráce se zaměří na tyto cíle:

a)

podpora politické a sociální stability prostřednictvím demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných;

b)

prohlubování procesu regionální integrace zemí Střední Ameriky, což přispěje k vyššímu hospodářskému růstu a k postupnému zlepšování kvality života jejich národů;

c)

omezování chudoby, podpora rovnějšího přístupu k sociálním službám a k prospěchu plynoucímu z hospodářského růstu a zajištění správné rovnováhy mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními složkami udržitelného rozvoje.

2.   Strany se dohodly, že spolupráce zohlední průřezové otázky týkající se hospodářského a sociálního rozvoje, včetně takových otázek jako rovnost žen a mužů, respektování původního obyvatelstva a dalších etnik Střední Ameriky, předcházení přírodním katastrofám a reakce na ně, zachování a ochrana životního prostředí, biologická rozmanitost, kulturní rozmanitost a podpora výzkumu a technologického rozvoje. Regionální integrace se rovněž považuje za průřezovou otázku a činnost v oblasti spolupráce na národní úrovni by tedy měla být slučitelná s procesem regionální integrace.

3.   Strany se dohodly, že budou podporována opatření, která přispějí k regionální integraci ve Střední Americe a k posílení meziregionálních vztahů mezi stranami.

Článek 7

Metodika

Strany se dohodly, že spolupráce probíhá prostřednictvím technické a finanční pomoci, studií, odborného vzdělávání, výměn informací a odborných znalostí, setkání, seminářů, výzkumných projektů nebo jiným způsobem dohodnutým stranami s přihlédnutím k druhu spolupráce, sledovaným cílům a dostupným prostředkům a v souladu s pravidly a předpisy, které se na spolupráci vztahují. Všechny subjekty účastnící se spolupráce mají povinnost transparentně a zodpovědně spravovat zdroje.

Článek 8

Spolupráce v oblasti lidských práv, prosazování demokracie a řádné správy věcí veřejných

Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti je aktivní podpora vlád a zástupců občanské společnosti prostřednictvím činností zejména v těchto oblastech:

a)

prosazování a ochrana lidských práv a konsolidace procesu demokratizace, včetně řízení volebních procesů;

b)

posilování právního státu a řádné a transparentní veřejné správy, včetně boje proti korupci na místní, regionální i celostátní úrovni;

c)

podpoření nezávislosti a účinnosti systémů soudnictví.

Článek 9

Spolupráce v oblasti předcházení konfliktům

1.   Strany se dohodly, že spolupráce v této oblasti bude podporovat a udržovat ucelenou mírovou politiku, která napomáhá dialogu mezi demokratickými národy tváří v tvář současným problémům, včetně předcházení konfliktům a jejich řešení, nastolení míru a spravedlnosti v kontextu lidských práv. Tato politika je založena na zásadě vlastní odpovědnosti a zaměřuje se především na rozvoj regionálních, subregionálních a státních kapacit. S cílem předcházet konfliktům a podle potřeb zajistí rovné politické, hospodářské, sociální a kulturní příležitosti všem vrstvám společnosti, upevní demokratickou legitimitu, podpoří sociální soudržnost a efektivní veřejnou správu, vytvoří účinné mechanismy pro pokojné sladění zájmů různých skupin a podpoří aktivní a organizovanou občanskou společnost, zejména s využitím stávajících regionálních institucí.

2.   Mezi činnosti v oblasti spolupráce může mimo jiné v případě potřeby patřit podporování mediačních a vyjednávacích procesů a procesů usmíření specifických pro danou zemi, úsilí o pomoc dětem, ženám a starším osobám a podpora činností v boji s protipěchotními minami.

3.   Strany rovněž spolupracují v oblasti prevence nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a boje proti němu s cílem mimo jiné koordinovat činnosti posilující právní, institucionální a policejní spolupráci, jakož i shromažďovat a ničit nedovolené ruční palné a malé zbraně v držení civilních osob.

Článek 10

Spolupráce při modernizaci státní a veřejné správy

1.   Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude modernizace a profesionalizace veřejné správy v zemích Střední Ameriky, včetně podpory procesu decentralizace a organizačních změn vyplývajících z procesu integrace Střední Ameriky. Obecným cílem je zlepšit účinnost organizací státní správy, zajistit odpovědnost a transparentní řízení veřejných prostředků, jakož i zlepšit právní a institucionální rámec mimo jiné na základě osvědčených postupů stran a s využitím zkušeností získaných při rozvoji politik a nástrojů v Evropské unii.

2.   Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat programy budování kapacit pro navrhování a provádění politik ve všech oblastech společného zájmu, kromě jiného poskytování veřejných služeb, sestavování a plnění rozpočtu, předcházení korupci a boj proti ní a posílení soudních systémů.

Článek 11

Spolupráce v oblasti regionální integrace

1.   Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude posílení procesu středoamerické regionální integrace, zejména budování a rozvoj společného trhu.

2.   Spolupráce přispěje k rozvoji a posílení společných institucí v regionu Střední Ameriky a podpoří užší spolupráci příslušných institucí.

3.   Na základě spolupráce bude prosazován rozvoj společných politik a harmonizace právního rámce, výlučně však v rozsahu, v němž jsou upraveny nástroji integrace Střední Ameriky a na jakém se strany dohodly, včetně odvětvových politik pro obchod, cla, energetiku, dopravu, komunikační služby, životní prostředí a hospodářskou soutěž, jakož i včetně koordinace makroekonomických politik v oblastech, jako jsou měnová politika, fiskální politika a veřejné finance.

4.   Spolupráce se může kromě jiného týkat poskytování technické pomoci v obchodních záležitostech, konkrétně:

a)

poskytování pomoci při posilování procesu konsolidace a vytváření fungující středoamerické celní unie;

b)

poskytování pomoci při snižování a odstraňování překážek pro rozvoj obchodu uvnitř regionu;

c)

spolupráce při zjednodušování, modernizaci, harmonizaci a integraci celních režimů a režimů tranzitu a poskytování podpory při rozvoji právních předpisů, norem a odborného vzdělávání;

d)

poskytování pomoci při prohlubování postupné konsolidace a utváření společného vnitroregionálního trhu.

Článek 12

Regionální spolupráce

Strany se dohodly na využívání všech stávajících nástrojů spolupráce s cílem podpořit činnosti zaměřené na rozvoj aktivní a vzájemné spolupráce mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, a aniž by byla narušena spolupráce mezi stranami, mezi Střední Amerikou a ostatními zeměmi či regiony Latinské Ameriky a Karibiku v oblastech, jako je kromě jiného podpora obchodu a investic, životní prostředí, předcházení přírodním katastrofám a reakce na ně, vědecký, technický a technologický výzkum, energetika, doprava, komunikační infrastruktura, kultura, regionální rozvoj a územní plánování.

Článek 13

Obchodní spolupráce

1.   Strany se dohodly, že obchodní spolupráce bude napomáhat začlenění Střední Ameriky do světového hospodářství. Jejím cílem rovněž je prostřednictvím technické pomoci v obchodních záležitostech podporovat rozvoj a diverzifikaci vnitroregionálního obchodu a obchodu s Evropskou unií na nejvyšší možné úrovni.

2.   Strany se dohodly, že zavedou integrovanou agendu obchodní spolupráce, aby co nejlépe využily možností, které obchod poskytuje, a to rozšiřováním výrobní základny, která bude mít z obchodu prospěch, včetně vypracování mechanismů, jak čelit větší hospodářské soutěži na trhu, a rozvíjení schopností, nástrojů a metod k lepšímu využití všech výhod, které obchod nabízí.

3.   S cílem realizovat agendu spolupráce a vytvořit co nejvíce příležitostí k dvojstranným, regionálním a mnohostranným obchodním jednáním a dohodám se strany dohodly na podpoře budování regionálních technických kapacit.

Článek 14

Spolupráce v oblasti služeb

1.   Strany se dohodly, že posílí spolupráci v oblasti služeb v souladu s pravidly Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) při zohlednění stále větší důležitosti služeb pro rozvoj a diverzifikaci svých hospodářství. Cílem prohloubené spolupráce bude zlepšení konkurenceschopnosti odvětví služeb ve Střední Americe způsobem, který je slučitelný s udržitelným rozvojem.

2.   Strany určí, na jaká odvětví služeb se spolupráce soustředí. Činnosti se mimo jiné zaměří na právní prostředí s přihlédnutím k právním předpisům stran a na přístup ke zdrojům kapitálu a technologiím.

Článek 15

Spolupráce v oblasti práv duševního vlastnictví

Strany se dohodly, že tato spolupráce se zaměří na podporu investic, převod technologií, šíření informací, kulturní a tvořivé činnosti a související hospodářské činnosti, jakož i na sdílení přístupu a výhod, a to v oblastech určených stranami. Spolupráce se dále zaměří na zdokonalení právních předpisů a politik s cílem dosáhnout úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami.

Článek 16

Spolupráce při veřejných zakázkách

Strany se dohodly, že cílem spolupráce v této oblasti bude podpora vzájemnostních, nediskriminačních a transparentních, a pokud se strany dohodnou, otevřených (1) postupů pro zadávání vládních a veřejných zakázek, a bude-li to vhodné, na všech úrovních.

Článek 17

Spolupráce v oblasti politiky hospodářské soutěže

Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v oblasti hospodářské soutěže bude podpora efektivního vytvoření a uplatňování pravidel hospodářské soutěže a šíření informací s cílem posílit transparentnost a právní jistotu pro podniky působící na trzích Střední Ameriky a Evropské unie.

Článek 18

Celní spolupráce

1.   Strany se dohodly, že cílem spolupráce v této oblasti je vypracovat opatření pro usnadnění celních záležitostí a obchodu a podporovat výměnu informací týkající se celních systémů stran za účelem napomoci obchodu mezi stranami.

2.   Jak se strany dohodly, spolupráce může zahrnovat také tyto činnosti:

a)

zjednodušení a harmonizaci dovozní a vývozní dokumentace na základě mezinárodních norem, včetně použití zjednodušených celních prohlášení;

b)

zlepšení celních postupů prostřednictvím metod jako posouzení rizika, zjednodušených postupů pro vstup a propouštění zboží, udělování statusu autorizovaného obchodníka, používání elektronické výměny dat (EDI) a automatizovaných systémů;

c)

opatření ke zlepšení transparentnosti a možností odvolat se proti rozhodnutím celních orgánů a rozsudkům;

d)

mechanismy pro podporu pravidelných konzultací s odvětvím obchodu o právních předpisech a postupech týkajících se dovozu a vývozu.

3.   V institucionálním rámci stanoveném touto dohodou lze zvážit uzavření protokolu o vzájemné pomoci v celních záležitostech.

Článek 19

Spolupráce v oblasti technických předpisů a posuzování shody

1.   Strany se dohodly, že spolupráce v oblasti norem, technických předpisů a posuzování shody je hlavním cílem pro rozvoj obchodu, zejména pokud jde o vnitroregionální obchod.

2.   Jak se strany dohodly, spolupráce bude:

a)

podporovat programy technické pomoci ve Střední Americe, které mají zajistit slučitelnost systémů a struktur pro normy, akreditace, osvědčení a metrologii:

s mezinárodními normami,

se základními požadavky týkajícími se zdraví a bezpečnosti, ochrany rostlin a zvířat, ochrany spotřebitelů a ochrany životního prostředí;

b)

sledovat cíl spolupráce, jímž je v této oblasti usnadnění přístupu na trh.

3.   V praxi tato spolupráce:

a)

poskytne organizační a technickou podporu při budování regionálních sítí a subjektů a zvýší koordinaci politik s cílem vypracovat společný přístup k používání mezinárodních a regionálních norem se zohledněním technických předpisů a postupů pro posuzování shody;

b)

podpoří opatření zaměřená na překlenutí rozdílů mezi stranami, pokud jde o posuzování shody a standardizaci, a

c)

podpoří opatření ke zlepšení transparentnosti, osvědčených regulačních postupů i norem kvality pro výrobky a obchodní praktiky.

Článek 20

Průmyslová spolupráce

1.   Strany se dohodly, že průmyslová spolupráce podpoří modernizaci a restrukturalizaci průmyslu a jednotlivých odvětví v zemích Střední Ameriky, jakož i průmyslovou spolupráci hospodářských subjektů, s cílem posílit soukromý sektor za podmínek přispívajících k ochraně životního prostředí.

2.   Iniciativy v oblasti průmyslové spolupráce budou odrážet priority stanovené stranami. Vezmou v úvahu regionální aspekty průmyslového rozvoje a tam, kde je to vhodné, podpoří nadnárodní partnerství. Iniciativy se zaměří zejména na vytvoření vhodného rámce na zlepšování know-how a na podporu transparentnosti trhů a podmínek pro podniky.

Článek 21

Spolupráce v oblasti rozvoje malých a středních podniků a mikropodniků

Strany se dohodly na podpoře příznivého prostředí pro rozvoj malých a středních podniků a mikropodniků, včetně podniků na venkově, zejména prostřednictvím:

a)

povzbuzování kontaktů mezi hospodářskými subjekty, podpory společných investic, společných podniků a informačních sítí za pomoci stávajících horizontálních programů;

b)

lepšího přístupu k finančním zdrojům, poskytování informací a podpory inovací.

Článek 22

Spolupráce v oblastech zemědělství a venkova, lesnictví a sanitárních a fytosanitárních opatření

1.   Strany se dohodly na vzájemné spolupráci v zemědělství s cílem podpořit udržitelné zemědělství, rozvoj zemědělství a venkova, lesnictví, udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a zajišťování potravin pro země Střední Ameriky.

2.   Spolupráce se zaměří na podporu budování kapacit, infrastruktury a převodu technologií, a to například v těchto záležitostech:

a)

sanitární a fytosanitární opatření, opatření v oblasti životního prostředí a jakosti potravin s přihlédnutím k platným právním předpisům obou stran a v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a dalších příslušných mezinárodních organizací;

b)

diverzifikace a restrukturalizace zemědělství;

c)

výměna informací, včetně výměn týkajících se rozvoje zemědělských politik stran;

d)

technická pomoc při zlepšování produktivity a výměn technologií pro pěstování alternativních plodin;

e)

vědecko-technické pokusy;

f)

opatření ke zlepšení jakosti zemědělských výrobků, opatření pro budování kapacit týkající se sdružení výrobců a aktivity na podporu obchodu;

g)

posilování kapacity pro provádění sanitárních a fytosanitárních opatření s cílem usnadnit přístup na trh a zajistit příslušnou úroveň ochrany zdraví podle ustanovení Dohody Světové obchodní organizace o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

Článek 23

Spolupráce v oblasti rybolovu a akvakultury

Strany se dohodly, že budou rozvíjet hospodářskou a technickou spolupráci v odvětví rybolovu a akvakultury, zejména pokud jde o udržitelné využívání, správu a zachování rybolovných zdrojů, včetně posouzení dopadu na životní prostředí. Spolupráce by se rovněž měla týkat oblastí jako zpracovatelský průmysl a usnadňování obchodu. Spolupráce v odvětví rybolovu by mohla vést k uzavření dvojstranných dohod o rybolovu mezi stranami nebo mezi Evropským společenstvím a jednou nebo více zeměmi Střední Ameriky či k uzavření mnohostranných dohod o rybolovu mezi stranami.

Článek 24

Spolupráce v těžebním průmyslu

Strany se dohodly, že spolupráce v těžebním průmyslu zohlední ochranu životního prostředí a zaměří se především na tyto činnosti:

a)

podporu účasti podniků na průzkumu, těžbě a udržitelném využívání nerostných surovin v souladu s právními předpisy stran;

b)

podporu výměn informací, zkušeností a technologií v souvislosti s průzkumem nalezišť a těžbou nerostných surovin;

c)

podporu výměn odborníků a provádění společného výzkumu v zájmu větších příležitostí pro technologický vývoj;

d)

vypracování opatření pro rozvoj investic v této oblasti v souladu s právními předpisy každé země Střední Ameriky a Evropské unie a jejích členských států;

e)

rozvoj opatření k podpoře integrity životního prostředí a odpovědnosti podniků za životní prostředí v tomto odvětví.

Článek 25

Spolupráce v oblasti energetiky

1.   Strany se dohodly, že jejich společným cílem bude posílit spolupráci v energetice, mimo jiné v klíčových odvětvích jako hydroenergetika, elektřina, ropa a zemní plyn, obnovitelná energie, energeticky úsporné technologie, elektrifikace venkova a regionální integrace trhů s energií, jak je identifikují strany a v souladu s právními předpisy stran.

2.   Spolupráce může zahrnovat mimo jiné:

a)

tvorbu a plánování energetické politiky včetně propojení infrastruktur regionálního významu, zlepšení a diverzifikace nabídky energie a zlepšení trhů s energií, včetně usnadnění tranzitu, přenosu a distribuce energie v zemích Střední Ameriky;

b)

řízení a odborné vzdělávání v odvětví energetiky, transfer technologií a know-how;

c)

podporu energetických úspor, energetické účinnosti, obnovitelné energie a posouzení vlivu výroby a spotřeby energie na životní prostředí;

d)

podporu používání mechanismu čistého rozvoje s cílem napomoci iniciativám souvisejícím se změnou klimatu a jeho proměnlivostí;

e)

otázku čistého a mírového využití jaderné energie.

Článek 26

Spolupráce v oblasti dopravy

1.   Strany se dohodly, že spolupráce v této oblasti se soustředí na restrukturalizaci a modernizaci dopravy a související infrastruktury, na zlepšení pohybu osob a zboží a na poskytnutí lepšího přístupu k trhům městské, letecké, námořní, železniční a silniční dopravy, a to jednak prostřednictvím dokonalejšího řízení dopravy jak z pohledu provozního, tak správního, jednak podporou přísných provozních norem.

2.   Spolupráce může zahrnovat tyto činnosti:

a)

výměny informací o politikách stran, zejména v městské dopravě, a o propojení a interoperabilitě kombinovaných dopravních sítí, jakož i o dalších otázkách společného zájmu;

b)

správu železnic, přístavů a letišť, včetně vhodné spolupráce mezi příslušnými orgány;

c)

projekty spolupráce pro transfer evropské technologie v rámci globálního družicového navigačního systému a středisek městské hromadné dopravy;

d)

zlepšování norem pro bezpečnost a předcházení znečištění, včetně spolupráce na příslušných mezinárodních fórech s cílem zajistit lepší prosazování mezinárodních norem.

Článek 27

Spolupráce v oblasti informační společnosti a informačních technologií a telekomunikací

1.   Smluvní strany se dohodly, že informační technologie a komunikace jsou klíčovými odvětvími moderní společnosti, jež mají zásadní význam pro hospodářský a sociální rozvoj a pro plynulý přechod k informační společnosti. Spolupráce v této oblasti přispěje ke snížení rozdílů v digitálních technologiích a k rozvoji lidských zdrojů.

2.   Spolupráce v této oblasti se zaměřuje na podporu:

a)

dialogu o různých aspektech informační společnosti;

b)

dialogu o otázkách regulace a politiky týkajících se informačních technologií a komunikací, včetně norem v souladu s právními předpisy stran;

c)

výměny informací o normách pro posuzování shody a schvalování typů;

d)

šíření nových informačních a komunikačních technologií;

e)

společných výzkumných projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií a pilotních projektů v oblasti aplikací pro informační společnost;

f)

propojení a interoperability telematických sítí a služeb;

g)

výměn a školení odborníků;

h)

vývoj aplikací pro elektronickou veřejnou správu.

Článek 28

Spolupráce v oblasti audiovizuálních služeb

Strany se dohodly na podpoře spolupráce v audiovizuálním odvětví a médiích obecně, a to prostřednictvím společných iniciativ v oblasti odborného vzdělávání, audiovizuálního rozvoje, produkce a distribuce, včetně oblasti vzdělávání a kultury. Spolupráce se uskutečňuje v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy upravujícími autorské právo a s použitelnými mezinárodními dohodami.

Článek 29

Spolupráce v cestovním ruchu

Strany se dohodly, že cílem spolupráce v této oblasti je konsolidace osvědčených postupů za účelem zajištění vyváženého a udržitelného rozvoje cestovního ruchu ve Střední Americe. Spolupráce by se měla zaměřit na vypracování strategií, jak tento region v Evropě lépe uvést do povědomí a propagovat jako konkurenceschopnou turistickou multidestinaci.

Článek 30

Spolupráce mezi finančními institucemi

Strany se dohodly, že budou podle svých potřeb a v rámci svých programů a právních předpisů podporovat spolupráci mezi finančními institucemi.

Článek 31

Spolupráce v oblasti podpory investic

1.   Strany se v rámci svých příslušných pravomocí dohodly na podpoře atraktivního, stabilního a recipročního prostředí pro investice.

2.   Spolupráce může zahrnovat:

a)

podporu mechanismů pro výměnu a šíření informací o právní úpravě investic a o investičních příležitostech;

b)

vytvoření právního rámce příznivého pro investice na obou stranách, v případě potřeby uzavřením dvojstranných dohod mezi členskými státy a zeměmi Střední Ameriky na podporu a ochranu investic;

c)

podporu zjednodušených správních postupů;

d)

rozvoj mechanismů pro vytváření společných podniků.

Článek 32

Makroekonomický dialog

1.   Strany se dohodly, že cílem spolupráce bude podpořit výměnu informací o příslušných makroekonomických trendech a politikách, jakož i sdílet zkušenosti s koordinací makroekonomických politik v rámci společného trhu.

2.   Strany rovněž usilují o prohloubení dialogu o makroekonomických otázkách mezi svými orgány, jenž může po dohodě smluvních stran zahrnovat oblasti, jako jsou měnová politika, fiskální politika, veřejné finance, makroekonomická stabilizace a vnější zadlužení.

Článek 33

Spolupráce v oblasti statistiky

1.   Strany se dohodly, že hlavním cílem spolupráce bude vývoj lepších statistických metod a programů, včetně shromažďování a šíření statistik, zaměřených na vypracování ukazatelů, které budou strany moci lépe srovnávat, což jim umožní využívat statistiky druhé strany o obchodu se zbožím a službami a v obecnějším smyslu o každé jiné oblasti, na kterou se tato dohoda vztahuje a kterou je možné statisticky zpracovat.

2.   Tato spolupráce by mohla mimo jiné zahrnovat technické výměny mezi statistickými úřady ve Střední Americe, v členských státech Evropské unie a Eurostatem, vypracování lepších a pokud možno konsistentních metod sběru dat, analýzy a výkladu a organizaci seminářů, pracovních skupin či programů odborného vzdělávání na poli statistiky.

Článek 34

Spolupráce při ochraně spotřebitele

Strany se dohodly, že spolupráce v této oblasti může mimo jiné a v nejvyšším možném rozsahu zahrnovat:

a)

lepší vzájemné porozumění právním předpisům v oblasti ochrany spotřebitele s cílem nevytvářet překážky obchodu a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

b)

podporu výměny informací o systémech ochrany spotřebitele.

Článek 35

Spolupráce při ochraně údajů

1.   Strany se dohodly na spolupráci při zpracovávání osobních a jiných údajů s cílem prosazovat nejpřísnější mezinárodní normy.

2.   Strany se také dohodly, že budou spolupracovat na ochraně osobních údajů s cílem zvýšit úroveň ochrany a usilovat o volný pohyb osobních údajů mezi stranami, s náležitým ohledem na právní předpisy stran.

Článek 36

Vědecko-technická spolupráce

1.   Strany se dohodly, že vědecko-technickou spolupráci budou provádět ve společném zájmu a při dodržování svých politik a že se zaměří na:

a)

výměnu vědeckých a technologických informací a zkušeností na regionální úrovni, především pokud jde o provádění politik a programů;

b)

podporu rozvoje lidských zdrojů;

c)

rozvíjení vztahů mezi vědeckými obcemi stran;

d)

podporu účasti podnikatelského sektoru obou stran na vědecko-technické spolupráci, především na podpoře inovací;

e)

napomáhání výměně inovací a technologií mezi stranami, včetně čistších technologií a technologií pro elektronickou veřejnou správu.

2.   Strany se dohodly na podpoře a posilování vědeckého výzkumu, technologického rozvoje a inovačních postupů s účastí vysokoškolských institucí a výzkumných středisek; výrobní odvětví, zejména malé a střední podniky, by měla být podporována oběma stranami.

3.   Strany se dohodly na podpoře vědecko-technické spolupráce univerzit, výzkumných ústavů a výrobních odvětví v obou regionech, včetně poskytování stipendií a pořádání výměn studentů a odborníků.

4.   Strany se dohodly na prohloubení vazeb při spolupráci vědeckých, technologických a inovačních subjektů při podpoře, šíření a transferu technologií.

Článek 37

Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

1.   Strany se dohodly, že cílem spolupráce v této oblasti bude zjistit, jak lze zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu. Zvláštní pozornost se proto bude věnovat přístupu mládeže, žen, původního obyvatelstva a dalších etnik Střední Ameriky, jakož i starších osob ke vzdělávání, včetně technických kurzů, vysokoškolského vzdělání a odborné přípravy, a dosažení rozvojových cílů tisíciletí v této oblasti.

2.   Strany se dohodly na užší spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a na podpoře spolupráce mezi univerzitami a podniky s cílem zvyšovat úroveň odborných vědomostí vedoucích pracovníků.

3.   Strany se také dohodly, že zvláštní pozornost bude věnována decentralizovaným operacím a programům (ALFA, ALBAN, URB-AL atd.), jejichž prostřednictvím budou navázány trvalé vztahy mezi specializovanými subjekty na obou stranách a podporováno sdílení a výměna zkušeností a technických zdrojů. V tomto rámci může spolupráce rovněž podporovat činnosti a programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem řešit konkrétní potřeby zemí Střední Ameriky.

4.   Strany budou rovněž podporovat vzdělávání původního obyvatelstva, a to také v jeho vlastních jazycích.

Článek 38

Spolupráce v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti

1.   Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude ochrana životního prostředí s ohledem na udržitelný rozvoj. V této souvislosti je považován za důležité vztah mezi chudobou a životním prostředím a dopad ekonomických činností na životní prostředí. Předmětem spolupráce by rovněž měla být podpora aktivní účasti na mezinárodních dohodách o životním prostředí v oblastech jako změna klimatu, biologická rozmanitost, desertifikace a nakládání s chemickými látkami.

2.   Spolupráce se může kromě jiného soustředit na tyto záležitosti:

a)

zamezování zhoršování životního prostředí; za tímto účelem by se spolupráce měla týkat i otázky transferu technologií udržitelných z hlediska životního prostředí či čistých technologií;

b)

úsilí o zachování přírodních zdrojů a udržitelné hospodaření s těmito zdroji (včetně biologické rozmanitosti a genetických zdrojů);

c)

podpora státního a regionálního dohledu nad biologickou rozmanitostí;

d)

výměna informací a zkušeností s právními předpisy v oblasti životního prostředí a se společnými problémy, s nimiž se v oblasti životního prostředí obě strany potýkají;

e)

úsilí o harmonizaci právních předpisů v oblasti životního prostředí ve Střední Americe;

f)

posílení řízení ochrany životního prostředí ve všech sektorech na všech úrovních státní správy;

g)

podpora vzdělávání v oblasti životního prostředí, vytváření kapacit a větší účasti občanů;

h)

podpora společných regionálních výzkumných programů.

Článek 39

Spolupráce v oblasti přírodních katastrof

Strany se dohodly, že cílem spolupráce v této oblasti bude zmenšení zranitelnosti regionu Střední Ameriky vůči přírodním katastrofám pomocí podpory výzkumu, plánování, sledování a prevence a kapacit pro reakci a obnovu na regionální úrovni, harmonizace právního rámce, zlepšování koordinace institucí a vládní podpory.

Článek 40

Kulturní spolupráce

1.   Strany se dohodly, že mezi kulturními činiteli v obou regionech bude spolupráce v této oblasti prohloubena, včetně kulturních vazeb a kontaktů.

2.   Cílem je podpora kulturní spolupráce mezi stranami, jež budou zohledňovat a upřednostňovat synergie s dvojstrannými režimy spolupráce s členskými státy Evropské unie.

3.   Spolupráce se uskutečňuje v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy upravujícími autorské právo a s mezinárodními dohodami.

4.   Tato spolupráce může zahrnovat všechny kulturní oblasti, mimo jiné včetně těchto:

a)

překlady literárních děl;

b)

zachování, obnova, zpětné získání a revitalizace kulturního dědictví;

c)

kulturní akce a související činnosti a výměny umělců a odborníků z kulturní sféry;

d)

podpora kulturní rozmanitosti, především pokud jde o původní obyvatelstvo a další etnika Střední Ameriky;

e)

výměny mládeže;

f)

boj proti nedovolenému obchodování s kulturním dědictvím a předcházení tomuto obchodování;

g)

podpora řemeslných umění a kulturních aktivit.

Článek 41

Spolupráce ve zdravotnictví

1.   Strany se dohodly na spolupráci ve zdravotnictví s cílem podporovat odvětvové reformy, které zabezpečí rovnost při poskytování služeb v oblasti zdraví se zaměřením na chudé obyvatelstvo, a prosazovat mechanismy spravedlivého financování, které zlepší přístup chudého obyvatelstva ke zdravotní péči a zajistí chudým lidem dostatečnou výživu.

2.   Strany se dohodly, že pro primární prevenci bude nezbytné zapojení dalších odvětví jako vzdělávání, vodohospodářství a hygieny. V tomto ohledu se strany snaží o posílení a rozvoj partnerství sahajících mimo zdravotnictví s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, především v boji proti AIDS, malárii, tuberkulóze a dalším epidemickým nemocem. Pro řešení otázek sexuálního zdraví a práv způsobem, který zohledňuje rovnost žen a mužů, a pro práci s mladými lidmi při prevenci pohlavně přenosných chorob a nechtěných těhotenství jsou potřebná partnerství s občanskou společností, nevládními organizacemi a soukromým sektorem, za předpokladu, že tyto cíle nejsou v rozporu s právními předpisy a nejsou v příslušných zemích citlivými tématy.

Článek 42

Sociální spolupráce

1.   Strany se dohodly na spolupráci při podpoře účasti sociálních partnerů v dialogu o životních a pracovních podmínkách, sociální ochraně a integraci do společnosti. V úvahu by zejména měla být vzata potřeba vyhnout se diskriminaci při zacházení se státními příslušníky obou stran legálně pobývajících na území druhé strany.

2.   Strany uznávají důležitost sociálního rozvoje, který musí probíhat ruku v ruce s rozvojem hospodářským, a dohodly se, že prioritu bude mít zaměstnanost a otázka bydlení a lidských sídel v souladu s příslušnými politikami a ústavními pravidly a také prosazování zásad a základních práv při práci stanovených úmluvami Mezinárodní organizace práce, tzv. hlavních norem práce.

3.   Strany mohou spolupracovat v kterékoli z výše uvedených oblastí, která je v jejich společném zájmu.

4.   V případě potřeby a v souladu s postupy smluvních stran mohou strany vést tento dialog v součinnosti s Evropským hospodářským a sociálním výborem a jeho středoamerickým protějškem.

Článek 43

Účast občanské společnosti na spolupráci

1.   Strany uznávají úlohu a možný přínos občanské společnosti k dialogu a procesu spolupráce a dohodly se, že budou podporovat účinný dialog s občanskou společností.

2.   V závislosti na právních nebo správních ustanoveních každé strany může občanská společnost:

a)

být konzultována při procesu tvorby politik na vnitrostátní úrovni při dodržování demokratických zásad;

b)

být informována o konzultacích o strategiích rozvoje a spolupráce a odvětvových politikách a účastnit se jich, zejména v oblastech, které se jí týkají, a to ve všech fázích rozvojového procesu;

c)

získávat finanční prostředky v rozsahu, v jakém to umožňují vnitřní pravidla obou stran, jakož i podporu pro budování kapacit v kritických oblastech;

d)

účastnit se provádění programů spolupráce v oblastech, které se jí týkají.

Článek 44

Spolupráce v oblasti rovnosti žen a mužů

Strany se dohodly, že spolupráce v této oblasti napomůže prosazovat politiky, programy a mechanismy zaměřené na zajištění, zlepšení a rozšíření rovné účasti žen a mužů a příležitostí pro ně ve všech odvětvích politického, ekonomického, sociálního a kulturního života, v případě potřeby i prostřednictvím přijetí pozitivních opatření na podporu žen. Rovněž přispěje ke snazšímu přístupu žen ke všem zdrojům nezbytným pro plné uplatňování jejich základních práv.

Článek 45

Spolupráce v oblasti ochrany původního obyvatelstva a dalších etnik Střední Ameriky

1.   Strany se dohodly, že spolupráce v této oblasti bude přispívat ke zřízení organizací pro původní obyvatelstvo a další etnika Střední Ameriky a k posílení stávajících organizací v rámci dosahování cílů, jimiž jsou vymýcení chudoby, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, úcta k lidským právům, demokracie a kulturní rozmanitost.

2.   Kromě systematického sledování situace původního obyvatelstva a dalších etnik Střední Ameriky na všech úrovních rozvojové spolupráce zohlední strany konkrétní situaci v politikách a posílí kapacitu svých organizací s cílem zvýšit kladný účinek rozvojové spolupráce na tyto skupiny v souladu s vnitrostátními a mezinárodními závazky stran.

Článek 46

Spolupráce při podpoře vykořeněných skupin osob a demobilizovaných bojovníků

1.   Strany se dohodly, že spolupráce při podpoře vykořeněných osob a demobilizovaných bojovníků pomůže ke splnění jejich základních požadavků po ukončení humanitární pomoci až do okamžiku přijetí dlouhodobého řešení jejich postavení.

2.   Spolupráce může zahrnovat také tyto činnosti:

a)

pomoc při získávání soběstačnosti a opětovném začleňování vykořeněných skupin osob a demobilizovaných bojovníků do sociální a hospodářské struktury;

b)

pomoc místním hostitelským společenstvím a oblastem, kde probíhá znovuosidlování, při přijímání a začleňování vykořeněných skupin osob a demobilizovaných bojovníků;

c)

pomoc těmto skupinám obyvatel, aby se dobrovolně vrátily a usadily ve svých zemích původu nebo ve třetích zemích, pokud to podmínky dovolují;

d)

pomoc osobám při opětovném nabývání jejich majetku nebo majetkových práv, jakož i pomoc při právním řešení porušení lidských práv těchto osob;

e)

posílení institucionální kapacity zemí, které se s těmito otázkami potýkají;

f)

pomoc při opětovném začlenění do politického, sociálního a produktivního života, případně v rámci procesu usmíření.

Článek 47

Spolupráce při boji s nedovolenými drogami a související trestnou činností

1.   Na základě zásady společné odpovědnosti se strany dohodly, že spolupráce v této oblasti se zaměří na koordinaci a zvýšení společného úsilí o prevenci a omezení výroby a užívání nedovolených drog a obchodování s těmito drogami. Strany se rovněž dohodly, že budou bojovat proti trestné činnosti související s obchodováním s drogami, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních organizací a subjektů. Aniž jsou dotčeny jiné mechanismy spolupráce, strany se dohodly, že za tímto účelem bude rovněž využit mechanismus koordinace a spolupráce mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem.

2.   V této oblasti strany spolupracují zejména za účelem realizace:

a)

programů pro prevenci zneužívání drog, zvláště v ohrožených a vysoce rizikových skupinách;

b)

projektů v oblasti vzdělávání, výchovy, léčby a rehabilitace drogově závislých a jejich opětovného začlenění do společnosti;

c)

projektů zaměřených na harmonizaci právních předpisů a činností v této oblasti ve Střední Americe;

d)

programů pro společný výzkum;

e)

opatření a činností v oblasti spolupráce zaměřených na podporu alternativního rozvoje, zejména na podporu malých zemědělců při pěstování dovolených plodin;

f)

opatření pro kontrolu obchodu s prekursory a základními výrobky odpovídajících opatřením přijatým Evropským společenstvím a příslušnými mezinárodními organizacemi;

g)

opatření ke snížení nabídky nedovolených drog, včetně školení o správních systémech kontroly, aby se zamezilo unikání chemických prekursorů, a omezování související trestné činnosti.

Článek 48

Spolupráce v boji proti praní peněz a související trestné činnosti

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem zabránit používání svých finančních soustav k legalizaci výnosů z trestné činnosti, a zejména z obchodování s drogami.

2.   Tato spolupráce zahrnuje správní a technickou pomoc za účelem rozvoje a provádění pravidel a účinného fungování vhodných norem a mechanismů. Spolupráce zejména umožní výměny důležitých informací a přijetí vhodných norem pro boj proti praní peněz srovnatelných s normami přijatými Evropským společenstvím a mezinárodními orgány činnými v této oblasti, jako je například Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF) a Organizace spojených národů. Bude podporována spolupráce na regionální úrovni.

Článek 49

Spolupráce v oblasti migrace

1.   Strany znovu potvrzují význam společného řízení migračních toků mezi svými územími. Za účelem zlepšení spolupráce strany zahájí komplexní dialog o všech otázkách souvisejících s migrací, včetně nelegální migrace, převaděčství, obchodování s lidmi a toků uprchlíků. Problematika migrace by měla být začleněna do národních strategií pro hospodářský a sociální rozvoj zemí původu a tranzitních a cílových zemí migrantů.

2.   Spolupráce bude uznávat význam fenoménu migrace, přičemž by měly být zkoumány různé pohledy, o nichž by se měla vést diskuse v souladu s příslušnými platnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy. Zaměří se zejména na:

a)

hlubší příčiny migrace;

b)

rozvoj a provádění vnitrostátních právních předpisů a postupů týkajících se mezinárodní ochrany za účelem dosažení jejich souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 o postavení uprchlíků a jejím protokolem z roku 1967 a dalšími důležitými regionálními a mezinárodními nástroji zajišťujícími dodržování zásady nenavracení uprchlíků;

c)

pravidla přijímání, jakož i práva a status přijatých osob, politiky pro spravedlivé zacházení se všemi cizími státními příslušníky s legálním pobytem a pro jejich integraci, vzdělávání a odbornou přípravu, opatření proti rasismu a xenofobii a všechna použitelná ustanovení týkající se lidských práv migrantů;

d)

vytvoření účinné a preventivní politiky proti nedovolenému přistěhovalectví. Zaměří se také na převaděčství a obchodování s lidmi, včetně způsobů potírání sítí a zločinných organizací převaděčů a obchodníků s lidmi a ochrany obětí tohoto obchodu;

e)

navracení a zpětné přebírání nelegálně pobývajících osob za lidských a důstojných podmínek, v souladu s odstavcem 3;

f)

oblast víz, zejména v otázkách společného zájmu;

g)

oblast hraničních kontrol v záležitostech souvisejících s organizací, odborným vzděláváním, osvědčenými postupy a dalším operativními opatřeními v terénu a, v případě potřeby, poskytnutím vybavení při vědomí možného dvojího použití tohoto vybavení.

3.   V rámci spolupráce vedoucí k prevenci a zvládnutí nedovoleného přistěhovalectví se strany dohodly, že přijmou zpět své nelegální migranty. Za tímto účelem:

každá země Střední Ameriky zpětně převezme své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území členského státu Evropské unie, na jeho žádost a bez dalších formalit, poskytne svým státním příslušníkům patřičné doklady totožnosti a poskytne jim za tímto účelem nezbytné správní prostředky,

každý členský stát Evropské unie převezme své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území země Střední Ameriky, na její žádost a bez dalších formalit, poskytne svým státním příslušníkům patřičné doklady totožnosti a poskytne jim za tímto účelem nezbytné správní prostředky.

Strany se dohodly, že na požádání a v co nejkratší možné době uzavřou dohodu o zpětném přebírání osob upravující zvláštní povinnosti členských států Evropské unie a zemí Střední Ameriky. Uvedená dohoda bude také řešit zpětné přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

Pro tyto účely se pojmem „strany“ rozumí Společenství, každý z jeho členských států a každá ze zemí Střední Ameriky.

Článek 50

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu

Strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s mezinárodními úmluvami, příslušnými rezolucemi OSN a se svými právními předpisy se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti prevence a potlačování terorismu. Spolupracovat budou zejména:

a)

v rámci plného uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 a jiných příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b)

formou výměny informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy, a

c)

výměnou názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, mimo jiné v oblasti techniky a vzdělávání, a výměnou zkušeností při předcházení terorismu.

HLAVA IV

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Prostředky

1.   S cílem přispět ke splnění cílů pro spolupráci stanovených v této dohodě se strany zavazují v rámci svých kapacit a s využitím vlastních postupů poskytnout příslušné zdroje včetně finančních. Strany proto schválí, v rámci možností, víceletý program a určí priority s přihlédnutím k potřebám a úrovni rozvoje zemí Střední Ameriky.

2.   Strany přijmou všechna vhodná opatření na podporu a usnadnění činností Evropské investiční banky v zemích Střední Ameriky v souladu s jejími postupy a kritérii pro financování a se svými právními předpisy, aniž by byly dotčeny pravomoci jejich příslušných orgánů.

3.   Země Střední Ameriky podle rámcových úmluv podepsaných mezi Evropským společenstvím a každou zemí Střední Ameriky poskytnou odborníkům Evropského společenství vybavení a záruky a osvobodí je od daně z dovozu zboží určeného na činnosti v oblasti spolupráce.

Článek 52

Institucionální rámec

1.   Strany se dohodly na zachování smíšeného výboru založeného podle dohody o spolupráci mezi Evropským společenstvím a zeměmi Střední Ameriky z roku 1985 a potvrzeného rámcovou dohodou o spolupráci z roku 1993.

2.   Smíšený výbor odpovídá za celkové provádění dohody. Zabývá se rovněž otázkami, které ovlivňují hospodářské vztahy mezi stranami, a to včetně vztahů s jednotlivými zeměmi Střední Ameriky, jež jsou stranami dohody.

3.   Program jednání smíšeného výboru se stanoví společnou dohodou. Výbor si určí pravidla pro konání svých zasedání a jejich četnost, místo a předsednictví a případně rozhodne o zřízení podvýborů.

4.   Zřídí se smíšený poradní výbor složený ze zástupců poradního výboru Středoamerického integračního systému a Evropského hospodářského a sociálního výboru, který je nápomocen smíšenému výboru při podpoře dialogu s hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti.

5.   Strany vyzývají Evropský parlament a Středoamerický parlament (Parlacen) ke zřízení meziparlamentního výboru v rámci této dohody a v souladu s jejich ústavními předpisy.

Článek 53

Definice stran

Pro účely této dohody se „stranami“ rozumějí Evropské společenství nebo jeho členské státy anebo Evropské společenství a jeho členské státy, v rozsahu svých příslušných pravomocí podle Smlouvy o založení Evropského společenství, na straně jedné, a Kostarická republika, Salvadorská republika, Guatemalská republika, Honduraská republika, Nikaragujská republika a Panamská republika na straně druhé. Dohoda se vztahuje rovněž na opatření přijatá každým státním, regionálním nebo místním orgánem na území stran.

Článek 54

Vstup v platnost

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní strany vzájemně oznámí ukončení příslušných ratifikačních postupů.

2.   Oznámení se zasílají generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, jenž je depozitářem této dohody.

3.   Dnem svého vstupu v platnost podle odstavce 1 tato dohoda nahrazuje rámcovou dohodu o spolupráci z roku 1993.

Článek 55

Trvání dohody

1.   Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. S ohledem na tuto skutečnost, a jak je uvedeno v čl. 2 odst. 3 této dohody, se strany odvolávají na Madridské prohlášení ze 17. května 2002.

2.   Každá strana může podat druhé straně písemné oznámení o svém záměru tuto dohodu vypovědět. Vypovězení dohody nabývá účinku šest měsíců poté, co je oznámeno druhé straně.

Článek 56

Plnění povinností

1.   Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k tomu, aby mohly plnit povinnosti stanovené touto dohodou, a zajistí, aby tato opatření byla v souladu s cíli uvedenými v této dohodě.

2.   Domnívá-li se jedna strana, že druhá strana povinnost podle této dohody nesplnila, může přijmout vhodná opatření. Dříve než tak učiní, předloží smíšenému výboru do třiceti dnů všechny příslušné informace potřebné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

Při výběru opatření musí být upřednostněna ta, která nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se okamžitě oznámí smíšenému výboru a jsou předmětem konzultací v jeho rámci, požádá-li o to druhá strana.

3.   Odchylně od odstavce 2 může kterákoli strana okamžitě přijmout náležitá opatření v souladu s mezinárodním právem, pokud dojde k:

a)

vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva;

b)

porušení podstatných prvků uvedených v čl. 1 odst. 1 této dohody druhou stranou.

Druhá strana může požádat o urychlené svolání zasedání obou stran do patnácti dnů pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt pro strany přijatelné řešení.

Článek 57

Budoucí vývoj

1.   Strany se mohou vzájemně dohodnout, že zváží rozšíření této dohody s cílem zvětšit a doplnit oblast její působnosti v souladu se svými příslušnými právními předpisy tím, že uzavřou dohody o zvláštních odvětvích nebo činnostech s ohledem na zkušenosti získané během jejího provádění.

2.   Nelze předem vyloučit žádné příležitosti ke spolupráci. Strany mohou ke zkoumání možností praktické spolupráce ve vzájemném zájmu využít smíšeného výboru.

3.   Pokud jde o provádění této dohody, strany mohou podávat návrhy na rozšíření spolupráce ve všech oblastech s ohledem na zkušenosti získané během jejího provádění.

Článek 58

Ochrana údajů

Pro účely této dohody se strany dohodly, že zajistí vysokou úroveň ochrany zpracování osobních a dalších údajů v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami.

Článek 59

Územní působnost

Tato dohoda se na straně jedné vztahuje na území, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, a to za podmínek stanovených v uvedené smlouvě, a na straně druhé na území Kostarické republiky, Salvadorské republiky, Guatemalské republiky, Honduraské republiky, Nikaragujské republiky a Panamské republiky.

Článek 60

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Hecho en Roma, el quince de diciembre del dos mil tres.

Udfærdiget i Rom den femtende december to tusind og tre.

Geschehen zu Rom am fünfzehnten Dezember zweitausendunddrei.

'Εγινε στη Ρώμη, στις δέκα πέντε Δεκεμβρίου dύο χιλιάδες τρία.

Done in Rome on the fifteenth day of December in the year two thousand and three.

Fait à Rome, le quinze décembre deux mille trois.

Fatto a Roma, addi' quindici dicembre duemilatre.

Gedaan te Rome, de vijftiende december tweeduizenddrie.

Feito em Roma, em quinze de Dezembro de dois mil e três.

Tehty Roomassa viidentenätoista päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattakolme.

Som skedde i Rom den femtonde december tjugohundratre.

Pour le Royaume de Belgique

Voor het Koninkrijk België

Für das Königreich Belgien

Image 1

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

På Kongeriget Danmarks vegne

Image 2

Für die Bundesrepublik Deutschland

Image 3

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Image 4

Por el Reino de España

Image 5

Pour la République française

Image 6

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Image 7

Per la Repubblica italiana

Image 8

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

Image 9

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Image 10

Für die Republik Österreich

Image 11

Pela República Portuguesa

Image 12

Suomen tasavallan puolesta

Image 13

För Konungariket Sverige

Image 14

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Image 15

Por la Comunidad Europea

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap

Pela Comunidade Europeia

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

Image 16

Por la República de Costa Rica

Image 17

Por la República de El Salvador

Image 18

Por la República de Guatemala

Image 19

Por la República de Honduras

Image 20

Por la República de Nicaragua

Image 21

Por la República de Panamá

Image 22


(1)  Jak je uvedeno v čl. 2 odst. 5 druhé větě, „otevřený“ nelze chápat ve smyslu „přístupu“.


PŘÍLOHA

JEDNOSTRANNÁ PROHLÁŠENÍ EU

 

Prohlášení Komise a Rady Evropské unie k doložce o navracení a zpětném přebírání nelegálních migrantů (článek 49)

Článkem 49 není dotčeno vnitřní rozdělení pravomocí mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy ohledně uzavírání dohod o zpětném přebírání osob.

Prohlášení Komise a Rady Evropské unie k doložce týkající se definice stran dohody (článek 53)

Ustanovení této dohody, která spadají do oblasti působnosti části III hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoli jako součást Evropského společenství, dokud Spojené království nebo Irsko neoznámí Střední Americe, že začaly být vázány jako součást Evropského společenství v souladu s protokolem o postavení Spojeného království a Irska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Totéž platí o postavení Dánska podle protokolu připojeného k uvedeným smlouvám.

Společné prohlášení týkající se hlavy II o politickém dialogu

Stany se dohodly, že se politického dialogu bude jakožto plný člen Středoamerického systému integrace (SICA) účastnit Belize.


NAŘÍZENÍ

15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/29


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 380/2014

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 215 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/638/SZBP ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 (2) zavedlo v souladu se společným postojem Rady 2009/788/SZBP (3) (které bylo nahrazeno rozhodnutím 2010/638/SZBP) některá omezující opatření vůči Guinejské republice. Tato opatření zahrnují zákaz poskytování technické a finanční pomoci a dalších služeb souvisejících s vojenským vybavením a embargo na prodej, dovoz, převádění nebo vývoz vybavení, jež by mohlo být použito k vnitřním represím.

(2)

Dne 14 dubna 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/213/SZBP (4), kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP, jímž se zrušuje zbrojní embargo a embargo na vybavení, jež by mohlo být použito k vnitřním represím.

(3)

Některé aspekty zrušení těchto opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie, a k jejich provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo možné zajistit jeho jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(4)

Nařízení (EU) č. 1284/2009 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1284/2009 se mění takto:

1)

V článku 1 se zrušují písmena a), b) a c).

2)

Články 2, 3, 4 a 5 se zrušují.

3)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Ze zákazů stanovených v čl. 6 odst. 2 nevyplývá pro fyzické a právnické osoby, subjekty nebo orgány, které zpřístupnily finanční prostředky nebo hospodářské zdroje, žádná odpovědnost, pokud nevěděly a neměly žádný rozumný důvod předpokládat, že by svým jednáním tyto zákazy porušovaly.“

4)

Příloha I se zrušuje.

5)

Příloha III se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucembursko dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 10.

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 ze dne 22. prosince 2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice (Úř. věst. L 346, 23.12.2009, s. 26).

(3)  Společný postoj Rady 2009/788/SZBP ze dne 27. října 2009 o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (Úř. věst. L 281, 28.10.2009, s. 7).

(4)  Rozhodnutí 2014/213/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice, viz strana 83 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Internetové stránky pro informace o příslušných orgánech a adresa pro účely oznamování Evropské komisi

BELGIE

http://www.diplomatie.be/eusanctions

BULHARSKO

http://www.mfa.bg/en/pages/135/index.html

ČESKÁ REPUBLIKA

http://www.mfcr.cz/mezinarodnisankce

DÁNSKO

http://um.dk/da/politik-og-diplomati/retsorden/sanktioner/

NĚMECKO

http://www.bmwi.de/DE/Themen/Aussenwirtschaft/aussenwirtschaftsrecht,did=404888.html

ESTONSKO

http://www.vm.ee/est/kat_622/

IRSKO

http://www.dfa.ie/home/index.aspx?id=28519

ŘECKO

http://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html

ŠPANĚLSKO

http://www.exteriores.gob.es/Portal/es/PoliticaExteriorCooperacion/GlobalizacionOportunidadesRiesgos/Documents/ORGANISMOS%20COMPETENTES%20SANCIONES%20INTERNACIONALES.pdf

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/autorites-sanctions/

CHORVATSKO

http://www.mvep.hr/sankcije

ITÁLIE

http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Europea/Deroghe.htm

KYPR

http://www.mfa.gov.cy/sanctions

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt/sanctions

LUCEMBURSKO

http://www.mae.lu/sanctions

MAĎARSKO

http://www.kulugyminiszterium.hu/kum/hu/bal/Kulpolitikank/nemzetkozi_szankciok/

MALTA

https://www.gov.mt/en/Government/Government%20of%20Malta/Ministries%20and%20Entities/Officially%20Appointed%20Bodies/Pages/Boards/Sanctions-Monitoring-Board-.aspx

NIZOZEMSKO

www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-vrede-en-veiligheid/sancties

RAKOUSKO

http://www.bmeia.gv.at/view.php3?f_id=12750&LNG=en&version=

POLSKO

http://www.msz.gov.pl

PORTUGALSKO

http://www.portugal.gov.pt/pt/os-ministerios/ministerio-dos-negocios-estrangeiros/quero-saber-mais/sobre-o-ministerio/medidas-restritivas/medidas-restritivas.aspx

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/zunanja_politika_in_mednarodno_pravo/zunanja_politika/mednarodna_varnost/omejevalni_ukrepi/

SLOVENSKO

http://www.mzv.sk/sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu

FINSKO

http://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet

ŠVÉDSKO

http://www.ud.se/sanktioner

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

https://www.gov.uk/sanctions-embargoes-and-restrictions

Adresa Evropské komise pro účely oznamování:

European Commission

Service for Foreign Policy Instruments (FPI)

EEAS 02/309

B-1049 Brussels

Belgium

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu“


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/33


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 381/2014

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se provádí nařízení Rady (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 5. března 2014 Rada přijala nařízení (EU) č. 208/2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině.

(2)

Na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 208/2014, by měly být zařazeny další osoby.

(3)

Kromě toho je třeba upravit identifikační údaje u tří osob uvedených na seznamu v příloze I rozhodnutí (EU) č. 208/2014.

(4)

Příloha I nařízení (EU) č. 208/2014 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na seznam v příloze I nařízení (EU) č. 208/2014 se doplňují osoby uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha I nařízení (EU) č. 208/2014 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucembursko dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 1.


PŘÍLOHA I

Osoby podle článku 1.

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

19.

Serhiy Arbuzov

narozen dne 24. března 1976, bývalý předseda vlády Ukrajiny

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

20.

Yuriy Ivanyushchenko

narozen dne 21. února 1959, poslanec za Stranu regionů

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

21.

Oleksandr Klymenko

narozen dne 16. listopadu 1980, bývalý ministr příjmů a daní

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

22.

Edward Stavytskyi

narozen dne 4. října 1972, bývalý ukrajinský ministr paliv a energetiky.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014


PŘÍLOHA II

Údaje týkající se osob uvedených na seznamu v příloze I nařízení (EU) č. 208/2014 se nahrazují těmito údaji:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

9.

Oleksandr Viktorovych Yanukovych

narozen dne 10. července 1973; syn bývalého prezidenta; podnikatel.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014

12.

Serhii Petrovych Kliuiev

narozen dne 19. srpna 1969; bratr Andrije Kliuieva; podnikatel.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014

14.

Oleksii Mykolayovych Azarov

narozen dne 13. července 1971; syn bývalého předsedy vlády Azarova.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/36


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 382/2014

ze dne 7. března 2014,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o regulační technické normy týkající se zveřejnění dodatku k prospektu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2003/71/ES harmonizuje požadavky na sestavování, schvalování a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě.

(2)

Směrnice 2003/71/ES rovněž vyžaduje zveřejnění dodatku k prospektu s uvedením každé významné nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti týkající se údajů uvedených v prospektu, které by mohly ovlivnit hodnocení cenných papírů a které se objevily nebo byly zjištěny od okamžiku, kdy byl prospekt schválen, do konečného uzavření veřejné nabídky nebo do okamžiku zahájení obchodování na regulovaném trhu podle toho, která okolnost nastane později.

(3)

Poskytnutí úplných informací týkajících se cenných papírů a jejich emitentů podporuje ochranu investorů. Dodatek by měl proto obsahovat všechny významné informace, které se týkají konkrétní situace, jež byla důvodem ke zveřejnění dodatku, a které musí být uvedeny v prospektu podle směrnice 2003/71/ES a nařízení Komise (ES) č. 809/2004 (2).

(4)

Za účelem zajištění důsledné harmonizace, upřesnění požadavků stanovených směrnicí 2003/71/ES a zohlednění technického vývoje na finančních trzích je nezbytné upřesnit situace, které vyžadují zveřejnění dodatku k prospektu.

(5)

Není možné určit všechny situace, které vyžadují zveřejnění dodatku k prospektu, jelikož to může záviset na dotčeném emitentovi a příslušných cenných papírech. Je proto vhodné stanovit minimální přehled situací, kdy je dodatek vyžadován.

(6)

Roční účetní závěrky, které prošly auditem, mají pro investory při přijímání investičních rozhodnutí zásadní význam. Aby investoři mohli přijímat investiční rozhodnutí na základě nejaktuálnějších finančních informací, je nutné zveřejnit dodatek k prospektu obsahující nejnovější auditované roční účetní závěrky emitentů majetkových cenných papírů a emitentů podkladových akcií depozitních poukázek zveřejněné po schválení prospektu.

(7)

S ohledem na to, že prognózy a odhady zisku mohou ovlivňovat investiční rozhodnutí, měli by emitenti majetkových cenných papírů a emitenti podkladových akcií depozitních poukázek zveřejnit dodatek k prospektu obsahující případné změny implicitních nebo explicitních číselných údajů představujících prognózy nebo odhady zisku, které jsou již v prospektu uvedeny.

(8)

Informace týkající se totožnosti hlavních akcionářů nebo jakéhokoli subjektu vykonávajícího kontrolu nad emitentem má pro informované posouzení emitenta stěžejní význam v případě jakéhokoli druhu cenných papírů. Změna ve výkonu kontroly nad emitentem je nicméně obzvláště důležitá, jde-li o nabídku majetkových cenných papírů a depozitních poukázek, protože cena těchto druhů cenných papírů je obecně na takovouto situaci citlivější. Proto pokud dojde ke změně kontroly nad emitentem majetkových cenných papírů nebo emitentem podkladových akcií depozitních poukázek, měl by být zveřejněn dodatek k prospektu.

(9)

Je nezbytné, aby potenciální investoři posuzující zbývající nabídku majetkových cenných papírů nebo depozitních poukázek mohli porovnat podmínky této nabídky s cenou nebo podmínkami směny u případné veřejné nabídky převzetí oznámené během období nabídky. Kromě toho i výsledek veřejné nabídky převzetí je důležitý pro investiční rozhodnutí, protože investoři potřebují vědět, zda se v jeho důsledku změní kontrola nad emitentem. V těchto případech je tedy nezbytný dodatek k prospektu.

(10)

Pokud prohlášení o provozním kapitálu již není aktuální, nemohou investoři přijmout plně informované investiční rozhodnutí o finanční situaci emitenta v nejbližší budoucnosti. Investoři by měli mít možnost přehodnotit své investiční rozhodnutí s ohledem na nové informace týkající se schopnosti emitenta získat přístup k hotovosti a jiným likvidním zdrojům na úhradu závazků. V těchto případech je tedy nezbytný dodatek k prospektu.

(11)

Existují situace, kdy se po schválení prospektu emitent nebo předkladatel nabídky rozhodne nabídnout cenné papíry v jiných členských státech, než které jsou uvedeny v prospektu, nebo požádat o přijetí k obchodování na regulovaných trzích ještě v dalších členských státech, než které jsou uvedeny v prospektu. Informace o těchto nabídkách v jiných členských státech nebo o přijetí k obchodování na regulovaných trzích v jiných členských státech jsou pro investora důležité pro posouzení některých aspektů cenných papírů emitenta, a proto by vyžadovaly dodatek k prospektu.

(12)

Finanční situace nebo podnikání subjektu budou pravděpodobně ovlivněny významným finančním závazkem. Investoři by proto měli mít právo obdržet dodatečné informace o důsledcích tohoto závazku prostřednictvím dodatku k prospektu.

(13)

Zvýšení celkové jmenovité hodnoty nabídkového programu poskytuje informaci týkající se emitentovy potřeby financování nebo zvýšení poptávky po jeho cenných papírech. Proto v případech, kdy dochází ke zvýšení celkové jmenovité hodnoty nabídkového programu uvedeného v prospektu, by měl být zveřejněn dodatek.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(15)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví regulační technické normy, jež upřesňují situace, ve kterých je povinné zveřejnění dodatku k prospektu.

Článek 2

Povinnost zveřejnit dodatek k prospektu

Dodatek k prospektu je třeba zveřejnit v těchto situacích:

a)

některou z níže uvedených osob je zveřejněna nová auditovaná roční účetní závěrka:

1)

emitentem v případě prospektu týkajícího se akcií a jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím uvedených v čl. 4 odst. 2 bodě 1 nařízení (ES) č. 809/2004;

2)

emitentem podkladových akcií nebo jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím v případě majetkových cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 809/2004;

3)

emitentem podkladových akcií v případě prospektu sestaveného podle programu pro depozitní poukázky stanoveného v příloze X nebo XXVIII nařízení (ES) č. 809/2004;

b)

některou z níže uvedených osob je zveřejněna změna prognózy nebo odhadu zisku již uvedených v prospektu:

1)

emitentem v případě prospektu týkajícího se akcií a jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím uvedených v čl. 4 odst. 2 bodě 1 nařízení (ES) č. 809/2004;

2)

emitentem podkladových akcií nebo jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím v případě prospektu týkajícího se majetkových cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 809/2004;

3)

emitentem podkladových akcií v případě prospektu sestaveného podle programu pro depozitní poukázky stanoveného v příloze X nebo XXVIII nařízení (ES) č. 809/2004;

c)

došlo ke změně ve výkonu kontroly nad některou z níže uvedených osob:

1)

nad emitentem v případě prospektu týkajícího se akcií a jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím uvedených v čl. 4 odst. 2 bodě 1 nařízení (ES) č. 809/2004;

2)

nad emitentem podkladových akcií nebo jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím v případě prospektu týkajícího se majetkových cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 809/2004;

3)

nad emitentem podkladových akcií v případě prospektu sestaveného podle programu pro depozitní poukázky stanoveného v příloze X nebo XXVIII nařízení (ES) č. 809/2004;

d)

existuje nová veřejná nabídka převzetí učiněná třetí stranou, definovaná v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (4), a výsledky jakékoli veřejné nabídky převzetí ve vztahu k vlastnímu kapitálu některé z níže uvedených osob:

1)

emitenta v případě prospektu týkajícího se akcií a jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím uvedených v čl. 4 odst. 2 bodě 1 nařízení (ES) č. 809/2004;

2)

emitenta podkladových akcií nebo jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím v případě prospektu týkajícího se majetkových cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 809/2004;

3)

emitenta podkladových akcií v případě prospektu sestaveného podle programu pro depozitní poukázky stanoveného v příloze X nebo XXVIII nařízení (ES) č. 809/2004;

e)

ve vztahu k akciím a jiným převoditelným cenným papírům rovnocenným akciím uvedeným v čl. 4 odst. 2 bodě 1 nařízení (ES) č. 809/2004 a vyměnitelným nebo převoditelným dluhovým cenným papírům, jež jsou majetkovými cennými papíry, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení, došlo ke změně prohlášení o provozním kapitálu uvedeného v prospektu, kdy provozní kapitál nově postačuje nebo nepostačuje k pokrytí současných požadavků emitenta;

f)

emitent usiluje o přijetí k obchodování na dalším regulovaném trhu/trzích v dalším členském státě/státech nebo má v úmyslu učinit veřejnou nabídku v dalším členském státě/státech, než jaké byly uvedeny v prospektu;

g)

je přijat nový významný finanční závazek, který pravděpodobně vyvolá významnou hrubou změnu ve smyslu čl. 4a odst. 6 nařízení (ES) č. 809/2004, a prospekt se týká akcií a jiných převoditelných cenných papírů rovnocenných akciím uvedených v čl. 4 odst. 2 bodu 1 uvedeného nařízení a jiných majetkových cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 téhož nařízení;

h)

je zvýšena celková jmenovitá hodnota nabídkového programu.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/40


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 383/2014

ze dne 2. dubna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Beurre de Bresse (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Beurre de Bresse“ do rejstříku předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Beurre de Bresse“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 335, 16.11.2013, s. 22.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

FRANCIE

Beurre de Bresse (CHOP)


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/42


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 384/2014

ze dne 3. dubna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Crème de Bresse (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Crème de Bresse“ do rejstříku předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Crème de Bresse“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12 2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 335, 16.11.2013, s. 16.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

FRANCIE

Crème de Bresse (CHOP)


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/44


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 385/2014

ze dne 3. dubna 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Elbe-Saale Hopfen (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Elbe-Saale Hopfen“ předložená Německem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Elbe-Saale Hopfen“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 345, 26.11.2013, s. 24.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

NĚMECKO

Elbe-Saale Hopfen (CHZO)


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/46


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 386/2014

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 329/2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 329/2007 ze dne 27. března 2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (1), a zejména na čl. 13 odst. 1 písm. d) a e) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha IV nařízení (ES) č. 329/2007 obsahuje seznam osob, subjektů a orgánů na základě rozhodnutí Výboru pro sankce Rady bezpečnosti OSN.

(2)

Příloha V nařízení (ES) č. 329/2007 obsahuje seznam osob, subjektů a orgánů, u kterých Rada určila, že se na ně vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(3)

Dne 14. dubna 2014 Rada na základě určení Výboru pro sankce rozhodla (2) změnit informace týkající se jednoho subjektu na seznamu osob, subjektů a orgánů, jichž se má týkat zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, a vyškrtnout jeden subjekt z přílohy IV. Příloha IV by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Dne 14. dubna 2014 Rada také rozhodla vyškrtnout jednu osobu uvedenou v příloze V. Příloha V by proto měla být změněna.

(5)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, musí toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 329/2007 se mění takto:

1)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

2)

Příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/212/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2013/183/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (viz strana 79 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

V příloze IV nařízení (ES) č. 329/2007, v oddíle „B. Právnické osoby, subjekty a orgány“ se záznam pro „Korea Ryonha Machinery Joint Venture Corporation“ nahrazuje tímto:

„16)

Korea Ryonha Machinery Joint Venture Corporation (známý též jako a) Chosun Yunha Machinery Joint Operation Company; b) Korea Ryenha Machinery J/V Corporation; c) Ryonha Machinery Joint Venture Corporation; d) Ryonha Machinery Corporation; e) Ryonha Machinery; f) Ryonha Machine Tool; g) Ryonha Machine Tool Corporation; h) Ryonha Machinery Corp; i) Ryonhwa Machinery Joint Venture Corporation; j) Ryonhwa Machinery JV; k) Huichon Ryonha Machinery General Plant; l) Unsan; m) Unsan Solid Tools a n) Millim Technology Company). Adresa: a) Tongan-dong, Central District, Pchjongjang, KLDR; b) Mangungdae-gu, Pchjongjang, KLDR; c) Mangyongdae District, Pchjongjang, KLDR. Další informace: e-mailové adresy: a) ryonha@silibank.com, sjc-117@hotmail.com a b) millim@silibank.com. Telefonní čísla: a) 850 218111; b) 850 2181118642 a c) 850 2181113818642. Faxové číslo: 850 23814410. Datum zařazení na seznam: 22.01.2013.“

PŘÍLOHA II

V příloze V nařízení (ES) č. 329/2007 se v oddíle „A. Fyzické osoby uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a)“ se zrušuje tento záznam:

 

Jméno (a případné přezdívky)

Identifikační údaje

Důvody

„1.

CHANG Song-taek (také znám jako JANG Song-Taek)

Datum narození:

2.2.1946 nebo 6.2.1946 nebo 23.2.1946 (provincie Severní Hamgyong)

Číslo pasu (v roce 2006): PS 736420617

Člen Komise národní obrany. Ředitel správního odboru Korejské strany pracujících.“


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/48


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 387/2014

ze dne 14. dubna 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2014.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

64,0

TN

117,5

TR

93,7

ZZ

91,7

0707 00 05

MK

58,5

TR

124,3

ZZ

91,4

0709 93 10

MA

44,0

TR

96,8

ZZ

70,4

0805 10 20

EG

47,3

IL

67,5

MA

40,7

TN

46,6

TR

62,2

ZZ

52,9

0805 50 10

MA

35,6

TR

65,8

ZZ

50,7

0808 10 80

AR

96,5

BR

88,0

CL

101,3

CN

98,6

MK

26,7

NZ

138,0

US

175,3

ZA

130,1

ZZ

106,8

0808 30 90

AR

98,5

CL

147,3

CN

82,0

ZA

98,5

ZZ

106,6


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/50


SMĚRNICE RADY 2014/48/EU

ze dne 24. března 2014,

kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2003/48/ES (3) se v členských státech uplatňuje od 1. července 2005 a během prvních třech let používání se v rámci omezení daných její oblastí působnosti ukázala jako účinná. Z první zprávy Komise ze dne 15. září 2008 o jejím uplatňování však vyplývá, že plně neuspokojuje ambice vyjádřené v závěrech přijatých Radou jednomyslně na jejím zasedání ve dnech : 26. a 27. listopadu 2000. Konkrétně se směrnice nevztahuje na určité finanční nástroje, které jsou rovnocenné cenným papírům nesoucím úroky, a určité nepřímé prostředky pro držení cenných papírů nesoucích úroky.

(2)

Aby se lépe dosáhlo cíle směrnice 2003/48/ES, je nutno v prvé řadě zlepšit kvalitu informací používaných ke zjištění totožnosti a bydliště skutečných vlastníků. Platební zprostředkovatel by měl v této souvislosti použít jak datum a místo narození, tak případně daňové identifikační číslo nebo jeho ekvivalent přidělený členskými státy. Směrnice 2003/48/ES neukládá členským státům povinnost zavést daňová identifikační čísla. V této souvislosti by rovněž měly být zlepšeny informace týkající se společných účtů a jiné případy sdíleného skutečného vlastnictví.

(3)

Směrnice 2003/48/ES se vztahuje pouze na úrokové platby provedené přímo ve prospěch fyzických osob s bydlištěm v Unii. Tyto fyzické osoby tudíž mohou obcházet směrnici 2003/48/ES tím, že použijí nastrčenou právnickou osobu nebo právní uspořádání, a to zejména takové, které jsou usazeny v jurisdikci, kde zdanění příjmů vyplácených tomuto subjektu či uspořádání není zajištěno. S ohledem na opatření proti praní peněz stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (4) je proto vhodné požadovat, aby platební zprostředkovatelé uplatňovali „transparentní přístup“ (tzv. look-through approach) u plateb vyplácených určitým subjektům nebo právním uspořádáním usazeným nebo majícím místo skutečného vedení v některých zemích nebo na některých územích, kde se směrnice 2003/48/ES nebo opatření za stejným nebo rovnocenným účelem neuplatňují. Platební zprostředkovatelé by měli používat informace, které mají k dispozici o skutečném vlastníkovi (skutečných vlastnících) takových subjektů či právních uspořádání, aby se zajistilo, že se uplatní směrnice 2003/48/ES, jestliže takto identifikovaným skutečným vlastníkem je fyzická osoba s bydlištěm v jiném členském státě než v tom, ve kterém je usazen platební zprostředkovatel. Za účelem omezení administrativní zátěže platebních zprostředkovatelů by měl být vypracován orientační seznam subjektů a právních uspořádání ve třetích zemích a jurisdikcích, jichž se toto opatření týká.

(4)

Rovněž by se nemělo připustit obcházení směrnice 2003/48/ES cestou umělého vytváření kanálů pro výplaty úroků prostřednictvím hospodářského subjektu usazeného mimo Unii. Je proto potřeba konkrétně stanovit povinnosti hospodářských subjektů v případě, kdy jsou si tyto hospodářské subjekty vědomy toho, že úroková platba vyplacená subjektu, který je usazen mimo územní působnost směrnice 2003/48/ES, je provedena ve prospěch fyzické osoby, o níž je jim známo, že má bydliště v jiném členském státě, a již lze považovat za jejich zákazníka. Za těchto okolností by jednání těchto hospodářských subjektů mělo být považováno za jednání platebních zprostředkovatelů. To by zejména napomohlo předcházet možnému zneužívání mezinárodní sítě finančních institucí, a to poboček, dceřiných společností a přidružených nebo holdingových společností k obcházení směrnice 2003/48/ES.

(5)

S ohledem na zkušenosti se zvyšuje potřeba vyjasnění povinnosti jednat jako platební zprostředkovatel v okamžiku přijetí úrokové platby. Zejména je nutno jasně určit zprostředkovatelské struktury, které této povinnosti podléhají. Subjekty a právní uspořádání nepodléhající účinnému zdanění by měly v okamžiku přijetí jakékoliv úrokové platby od jakéhokoliv hospodářského subjektu v předcházející části řetězce uplatňovat ustanovení směrnice 2003/48/ES. Orientační seznam takových subjektů a právních uspořádání v každém členském státě usnadní provádění nových ustanovení.

(6)

Z první zprávy o uplatňování směrnice 2003/48/ES vyplývá, že je možné ji obcházet s využitím finančních nástrojů, které jsou s ohledem na úroveň rizika, pružnost a dohodnutou návratnost rovnocenné pohledávkám. Proto je nutno zajistit, aby se uvedená směrnice nevztahovala pouze na úroky, ale také na jiné v podstatě rovnocenné příjmy.

(7)

Podobně by do oblasti působnosti směrnice 2003/48/ES měly být zahrnuty některé smlouvy o životním pojištění, které obsahují záruky návratnosti příjmů nebo jejichž plnění z více než 40 % závisí na příjmech z pohledávek nebo na rovnocenných příjmech, na které se vztahuje uvedená směrnice.

(8)

Pokud jde o investiční fondy usazené v Unii, směrnice 2003/48/ES se v současnosti vztahuje pouze na příjmy získané prostřednictvím subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) povolených v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (5), která mimo jiné zrušila a nahradila směrnici Rady 85/611/EHS (6). Rovnocenné příjmy ze subjektů nepatřících mezi SKIPCP spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/48/ES pouze v případě, kdy subjekty nepatřící mezi SKIPCP jsou subjekty bez právní subjektivity, a tudíž jednají v okamžiku přijetí úrokové platby jako platební zprostředkovatelé. Aby bylo zajištěno použití stejných pravidel u všech investičních fondů nebo režimů, a to nezávisle na jejich právní formě, měl by být odkaz na směrnici 85/611/EHS uvedený ve směrnici 2003/48/ES nahrazen odkazem na jejich registraci v souladu s právem jakéhokoliv členského státu nebo na jejich statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí právem některého z členských států. Dále by mělo být zajištěno rovné zacházení s ohledem na Smlouvu o Evropském hospodářském prostoru.

(9)

Pokud jde o investiční fondy neusazené v některém členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, je třeba vyjasnit, že směrnice zahrnuje úroky a rovnocenné příjmy ze všech takových fondů bez ohledu na jejich právní formu a na způsob, jakým do nich investoři investují.

(10)

Měla by být vyjasněna definice úrokové platby, aby bylo jasné, že nejen přímé investice do pohledávek, ale také nepřímé investice jsou při výpočtu podílu aktiv investovaných do těchto nástrojů vzaty v potaz. Kromě toho by za účelem snadnějšího použití směrnice 2003/48/ES platebními zprostředkovateli na příjmy plynoucí ze subjektů kolektivního investování, které jsou usazeny v jiných zemích, mělo být objasněno, že se výpočet složení aktiv s ohledem na zacházení s určitými příjmy těchto subjektů řídí pravidly stanovenými v členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, ve kterém jsou tyto subjekty usazeny.

(11)

Pozitivní stránky mají jak postup, při němž je předloženo potvrzení a který umožňuje skutečným vlastníkům majícím bydliště pro daňové účely v jednom členském státě vyhnout se uplatnění srážkové daně z úrokových plateb obdržených v členském státě uvedeném v čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/48/ES, tak alternativní postup, který spočívá ve zmocnění k poskytnutí informací státu, v němž má skutečný vlastník své bydliště. Avšak postup spočívající ve zmocnění k poskytnutí informací je pro skutečného vlastníka méně zatěžující, a proto je vhodné, aby si skuteční vlastníci mohli svůj postup zvolit.

(12)

Členské státy by měly poskytovat příslušné statistické údaje o uplatňování směrnice 2003/48/ES s cílem zlepšit kvalitu informací, které má Komise k dispozici k vyhotovení zprávy o uplatňování směrnice předkládané Radě každé tři roky.

(13)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Evropské unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(14)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 2003/48/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(15)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění účinného zdanění příjmů z úspor v podobě přeshraničních úrokových plateb, které jsou obecně ve všech členských státech zahrnuty do zdanitelného příjmu fyzických osob s bydlištěm pro daňové účely v členských státech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(16)

Směrnice 2003/48/ES by měla být změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2003/48/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby platební zprostředkovatelé a jiné hospodářské subjekty usazené na jejich území nebo případně mající na jejich území místo skutečného vedení splnili povinnosti nezbytné k provádění této směrnice, a to bez ohledu na místo usazení dlužníka, z jehož dluhu úrokové platby plynou.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

Vymezení některých pojmů

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

‚hospodářským subjektem‘ úvěrová nebo finanční instituce, jakákoli jiná právnická osoba či fyzická osoba, která při výkonu svých profesních činností pravidelně nebo příležitostně provádí nebo připisuje úrokové platby ve smyslu této směrnice;

b)

‚místem skutečného vedení‘ subjektu s právní subjektivitou či bez právní subjektivity místo, kde jsou přijímána klíčová manažerská rozhodnutí nezbytná pro výkon činností tohoto subjektu jako celku. Pokud se taková rozhodnutí přijímají ve více než jedné zemi nebo jurisdikci, za místo skutečného vedení se považuje místo, kde je přijímána většina klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice;

c)

‚místem skutečného vedení‘ svěřenectví nebo jiného právního uspořádání:

i)

místo trvalého bydliště fyzické osoby, která nese hlavní odpovědnost za klíčová manažerská rozhodnutí týkající se aktiv takového právního uspořádání, nebo v případě svěřenectví místo trvalého bydliště svěřenského správce. Pokud má takovou hlavní odpovědnost více fyzických osob, za místo skutečného vedení se považuje místo trvalého bydliště osoby, která nese hlavní odpovědnost za většinu klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice, nebo

ii)

místo, kde právnická osoba nesoucí hlavní odpovědnost za správu aktiv daného právního uspořádání a v případě svěřenectví, kde svěřenský správce přijímá klíčová manažerská rozhodnutí týkající se takových aktiv. Pokud se klíčová manažerská rozhodnutí přijímají ve více než jedné zemi nebo jurisdikci, za místo skutečného vedení se považuje místo, kde je přijímána většina klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice;

d)

označením ‚podléhá účinnému zdanění‘ skutečnost, že subjekt nebo právní uspořádání má povinnost k dani ze všech svých příjmů nebo jejich části připadající na jeho účastníky, kteří nemají v daném státě bydliště, včetně veškerých úrokových plateb.“

3)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Definice skutečného vlastníka

1.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 4, pro účely této směrnice se ‚skutečným vlastníkem‘ rozumí jakákoli fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch je taková platba připsána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena nebo připsána v její prospěch, a že tedy tato osoba:

a)

jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 4 odst. 1;

b)

jedná jménem subjektu s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity a hospodářskému subjektu, který provádí či připisuje úrokovou platbu, oznámí název (jméno), právní formu a adresu místa usazení subjektu a případně také adresu místa skutečného vedení subjektu, pokud se toto místo nachází v jiné zemi nebo jurisdikci;

c)

jedná jménem právního uspořádání a hospodářskému subjektu, který provádí či připisuje úrokovou platbu, oznámí případný název (jméno), právní formu, adresu místa skutečného vedení právního uspořádání a název právnické osoby nebo jméno fyzické osoby podle čl. 1a písm. c), nebo

d)

jedná jménem jiné fyzické osoby, která je skutečným vlastníkem, a v souladu s čl. 3 odst. 2 informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.

2.   Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, která přijímá úrokovou platbu nebo v jejíž prospěch je platba připsána, možná není skutečným vlastníkem, a v případě, že se na tuto fyzickou osobu nevztahuje odst. 1 písm. a), b) nebo c), přijme platební zprostředkovatel přiměřená opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka v souladu s čl. 3 odst. 2. Není-li platební zprostředkovatel schopen zjistit totožnost skutečného vlastníka, považuje za skutečného vlastníka danou fyzickou osobu.

3.   V případě, že hospodářský subjekt, který rovněž spadá do oblasti působnosti článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (*1), provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu či právního uspořádání, které nepodléhají účinnému zdanění a které jsou usazeny nebo mají místo skutečného vedení v zemi nebo jurisdikci mimo území vymezené v článku 7 této směrnice a mimo územní působnost dohod a předpisů stanovících totožná opatření nebo opatření rovnocenná opatřením uvedené směrnice, použije se druhý až pátý pododstavec tohoto odstavce.

Platba se považuje za provedenou nebo připsanou přímo ve prospěch každé fyzické osoby, která má bydliště v jiném členském státě než hospodářský subjekt a je v čl. 3 bodě 6 směrnice 2005/60/ES definována jako skutečný vlastník daného subjektu či právního uspořádání. Totožnost dané fyzické osoby se zjistí podle opatření hloubkové kontroly klienta uvedených v článku 7 a čl. 8 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. Daná fyzická osoba se rovněž považuje za skutečného vlastníka pro účely této směrnice.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy I nepodléhají účinnému zdanění.

Na základě informací oznámených kteroukoli fyzickou osobou jednající jménem daného subjektu nebo právního uspořádání zejména v souladu s odst. 1 písm. b) a c), nemá-li hospodářský subjekt k dispozici spolehlivější informace, z nichž vyplývá, že obdržené informace jsou pro účely použití tohoto odstavce nesprávné nebo neúplné, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci právní formu a místo usazení nebo případně místo skutečného vedení tohoto subjektu nebo právního uspořádání.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nespadá do kategorií uvedených v příloze I nebo pokud do těchto kategorií spadá, avšak prohlašuje, že podléhá účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

4.   Pokud se subjekt nebo právní uspořádání považuje za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby nebo jejího připsání v souladu s čl. 4 odst. 2, má se za to, že daná úroková platba vznikla níže uvedeným fyzickým osobám, které se pro účely této směrnice považují za skutečné vlastníky:

a)

jakékoli fyzické osobě, která je oprávněna k přijetí příjmů z aktiv, z nichž daná platba plyne, nebo k přijetí jiných aktiv představujících takovou platbu v okamžiku, kdy daný subjekt nebo právní uspořádání obdrží příslušnou platbu, nebo kdy je platba připsána v jeho prospěch, v poměru k nároku takové osoby ohledně takového příjmu;

b)

pro jakoukoli část příjmu z aktiv, z nichž daná platba plyne, nebo z jiných aktiv představujících takovou platbu, k níž není oprávněna žádná z fyzických osob uvedených v písmenu a) v okamžiku, kdy daný subjekt nebo právní uspořádání obdrží příslušnou platbu nebo je tato platba připsána na jejich účet, jakákoli fyzická osoba, která přímo nebo přímo přispěla k aktivům dotčeného subjektu nebo právního uspořádání, bez ohledu na to, zda má taková fyzická osoba nárok na aktiva nebo příjmy subjektu nebo právního uspořádání;

c)

nemá-li žádná z fyzických osob podle písmene a) nebo b) společně nebo jednotlivě nárok na všechny příjmy z aktiv, z nichž plynou takové platby nebo z jiných aktiv představujících takovou platbu v okamžiku přijetí nebo připsání úrokové platby, jakékoli fyzické osobě, v poměru k jejímu nároku ohledně takového přijmu, která později získá nárok na všechna aktiva nebo jejich části, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující takovou úrokovou platbu. Celková výše úrokové platby, která se považuje za vzniklou takové fyzické osobě, nepřesáhne výši úrokové platby přijaté daným subjektem nebo právním uspořádáním nebo jim připsané, po odečtení jakékoli části připadající v souladu s tímto odstavcem fyzické osobě uvedené v písmenu a) nebo b).

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).“"

4)

Články 3 a 4 se nahrazují tímto:

„Článek 3

Totožnost a bydliště skutečných vlastníků

1.   Každý členský stát přijme postupy nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel zjistit pro účely článků 8 až 12 totožnost a bydliště skutečných vlastníků, a zajistí na svém území používání těchto postupů.

Tyto postupy musejí být v souladu s minimálními požadavky stanovenými v odstavcích 2 a 3.

2.   Platební zprostředkovatel zjistí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle počátku vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem, takto:

a)

u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka vyjádřenou jeho jménem a adresou na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména na základě předpisů platných v členském státě, v němž je platební zprostředkovatel usazen, a v souladu se směrnicí 2005/60/ES;

b)

u smluvních vztahů vzniklých k 1. lednu 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka vyjádřenou jeho jménem, adresou, datem a místem narození a, v souladu se seznamem uvedeným v odstavci 4, daňovým identifikačním číslem nebo jeho ekvivalentem přiděleným členským státem, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely. Pokud jde o smluvní vztahy vzniklé před 1. červencem 2015 nebo transakce provedené v této době bez existence smluvních vztahů, informace o dnu a místě narození se vyžadují pouze v případě, že není k dispozici takové daňové identifikační číslo nebo jeho ekvivalent.

Údaje uvedené v písmenu b) prvního pododstavce se zjistí na základě cestovního pasu nebo úředního průkazu totožnosti či jakéhokoli jiného úředního dokladu totožnosti, případně podle seznamu uvedeného v odstavci 4, předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není jakýkoliv z těchto údajů uveden v těchto dokumentech, bude zjištěn na základě jakéhokoli jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem.

3.   V případě, kdy skutečný vlastník dobrovolně předloží potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným orgánem určité země během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníkovi, se za jeho bydliště považuje tato země. Pokud tak neučiní, za jeho bydliště se považuje země, v níž má trvalé bydliště. Platební zprostředkovatel zjistí trvalé bydliště skutečného vlastníka na základě těchto minimálních požadavků:

a)

u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel současné trvalé bydliště skutečného vlastníka na základě nejlepších informací, které má k dispozici, zejména na základě předpisů platných v členském státě, v němž je usazen, a směrnice 2005/60/ES;

b)

u smluvních vztahů vzniklých k 1. lednu 2004 a později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatel současné trvalé bydliště skutečného vlastníka z adresy získané na základě použití postupů pro zjišťování totožnosti uvedených v odst. 2 písm. b) prvního pododstavce, která se aktualizuje na základě nejnovější dokumentace, kterou má platební zprostředkovatel k dispozici.

V případě uvedeném v písmenu b) prvního pododstavce, pokud skuteční vlastníci předkládají cestovní pas nebo úřední průkaz totožnosti či jakýkoli jiný úřední doklad totožnosti vystavený členským státem a pokud jsou podle vlastního prohlášení osobami s bydlištěm ve třetí zemi, se bydliště zjistí na základě potvrzení o daňovém bydlišti vystaveného během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníku, vydal příslušný orgán třetí země, v níž má daný skutečný vlastník podle vlastního prohlášení bydliště. Pokud takové potvrzení není předloženo, má se za to, že se bydliště skutečného vlastníka nachází v členském státě, který vydal cestovní pas, úřední průkaz totožnosti nebo jiný úřední doklad totožnosti. U skutečných vlastníků, u nichž má platební zprostředkovatel k dispozici úřední dokumentaci prokazující, že tyto osoby mají bydliště pro daňové účely v jiné zemi, než v zemi svého trvalého bydliště z důvodu výsad souvisejících s jejich diplomatickým statusem či jinými mezinárodně dohodnutými pravidly, se bydliště zjistí na základě této úřední dokumentace, kterou má platební zprostředkovatel k dispozici.

4.   Každý členský stát přidělující daňová identifikační čísla nebo jejich ekvivalent uvědomí do 31. prosince 2014 Komisi o struktuře a formátu těchto čísel i o úřední dokumentaci obsahující informace o přidělených identifikačních číslech. Každý členský stát rovněž Komisi uvědomí o veškerých změnách, k nimž v této souvislosti dojde. Komise sestaví přehled obdržených informací a zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Platební zprostředkovatelé

1.   Hospodářský subjekt, který je usazen v jednom členském státě a který provádí úrokovou platbu nebo ji připisuje přímo ve prospěch skutečného vlastníka, je pro účely této směrnice považován za platebního zprostředkovatele.

Pro účely tohoto odstavce není podstatné, zda je dotčený hospodářský subjekt dlužníkem pohledávky či emitentem cenného papíru, z něhož plynou příjmy, nebo hospodářským subjektem, který byl dlužníkem nebo emitentem či skutečným vlastníkem pověřen platbu těchto příjmů provést nebo připsat.

Hospodářský subjekt usazený v členském státě se pro účely této směrnice rovněž považuje za platebního zprostředkovatele, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

provádí úrokovou platbu nebo ji připisuje ve prospěch jiného hospodářského subjektu, včetně stálé provozovny nebo dceřiné společnosti prvního hospodářského subjektu, usazeného mimo území uvedené v článku 7 a mimo územní působnost dohod a předpisů stanovících stejná opatření nebo opatření rovnocenná opatřením stanoveným v této směrnici, a

b)

první hospodářský subjekt má důvod se na základě dostupných informací domnívat, že druhý hospodářský subjekt vyplatí příjmy či připíše tuto platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, kterým je fyzická osoba, o níž je prvnímu hospodářskému subjektu známo, že má s ohledem na článek 3 bydliště v jiném členském státě.

Pokud jsou podmínky uvedené v písmenu a) a b) prvního pododstavce splněny, platba provedená či připsaná prvním hospodářským subjektem se považuje za provedenou či připsanou přímo ve prospěch skutečného vlastníka uvedeného v písmenu b) uvedeného pododstavce.

2.   Subjekt či právní uspořádání mající místo skutečného vedení v rámci určitého členského státu a nepodléhající účinnému zdanění na základě obecných pravidel pro přímé zdanění použitelných buď v tomto členském státě nebo v členském státě usazení nebo v jiné zemi nebo jurisdikci, v němž jinak sídlí pro daňové účely, je považován za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby či jejího připsání.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy II nepodléhají účinnému zdanění.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nepatří do žádné z kategorií uvedených v orientačním seznamu přílohy II nebo pokud jsou v této příloze uvedeny, avšak prohlašují, že podléhají účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených tímto subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

Hospodářský subjekt, který je usazen v některém členském státě a který provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle tohoto odstavce a který má místo skutečného vedení v členském státě jiném, než je stát, v němž je hospodářský subjekt usazen, sdělí příslušnému orgánu svého členského státu usazení s využitím údajů uvedených v čl. 2 odst. 3 čtvrtém pododstavci nebo jiných dostupných údajů tyto informace:

i)

pokud existuje, název subjektu nebo právního uspořádání,

ii)

jeho právní formu,

iii)

místo jeho skutečného vedení,

iv)

celkovou výši úrokové platby stanovené v souladu s článkem 8, která je subjektu nebo právnímu uspořádání vyplacena nebo připsána,

v)

datum poslední úrokové platby.

Fyzické osoby považované za skutečné vlastníky úrokové platby provedené nebo připsané ve prospěch subjektů nebo právních uspořádání podle prvního pododstavce tohoto odstavce se určí v souladu s pravidly stanovenými v čl. 2 odst. 4. Použije-li se čl. 2 odst. 4 písm. c) uvedeného článku, pak daný subjekt nebo právní uspořádání vždy, když fyzická osoba později získá nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, poskytne příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení, informace uvedené v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci. Subjekt nebo právní uspořádání svému příslušnému orgánu rovněž oznámí každou změnu místa skutečného vedení.

Povinnosti uvedené v pátém pododstavci platí 10 let ode dne přijetí nebo připsání poslední úrokové platby daným subjektem nebo právním uspořádáním nebo od posledního dne, kdy fyzická osoba získala nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, podle toho, co nastane později.

Pokud bylo v případě, kdy se použije čl. 2 odst. 4 písm. c), místo skutečného vedení subjektu nebo právního uspořádání přesunuto do jiného členského státu, příslušný orgán prvního členského státu sdělí příslušnému orgánu nového členského státu tyto informace:

i)

výši úrokové platby přijaté subjektem nebo právním uspořádáním nebo v jejich prospěch připsané, která dosud nebyla zahrnuta do předchozích nároků na příslušná aktiva,

ii)

datum, kdy byla poslední úroková platba daným subjektem nebo právním uspořádáním přijata nebo v jejich prospěch připsána, nebo poslední den, kdy fyzická osoba získala nárok na veškerá aktiva nebo jejich část, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, podle toho, co nastane později.

Tento odstavec se nepoužije, jestliže subjekt či právní uspořádání prokáže, že jde o jeden z těchto případů:

a)

jedná se o subjekt kolektivního investování či jiný fond či režim kolektivního investování ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) bodu i) a iii) nebo písm. e) bodu i) a iii);

b)

jedná se o instituci poskytující penzijní či pojišťovací služby nebo o podnik, který tato instituce pověřila správou svých aktiv;

c)

na základě postupů použitelných v členském státě, ve kterém má bydliště pro daňové účely nebo místo skutečného vedení, je uznán(o) za subjekt či právní uspořádání osvobozené od účinného zdanění podle obecných pravidel pro přímé zdanění, neboť slouží výhradně veřejně prospěšným dobročinným účelům;

d)

představuje sdílené skutečné vlastnictví, u něhož hospodářský subjekt provádějící či připisující platbu zjistil totožnost a bydliště všech skutečných vlastníků v souladu s článkem 3, a tudíž daný hospodářský subjekt je platebním zprostředkovatelem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.   Subjekt uvedený v odstavci 2, který se podobá subjektu kolektivního investování nebo fondu nebo režimu kolektivního investování podle odst. 2 písm. a) osmého pododstavce má možnost, aby se s ním pro účely této směrnice zacházelo jako s takovým subjektem, investičním fondem nebo režimem.

Pokud subjekt využije možnost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, členský stát, v němž se nachází místo skutečného vedení tohoto subjektu, vystaví za tímto účelem potvrzení. Subjekt předloží toto potvrzení hospodářskému subjektu, který provádí nebo připisuje úrokovou platbu. Hospodářský subjekt je v takovém případě osvobozen od povinností stanovených v odst. 2 čtvrtém pododstavci.

Aby se zajistilo účinné uplatňování této směrnice, stanoví členské státy ohledně možnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce podrobná pravidla určená pro subjekty, jejichž místo skutečného vedení se nachází na území těchto států.“

5)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Definice úrokové platby

1.   Pro účely této směrnice se ‚úrokovou platbou‘ rozumí:

a)

vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům; penále ukládané za pozdní platbu se za úrokovou platbu nepovažuje;

b)

jakékoliv vyplacené nebo realizované či na účet připsané příjmy, které souvisejí s cennými papíry jakéhokoliv druhu, s výjimkou případů, kdy se tyto příjmy přímo považují za úrokovou platbu v souladu s písmeny a), c), d) nebo e), a pokud

i)

podmínky návratnosti kapitálu definované ke dni emise zahrnují závazek vůči investorovi, že na konci doby platnosti obdrží nejméně 95 % investovaného kapitálu, nebo

ii)

podmínky definované ke dni emise stanoví souvislost alespoň 95 % příjmu z cenného papíru s úrokem nebo příjmem druhu uvedeného v písmenu a), c), d) nebo e);

c)

úroky vzniklé nebo kapitalizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu pohledávek uvedených v písmenu a) a jakékoliv příjmy vzniklé či kapitalizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu cenných papírů uvedených v písmenu b);

d)

příjmy plynoucí z plateb uvedených v písmenu a), b) nebo c) tohoto odstavce prováděných přímo či nepřímo prostřednictvím subjektu nebo právního uspořádání uvedeného v čl. 4 odst. 2, pokud jsou rozdělovány kterýmkoliv z těchto subjektů:

i)

subjekty kolektivního investování nebo jinými fondy či režimy kolektivního investování, jež jsou buď registrovány jako takové v souladu s právem jakéhokoliv členského státu nebo zemí Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Unie, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí právem některého z těchto států či zemí, které se týká fondů nebo režimů kolektivního investování. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů,

ii)

subjekty uplatňující možnost uvedenou v čl. 4 odst. 3,

iii)

v jakémkoli fondu či režimu kolektivního investování usazeném mimo území uvedené v článku 7 a mimo Evropský hospodářský prostor. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů;

e)

příjmy z převodu, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů v níže uvedených subjektech, investičních fondech či režimech, pokud investují přímo či nepřímo prostřednictvím jiných takových subjektů, fondů nebo režimů nebo prostřednictvím subjektů nebo právních uspořádání uvedených v čl. 4 odst. 2 více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce nebo do cenných papírů uvedených v jeho písmenu b):

i)

v subjektech kolektivního investování nebo jiných fondech či režimech kolektivního investování, jež jsou buď registrovány jako takové v souladu s právem jakéhokoliv členského státu nebo zemí Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Unie, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí právem některého z těchto států či zemí, které se týká fondů nebo režimů kolektivního investování. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů,

ii)

subjekty uplatňující možnost uvedenou v čl. 4 odst. 3,

iii)

v jakémkoli fondu či režimu kolektivního investování usazeném mimo území uvedené v článku 7 a mimo Evropský hospodářský prostor. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů.

Pro účely tohoto písmene se aktiva subjektů kolektivního investování nebo subjektů nebo investičních fondů či režimů, která jsou tyto subjekty, fondy a režimy povinny podle svých dohod, smluv nebo jiné právní dokumentace držet jako zajištění, aby mohly splnit své investiční cíle, a na nichž se investor nijak nepodílí a nemá vůči nim žádné právní nároky, nepovažují za pohledávky podle písmene a) ani cenné papíry podle písmene b);

f)

plnění ze smlouvy o životním pojištění, pokud:

i)

smlouva zaručuje návratnost příjmů, nebo

ii)

skutečné plnění smlouvy je z více než 40 % vázáno na úroky nebo příjmy uvedené v písmenech a), b), c), d) a e).

Pro účely tohoto písmene se jakákoli částka splacení nebo dílčího splacení ze strany poskytovatele životního pojištění přede dnem splatnosti smlouvy o životním pojištění i jakákoli částka vyplacená poskytovatelem životního pojištění, které převyšují úhrn veškerých plateb provedených ve prospěch poskytovatele životního pojištění na základě stejné smlouvy o životním pojištění, považují za plnění ze smlouvy o životním pojištění. V případě úplného nebo částečného převodu životního pojištění na třetí osobu se hodnota převáděné smlouvy převyšující úhrn veškerých plateb ve prospěch poskytovatele životního pojištění rovněž považuje za plnění ze smlouvy o životním pojištění. Plnění ze smlouvy o životním pojištění, která stanoví pouze důchod nebo pevnou roční rentu, vyplácené po dobu nejméně pět let, se považuje za takové pouze v případě, že jde o splacení nebo převod na třetí osobu před koncem pětiletého období. Částky vyplácené výhradně ve vztahu k úmrtí, invaliditě nebo nemoci se za plnění ze smlouvy o životním pojištění nepovažují.

V případě subjektů kolektivního investování nebo jiných fondů či režimů kolektivního investování, jež jsou buď registrovány v souladu s jejich pravidly, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí jejich právem, však mají členské státy možnost příjmy podle písmene e) prvního pododstavce zahrnout do definice úrokové platby pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z úrokových plateb ve smyslu písmene a), b) nebo c) uvedeného pododstavce.

Pokud jde o tento odstavec písm. f) bod ii) prvního pododstavce, má členský stát možnost zahrnout do definice úrokové platby obdržené částky bez ohledu na složení pojistného plnění, pokud jsou vypláceny poskytovatelem životního pojištění usazeným v tomto státě nebo od něj obdrženy.

Pokud členský stát uplatní jednu či obě možnosti uvedené ve druhém a třetím pododstavci, informuje o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie skutečnost, že tato možnost byla použita, a s účinkem ode dne tohoto zveřejnění je uplatnění této možnosti pro ostatní členské státy závazné.

2.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. b), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši vyplacených, realizovaných či na účet připsaných příjmů, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši úroků nebo příjmů vzniklých nebo kapitalizovaných při převodu, splacení nebo zpětném odkupu, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 písm. d) a e) prvního pododstavce, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb ve smyslu písmen a), b) či c) uvedeného pododstavce, je za úrokovou platbu považována celková výše příjmu.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši plnění ze smlouvy o životním pojištění, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

3.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. e), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek či příslušných cenných papírů nebo do akcií či podílů definovaných v uvedeném písmenu, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže zjistit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že tyto příjmy odpovídají výnosům z převodu, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f) bod ii), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu plnění, které je vázáno na úrokové platby ve smyslu písmen a), b), c), d) nebo e) uvedeného pododstavce, je tento podíl považován za vyšší než 40 %.

4.   Pokud je úroková platba definovaná v odstavci 1 provedena ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle čl. 4 odst. 2 nebo připsána na účet tohoto subjektu nebo právního uspořádání, má se za to, že vznikla osobě uvedené v čl. 2 odst. 4. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

5.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c) a e), mají členské státy možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky či jiné příslušné příjmy za období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky či jiné příslušné příjmy mají možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému převodu, zpětnému odkupu ani splacení.

6.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. d) a e) mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy ve smyslu uvedených ustanovení rozdělované subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy nebo režimy, jejichž statut fondu či zakládací dokumenty se řídí právem členských států, pokud přímá či nepřímá investice těchto subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo režimu do pohledávek podle písm. a) uvedeného pododstavce či cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřevýší 15 % jejich aktiv.

Odchylně od odstavce 4 mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 úrokové platby provedené či připsané na účet subjektu či právního uspořádání uvedeného v čl. 4 odst. 2 a majícího místo skutečného vedení na jejich území, pokud přímá či nepřímá investice takového subjektu či právního uspořádání do pohledávek podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) či do cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřesáhne 15 % jeho aktiv. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

Pokud členský stát uplatní jednu či obě možnosti uvedené v prvním a druhém pododstavci, informuje o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie skutečnost, že tato možnost byla použita, a s účinkem ode dne tohoto zveřejnění je uplatnění této možnosti pro ostatní členské státy závazné.

7.   40 % hranice uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e), v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) bodu ii) a v odstavci 3 se od 1. ledna 2016 mění na 25 %.

8.   Podíly uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) a v odstavci 6 se stanoví na základě investiční politiky nebo na základě investiční strategie a cílů definovaných v dokumentaci, kterou se řídí činnost příslušných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů.

Pro účely tohoto odstavce uvedená dokumentace zahrnuje:

a)

statut fondu či zakládací dokumenty dotyčných subjektů kolektivního investování nebo jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů;

b)

jakoukoli dohodu, smlouvu nebo jinou právní dokumentaci uzavřenou dotyčnými subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy či režimy, která je poskytnuta hospodářskému subjektu, a

c)

jakýkoli prospekt nebo podobný dokument vydávaný dotyčnými subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy či režimy nebo jejich jménem, který je poskytován jejich investorům.

Pokud tato dokumentace nevymezuje investiční politiku nebo investiční strategii a cíle, tyto podíly se stanoví na základě skutečného složení aktiv subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů, vycházejícího z průměru aktiv na začátku jejich posledního účetního období, nebo ke dni jejich první pololetní zprávy, a na konci jejich posledního účetního období před datem provedení či připsání úrokové platby platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi. U nově založených subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů toto skutečné složení vychází z průměru aktiv na začátku a ke dni prvního ocenění aktiv podle dokumentace, kterou se řídí činnost dotyčných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů, fondů nebo režimů.

Složení aktiv je oceňováno v souladu s platnými pravidly daného členského státu nebo země Evropského hospodářského prostoru, která není členem Unie, kde je subjekt kolektivního investování či jiný fond nebo režim kolektivního investování registrován jako takový, nebo v souladu s právem, kterým se řídí jejich statut či zakládací dokumenty. Složení oceněné jako takové je pro jiné členské státy závazné.

9.   Příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) jsou považovány za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v jakém byly cenné papíry, z nichž tyto příjmy plynou, poprvé emitovány k 1. červenci 2014 nebo později. Cenné papíry emitované před uvedeným datem se pro účely podílů uvedených v písm. e) uvedeného pododstavce a v odstavci 6 neberou v úvahu.

10.   Plnění ze smlouvy o životním pojištění se považují za úrokovou platbu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. f) pouze v rozsahu, v jakém byla tato smlouva o životním pojištění, z níž tato plnění plynou, poprvé uzavřena k 1. červenci 2014 nebo později.

11.   Členské státy mají možnost považovat příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodu i) realizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu akcií nebo podílů v subjektech zapsaných v rejstříku a zabývajících se kolektivním investováním, které nejsou SKIPCP povolenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (*2), za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v němž vznikly ve prospěch těchto subjektů k 1. červenci 2014 nebo později.

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).“"

6)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Předkládání informací platebním zprostředkovatelem

1.   Pokud má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě než v tom, v němž je usazen platební zprostředkovatel, předkládá platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, v němž je sám usazen, informace v tomto minimálním rozsahu:

a)

totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 3 nebo v případě sdíleného skutečného vlastnictví totožnost a bydliště všech skutečných vlastníků spadajících do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1;

b)

jméno a adresu platebního zprostředkovatele;

c)

číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení pohledávky, z níž plyne úroková platba, nebo označení smlouvy o životním pojištění, cenného papíru nebo akcie či podílu, z nichž plyne tato platba;

d)

informace týkající se úrokové platby podle odstavce 2.

Má-li skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě, než ve kterém má platební zprostředkovatel podle čl. 4 odst. 2 místo svého skutečného vedení, poskytne tento platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má místo skutečného vedení, informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce. Kromě nich předloží tento platební zprostředkovatel tyto informace:

i)

celkovou výši přijatých nebo připsaných úrokových plateb, u kterých se má za to, že vznikly skutečným vlastníkům,

ii)

stane-li se fyzická osoba skutečným vlastníkem podle čl. 2 odst. 4 písm. c), částku, u které se má za to, že vznikne této fyzické osobě, a datum, kdy se tak stane.

2.   V rámci minimálního rozsahu informací, které se týkají úrokové platby a které musí platební zprostředkovatel předložit, je nutné úrokové platby rozlišit podle níže uvedených kategorií a uvést tyto údaje:

a)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a): výši vyplacených či připsaných úroků;

b)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b): buď výši vyplacených, realizovaných či na účet připsaných příjmů, nebo celkovou výši platby;

c)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): výši úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení, nebo celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;

d)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d): výši příjmů podle uvedeného ustanovení, nebo celkovou výši vyplácených prostředků;

e)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: výši úroků připadající na každého ze skutečných vlastníků spadajících do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1;

f)

v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: výši úroků nebo jiných příslušných příjmů přepočtených na roční základ;

g)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): buď plnění vypočtené podle uvedeného ustanovení, nebo celkovou výši platby. Pokud platební zprostředkovatel nemá v případě převodu životního pojištění na třetí osobu žádné informace o převáděné hodnotě: výši plateb ve prospěch poskytovatele životního pojištění podle smlouvy o životním pojištění.

Pokud platební zprostředkovatel hlásí celkové částky podle písmen b), c), d) a g) prvního pododstavce tohoto odstavce, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení.

3.   V případě sdíleného skutečného vlastnictví platební zprostředkovatel informuje příslušný orgán členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušný orgán členského státu, v němž má místo skutečného vedení, o tom, zda částka nahlášená u každého skutečného vlastníka představuje celkovou částku připadající skutečným vlastníkům souhrnně, skutečný podíl náležející dotyčnému skutečnému vlastníkovi nebo rovnocenný podíl.

4.   Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy umožnit platebním zprostředkovatelům, aby předložili pouze tyto údaje:

a)

v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) nebo d): celkovou výši úroků nebo příjmů;

b)

v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení souvisejících s takovými platbami;

c)

v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): buď plnění, o nichž platební zprostředkovatel přímo nebo prostřednictvím svého daňového zástupce nebo příslušného orgánu jiného členského státu neinformoval příslušný orgán členského státu bydliště skutečného vlastníka podle jakéhokoli právního ustanovení odlišného od ustanovení nutných k provedení této směrnice, nebo celkovou částku vyplacenou na základě smluv o životním pojištění, z nichž tyto platby plynou.

Platební zprostředkovatel informuje, zda hlásí celkové částky podle písmen a), b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.“

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Příslušný orgán členského státu, v němž je hospodářský subjekt usazen, předá informace uvedené v čl. 4 odst. 2 čtvrtém pododstavci příslušnému orgánu jiného členského státu, v němž má subjekt nebo právní uspořádání místo skutečného vedení.

1b.   Přesunul-li platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 4 odst. 2 místo skutečného vedení do jiného členského státu, předá příslušný orgán prvního členského státu informace uvedené v čl. 4 odst. 2 sedmém pododstavci příslušnému orgánu nového členského státu.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, do šesti měsíců po skončení daňového roku v členském státě platebního zprostředkovatele nebo hospodářského subjektu, a obsáhne tyto události, k nimž v průběhu daného roku došlo:

i)

všechny úrokové platby,

ii)

všechny události, kdy se fyzické osoby staly skutečnými vlastníky podle čl. 2 odst. 4,

iii)

všechny změny místa skutečného vedení platebního zprostředkovatele podle čl. 4 odst. 2.“

8)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Během přechodného období začínajícího dnem uvedeným v čl. 17 odst. 2 a 3 a s výhradou čl. 13 odst. 1 nemusejí Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II.

Těmto státům však ostatní členské státy poskytnou informace v souladu s kapitolou II.

V průběhu přechodného období je účelem této směrnice zajistit minimální účinné zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom členském státě skutečným vlastníkům – fyzickým osobám s bydlištěm pro daňové účely v jiném členském státu.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Na konci přechodného období musejí Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II a zároveň musejí přestat uplatňovat srážkovou daň i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12. Pokud se Lucembursko nebo Rakousko rozhodnou používat ustanovení kapitoly II v průběhu přechodného období, ukončí uplatňování srážkové daně i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12.“

9)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   V průběhu přechodného období podle článku 10, kdy má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státu, než je ten, v němž je usazen platební zprostředkovatel, nebo v případě platebního zprostředkovatele podle čl. 4 odst. 2, v němž má takový platební zprostředkovatel místo skutečného vedení, vybírají Lucembursko a Rakousko srážkovou daň ve výši 15 % během prvních tří let přechodného období, ve výši 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak ve výši 35 %.

2.   Platební zprostředkovatel odvede srážkovou daň takto:

a)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a): z výše vyplacených nebo připsaných úroků;

b)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b): z výše vyplacených, realizovaných či připsaných příjmů;

c)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): buď z výše úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení, nebo v podobě dávky s rovnocenným účinkem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;

d)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d): z výše příjmů zmíněných v uvedeném ustanovení;

e)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: z výše úroků připadajících na každého ze skutečných vlastníků, kteří spadají do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1. Celková částka, z níž je daň vybírána, nepřekročí výši úrokové platby přijaté nebo připsané subjektem nebo právním uspořádáním;

f)

v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: z výše úroků či jiných příslušných příjmů přepočtených na roční základ;

g)

v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): z plnění vypočteného v souladu s uvedeným ustanovením. Členské státy mohou umožnit platebním zprostředkovatelům vybírat srážkovou daň pouze z plnění, o nichž platební zprostředkovatel nebo jeho daňový zástupce podle jakéhokoli právního ustanovení odlišného od ustanovení nutných k provedení této směrnice dosud neinformoval příslušný orgán členského státu bydliště skutečného vlastníka.

Při převádění výnosů ze srážkové daně příslušnému orgánu jej platební zprostředkovatel informuje o počtu skutečných vlastníků, jichž se týká výběr srážkové daně, rozdělených podle příslušných členských států, v nichž mají skuteční vlastníci bydliště.“;

b)

v odstavci 3 se slova „Pro účely písmen a) a b) odstavce 2“ nahrazují slovy „Pro účely odst. 2 písm. a), b) a c)“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   V průběhu přechodného období mohou členské státy vybírající srážkovou daň stanovit, že hospodářský subjekt provádějící či připisující úrokovou platbu ve prospěch subjektu či právního uspořádání podle čl. 4 odst. 2, jenž má místo skutečného vedení v jiném členském státě, bude namísto takového subjektu či právního uspořádání považován za platebního zprostředkovatele, a členské státy z těchto úroků vyměří srážkovou daň, pokud subjekt či právní uspořádání neposkytne oficiální souhlas k tomu, aby byl v souladu se čl. 4 odst. 2 čtvrtým pododstavcem sdělen jeho název, pokud existuje, právní forma, místo skutečného vedení a celková výše úroků vyplacených či připsaných v jeho prospěch.“

10)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Výjimky z uplatňování srážkové daně

1.   Členské státy vybírající srážkovou daň podle článku 11 stanoví níže uvedené postupy s cílem zajistit, aby skutečný vlastník mohl žádat, aby u něj srážková daň nebyla uplatněna:

a)

postup, který skutečnému vlastníkovi umožní výslovně zmocnit platebního zprostředkovatele k poskytnutí informací podle kapitoly II s tím, že se toto zmocnění bude vztahovat na veškeré úrokové platby provedené tímto platebním zprostředkovatelem a připadající na skutečného vlastníka; v takovém případě se použije článek 9;

b)

postup zaručující, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem členského státu, v němž má bydliště pro daňové účely, podle odstavce 2.

2.   Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, potvrzení, které obsahuje tyto údaje:

a)

jméno, adresu a daňové číslo nebo jeho ekvivalent skutečného vlastníka a datum a místo narození skutečného vlastníka;

b)

jméno a adresu platebního zprostředkovatele;

c)

číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papíru.

Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vydáno všem skutečným vlastníkům, kteří o ně požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.“

11)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud úroková platba připadající skutečnému vlastníkovi podléhá v členském státě platebního zprostředkovatele srážkové dani, započte členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, skutečnému vlastníkovi daň ve výši daně sražené podle vnitrostátního práva tohoto členského státu.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud úroková platba připadající skutečnému vlastníkovi podléhá kromě srážkové daně uvedené v článku 11 ještě jinému druhu srážkové daně a členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou daň v souladu se svými vnitrostátním právem nebo smlouvami o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková daň před uplatněním postupu stanoveného v odstavci 2.“

12)

V čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci se slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze III“.

13)

V článku 18 se první věta nahrazuje tímto:

„Komise předloží každé tři roky Radě zprávu o fungování této směrnice na základě statistických údajů uvedených v příloze IV, které poskytne Komisi každý členský stát.“

14)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 18a

Prováděcí opatření

1.   Komise může postupem podle čl. 18b odst. 2 přijmout opatření pro tyto účely:

a)

upřesnění poskytovatelů dat, jež by mohli platební zprostředkovatelé využít k získání informací potřebných ke správnému zacházení pro účely čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), d) a e);

b)

stanovení společných formátů a praktických postupů nezbytných pro elektronickou výměnu informací uvedených v článku 9;

c)

stanovení společných formulářů pro potvrzení a jiné dokumenty, které usnadňují uplatňování této směrnice, zejména pro dokumenty vystavované v členských státech vybírajících srážkovou daň, které jsou používány pro účely článku 14 členským státem, v němž má skutečný vlastník své bydliště pro daňové účely.

2.   Na žádost přímo dotčených členských států Komise aktualizuje seznam uvedený v příloze III.

Článek 18b

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro správní spolupráci při zdanění (dále jen ‚výbor‘).

2.   Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“

15)

Příloha se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní do 1. ledna 2016 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Členské státy použijí tyto předpisy od prvního dne třetího kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vstoupí tato směrnice v platnost.

Předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 24. března 2014.

Za Radu

předseda

A. TSAFTARIS


(1)  Úř. věst. 184 E, 8.7.2010, s. 488.

(2)  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 109.

(3)  Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(6)  Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3).

(7)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA

Příloha směrnice 2003/48/ES se mění takto:

1)

Příloha se stává přílohou III.

2)

Jako „Příloha I“ se vkládá tato příloha:

„PŘÍLOHA I

Orientační seznam kategorií subjektů a právních uspořádání, u nichž se má pro účely čl. 2 odst. 3 za to, že nepodléhají účinnému zdanění

1.

Subjekty a právní uspořádání, jejichž místo usazení nebo místo skutečného vedení je v zemi nebo jurisdikci mimo územní působnost této směrnice definovanou v článku 7 a která je jiná než země uvedené v čl. 17 odst. 2:

Země a jurisdikce

Kategorie subjektů a právních uspořádání

Antigua a Barbuda

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Anjouan (Komory)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Bahamy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Foundation (nadace)

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Bahrajn

Finanční svěřenectví (financial trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Barbados

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

International Society with Restricted Liability (mezinárodní společnost s ručením omezeným)

Belize

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Bermudy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Brunej

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International limited partnership (mezinárodní komanditní společnost)

Cookovy ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International company (mezinárodní společnost)

International partnership (mezinárodní osobní společnost)

Kostarika

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Džibutsko

Společnost osvobozená od daní

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Dominika

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Fidži

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Francouzská Polynésie

Société (společnost)

Société de personnes (osobní společnost)

Société en participation (společný podnik)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Grenada

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Guam

Company (společnost)

Podnik jednotlivce

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Guatemala

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fundación (nadace)

Hongkong

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Soukromá společnost s ručením omezením

Kiribati

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Labuan (Malajsie)

Offshore company (offshore společnost)

Malaysian offshore bank (malajsijská offshore banka)

Offshore limited partnership (offshore komanditní společnost)

Offshore trust (offshore svěřenectví)

Libanon

Společnosti, které mají prospěch z režimu offshore společností

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Libérie

Nerezidentská společnost

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Macao

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fundação (nadace)

Maledivy

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Severní Mariany

Foreign sales corporation

Offshore banking corporation

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Marshallovy ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Mauricius

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Global business company cat. 1 and 2 (globální obchodní společnost kategorií 1 a 2)

Mikronésie

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nauru

Trust/nominee company (svěřenectví/společnost s ustanoveným správcem)

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Podnik jednotlivce

Foreign will

Foreign estate

Jiná forma podnikání dohodnutá s vládou

Nová Kaledonie

Société (společnost)

Société civile (společnost podle občanského práva)

Société de personnes (osobní společnost)

Společný podnik

Pozůstalost zesnulé osoby

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nový Zéland

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Niue

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Panama

Fideicomiso (svěřenectví řízené místním právem) a svěřenectví řízené zahraničním právem

Fundación de interés privado (nadace)

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Palau

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Podnik jednotlivce

Zastoupení

Credit union (úvěrové družstvo)

Cooperative (družstvo)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Filipíny

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Portoriko

Estate

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International banking entity (mezinárodní bankovní subjekt)

Svatý Kryštof a Nevis

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Foundation (nadace)

Společnost osvobozená od daní

Komanditní společnost osvobozená od daní

Svatá Lucie

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svatý Tomáš a Princův ostrov

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Samoa

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International company (mezinárodní společnost)

Offshore bank (offshore banka)

Offshore insurance company (offshore pojišťovna)

International partnership (mezinárodní osobní společnost)

Limited partnership (komanditní společnost)

Seychely

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Singapur

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Šalamounovy ostrovy

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Jihoafrická republika

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Tonga

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Tuvalu

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Provident fund (zaopatřovací fond)

Spojené arabské emiráty

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Offshore company (offshore společnost)

Delaware (USA)

Společnost s ručením omezeným

Wyoming (USA)

Společnost s ručením omezeným

Americké Panenské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Uruguay

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Sociedad Anónima Financiera de Inversión

Vanuatu

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

International company (mezinárodní společnost)

2.

Subjekty a právní uspořádání, jejichž místo usazení nebo místo skutečného vedení je v zemi nebo jurisdikci uvedené v čl. 17 odst. 2, pro které platí čl. 2 odst. 3 až do přijetí ustanovení rovnocenného čl. 4 odst. 2 příslušnou zemí či jurisdikcí:

Země a jurisdikce

Kategorie subjektů a právních uspořádání

Andorra

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Anguilla

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Aruba

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Stichting Particulier Fonds

Britské Panenské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Kajmanské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Guernsey

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Nadace

Ostrov Man

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Jersey

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Nadace

Lichtenštejnsko

Anstalt (svěřenectví řízené místním právem) a svěřenectví řízené zahraničním právem

Stiftung (nadace)

Monako

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Fondation (nadace)

Montserrat

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Nizozemské Antily

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Stichting Particulier Fonds

San Marino

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fondazione (nadace)

Švýcarsko

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nadace

Turks a Caicos

Společnost osvobozená od daní

Limited partnership (komanditní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem“

3)

Jako „Příloha II“ se vkládá tato příloha:

„PŘÍLOHA II

Orientační seznam kategorií subjektů a právních uspořádání, u nichž se má pro účely čl. 4 odst. 2 za to, že nepodléhají účinnému zdanění

Země

Kategorie subjektů a právních uspořádání

Poznámky

Všechny členské státy EU

European economic interest grouping (EEIG) (evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS))

 

Belgie

Société de droit commun/maatschap (společnost podle občanského práva nebo obchodní společnost bez právní subjektivity)

Société momentanée/tijdelijke handelsvennootschap (společnost bez právní subjektivity, jejímž účelem je zabývat se jednou či několika specifickými obchodními transakcemi)

Société interne/stille handelsvennootschap (společnost bez právní subjektivity, prostřednictvím které má jedna osoba nebo vícero osob zájem na transakcích, které jedna či více osob řídí jejich jménem)

Zahrnuje se pouze v případě, že hospodářský subjekt v předcházejících částech řetězce provádějící nebo připisující úrokové platby v její prospěch nezjistil totožnost a bydliště pro všechny své skutečné vlastníky, v opačném případě toto upravuje čl. 4 odst. 2 písm. d).

Tyto ‚společnosti‘ (jejichž název existuje ve francouzštině a nizozemštině) nemají právní subjektivitu a z hlediska zdanění je použitelný transparentní přístup.

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Bulharsko

Дружество със специална инвестиционна цел(investiční společnost zvláštního určení)

Инвестиционно дружество (investiční společnost, na kterou se článek 6 nevztahuje)

Subjekt osvobozený od daně z příjmu právnických osob

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Ledaže by svěřenský správce mohl prokázat, že svěřenectví je skutečně předmětem zdanění příjmu v Bulharsku

Česká republika

Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol. nebo v.o.s.)(Partnership)

Sdružení (Association)

Komanditní společnost

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Dánsko

Interessentskab (veřejná obchodní společnost)

Kommanditselskab (komanditní společnost)

Kommanditaktieselskab/Partnerselskab

Partrederi

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Německo

Gesellschaft bürgerlichen Rechts (společnost podle občanského práva)

Kommanditgesellschaft — KG, offene Handelsgesellschaft OHG (komanditní společnost, veřejná obchodní společnost)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Estonsko

Seltsing (osobní společnost)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Irsko

Partnership and investment club (osobní společnost a investiční klub)

Svěřenskému správci s bydlištěm v Irsku […] obvykle vzniká daňová povinnost z příjmu svěřenectví (trustu). Nemá-li však příjemce nebo svěřenský správce v Irsku bydliště, podléhá v takovém případě dani pouze irský zdroj příjmů.

Řecko

Ομόρρυθμος εταιρεία (OE) (veřejná obchodní společnost)

Ετερόρρυθμος εταιρεία (EE) (komanditní společnost)

Osobní společnosti podléhají dani z příjmu právnických osob. Avšak až 50 % zisku osobních společností je zdaňováno prostřednictvím jednotlivých společníků jejich sazbou daně z příjmu fyzických osob.

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Španělsko

Subjekty podléhající systému pro zdanění rozděleného zisku:

Sociedad civil con o sin personalidad jurídica (společnost podle občanského práva s právní subjektivitou či bez ní)

Herencias yacentes (pozůstalost zesnulé osoby)

Comunidad de bienes (společné vlastnictví)

jiné subjekty bez právní subjektivity, které tvoří zvláštní ekonomickou jednotku nebo zvláštní skupinu aktiv (čl. 35 odst. 4 Ley General Tributaria).

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Francie

Société en participation (společný podnik)

Société ou association de fait (de facto společnost)

Indivision (společné vlastnictví)

Fiducie

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Itálie

všechnyosobní společnosti podle občanského práva a přidružené subjekty

Kategorie osobních společností podle občanského práva zahrnuje: ‚società in accomandita semplice‘, ‚società semplici, associazioni (sdružení)umělců nebo odborníků pro výkon své profese formou sdružení bez právní subjektivity,‚società in nome collettivo‘, ‚società di fatto‘(zvláštní společnosti nebo ‚de facto‘ společnosti) a ‚società di armamento

společnosti s omezeným počtem akcionářů, kteří si zvolili fiskální transparentnost

Režim ‚daňové transparentnosti‘ mohou přijmout společnosti s ručením omezeným nebo družstevní společnosti, jejichž členy jsou fyzické osoby (článek 116 italského zákona o dani z příjmu (Testo unico delle imposte sui redditi – TUIR)).

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Ledaže by svěřenský správce mohl předložit průkazné materiály osvědčující, že svěřenectví má z fiskálního hlediska sídlo v Itálii a v Itálii podléhá účinnému zdanění společností.

Kypr

Συνεταιρισμός(osobní společnost)

Σύνδεσμοςnebo σωματείο (sdružení)

 

Συνεργατικές(družstvo)

Pouze transakce se členy.

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené místním nebo zahraničním právem

Svěřenectví vytvořená v rámci kyperské jurisdikce jsou považována za transparentní subjekty podle vnitrostátního práva.

Lotyšsko

Pilnsabiedrība (veřejná obchodní společnost)

K omandītsabiedrība (komanditní společnost)

Biedrība un nodibinājums (sdružení a nadace)

Lauksaimniecības kooperatīvs (zemědělské družstvo)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Litva

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Lucembursko

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Maďarsko

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Maďarsko uznává svěřenectví jako ‚subjekty‘ podle vnitrostátního práva

Malta

Soċjetà In Akkomandita (osobní společnost ‚en commandite‘), jejíž kapitál není rozdělen do akcií

Arrangement in participation (sdružení ‚en participation‘)

Soċjetà Kooperattiva (družstevní společnost)

Osobní společnosti ‚en commandite‘, jejichž kapitál je rozvržen do akcií, podléhají dani z příjmu právnických osob.

Nizozemsko

Vennootschap onder firma (veřejná obchodní společnost)

Commanditaire vennootschap (uzavřená komanditní společnost)

Veřejná obchodní společnost, uzavřená obchodní společnost a EHZS jsou pro daňové účely transparentní.

Vereniging (sdružení)

Stichting (nadace)

Verenigingen (sdružení) a stichtingen (nadace) jsou osvobozeny od daní, pokud neprovádějí obchodní nebo podnikatelské činnosti.

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Rakousko

Offene Gesellschaft (OG) (veřejná obchodní společnost)

Offene Handelsgesellschaft (OHG) (obchodní společnost)

Kommanditgesellschaft (KG) (komanditní společnost)

Gesellschaft nach bürgerlichem Recht (společnost podle občanského práva)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Polsko

Spólka jawna (Sp. j.) (veřejná obchodní společnost)

Spólka komandytowa (Sp. k.) (komanditní společnost)

Spólka komandytowo-akcyjna (S.K.A.) (komanditní společnost na akcie)

Spólka partnerska (Sp. p.) (výdělečná osobní společnost)

Spolka cywilna (s.c.) (společnost podle občanského práva)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Portugalsko

osobní společnosti podle občanského práva, které nemají formu obchodní společnosti

společnosti zapsané v rejstříku vykonávající evidované odborné činnosti, v nichž jsou všichni společníci fyzickými osobami kvalifikovanými ve stejné profesi

společnosti držící pouze aktiva, která jsou buď kontrolována rodinnou skupinou, nebo plně vlastněna nejvýše pěti osobami

 

společnosti mající povolení působit v mezinárodním obchodním centru Madeiry, způsobilé pro osvobození od daně z příjmu právnických osob (článek 33 Estatuto dos Benefícios Fiscais (EBF))

Článek 33 Estatuto dos Benefícios Fiscais (EBF), platný pro společnosti, které získaly povolení do 31. prosince 2000, stanoví osvobození od daně z příjmu právnických osob do 31. prosince 2011.

sdružení nezapsaná v rejstříku

 

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Jediná svěřenectví povolená podle portugalského práva jsou svěřenectví zřízené podle zahraničního práva právnickými osobami v mezinárodním obchodním centru Madeiry.

Rumunsko

Sdružení (osobní společnost)

Cooperative (družstvo)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Slovinsko

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Slovenská republika

Verejná obchodná spoločnosť (veřejná obchodní společnost)

Komanditná spoločnosť (komanditní společnost)

Združenie (Sdružení)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Finsko

avoin yhtiö/öppet bolag (osobní společnost)

kommandiittiyhtiö/kommanditbolag (komanditní společnost)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Švédsko

handelsbolag (veřejná obchodní společnost)

kommanditbolag (komanditní společnost)

enkelt bolag (jednoduchá osobní společnost)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

 

Spojené království

General partnership (veřejná obchodní společnost)

Limited partnership (komanditní společnost)

Limited liability partnership (společnost s ručením omezeným)

Veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti; společnosti s ručením omezeným jsou pro daňové účely transparentní.

Investment club (Investiční klub) (kde mají členové nárok na specifický podíl na aktivech)

 

Gibraltar (1)

‚Trust‘ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené místním nebo zahraničním právem

Příjem svěřenectví je osvobozen od daní podle pravidel pro daně z příjmu z roku 1992, pokud

a)

svěřenectví je založeno osobou, která nemá bydliště na Gibraltaru, nebo jejím jménem, a

b)

příjem

vznikl mimo Gibraltar nebo plyne z místa mimo něj, nebo

příjem obdrželo svěřenectví a v případě, že byl obdržen přímo příjemcem, nebude podléhat dani podle zákona o dani z příjmu.

Toto neplatí, pokud bylo svěřenectví založeno přede dnem 1. července 1983 a podmínky svěřenectví výslovně vylučují, že by osoby bydlící na Gibraltaru mohly být příjemci.

4)

Doplňuje se příloha IV, která zní:

„PŘÍLOHA IV

SEZNAM POLOŽEK PRO STATISTICKÉ ÚČELY, POSKYTOVANÝCH KAŽDÝ ROK ČLENSKÝMI STÁTY KOMISI

1.   Ekonomické položky

1.1   Srážková daň

Pro Rakousko a Lucembursko (dokud používají přechodná ustanovení stanovená v kapitole III) celková roční částka sdílených daňových výnosů ze srážkové daně, v členění podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro Rakousko a Lucembursko (dokud používají přechodná ustanovení stanovená v kapitole III) celková roční částka daňových výnosů sdílených s ostatními členskými státy ze srážkové daně vybírané podle čl. 11 odst. 5.

Údaje o celkových částkách vybíraných srážkovou daní a rozdělených podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště, by měla být zaslána též státní instituci pověřené sestavením statistiky platební bilance.

1.2   Částka úrokových plateb/výnosů z prodeje

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací podle článku 13 částka úrokových plateb na jejich území, která podléhá výměně informací podle článku 9, v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací podle článku 13 částka výnosů z prodeje na jejich území, která podléhá výměně informací podle článku 9, v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující mechanismus zmocnění k poskytnutí informací bude částka úrokových plateb podléhající výměně informací rozdělena podle typu úrokových plateb podle kategorií stanovených v čl. 8 odst. 2.

Údaje vztahující se k celkovým částkám úrokových plateb a výnosů z prodeje v členění podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště, by měly být sděleny též státní instituci pověřené sestavením statistiky platební bilance.

1.3   Skutečný vlastník

Pro všechny členské státy počet skutečných vlastníků s bydlištěm v jiných členských státech a závislých a přidružených území v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají bydliště.

1.4   Platební zprostředkovatelé

Pro všechny členské státy počet platebních zprostředkovatelů (podle zasílajícího členského stádu) zapojených do výměny informací nebo srážkové daně pro účely této směrnice.

1.5   Platební zprostředkovatelé v okamžiku přijetí

Pro všechny členské státy, počet platících zprostředkovatelů v okamžiku přijetí, kteří přijali úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4. Týká se to jak zasílajícího členského státu, v němž byly úrokové platby provedeny platebním zprostředkovatelům v okamžiku přijetí, jejichž místo skutečného vedení je v jiném členském státě, tak i přijímajícího členského státu, který má takové subjekty nebo právní uspořádání na svém území.

2.   Technické položky

2.1   Záznamy:

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací článku 13 počet odeslaných a přijatých záznamů. Jeden záznam znamená jednu platbu pro jednoho skutečného vlastníka.

2.2   Řešené/opravené záznamy:

počet a procento syntakticky neplatných záznamů, které mohou být zpracovány,

počet a procento syntakticky neplatných záznamů, které nemohou být zpracovány,

počet a procento neřešených záznamů,

počet a procento záznamů opravených na žádost,

počet a procento záznamů opravených spontánně,

počet a procento záznamů vyřešených úspěšně.

3.   Volitelné položky

3.1

Pro členské státy částka úrokových plateb provedených subjektům nebo právním uspořádáním, na která se vztahuje výměna informací podle čl. 4 odst. 2, v členění podle členského státu, v němž je místo skutečného vedení subjektu.

3.2

Pro členské státy částka výnosů z prodeje pro subjekty nebo právní uspořádání, na která se vztahuje výměna informací podle čl. 4 odst. 2 v členění podle členského státu, v němž je subjekt usazen.

3.3

Příslušné podíly na celkové roční dani vybírané od daňových poplatníků, kteří mají bydliště v daném státě, z úrokových plateb jim prováděných domácími platebními zprostředkovateli a zahraničními platebními zprostředkovateli.“

(1)  Spojené království je členským státem odpovídajícím za vnější vztahy Gibraltaru podle čl. 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.“


ROZHODNUTÍ

15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/79


ROZHODNUTÍ RADY 2014/212/SZBP

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2013/183/SZBP o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/183/SZBP ze dne 22. dubna 2013 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (1), a zejména na článek 19 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. dubna 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/183/SZBP.

(2)

V souladu s čl. 22 odst. 2 rozhodnutí 2013/183/SZBP provedla Rada přezkum seznamů osob a subjektů obsaženého v přílohách II a III uvedeného rozhodnutí, na které se vztahují čl. 13 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 15 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného rozhodnutí. Rada dospěla k závěru, že s výjimkou jedné osoby a jednoho subjektu uvedených v příloze II by se na dotčené osoby a subjekty měla nadále vztahovat opatření stanovená v tomto rozhodnutí.

(3)

Navíc by údaje týkající se jednoho subjektu uvedeného v příloze I měly být vypuštěny z přílohy II.

(4)

Dále by měl být změněn článek 22.

(5)

Výbor pro sankce zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1718 (2006) o Korejské lidově demokratické republice navíc aktualizoval dne 31. prosince 2013 seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

(6)

Seznamy osob a subjektů obsažené v přílohách I a II rozhodnutí 2013/183/SZBP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2013/183/SZBP se mění takto:

1)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. b) a c) a v čl. 15 odst. 1 písm. b) a c) se přezkoumávají pravidelně a nejméně každých dvanáct měsíců. Tato opatření se přestanou na dotyčné osoby a subjekty uplatňovat, rozhodne-li Rada postupem podle čl. 19 odst. 2, že již nejsou splněny podmínky pro jejich použití.“

2)

Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 111, 23.4.2013, s. 52.


PŘÍLOHA

1)   

V příloze I rozhodnutí 2013/183/SZBP se vkládá nový nadpis, který zní:

„Seznam osob uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) a osob a subjektů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a)“.

2)   

V příloze I rozhodnutí 2013/183/SZBP se nadpis „A. Seznam osob podle čl. 13 odst. 1 písm. a)“ nahrazuje tímto:

„A.

Osoby“.

3)   

Položky přílohy I rozhodnutí 2013/183/SZBP týkající se následujících osob se nahrazují níže uvedenými položkami:

 

Jméno

Další používaná jména

Datum narození

Datum zařazení na seznam

Další informace

„1.

Chang Myong- Chin

Jang Myong-Jin

Datum narození: 19. února 1968;

alternativní datum narození: 1965 nebo 1966

22.1.2013

Generální ředitel kosmodromu v Sohae a velitel střediska pro vypouštění družic, kde byly ve dnech 13. dubna a 12. prosince 2012 družice vypuštěny.

2.

Ra Ky'ong-Su

Ra Kyung-Su

Datum narození: 4. června 1954;

číslo pasu: 645120196

22.1.2013

Úředník banky Tanchon Commercial Bank (TCB). V této funkci zprostředkovával transakce pro TCB. Komerční banka Tanchon byla Výborem pro sankce označena v dubnu roku 2009 jako hlavní finanční subjekt KLDR odpovědný za prodej konvenčních zbraní, balistických raket a zboží souvisejícího s montáží a výrobou uvedených typů zbraní.

3.

Kim Kwang-il

 

Datum narození: 1. září 1969;

číslo pasu: PS381420397

22.1.2013

Úředník banky Tanchon Commercial Bank (TCB). V této funkci zprostředkovával transakce pro TCB a společnost Korea Mining Development Trading Corporation (KOMID). Komerční banka Tanchon byla Výborem pro sankce označena v dubnu roku 2009 jako hlavní finanční subjekt KLDR odpovědný za prodej konvenčních zbraní, balistických raket a zboží souvisejícího s montáží a výrobou uvedených typů zbraní. Společnost KOMID, která byla Výborem pro sankce označena v dubnu roku 2009, je v KLDR největší společností obchodující se zbraněmi a hlavním vývozcem zboží a vybavení souvisejícího s balistickými raketami a konvenčními zbraněmi.“

4)   

V příloze I rozhodnutí 2013/183/SZBP se nadpis „B. Seznam subjektů uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a)“ nahrazuje tímto:

„B.

Subjekty“.

5)   

Položky přílohy I rozhodnutí 2013/183/SZBP týkající se následujících subjektů se nahrazují níže uvedenými položkami:

 

Název

Další používané názvy

Sídlo

Datum zařazení na seznam

Další informace

„1.

Korea Ryonha Machinery Joint Venture Corporation

Chosun Yunha Machinery Joint Operation Company; Korea Ryenha Machinery J/V Corporation; Ryonha Machinery Joint Venture Corporation; Ryonha Machinery Corporation; Ryonha Machinery; Ryonha Machine Tool; Ryonha Machine Tool Corporation; Ryonha Machinery Corp; Ryonhwa Machinery Joint Venture Corporation; Ryonhwa Machinery JV; Huichon Ryonha Machinery General Plant; Unsan; Unsan Solid Tools a Millim Technology Company.

Tongan-dong, Central District, Pchjongjang, KLDR; Mangungdae- gu, Pchjongjang, KLDR; Mangyongdae District, Pchjongjang, KLDR.

E-mailové adresy: ryonha@silibank.com; sjc-117@hotmail.com a millim@silibank.com

telefonní čísla: 850-2-18111; 850-2-18111-8642 a 850 2 18111-3818642

faxové číslo: 850-2-381-4410

22.1.2013

Společnost Korea Ryonbong General Corporation je mateřskou společností Korea Ryonha Machinery Joint Venture Corporation. Společnost Korea Ryonbong General Corporation, která byla Výborem pro sankce označena v dubnu roku 2009, je zbrojním konsorciem zaměřeným na nákup vybavení pro obranný průmysl KLDR a na podporu prodeje vojenského materiálu z této země.“

6)   

Ze seznamu obsaženého v příloze II rozhodnutí 2013/183/SZBP se vypouštějí tato osoba a tento subjekt.

A.

Osoby

1.

Chang Song-taek

B.

Subjekty

1.

Korea Complex Equipment Import Corporation


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/83


ROZHODNUTÍ RADY 2014/213/SZBP

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. října 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (1).

(2)

Vzhledem k událostem v Guinejské republice by mělo být ukončeno zbrojní embargo, jakož i embargo na vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi.

(3)

Rozhodnutí 2010/638/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Články 1 a 2 rozhodnutí 2010/638/SZBP se zrušují.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 10.


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/84


ROZHODNUTÍ RADY 2014/214/SZBP

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. dubna 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/184/SZBP (1).

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2013/184/SZBP by platnost omezujících opatření měla být prodloužena do dne 30. dubna 2015.

(3)

Rozhodnutí 2013/184/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rozhodnutí 2013/184/SZBP se článek 3 nahrazuje tímto:

„Článek 3

Toto rozhodnutí se použije do dne 30. dubna 2015. Je průběžně přezkoumáváno. Domnívá-li se Rada, že jeho cílů nebylo dosaženo, bude prodloužena jeho použitelnost nebo bude odpovídajícím způsobem změněno.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2013/184/SZBP ze dne 22. dubna 2013 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě a o zrušení rozhodnutí 2010/232/SZBP (Úř. věst. L 111, 23.4.2013, s. 75).


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/85


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. dubna 2014

o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

(2014/215/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 213 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Ukrajinou se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Unií a Ukrajinou vstoupila v platnost dne 1. března 1998. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci programu přidružení EU-Ukrajina přijatého dne 23. listopadu 2009. Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“), jež zahrnuje i zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), byla projednávána v letech 2007 až 2011 a parafována v roce 2012. Dne 21. listopadu 2013 rozhodla ukrajinská vláda pozastavit podpis dohody o přidružení. Po rezignaci ukrajinské vlády v únoru 2014 však současná ukrajinská vláda vyjádřila připravenost podepsat tuto dohodu o přidružení v blízké budoucnosti. Dne 6. března 2014 se Evropská rada ve svém prohlášení o Ukrajině zavázala podepsat ve velmi krátké době všechny politické kapitoly dohody o přidružení a jednostranně přijmout opatření, která Ukrajině umožní významně profitovat z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu.

Za tímto účelem Komise dne 11. března 2014 přijala tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady.

(2)

Současná politická krize má velmi negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. Ukrajina se v současnosti potýká s velmi špatnou a rychle se zhoršující platební bilancí a fiskální situací a její ekonomika se znovu vrací do recese. Tato situace se ještě více zhorší vzhledem k tomu, že Rusko de facto přerušilo poskytování podpory v rámci balíčku pomoci ve výši 15 miliard USD a bylo oznámeno, že od dubna 2014 budou ukončeny snížené ceny plynu, které byly v minulosti poskytovány společností Gazprom. Za těchto okolností Ukrajině významně hrozí platební neschopnost již v blízké budoucnosti.

(3)

Po odstoupení předchozí vlády ukrajinský parlament jmenoval ve dnech 22. a 27. února 2014 nového dočasného prezidenta a novou vládu. Třebaže se Ukrajina vrátila k ústavě z roku 2004 a na 25. května 2014 bylo oznámeno konání prezidentských voleb, nepodařilo se jí obnovit politickou stabilitu, neboť Ruská federace nedávno porušila její svrchovanost a územní celistvost.

(4)

V tomto kontextu Ukrajina žádá mezinárodní dárce a věřitele o naléhavou finanční pomoc. Pokud by Parlament a Rada měly toto rozhodnutí přijmout řádným legislativním postupem v souladu s článkem 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebylo by možné rychle uvolnit první makrofinanční pomoc Unie ve prospěch Ukrajiny (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v první polovině roku 2014 a řešit tak její naléhavé finanční potřeby, a proto je odůvodněné poskytnout makrofinanční pomoc Unie na základě rozhodnutí Rady přijatého podle článku 213 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Naléhavost této pomoci souvisí s tím, že Ukrajina okamžitě potřebuje další finanční prostředky dodatečně k prostředkům, které poskytnou jiné mezinárodní finanční instituce a další bilaterální dárci a k makrofinanční pomoci, kterou stanoví rozhodnutí Rady 2002/639/ES (1) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 646/2010/EU (2).

(6)

Současná krize na Ukrajině ospravedlňuje výjimečné použití urychleného postupu podle článku 213 Smlouvy o fungování EU. Tímto rozhodnutím o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině nejsou dotčeny jiné budoucí operace makrofinanční pomoci.

(7)

Od rezignace původní ukrajinské vlády Unie při různých příležitostech vyjadřovala své odhodlání podpořit novou vládu s cílem stabilizovat situaci a pokračovat v provádění reforem. Unie také vyslovila svoji ochotu plně podpořit úsilí mezinárodního společenství a mezinárodních finančních institucí, zejména Mezinárodního měnového fondu (MMF), pokud jde o balíček mezinárodní pomoci, který má řešit naléhavé potřeby Ukrajiny za podmínku jasného odhodlání Ukrajiny k provádění reforem. Finanční podpora pro Ukrajinu ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v evropské politice sousedství a ve Východním partnerství.

(8)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(9)

Očekává se, že se ukrajinské orgány a MMF v blízké době dohodnou na hospodářském programu, který se bude opírat o finanční ujednání s MMF.

(10)

Dne 5. března 2014 Komise vzhledem k drasticky se zhoršující situaci platební bilance na Ukrajině oznámila balíček podpory, který zahrnuje navrhovanou makrofinanční pomoc Unie. Tento balíček schválila Evropská rada na svém mimořádném zasedání dne 6. března 2014. Balíček obsahuje finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR na období 2014–2020. Zároveň má být ve stejném období v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiky mobilizováno celkem až 1 565 miliardy EUR ve formě grantů.

Makrofinanční pomoc, kterou stanoví rozhodnutí 2002/639/ES a rozhodnutí 646/2010/EU, lze vyplatit jakmile bude fungovat program MMF.

(11)

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je zemí, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je způsobilá pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(12)

Jelikož potřeba Ukrajiny, pokud jde o finanční prostředky ze zahraničí, dramaticky narůstá, očekává se, že zdroje, které mají poskytnout MMF a jiné multilaterální instituce, nebudou zdaleka dostatečné. Naléhavá makrofinanční pomoc Unie, která má být Ukrajině poskytnuta za současných výjimečných okolností, se tak považuje za vhodnou odpověď na žádost Ukrajiny o podporu finanční stabilizace. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(13)

Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(14)

Výše makrofinanční pomoci Unie vychází z předběžného posouzení zbývajících potřeb, které Ukrajina má ohledně finančních prostředků ze zahraničí, a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byla rovněž zohledněna nutnost zajistit spravedlivé sdílení zátěže mezi Unií a ostatními dárci, dosavadní použití jiných unijních nástrojů zajišťujících Ukrajině finanční prostředky ze zahraničí a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(15)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právního státu, a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by navíc měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu a konsolidace rozpočtu. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů.

(19)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba ustanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(20)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady.

(21)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v maximální výši 1 miliardy EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její reformy (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“). Pomoc přispěje k pokrytí naléhavých potřeb, které Ukrajina má ohledně platební bilance, tak jak budou představeny v rámci vládního hospodářského programu podporovaného MMF.

2.   Celá částka makrofinanční pomoci se Ukrajině poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aby je mohla dále půjčit Ukrajině. Půjčky mají maximální dobu splatnosti 15 let.

3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v programu přidružení EU-Ukrajina, který byl dohodnut v rámci evropské politiky sousedství.

4.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

5.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu jednoho roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v platnost. Toto období dostupnosti pomoci může být prodlouženo rozhodnutím Rady na návrh Komise.

6.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právního státu, a zaručí dodržování lidských práv.

Komise sleduje plnění této podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci

Unie. Tento článek se použije v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (4).

Článek 3

1.   Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění.

Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických korekčních programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF.

2.   Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování opatření politiky musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi Komisí a ukrajinskými orgány.

4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále plněny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.   Pokud budou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, Komise poskytne makrofinanční pomoc Unie v jedné nebo dvou splátkách půjčky. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění. Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, může být makrofinanční pomoc Unie poskytnuta v jediné splátce.

2.   Na pokrytí makrofinanční pomoci Unie budou případně uvolněny rezervy v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (5).

3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny všechny následující podmínky:

a)

podmínka stanovená v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky provádění programu politik, který zahrnuje opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter;

c)

podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky dohodnuté v memorandu o porozumění budou splněny v určitém časovém rámci.

Pokud bude rozhodnuto o vyplacení druhé splátky, nedojde k němu dříve než tři měsíce po vyplacení první splátky.

4.   Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.   Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance.

6.   Pomoc se začne vyplácet bezprostředně poté, co bude fungovat program MMF.

Článek 5

1.   Úvěry a půjčky související s makrofinanční pomocí Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a pro Unii nesmějí obnášet riziko změny splatnosti ani riziko směnných kurzů nebo úrokových sazeb, ani žádné jiné obchodní riziko.

2.   Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.   Pokud okolnosti dovolí zlepšení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.   Veškeré náklady vzniklé Unii související s úvěrovými a výpůjčními operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina.

5.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).

2.   Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.   Memorandum o porozumění a smlouva o půjčce, které budou dojednány s ukrajinskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, která:

a)

zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (8), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (9) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 883/2013 (10);

c)

výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení, a

e)

zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustila podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie.

4.   Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise prostřednictvím operačních hodnocení, zda Ukrajina řádně dodržuje finanční ujednání, správní postupy a mechanismy vnitřní a vnější kontroly, které jsou z hlediska této pomoci významné.

Článek 7

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.   Do dvou let od skončení období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 5 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2002/639/ES ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 22).

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 646/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 179, 14.7. 2010, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(5)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/91


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/216/SZBP

ze dne 14. dubna 2014,

kterým se provádí rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (1), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 5. března 2014 Rada přijala rozhodnutí 2014/119/SZBP.

(2)

Na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze rozhodnutí 2014/119/SZBP, by měly být zařazeny další osoby.

(3)

Kromě toho je třeba upravit identifikační údaje u tří osob uvedených na seznamu v příloze rozhodnutí 2014/119/SZBP.

(4)

Příloha rozhodnutí 2014/119/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na seznam v příloze rozhodnutí 2014/119/SZBP se doplňují osoby uvedené v příloze I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Příloha rozhodnutí 2014/119/SZBP se mění v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucembursko dne 14. dubna 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 26.


PŘÍLOHA I

Osoby podle článku 1

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

19.

Serhiy Arbuzov

narozen dne 24. března 1976, bývalý předseda vlády Ukrajiny

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

20.

Yuriy Ivanyushchenko

narozen dne 21. února 1959, poslanec za Stranu regionů

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

21.

Oleksandr Klymenko

narozen dne 16. listopadu 1980, bývalý ministr příjmů a daní

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014

22.

Edward Stavytskyi

narozen dne 4. října 1972, bývalý ukrajinský ministr paliv a energetiky.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

15.4.2014


PŘÍLOHA II

Údaje týkající se osob uvedených na seznamu v příloze rozhodnutí 2014/119/SZBP se nahrazují těmito údaji:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

9.

Oleksandr Viktorovych Yanukovych

narozen dne 10. července 1973; syn bývalého prezidenta, podnikatel.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014

12.

Serhii Petrovych Kliuiev

narozen dne 19. srpna 1969; bratr Andrije Kliuieva; podnikatel.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014

14.

Oleksii Mykolayovych Azarov

narozen dne 13. července 1971, syn bývalého předsedy vlády Azarova.

Osoba, jež je na Ukrajině vyšetřována z důvodu účasti na trestných činech v souvislosti se zneužitím ukrajinských státních prostředků a jejich nezákonným převodem do zahraničí.

6.3.2014


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/94


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. dubna 2014

o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení neštovic ovcí v Bulharsku v roce 2013 a v Řecku v letech 2013 a 2014

(oznámeno pod číslem C(2014) 2334)

(Pouze bulharské a řecké znění je závazné)

(2014/217/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Neštovice ovcí jsou infekční virovou nákazou ovcí a koz s vážným dopadem na výnosnost chovu ovcí, což způsobuje narušení obchodu uvnitř Unie a vývozu do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska neštovic ovcí existuje riziko, že se původce nákazy rozšíří do dalších hospodářství s chovem ovcí v rámci daného členského státu a prostřednictvím obchodu s živými ovcemi nebo produkty z nich také do jiných členských států a třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 92/119/EHS (2) zavádí opatření, která musí členské státy v případě výskytu ohniska okamžitě a neprodleně provést, aby se zabránilo dalšímu šíření viru a dosáhlo eradikace nákazy.

(4)

V souladu s článkem 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) musí přidělení výdajů na závazek z rozpočtu Unie předcházet rozhodnutí o financování, které stanoví základní údaje o akci, s níž je spojeno vynakládání výdajů, přičemž toto rozhodnutí musí být přijato orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

(5)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Podle článku 3 uvedeného rozhodnutí obdrží členské státy finanční příspěvek na náklady spojené s některými opatřeními přijatými pro eradikaci neštovic ovcí.

(6)

V čl. 3 odst. 6 rozhodnutí 2009/470/ES jsou stanovena pravidla týkající se procentního podílu nákladů vynaložených členským státem, který lze pokrýt z finančního příspěvku Unie.

(7)

Platba finančního příspěvku Unie na nouzová opatření pro eradikaci neštovic ovcí se řídí pravidly stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 349/2005 (4).

(8)

Ohniska neštovic ovcí se vyskytla v Bulharsku v roce 2013 a v Řecku v letech 2013 a 2014. Bulharsko a Řecko přijaly v souladu se směrnicí 92/119/EHS opatření pro tlumení těchto ohnisek.

(9)

Orgány Bulharska a Řecka informovaly Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat o opatřeních uplatněných v souladu s právními předpisy Unie, jež se týkají ohlašování a eradikace této nákazy, a o jejich výsledcích.

(10)

Orgány Bulharska a Řecka proto splnily své technické a správní povinnosti s ohledem na opatření stanovená v čl. 3 odst. 4 rozhodnutí 2009/470/ES a v článku 6 nařízení (ES) č. 349/2005.

(11)

V této fázi nelze přesnou výši finančního příspěvku Unie určit. Na základě informací poskytnutých danými členskými státy se náklady na odškodnění a na provozní výdaje odhadují na 79 168,33 EUR pro Bulharsko a 1 484 304,16 EUR pro Řecko.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvky Unie určené Bulharsku a Řecku

1.   Bulharsku se poskytne finanční příspěvek Unie v maximální výši 40 000,00 EUR na výdaje, které tento členský stát vynaložil na přijetí opatření podle čl. 3 odst. 2 a 6 rozhodnutí 2009/470/ES pro tlumení neštovic ovcí v roce 2013.

2.   Řecku se poskytne finanční příspěvek Unie v maximální výši 700 000,00 EUR na výdaje, které tento členský stát vynaložil na přijetí opatření podle čl. 3 odst. 2 a 6 rozhodnutí 2009/470/ES pro tlumení neštovic ovcí v letech 2013 a 2014.

3.   Konečná výše finančních příspěvků uvedených v odstavcích 1 a 2 se stanoví v pozdějším rozhodnutí přijatém postupem stanoveným v čl. 40 odst. 2 rozhodnutí 2009/470/ES.

Článek 2

Stanovení platby

První tranše ve výši 310 000,00 EUR financovaná z rozpočtové položky 17 04 04 finančního rozpočtu EU na rok 2014 se Řecku vyplatí v rámci finančního příspěvku Unie uvedeného v čl. 1 odst. 2.

Článek 3

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice a Řecké republice.

V Bruselu dne 11. dubna 2014.

Za Komisi

Tonio BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

(2)  Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12).


Opravy

15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/96


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 368/2014 ze dne 10. dubna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství

( Úřední věstník Evropské unie L 108 ze dne 11. dubna 2014 )

Strana 33, podpis:

místo:

„Joaquín ALMUNIA“,

má být:

„Siim KALLAS“.


15.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/96


Oprava konečného přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014

( Úřední věstník Evropské unie L 51 ze dne 20. února 2014 )

Strany I/171 až I/173:

místo:

„Rozlišené položky“,

má být:

„Nerozlišené položky“.

Strana I/267, kapitola 1 2, poznámky:

místo:

„… standardní snížení ve výši 3,7 %.“,

má být:

„… standardní snížení ve výši 3 %.“

Strany I/484 až I/493:

místo:

„Rozlišené položky“,

má být:

„Nerozlišené položky“.

Strany I/528 až I/530 s výjimkou bodů 2 2 3 8 a 2 2 3 9:

místo:

„Rozlišené položky“,

má být:

„Nerozlišené položky“.